Výpočet daně odvedené v VIII. kole SP v Presque Isle, USA

Determination of net prize money Prize money according to IBU Tax deduction (30%)

5 000 € - 1 500 €

5 545 $ - 1 663,50 $

Remaining net amount 3 500 € = 3 881,50 $

Zdroj: vlastní zpracování

Daň odvedená v USA byla v hodnotě 1 663,50 $. Poplatník XY na bankovní účet obdržel částku 3 881,50 $. V daňovém přiznání podávaným v ČR zahrnul tento příjem v příloze č. 3, který obsahuje samostatný list podle přílohy č. 3 daňového přiznání – „Výpočet daně z příjmů ze zahraničí“ (§ 38f) metodou prostého zápočtu. V daňovém přiznání proběhl přepočet z EUR na CZK podle aktuálního kurzu ČNB ze dne 12. 2. 2016, který měl hodnotu 27,06 CZK/1 EUR. Pro výpočet daně byla použita metoda prostého zápočtu tak, jak zobrazuje tabulka č. 17.

58 Tabulka 17: Metoda prostého zápočtu daně s USA

Číslo a název řádku Poplatník

321 Příjmy ze zdrojů v zahraničí, u nichž se použije metoda zápočtu 94 728 Kč

322 Výdaje x

323 Daň zaplacená v zahraničí 40 598,00 Kč

324 Koeficient zápočtu 15,80

325 Z částky daně zaplacené v zahraničí lze maximálně započítat 14 210,52 Kč

326 Daň uznaná k zápočtu 14 210,52 Kč

327 Rozdíl řádků (ř. 323 – ř. 326) 26 387,48 Kč

Zdroj: vlastní zpracování podle „samostatného listu“ MFČR 5405/a – vzor č. 3

Hodnota daně v USA byla vyšší než hodnota daně uznané k zápočtu, proto poplatník XY při podání daňového přiznání v ČR nemusel doplácet žádnou částku.

Norsko

Norské království není zemí Evropské unie, přesto má s Českou republikou uzavřenou mezinárodní smlouvou o zamezení dvojího zdanění, která je platná od roku 2005. Norsko patří mezi skandinávské země, o kterých je všeobecně známo, že míra zdanění je vyšší díky propracovanému sociálnímu systému a vysoké míře přerozdělování. Neomezenou daňovou povinnost mají rezidenti země a nerezidenti zdaní pouze ty příjmy, kterých dosáhli ze zdrojů Norského království. Norský zákon o dani z příjmů se nazývá „Lov om skatt av formue og insekt“.

Celý systém zdanění je progresivní a má se za to, že každý by měl zaplatit daň dle svých možností, aneb čím více vyděláš, tím více zdaníš (mimo jiné je v Norsku zavedená daň z bohatství). Poplatníci platí dva typy daní z příjmů fyzických osob – všeobecný příjem (tax on ordinary income) je zdaněn lineární sazbou 24 % a umožňuje uplatnit množství odpočtů, a osobní příjem (bracket tax) dle úhrnu příjmů rozdělených do čtyř kategorií je zdaněn progresivně. Pro sportovce a umělce, kteří jsou nerezidenty, je uzákoněna zvláštní sazba daně ve formě srážky ve výši 15 % (Nordisketax, 2017a).

Za zmínku stojí dva norské územní celky nacházející se na severu země – Finmark a Nord-Troms. Kvůli nepříznivému klimatu nemají srovnatelné životní podmínky s jinými částmi země, proto pro ně platí nižší daňová sazba a speciální odpočty (Nordisketax, 2017a).

Vrcholem biatlonové sezony 2015/2016 bylo Mistrovství světa v norském Oslo, kterého se zúčastnil i poplatník XY. Ve štafetovém závodě obsadil se svými reprezentačními kolegy šesté místo a dosáhl tak příjmu v hodnotě 1 000 €. Mezinárodní smlouva ustanovila, že příjem ze zdrojů Norského království bude zdaněn v této zemi, o což se postaral organizátor MS. O provedené 15% srážce z příjmu 1 000 € byl poplatník XY písemně vyrozuměn, jak je patrné z tabulky č. 18.

Tabulka 18: Výpočet daně odvedené na MS Oslo, Norsko

Determination of net prize money Prize money according to IBU Tax deduction (15 %)

1 000 € - 150 €

Remaining net amount = 850 €

Zdroj: vlastní zpracování

Poplatník XY odvedl daň do norské státní pokladny ve výši 150 €. Zbylých 850 € mu bylo připsáno na bankovní účet. V daňovém přiznání podávaným v ČR zahrnul tento příjem v příloze č. 4, který obsahuje samostatný list podle přílohy č. 3 daňového přiznání –

„Výpočet daně z příjmů ze zahraničí“ (§ 38f) metodou prostého zápočtu. V daňovém přiznání proběhl přepočet podle aktuálního kurzu ČNB ze dne 11. 3. 2016, který měl hodnotu 27,06 CZK/1 EUR. V tabulce č. 19 je vypočítaná daň uznaná k zápočtu dle metody prostého zápočtu příjmů ze zahraničí.

Tabulka 19: Metoda prostého zápočtu daně s Norskem

Číslo a název řádku Poplatník

321 Příjmy ze zdrojů v zahraničí, u nichž se použije metoda zápočtu 23 001 Kč

322 Výdaje x

323 Daň zaplacená v zahraničí 4 059,00 Kč

324 Koeficient zápočtu 3,84

325 Z částky daně zaplacené v zahraničí lze maximálně započítat 3 453,70 Kč

326 Daň uznaná k zápočtu 3 453,70 Kč

327 Rozdíl řádků (ř. 323 – ř. 326) 605,30 Kč

Zdroj: vlastní zpracování podle „samostatného listu“ MFČR 5405/a – vzor č. 3

Hodnota daně v Norsku by měla být srovnatelná (vyjma kurzového rozdílu) s hodnotou daně uznané k zápočtu v České republice, proto poplatník XY nedoplácel žádnou částku.

Švédsko

Švédsko se rovněž řadí mezi skandinávské země, kde je historicky zabudován velmi silný sociální systém, a proto i míra zdanění je nadprůměrná oproti ostatním zemím v EU.

Se Švédskem má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu o zamezení dvojího zdanění z roku 1980. Ve smlouvě je vymezeno, že celosvětové příjmy daňového rezidenta jsou zdaněny na území Švédska a daňový nerezident daní pouze příjmy, kterých na daném území dosáhl. Za rezidenta Švédska se považuje poplatník, který zde tráví více než 183 dní v roce a také je dalších pět let považován za rezidenta ten, který je ve Švédsku rezidentem více než 10 let. Daně spravuje švédský daňový úřad Skatteverket (Nerudová, 2014).

Fyzické osoby podléhají dani z příjmů na národní a municipální úrovni, do kterých lze zahrnout více odpočitatelných položek. Jednotlivci rozdělují své příjmy do následujících kategorií: příjem z podnikání, příjem ze závislé činnosti a kapitálový příjem. Zdanění příjmů fyzických osob ve Švédsku zobrazuje tabulka č. 20.

Tabulka 20: Progresivní zdanění příjmů fyzických osob ve Švédsku

Zdanitelný příjem Sazba daně

do 430 199 SEK 0 %

430 200 SEK – 625 799 SEK 20 %

nad 625 800 SEK 25 %

Pozn.: SEK = Švédská koruna

Zdroj: vlastní zpracování podle Europa, 2017

Výše daňového zatížení je závislá na dosaženém příjmu, dochází tedy k progresivnímu zdanění. Jiné pásma zdanění mají nastavené poplatníci starší 65 let. Na kapitálové příjmy je uvalena lineární sazba ve výši 30 % (Nordisketax, 2017b).

Pro nerezidenty, tedy osoby s omezenou daňovou povinností, je stanovena zvláštní sazba daně z příjmů zvaná jako SINK (state income tax for non-residents). Ve výši 20 % platí pro osoby, které dosahují příjmů ze zaměstnání. Švédské legislativa stanovuje

i zvláštní sazbu daně pro sportovce a umělce, jejíž hodnota je 15 % ve formě srážky z daného příjmu (Nordisketax, 2017b).

Poplatník XY strávil léto 2016 v plném tréninkovým nasazení, aby byl řádně připraven na začátek sezony 2016/2017. Zúčastnil se I. kola SP ve švédském Östersundu, kde potvrdil své fyzické kvality a v individuálním závodě skončil na 12. místě. Toto umístění pro něj znamenalo zisk finanční odměny ve výši 500 €, kterou nově od této sezony stanovila IBU pro závodníky, kteří se v individuálním závodě umístí od 10. do 15. místa.

Organizátor závodu odvedl za sportovce srážkovou daň ve výši 15 %, což činilo 75 € z výhry. Zbylá částka byla připsána na bankovní účet (viz tabulka č. 21). Zároveň bylo poplatníkovi XY přiděleno osobní identifikační číslo švédským daňovým úřadem pro případ, že by v budoucnu dosahoval příjmů na území Švédska.

Tabulka 21: Výpočet daně odvedené v I. kole SP v Östersundu, Švédsko

Determination of net prize money Prize money according to IBU Tax deduction (15 %)

500 € - 75 €

Remaining net amount = 425 €

Zdroj: vlastní zpracování

Pro potřeby daňového přiznání podávaného v ČR byla hodnota 425 € převedena aktuálním kurzem ze dne 2. 12. 2016, který činil 27,06 CZK/1 EUR. Příjem poplatníka XY byl v daňovém přiznání v ČR zahrnut do přílohy č. 5, který obsahuje samostatný list podle přílohy č. 3 daňového přiznání – „Výpočet daně z příjmů ze zahraničí“ (§38 f) metodou prostého zápočtu, jak zobrazuje tabulka č. 22.

Tabulka 22: Metoda prostého zápočtu daně se Švédskem

Číslo a název řádku Poplatník

321 Příjmy ze zdrojů v zahraničí, u nichž se použije metoda zápočtu 11 501 Kč

322 Výdaje x

323 Daň zaplacená v zahraničí 2 030,00 Kč

324 Koeficient zápočtu 1,92

325 Z částky daně zaplacené v zahraničí lze maximálně započítat 1 726,85 Kč

326 Daň uznaná k zápočtu 1 726,85 Kč

327 Rozdíl řádků (ř. 323 – ř. 326) 303,15 Kč

Zdroj: vlastní zpracování podle „samostatného listu“ MFČR 5405/a – vzor č. 3

Hodnota daně ve Švédsku by měla být srovnatelná (vyjma kurzového rozdílu) s hodnotou daně uznané k zápočtu v ČR, proto poplatník XY v ČR nedoplácel žádnou částku.

Slovinsko

Smlouva mezi Českou republikou a Slovinskou republikou o zamezení dvojího zdanění je z roku 1998. Daňový rezident Slovinska je ten, kdo má trvalé bydliště ve Slovinsku a zdržuje se tam minimálně půl roku. Daňový nerezident je pak ten, jehož tamní příjmy jsou zdaněny v rámci mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění ve státu zdroje, tedy ve Slovinsku. Správu daní má na starost Ministerstvo financí a zákon o dani z příjmů definuje ve svém „Zakon o dohodnini ZDoh-2“ (Široký, 2013). Tabulka č. 23 zobrazuje zdanění příjmů fyzických osob ve Slovinsku.

Tabulka 23: Progresivní zdanění příjmů fyzických osob ve Slovinsku

Roční zdanitelný příjem Daň ze spodní hranice Sazba daně z přesahující částky

do 8 021,34 € - 16 %

8 021,34 € – 20 400 € 1 283,41 € 27 %

20 400 € – 48 000 € 4 625,65 € 34 %

48 000 € – 70 907,20 € 14 009,65 € 39 %

nad 70 907,20 € 22 943,46 € 50 %

Zdroj: vlastní zpracování podle „Zakon o dohodnini, § 122, odst. 1“

Základ daně z příjmů fyzických osob tvoří dílčí části daně (závislá činnost, podnikání, zemědělství, příjem z majetku a majetkových práv a kapitálové zisky), od kterých lze odečíst určité nezdanitelné částky, které závisí na hrubém příjmu poplatníka. Sazba daně je klouzavě progresivní dle tabulky č. 23 výše (Nerudová, 2014).

Zakon od dohodnini, ZDoh-2, ve svém § 5 písm. 2 stanovuje nerezidenta jako osobu, která má povinnost zaplatit daň z příjmů ze zdroje Slovinska v této zemi. Přesně tak tomu je i v souladu s mezinárodní smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Podle ustanovení

zákona v § 68 dojde ke zdanění příjmu umělce nebo sportovce srážkovou daní ve výši 15 % z její celkové hodnoty.

Podle ZDoh-2 § 68, davčni odtegljaj, je srážková daň udělena speciálně pro sportovce v souladu s § 59, normirani odhodki, kdy je základ daně snížený o 80 % normalizovaných nákladů.

Poplatník XY ve II. kole SP závodil ve slovinské Pokljuce, kde na základě dosaženého výsledku ze štafety (4. místo) získal finanční odměnu ve výši 2 000 €. Vyhotovující dokument o provedené srážce daně na základě slovinské legislativy obdržel poštou (viz tabulka č. 24).

Tabulka 24: Výpočet daně odvedené v II. kole SP na Pokljuce, Slovinsko

Determination of net prize money Prize money according to IBU Reduced tax base (80 %)

2 000 € 1 600 €

Tax deduction (15 %) - 60 €

Remaining net amount 1 940 €

Zdroj: vlastní zpracování

Daň odvedená ve Slovinsku byla ve výši 60 €. Čistý příjem byl poplatníkovi XY zaslán na bankovní účet. V daňovém přiznání podávaným v ČR zahrnul tento příjem v příloze č. 6, který obsahuje samostatný list podle přílohy č. 3 daňového přiznání – „Výpočet daně z příjmů ze zahraničí“ (§38 f) metodou prostého zápočtu (viz tabulka č. 25). Pro přepočet na české koruny byl stanovený aktuální kurz vyhlášený Českou národní bankou dne 9. 12.

2016 v hodnotě 27,06 CZK/EUR.

Tabulka 25: Metoda prostého zápočtu daně se Slovinskem

Číslo a název řádku Poplatník

321 Příjmy ze zdrojů v zahraničí, u nichž se použije metoda zápočtu 54 050 Kč

322 Výdaje x

323 Daň zaplacená v zahraničí 2 432,00 Kč

324 Koeficient zápočtu 7,40

325 Z částky daně zaplacené v zahraničí lze maximálně započítat 8 107,44 Kč

326 Daň uznaná k zápočtu 2 432,00 Kč

327 Rozdíl řádků (ř. 323 – ř. 326) 0 Kč

Zdroj: vlastní zpracování podle „samostatného listu“ MFČR 5405/a – vzor č. 3

Daň vyměřená ve Slovinsku byla nižší, než hodnota daně uznané k zápočtu. Bylo nezbytné, aby poplatník XY v daňovém přiznání pro kalendářní rok 2016 odvedl zbývající částku 5 675 Kč, která vyrovná daň v ČR.

4.2 Národní příjmy

Pro potřeby daňového přiznání je nutné znát úhrn příjmů dosažených v České republice.

Poplatník XY je zaměstnán v rezortním sportovním centru Olymp Ministerstva vnitra jako instruktor sportu, kde každý měsíc obdrží plat za odpracované hodiny. Zaměstnavatel za poplatníka XY odvádí důchodové a zdravotní pojištění, poplatník XY uplatňuje slevu na poplatníka a na studenta. Od zaměstnavatele poplatník XY obdržel v únoru 2017 potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění, které zahrne do daňového přiznání.

Zároveň má s Českým svazem biatlonu uzavřenou smlouvu o zajištění reklamních, marketingových a osobních práv. V této smlouvě má stanovenou fixní částku i jakýsi bonus, který na základě dosažených výsledků stanovenými kritérii této smlouvy může Českému svazu biatlonu po uplynutí zimní sezony vyfakturovat na základě živnostenského oprávnění, které se k dané činnosti vztahuje.

4.3 Výdaje

Poplatník XY má běžné výdaje osobního života jako kterýkoliv jiný občan. Mezi tyto výdaje patří platba hypotéky, platba energií, platba životních pojistek, výdaje na pohonné hmoty, stravování a mobilní telefon apod. Výdaje na sportovní potřeby a oblečení jsou v kompetenci Českého svazu biatlonu, případně Olympu Ministerstva vnitra. Jistou dotaci a značné přilepšení v zahraničí na běžné výdaje představuje pro poplatníka XY vyplacení zahraničního stravného ve výši 40 % z tarifu pro příslušnou zemi podle zákoníku práce.

Protože poplatník XY nemá výdaje, které by mohl promítnout do nákladů svého podnikání a jeho příjem nedosahuje hodnoty 2 000 000 Kč, je pro něj optimální využít metodu paušálních výdajů ve výši 60 % z dosažených příjmů za rok 2016.

4.4 Daňové přiznání

Podle zákona o daních z příjmů vzniká povinnosti podat daňové přiznání každému, jehož roční příjmy přesáhly 15 000 Kč. Přiznání k dani z příjmů fyzických osob podává daňový rezident nejpozději do 31. března následujícího roku po uplynutí zdaňovacího období.

Pokud daňové přiznání zpracoval a předkládá daňový poradce na základě plné moci k zastupování, která byla uplatněna u správce daně před uplynutím neprodloužené lhůty, pak je možné podání daňového přiznání o tři měsíce odložit.

V příloze A této práce je vypracované Přiznání k dani z příjmů fyzických osob, které podává poplatník XY jako rezident České republiky. Poplatník XY měl v roce 2016 příjmy ze zaměstnání, mezinárodní příjmy ze sportovních soutěží a příjmy z reklamní činnosti.

Všechny tyto příjmy jsou zahrnuty v daňovém přiznání a následně je vypočtena daň, kterou musí poplatník XY odvést ve prospěch státu.

Daňové přiznání obsahuje dvě přílohy, seznam zahraničních příjmů a šest samostatných listů. V příloze č. 1 daňového přiznání je proveden výpočet dílčího základu daně ze samostatné činnosti a příloha č. 3 daňového přiznání obsahuje výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí. V seznamu, který je určen pro poplatníky uplatňující nároky na vyloučení dvojího zdanění, jsou uvedeny příjmy ze zahraničí a údaje o zaplacené dani.

Samostatné listy pak vyobrazují příjmy přepočtené na české koruny v jednotlivých státech, které jsou označeny dle příslušeného kódu státu.

Základ daně v modelové studii je stanoven ze všech příjmů v roce 2016. Příjmy jsou uvedeny v druhém oddíle daňového přiznání, které se skládají z:

a) Dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle

§ 6 zákona o daních z příjmů. Úhrn příjmů od zaměstnavatele činil 233 170 Kč a zaměstnavatel odvedl za zaměstnance povinné odvody ve výši

79 282 Kč. Dílčím základem daně ze závislé činnosti je tedy součet těchto dvou hodnot a činí 312 452 Kč.

b) Dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze samostatné činnosti podle

§ 7 zákona o daních z příjmů. Tento dílčí základ daně se skládá ze dvou příjmů, a to příjmů z reklamní činnosti a mezinárodních příjmů, jejichž výše jsou uvedeny v příloze č. 1 daňového přiznání. Příjem z reklamní činnosti činil 72 460 Kč a při uplatnění 60% výdajového paušálu byly vypočteny výdaje ve výši 43 476 Kč. Na stejném principu byly vypočteny výdaje z mezinárodních příjmů, když celkový úhrn příjmů ze zahraničí byl ve výši 281 917 Kč a po následném uplatnění 60% výdajového paušálu výdaj tvořil 169 150 Kč. Sečtením obou příjmů, tedy částek 72 460 Kč a 281 917 Kč byl vypočten celkový příjem ve výši 354 377 Kč. Stejně tak byl proveden součet výdajů v hodnotách 43 476 Kč a 169 150 Kč, kde výsledek činil 212 626 Kč. Následným rozdílem mezi příjmy a výdaji byl vypočten dílčí základ daně ze samostatné činnosti. Jeho hodnota je 141 751 Kč.

Celkový základ daně tvoří částka po sečtení příjmů ze závislé a samostatné činnosti podle vzorce 2.

í čí á ě § 6 + í čí á ě § 7

= á ě ří ů

(2) 312 452 č + 141 751 č = 454 203 č

Po sečtení dílčích základů daně je výsledkem hodnota 454 203 Kč. Tato částka se dle zákona zaokrouhluje na celé sto koruny dolů, v tomto případě tedy na 454 200 Kč.

Následně dochází k výpočtu daně, jejíž sazba je pro fyzické osoby stanovena na 15 % (§ 16 ZDP). 15 % ze základu daně 454 200 Kč činí 68 130 Kč.

V příloze č. 3 daňového přiznání jsou uvedeny příjmy ze zahraničí. V rámci smluv o zamezení dvojího zdanění, které má Česká republika uzavřené s jednotlivými státy tak vznikla daň, kterou je možné započíst v České republice. Jedná se o úhrn daní uznaných

k zápočtu v jednotlivých státech. Po sečtení těchto hodnot z jednotlivých samostatných listů přílohy vyjde částka 36 618,20 Kč, která bude uznána k zápočtu. Zároveň je v této příloze uvedena daň neuznaná k zápočtu, tedy přeplatek daně, který vznikl v zahraničí. Její hodnota je ve výši 35 471,80 Kč.

V závěru přílohy č. 3 daňového přiznání je vypočtená částka, jako rozdíl daně a daně uznané k zápočtu (viz vzorec 3).

ň § 16 á + á í ýš í ě § 16 á

− ň á á č = ň

(3) 68 130 č − 36 618,20 č = 31 511,80 č

Vypočtená částka dle výše uvedeného vzorce je celková daň, která se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Po zaokrouhlení výsledné částky má daň hodnotu 31 512 Kč.

V rámci platné legislativy může poplatník XY jako poplatník daně uplatnit slevu na poplatníka a slevu na studenta. Výsledná daň se mu tedy o tyto slevy sníží. Základní sleva na poplatníka je ve výši 2 070 Kč na měsíc, v součtu dvanácti měsíců se jedná o celkovou hodnotu 24 840 Kč/rok. Sleva na studenta je ve výši 4 020 Kč za celý rok.

Součet těchto slev tvoří hodnotu 28 860 Kč a po jejich odečtení činí celková daň 2 652 Kč.

Poplatník XY dostal od zaměstnavatele potvrzení o sražených zálohách na daň z příjmů ze závislé činnosti, které mu byly každý měsíc strženy z platu. Tato záloha se nyní může uplatnit ve výpočtu konečné daňové povinnosti. Úhrn záloh činil 19 455 Kč a po následném započtení daňové povinnosti v hodnotě 2 652 Kč vyjde konečný výsledek k zaplacení daně. Daňová povinnost byla nižší než výše záloh sražených zaměstnavatelem, proto v tomto případě poplatníkovi vzniká přeplatek ve výši 16 793 Kč. Poplatník XY má možnost podat žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů fyzických osob, který mu bude vrácen do 30 dnů.

Celková daň je relativně nízká hned z několika důvodů:

§ daň ze závislé činnosti odvádí zaměstnanec pravidelně každý měsíc ze svého platu ve formě zálohy,

§ daň z mezinárodních příjmů je placena přímo v zahraničí; pouze v jediném případě (Slovinsko) byla odvedena daň do výše 15 % v České republice z důvodu nižší sazby v zahraničí,

§ příjmy z reklamní činnosti byly ve srovnání s jinými příjmy malé a po vypočtení 15% sazby daně z rozdílu příjmů a výdajů byla daň ve výši 4 347,60 Kč.

Na základě přílohy č. 1 daňového přiznání – příjmy podle § 7, jsou vypracovány přehledy o příjmech a výdajích OSVČ pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení.

Odvody se vypočítávají z dílčího základu daně. Daň z příjmů v případě doplatku platí poplatník bankovním převodem nebo poštovní poukázkou na účet příslušného krajského finančního úřadu.

V této kapitole byly shrnuty veškeré příjmy dosažené v zahraničí v rámci závodů světového poháru v biatlonu. U všech příjmů byla aplikována mezinárodní smlouva o zamezení dvojího zdanění a metodou prostého zápočtu byla stanovena daň, jejíž část byla uplatněna v daňové povinnosti poplatníka XY. Zároveň poplatník XY dosáhl příjmů na území České republiky ze závislé činnosti a příjmů z podnikání, které byly rovněž zdaněny. Po sečtení dílčích základů daně a po odečtených slevách na dani vznikl poplatníkovi XY přeplatek na dani pro rok 2016.

Závěr

Hlavním cílem této bakalářské práce byla analýza zdaňování příjmů profesionálních sportovců v podmínkách české legislativy a vybraných státech Evropské unie a USA. Hned v první kapitole byl nastíněn nedostatečný výklad českého práva, kdy je obtížné určit správné postavení profesionálního sportovce jako daňového subjektu. Hlubší identifikace povahy či charakteristika sportovní činnosti pak pomohla rozklíčovat postavení profesionálního sportovce a pohlížet na něj jako na osobu samostatně výdělečně činnou provozující živnost nebo nezávislé povolání, anebo jako zaměstnance provozující závislou činnost podle zákona o daních z příjmů.

Jediná právní úprava sportu a sportovní organizace je ukotvena v zákonu o podpoře sportu, který byl doplněn a aktualizován k 1. 1. 2017, avšak sport definuje pouze ve všeobecné podstatě tělesné kultury a je zřejmé, že chybí jakékoliv stanovisko, jak pohlížet na příjmy sportovců z hlediska zdanění. Tento zákon se více zabývá finančními dotacemi, post sportovním uplatněním profesionálního sportovce nebo rozvojem sportu v rámci školství a tělovýchovy. Ve srovnání s jinými státy Evropské unie se zde nabízí řešení, které

In document Seznam obrázků (Page 57-0)