2 Vývoj exaktních věd a jejich šíření na západ
3.2 Tisíc a jedna noc (u nás)
Arabské pohádky zaujímají přední místo v naší překladové literatuře již od doby národního obrození, což je důkazem, že vždy patřily mezi oblíbenou a čtenáři vyhledávanou četbu. Soubor pohádek a povídek se dostal do povědomí Evropanů již na počátku 18. století, kdy francouzský orientalista Antonio Gallanda vydal soubor dvanácti svazků volného překladu pohádek z Východu. Brzy na to bylo dílo přeloženo i do angličtiny a němčiny. Netrvalo dlouho a pohádky pronikly i na území Čech. Přijaty byly spíše negativně. Antonín Koniáš dokonce dílo označil za „venera et obscoena“.
tisícistránkový výbor Františka Bohumila Tomy. Ovšem roku 1816 vyšlo v Praze německé vydání Tisíc a jedna noc a jeho úplný překlad do češtiny zveřejnil v letech 1859-1863 Josef Pečírka. Motivy středověké arabské sbírky se nechal inspirovat Julius Zeyer v básni Aziz a Aziza. Nalezneme je i v divadelních hrách a lidových povídačkách z Čech i Moravy.
Za první český překlad arabského originálu, ne však šťastně zvolený, můžeme považovat svazek Josefa Mrkose. Žák profesora Rudolfa Dvořáka dospěl až k 385. noci.
Nezaháleli ani další Dvořákovi studenti. Především Felix Tauer, který sehrál klíčovou roli v naší orientalistice. Prvotinou znalce dějin a kultury Blízkého východu byla Pohádka o Aláaddínovi (1921). V následujících letech nalezly múzu v arabských pohádkách i přední autoři, jako Antonín Klášterský, František Hrubín, Kamil Bednář, Pavel Eisner, Eduard Petiška, na Slovensku například Štefan Žáry, Pavol Horov aj.
„Už za studií roku 1915 si Felix Tauer stanovil úkol přeložit z originálu celé dílo. Po publikaci pohádky roku 1921 začal vydávat v letech 1929-1932 v Aventinu úplný komentovaný překlad podle nejspolehlivějších arabských textů.
Z předpokládaných osmi svazků velkého formátu však vyšlo jen šest – nakladatelství nepřežilo krizi třicátých let.“ 110 Kromě toho také ovlivnilo tvorbu Felixe Tauera i politické dění. Další výtisk jeho překladu se mu podařilo prosadit v Družstevní práci, kde vyšel první svazek. Druhý byl zveřejněn až po 2. sv. v. v Jandově soukromém nakladatelství, které roku 1949 z politických důvodů zaniklo. Roku 1954 a 1955 otisklo sedmý a osmý svazek, které do této doby nevyšly v Aventinu, Nakladatelství ČSAV a teprve v letech 1958 – 1963 vyšlo celé dílo v osmi svazcích.
Tauerův překlad je spíše islámskou encyklopedií seznamující čtenáře s genezí a procesem utváření díla. Mnohokrát byl za dílo kritizován, nemálo autorů k němu mělo výhrady. Pozadu nezůstal ani Taerův žák, slovenský překladatel arabských pohádek Tisíce a jedné noci, Ján Pauliny: „Tauer ponúkol čitatel’ovi takmer doslovnú interpretáciu. V lexiku a v syntaxi však preferoval staršie výrazové formy, takže…reinterpretoval originál do inej, vyššej roviny. A hoci sa Tauerov preklad vyznačuje istou stereotypnosťou a opakovaním prekladatel’ských riešení, nie je l’ahko
110 BEČKA, Jiří . Tisíc a jedna noc (u nás) : Arabské a perské pohádky. Lidové noviny [online]. 1993.
[cit. 2010-04-29]
čítatel’ný, aj keď při tom ide o typ literatury, ktorá je v podstate čitatel’sky nenáročná.“
111
Pozoruhodné je, že ačkoli tento překlad vznikl zhruba před více než 70 lety, téměř nic v něm nebylo upravováno. Jediná změna nastala při odstranění infinitivů.
Tauer se snažil vytvořit co nejautentičtější dílo – jména osob, názvy míst i nepřeložitelné výrazy a termíny zaznamenával v původní transkripci. Důkazem
pravosti díla, tedy skutečného překladu z arabštiny, je i zachovávání rýmu typického pro východní starší literaturu, ale i další specifické prvky, např. islámské chápání prózy a vypravěčské umění.
Pohádky Felixe Tauera měly veliký úspěch a obstály i před kritikou. Pohádku o Aláaddinovi, vydanou roku 1921 Lidovými novinami, vřele přijal Karel Čapek a zároveň vyslovil touhu přečíst si vydání Tisíce a jedné noci pro dospělé – tak, jak je v originále, bez dětinských úprav. Dílem a především překladem byl nadšen F. X.
Šalda. Podobně byli povídkami okouzleni Vítězslav Nezval, František Sekanina a Jaroslav Durych. Všichni se shodli na jednotném názoru: pohádky jsou čtivé a příjemné.
Orientální pohádky nejsou pouze textovou záležitostí. Desítky knih a časopisů, obsahujících arabské pohádky, jsou provázeny ilustracemi předních i méně známých umělců. Již roku 1910 vyšla kniha ilustrovaná Zdenkou Braunerovou, později Artušem Scheinerem, Karlem Teissigem, Jiřím Trnkou či Václavem Fialou. Na Slovensku se ilustrací díla z islámského prostředí zabývali např. Karol Ondreička, Alojz Klimo a mnoho dalších.
Ačkoli byly slovanské země ve styku s Orientem odedávna, představy o něm měly často dost zkreslené. O interiérech paláců se mohl čtenář dozvědět z Bible, tehdejší mravy a zvyklosti islámského obyvatelstva zachytil doposud neznámý autor nejznámějšího, nejvíce překládaného a adaptovaného díla Tisíc a jedna noc. Z počátku byl do češtiny přeložen jen pouhý zlomek těchto povídek. Za úplně první český překlad Arabských pohádek je považován svazek Josefa Mrkose. Mnohem zdařilejší pak bylo dílo Felixe Bauera vydané v letech 1958 – 1963.
Velice důležité byly cestopisy zachycující místa, zvyky, politické události a poměry v arabských zemích. Ovšem našly se i spisy podávající lživé informace,
111 BEČKA, Jiří . Tisíc a jedna noc (u nás) : Arabské a perské pohádky. Lidové noviny [online]. 1993.
[cit. 2010-05-07]
například Mandevillův cestopis. Na cestu do Svaté země se vydalo mnoho badatelů a myslitelů českého původu, málo komu se tato cesta podařila zaznamenat. Výjimkou je Jan Hasištejnský z Lobkovic, jehož rukopis roku 1834 vydal František Ladislav Čelakovský.
Mimoevropské země a arabský lid přitahovali i Jana Ámose Komenského, který se ve svých, jak latinských, tak i česky psaných textech, zmiňuje o Turcích, Peršanech či Arabech a v díle Orbis pictus nalezneme i část zmiňující se o islámských zvycích. Ty se postupně staly součástí tvorby i dalších autorů. Časopisy a noviny přinášely reportáže ze vzdálených míst, vycházela díla inspirovaná příběhy Tisíce a jedné noci. Tyto motivy postupně pronikly do tvorby Karla Hynka Máchy, Boženy Němcové, Jaroslava Vrchlického, Josefa Václava Sládka, Jaroslava Vrchlického aj.
Zájem o východní lid a dějiny neustále sílil, což také podpořila výuka orientalistiky na pražské univerzitě a za finanční pomoci T. G. Masaryka vznikl v Praze Orientální ústav, který doposud vydává časopis Archiv Orientální.
Islámské zvyky, tradice, prostředí byly vždy velkým lákadlem pro mnoho českých autorů i čtenářů. Díla přibližující život na Blízkém Východě byla a stále jsou hojně vyhledávanou četbou.
Závěr
V úvodu bakalářské práce byly stanoveny cíle, které by měla práce splnit a dosáhnout. Ke splnění tohoto záměru jsem využila všechny dostupné literární zdroje, které jsem považovala za důležité a k tématu odpovídající. Z počátku jsem vycházela ze tří základních textů, které jsem postupně rozšiřovala o další tituly.
Náplní práce je ukázat nesmírný vliv islámské kultury na evropský západ, který se projevil v mnoha směrech. Po nahlédnutí do práce se čtenář seznámí s uměleckými předměty, konkrétně se zručností hrnčířů, tkalců, kovotepců či krásou řezbářství.
Evropští řemeslníci si tyto dovednosti a techniky velmi brzy osvojili. Kapitolu uzavírá arabská kaligrafie, která byla hojně využívání jako prostředek dekorace i v nearabských zemích. Často se však jednalo o napodobeniny, které neměly žádný význam, jelikož evropští umělci znalostí arabštiny nedisponovali.
Muslimové byli vždy velice technicky vyspělí, ne jinak tomu bylo i v architektuře. Díky arabským stavitelům se může španělská provincie „pyšnit“ městem Alhambra, které na první pohled připomíná nevzhlednou pevnost. Avšak obsahuje mnoho architektonických skvostů - jedinečné využitím prostoru, světla, vody a ozdob.
Nebýt arabských architektů byla by evropská kultura ochuzena o hrotitý oblouk, jenž napomohl formování gotického slohu, a také o glazurované kachle, které se postupně stali velice oblíbené.
Všichni víme, že většina zdomácnělých slov jsou převzatá, ale většina z nás se po jejich původu ani nikdy „nepídila“. Část z nich „přicházela“ do Čech již zkomolená z jiných evropských jazyků a lidé si tyto termíny upravovali pro svoji potřebu. Islámská slova sloužila pro pojmenování nových, doposud neznámých jevů a předmětů, což se snaží nastínit další část práce.
Následující kapitola je věnována vývoji exaktních věd. Zaměřila jsem se na několik muslimských učenců a znalců oblasti anatomie, filosofie, matematiky, astronomie, chemie a alchymie. Arabské vědy byly vždy velice vyspělé, což dokazuje i fakt, že např. Al Bukala vytvořil celou řadu lékařských nástrojů a některé jsou užívány dodnes. Razes zavedl nové postupy užívané v chirurgii (zašívání ran, bavlněný obvaz…) a identifikoval sennou rýmu. Pozadu nezůstal ani Ammar ibn Ali z Mosulu, který vynalezl injekční stříkačku pro extrahování měkkých zákalů z oka. Nejen
v lékařství, ale i v ostatních oborech muslimové vynikali. Unikátní je Súfího Hvězdný atlas, který se liší dle místa vydání. Díky knize al-Chórezmího O sčítání a odečítání známe dnes běžně užívané indické číslice a také 0. Dále čtenáře seznámil s kvadratickými rovnicemi a jako první začal označovat neznámou veličinu písmenem X. Poznatky arabského fyzika Alhazena se inspirovali Italové, kteří teorii o zvětšovací čočce dovedli k dokonalosti. Arabští chemici a alchymisté přišli na objev získávání
Třetí, zároveň poslední, kapitola je věnována významným českým osobnostem, kteří svůj zájem soustředili na prostředí islámu a zakomponovali ho do své tvorby.
Z počátku přinášely informace o těchto vzdálených místech cestopisy. Ne všechny se dochovaly a někteří badatelé své cesty ani písemně nezaznamenali. Tématika života na Blízkém Východě, jeho zvyky a tradice, byla čím dál oblíbenější. Postupně motivy Orientu pronikly například do tvorby Karla Hynka Máchy, Josefa Václava Sládka či Boženy Němcové. Převážná většina z nich se inspirovala arabskými pohádkami, bajkami, anekdotami a jinými příběhy zachycenými ve sbírce Tisíc a jedna noc.
Práce seznámila čtenáře s uměleckými předměty, poté nastínila manuální zručnost islámských architektů a podrobně se zaměřila na muslimské Španělsko.
Vysvětlila původ některých zdomácnělých slov a přínos arabských učenců v oblasti vědy. Na závěr neopomenula české autory soustředící svůj zájem na toto vzdálené a pro nás cizí prostředí.
Problematikou Orientu se již zabývalo mnoho badatelů. Stále však v povědomí evropského národa přetrvává zkreslená domněnka o kořenech naší kultury. Čtenáři zajímajícímu se o kořeny evropské kultury poskytne nový pohled na tuto problematiku.
Zároveň by se mohla stát kvalitním zdrojem pro další práci na podobné téma a vhodným podkladem pro pedagogickou výuku. Také by mohla napomoci ke sblížení dvou zcela odlišných kontinentů a kultur.
Seznam literatury:
BEČKA, Jiří; MENDEL, Miloš. Islám a české země . Praha : Votobia, 1998. 231 s.
ISBN 80-7220-034-8.
BONDY, Egon. Poznámky k dějinám filosofie. 5, : Středověká islámská a židovská filosofie. Praha : Sdružení pro podporu vydávání časopisů, 1995. 221 s. ISBN 80-85239-30-2.
CARDINI, Franco. Evropa a islám. vyd. 1. Praha : Lidové noviny, 2004. 295 s.
Utváření Evropy ; sv. 8. ISBN 80-7106-640-0.
DUDÁK, Vladislav; POŠVA, Rudolf ; NEŠKUDLA, Bořek . Encyklopedie světové architektury : od menhiru k dekonstruktivismu. Díl 1, A - K. 1. vyd. Praha : Baset, 2000.
534 s. ISBN 80-86223-07-8.
GLANCEY, Jonathan. Architektura. Praha : Slovart, 2007. 512 s. ISBN 978-80-7209-960-3.
GRUBE, J. Ernst. Islámské umění. Praha : Artia, 1973. 201 s.
HATTSTEIN, Markus; DELIUS, Peter. Islám : umění a architektura. 1. vyd. Praha : Slovart, 2006. 639 s. ISBN 80-7209-846-2.
LIBERA, Alain de. Středověká filosofie : byzanstská, islámská, židovská a latinská filosofie. 1. vyd. Praha : Oikoymenh, 2001. 351 s. ISBN 80-7298-026-2.
LUNDE, Paul. Islám. 1. vyd. Praha : Knižní klub, 2004. 192 s. ISBN 80-242-1093-2.
MENDEL, Miloš; OSTŘANSKÝ, Bronislav ; RATAJ, Tomáš. Islám v srdci Evropy : vlivy islámské civilizace na dějiny a současnost českých zemí. 1. vyd. Praha : Academia, 2007. 499 s. ISBN 978-80-200-1554-9.
ROBINSON, Francis. Svět islámu : Kulturní atlas. 1. vyd. Praha : Knižní klub, 1996.
238 s. ISBN 80-7176-356-X.
VONDRA, Alexandr; KROPÁČEK, Luboš ; KŘIKAVOVÁ, Andrea. Islám a jeho svět.
1. vyd. Brno : Moravské zemské muzeum, 1995. 119 s. ISBN 80-7028-075-1.
Internetové zdroje
:
Abu Bakr Mohammad Ibn Zakariya al-Razi. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 13 June 2004 , last modified on 27 June 2009 [cit. 2011-03-03]. Dostupné z WWW:
<http://en.wikipedia.org/wiki/Abu_Bakr_Mohammad_Ibn_Zakariya_al-Razi>.
Al-Chorezm%C3%AD. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 2006, last modified on 2011 [cit. 2011-03-03].
Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Al-Chorezm%C3%AD>.
Averroes. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 17. 3. 2007, last modified on 31. 1. 2011 [cit. 2011-03-03].
Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Averroes>.
Avicenna. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 23. 7. 2005, last modified on 21. 2. 2011 [cit. 2011-03-03].
Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Avicenna>.
BEČKA, Jiří. Tisíc a jedna noc (u nás) : Arabské a perské pohádky. Literární noviny [online]. 1993, 4, 41, [cit. 2010-04-29]. Dostupný z WWW:
<http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/4.1993/41/12.png>.
BEČKA, Jiří; KRÁSA, Miloslav. KDO BYL KDO : Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté [online]. c2001 [cit. 2010-04-17]. Poznávání a studium
Orientu v českých zemích. Dostupné z WWW:
<http://www.libri.cz/databaze/orient/orient.php >.
CESTA ZDRAVÍ [online]. 11.06.2010 [cit. 2010-03-20]. Zásady zachování zdraví lidského těla. Dostupné z WWW: <http://bylinky.webnode.cz/news/zasady-zachovani-zdravi-lidskeho-tela/>.
Clive Rogers Oriental Rugs [online]. 1999, 12 January 2011 [cit. 2010-03-30]. Clive Rogers Home Page. Dostupné z WWW: <http://www.orient-rug.com/rwcr_pages/misc/cr_required.html>.
CZECHDESIGN.CZ [online]. c2005 [cit. 2010-02-22]. Turecká keramika 15.–17. století
a její ohlasy v Evropě. Dostupné z WWW:
<http://www.czechdesign.cz/index.php?lang=1&status=c&clanek=219>.
Divy světa [online]. 2002, 10.1. 2011 [cit. 2011-04-12]. Alhambra (1238 – 1358, Španělsko). Dostupné z WWW: <http://divysveta.webz.cz/uvod/uvod.htm>.
El arte de Carmen [online]. 18 de febrero de 2011 [cit. 2011-03-03]. LEONARDO,
MIGUEL ÁNGEL Y RAFAEL. Dostupné z WWW:
<http://elartedecarmen2.blogspot.com/>.
File:Constellation Crabe - al-Sufi.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St.
Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-03-03]. Dostupné z WWW:
<http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Constellation_Crabe_-_al-Sufi.jpg>.
Inicio [online]. c2009 [cit. 2011-03-03]. Taximalagaeconomic. Dostupné z WWW:
<http://www.saborido.tv/taximalaga/>.
Isl%C3%A1msk%C3%A1 architektura. In Wikipedia : the free encyclopedia [online].
St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 6. 4. 2006, last modified on 23. 9. 2010
[cit. 2011-03-02]. Dostupné z WWW:
<http://cs.wikipedia.org/wiki/Isl%C3%A1msk%C3%A1_architektura>.
Islamic art. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 8 January 2003, last modified on 23 February 2011 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Islamic_art>.
Islamic Arts and Achitecture [online]. 1995 [cit. 2009-11-07]. FLORAL PATTERNS AND DESIGNS. Dostupné z WWW: <http://islamicart.com/index.html>.
IslamiCity [online]. c1995-2011 [cit. 2010-04-18]. Kufic Lettering. Dostupné z WWW:
<http://www.islamicity.com/culture/Calligraphy/Calig5.htm>.
Islamon [online]. 2006 [cit. 2010-03-21]. Islamon. Dostupné z WWW:
<http://www.stumbleupon.com/url/www.islamonline.net/servlet/Satellite%253Fc%>.
K%C3%A1men mudrc%C5%AF. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St.
Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 30. 5. 2008, last modified on 2. 2. 2011
[cit. 2010-03-21]. Dostupné z WWW:
<http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C3%A1men_mudrc%C5%AF>.
Light matters Joost Rekveld [online]. 2006 [cit. 2010-03-20]. Talk and screening in Gouda. Dostupné z WWW: <http://www.lumen.nu/rekveld/wp/?p=30>.
Mashrabiya. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 6 January 2006 , last modified on 18 January 2011 [cit. 2011-03-01]. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Mashrabiya>.
Me%C5%A1ita. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 12. 4. 2005, last modified on 1. 3. 2011 [cit. 2011-03-01].
Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Me%C5%A1ita>.
Oftalmologie#Muslimsk. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-03-03]. Dostupné z WWW:
<http://cs.wikipedia.org/wiki/Oftalmologie#Muslimsk>.
Orient-Express [online]. 1995 [cit. 2010-03-30]. Orient-Express. Dostupné z WWW:
<http://static.orientexpress.com/uktr/images/350images/uktr_350_bp_marquetry 06.jpg >.
PANTŮČEK, Svetozár. Alchymie a chemie v islámském světě. Vesmír [online]. 1995, 74, 9, [cit. 2010-03-21]. Dostupný z WWW: <http://www.vesmir.cz/clanek/alchymie-a-chemie-v-islamskem-svete>.
Pre Renaissance Muslim Scientific contributions [online]. c2006 [cit. 2010-03-20].
Index of /images. Dostupné z WWW: <http://www.pre-renaissance.com/images/Final_page_of_the_Hawi_by_al_Razi.jpeg>.
Salaam [online]. 2003 [cit. 2010-03-30]. Islamic Art. Dostupné z WWW:
<http://www.salaam.co.uk/themeofthemonth/march02/pendant.html>.
Soubor:Arabian nights manuscript.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St.
Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-03-05]. Dostupné z WWW:
<http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Arabian_nights_manuscript.jpg>.
Soubor:AverroesColor.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-03-03]. Dostupné z WWW:
<http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:AverroesColor.jpg>.
Soubor:Okno katedraly Strasburg.JPG. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St.
Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-03-02]. Dostupné z WWW:
<http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Okno_katedraly_Strasburg.JPG>.
SVRŠEK , Jiří . NATURA [online]. 1997 [cit. 2009-11-16]. Svět islámu. Dostupné z WWW: <http://natura.baf.cz/natura/1997/3/9703-2.html >. ISSN 1212-6748.
ŠMILAUER, Vladimír . Ze starého českého přírodopisu.. Naše řeč [online]. 1940, 24, 7, [cit. 2010-02-04]. Dostupný z WWW: <http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3506>.
To Buildings Overhead [online]. September 30th [cit. 2009-11-30]. To Buildings Overhead. Dostupné z WWW: <http://fromnumberedlines.tumblr.com/ >.
UNESCO In the Spotlight [online]. 2009 [cit. 2010-04-12]. Education and Culture:
November 2009. Dostupné z WWW:
<http://unescoeducation.blogspot.com/2009_11_01_archive.html>.
Život pod závojem [online]. 20. ledna 2008 [cit. 2009-11-17]. Oblouk v islámské architektuře. Dostupné z WWW: <http://veiledone.blog.cz/0801/oblouk-v-islamske-architekture>.
Obrazová příloha číslo 1
Astroláb zhotovený Mahummadem ibn al-Saffarem.
Sloužil k zaměřování tehdy známých hvězd a planet, k určování směru k Mekce. 112
Výpočet zatmění Slunce a Měsíce, arabský rukopis ze 14. století z knihy Zázraky stvoření al-Kazvívího 113
112 HATTSTEIN, Markus. DELIUS, Peter. Islám: umění a architektura. 2006. s. 271.
113 HATTSTEIN, Markus. DELIUS, Peter. Islám: umění a architektura. 2006. s. 56.
Obrazová příloha číslo 2
Keramická mísa pocházející z 2 poloviny 10. století. Zachycuje koně, který vždy musel být osedlaný, držený na uzdě a v pohotovosti pro panovníka na každém dvoře. 114
Hedvábný šátek z konce 10. století.
Na šátku jsou vyobrazeny dvě osoby, které byly identifikovány jako Hišám a jeho matka Subh. 115
114 HATTSTEIN, Markus. DELIUS, Peter. Islám: umění a architektura. 2006. s. 239.
115 HATTSTEIN, Markus. DELIUS, Peter. Islám: umění a architektura. 2006. s. 243.
Obrazová příloha číslo 3
Keramická obkladová dlaždice s motivem Ka´by v Mekce. Na dlaždici je např.
vyobrazeno 6 minaretů mešit, minbar či pramen Tamtam, který dle pověsti nechal Bůh vytrysknout z pouště. 116
Pozlacený, stříbrný talíř zdobný loveckými motivy datovaný do období 9.
nebo 10. století. Typický okrouhlí tvar byl změněn na osmiúhelníkový. 117
116 HATTSTEIN, Markus. DELIUS, Peter. Islám: umění a architektura. 2006. s. 12.
117 HATTSTEIN, Markus. DELIUS, Peter. Islám: umění a architektura. 2006. s. 123.
Obrazová příloha číslo 4
Interiér kostela Santa María la Blanca v Toledu, který původně sloužil jako synagoga a posléze byl přebudován na kostel (v 15. století). 118
Puerta del Vino (Vinná brána) byla jednou z prvních bran postavených ve vnitřní části Alhambry. Postavena byla v letech 1303 – 1309 a plnila především obrannou funkci. 119
118 HATTSTEIN, Markus. DELIUS, Peter. Islám: umění a architektura. 2006. s. 267.
119 HATTSTEIN, Markus. DELIUS, Peter. Islám: umění a architektura. 2006. s. 280.