Ukázka modulu soustružení- parametry pro vrtání

I dokument TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Katedra výrobních systémů (sidor 39-0)

Katedra výrobních systémů

Miroslav Stránský/2014 Stránka 40

6.3.4 Popis speciálních funkcí jednotlivých obrábění I. Podélné

a.) Přerušovaný řez (hranol)

Funkce slouží ke snížení otáček o koeficient 0,8.

b.) Sražení

Sražení se provádí po soustružení a určuje se počet možných sražení po směru obrábění, úhel sražení a velikost sražení. Z těchto parametrů se vypočítá délka obráběné plochy a posléze strojní čas potřebný pro opracování této plochy.

c.) Rádius

U rádiusu se volí dva parametry: typ rádiusu (obrázek 15.) a velikost rádiusu.

d) Závit

V této kategorii je možno vybrat mnoho typu obrábění .Rozdělují se podle typu obráběcí plochy: vnější a vnitřní. Posléze ještě podle typu obráběcího nože.

Vnější: pravý závitový, levý závitový, kruhová čelist, kotoučový hřebínek.

Vnitřní: závitový nůž, kotoučový hřebínek, závitový kotouč, nástrčný záv. kotoučový . II. Čelní

a.) Celá plocha

Funkce slouží k dosazení 0 do konečného průměru, tím odpadá normovači dosazení hodnoty a počítá s celou plochou obrobku od zadaného počátečního průměru.

b.) Přerušovaný řez (hranol)

Funkce slouží ke snížení otáček o koeficient 0,8.

c.) Sražení

Sražení se provádí po soustružení a určuje se počet možných sražení po směru obrábění .V čelním sražení je jen jedno sražení, dále se určuje úhel sražení a velikost sražení. Z těchto parametrů se vypočítá délka obráběné plochy a posléze strojní čas potřebný pro opracování této plochy.

Obrázek 15. a. vypouklý b.vydutý R R

Katedra výrobních systémů

Miroslav Stránský/2014 Stránka 41

III. Vrtání

a.) Středící důlek

Tato funkce slouží k výběru předvrtání důlku pro středění výrobku.

b.) Předvrtání

V této funkci je možnost vybrat počáteční vrták, kterým bude obrobek opracován. Je zde i možnost vybrat počet vrtání, aby se dosáhlo co největší přesnosti díry

s minimálním namáháním nástroje a dosažení co nejlepšího obráběcího času.

c.) Výpočet počtu vypláchnutí vrtáku

Tato funkce slouží k zjištění počtu vypláchnutí (vytažení) díry podle průměru vrtáku a hloubky vrtané díry. Funkce se nevolí ,je přímo zakomponována do jádra výpočtu strojního vrtání na soustruhu.

d.) Sražení (odjehlení)

Při výběru této funkce bude odjehlování probíhat strojně a automaticky bude vybrána velikost vrtáku pro odjehlování.

e.) Vyhrubování

Tato činnost následuje ihned po odvrtání díry a program počítá s daným průměrem výhrubníku, takže není nutnost vybírat nástroj. Při vyhrubování je dosaženo drsnosti díry 6,3. V případě, jeli vybráno i vrtání a otvor není předvrtána, tak si program odečte od průměru vrtáku potřebný přídavek materiálu, aby byla splněna drsnost díry a přesnost bez ničení výhrubníku.

f.) Vystružení

Tato činnost následuje ihned po vyhrubování díry a program počítá s daným průměrem výstružníku. Není nutné vybírat nástroj. Při vystružování je dosaženo drsnosti díry 3,2. Má stejnou funkci jako výhrubník, kdy otvor není vyvrtána a bude se vrtat, až v dané operaci. Tak si program odečte od průměru vrtáku přídavek na

materiál prvně pro vyhrubování a poté i pro vystružení.

g.) Závit

Závitování u vrtání se dá použít jen pro vnitřní díry. Při výpočtu se zohledňují tyto parametry: stoupání, hloubka závitu a počet nástrojů (1-strojní, 3-sadový). Strojní závitníky vyřezávají závitové drážky jednorázově a musí se počítat, že spodní část nebude tvořit dokonalý závit.

Katedra výrobních systémů

Miroslav Stránský/2014 Stránka 42

6.3.5 Obrábění-výpočty strojního času

Strojní čas je čas chodu stroje při záběru (opracování) na obrobku. Lze vypočítat z řezných podmínek a parametrů obráběné plochy. V programu jsou zahrnuty dva typy výpočtů: 1.) idealizovaný- výběr otáček a posuvů podle normativů a 2.) automatický- otáčky budou vybrány podle idealizovaného výběru a posléze upraveny podle možností stroje.

I. Strojní čas pro soustružení

A. Pro podélné soustružení:

Pokračování rovnicemi 9 a 10

B. Pro čelí soustružení:

Pokračování rovnicemi 12 a 13

II. Strojní čas pro vrtání

Při strojním výpočtu pro obrábění vrtání je zohledněn i čas na množství vypláchnutí.

Čas strojní s vypláchnutím je dopočítáván formou cyklického počítání. To znamená, že program si prvně zjistí počet vypláchnutí, podle kterého bude počet cyklů. Poté probíhá samotný výpočet formou zjištění první vrtané hloubky, to je strojní čas 1, poté připočte čas potřebný pro vytažení a vsunutí zpět do díry a pokračování dál ve vrtání. To se opakuje do navrtání do požadované hloubky.

Katedra výrobních systémů

Miroslav Stránský/2014 Stránka 43

a.) Vyhrubování a vystružení

Při zvolení této funkce se vždy počítá s přídavkem na materiál tak, aby po odvrtání materiálu vždy zbyl nějaký materiál a bylo dosáhnuto požadované přesnosti.

Přídavek na materiál:

8<výhrubník <= 15 přídavek = 0.75 15<výhrubník <= 21 přídavek = 1 30< výstružník <= 48 přídavek = 0.3

48<výstružník<= 70 přídavek = 0.35 b.) Výpočet počtu vypláchnutí vrtáku

Výpočet vyjíždění z díry je vypracován podle grafu (obrázek 16.), je ze sbírek normativů a pro naše účely jsem připravil pár interpolačních rovnic křivky pro jednotlivé průměry vrtáků, které jsou v příloze I.

Katedra výrobních systémů

Miroslav Stránský/2014 Stránka 44

Obrázek 16. Graf vyjíždění nástroje podle průměrů nástroje.[15]

6.3.6 Ukázka výpočtu soustružení

V této kapitole si ukážeme, jak daný návrh programu vypadá. Postup normování na jednom z měřených výrobků- bližší informace o měřených výrobcích (kap.8).

Při nastavování programu pro normování se zobrazí prvně na úvodní tabulce (obrázek 17.) , kde se nastavují základní parametry obrobku a zvolení stroje pro obrábění. Po zvolení tlačítka vypočítat se otevře komplexní rozhodovací tabulka (obrázek 18.). Po vybrání

přednastavené varianty se navolí přípravné a následné činnosti. Dalším krokem v nastavení je nastavení obráběcího postupu (obrázek. 19-21). Na obrázku č.19. je ukázáno nastavení pro výpočet strojního času pro čelní soustružení a na dalším obrázku č.20. je nastavení pro výpočet strojního času pro vrtání na soustruhu. Po navolení strojních časů se nastaví postup obrábění a po zvolení tlačítka gener. vedlejší činnosti se vygenerují všechny vedlejší činnosti a jejich časy (obrázek 21). Poté zvolíme tlačítko zadat, které vypíše strojní časy a vedlejší časy do společné tabulky (obrázek 22.), seřazené přesně podle toho, jak by měl operátor postupovat.

Katedra výrobních systémů

Miroslav Stránský/2014 Stránka 45

Obrázek 17. Úvodní tabulka

Obrázek 18. Komplexní rozhodovací tabulka

Katedra výrobních systémů

Miroslav Stránský/2014 Stránka 46

Obrázek 19. Modul pro nastavení obrábění- čelní soustružení

Obrázek 20. Modul pro nastavení obrábění- vrtání

Katedra výrobních systémů

Miroslav Stránský/2014 Stránka 47

Obrázek 21. Modul pro nastavení obrábění- nastavení vedlejší činnosti

Obrázek 22. Komplexní rozhodovací tabulka-po vložení tA časů

Katedra výrobních systémů

Miroslav Stránský/2014 Stránka 48

6.3.7 Obrábění- generování vedlejších činností

Generování vedlejší činnosti je rozdělená do 3 fází: první fáze obrábění, mezi fáze obrábění a poslední fáze obrábění. Při generování vedlejší činnosti se kontrolují tři aspekty:

strojní obrábění, předchozí činnost a nastavení zvolené volby (po obrobku, po jednotlivé vedlejší činnosti).

První fáze obrábění

V první fázi se provádějí tyto činnosti:

- nandání obrobku - nandání nástroje - nastavení otáček stroje - nastavení posuvu stroje - nastavení suportu - měření

- seřízení - spuštění Mezi fáze obrábění

Další generování činností se provádí cyklicky a porovnává se s danou obráběcí činností a poté s předchozím nastavením vedlejší činnosti.

V mezi fázi obrábění se provádějí:

- zastavení stroje - otočení obrobku

- nandání a sundání obrobku - nandání nástroje

- přenastavení otáček stroje - přenastavení posuvu stroje - kontrola a měření

- seřízení - spuštění stroje Poslední fáze obrábění

V této fázi se provádějí doplňkové operace jako je odjehlení a konečné přeměření výrobků.

Činnosti v poslední fázi obrábění:

- zastavení

- nandání a sundání obrobku - odjehlení

Katedra výrobních systémů

Miroslav Stránský/2014 Stránka 49

- přeměření 6.3.8 Následná činnost

V následné činnosti jsou zahrnuty dávkové časy potřebné pro úpravu stroje a přípravu pracoviště do výchozího nastavení. Tato činnost patří k dokončovacím činnostem.

Jednotlivé činnosti jsou rozděleny do několika kategorií, v kterých je možnost vybrání jednotlivých činností, které mají 2 nebo 4 stupně složitosti. Vždy poslední činnost představuje možnost vlastní volby popisu a normo času podle normovače.

Kategorie podle možností volby:

Dokumentace[záznam do průvodky (4)],

Materiál-výrobek [jednoduchá manipulace (2),střední manipulace(4),složitá manipulace(4)]

Stroj[bez úprav+ úklid(2),drobná úprava+ úklid (4), přestavba stoje+ úklid (4),chladící kapalina+ úklid (4)]

Nástroj[nástroje na pracovišti(2),do skladu(4]

Nářadí[nářadí na pracovišti(2),do skladu(4)]

Měřidla[měřidla na pracovišti(2),do skladu(4),3D měření (4)]

*vysvětlivka: kategorie [činnost (počet voleb)]

6.3.9 Nářadí a nástroje

Díky této funkci by se měla zrychlit výroba, snížení zbytečných časů, které jsou způsobeny v dlouhém vyhledávání potřebného nářadí , nástrojů operátorem a opětovným chozením do skladů či do skříní s nástroji.

V této kategorii má normovač (technolog) možnost zadávat (vygenerovat podle obráběcí činnosti) do popisu všechna potřebná nářadí, které budou zapotřebí při manipulaci stroje a výrobku, a také nářadí které je potřebné k opracování obrobku na daném stroji.

6.3.10 Volba rychlé funkce

Volba rychlé funkce umožní normovači (technologovi) vybrat dávkové časy podle typového výrobku a posléze je donastavit podle vlastního uvážení.

Je tu i možnost se podívat, jak typový výrobek vypadá a zda k němu nejsou přiřazeny nějaké poznámky.

Katedra výrobních systémů

Miroslav Stránský/2014 Stránka 50

7 Výstupní dokumentace

Program umožňuje vytištění různé dokumentace pro různé použití či zpřesnění výrobního postupu. V této kapitole si ukážeme, co všechno dokumenty obsahují a jak vypadají. Pro bližší prozkoumání viz příloha č. II..

7.1 Dokument: Technologický postup

Dokument (obrázek 23.) obsahuje v hlavičce dokumentu informace o výrobku,

materiálu, kdo výrobek navrhoval, kdo ho normoval, datum vytvoření normy, datum zahájení výroby, datum ukončení výroby, políčko pro čárový kód, legendu jednotlivých zkratek a vysvětlivek. Tento dokument slouží ke konzultaci s operátorem či jako průvodní zpráva pro zákazníka, jaký je technologický postup a jaká je náročnost práce.

Obrázek 23. Ukázka dokumentu: Technologický postup.

Informace o

Katedra výrobních systémů

Miroslav Stránský/2014 Stránka 51

7.2 Dokument: Technologický souhrn s obráběním

Tento dokument (obrázek 24.) je shodný jako ,,Technologický postup“, jen není tak detailní.

Využití tohoto dokumentu je možnost nasazení při výrobě složitějších výrobků, aby operátor měl zjednodušenou práci s volbou postupu práce, nebo také nasazení pro dodržení správných řezných parametrů, bez zdlouhavého zkoušení či vyhledávání ve strojních tabulkách, správných parametrů pro obrábění daného materiálu operátorem.

Obrázek 24. Ukázka dokumentu: Technologický souhrn s obráběním.

7.3 Dokument: Technologický souhrn

Technologický souhrn (obrázek 25.) je ještě zjednodušenější forma ,,Technologického postupu“. V tomto dokumentu zbyly už jen základní parametry potřebné pro definování výroby.

Tento dokument by měl využití při jednoduchém výrobku, kde není zapotřebí rozsáhlých popisů a kde stačí pouze základní informace. Také se dá využít při naplánování výroby, kdy se u daného stroje objeví podobný výrobek. Z dokumentu je zřetelné, kolik je potřeba na jednotlivé časy a tím pádem dostane jen součet všech potřebných časů (např. čas přípravy + čas před obráběním+ čas obrábění1 + čas obrábění2 +… + čas obráběnín +čas po

Katedra výrobních systémů

Miroslav Stránský/2014 Stránka 52

obrábění+ následovná činnost +čas přestávek1 + čas přestávek2 + …+ čas přestávekn = výsledný potřebný čas).

Obrázek 25. Ukázka dokumentu: Technologická souhrn.

7.4 Dokument: Výrobní průvodka

Výrobní průvodka (obrázek 26.) slouží k vykalkulování nákladů pro daný výrobek.

Obrázek 26. Ukázka dokumentu: Výrobní průvodka Informace o

Katedra výrobních systémů

Miroslav Stránský/2014 Stránka 53

7.5 Dokument: Průvodka obrobku

Výrobní průvodka (obrázek 27.) slouží jako průvodní dokumentace při výrobě. Tento dokument koluje po výrobní hale s výrobkem, kde je každý pracovní úkon zaznamenán.

Obrázek 27. Ukázka dokumentu: Průvodka obrobku

Informace o výrobku

Čárový kód Poznámky

Legenda

Katedra výrobních systémů

Miroslav Stránský/2014 Stránka 54

8 Srovnání normování stávajícím způsobem a pomocí programu

V této kapitole si ukážeme několik srovnání normo časů za použití programu a za použití stávajícího normování (kvalifikovaným odhadem).

K ověření přesnosti obou typů normování bylo provedeno měření formou snímku pracovního dne (viz příloha č. III.). Měření probíhalo v provozu, z toho důvodu se stalo, že ne vždy se povedlo začít měření od počáteční činnosti, až do poslední činnosti spojenou

s výrobou výrobku. Měřila se každá činnost vykonaná při průběhu práce pracovníkem i strojem.

Čas měření byl použit pro zjištění skutečného normovacího času. Normovací čas byl vypočten z měřeného času, od kterého byly odečteny časy ztrátové (ukázka výpočtu na

měřícím listu v příloze č. III.). V případě, kdy měření započalo v průběhu probíhající činnosti, celkový normovací čas se skládal z času naměřeného mínus, časy ztrátové plus, čas dané jedné činnosti, krát počet kusů nezměřených výrobků.

Normování kvalifikovaného odhadu probíhalo pracovníkem (technologem) z firmy SKLOPAN LIBEREC a.s., který svůj kvalifikovaný odhad zapsal do výrobní průvodky (viz příloha č. II.). Odhad průměrně trvá 2-5 minut na obráběcí činnost.

Časová náročnost při normování pomocí programu 2,5-6 minut. Výstupem je podrobný soupis všech činností probíhající při výrobě konkrétního výrobku (viz příloha č.

III.).

V tabulce 1. jsou výsledky měření a časy normovací s porovnáním přesnosti odhadu normo času a skutečného času. Určení přesnosti norem probíhalo za pomocí vzorečku 16..

(16.)

Tabulka 1. Proběhnuté měření.

Čas1.-čas normovaný (min)

Čas2.-čas odhadnutý kvalifikovaným odhadem (min) Čas3.-čas normovaný programem (min)

Čas4.-čas normovaný programem 2 (min)

Přes.1-přesnost odhadu s měřeným časem (%) Přes.2-přesnost odhadu s měřeným časem (%)

Název výrobku Číslo výkresu Čas1

Katedra výrobních systémů

Miroslav Stránský/2014 Stránka 55

Při testování a ověřování byly zjištěny nedostatky v programu u výrobků s malou tolerancí, pro tyto výrobky je zapotřebí donastavit časy nebo navýšit normovaný čas o koeficient navýšení.

Koeficient navýšení bych volil 1,2 z důvodů vyplívajícího z měření, kde u výrobku s vysokou přesností bylo o 20% více činností, jak u výrobků s velkou tolerancí. Těch 20 % činností bylo vypozorováno z měření, kde je vidět opětovné přeměřování a opracovávání výrobku, až do požadovaného tolerovaného rozměru. Z toho důvodu bych volil navyšovací koeficient 1,2.

Ale i s touto nepatrnou chybou v programu bylo dosáhnuto přesnosti odhadu 84-95%.

Katedra výrobních systémů

Miroslav Stránský/2014 Stránka 56

9 Závěr

Cílem bakalářské práce bylo zlepšení stávajícího normování z 60% přesnosti odhadu na optimální hodnotu 80%-90%. Za dodržení vymezené doby (2-5 minut na výrobní operaci).

Postup práce při vypracovávání bakalářské práce, v prvním kroku byla provedená analýza dosavadních známých normovacích postupů a z analyzování stávajícího normovacího postupu a zda by se nějaká normovací metoda nedala využít.

Na základě výše posbíraných údajů(v kapitolách 4-7) byl vytvořen koncept programu pro zjištění vhodnosti a funkčnosti programu pro danou výrobu. Z výsledných dat z měření se zdá být program použitelný pro tuto výrobu za dodržení optimální doby na normování i za dodržení optimální přesnosti v odhadu (přesnost vyplívající z měření: 84%-95%).

Přínosem tohoto programu v provozu by bylo zvýšení přesnosti v odhadech normo časech a podrobných technologických postupech za dodržení standartní nastavené doby na normování jedné výrobní operace i v případě, kdy pracovník nemá velkou praxi z provozu a neznají důkladně časové náročnosti jednotlivých pracovních kroků.

Přínosem nové dokumentace, která popisuje podrobný technologický postup práce, lze využívat při důkladné analýze, zda nezvolit jiný pracovní postup, nebo využití dokumentů při odůvodňování zvoleného technologického postupu technologem pracovníkovi.

Při zaškolení pracovníků ve výrobě, by se dalo pomocí dokumentů ,,Technologický souhrn s obráběním“ zdokonalit výrobu, jak v časové efektivnosti práce, tak i kvalitě opracování materiálů, bez nutnosti vyhledávání operátorem v tabulkách, či zkoušení

vhodnosti navolených otáček a posuvů. U nových pracovníků s malou praxí, by dokumentace mohla sloužit jako návodka, jak postupu tak i nastavení otáček a posuvů strojů.

Při hlubším naprogramování programu a propojením ho s MIS (Manažerský

informační systém) by se dalo ulehčit práce technologům, že při zvolení daného výrobku by se všechny ostatní parametry vyplnily či naopak po vyplnění a nastavení v programu by se všechna ostatní data překopírovala do MIS.

Při zavádění programu do provozu na výrobní pracoviště kde nejsou na normy zvyklí, či na přesné normy, bych doporučoval, použít koeficienty navýšení, který by se kvartály snižovaly na požadovanou hodnotu. Je to z toho důvodu, aby nevznikly nesváry s pracovníky, nebo aby se pracovníci nesnažili odbourat nový systém. Pracovníci by si na něj pomalu zvykali a v průběhu snižování norem by se měly samovolně odbourávat ztrátové časy.

V případě dodržení přesnosti norem se dá stanovit odměňování pracovníků a tím zvýšit a zkvalitnit výrobu pomocí speciálních odměn pro pracovníky.

Katedra výrobních systémů

Miroslav Stránský/2014 Stránka 57

Seznam použité literatury

[1] Soustruhy s oběžným průměrem do 500 a 800 mm I.: Část všeobecná, část technickoorganizační. CNN 10-5-1-I|II Praha 1978. S.3

[2] Soustruhy s oběžným průměrem do 500 a 800 mm I.: Část všeobecná, část technickoorganizační. CNN 10-5-1-I|II .Praha 1978. s.4

[3] HOLÍNEK, David . Optimalizace časového hospodářství.

www.trexima.cz[online].[vid.ÚNOR/2010] .

Dostupné z:http://www.trexima.cz/normovani-prace/optimalizace-casoveho-hospodarstvi

[4] DLABAČ, Jaroslav. Analýza a měření práce.e-api.cz[online]. 2005 – 2012[vid.

23.04.2012].

Dostupné z: http://e-api.cz/article/70803.analyza-a-mereni-prace/

[5] Soustruhy s oběžným průměrem do 500 a 800 mm I.: Část všeobecná, část technickoorganizační. CNN 10-5-1-I|II. Praha 1978. s.18

[6] LHOTSKÝ, Oldřich. PRACOVNÍ PODMÍNKY, BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI.www.mzdovapraxe.cz [online]. 2014 [vid. 19.7.2005].

Dostupné z: http://www.mzdovapraxe.cz/archiv/dokument/doc-d1017v993-metody-a-techniky-organizace-a-normovani-prace/?search_query=$issue=3I7

[7] SKLOPAN LIBEREC a.s., PORTRÉT, www.sklopan.cz [online]. 2008-2014 Dostupné z: http://www.sklopan.cz/?q=stranka/2

[8] VICHR, Vladimír. Cesty k technickému normování práce. Praha 1955.s.16 [9] VICHR, Vladimír. Cesty k technickému normování práce. Praha 1955.s.28-33 [10] VICHR, Vladimír. Cesty k technickému normování práce. Praha 1955.s.58-59 [11] VICHR, Vladimír. Cesty k technickému normování práce. Praha 1955.s.61

[12] ManagementMania.Co je Analýza MOST.managementmania.com [online].2011-2013 [vid. 01.05.2013].

Dostupné z:https://managementmania.com/cs/most

[13] TN-SOFTWARE . Normování práce - nutnost versus současný stav.www.normovani.cz [online]. 2008 [vid. 14.12.2008].

Dostupné z:http://www.normovani.cz/news/normovani-prace-nutnost-nebo-pozustatek-minulosti/

Katedra výrobních systémů

Miroslav Stránský/2014 Stránka 58

[14] TN-SOFTWARE .Normování práce - normovač nebo normující technolog?.www.normovani.cz [online]. 2008 [vid. 14.12.2008].

Dostupné z:http://www.normovani.cz/news/normovani-prace-normovac-nebo-normujici-technolog/

[15] TN-SOFTWARE . Normování práce - papírové normativy versus počítačový program..www.normovani.cz [online].2008 [vid. 14.12.2008].

Dostupné z:http://www.normovani.cz/news/normovani-prace-papirove-normativy-versus-pocitacovy-program/

[16] Soustruhy s oběžným průměrem do 500 a 800 mm I.: Část všeobecná, část technickoorganizační. CNN 10-5-1-I|II. Praha 1978. s.13

[15] Zemčík, Oskar. Jednotné normativy vrtačky (Výběr normativu, pro potřebu výuky),CNN-10-2-2-0/III – 1977, Brno leden 2006,s.22

Katedra výrobních systémů

Miroslav Stránský/2014 Stránka 59

Seznam obrázků

Obrázek 1. Typové schéma normy času jednotkového.[16] ... 14

Obrázek 2. Typového schématu normy času dávkového. [16] ... 15

Obrázek 3. Typové schéma normy času směnového. [16] ... 15

Obrázek 4. Ukázka chronometráže operace.[4] ... 17

Obrázek 5. Formulář pro snímek pracovního dne. ... 18

Obrázek 6. Sekvenční modely pro systém Basic MOST[4] ... 21

Obrázek 7. Ukázka počítačové podoby Basic MOST[4] ... 22

Obrázek 8. Ukázka programu Lady ... 25

Obrázek 9. Ukázka programu Nortns 3.0. ... 25

Obrázek 10. Ukázka programu sysnorm ... 26

Obrázek 11. Komplexní rozhodovací tabulky. ... 33

Obrázek 12. Ukázka modulu soustružení- podélné. ... 38

Obrázek 13. Ukázka modulu soustružení- parametry pro čelní obrábění. ... 39

Obrázek 14. Ukázka modulu soustružení- parametry pro vrtání. ... 39

Obrázek 15. Rádus: a. vypouklý b.vydutý ... 40

Obrázek 16. Graf vyjíždění nástroje podle průměrů nástroje. [15] ... 44

Obrázek 17. Úvodní tabulka ... 45

Obrázek 18. Komplexní rozhodovací tabulka ... 45

Obrázek 19. Modul pro nastavení obrábění- čelní soustružení ... 46

Obrázek 20. Modul pro nastavení obrábění- vrtání ... 46

Obrázek 21. Modul pro nastavení obrábění- nastavení vedlejší činnosti ... 47

Obrázek 22. Komplexní rozhodovací tabulka-po vložení tA časů ... 47

Obrázek 23. Ukázka dokumentu: Technologický postup. ... 50

Obrázek 24. Ukázka dokumentu: Technologický souhrn s obráběním. ... 51

Obrázek 25. Ukázka dokumentu: Technologická souhrn. ... 52

Obrázek 25. Ukázka dokumentu: Technologická souhrn. ... 52

I dokument TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Katedra výrobních systémů (sidor 39-0)