Tabulka 3: Přehled svalových skupin a jednotlivých svalů Svalová skupina Jednotlivé svaly
Svaly krku platysma
velký kývač hlavy (m. sternokleidomastoideus)
trapézový sval (m. trapesius)
Prsní svaly malý sval prsní (m. pectoralis minor)
velký sval prsní (m. pectoralis major) Svaly ovládající
postavení pánve sval bedrokyčlostehenní (m. iliopsoas)
velký sval hýžďový (m. glutaeus maximus)
malý sval hýžďový (m. glutaeus medius)
napínač povázky stehenní (tensor fasciae latae) Hamstringy sval poloblanitý (m. semimebranosus)
sval pološlašitý (m. semitendinosus)
sval dvojhlavý stehenní (m. biceps femoris) Svaly stehenní sval hruškovitý (m. piriformis)
sval čtyřhlavý stehenní (m. quadriceps femoris)
sval krejčovský (m. sartorius)
27
dvojhlavý stehenní (m. biceps femoris) Svaly bérce sval přední holenní (m. tibialis anterior)
sval dlouhý lýtkový (m. fibularis longus)
sval trojhlavý lýtkový (m. triceps surae) 3.8.1 Svaly zkracované při klasické technice
Běh na lyžích se řadí ke sportům, kde se zapojuje svalstvo téměř celého těla, přičemž některé svaly mají tendenci k ochabování a jiné ke zkracování. Níže přiložená tabulka se zaměřuje na svalstvo posturální, jež má tendenci ke zkracování. Je zde popsán název česky i latinsky, funkce svalu, kterou vykonává během pohybu, a jeho zařazení.
Svaly rozdělujeme na tzv. svaly posturální a fázické podle jejich převažující funkce.
Mezi svaly posturální – statické se řadí především trojhlavý sval lýtkový, ohybače kolenního kloubu (dvouhlavý sval stehenní, pološlašitý, poloblanitý), ohybače kyčelního kloubu (přímý stehenní, tj. hlava čtyřhlavého svalu stehenního, některé z přitahovačů stehna, sval bedrokyčlostehenní a napínače povázky stehenní), vzpřimovač páteře, čtyřhlavý sval bederní, velký sval prsní, zdvihač lopatky, horní část trapézového svalu, dvouhlavý sval pažní.
Charakteristickými rysy pro svaly posturální je vyšší klidový tonus, pomalejší aktivace, výdrž dlouhé práce bez únavy. Tendence k hypertrofii a zkracování, v pohybových strukturách často nahrazují práci oslabených svalů.
Ke svalům fázickým – dynamickým patří zejména čtyřhlavý sval stehenní, hýžďové svaly, břišní, dolní fixátory lopatek, natahovače horních končetin a hluboké ohybače krku. Svaly fázické mají nižší klidový tonus, rychle se aktivují, snadno unavují. Pokud jsou používány málo a mají tendenci k ochabnutí.
Mezi těmito typy svalů dochází velice často k dysbalancím, nesouladům pohybového aparátu těla a to k dolnímu zkříženému syndromu a hornímu zkříženému syndromu. Dolní zkřížený syndrom neboli chybné postavení pánve je možné odstranit protahováním ohybačů kolenního a kyčelního kloubu, bederní části vzpřimovače páteře
28
a čtyřhranného svalu bederního a zároveň posilováním břišních a hýžďových svalů.
Při horním zkříženém syndromu neboli chybném držení hrudníku, ramen a hlavy protahujeme horní části trapézového svalu, zdvihače lopatky, svalů prsních a zároveň posilováním dolních fixátorů lopatky a hlubokých ohybačů krku (Janda, 1981).
Tabulka 4: Posturální svaly zapojované při klasické technice s tendencí ke zkrácení
český název latinský název funkce
svaly kloněné m. scaleni držení polohy hlavy
kývače hlavy m. stemocleidomastoi
deus obou stran držení polohy hlavy velký sval
bedrostehenní m. psoas major fixace trupu
velký prsní sval m. pectoralis major pohyb horních končetin ze zapažení do předpažení – švih vpřed široký sval zádový m. latissimus dorsi odraz (záběr, odpich) velký sval oblý m. teres major odraz (záběr, odpich) sval poloblanitý m. semimembranosus příprava na odraz, odraz dolních
končetin
sval bedrokyčelní m. iliopsoas příprava na odraz
přímý sval stehenní m. rectus femoris příprava na odraz, odraz dolních končetin
napínač povázky
stehenní m. tensor, fascie latae odraz DK, švihová práce dolních končetin zpět do výchozí polohy hruškovitý sval m. piriformis odraz dolních končetin trojhlavý sval lýtkový m. triceps surae odraz dolních končetin velký přitahovač m. adductor magnus švihová práce dolních končetin zpět
do výchozí polohy
dlouhý přitahovač m. adductor longus švihová práce dolních končetin zpět do výchozí polohy
krátký přitahovač m. adductor brevis švihová práce dolních končetin zpět do výchozí polohy
29
4 STREČINK
Strečink je využíván v mnoha oborech ke znatelnému zlepšení zdravotního stavu.
Jedná se o pomalé provádění speciální motorické aktivity, sloužící k protahování svalů, tím se zvětšuje kloubní pohyblivost, odstraňuje svalové i psychické napětí a je to vhodná prevence proti bolestem zad. Pohyblivost má významnou roli v prevenci poranění, jelikož její dostatečná úroveň podle Buzkové (2006) snižuje riziko natažení, natržení či přetržení svalů při nekoordinovaných pohybech.
Strečink z anglického stretching v překladu znamená natahování, napínání.
Úkolem strečinku je dle Buzkové (2006) rozvoj kloubní pohyblivosti a optimální protažení svalů bez přičleněných neblahých účinků, udržení pružnosti svalů a snížení napětí ve svalech.
V této kapitole se zaměříme na svaly zkracované při vykonávání běhu na lyžích.
Zkrácené svaly utlumují svaly oslabené a to způsobuje vadné držení těla, které můžeme pravidelným cvičením odstranit a předejít tak svalové dysbalanci (nerovnováze).
Cvičení na flexibilitu a strečink se dle Altera (1999) a Nelsona & Kokkonena (2007) dělí do několika kategorií, kdy určujícím faktorem je způsob protahování svalu:
a) statická flexibilita – dána rozsahem pohybu, nezáleží na rychlosti provedení;
b) dynamická flexibilita – pohybová energie končetin nebo trupu je využita k navýšení rozsahu pohybu, což zároveň vede ke zvýšení rizika úrazu;
c) funkční flexibilita – schopnost využít rozsah kloubní pohyblivosti při prováděné tělesné činnosti normální nebo zvýšenou rychlostí; má největší význam pro sportovní výkonnost;
d) aktivní flexibilita – rozsah pohybu při volním využití svalů bez vnější pomoci;
dále se dělí na statickou a dynamickou.