6. Průzkum a jeho výsledky
6.5 Realizace a výsledky průzkumu
1) Jaké metody učitelka používá k ovlivnění názorů dětí na zdravou výživu?
2) Jaká je časová dotace v hodinách ve 3. a 4. třídě pro témata o zdravé výživě?
3) Jaké při výuce o zdravé výživě užívá učitelka materiálně-technické pomůcky?
Při rozhovoru bylo zjištěno, že oslovená učitelka ve výuce postupuje dle školou předepsaných učebních plánů a učebních osnov. V hodině postupuje lineárně, tedy tak, že ve výukové látce postupuje přímo vpřed a látku již znovu neopakuje. K vysvětlení učební látky používá nejčastěji slovní metodu, podpořenou prací s učebnicí prvouky a pracovním sešitem prvouky. Při výuce učitelka klade důraz na potřebu zdravé stravy, zejména vyhýbání se slaným, sladkým a tučným potravinám. Dále s žáky průběžně hovoří nad otázkou pitného režimu. Žáci mají zakázáno do školy nosit energetické nápoje z důvodu nevhodnosti jejich obsahového složení pro děti. Pitný režim
53
je učitelkou během výukové hodiny umožněn, ovšem za podmínky, kdy se o potřebu napití žák předem přihlásí. Láhev s pitím si však poté musí uložit zpět do aktovky, čímž se zabrání jejich soustavnému pití nápoje, který je přímo spojený s nepozorností žáka ve výuce. Z dalších metod pro výuku o zdravé výživě s žáky vyrábí výtvarné koláže nalepováním obrázků ovoce a zeleniny na barevné čtvrtky či vystřihují obrázky potravin, které poté rozdělují na zdravé a nezdravé. Výrobky všech žáků jsou vystaveny na chodbě školy. Zajímavou novinkou, která je dané škole zavedena, je možnost žáků od 5. třídy výš podílet se na složení jídelníčku ve školní jídelně. Žáci ve spolupráci s vyučujícím sepisují na předtištěný jídelní lístek jídla, která by chtěla k obědu. Rozpis připravuje vždy jedna třída na jeden určený týden s třítýdenním předstihem před jeho realizací. Celkový počet jídel sepsaných jídel je deset a musí být rovnoměrně zastoupeny všechny složky potravin, včetně sladkých či bezmasých jídel.
Časová dotace pro jednotlivou výuku o zdraví a zdravé výživě na 1. stupni je 8 hodin pro celý školní rok, ovšem školní stanovy neumožňují vyučujícím se danému tématu více věnovat. Pokud by tématu vyučující věnovala více hodin, bylo by to na úkor další látky, což nelze, neboť osnovy jsou rozepsány na celou látku rovnoměrně. Jako dalších materiálně-technických pomůcek, vyjma učebnic a skript, při výuce učitelka využívá interaktivní tabuli a pomocný obrazový materiál, kupříkladu nástěnné vyobrazení ovoce a zeleniny a s rozkreslenými nákresy květů až po finální podobu konečného plodu.
Oslovená vyučující se rovněž v roce 2014 zúčastnila kurzu pro pedagogické pracovníky mateřských a základních škol z projektu Zdravá výživa a škola. Projekt pořádá Centrum vzdělanosti Libereckého kraje.
2. fáze - realizovaná aplikací nestandardizovaného dotazníku pro žáky 1) Jaká je pravidelnost ve snídaních žáků?
2) Proč někteří žáci vůbec nesnídají?
3) Jaký je názor žáků na jejich snídani z hlediska zásad zdravé výživy?
4) Mají žáci ke snídani nápoj?
5) Jaké potraviny žáci považují za zdravé pro tvorbu snídaně?
6) Jaké potraviny ve skutečnosti tvoří jejich snídani?
7) Jaké jsou rozdíly v přístupu ke zdravé výživě mezi dívkami a chlapci?
54 Výsledky odpovědí na průzkumný dotazník
Po shromáždění vyplněných dotazníků od respondentů byl získaný materiál zkontrolován z hlediska jeho korektnosti. Vyloučeno z dalšího zpracování bylo pět dotazníků. Byly vyplněny nesprávně, neboť obsahovaly více odpovědí na jednu otázku.
Otázka číslo 1.
Snídáš ve všední den?
- Ano, snídám
- Snídám, ale nepravidelně - Ne, nesnídám
Analýza k odpovědi na otázku č. 1
Odpověď, že ve všední den pravidelně snídá, zaškrtlo 22 žáků, což odpovídá 55% dotázaných. Z toho 30% dotázaných žáků snídá nepravidelně a bohužel až 15% dotázaných žáků nesnídá vůbec. Uvedený vyšší počet dětí, které vůbec nesnídají, lze přisuzovat situaci, kdy žáci na 1. stupni dané školy již po první vyučovací hodině mají 10 minutovou přestávku, ve které se mohou ve škole v klidu nasvačit.
Uvedený stav byl zaveden ředitelem školy poté, co bylo zjištěno, že žáci čím dál častěji svačili o přestávce již po první hodině.
Grafické zobrazení odpovědi k otázce č. 1
Graf 1: Snídání dětí ve všední den
Snídání dětí ve všední den
Ano, snídám Snídám, ale nepravidelně Ne, nesnídám
55 Otázka číslo 2.
Snídáš o víkendu?
- Ano, snídám
- Snídám, ale nepravidelně - Ne, nesnídám
Analýza k odpovědi na otázku č. 2
Z uvedené odpovědi je patrné, že lepší je situace o víkendech. Až 75% respondentů uvádí, že snídá, 15% žáků snídá nepravidelně a pouze 10% žáků nesnídá ani o víkendu.
Potřeba mít ráno jídlo je tak u dětí zažitá z všedního dne, kdy víkendová snídaně se pro ně stává prvním běžným jídlem dne.
Grafické zobrazení odpovědi k otázce č. 2
Graf 2: Snídání dětí o víkendu
Otázka č. 3. : Pokud nesnídáš, je to proto, že:
- Nemáš ráno hlad ani žízeň - Nestíháš to, raději si přispíš - Jsi zvyklý nesnídat
Analýza k odpovědi na otázku č. 3
Odpověď na tuto otázku byla velmi zajímavá. V ní 45% žáků uvádí, že nemají hlad ani žízeň, 40% žáků si raději přispí a 15% respondentů už bere nesnídání jako zvyk.
56 Grafické zobrazení odpovědi k otázce č. 3
Otázka č. 4. :
Pokud snídáš, je Tvá snídaně dle Tvého názoru zdravá?
- Ano - Někdy - Ne
Analýza k odpovědi na otázku č. 4
Přesvědčeno, že snídají zdravě, bylo 30% žáků. Až 55% žáků dle svého názoru snídá zdravě někdy a 15% žáků se domnívá, že jejich snídaně zdravá není. V závěrečné 6. otázce je však patrné, že žáci ve 3. a 4. třídě základní školy ještě přesně nerozpoznají, které potraviny lze zařadit mezi zdravé.
Grafické zobrazení odpovědi k otázce č. 4
Graf 3: Proč děti nesnídají?
Graf 4: Je snídaně dětí zdravá?
57 Otázka č. 5.:
Když snídáš, máš si k snídani nápoj?
- Ano, mám teplý nápoj - Ano, mám studený nápoj - Nemám k snídani žádný nápoj Analýza k odpovědi na otázku č. 5
Na tuto otázku odpovědělo 65% dotazovaných kladně, že k snídani má teplý nápoj.
Studený nápoj si k snídani dává 20% žáků. Oproti tomu 15% žáků uvedlo, že k snídani nemají žádný nápoj, což je totožný počet s žáky, kteří nesnídají vůbec. Znamená to tedy, že pokud už dítě snídá, má k snídani i nápoj a pokud nesnídá, tak ani nepije.
Grafické zobrazení odpovědi k otázce č. 5
Otázka č. 6
Barevné rozdělení potravin
Uvedený úkol spočíval v tom, aby žáci z předložených obrázků červenou pastelkou zakroužkovali ty potraviny, které podle jejich názoru patří do správné, zdravé snídaně.
Modrou pastelkou poté ty potraviny, které obvykle doma snídají.
Na výběr sestupně zleva doprava měli: tavený sýr, med, paštika, tvrdý sýr, ovoce, sušenky, měkký salám, zákusek, margarín, vejce, zelenina, jogurt, párky, máslo, chléb, jitrnice, kobliha, polévka, mléko, rohlík, cereálie, Coca-Cola, tvrdý salám, čaj, cornflakes.
Graf 5: Mají děti k snídani nápoj?
58 Analýza k odpovědi na otázku č. 6
V součtu odpovědí ze všech dotazníků bylo zjištěno, že žáci za zdravé potraviny převážně považují: med, chléb, ovoce, zeleninu, jogurt, mléko, cereálie a cornflakes.
Zcela opomíjeli ze seznamu červenou barvou označit tvrdý sýr, vejce a čaj.
Diskutabilním potravinou je polévka, kterou mezi zdravou nezařazovali, ačkoliv v mé nabídce byla záměrně vybrána dobře rozpoznatelná zeleninová polévka.
Dotazníková otázka však nesloužila k hodnocení počtu chybných odpovědí, ale pro zjištění názoru a přehledu dětí o výčtu zdravých potravin. Nijak překvapivým výsledkem bylo zjištění, které potraviny děti označovaly červenou barvou, tedy takové, které doma obvykle snídají. Zde se nejčastěji objevily potraviny: tavený sýr, měkký salám, rohlíky, chléb, čaj, mléko a jogurt. Nejčastější zastoupení z uvedených potravin byla kombinace: rohlík, sýr, salám a z nápojů čaj. Jedná se tak stále o nejběžnější způsob přípravy snídaní zřejmě většiny domácností a pro rodiče na přípravu snadnou a cenově nejvhodněji dostupnou položku. Uvedený stav však žáci z 1. stupně základní školy stěží ovlivní.
Otázka č. 7
Jaké jsou rozdíly v přístupu ke zdravé výživě mezi dívkami a chlapci?
Dotazník ze 45 dětí správně vyplnilo 40 dětí, z toho 24 dívek a 16 chlapců.
Analýza k odpovědi na otázku č. 7
Z výsledků dotazníkového průzkumu z hlediska homogenity vyšlo, že odpovědi chlapců i dívek u většiny otázky byly velmi obdobné. Větší rozdíly byly pouze u otázky, ve které měli odpovědět, proč nesnídají. 12 chlapců uvedlo, že si raději přispí.
V odpovědi 18 dívek bylo zjištěno, že nemají po ránu hlad ani žízeň. Potěšujícím výsledkem průzkumného šetření je počet žáků, kteří k snídani mají teplý nápoj.
Zde kladně odpovědělo 26 dotázaných (65%). Z toho bylo 17 dívek a 9 chlapců.
V přístupu k pitnému režimu ve výživě jsou tedy dívky zodpovědnější. V ostatních odpovědích již nebyly znatelnější rozdíly mezi dívkami a chlapci. Tento stav jsem před průzkumným šetřením předpokládal a to vzhledem k tomu, že dotazovaná pohlaví jsou stejné věkové kategorie a zhruba rovnoměrně ovlivněna tlakem konzumní společnosti.
59 6.6 Závěr průzkumného šetření
Dotazníkový průzkum potvrdil, že většina dotazovaných žáků na 1. stupni vybrané základní školy zařazuje pravidelně snídani do svého jídelníčku. Dále respondenti uvedli, že ve všední dny snídají méně než o víkendu. Danou skutečnost je zřejmě možno připsat výše popsanému faktu, kdy žáci mají možnost svačit po první vyučovací hodině. Čas, který by tak doma strávili snídaní, raději využijí k delšímu spánku, případně nesnídají proto, že po probuzení zkrátka nemají hlad. Jen 30% žáků se domnívá, že složení jejich snídaně obsahuje zdravé potraviny a 55% dětí si myslí, že jen někdy. Z uvedených čísel je patrné, že již na 1. stupni si žáci celkově začínají uvědomovat, jaké složení potravin by jejich správná zdravá snídaně měla obsahovat.
Souhrnně tak lze uvést, že průzkum ukázal dobré znalosti žáků, a to i k tolik důležité okolnosti, jakou jsou snídaně, které představují rozhodující základ stravy pro jejich zdravý vývoj. Většina z nich má dobré vstupní znalosti o tom, co celkový pojem zdravý životní styl zahrnuje.
7. Závěr
V dnešní době se stále více objevují rizikové jevy, které přímo souvisí s technickým rozvojem a vědeckým pokrokem. Mezi tyto jevy patří i nezdravý způsob života.
Ten ohrožuje nejen nás dospělé, ale zejména naše děti, které se všem návykům učí od svých rodičů. Pokud chceme skutečně zodpovědně vychovat zdravou generaci, musíme s tím začít sami u sebe. Každý z nás by tak měl znát základní zásady zdravého životního stylu, které pro něj jsou nezbytné, aby si i on sám udržel své tělesné i duševní zdraví. Pokud se jimi budeme každodenně řídit, automaticky je přeneseme i na naše děti, které to budou považovat za věc zcela přirozenou.
Celkově vzato se žáci v problematice zdraví orientují. Prostřednictvím výuky ve škole si uvědomují hlavní hodnotu zdraví, i když jej žáci na 1. stupni základní školy vidí pouze z pohledu fyzického. Je však také potřeba, aby stejně jako o tom fyzickém, přemýšleli i o svém zdraví psychickém. My všichni se vlivem dnešní doby vědomě či nevědomě dostáváme ve stále větší míře do stresových situací. A ten se bohužel nevyhýbá ani našim dětem.
60
Vedle rodiny má na dítě bezesporu největší výchovný vliv škola, do které dítě dochází. Ve škole se žáci sice dozvídají o problematice zdraví, ale z mého pohledu je tato oblast stále podceňovaná. Již od mala si žáci musí uvědomovat, že zdraví je a vždy bude tím nejcennějším, co člověk v životě má. Úlohou učitele je zde plnit nejen funkci vzdělávací, ale i výchovnou, což pro něj znamená chovat se tak, aby byl žákům jejich správným vzorem i příkladem. Jeho celkový postoj k otázce zdraví, ale i jeho zkušenosti a životní názory, by měl žákům předávat během celého školního roku, a to i v předmětech, které k tomu příkladně nejsou svoji povahou prioritně určeny. Žáci by měli z jeho chování i z přístupu k nim vycítit, že mu nejsou lhostejní, a to i v oblasti jejich vývoje. Žáky je potřeba naučit, aby si byli vědomi toho, že každý z nás je jedinečný, neopakovatelný, zkrátka originál, který se musí o své tělo a duši starat tak, aby v dnešním světě, který je plný nástrah, vždy zdravě obstál.
Je všeobecně známo, že vychovat žáky k odpovědnosti za své zdraví a současně je naučit respektovat zdraví druhých, není rozhodně snadný úkol. Lákadlům typu rychlého občerstvení obsahujícím nevýživnou stravu plnou konzervačních látek, každodenní sedavý způsobu života a stresové situace, tomu všemu se v dnešní době již nelze vyhnout. Žáci by ale měli vědět, že i přes to všechno stále mají možnosti výběru - zda přijmout současnou konzumní normu anebo se zamyslet nad tím, co od života očekávají a co jim za to může život nabídnout. Přestože se naše civilizace za posledních pár desítek let v mnoha oblastech svého vývoje posunula mílovými kroky kupředu, související negativní vlivy, které s ní jdou ruku v ruce, v ní mají často bohužel stále náskok.
61
8. Seznam literatury
Tištěné monografie
1) EMMEROVÁ, J., aj. 2007. Zdravé kosti, svaly a klouby. 1. vyd. Praha: Reader's Digest Výběr. ISBN 978-80-86880-39-6.
2) FOŘT, P., 2000. Moderní výživa pro děti. Praha: Metramedia. ISBN 80-238-5498-4.
3) GREGORA, M., 2004. Výživa malých dětí. Praha: Grada. ISBN 80-247-9022-X.
4) HANREICH, I., 2001. Jídlo a pití malých dětí. Praha: Grada. ISBN 80-247-0100-6.
5) HAVELKOVÁ, M., aj. 2005. Výchova ke zdraví I. Sborník prací učitelů a studentů Katedry rodinné výchovy a výchovy ke zdraví. Brno: Pedagogická fakulta
Masarykova univerzita. ISBN 80-210-3918-3.
6) HOFBAUER, B., 2004. Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál.
ISBN 80-7178-927-5.
7) CHAMOUTOVÁ, K., 2006. Duševní hygiena. Praha: Česká zemědělská univerzita, Katedra psychologie. ISBN 80-213-1452-4.
8) CHRÁSTKA, M., 2007. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1369-4.
9) JUNGBAUEROVÁ, L., aj. 1996. Úvod ke zdravé výživě pro studenty pedagogických fakult. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.
10) KASPER, T., aj. 2008. Dějiny pedagogiky. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2429-4.
11) KERNOVÁ, V., aj. 2007. Výchova ke zdravé výživě dětí a mládeže v Euroregionu Nisa. Liberec: Venkovský prostor. ISBN 978-80-903897-1-7.
12) KOTULÁN, J., aj. 2005. Zdravotní nauky pro pedagogy. Brno: Fakulta Masarykova univerzita. ISBN 80-210-3844-6.
13) KŘIVOHLAVÝ, J., 2001. Psychologie zdraví. Praha: Portál. ISBN 80-7178-774-4.
14) MANDŽUKOVÁ, J., 2001. Co jíst, když… Benešov: Start. ISBN 80-86231-17-8.
15) MANDŽUKOVÁ, J., 2006. Co pít, když… Benešov: Start. ISBN 80-86231-37-2.
16) MATĚJČEK, Z., aj. 1997. Jak a proč nás trápí děti. Praha: Grada. ISBN 80-7169-587-4.
17) MÜLLEROVÁ, A., 2008. Wellness jako životní styl. Brno: Era group. ISBN 978-80-7366-134-2.
18) NEŠPOR, K., aj. 1992. Alkohol, drogy a vaše děti. Praha: Sportpropag.
62
19) NEŠPOR, K., 1996. Léčba a prevence závislostí. Praha: Psychiatrické centrum.
ISBN 80-85121-52-2.
20) OSTERTÁGOVÁ, D., 1999. Receptář zdravé výživy pro kojence a děti. Bratislava:
Motýl. ISBN 80-88775-96-5.
21) PÁVKOVÁ, J., 1999. Pedagogika volného času. Praha: Portál. ISBN 80-717-295-5.
22) POLUNINOVÁ, M., 1998. Potraviny pro zdraví a dobrou kondici. Praha: Perfekt.
ISBN 80-8046-083-3.
23) SILVA da K., 2003. Kineziologie a stravování. Olomouc: Fontána. ISBN 80-7336-087-X.
24) STRUNECKÁ, A., aj. 2012. Doba jedová 2. Praha: Triton. ISBN 978-80-7387-555-8.
25) SUCHOMEL, A., 2006. Tělesně nezdatné děti školního věku. Liberec: Technická univerzita. ISBN 80-7372-140-6.
26) SVOBODOVÁ, J., 1998. Zdravá škola včera a dnes. Brno: Paido. ISBN 80-85931-53-2.
27) VIGUÉ, J., 2006. Zdraví dítěte. Čestlice: Rebo. ISBN 80-7234-535-4.
28) ŽALOUDÍKOVÁ, I., aj. 2008. Normální je nekouřit. Brno: MSD. ISBN 978-80-7392-048-7.
Webové zdroje
1) HUDÁKOVÁ, B., 2013. Výživa a pohyb [online]. [vid. 2. 10. 2013]. Dostupné z:
http://vyzivapohyb.cz/index.php?page=welcome
2) Metodický portál ŠVP: Školní vzdělávací program Základní a mateřské školy Rychnov u Jablonce nad Nisou [online]. [vid. 12. 11. 2013]. Dostupné z:
http://www.zs.rychnovjbc.cz/svp.php
3) Program Světové zdravotnické organizace: Health 21 – health for all in the 21st century (Zdraví pro všechny v 21. století) [online]. [vid. 7. 2. 2014]. Dostupné z:
http://www.euro.who.int/data/assets.pdf
4) SLIMÁKOVÁ, M., 2014. Zdravý výživový talíř [online]. [vid. 7. 2. 2014].
Dostupné z: http://www.margit.cz
5) Vláda České republiky: Usnesení vlády České republiky [online]. [vid. 7. 2. 2014].
Dostupné z: http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf
63
9. Seznam příloh
Příloha A: Průzkumný dotazník k otázce snídání dětí
Příloha B: Přepis polostrukturovaného rozhovoru s učitelkou
64
Příloha A: Průzkumný dotazník k otázce snídání dětí Ahoj,
chtěl bych Tě poprosit o vyplnění krátkého dotazníku.
Dotazník je anonymní, nemusíš ho tedy podepisovat.
Pokud něčemu nebudeš rozumět – přihlas se a poradíme se spolu.
Svou vybranou odpověď označ prosím křížkem „X“.
U poslední otázky dej do kroužku barevnou pastelkou různé druhy potravin.
--- JSI: DÍVKA CHLAPEC CHODÍŠ DO: …… TŘÍDY
1. Snídáš ve všední den?
o Ano, snídám
o Snídám, ale nepravidelně o Ne, nesnídám
2. Snídáš o víkendu?
o Ano, snídám
o Snídám, ale nepravidelně o Ne, nesnídám
3. Pokud nesnídáš, je to proto, že:
o Nemám ráno hlad ani žízeň o Nestíhám to, raději si přispím o Jsem zvyklý nesnídat
4. Pokud snídáš, je Tvá snídaně dle Tvého názoru zdravá?
o Ano, je o Nevím o Ne, to není
5. Když snídáš, dáváš si i nápoj?
o Ano, teplý o Ano, studený
o Nemám žádný nápoj
65 6. Vezmi si prosím červenou a modrou pastelku.
o Zakroužkuj červeně potraviny, které podle Tvého názoru patří do zdravé snídaně.
o A poté modrou pastelkou ty, které obvykle doma snídáš.
Moc děkuji za Tvou snahu a přeji Ti hezký den, Michal.
66
Příloha B: Přepis polostrukturovaného rozhovoru s učitelkou
Přepis polostrukturovaného rozhovoru s učitelkou ze Základní a mateřské školy v Rychnově u Jablonce nad Nisou. Rozhovor byl nejprve zahájen obecnými otázkami pro lepší uvedení do problematiky. Celý rozhovor byl zaznamenán na diktafon zn. Panasonic, typ RR-US 360. Po ukončení byl udělen souhlas s jeho zpracováním.
Otázka: „Jak dlouho pracujete v oblasti školství a jak dlouho vyučujete na 1. stupni základní školy?“
Odpověď: „Ve školství jsem celkově pátým rokem. Nejprve jsem pracovala jako učitelka v mateřské škole v Liberci a poté jsem se přihlásila na volné místo v této škole.
Na 1. stupni základní školy vyučuji druhý rok.“
Otázka: „Jaké jsou Vaše vyučovací předměty na 1. stupni této školy?“
Odpověď: „Matematika, český jazyk, prvouka, přírodověda a výtvarná výchova.“
Otázka: „Ve kterých předmětech se zabýváte výukou na téma zdraví a zdravá výživa?“
Odpověď: „ V prvouce a v přírodovědě.“
Otázka: „Jaké metody používáte k ovlivnění názorů dětí na zdravou výživu?“
Odpověď: „Učím podle běžných učebních plánů a osnov. V hodině probíráme učivo podle jednotlivých kapitol v učebnici. K již probrané látce se už nevracím, protože nás tlačí čas v osnovách k probrání další látky. V prvouce máme učebnici prvouka, 1. a 2.
díl a pracovní sešit prvouky. Pak jsem si našla některé materiály dostupné z internetu.
Občas používám některé všeobecné kapitoly ze starších, ale nyní už nepoužívaných učebnic. Materiálů, které se zabývají zdravou výživou, je ale málo. Někdy se mi podaří, že spojím jednu hodinu výtvarné výchovy s hodinou prvouky jako jeden tematický celek.
V uvedené dvouhodinovce s žáky vyrábím různé koláže potravin nebo si vystřihujeme a nalepujeme na barevné papíry obrázky ovoce a zeleniny z časopisů, které žáci přinesou do školy. Jejich výrobky pak pověsíme na chodbě na nástěnku. Na konci roku si vše odnáší domů. Hodně s žáky chodím na zahradu. Na jaře i na podzim vodovkami kreslíme barvy stromů, včetně těch ovocných.“
Otázka: „Jaká je tedy celková časová dotace v hodinách ve 3. a 4. třídě pro téma o zdravé výživě?“
67
Odpověď: „V každé třídě mají žáci týdně 2 hodiny prvouky. Jednu hodinu v pondělí a jednu ve středu. Celkově pro výukové téma zdraví a zdravá výživa vyjde tak maximálně 8 hodin. Když to spojím s jiným předmětem, pak se tomu mohu věnovat trochu víc. Ještě jde i varianta, že jinou látku z prvouky, která třeba děti tak úplně nebaví, projdu rychleji a pak jsem schopná se zdravé výživě věnovat za celý školní rok až 15 hodin. Více ale opravdu ne. Vím, že je to hodně málo, ale nic jiného s tím neudělám.“
Otázka: „Jaké při výuce o zdravé výživě užíváte materiálně-technické pomůcky?“
Odpověď: „Mimo učebnice a pracovní sešity ve třídě máme interaktivní tabuli a pak tyto plakáty s obrázky ovoce a zeleniny. Dále mám tato skripta, která jsem dostala na kurzu pro pedagogické pracovníky mateřských a základních škol z projektu Zdravá výživa a škola. Jedná se o projekt z Centra vzdělanosti Libereckého kraje“.
Otázka: „Do daného kurzu Vás přihlásila škola, pan ředitel či jak jste se o něm dozvěděla?“
Odpověď: „Kurz jsem si sama našla, kdy mi o něm řekla kolegyně, která učí na základní škole v Liberci. Ředitel s účastí neměl problém, jelikož jsem se ho zúčastnila ve svém volnu.“
Otázka: „A jiné pomůcky ve výuce již nemáte? Třeba nějaké modely cizokrajného ovoce
Otázka: „A jiné pomůcky ve výuce již nemáte? Třeba nějaké modely cizokrajného ovoce