Graf 2: Struktura pohledávek z obchodních vztahů podle doby splatnosti Zdroj: Vlastní zpracování na základě výročních zpráv
0
Horizontální analýza Pasiv
Z finanční struktury společnosti KOBIT a výše jednotlivých zdrojů (viz tabulka 14) je zřejmé, že vedení podniku dává přednost vlastnímu financování podnikatelské činnosti.
Protože se jedná o druh obchodní společnosti s ručením omezeným, základní jmění zahrnuje pouze vklady společníků. Firma během své existence standardně vytvářela rezervní fond a jiné fondy ze zisku. V krátkodobých cizích zdrojích jsou hojně zastoupeny především závazky z obchodních vztahů, krátkodobé přijaté zálohy, případně závazky spojené s osobními náklady a v neposlední řadě také bankovní úvěry. Dlouhodobé závazky zahrnují pouze odložené daňové povinnosti. Rezervy společnost ve sledovaném období tvořila minimálně.
Tabulka 14: Struktura pasiv 2010 - 2014 ve zkráceném rozsahu
označení PASIVA 2010 2011 2012 2013 2014
Zdroj: Vlastní zpracování na základě výročních zpráv
Z hlediska analýzy vývoje financování lze na první dojem pozitivně hodnotit rostoucí trend hodnoty vlastního kapitálu (viz tabulka 14) při současné konstantní výši základního jmění, což znamená, že podnik ve sledovaném období dosahoval vždy kladného hospodářského výsledku. Horizontální analýza finanční struktury v tabulce 15 uvádí, že k poklesu vlastního kapitálu došlo pouze v roce 2011 v důsledku snížení hodnoty nerozděleného zisku minulých let o 15,2 mil. (-9,3 %). Tato částka byla společně s hodnotou dosaženého výsledku hospodaření z předchozího období použita k vyplacení podílu na zisku v celkové výši 60 mil., který lze najít v kategorii krátkodobých závazků u položky závazků ke společníkům (viz příloha B). Vzhledem ke skutečnosti, že současně došlo k úhradě dodavatelských faktur v hodnotě 14,6 mil. (-21,8 %) a úbytku ostatních krátkodobých dluhů ve výši přibližně 5 mil., se celková hodnota krátkodobých závazků v uvedeném roce
zvýšila o téměř 41 mil. (48,9 %). Uvedené zvýšení se tak primárně podílelo na celkovém přírůstku cizích zdrojů, které činilo 23,8 mil. (21,4 %). Společnost v tomtéž roce čerpala značnou část rezerv ve výši 9,8 mil (-67,2 %), což způsobilo nadhodnocení VH běžného účetního období. S pomocí jednoduchého výpočtu tak lze dojít k závěru, že kdyby ke zmíněnému čerpání nedošlo, VH by se oproti předchozímu období snížil o 15,6 %.
Tabulka 15: Horizontální analýza pasiv 2010 - 2012 ve zkráceném rozsahu
označení HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA - PASIVA 2010 / 2011 Fúze (2011/2012) 2011 / 2012
tis. Kč % tis. Kč % tis. Kč %
Zdroj: Vlastní zpracování na základě výročních zpráv
Z analýzy v dalším roce lze vyčíst, že se důsledkem fúze podniku navýšila hodnota kapitálových fondů o více než 77 mil. Dále se zvýšila celková hodnota fondů ze zisku vznikem statutárního fondu ve výši 7,8 mil. a došlo k převodu nerozděleného výsledku hospodaření v hodnotě 36,2 mil.16 V tomtéž období se podniku svou hospodářskou činností podařilo generovat zisk ve výši téměř 70 mil. a oproti předchozímu období tak došlo k jeho zvýšení o téměř 50 %. Při hodnocení je však znovu nutné zohlednit úbytek rezerv v cizích zdrojích, které činilo přibližně polovinu hodnoty z roku 2011. Vzhledem k této meziroční změně tak došlo k padesátiprocentnímu růstu VH i po odečtení hodnoty čerpaných rezerv.
Ve struktuře vlastního kapitálu dále opět došlo ke snížení nerozděleného zisku o 5,4 % v důsledku vyplacení podílu společníkům ve výši 10 mil. Tato skutečnost byla zjištěna z přílohy účetní závěrky a v uvedených výkazech je potvrzena snížením položky závazků ke společníkům o 50 mil., což činí pouze 83 % z hodnoty podílu v přechozím roce a zbylých 17 % představuje právě zmíněný podíl 10 mil. K zajímavé změně došlo také
16 Z horizontální analýzy pasiv v tabulce 15 lze pozorovat, že změny ve struktuře vlastního kapitálu mezi roky 2011 2012 se v součtu nerovnají celkovým změnám vlastního kapitálu. Důvodem je, že výpočty změn z vlivu fúze vycházejí z konečné rozvahy 2011 a zahajovací rozvahy 2012, ve které je VH logicky roven 0.
u závazků z obchodních vztahů, které se zvýšily o více než 26,6 mil. (53,9 %), a ve struktuře bankovních úvěrů, kde došlo k přesunu dlouhodobého úvěru z roku 2006 na rozšíření výrobní haly mezi krátkodobé z důvodu zkracující se doby splatnosti. Tento úvěr byl zcela splacen v dalším účetním období. V konečném důsledku tak v uvedeném roce došlo ke zvýšení bilanční sumy o více než 102 mil. (30,2 %), a to převážně z titulu navýšení vlastního kapitálu o téměř 134 mil. (65,9 %) a dále poklesu krátkodobých závazků o 33,1 mil. (-24,5 %).
Jak již bylo uvedeno v analýze majetkové struktury, v následujících letech ve společnosti KOBIT došlo ke znatelnému růstu kapitálu (viz tabulka 16). V roce 2013 byl tento růst znovu nejvíce způsoben položkou vlastního kapitálu, jehož hodnota stoupla o více než 78 mil. (23,1 %) díky přibližně shodné velikosti dosaženého zisku, který oproti předchozímu roku zaznamenal další zvýšení o 12,1 %. Z výkazu je navíc zřejmé, že podnik v tomto roce nevyplácel žádné podíly, neboť hodnota VH z předchozího období byla v celé výši převedena do nerozděleného zisku. Přestože nedošlo k vyplácení podílů na zisku, cizí kapitál podniku se zvýšil o 29,7 mil. (29,1 %). Došlo zejména k navýšení krátkodobých bankovních úvěrů a výpomocí o 15,8 mil., které se tímto více jak zčtyřnásobily. Dále podniku vznikly nové krátkodobé závazky v hodnotě téměř 14 mil (14,3 %), jež byly převážně tvořeny závazky k dodavatelům a státu.
Tabulka 16: Horizontální analýza pasiv 2012 - 2014 ve zkráceném rozsahu
označení HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA - PASIVA 2012 / 2013 2013 / 2014 Total [ 2010 / 2014 ]
Zdroj: Vlastní zpracování na základě výročních zpráv
Poslední sledované období se z hlediska financování na první pohled velmi podstatně lišilo od těch předcházejících. Pozornost nejprve zaujme zcela opačný vývoj v poměru mezi
(1,9 %) a cizí kapitál vzrostl o 82,4 mil. (62,6 %). Druhou významnou změnu lze spatřit v případě VH běžného období, který oproti předchozímu roku zaznamenal čtvrtinový pokles v absolutní výši téměř 20 mil., a svou velikostí se tak vrátil na hodnotu mezi výsledky hospodaření dosažené v letech 2011 a 2012. Alarmující je však fakt, že se hodnota aktiv do této doby více než zdvojnásobila, což se zcela jistě negativně podepsalo na všech ukazatelích rentability. Při detailnější analýze lze navíc vypozorovat, že podobně jako v roce 2011 a 2012 byly z nerozděleného zisku vyplaceny podíly vlastníkům v hodnotě téměř 54 mil., čímž došlo k umělému ponížení vlastního kapitálu a následnému zkreslení vypovídací schopnosti o efektivnosti využití vlastních zdrojů. Pokud by totiž hodnota nerozděleného zisku zůstala nedotčena, došlo by ve skutečnosti k růstu vlastního kapitálu o více než 60 mil., zatímco cizí zdroje by se zvýšily o relativně pouhých 31,6 mil., což je situace velmi podobná předchozímu období. Tento poznatek bude zohledněn i při dalších rozborech. Jako další významné změny ve struktuře cizích zdrojů lze uvést úbytek krátkodobých závazků z obchodních vztahů o 13,7 %, přírůstek přijatých záloh ve výši téměř 11 mil. a především současné splacení a čerpání krátkodobých úvěrů, jež v konečném důsledku zvýšilo celkovou hodnotu bankovních úvěrů společnosti o více než 31 mil. (160,9 %).
Analýza závazků
Stejně jako v případě pohledávek, následuje podrobnější analýza závazků z obchodních vztahů. Z grafu 3 je možné vypozorovat, že vývoj závazků ve sledovaném období do jisté míry kopíroval průběh odběratelských pohledávek, což svědčí o tom, že se firma snažila vázanost peněžních prostředků v pohledávkách kompenzovat obchodními úvěry od svých dodavatelů. Z hlediska hospodárnosti lze tuto činnost hodnotit velmi pozitivně a v grafu 3 ji zachycují zejména první dvě období. Od roku 2012 však hodnoty pohledávek rostly mnohem rychleji než hodnoty závazků, díky čemuž se závazky na jejich financování podílely průměrně pouze z 56%, což při relativně nízkých hodnotách bankovních úvěrů znamená, že značná část těchto pohledávek spolu se zásobami byla financována vlastními dlouhodobými zdroji. Tento přístup k financování se sice vyznačuje vysokou stabilitou a kladným čistým pracovním kapitálem, nicméně pokud jsou oběžná aktiva ve velké míře financována vlastním kapitálem, může se to negativně odrazit na ziskovosti podniku.
Zajímavé je také nižší zastoupení závazků k zahraničním dodavatelům, neboť část vstupů
pro svou výrobu firma nakupuje v zahraničí. Jako typický příklad lze uvést například podvozky pro vyráběné nástavby, jejichž nákup představuje pro společnost významné procento nákladů. Vysvětlením může být například krátká doba, s jakou firma tyto závazky hradí.
Graf 3: Vývoj stavu závazků z obchodních vztahů 17