Rozdělení literatury

Dostupná literatura k tématu diplomové práce je podle původu a zaměření rozdělena do tří kategorií. Každá kategorie se věnuje exkurzím z jiného úhlu a východisek a přiznává jim rovněž odlišnou váhu a význam ve výuce.

Ve slovníkové literatuře jsou exkurze obecně vymezeny a definovány.

V některých případech se zde objevují i metodické otázky, které jsou jinak v této literatuře zmíněny jen okrajově.³ S vymezením pojmu exkurze se lze setkat jak v pedagogických slovnících, tak i v jiných publikacích, encyklopediích, obecných slovnících apod. Je to vyvoláno možností různých výkladů pojmu exkurze.

V odborné literatuře (pedagogické) autoři pojednávají zejména o postupech při organizování exkurzí. Tato literatura obsahuje nejen definice pojmů, ale je v ní rozebrána i konkrétní posloupnost činností při exkurzích, které přímo souvisí s odborností jednotlivých autorů.⁴

Další odborná literatura (nepedagogická) se zabývá zejména úzce odborně zaměřenými exkurzemi a představuje vlastně exkurzní průvodce. Využití této literatury při tvorbě diplomové práce bylo proto poměrně malé.⁵

Specifický okruh literatury by mohl být nazván jako dobová literatura. Při jejím čtení si uvědomujeme, že exkurze mají u nás dlouhou tradici, i když ve své době

5 Např. FENCL, František. Exkurze žáků III. ročníku SEŠ do podniku v předmětu podniková ekonomika.

1. vyd. Praha : SNTL, 1976. 102 s. Autor se zabývá exkurzemi žáků do průmyslových podniků. Důraz je kladen na prohlídku výrobních provozů, chybí ale pochopení významu propojení zásobovací, expediční a výrobní činnosti. Žák tedy získává jednostranný pohled na složitý výrobní komplex a navíc je jen pasivním divákem.

14 objevuje např. publikace PhDr. Kamily Spalové.⁶ V době, kdy si český národ po vzniku samostatné republiky teprve zvykal na své postavení vládnoucího státotvorného národa, vystupovaly ve výuce zeměpisu výrazně do popředí kulturně - osvětové prvky, které měly vést k upevňování národní identity a pocitu národní hrdosti. „Vystoupíme-li na Bezděz,“ psala Spalová, „majíce mapu a orientační tabulku před sebou, můžeme sledovati jednotlivá horská pásma. Na západ ohraničuje obzor Milešovka a Krušné hory, jež končí u průsmyku Nakléřovského, důležitého průchodního území. Také v jeho okolí bylo bojováno (Chlumec roku 1126 a 1813).“⁷

Z těchto slov je jasně patrné nejen tehdejší pojetí vlastivědné exkurze, ale i nápadná podobnost s dnes již zažitým způsobem propojení jednotlivých předmětů pomocí mezipředmětových vazeb. V současnosti používanou formu tzv. pracovních listů předešla autorka na jiném místě slovy: „Odtud podnikneme nejzajímavější vycházku údolím Kamenice, jež tvoří Edmundovu soutěsku a Pravčickou bránu, která je nejpřednější okrasou Českosaského Švýcarska, 614 m vysoká, s nádhernou vyhlídkou.

Ruční práce: Znázornění některé význačné pamětihodnosti.“⁸

V krátkém úryvku vyniká krásný dobový jazyk Spalové, ale také její nadšený popis krás české země. V rámci ručních prací měli žáci za úkol sami znázornit některou z přírodních pamětihodností – dnes je tato forma aktivizace účastníků exkurzí čím dál častěji využívána. Dá se dokonce říci, že na některých školách tvoří pracovní listy osu celé exkurze. V něm žáci řeší jednotlivé úkoly, zaznamenávají nové poznatky, tvoří náčrtky apod.

6 SPALOVÁ, Kamila. Republika Československá na podkladě kulturně - zeměpisném : Zeměpis prací tvořivou. 2. upr. vyd. Praha : Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva československého, 1931.

271 s.

15 Zprávy ze školního prostředí zprostředkovávají také média. Většinou se zabývají aktuálními a do jisté míry i „skandálními“ problémy, kterými jsou např. zranění žáka při školní akci, šikana, vandalství apod. Výjimku z tohoto pravidla tvoří článek z Deníku⁹, který popisuje netradiční způsoby výuky, které do určité míry korespondují s tématem diplomové práce.

Obrázek 1: "Netradiční" výuka žáků ZŠ Jesenice

9PERKNEROVÁ, Kateřina. Karolínka pláče kvůli škole. Když tam nemůže. Deník : Události & témata.

11.4.2008, č. 86, s. 9.

16 Literatura přináší relativně velké množství definic exkurzí. Obecně se dá dokonce říci, že co autor, to jiná definice pojmu a jeho obsahu. Jednotlivé definice lze rozdělit podobně jako literaturu: Ve slovníkových definicích pojmu exkurze platí zvláštní pravidlo. Čím je pedagogický slovník starší, tím je pojem exkurze popsán šířeji a přímo ve třídě pomocí multimédií (TV, video, internet, dataprojektor apod.). Moderní technika ale nemůže zprostředkovat ducha místa a další prvky, které dělají exkurzi exkurzí. V době vydání Pedagogického slovníku z r. 1965 tato možnost ovšem neexistovala, resp. existovala ve velmi omezené míře. Proto se zřejmě exkurzím věnovalo více pozornosti a byly také v konečném důsledku více ve školách využívány.

Nutno podotknout, že dobou, kdy se exkurze dočkaly největšího zájmu, byla poválečná doba. V tomto období se také exkurze profilovaly stále více jako naučné (s důrazem na výrobní prostředí), na rozdíl od pojetí Spalové, kdy měly spíše popisný a kulturně osvětový (vlastivědný) charakter, i když s prvky, které se objevují v soudobých exkurzích.

Větší zájem o exkurze a tudíž i větší množství literatury, která se problematikou zabývala, byl téměř jistě vyvolán snahou minulého režimu o „…spojování školy se

13 MOJŽÍŠEK, Lubomír. Exkurze v družinách mládeže. 1. vyd. Praha : SPN, 1959. 69 s.

17 V současné době by se dalo ale očekávat, že se zvyšujícím se důrazem na otázky ochrany životního prostředí bude na školách exkurzí s tímto zaměřením přibývat a budou i více popsány v literatuře. Např. v libereckém regionu je již připravena řada programů exkurzí, které pořádají soukromé subjekty (většinou neziskové organizace – např. Společnost přátel přírody, o. s.), nebo subjekty, které byly zřízeny přímo krajem (např. Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje – STŘEVLIK apod.). Jedná se o exkurzní programy, které jsou připraveny pro jednotlivé věkové kategorie – od předškolních dětí až po studenty středních škol. Tyto exkurze budou jistě přínosné a jsou určitě jednou z možností, jak žáky s environmentální problematikou jako významným pilířem RVP seznámit. Bohužel je jejich obsah většinou pevně daný a tak neumožňuje tematické prolínání s jinými předměty (v tomto případě se zeměpisem).

V zahraničí existuje řada organizací zabývající se exkurzemi. Jako příklad zde uvádím profesionální organizaci Barcelona Field Studies Centre¹⁴, která pořádá např. exkurze se zeměpisnou, biologickou, ekologickou tématikou. Tato organizace nabízí kompletní zajištění exkurzí podle požadavku, včetně ubytování apod.

14 Barcelona Field Studies Centre [online]. 2008 , Page update 21/04/08 [cit. 2008-04-22]. Dostupný z WWW: <http://geographyfieldwork.com/>.

18