Struktura zemědělského školství

I dokument ZEMĚDĚLSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ DÍVEK NA (sidor 14-18)

1. Zemědělské školství v Československu

1.1 Struktura zemědělského školství

V průběhu meziválečného období se vytvořila v evropském srovnání hustá síť diferencovaného zemědělského odborného školství. Po první světové válce v souvislosti s větším napojením na světový trh a silnější mezinárodní konkurencí zesílila v zemědělské výrobě hlavně v českých zemích specializace.

Zvětšila se potřeba škol na speciální výroby, jako zahradnictví, ovocnářství, vinařství, chmelařství, rybářství a na zpracování zemědělských produktů. Kon-cem první republiky bylo v Československu 275 zemědělských odborných škol. Hlavním cílem těchto škol bylo vychovat děti rolníků k samostatnému a efektivnímu vedení hospodářství.14 Pedagogický dozor na chod hospodářských škol vykonávali tzv. inspektoři. Stálá státní inspekce byla zavedena na českých zemědělských školách v Čechách od roku 1882, později i na Moravě a ve Slez-sku. Státní pedagogicko-didaktická inspekce probíhala na všech hospodářských a lesnických školách alespoň jednou ročně.15

13 NOVOTNÝ, Gustav: Hospodářské neboli zemědělské školství v českých zemích od konce osmnáctého do počátku dvacátého století. In: Zemědělské školství, výzkum a osvěta jako předpoklad hospodářského a sociálního rozvoje venkova v 19. a 20. století: sborník pří-spěvků z mezinárodní konference věnovaný památce Samuela Cambela. Uherské Hradiště:

Slovácké muzeum, 2004, s. 251. Studie Slováckého muzea, 9. ISBN 8086185389.

14 LACINA, Vlastislav: Odborné zemědělské školství v Československu mezi světovými válkami. In: Zemědělské školství, výzkum a osvěta jako předpoklad hospodářského a sociálního rovoje venkova v 19. a 20. století: sborník příspěvků z mezinárodní konference věnovaný pa-mátce Samuela Cambela. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum, 2004, s. 145. Studie Slovácké-ho muzea, 9. ISBN 8086185389.

15 ČERNOHORSKÝ, Zdeněk: Dějiny zemědělského školství v Československu. 1. vyd. Pra-ha: Státní pedagogické nakladatelství, 1980, s. 65 – 68. Dějiny školy a výchovy.

Tabulka. 1: Zemědělské školy v Československu počátkem roku 193816

Vysoké školy (fakulty) 6 Vyšší školy zahradnické a vinařské 2

Vyšší školy hospodářské 13 Nižší školy zahradnické a

ovocnářsko-vinařské 8

Rolnické školy 30 Vyšší školy lesnické 4

Odbor. školy hospodářské 134 Školy hájenské a dřevařské 7

Jednoroční hospod. školy 8 Speciální školy zemědělské 11

Hospodyňské školy 52

Podle směřování v době první republiky zemědělské školství poskyto-valo nižší vzdělání základním pracovníkům zemědělství. Byli to mladí lidé, kteří po ukončení povinné školní docházky šli rovnou do zemědělství a nena-vštěvovali žádnou jinou zemědělskou školu. Byli povinni chodit do lidové ško-ly hospodářské, která byla uzákoněna roku 1920. Vyučovalo se jeden až dva dny v týdnu odpoledne, nebo večer. Většinou tyto lidové školy hospodářské byly umístěny v národních školách. Osnovy byly zaměřeny převážně na před-měty všeobecně vzdělávací. Dalším typem škol byly nižší hospodářské školy, které byly dvouleté. Tyto školy měly dva typy a to odborné školy hospodářské a rolnické školy. Odborné školy hospodářské tzv. zimky měly dva školní roky s jedním pololetím. Vyučovalo se od začátku listopadu do konce dubna. Rol-nické školy vyučovaly oba dva roky a to v každém roce deset měsíců. Tato škola měla vychovávat budoucí malé a střední zemědělské podnikatele. Dal-ším typem škol byly vyšší hospodářské školy. Tyto typy škol byly čtyřleté a vychovávaly budoucí statkáře. Podmínkou pro přijetí do tohoto typu školy bylo vlastnit usedlost nad 20ha nebo příslib, že žáka, který nemá takovou výměru, zaměstná některý statkář. Dívky většinou navštěvovaly hospodyňské školy.

Hospodyňské školy měly dát rolnickým dcerám odborné zemědělské vzdělání a naučit je vařit, starat se o domácnost a vychovávat děti. Při hospodyňských školách byly internáty.17

16 LACINA, V.: c. d., s. 144.

17 POMEZNÝ, Josef – ZELINKA, Zdeněk: Zemědělské školství. 1. vyd. Praha: SZN, 1954, s.

7 – 10.

Ke dni 15. června 1942 přešla správa zemědělského školství s výjimkou lesnických škol, školních statků a zemědělského poradenství do kompetence tehdejšího Ministerstva školství. Přičemž správa školních statků, zemědělské poradenství a výzkumnictví bylo ponecháno Ministerstvu země-dělství a lesnictví. Od té doby řídilo Ministerstvo školství záležitosti zeměděl-ských škol, vydávalo pro ně učební plány a další instrukce pro chod těchto učebních zařízení v podmínkách protektorátu a v zájmu říše. Tím došlo k nežádoucímu odtržení vyučování ve škole od zemědělské praxe.

V období druhé světové války byla v zemědělském školství provedena řada změn. Často se stávalo, že budovy škol byly zabrány pro vojenské účely a v tomto důsledku řada škol zanikla. Ve výuce byl zaveden povinný předmět němčiny. Kontrolou procházely knihovny a doporučená literatura. Ze škol byly odstraňovány státní znaky a symboly, obrazy a bysty dosavadních prezidentů Československé republiky. Byla nařízená povinná úcta k symbolům Německé říše. Veškeré české nápisy musely být přeloženy do německého jazyka, až po německém znění mohlo být znění české. S tím souviselo i to, že německé ná-zvy se nesměly počešťovat. Mimoškolní činnosti byly výrazně omezeny, nebo přešly na poradenskou činnost, protože nebylo možné obstarat potřebný mate-riál, pomůcky apod.

Po válce již nedošlo k obnovení zimních a letních hospodyňských škol, které byly zrušeny za okupace. Soustavu zemědělského a lesnického školství po osvobození naší republiky vedle opět otevřených vysokých škol a fakult zemědělského a lesnického zaměření tvořily tyto školy: vyšší rolnické školy a jejich specializované varianty včetně vyšší zemědělské školy družstevní v Praze, rolnické a zimní rolnické školy (a specializované varianty), zahradnic-ké a zahradnicko-ovocnářszahradnic-ké školy, vyšší a nižší lesniczahradnic-ké školy a škola rybář-ská a lihovarnická. Nejnižším typem škol byly lidové školy zemědělské a uč-ňovské školy zahradnické. Jestliže nedošlo kromě zmíněných dílčích úprav ve správě a řízení škol k podstatnějším změnám v organizaci zemědělského škol-ství, pak k nim došlo v pojetí jejich obsahu. Po osvobození bylo s okamžitou platností zrušeno vyučování němčině a nauce o Říši a místo něho byl většinou zaveden předmět čeština. Vzhledem k nové sociálně politické situaci i k novým hospodářským podmínkám byly zavedeny učební předměty občanská a

politic-ká výchova a ruština. Dále předměty související s mechanizací zemědělství.

Většina za války zrušených odborných učebních předmětů se opět vrátila do učebních plánů zemědělských škol. Spolu s odbornými předměty, které byly za okupace zrušeny, přišlo do učebních plánů rolnických, vyšších rolnických, za-hradnických a hospodyňských škol opět družstevnictví.18

Pro další vývoj zemědělského školství měl velký význam Únor 1948.

Neboť již 21. dubna 1948 byl vyhlášen zákon O základní úpravě jednotného školství (školský zákon). ,,Zákon umožňoval veškeré mládeži, především však dětem rolníků, dělníků a pracující inteligence, aby podle svých schopností do-sáhly nejvyššího vzdělání.“19 Tento zákon nařizoval jednotné povinné vzdělá-vání mládeže do 15 let, dále povinné a bezplatné navazující vzdělávzdělá-vání do 18 let. Bylo zapotřebí spojit lidové školy zemědělské a nižší rolnické školy v jednu organizační jednotku s novým pojetím, jak to vyplývalo z intencí kona o jednotné škole. Základní odborné školy, později souhrnně nazvané zá-kladní odborné školy zemědělské a hospodyňské, měly být budovány jak pro chlapce, tak pro dívky, jak pro mládež rolnickou, tak i zahradnickou. Již pro školní rok 1948/49 byl zastaven zápis do prvních ročníků všech zimních rol-nických a rolrol-nických škol. Stejně tak hospodyňské školy, do nichž se přihlásilo méně než dvacet uchazeček, byly zrušeny a jejich budovy byly použity pro základní odborné školy rolnické (specializované pro venkovskou ženu). Výno-sem ministerstva školství a osvěty z roku 1948, týkající se zemědělského škol-ství, ,,přešla správa nestátních škol dnem 1. září 1948 na československou státní školskou správu.“20 Konkrétní vymezení učebních zařízení se však týka-lo jen zemských a kuratoriálních škol v Čechách. Na Moravě a Stýka-lovensku byly zemědělské školy postátněny dávno před tím. Postátnění učebních zařízení všech typů a druhů škol a zapojení zemědělského školství do jednotné školské soustavy si vyžádalo změny ve vydávání učebnic a tvorbě učebních pomůcek, čímž bylo pověřeno, a to se týkalo v podstatě celého odborného školství, Státní nakladatelství v Praze.21 Na základě vládního usnesení o nové reorganizaci

zemědělského školství ze dne 3. června 1952 vzniklo jednak přebudování do-savadních typů zemědělských škol a zároveň i vybudování nových typů škol.22

I dokument ZEMĚDĚLSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ DÍVEK NA (sidor 14-18)