Rizikové skupiny na trhu práce v ČR

Na trhu práce existuje velká skupina těch, které lze považovat z různých důvodů za diskriminované. Ti obvykle hůře shánějí práci, není po nich poptávka s ohledem na životní cyklus a situaci, ve které se nacházejí, jelikož uplatnění člověka na poli trhu práce je obvykle spjato s řadou charakteristických rysů, jako jsou například věk, zdravotní stav, samozřejmě i vzdělání a mnohdy i pohlaví či etnikum. Nejen v České republice, ale i v jiných zemích, jsou hlavními rizikovými skupinami mladí, ženy po mateřské dovolené či ženy s dětmi, zdravotně postižení či znevýhodnění, lidé vyššího věku a samozřejmě kvalifikačně méně vybavení jedinci, jimž chybí buď dostatečné vzdělání či praxe. S vyšší nezaměstnaností se pak potýkají i různá etnika. V České republice to jsou velkou měrou romští spoluobčané a imigranti.¹⁰ Zejména tyto skupiny znevýhodněné na trhu práce je

10 BUCHTOVÁ, Božena, pozn. 6, s. 104

25

třeba více podporovat a aktivně se podílet na jejich zaměstnatelnosti.

Mladí do 30 let na trhu práce

První rizikovou skupinou na poli trhu práce obtížněji hledající zaměstnání s hrozbou vyššího rizika dlouhodobé nezaměstnanosti jsou mladí do 30 let. Tato riziková skupina se kryje se skupinou absolventů po ukončení studia, kterým chybí praxe pro uplatnění na trhu práce. Právě tento fakt, že mladí nemají praktické zkušenosti a hlavně také doposud nemají naučené základní pracovní návyky, je při hledání nového zaměstnání velmi znevýhodňují.

„Pokud si tito mladí lidé ve správném čase neosvojí potřebné pracovní návyky, nebudou schopni pracovat ani v dospělosti a nuda je pak povede k sociálně patologickému chování, k vyřazení ze společnosti.“¹¹

Obrázek 1

Nezaměstnaní absolventi v ČR dle vzdělání k 30. 9. 2013

Zdroj: Vlastní zpracování dat MPSV (Portál MPSV, Čtvrtletní statistiky nezaměstnanosti)

11 BUCHTOVÁ, Božena, pozn. 6, s. 110

26

Nezaměstnanost absolventů vede nejen ke snižování sebevědomí uchazeče o zaměstnání, ale též k existenční krizi. Období do 30 let je pro mladé velmi důležité a mnohdy určuje směr dalšího života. Absencí zaměstnání v tomto raném stádiu ekonomicky aktivního života dochází k oddálení možného finančního osamostatnění a budování si stabilního vlastního zázemí mimo jakousi ochranu rodičů. Mladí zůstávají déle doma a nemohou se jak finančně, tak emocionálně osamostatnit. To vede ke snižování ekonomické gramotnosti mladých, kdy jim v takovém případě mnohdy unikají souvislosti týkající se peněžních toků za nájem, nákupy potravin a jiných potřeb, atd.

Na Obrázku 1 je znázorněn podíl absolventů evidovaných v České republice na úřadech práce k 30. 9. 2013 dle dosaženého vzdělání. Z celkového počtu 557 058 nezaměstnaných k tomuto datu bylo 30 913 absolventů.

Uchazeči nad 50 let věku

Oproti předchozí rizikové skupině bez dostatečné praxe a pracovních návyků pro uplatnění se na trhu práce setkáváme i problematikou ztráty zaměstnání ve věku po padesátém roce života jedince. Dojde-li ke ztrátě zaměstnání v tomto věku, obvykle se u nich setkáváme se ztrátou sebedůvěry a v krajních případech i rezignací na společenské aktivity. Ztrátou zaměstnání v tomto věku se vytrácejí vazby z dřívějšího zaměstnání, mnohdy se objeví i krize existenční. Člověk musí slevovat ze svých životních standardů a návyků z důvodu nedostatečných finančních příjmů. Tato věková skupina je mnohdy neadaptabilní na jiný druh zaměstnání, než na který byla zvyklá a může se potýkat s nemalými problémy při osvojování nových pracovních dovedností. Zde je velmi podstatné, na kolik je jedinec schopen se přizpůsobit změněným podmínkám a opustit dřívější stereotypy. „Mnohé zkušenosti z oblasti gerontologie ukázaly, že přestavění života a vypracování nových životních stylů by vyžadovalo takové úsilí, které by přesáhlo možnosti lidí. Důležitou roli zde totiž sehrává orientace na budoucnost, která pokud chybí, nemůže zabránit tomu, aby se setkání s náročnou stresovou situací (ztráta zaměstnání) stalo příčinou celkové životní rezignace.“¹² Ztráta zaměstnání v tomto věku se stává velmi kritickou nejen pro jedince, ale i jeho blízké. Dlouhodobá nezaměstnanost pro tuto skupinu lidí je proto více než

12 BUCHTOVÁ, Božena, pozn. 6, s. 112

27 nežádoucí.

Dle údajů ÚP z 30. 9. 2013 plyne, že skupina lidí nad 50 let v České republice tvoří celou čtvrtinu všech nezaměstnaných. Na Obrázku 2 je znázorněno, že nejmenší podíl z nich je ve skupině nad šedesát let. Většina lidí v tomto věku volí spíše než hrozící dlouhodobou evidenci na úřadech práce raději předčasný odchod do důchodu.

Obrázek 2

Podíl nezaměstnaných nad 50 let věku v ČR k 30. 9. 2013

Zdroj: Vlastní zpracování dat MPSV (Portál MPSV, Čtvrtletní statistiky nezaměstnanosti)

Ženy a matky na trhu práce

V evropském měřítku existují tři modely zaměstnanosti žen a to jižní, skandinávský a smíšený. Jižní model zahrnuje Španělsko, Itálii a Řecko. Tyto země se vyznačují nízkou účastí žen na trhu práce, kratší pracovní kariérou a nízkým výskytem práce na částečný úvazek. Skandinávský model (Dánsko, Švédsko, Finsko) představuje země s vysokou úrovní účasti žen na trhu práce a s pracovním prostředím podporujícím vysoký počet zaměstnaných žen na částečný úvazek a s pružnými pracovními systémy. Smíšený model (Velká Británie, Francie, Německo) zahrnující i Českou republiku je někde mezi těmito dvěma extrémy. Smíšený model má relativně vysokou míru

28

zaměstnanosti žen a to na plný i částečný úvazek, ale na druhou stranu má tendenci mít méně podpůrné struktury pro vytvoření rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem.¹³ časově ne příliš flexibilní, děti jsou často nemocné a ona obvykle nemůže vykonávat práci v plném rozsahu, na sto procent.

„S nadměrnou celodenní zaměstnaností žen však souvisí řada dalších problémů. Matky s malými dětmi mají časté pracovní absence narušující plynulost pracovního procesu, což způsobuje jejich negativní hodnocení a snižuje ochotu je zaměstnávat. Ekonomicky ohrožené jsou v současné době zejména neúplné rodiny.“¹⁴

V České republice zaměstnavatelé většinou nemají tendenci pro takové ženy vytvářet pracovní místa se zkrácenou pracovní dobou, což by pro ně bylo naprosto ideální. O tom svědčí i výsledky studie „V délce pracovní doby patříme mezi rekordmany“ zveřejněné časopisem Statistika & My.¹⁵ Češi měli v roce 2012 v evropském měřítku druhou nejdelší týdenní pracovní dobu, déle pracovali pouze Řekové a zajímavé jsou i výsledky podílu zkrácených úvazků. Obrázek 3 znázorňuje podíl zkrácených úvazků žen v zemích EU, kde průměrně pracovala každá třetí žena na zkrácený úvazek, zatímco v České republice to není ani každá desátá. Rekordmankami jsou Nizozemky, jich pracují na zkrácený úvazek více než tři čtvrtiny. Modelu nizozemského trhu práce se věnuje ve své knize „Economics of Unemployment“ autorka Marshalle M. I.¹⁶ Popisuje v ní, že vedle žen s dětmi pracují na

13 VALENTOVÁ, Marie. The Czech women in a labour market:a European comparison. Proquest. 2005.

Dokument ID 213156247.[online]. last updated 8. 6. 2010. [vid. 2014-03-12]. Dostupné z:

http://search.proquest.com/docview/213156247?accountid=17116

14 BUCHTOVÁ, Božena, pozn. 6, s. 113

15 ČSÚ. PETRÁŇOVÁ, Marta a Bohuslav MEJSTŘÍK. V délce pracovní doby patříme mezi rekordmany. Český statistický úřad: Statistika & My [online]. roč. 2013, č. 9 [vid. 2014-02-22].

ISSN 1804-7149. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/c/EA002B5945

16 MARSHALLE M. I.. Economics of Unemployment. 1 ed. New York: Nova Science Publishers, Inc,

29

zkrácený úvazek převážně mladí lidé, ti se pracovním návykům teprve učí a další významnou skupinou pracující na zkrácený úvazek jsou lidé vyššího věku. Ti si tuto formu volí buď s ohledem na svůj zdravotní stav, či po přehodnocení životních priorit.

Obrázek 3

Podíl žen v EU se zkrácenou pracovní dobou v roce 2012

Zdroj: ČSÚ. PETRÁŇOVÁ, Marta a Bohuslav MEJSTŘÍK. V délce pracovní doby patříme mezi rekordmany. Český statistický úřad: Statistika & My [online]. roč. 2013, č. 9 [vid. 2014-02-22].

ISSN 1804-7149. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/c/EA002B5945

Ostatní rizikové skupiny na trhu práce

Vyjma věkových skupin mladých lidí do 25 let a lidí bez praxe, osob ve věku nad 50 let a žen–matek jsou na trhu práce i další rizikové skupiny nezaměstnaných. Jednou z takových skupin jsou osoby zdravotně znevýhodněné či postižené (dále OZP). Ti mají při neupravených pracovních podmínkách čím dál menší šancí na uplatnění. Proto se velmi často stávají závislí na svém okolí, a to nejen emocionálně a fyzicky, ale i ekonomicky.

I na tyto jedince stát ve své aktivní politice myslí a snaží se podpořit jejich zaměstnávání.

Na trhu práce jsou dále znevýhodněni i ti s příliš nízkou kvalifikací či bez jakýchkoli

2006. ISBN 1-60021-138-0, s. 38-42

30

dovedností. Obvykle sem patří těžce vzdělavatelní lidé. Na trhu práce dále hůře shánějí uplatnění různá etnika, ti opakovaně evidovaní či dlouhodobě nezaměstnaní a osoby společensky nepřizpůsobivé či v minulosti trestané.

Z Tabulky 1 lze vyčíst, jaké zastoupení mají na českém trhu rizikové skupiny nezaměstnaných popsané v této kapitole. Jsou v ní vyhodnocena data z 30. 9. 2013, kdy počet všech nezaměstnaných byl 557 058 osob. Zajímavým zjištěním je skutečnost, že celých 40 % lidí je v evidenci déle než jeden rok a dá se předpokládat, že nezanedbatelná část této skupiny jsou zároveň lidé ze skupiny lidí nad 50 let věku.

Tabulka 1

Nezaměstnaní zařazení v rizikových skupinách

Riziková skupina Počet UoZ

% z celkového počtu nezaměstnaných

OZP 61354 11 %

matky s dětmi 45743 8 %

mladí do 25 let 105681 19 %

lidé nad 50 let 146942 26 %

vyžadující zvláštní pomoc 2779 0,5 %

v evidenci nad 12 měsíců 224797 40 %

Zařazení nezaměstnaných do rizikových skupin

Zdroj: Vlastní zpracování dat MPSV (Portál MPSV, Čtvrtletní statistiky nezaměstnanosti)

31