Struktura zájmových organizací

Tato kapitola slouží ke stručnému přehledu zařízení, které se věnují mimoškolními činnostmi dětí. Jedná se o školské a náboženské zařízení, které doplňují neziskové organizace. Takto kapitola navazuje na kapitolu - Výchova mimo vyučování, a společně patří ke stěžejním informacím pro vypracování praktické části bakalářské práce.

Výchova ve volném čase probíhá zpravidla v rámci určité instituce (zařízení, sdružení apod.). I když toto konstatování může působit samozřejmě, ne vždy se domýšlí, jak toto organizační zařízení ovlivňuje práci vychovatele. Typ organizace např. definuje do určité míry cíle působení, možnosti spolupráce s dalšími odborníky, dobu a místo setkávání s dětmi atd.

Základní vybavení regionu tvoří relativně hustou síť zařízení s dobrou dostupností a přístupností bez různých organizačních omezení. Zabezpečují všechny základní funkce včetně funkce sociální. K těmto typům zařízení můžeme zařadit školní družiny a školní kluby, jejichž činnost je převážně zaměřena na nabídku aktivit žákům školy po vyučování.

Vyšší vybavení regionu zajišťuje specializované funkce a pro jeho využívání se předpokládá vyšší stupeň motivace účastníků. Zájemci musejí překonávat větší vzdálenosti a větší měrou se podílet na krytí nákladů spojených s činností. Tato zařízení

pokrývají větší spádovou oblast. Příkladem mohou být střediska pro volný čas dětí a mládeže. Pávková (1999, s.117)

Školní družiny a školní kluby

Tato výchovná zařízení jsou základní formou výchovy mimo vyučování a péče o děti zaměstnaných rodičů v průběhu školního roku a podle potřeby i o prázdninách.

Školní družiny jsou určeny žákům 1.-5. ročníků, školní kluby žákům 6.-9. ročníků.

Podle údajů MŠMT ČR ve školním roce 1997/98 pracovalo asi 4250 družin a 350 klubů, navštěvovalo je asi 262 tisíc dětí.

Školní družiny a školní kluby mají předpoklady k pravidelnému a každodennímu pedagogickému ovlivňování volného času žáků, neboť vychovatelé jsou se žáky v každodenním styku, mohou působit na větší počet žáků bez ohledu na sociální postavení rodiny, mají možnost pravidelného kontaktu s rodiči, pro své výchovné působení v době mimo vyučování mají vhodnou kvalifikaci, jsou členy pedagogické rady, spolupracují s vedením školy a ostatními pedagogy.

Činnost školní družiny a školního klubu navazuje specifickým způsobem na vzdělávací činnost základní školy. Není však přímým pokračováním vyučování, ani je nenahrazuje. Týdenní a denní rozvrh činností je sestaven tak, aby vyhovoval požadavkům duševní hygieny (střídání klidných a pohybově náročných činností, práce a odpočinku, organizovaných a spontánních činností apod.). Zároveň musí režim vytvářet dobré podmínky pro uskutečňování výchovných záměrů pedagogů. Přitom je nezbytné, aby vyhovoval i potřebám a zájmům dětí a respektoval jejich věkové zvláštnosti.

Ve školní družině a školním klubu se uskutečňují činnosti odpočinkové, rekreační, zájmové, sebeobslužné, společensky prospěšné a příprava na vyučování. Činnosti odpočinkové jsou pohybové duševně náročné. Mohou mít podobu klidných her, četby, vyprávění apod., nejlépe podle prání žáků. Rekreační činnosti mají většinou formu pohybových aktivit, pokud možno na zdravém vzduchu. Nejčastěji se uplatňují pohybové hry a rekreační sportování. Činnosti zájmové pomáhají uspokojovat, kultivovat a rozvíjet rozmanité potřeby a zájmy žáků. Ve školních družinách se děti seznamují s obecně zaměřenými základními druhy zájmových činností. Ve školních klubech se vychází z předpokladu, že dospívající jsou v základních zájmových oblastech už orientování. Proto si mohou samostatně volit v rámci klubu činnost v zájmových útvarech, které už jsou více specializováni. Při činnostech sebeobslužných jsou žáci

vedeni k upevňování hygienických a kulturních návyků a k péči o osobní majetek.

Činnosti veřejně prospěšné vedou žáky k přiměřenému podílu na dobrovolné práci ve prospěch druhých k tvorbě i ochraně životního prostředí. Žáci se podílejí na úpravě místností družiny či klubu, pomáhají menším dětem, starším lidem, zúčastňují se prací při zvelebování obce atd. Školní družiny a školní kluby částečně zabezpečují i přípravu žáků na vyučování. Může mít podobu vypracovávání domácích úkolů, didaktických her i upevňování a rozšiřování poznatků při jiných činnostech, např. na vycházkách.

Pávková (1999, s.117)

Střediska pro volný čas dětí a mládeže

Střediska pro volný čas dětí a mládeže Pávková (1999, s.127) popisuje: domy dětí a mládeže a stanice zájmových činností (dále DDM). DDM jsou zařizovány jako jedna z možných forem středisek pro volný čas dětí a mládeže. Jejich posláním je naplňovat rekreační a výchovně-vzdělávací funkci širokou zájmovou působností. Jinou formou jsou stanice zájmových činností, které jsou specializované jen na konkrétní zájmové oblasti. Zřizovatelem DDM mohou být školský úřad, obec, církve, soukromý nebo jiný subjekt.

Pravidelná zájmová činnost je organizována v zájmových útvarech, což je obecné vyšší pojmenování zahrnující zpravidla některé z těchto označení:

Kroužek je nejmenší zájmový útvar, jehož činnost směřuje zpravidla na vnitřní obohacení členů, zaměřuje se na vnitřní život útvaru (např. rybářský, modelářský a čtenářský kroužek).

Klub je zájmový útvar s volnější organizační strukturou a s možnou převažující receptivní činností členů (filmový klub).Výjimečně se užívá označení oddíl, zpravidla u tělovýchovných nebo turistických útvarů.

Kurz je útvar s vymezenou délkou trvání – zpravidla kratší než jeden rok- a jeho činnost směřuje k osvojení určitého množství vědomostí či dovedností (kurz výpočetní techniky, kurz drhání, vaření apod.). Po ukončení kurzu může být účastníkem vydáno osvědčení o absolvování.

Zájmová činnost příležitostná zahrnuje nabídku organizovaných příležitostních nebo cyklických akcí výchovně vzdělávacího nebo rekreačního charakteru. Je organizovaná nebo přímo řízena pedagogem a je časově vymezena. Přes možnou pravidelnost není to činnost průběžná. Do této aktivity zahrnujeme např. místní soutěže a turnaje, přehlídky, výlety, zájezdy, exkurze, divadelní představení, cykly přednášek.

Specifickou formou příležitostné činnosti jsou tzv. příměstské prázdninové tábory, což je nabídka řady akcí pro dětí v určitém cyklu a má i charakter sociální služby pro děti zaměstnaných rodičů o prázdninách.

Spontánní aktivity je průběžná nabídka činností, které jsou pedagogicky a organizačně ovlivňovány pedagogy nepřímo. Nabídka je využívána individuálně nebo skupinami účastníků neorganizovaně podle jejich momentálního zájmu. Spontánní činnosti nemají pevně stanovený začátek nebo konec. Jsou vymezeny pouze provozní dobou zařízení. Jsou přístupné všem zájemcům a není vhodné nabídku podmiňovat různými provozními či organizačními omezeními (např. povinným přezouváním či převlékáním, členstvím v zájmovém útvaru). Příkladem této nabídky mohou být otevřené dětské herny, čítárny, sportoviště, dopravní hřiště, posilovny, poradenská a konzultační střediska, putovní trasy se sítí ubytoven. Pedagog při těchto činnostech zajišťuje především bezpečnost, tam kde je to nutné, při některých aktivitách vystupuje jako rádce, konzultant, nebo činnost motivuje.

Vyhláška o činnosti středisek pro volný čas dětí a mládeže umožňuje těmto zařízením poskytovat odbornou pomoc ostatním subjektům pečujícím o volný čas dětí a mládeže jak v resortu školství, tak občanským sdružením pracujícím s dětmi a s mládeží a sdružením dětí a mládeže. Pomoc poskytují DDM na požádání podle svých personálních a prostorových podmínek formou seminářů, školení, přednášek, vzorových akcí, kurzů, vydáváním metodických materiálů. Uvedenou pomoc mohou poskytovat za úplatu. (Odbornou pomocí se nerozumí materiální pomoc jako např. půjčování prostor, pomůcek zařízení. Tyto služby jsou vázány na místní podmínky a na dohody konkrétních subjektů.)

Struktura činností a aktivit je dána u každého DDM místními podmínkami.

Zpravidla je náplň činnosti v DDM v těchto pásmech (údaje jsou získány v rozsáhlého šetření sítě DDM v roce 1993):

• zájmová činnost pravidelná 20-60 % náplně činnosti

• zájmová činnost příležitostná 20-40 %

• prázdninová a víkendová činnost 10-20%

• postupové soutěže 1-5 %

• práce s talenty 2-7 %

• nabídka spontánních aktivit 5-10 %

• odborná pomoc 1-6 %

• jiné specifické činností 5-12 %

DDM tvoří síť výchovně vzdělávacích zařízení, která nabízejí škálu alternativních výchovně vzdělávacích aktivit. Týdně projde těmito zařízeními v zájmové činnosti pravidelně 12-16 % dětské populace školního věku, další děti a mládež se zapojují do nepravidelných akcí. Nabídka DDM je určena nejen žákům školního věku, ale i mládeži, dětem předškolním a jejich rodičům. DDM pracují i s ohroženými sociálními skupinami. Při vybraných zájmových činnostech lze také úspěšně provádět integraci handicapovaných dětí. Usnesením vlády byly DDM zařazeny mezi subjekty plnící úkoly v sociální prevenci a v protidrogové politice. Pávková (1999, s.127)

Domovy mládeže

Domov mládeže (dále DM) je školské zařízení, které zabezpečuje žákům střeních škol kvalifikované výchovné působení, ubytování a stravování. Obsah výchovné činnosti v domově mládeže (dále jen DM) navazuje na obsah vzdělávací práce střední školy. DM mohou být součástí střední školy nebo jsou samostatné a slouží žákům více škol.

Domov mládeže je v provozu během školního roku. Provoz o víkendech je dán specifickými podmínkami škol, které navštěvují žáci DM ubytování – zejména velikostí spádového okruhu, z kterého žáci dojíždějí, případně systém praxí, jež mohou zasahovat i do víkendových dnů. Tyto otázky řeší vnitřní řád DM, který vydává ředitel DM a se kterým musí být žáci a jejich zákonní zástupci prokazatelně seznámeni. Vnitřní řád DM je vyvěšen celoročně na přístupném místě.

Výchovně vzdělávací činnost v DM, přechod ze základní na střední školu je pro žáky obtížný, nejen pro specifičnost a odlišnost výuky na střední škole, ale také v důsledku změny prostředí. Žáci přecházejí z rodin do nového sociálního prostředí vrstevnické skupiny domova mládeže, se kterou jsou nejen ve škole, ale i v době mimo vyučování. To klade na jejich psychiku zvýšené nároky. Musí si osvojit nové studijní návyky, podřídit se relativně pevnému dennímu režimu, budovat nové sociální vztahy v novém prostředí. Přechod jim má usnadnit výchovně vzdělávací činnost domova mládeže, nabídka zájmových aktivit apod.

Pro zájmy, které nelze plně rozvinout v DM, je žákům umožňována účast v organizovaných činnostech, které nabízejí v místě ostatní subjekty, např. sportovní oddíly, taneční kurzy, jazykové kurzy, základní umělecká škola apod. Účast v těchto

činnostech je buď individuální, nebo ve větší skupině za doprovodu vychovatele – např.

taneční. Pávková (1999. s.133)

Další subjekty pracující s dětmi a mládeží v jejich volném čase

O volný čas dětí a mládeže pečují další organizace a zařízení, které si podle svého zaměření kladou různé cíle vzdělávacího, výchovného nebo rekreačního zařízení.

Sdružení dětí a mládeže

Po roce 1990 kdy se v našem státě rozpadla násilně sjednocená dětská organizace (Pionýrská organizace Socialistického svazu mládeže), vznikla řada nových dětských organizací a byla obnovena i činnost organizací, které navazovaly na svou činnost před rokem 1948 (nebo v roce 1968). Na činnost registrovaných dětských sdružení s masovou členskou základnou účelově přispívá MŠMT ČR. Ze státní dotace jsou kryty zejména hospodářsko-správní výdaje (např. odborná příprava pracovníků sdružení, obnova materiálně-technického zařízení, celostátní soutěže).

Junák – poslání Junáka je působit a vést své dětské i dospělé členy k povznesení duchovní, mravní a tělesné zdatnosti tak, aby byli připraveni plnit své povinnosti vůči bližním, společnosti, vlasti. Skauting podporuje vlastenectví, je však zároveň celosvětovou organizací vedoucí k bratrství mezi národy, globální odpovědnosti a překonání úzkého nacionalismu. Prostředkem je činnost, zaměřená zejména na turistiku a pobyt v přírodě, která junáky-skauty vychovává k praktickým dovednostem, družnosti a sebekázní. Jedním z důležitých principů skautingu je družinový systém: výchovné působení probíhá především v malé skupině pěti až deseti dětí vedených rádcem, dospívajících ve věku 14 až 17 let. Tento systém využívá velkého vlivu vrstevnické skupiny a pozitivních vzorů věkově blízkých vedoucích, systém rádců naopak umožňuje participaci dětí, které se učí přijímat zodpovědnost za druhé a za program.

Pionýr – současný Pionýr vznikl v době rozpadu jednotné organizace. Definuje se jako demokratické, dobrovolné, samostatné, na politických stranách, hnutích a ideologiích nezávislé sdružení dětí, mládeže a dospělých. Zabývá se osvětovou, kulturně výchovnou, charitativní činností, obhajobou a uspokojováním zájmů a oprávněných potřeb dětí a ostatních členů sdružení. Umožňuje svým členům uspokojovat zájmy a potřeby prostřednictvím rozmanité činnosti v různorodých kolektivech, zejména prostřednictvím pravidelné celoroční činnosti. V organizaci je zapojeno přes třicet tisíc členů, převážně dětí do 18 let.

Česká tábornická unie – organizace volně sdružuje na základě společného zájmu děti, mládež a dospělé. Navazuje na činnost svých předchůdců, z nichž za sobě nejbližší považuje historické trampské hnutí.

Duha – otevřené sdružení jednotlivců i kolektivů bez ohledu na členství v dalších organizacích. Hlavní důraz klade na vytváření a realizace programů pro děti a mladé lidi. Vytváří i možnosti aktivního zapojování dalších generačních skupin. Sdružení pořádá společné akce v přírodě, ve městě. Zaměřuje se na hry, psychologické hry a recesi.

Hnutí Brontosaurus – nezávislé hnutí sdružující děti a mládež zaměřené na ochranu a tvorbu životního prostředí.

YMCA – křesťansky orientované nepolitické a nevýdělečné sdružení, které usiluje o plnohodnotný život mladých lidí. Název YMCA je zkratkou anglického názvu „Young Men´s Christian Association“, jehož českým ekvivalentem je dnes pro YMCA v ČR

„Křesťanské sdružení mladých lidí“. V současné době je registrováno několik stovek dalších organizací pracujících s dětmi a mládeží, z nichž většina má pouze místní působnost.

Občanská sdružení pracujících s mládeží – s dětmi a mládeží pracují také další občanská sdružení různého zaměření. Na jejich podporu jsou každoročně vypisovány Projekty na podporu a ochranu mládeže MŠMT ČR, v jejichž rámci se mohou sdružení ucházet o granty finančně podporující jejich konkrétní aktivity.

Sportovní kluby – velkou tradici a stále masový dopad mají zejména tělovýchovné organizace. Nejdelší tradici má SOKOL, založený z iniciativy Dr.

Miroslava Tyrše v r. 1862. Usiloval o harmonický rozvoj tělesné, duševní i morální stránky osobnosti a následně ideálu zdravého všestranně vyspělého národa. Sokol kromě tělesných cvičení vyvíjel i osvětovou činnost (zřizoval vlastní knihovny, organizoval vzdělávací činnost, provozoval loutková divadla). Založil tradici Všesokolských sletů.

Současný Sokol organizuje tělovýchovnou činnost s dospělými, dětmi a mládeží.

Celkově je u nás v různých sportovních klubech registrováno asi 250 tisíc dětí.

Organizace církví a náboženských společností – o volný čas dětí a mládeže pečují i různá charitativní a náboženská společenství, navazují při tom často na aktivity, které více či méně nelegálně udržovaly při životě i v období komunistického režimu.

Jejich činnost má někdy charakteru katecheze, tj. náboženské výuky zaměřené na děti z rodin věřících, některá společenství však organizují nekonfesní činnost se silným

Základní umělecké školy a jazykové školy – o vyplňování volného času dětí a mládeže pečují i školní subjekty, jejichž poslání je rozšiřování vědomostí a dovedností.

Základní umělecké školy (ZUŠ), dříve známé jako lidové školy umění, sice patří do sítě škol, ale účast na výuce v nich je dobrovolná a uskutečňuje se v mimoškolní době. ZUŠ pravidla zřizují obory hudební, literárně-dramatický, taneční, výtvarný. Ve školní roce 1997/98 u nás pracovalo 810 ZUŠ s 229 tisíci žáky. Největší zájem je tradičně o studium hudby, které si volí skoro dvě třetiny dětí. Nabídky pro vzdělávací aktivity (hudební, taneční, jazykové kurzy) mají i zařízení místní kultury (dříve osvětové besedy, oborové kluby apod.). Volný čas mohou děti využívat i k získávání vědomostí v zařízeních pro zájmové studium, což jsou zejména jazykové školy, které mohou být samostatné nebo při základních či středních školách.

Další organizace, které se zabývají prací s dětmi a mládeží – Český červený kříž, Hudební mládež, Sdružení hasičů v ČR, různé ekologické organizace, organizace národnostních menšin (např. Harcerstwo Polskie v ČR), sdružení zdravotně postižených občanů. Na komerčním základě nabízejí náplň pro volný čas další subjekty, a to jak v oblasti získávání jazykových znalostí, hudebního vzdělávání, tanečního a pohybového výcviku, tak i v oblasti rekreačních pobytů spojených s dalšími aktivitami a v řadě dalších činností. Pávková (1999, s.149)