3.4.3 Metodick ý list pro rodiče 3
3) UVOLŇOVACÍ CVIKY
Jedná se o každodenní cvičení, které by nemělo trvat déle než 5-7 minut. Nezapomínáme na pochvalu i za dílčí pokroky.
1)RAMENNÍ KLOUB:
a) pohybová imaginace: kouzlení hůlkou, šerm mečem, kovboj s lasem.
b) krouživé pohyby: holčičky jako tanečnice, kluci gymnasti.
c) kreslení ve vzduchu: různé oblouky, spirály, elipsy, apod.
d) nápodoba: basketbalista (driblování), dirigent, plavec (prsa, kraul, …) 2)LOKETNÍ KLOUB
a) rozcvička: krouživé pohyby v lokti, dítě cvičí podle předlohy dospělého.
b) kreslení a psaní: využíváme tužek č. 1,2, voskovky, pastelek, fixů a vodových barev.
Začínáme: 1) ve stoje 2) vsedě 3) vkleče 3)ZÁPĚSTÍ
a) bubnování na buben e) vytváření dalekohledu z rukou b) nápodoba mytí rukou f) vytváření mističky z dlaní c) navíjení nitě g) nápodoba hlazení
d) mačkání gumového míčku h) zahánění komára 4)PRSTY:
a) nápodoba hry na klavír (psaní na PC) e) luskání prsty
b) poletuje sníh, déšť f) postupné rozevírání prstů = květina rozkvétá c) nápodoba stříhání nůžek g) kočičí drápy= pokrčujeme a narovnáváme prsty
d) dirigování ukazováčkem
Vždy si vyberte jen některá cvičení, důležité je, aby dítě neztratilo zájem o cvičení!
3.4.4 Metodick ý list pro rodiče 4
4) OSVOJOVÁNÍ A ZAPAMATOVÁNÍ PÍSMEN
Jedná se o každodenní cvičení, které by nemělo trvat déle než 5-7 minut.
Důležité měnit každý den cvičení, pro motivaci a zájem dítěte o cvičení! Nezapomínáme na pochvalu i za dílčí pokroky.
Možnosti cvičení:
-obrázková abeceda, pexesa, karty s písmenky
-kreslení a obtahování tvarů v jemném písku, v mouce apod.
-modelování jednotlivých písmen z různých materiálů -dokreslování nedokončených nebo neúplných tvarů písmen
-vyhledávání ukrytých písmen v obrázcích, skládání písmen z dílků - psaní písmen na záda (dítě hádá), vytváření obrázků z písmen
1) Pomáháme rozkládáním písmene na jednotlivé dílky. Dítě musí zvládnout tyto dílky a teprve poté spojuje do celého písmene.
2) Opakujeme zvládnutá písmena – důraz na zachování správného tvaru.
3) Nový tvar:
a) nejprve ve zvětšeném tvaru. (Dítě je kreslí do vzduchu, do písku prstem apod.) b) poté je ve zvětšeném tvaru obtahuje, poté se pokouší napsat tvar sám.
c) vzor necháváme dítěti po dobu, kdy ho potřebuje.
d) při psaní v sešitě využíváme pomocné prvky:
1) vzor je na začátku, na konci i uprostřed.
2) opěrné body
3) tvar vytečkujeme = teček postupně ubývá
4) pomocná linka
Množství pomocných kroků je individuální podle potřeb dítěte. Nejdůležitější je citlivý a trpělivý přístup. Dítě musí reedukaci bavit a pracovat v klidu, ve stresu podá ještě horší výkon.
3.4.5 Metodický list pro rodiče 5
5) PÍSEMNÝ PROJEV
Cvičení by nemělo trvat déle než 5-7 minut. Tyto cviky provádějte před každým psaním! Důležitá je pochvala i za dílčí pokroky.
1) OPIS:
A) Začínáme opisem jednotlivých písmen poté slabik, slov a nakonec vět.
B) Nezadáváme dlouhé opisy = lépe více krátkých, dítě se méně unaví.
C) poskytujeme dostatečný čas = nestresujeme dítě časovým limitem apod.
D) Pomáháme dítěti diktováním opisovaného textu.
2) PŘEPIS: složitější, dítě přenáší písmo do jiné formy A) Pexesa s tvary tiskacími i psacími
B) Více se zaměřit na čtení psacího písma
C) Pomoc k vybavení tvaru = ukázka napsání písmene ve vzduchu D) Využití tabulky písmen
3) DIKTÁT: nejsložitější = zaměřeno jen na sluchovou analýzu
Začínáme s diktátem písmem, poté slabik, slov a nakonec vět. Nespěcháme na dítě.
Cvičíme postupně:
A) První den si diktát s dítětem přečteme a společně ústně odůvodníme.
B) Druhý den dítě diktát píše a slovně odůvodňuje, než napíše daný jev.
C) Rodič diktuje a žák píše s tichým slovním odůvodňováním.
Důležité je následná oprava u všech kroků. Dítě by mělo každé špatně napsané slovo znovu napsat alespoň pětkrát. To přispívá k lepšímu zapamatování správného tvaru!
3.4.6 Metodick ý list pro rodiče 6
6) ZÁMĚNY PÍSMEN
Jedná se o každodenní cvičení, které by nemělo trvat déle než 5-7 minut. Nezapomínáme na pochvalu i za dílčí pokroky.
Možná cvičení:
1) Využití pexesa: obrázek + psací písmeno
2) Rodič předříkává písmena = dítě ukazuje začáteční písmeno na kartách 3) Skládání nebo dokreslování písmen
4) Vyhledávání konkrétních písmen v textu. Př. všechna A podtrhnout červeně a všechna B podtrhnout modře.
5) Porovnávání písmen, která si dítě plete = barevně odlišit rozdíly.
6) V začátcích se zaměřujeme vždy jen na jedno písmeno teprve poté v různých kombinacích
Příklad:
1. DEN: soustředíme se na jednotlivá písmena.
-Hrajeme s dítětem pexeso (na začátek stačí pět písmen)
-Rodič říká slova, která začínají písmenem z pěti probíraných, dítě říká písmeno, na které slovo začíná.
-dále dítě skládá jednotlivá písmena z dílů.
2. DEN: soustředíme se na opakování a upevnění písmen - Hra pexeso s probíranými písmeny
- Dítě dopisuje jednotlivá písmena, která nejsou dokončena.
- Pročteme s dítětem text a poté dítě podtrhá všechna probraná písmena.
3. DEN: postupně přidáváme písmena, podle individuální úrovně dětí. Takto můžeme projít celou abecedu, pro dítě zábavnější a hravou formou.
Klademe důraz na opakování různými způsoby a na zábavnou formu!
3.4.7 Metodick ý list pro rodiče 7
7) VYNECHÁVÁNÍ PÍSMEN
Jde o každodenní cvičení, které by nemělo trvat déle než 5-7 minut. Nezapomínáme na pochvalu i za dílčí pokroky.
Možnosti cvičení:
- Zaměřujeme se na schopnost sluchového rozlišování.
- Tuto nacvičenou schopnost převádíme na autodiktát =)dítě si samo diktuje písmena, která má napsat.
- Je důležité dítě hlídat, aby neudělalo chybu.
- Snadno by si chybu zapamatovalo.
Postup práce s dítětem:
1) Dítě opisuje text (písmena, slabiky, slova, věty)
Rodič mu jednotlivá písmena, slabiky, slova nebo věty diktuje. Pro zapojení více smyslů.
2) Dítě opisuje nebo přepisuje text a snaží si sám zároveň diktovat, ale stále je rodič oporou a dítě opravuje.
3) Dítě si již samo diktuje = rodič přesto sleduje, aby dítě nechybovalo.
Při špatně napsaném tvaru se doporučuje jej pětkrát napsat správně s autodiktátem a to nějakou výraznou barvou, pro lepší fixaci!
3.4.8 Metodick ý list pro rodiče 8
8) DIAKRITICKÁ ZNAMÉNKA
Jde o každodenní cvičení, které by nemělo trvat déle než 5-7 minut. Nezapomínáme na pochvalu i za dílčí pokroky.
Často bývá příčinou nevhodný způsob doplňování diakritických znamének!
Př: Dítě nejdříve napíše slovo a až poté doplňuje diakritická znaménka.
U dětí, které mají problém s diakritickými znaménky, doporučujeme psát znaménka hned po napsání písmene!
Postup:
1) Dítě opisuje a rodič diktuje a píše s dítětem pro kontrolu. Vždy při výskytu diakritického znaménka diktujeme i háček i čárku.
2) Dítě opisuje (přepisuje) snaží se o autodiktát, rodič kontroluje a zapisuje podle dítěte.
3) Dítě si již diktuje samo, rodič jen hlídá správnost.
A) Ze začátku je dobré přehánět výslovnost. Postupně podle potřeby na důrazu výslovnosti ubí-ráme.
B) Využíváme různé pomůcky, jako například bzučák apod.
Příklad: Dítě řekne nahlas slovo ŘÍZEK. Nahlas řekne Ř, napíše r, řekne háček a napíše háček nad r, měkké í, čárka, z, e, k.
Nezatěžovat dítě dlouhými úkoly, protože autodiktát zabere více času a energie dítěte!
3.4.9 Metodick ý list pro rodiče 9
9) DODRŽENÍ HRANIC SLOV V TEXTU
Jde o každodenní cvičení, které by nemělo trvat déle než 5-7 minut. Nezapomínáme na pochvalu i za dílčí pokroky.
Tato chybovost může vést z nedostatečného sluchového vnímání nebo z nepřiměřeného pracovního tempa.
Pokud chybovost přetrvává
1) Čteme společně s dítětem krátký text = dáváme důraz na mezery mezi slovy. (Klidně může-me ze začátku přehánět)
2) Druhý den s dítětem čteme znovu = nyní necháme číst dítě a jen kontrolujeme. (Doporuču-jeme přehánění i u dětí)
3) Rodič čte a dítě zapisuje zkratkami (slovo = , mezera ) Rodič říká/čte jednoduché věty a dítě zapisuje.
Např. Petr má míč. .
4) Rodič dítěti čte text: Jakub/má/malý/míč.
Dodává důraz na mezery!
Dítě v textu rozděluje slova čárami podle předčítání rodiče.
5) Poté čte dítě tento text samo. Dodává samo důraz na mezery. Poté dítě větu správně opíše nebo přepíše s mezerami.
Poznámka: Při velkých obtížích začínáme jen se dvěma spojenými slovy (poštěká) teprve po zvládnutí tohoto přecházíme ke složitějším tvarům (dolesa, zítrapojedukbabičce)!
3.4.10 Metodick ý list pro rodiče 10
10) NÁCVIK VYHLEDÁVÁNÍ CHYB V PÍSEMNÉM PROJEVU
Jde o každodenní cvičení, které by nemělo trvat déle než 5-7 minut. Nezapomínáme na pochvalu i za dílčí pokroky.
Pro děti s dysgrafií je toto cvičení dosti náročné. Proto je důležité postupně přecházet od snadných cvičení ke složitějším.
Postup:
1) Nejprve dítě vyhledává jen jeden typ chyby ve slovech a později ve větách.
a) Rodič nejprve dítěti text přečte s větším důrazem na danou chybu.
b) Poté čte dítě a rovnou opravuje chyby.
c) Využití různých pomůcek (bzučáku, kostek, tabulek, molitanu, apod.) d) Po zvládnutí slov = přecházíme k větám.
e) Vždy necháváme krátký opravený text dítě přepsat, pro upevnění správného tvaru.
2) Po zvládnutí jednoho druhu chyb přidáváme další,
Respektujeme pracovní tempo dítěte!
Využíváme slova a věty psané rukou, slova a věty psané na počítači apod…
Doporučujeme pro lepší zautomatizování správného tvaru, aby dítě opravený text přepsalo a nelépe nějakou výraznou barvou, aby si to dítě lépe zapamatovalo!!!!
3.4.11 Metodick ý list pro rodiče 11
11) VYNECHÁVÁNÍ PÍSMEN
Jde o každodenní cvičení, které by nemělo trvat déle než 5-7 minut. Nezapomínáme na pochvalu i za dílčí pokroky.
Problém bývá ve schopnosti analyzovat a syntetizovat slovo.
V některých případech může jít jen o nepřiměřené pracovní tempo dítěte. Stačí zpomalit podle jeho potřeby.
Možná cvičení:
1) Děti mají za úkol najít v napsaných slovech vždy jedno písmenko, které tam nepatří. (př.
ahoyj, mámxa, apod.)
2) Děti skládají z písmenek slabiky, slova. Mají písmenka na jednotlivých kartičkách. Rodič říká, jaké slovo má dítě složit.
3) Napíšeme dětem slabiku (po zvládnutí slabiky slovo) = mají za úkol rozdělit jej na jednotlivé hlásky (písmena).
4) Děti se pokoušejí napsat a poté i říci slabiky a jednoduchá slova pozpátku. ( la-al, čaj-jač, me-em, lano-onal, apod.)
5) Dítě hází kostkou, na které jsou písmena, nebo losuje lístečky s písmeny. Má za úkol vymyslet slovo, které toto písmeno obsahuje nebo na toto písmeno začíná.
Ztížení: házení dvěma kostkami nebo vylosovat dva lístečky, z těch složit slovo.
6) Rodič se k dítěti otočí zády a nad sebe do vzduchu napíše slovo (může i několikrát zopakovat) a dítě hádá, jaké slovo rodič napsal.
7) Postupně se snažíme schopnost analýzy a syntézy využít do autodiktátu, kdy si dítě samo diktuje celé slovo a poté jednotlivé hlásky, předtím než jej napíše.
Nejdříve nahlas, poté ustupujeme k šepotu.
8) Kontrolní hra na „pohádkového skřítka“ (rodič je skřítek, umí psát písmenka, ale neumí jazyk). Dítě diktuje skřítkovi slovo po hláskách, skřítek zapisuje.
9) Pokud má dítě problém s autodiktátem, nejdříve mu řekne nahlas slovo rodič, poté dítě zopakuje celé slovo nahlas a teprve poté slovo rozkládá na hlásky (písmena).
3.4.12 Metodick ý list pro rodiče 12
12) ROZLIŠOVÁNÍ ZNĚLÝCH A NEZNĚLÝCH HLÁSEK
Jde o každodenní cvičení, které by nemělo trvat déle než 5-7 minut. Nezapomínáme na pochvalu i za dílčí pokroky.
Příčinou bývá nedostatečné sluchové rozlišování nebo jejich chybná výslovnost.
Možná cvičení:
1) Ze začátku využíváme izolované slabiky (př. sa-ša, apod.) a slova, která začínají i končí tě-mito hláskami.
Poté složitější je výslovnost slov s kombinací těchto hlásek (cvrčci, cvičí, šáša, Saša, apod.).
2) Pro rozlišení znělých a neznělých hlásek využíváme různé pomůcky:
ZNĚLÉ = MĚKKÝ MATERIÁL (molitan) NEZNĚLÉ= TVRDÝ MATERIÁL (dřevo, plast) 3) Využití barevného rozlišení:
ZNĚLÉ = SVĚTLÉ BARVY NEZNĚLÉ = TMAVÉ BARVY
A) Dítě nejprve čte text takto barevně označen (pomáhá mu při výslovnosti) B) Poté dítěti čte text rodič a dítě v textu barevně rozlišuje znělé a neznělé hlásky.
C) Dítě samo čte a zároveň samo rozlišuje (rodič, kontroluje slovní odůvodnění) (JE DOBRÉ ZE ZAČÁTKU PŘEHÁNĚT VÝSLOVNOST)!
4) Pro rozlišování sykavek (š-č-ž, s-c-z) je dobré využívat karty s těmito hláskami.
OSTRÉ HLÁSKY (s-c-z) = obrázek nože TUPÉ HLÁSKY (š-č-ž) = obrázek lžíce
A) Rodič čte slova, věty nebo celý text a dítě ukazuje karty s těmito obrázky.
B) Dítě čte slova, věty nebo celý text (rodič kontroluje správnou výslovnost) a přiřazuje ke slovům karty s obrázky.
Tyto metody lze využívat i u rozlišování tzv. spodob (sníh- smích, led-let, dub-dup).
5) U rozlišování spodoby = učíme děti používat pravidlo spodoby:
- Použití množného čísla
- Použití jiného tvaru slova (zdrobnělina) (lev- lvíček, sníh- hodně sněhu, hříbky- hříbeček) 6) Nácvik bývá obtížný především u dětí s vadou řečí.
- U těchto dětí musíme postupovat logopedickou cestou.
- Doporučuji poradit se s logopedem, kterého navštěvujete.
3.4.13 Metodick ý list pro rodiče 13
13) ROZLIŠOVÁNÍ MĚKKÝCH A TVRDÝCH SLABIK ( DY-TY-NY/DI-TI-NI)
Jde o každodenní cvičení, které by nemělo trvat déle než 5-7 minut. Nezapomeneme na pochvalu i za dílčí pokroky.
Vždy si vyberte jen některá z nabízených cvičení, je důležité zajistit zájem dítěte o cvičení.
Jako u většiny potíží bývá příčinou nedostatečné sluchové rozlišování těchto slabik.
Možnosti cvičení:
1) Využívání různých pomůcek (různá mačkadla) Molitan=di-ti-ni dřevěná kostka=dy-ty-ny
a) Využíváme při čtení, dítě čte slabiky, slova a věty. Ukazuje a zmáčkne daný předmět podle tvrdosti slabiky.
Př. tykadla = dítě zvedne a zmáčkne kostku.
b) Rodič dítěti předříkává slabiky, později slova a věty. Dítě ukazuje a mačká pomůcky.
2) Využití karet s I / Y barevně odlišených.
Y= černé jako zem (tvrdé) I= žluté jako pampeliška (měkké) (barvy můžete změnit podle sebe)
a) Nejprve pro dítě připravíme krátký text s barevným rozlišením (necháme dítě při čtení odůvodňovat).
b) Lze využít místo kartiček i vyrobená písmenka.
Y = z drátu nebo z plastové destičky I = z měkkého papíru, z látky 3) Využití obrázku hlavy jelena.
Tvrdé paroží = Y Měkký čumáček = I
4) Připravte pro děti krátký text. Společně jej pročtěte (dejte důraz na výslovnost), dítě odů-vodňuje a poté kroužkuje slabiky barvou.
5) Využití dvou domečků z papíru.
Y I Děti třídí kartičky s neúplnými slovy.
Dítě přečte a odůvodní, barevně doplní y nebo i a poté zařadí do jednoho domečku.
6) V některých případech má dítě problémy se správným zápisem slabik di-ti-ni = zapisu-je zapisu-je s háčkem.
=Vedeme děti k tomu, že i = je kouzelná hůlka, která vše změkčí sama bez háčku.
DOPORUČUJE ŘÍKANKU: „Kde ď, ť, ň slyšíme, háček za i měníme.“
3.4.14 Metodick ý list pro rodiče 14
14) ROZVOJ SLOVNÍ ZÁSOBY
Jde o každodenní cvičení, které by nemělo trvat déle než 5-7 minut. Nezapomínáme na pochvalu i za dílčí pokroky.
U dysortografie se často projevuje porucha jazykového citu a chudší slovní zásoba.
Možnosti cvičení:
1) Na skřítka z pohádkové země.
Rodič hraje skřítka a ptá se dítěte na běžné věci kolem nás. Dítě vysvětluje, na co se použí-vají.
Je dobré i využívat slova, která mají více významů (kohoutek, oko, klíč, apod.).
2) Slovní hra: „ Řekni to slovo jinak“.
Mladý pes je …… (štěně). Štěně je mladý ……(pes) 3) Dokončování příběhu
Začínáme jen dokončováním vět.
Poté přecházíme pohádkám … děti mají vymyslet jiný konec.
Jak to může ještě dopadnout?
4) Hledej, kde je chyba.
Říkáme dětem různé příběhy, do kterých vkládáme nesmyslná slova. Děti mají chybu odhalit.
5) Pantomima: Rodič předvádí běžné činnosti bez mluvení. Dítě popisuje, co děláte.
6) Využíváme přirovnání.
Říkáme dětem slova typu: „Mokrý jako …“, „ žlutý jako ...“
7) Moje budoucnost.
Povídáme si s dětmi o něčem, co se jich týká. O tom, co je zajímá, baví apod. Jak si představují sebe, až jim bude 18 let. Kde bude bydlet? Jaké asi bude mít zaměstnání?
3.4.15 Metodick ý list pro rodiče 15
15) FIXACE PRAVOPISNÝCH PRAVIDEL
Jde o každodenní cvičení, které by nemělo trvat déle než 5-7 minut. Nezapomínáme na pochvalu i za dílčí pokroky.
Děti s dysortografií potřebují zpravidla více času na vstřebávání a automatizaci pravopisných pravidel.
Často bývají úspěšnější při ústním zdůvodňování.
Zásady:
1) Nejprve začínáme jen s jedním gramatickým jevem a ten procvičujeme až k úplnému zautomatizování.
2) Poté přidáváme nový gramatický jev. Procvičujeme oba jevy…
3) Zásada častěji, ale krátká cvičení.
Možnosti cvičení:
1) Nejprve vysvětlení a užití různých pomůcek.
Např. vyjmenovaná slova po B.
Využití karty s vyjmenovanými slovy se slovy příbuznými.
Rodič říká slova, dítě pomocí karty zjistí, zda jde o slovo vyjmenované, příbuzné nebo ne.
2) Dítě třídí zadaná slova dle pravopisného pravidla Např. vyjmenovaná slova. Dvě krabice s I a s Y.
Dítě nejprve odůvodňuje, potom zařadí.
3) Doplňovací cvičení
Využití barevného doplňování. Vždy nejprve slovně odůvodní.
4) Opravy doplněných cvičení
Také barevně! Je to velice složité, začínáme s jednotlivými slovy apod…
Rodič nejprve pomáhá a radí…
Vždy doporučujeme psát opravy. Každé špatně napsané slovo, by dítě mělo napsat pětkrát nějakou výraznou barvou pro lepší zapamatování.
Nejvíce pomáhá časté opakování. Je lepší procvičovat častěji krátká cvičení, než nepravidelně dlouhá cvičení!
3.4.16 Metodick ý list pro rodiče 16
16) PSANÍ DIKTÁTU
Jde o každodenní cvičení, které by nemělo trvat déle než 5-7 minut. Nezapomínáme na pochvalu i za dílčí pokroky.
Toto cvičení je pro děti s dysortografií nejtěžší a také v něm nejvíce chybují.
Zásady:
1) Začínáme jen slovy poté slovními spojeními a teprve poté věty.
2) Nezatěžujeme dítě dlouhými diktáty.
3) Vždy s diktátem dítě seznámíme a procvičíme ho.
Možnosti cvičení:
1) 1 DEN: Přečteme dítěti text diktátu. Poté čte dítě a odůvodňuje podtrhnuté výrazy.
2) 2 DEN: Využijeme ten samý text jako doplňovací cvičení. Dítě čte a než doplní i, y odůvod-ní. Je dobré barevné odlišeodůvod-ní.
3) 3 DEN: Dítě přepisuje celý diktát a při doplnění nejdříve odůvodní.
4) 4 DEN: Dítě píše diktát podle diktování rodiče.
Při každé fázi je velmi důležitá následná kontrola a oprava.
Nejčastěji se doporučuje napsat chybné slovo pětkrát správně a využít nějakou výraznou barvou pro snadnější zapamatování.
3.4.17 Metodick ý list pro rodiče 17
17) PRÁCE S CHYBOU
Jde o každodenní cvičení, které by nemělo trvat déle než 5-7 minut. Nezapomínáme na pochvalu i za dílčí pokroky.
Je důležité, aby chyby nebyly pro děti hrůzou.
„Chybami se člověk učí“.
Zásady:
1) Na dítě při chybování nekřičíme a nevytváříme stresovou situaci.
2) Na chyby jemně upozorňujeme a snažíme se, aby je dítě samo našlo a opravilo si je.
3) Vždy dále pracujeme s chybou.
Možnosti cvičení:
1) Nácvik vyhledávání chyb. (Jen jeden typ chyby)
a) Začínáme od vyhledávání chyb ve slovech (psací písmo).
b) Po tomto zvládnutí přecházíme ke slovním spojením a větám.
2) Přidáváme typy chyb, kterých se dítě dopouští.
3) Přecházíme k opravě vlastní práce
a) Pomáháme dítěti tím, že mu prozradíme počet chyb, neb typ chyby.
b) Pokud to nestačí, upřesníme lokaci chyby.(V této větě máš chybu)
4) Využíváme slova, ve kterých dítě chybovalo a připravíme pro něj doplňovačku nebo jiné cvičení.
5) Můžeme dítěti začít vytvářet sborník jeho chyb.
Napíšeme dítěti správně slovo na kartičku, ve kterém chybovalo, a zařadíme ho do sborníku.
Dítě může tento sborník využívat při kontrole nebo opravě své písemné práce.
4 Závěr
Diplomová práce se zabývala vývojem písemných dovedností u dětí se specifickými poruchami učení.
Úvodem své diplomové práce uvádím aktuálnost dané problematiky a vytyčuji cíle mé diplomové práce. V dalších kapitolách vysvětluji příčiny a projevy specifických poruch učení zaměřené na dysgrafii a dysortografii, jejich diagnostiku a následnou reedukaci dysgrafie a dysortografie.
V praktické části diplomové práce prezentuji výsledky mnou realizovaného longitudinálního sledování vývoje písemných dovedností u dětí ze speciálních tříd pro děti se specifickými poruchami učení. Jsem si vědoma složitosti této problematiky a všech vlivů, které na ni působí.
Z toho důvodu uvádím, že prezentuji výsledky jen z prací dětí, které jsem jim zadala a z prácí, které jsem získala od své vedoucí diplomové práce.
Uvědomuji si, že jde o malý vzorek dětí a proto vím, že tyto moje výsledky nemohu zevšeobecňovat.
Dále uvádím metodické listy určené pro rodiče, které se se zaměřují na jednotlivé problémy dysgrafie a dysortografie.
Cílem mé diplomové práce bylo zmapovat danou problematiku na základě dostupné literatury a zjistit opakovaným screeningem vývoj a aktuální úroveň písemných dovedností dětí ze základní školy se speciálními třídami pro děti se specifickými poruchami učení. A dále vypracovat metodické listy pro rodiče zaměřené na problémy spojené s dysgrafií a dysortografií.
Uvedené cíle jsem splnila.
Svou diplomovou práci jsem zpracovávala rok a půl. Téma mě velmi zaujalo a ráda bych se mu věnovala i po dokončení studia. Tato práce pro mě byla začátkem, díky kterému jsem se dostala trochu hlouběji do dané problematiky.
Seznam použitých zdrojů:
1) POKORNÁ, V., 2001. Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování. 3. Praha:
Portál, 336 s. ISBN 80-7178-570-9.
Portál, 336 s. ISBN 80-7178-570-9.