Posuzování výšky a hmotnosti dítěte se skutečnou zralostí pro školu souvisí jen nevýznamně. Ať už jsou děti nadprůměrně veliké nebo naopak podprůměrně malé, výška a hmotnost pro školní dráhu nic neznamenají, kromě toho, že slabá tělesná konstituce může dítě ohrožovat zvýšenou unavitelností nebo pocity méněcennosti, zejména pokud se děti stanou terčem posměchu jiných dětí. Zvláště pečlivé by mělo být posouzení školní zralosti u dětí předčasně narozených s nízkou porodní váhou, neboť se ukazuje, že většina těchto dětí neplní kritéria tělesné a psychické zralosti
před sedmým rokem. V období vstupu do školy vedou tělesné změny k dosažení „fi-lipínské míry“ - tj. když ruka natažená přes vzpřímenou hlavu dosáhne na ušní lalů-ček na druhé straně. Věk organizmu vystihuje nejlépe vývoj zubů, respektive započe-tí druhé dentice. S proměnou tělesné stavby také souvisí koordinace pohybů. Okolo šesti let mizí neekonomické pohyby, dítě šetří silami, je schopno drobných a přesnějších pohybů (nezbytných pro psaní), také mimika se stává usměrněnější a kontrolovanější (Langmeier, Krejčířová, 2006, s. 111).
Spíše pro zajímavost zmiňujeme orientační zkouškou tělesné zralosti, kterou je Kapalínův index, který se zjišťuje poměrem míry a váhy dítěte. Pokud vyjdeme z průměrných ideálních údajů, podle nichž má školsky zralé dítě měřit 120 cm a vá-žit 20 kg, získáme ideální věk dítěte pro zahájení povinné školní docházky:
120 : 20 = 6 (Raabe, 2012, s. 10).
3 Předškolní vzdělávání
Předškolní vzdělávání se organizuje zpravidla pro děti od 3 do 6 (7) let. Přednostně jsou přijímány děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Pokud nelze dítě v posledním roce před zahájením povinné školní docház-ky přijmout z kapacitních důvodů, zajistí obec zařazení dítěte do jiné mateřské školy (Zákon č. 561/2004 Sb., § 34, odst. 1—4).
Hlavní požadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí před-školního věku vymezuje Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP). RVP pracuje se čtyřmi cílovými kategoriemi. Jsou to:
• rámcové cíle = univerzální záměry předškolního vzdělávání
• klíčové kompetence = obecnější způsobilosti dosažitelné v předškolním vzdě-lávání
◦ kompetence k učení
◦ kompetence k řešení problémů
◦ kompetence komunikativní
◦ kompetence sociální a personální
◦ kompetence činnostní a občanské
• dílčí cíle = konkrétní záměry jednotlivých oblastí
• dílčí výstupy = dílčí poznatky, dovednosti, postoje a hodnoty.
Vzdělávací obsah RVP je uspořádán do pěti oblastí: biologické, psychologické, in-terpersonální, sociálně-kulturní a environmentální. Jsou nazvány:
• dítě a jeho tělo
• dítě a jeho psychika
• dítě a ten druhý
• dítě a společnost
• dítě a svět.
Vzdělávací obsah RVP slouží pedagogovi jako východisko pro přípravu vlastní vzdělávací nabídky, kterou by měl formulovat v podobě integrovaných bloků. Tyto bloky by měly být tvořeny tak, aby zasahovaly všechny vzdělávací oblasti. Mohou mít podobu tématických celků, projektů či programů. Bloky by měly na sebe vzá-jemně navazovat, doplňovat se a prohlubovat (Smolíková, 2006, s. 6–29).
4 Nástup do školy
Dle zákona začíná povinná školní docházka „počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad; dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od počátku školního roku do konce roku kalendářního může být při-jato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li tělesně i duševně přimě-řeně vyspělé a požádá-li o to zákonný zástupce“ (Zákon č. 561/2004 Sb., § 36, odst. 3).
Před samotným nástupem do školy projde dítě tradičním zápisem. Většinou se zde sleduje, zda dítě dokáže říct své jméno a adresu, zda zná barvy, základní geomet-rické tvary či jestli už pozná nějaká písmena. Po dítěti se požaduje povědět básničku nebo zazpívat písničku a přitom se sleduje výslovnost. Plněním různých úkolů se sle-duje orientace dítěte v čase a prostoru, jak umí dítě vyjmenovat číselnou řadu, hodnotí se úroveň kresby, při čemž pedagog sleduje lateralitu a celkové chování dítě-te (Beníšková, 2007, s. 14,15).
Rodič musí přihlásit dítě k zápisu v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku (Zákon č. 561/2004 Sb., § 36, odst. 4).
Nástup do školy je důležitým sociálním mezníkem. Dítě získává novou roli ško-láka. Je to počátek nové životní fáze. Tuto roli dítě získává automaticky, dosažením určitého věku a určité vývojové úrovně. Obecně je chápána jako potvrzení normality dítěte. Dítě roli školáka chápe jako vyšší sociální prestiž. Současně tato role vyžaduje zvýšení nároků na dítě a větší důraz na jejich plnění. Na roli školáka je dítě postupně připravováno během předškolního období rituálem zápisu, ovšem náplň tato role pro dítě do této doby nemá. Představa o nové roli se realizuje na symbolické úrovni formou hry. Je teprve ve stadiu očekávání, proto nemá zatím větší význam. Její hodnota závisí především na názorech a postojích rodičů. Do této doby dítě dělalo většinu věcí jen proto, že jej bavily. Nyní začne být důležitý výkon.
Školní zralost znamená také schopnost dítěte respektovat normy chování, znát zá-kladní pravidla a řídit se jimi. Tyto normy si dítě osvojuje v rodině. Případný rozpor mezi normami rodiny a normami společnosti je pro dítě značnou zátěží. Nejčastějším problémem bývá to, že ačkoliv děti vědí, jak se mají chovat, dají přednost aktuální osobní potřebě (Vágnerová, 2006, s. 100, 101).
5 Odklad školní docházky
Ne vždy je jednoduché rozhodnout, zda poslat dítě do školy či mu dát odklad školní docházky. Pokud je dítě hravé, u ničeho neposedí, narodilo se na jaře nebo v létě a vývoj řeči ještě není dokončen, odklad školní docházky je rozumné ře-šení. Jindy ale situace není tak jasná a rodiče váhají. Pak se nabízí možnost u zápisu požádat o odklad školní docházky s tím, že se dítě před začátkem prázdnin znovu otestuje. Může se stát, že dítě uděla velký skok a do školy nakonec nastoupí. Ani v případě nerovnoměrného vývoje není lehké rozhodovat. Dítě se může v jedné ob-lasti jevit jako velmi šikovné a v jiné zase naopak zaostávat.
Odklad školní docházky není vhodný, pokud je dítě zralé, ale průměrného inte-lektu. V takovém případě nemá smysl čekat a naopak je žádoucí, aby dítě rozvíjelo své možnosti. Naprosto nevhodný je odklad v takových případech, kdy je dítě pro školu připravené, ale rodina mu chce „prodloužit dětství“ nebo jen odložit školní po-vinnosti (Kutálková, 2010, s. 140—142).
Podle školského zákona je k odkladu školní docházky nutná písemná žádost zá-konného zástupce, doporučení školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa. „Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku.“ Začátek povinné školní docházky může být odložen i dodatečně v průběhu prvního pololetí (Zákon č. 561/2004 Sb., § 37, odst. 1).
Pro dítě s odkladem školní docházky je vhodné sestavit individuální vzdělávací program (dále jen IVP). IVP vypracovává učitel ve spolupráci s poradenským za-řízením. IVP vychází z učebních dokumentů školy, závěrů z poradenského zařízení a doporučení odborného lékaře, zohledňuje také názor zákonného zástupce (Směrni-ce MŠMT č. j.: 13710/2001-24).
Včasné zachycení nezralých dětí snižuje procento jejich negativních zážitků spo-jených s prvními dny ve škole. Individuální péče o děti s odkladem je velmi důležitá a během tohoto roku by mělo být náležitě využito k vývojové stimulaci v rodině i v mateřské škole (Dittrich, 1993, s. 23).
Jen pro zajímavost, Dittrich uvádí, že v polovině 80. let mělo odklad školní do-cházky cca 13 % dětí (1993, s. 18). V roce 2013 to bylo již cca 15 % dětí (Nebřenský, 2013).
PRAKTICKÁ ČÁST
Praktická část vymezuje cíl a předpoklady bakalářské práce a popisuje použité metody, kterými jsou pozorování, Jiráskův test školní zralosti a způsob jeho vy-hodnocování. Následně nás seznámí, k jakým výsledkům autorka dospěla, když zjiš-ťovala, jaká je nejproblematičtější oblast školní zralosti a zda se potvrdily autorčiny předpoklady. Protože každé dítě je jiné a o každém nelze jednoznačně říci, zda je pro školu zralé či nezralé, uvádí autorka kazuistiky několika dětí. Zajímavostí je jistě srovnání výkonů dětí, kterým byl udělen odklad školní docházky, z loňského a le-tošního školního roku. Součástí každé kazuistiky je zpráva z předškolního vyšetření dítěte v Pedagogicko-psychologické poradně. Na základě doporučení PPP a vlastních poznatků získaných pozorováním dítěte, se autorka pokusila vypracovat pro každé z dětí individuální vzdělávací program (dále IVP).
6 Cíl bakalářské práce
Cíl 1: Určení nejproblematičtější oblasti školní zralosti u těchto dětí.
Cíl 2: Cílem bakalářské práce je zjistit pomocí Jiráskova orientačního testu školní zralosti, jaká je připravenost dětí na školní docházku v posledním roce před zahá-jením povinné školní docházky.
7 Předpoklady bakalářské práce
Abychom mohli přistoupit k provedení průzkumu, stanovili jsme následující předpoklady.
1. Předpokládáme, že narušená komunikační schopnost je u dětí v posledním roce před zahájením povinné školní docházky častější než nezralost v sociální oblasti.
2. Domníváme se, že oblast grafomotoriky je v posledním roce před zahájením povinné školní docházky lépe rozvinuta u dívek než u chlapců.
8 Použité metody
Pro získání požadovaných údajů jsme použili metodu pozorování, dotazníku a Ji-ráskův orientační test školní zralosti.
Cílem dotazníku bylo zjistit, jaká je nejproblematičtější oblast školní zralosti u dětí v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Dotazník je určen uči-telkám mateřských škol a skládá se z 10 položek, které zkoumají počty dětí s obtíže-mi v jednotlivých oblastech školní zralosti, počet dětí bez obtíží a počet dětí, kterým byl udělen odklad školní docházky. V dotazníku učitelka uvádí zvlášť počty chlapců a zvlášť počty dívek. Výsledky dotazníkového šetření jsme zpracovali do slovního shrnutí, tabulek a grafu.
Cílem Jiráskova orientačního testu je zjistit, jaká je připravenost dětí na školní do-cházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky a srovnání výko-nů dětí s odkladem školní docházky v loňském a letošním roce. Výsledky Jiráskova orientačního testu jsme zpracovali do tabulky.
Na závěr uvedeme ještě kazuistiky čtyř dětí, kterým byl udělen odklad školní do-cházky, včetně zpráv z předškolního vyšetření v pedagogicko-psychologické po-radně, srovnání výkonů v Jiráskově orientačním testu školní zralosti a pro komplexnost vypracujeme individuální vzdělávací plány těchto dětí.