• No results found

Starověk

In document 2 PRŮZKUM TÉMATU (Page 11-14)

2.1 Účes v průběhu dějin v souvislosti s odíváním

2.1.1 Starověk

Jak je známo Egypťané věnovali velkou péči očistě těla, od používání nejrůznějších čistících látek po kosmetiku. Z hygienických důvodů si vyholovali vlasy.

Jako ochranu před slunečními paprsky používali paruky. Ty byly zhotovené nejen z pravých vlasů, ale také z vlny nebo rostlinných vláken, které se obarvovaly. Vyvíjeli se od kratších k delším a propracovanějším účesům. U panovníků pak byly často doplňovány čelenkami, stuhami a korunami nejrůznějších tvarů. V době Nové říše si muži i ženy dávali do vlasů thébský kužel vyrobený ze směsi tuků a vonných látek. [1]

Vznikali i účesy asymetrické, místy s vyholenými vlasy, nebo naopak delšími.

Pro ženy je typické splétání vlasů do tenoučkých copánků. Také kombinace s volně spuštěnými prameny nebo splétanými copy. Vlasy jsou sestřiženy kaskádovitě nebo v jedné rovině stejně jako ofina. Zvláštností je, že už v době Střední říše si ženy holily vlasy, především na čele, aby opticky zvětšily svůj obličej. Muži nosili paruky krátké s pěšinkou uprostřed. Postupně se účes prodlužuje a také splétá. Zvláště u faraonů a jejich potomků byla typická tzv. Horova lokna. Ta souvisí s obřady, kdy se chlapci stávali dospělými. Zde jim byla slavnostně ustřižena. Co se týče vousu, nosil ho pouze faraon a nebyl pravého původu. [1]

12 Odívání v Egyptě upřednostňuje základní tvar před detailem, podporuje přirozené proporce těla. Nosili suknice, u mužů tzv. bederní rouška. Tvořil ji pruh tkaniny ovinutý kolem boků, občas býval provlečen mezi nohama. Ženy nosívaly sukně se silnými ramínky zakrývající poprsí. Jejich délka sahala do půli lýtek. Oděvy jsou jak přiléhavé tak zřasené, používají se lehké tkaniny. [1]

Na území Kréty jsou znatelné orientální vlivy především u oděvu žen. Klade se důraz na široká ramena a útlý pas. Skládá se ze dvou částí – dlouhé kuželovité sukně a živůtku. Ten byl často vpředu zcela otevřený, takže odhaloval ňadra. Mužský oděv byl prostší. Nosí se bederní pás nebo rouška různé délky s koženým opaskem. [1]

V tomto období jsou populární dlouhé zkadeřené vlasy – a to i u mužů. Účes dam působí velmi elegantně a propracovaně. Kombinuje drdoly spletené na temeni hlavy s volně spuštěnými prameny zvlněných vlasů. Oblíbenými doplňky jsou klobouky ve tvaru homole nebo komolého kužele. Vlasy se proplétali stuhou, čelenkou, šňůrkou z perel, jehlicí z kosti, bronzem, ale také drahými kovy jako je zlato a stříbro. Často je zpracovávali technikou granulace a filigránu. Známé bylo v této době už i pájení kovů. [1]

Mykénská kultura přejala mnohé z té krétské. Ženy byly oblečeny do jednoduchého dlouhého šatu s krátkými rukávy. Muži nosívali krátké přepásané kabátce. Oděvy jsou velmi pestré s odstíny žlutých, červených, modrých a bílých barev.

[1]

Základní střih oděvu Řeků je obdélníkového nebo čtvercového tvaru, který se po celou dobu nemění. Jde tedy spíše o možnosti jeho aranžování. Kratší a méně zřasené oděvy nosili chudší vrstvy obyvatel. [1]

Mužské dlouhé kudrnaté vlasy typické pro archaické období byly pečlivě upravovány a natírány vonnými mastmi. Častou úpravou byl účes krobylos. Lokny se svazovaly v týle stužkou omotanou kolem hlavy přes čelo. Také vousům se věnovalo mnoho pozornosti, bradky se klínovitě sestříhávaly a kombinovaly s knírkem. Takto o sebe pečovali jen ti nejvznešenější a přední bojovníci. Ostatní nechávali své dlouhé vlasy bez větších zásahů. V 5. století se dostává do Athén účes sepnutý kovovým páskem, pod něhož se vlasy navíjely. Jinak se nosily delší vlasy se zvlněnou sestřiženou ofinou, za ušima se spletenými prameny, vzadu překřížené. Odznakem filosofů byl delší

13 vous. Běžná pak byla malá bradka zastřižená do kulata, mladíci chodili zcela oholení.

Ženy oproti tomu v archaické době nevěnovali svým kšticím tolik pozornosti. Postačilo jednoduché splétání do copů, které byly volně spuštěné, nebo omotané okolo hlavy.

melounovitý účes, což bylo několik stočených pramínků rozdělených do řad směrem od čela k šíji. Helénistická doba pak přináší větší složitost a náročnost, což vyžaduje různé příčesky a paruky. Drdoly jsou vysoce vyčesané a více propracované, obličej lemují jemné vlny. Nedílnou součástí jsou stužky, které jen přidržují anebo přispívají k tvarování. Mohou také vytvářet jakousi síťku ( kekryfalos), ta může v případě potřeby vlasy utáhnout. Častým šperkem doplňující účes dam je šňůra s visícími rozdělenými konci ozdobenými perlami. Oblíbené byly také různé druhy obrouček jednoduchých tvarů, na bocích zúžené nebo vzadu otevřené. Nosili se přes čelo. Mohly být i kombinovány jako je tomu u ampyxu, což byl úzký ráfek ze zlata nasazovaný na stuhu, která se vzadu svazovala. Oblíbeným doplňkem je věnec nazývaný stefanos. Je spletený z nejrůznějších rostlin, jako je například známý olivovník, břečťan, růže, fialky a šalvěj.

Sám o sobě není nijak cenný, svou hodnotu získává podle toho, při jaké příležitosti ho obdarovaný dostal. [1]

Země Etrusků byla po dlouhou dobu námořnickou velmocí a časté kontakty se Středomořím se viditelně odráží v utváření její kultury. Co se týká oděvu, je zde patrný vliv Řeků. V mnohém se mu podobá s výjimkou pláště zvaného tebenna který měl nejčastěji tvar půlměsíce (mohl být i čtvercový). Účesy byly velmi podobné řeckým, s tím že i muži si ze svých dlouhých vlasů vytvářeli pletence. [1]

Kultura Říma navazuje na Antiku, to dokazuje i móda, která z ní čerpá. Je doplňována dalšími prvky a vytváří různé varianty, čímž vzniká nový osobitý styl.

Základem oděvu je tunika v pase převázaná a podkasaná. Jako svršek se nosila tóga – symbol každého římského občana. Dala se nosit v různých variantách a záleželo na každém, jak ji okolo sebe ovine. [1]

14 Muži nevěnovali speciální péči vlasům ani vousům až do příchodu holičů z Řecka. Spolu s nimi přišel do módy krátký sestřih a hladké tváře. Byli ale i tací, kteří se holičů báli a tak si svůj porost nechávali upalovat ohněm. Ti kdo určovali tehdejší trendy, byli vladaři jako například Titus, po kterém je i krátký jemně zvlněný účes

Zpočátku tohoto období probíhá formování Evropy a Řím pozvolna upadá. Do popředí vstupuje moc církve a s ní i křesťanství, které je postupně přijímáno za své. Ve vrcholném středověku se daří nejen obchodu, rozvíjí se i řemesla. Zvyšuje se životní úroveň, ženy mají nové postavení ve společnosti a staví se honosnější obydlí. V kurzu jsou luxusní látky a Francie je zemí, která začíná diktovat módní trendy. Ke konci přichází tvrdá rána v podobě morové epidemie, která ochromuje celou Evropu a mnoho zemí je také postiženo velkou neúrodou. Společnost je vyčerpána a začínají se prosazovat protichůdné proudy. [2]

V raném období se oděv navrací k antickým principům. Nosí se tunika, která se už nearanžuje, ale sešívá. Podoba šatu je ovlivněna z části orientem. Oblíbené jsou těžké, barevné a vzorované tkaniny s rostlinnými motivy. Nedílnou součástí mužského oděvu jsou kalhoty, které byly přejaty od germánských kmenů. Postupně se šaty zužují a začínají tvarovat, o to více zdůrazňují proporce lidského těla. Zároveň není opomíjena ani potřeba dobré pohyblivosti, což je zajištěno rozparky na bocích. Využívá se šněrování, spínání knoflíky a také vyztužování. Díky Francii vzniká evropský styl oblékání šířící se do Anglie, Německa a postupně celé Evropy. Módní prvky se střídají, některé jsou zapomenuty a následně znovu objeveny a poupraveny. Muži i ženy mezi sebou rádi soupeří, kdo z nich přijde s extravagantnějším modelem. V pozdním středověku přichází nejrůznější zákazy. Závoj musí zcela zakrývat krk. Pokud má žena výstřih musí být také zahalen. Trestají se i příliš zženštilí muži, kteří po vzoru žen upravovali své kštice, nejčastěji peněžní pokutou. [2]

In document 2 PRŮZKUM TÉMATU (Page 11-14)

Related documents