Výchovné poradenství

Výchovné poradenství bylo v českém školství zakotveno do roku 2005 ve vyhlášce o výchovném poradenství. S novým školským zákonem vešla v platnost vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, která tuto vyhlášku nahradila. V rámci této vyhlášky zabezpečuje ředitel/ka školy poskytování poradenských služeb ve škole zpravidla výchovným/ou poradcem/kyní a školní/m metodičkou/kem prevence, kteří spolupracují zejména s třídními vyučujícími a vyučujícími výchov, případně s dalšími pedagogickými pracovníky/cemi školy, ale může být zajišťováno i školní/m psycholožkou/gem nebo školní/m speciální/m pedagožkou/gem.

Poradenské služby jsou zajišťovány v rozsahu odpovídajícím počtu a vzdělávacím potřebám žáků/yň školy a jsou zaměřené na prevenci školní neúspěšnosti, primární prevenci sociálně patologických jevů, odbornou podporu při integraci a vzdělávání žáků/yň se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně žáků/yň z jiného kulturního prostředí a žáků/yň se sociálním znevýhodněním, péči o vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků/yň,

136 IRENA, Smetáčková. Genderové aspekty přechodu žáků a žákyň mezi vzdělávacími stupni. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005, str. 210

137 Tamtéž, str. 210

138 Tamtéž, str. 210

139 Tamtéž, str. 210

46

průběžnou a dlouhodobou péči o žáky/ně s výchovnými či výukovými obtížemi a vytváření předpokladů pro jejich snižování, metodickou podporu vyučujícím při aplikaci psychologických a speciálně pedagogických poznatků a dovedností do vzdělávací činnosti školy a v neposlední řadě také na kariérové poradenství integrující vzdělávací, informační a poradenskou podporu vhodné volbě vzdělávací cesty a pozdějšímu profesnímu uplatnění.¹⁴⁰

Do kariérového poradenství můžeme zařadit jednak pedagogy/žky, školní psychology/žky a výchovné poradce/kyně, kteří/ré působí přímo ve školním prostředí, ale také různé pedagogicko-psychologické poradny fungující jako podpůrné instituce.¹⁴¹ Přičemž se toto poradenství soustřeďuje nejvíce do škol, protože právě tady, kde začíná cesta každého žáka a žákyně k budoucímu povolání, je nejvíce potřeba. Velmi důležitým aspektem školního prostředí jsou genderoví poradci a poradkyně. Jejich úloha je nejen udržovat ve škole příjemné klima třídy a vztahy mezi žáky/němi a vyučujícími, ale také pomoci žákům/yním s volbou povolání. V posledním bodě je důležité, aby poradci a poradkyně zůstali víc než jindy otevření individuálním rozdílům žáků a žákyň a nepodléhali genderovým stereotypům. Výchovné poradenství je důležitým prvkem každé genderově rovně smýšlející školy, které by mělo pomáhat k rovným příležitostem a progenderovému jednání, přestože ve skutečnosti naopak často podporuje genderové stereotypy. „Je-li výchovné poradenství ve škole provozováno genderově korektně a citlivě, pak se jistě budou tyto principy mnohem snáze prosazovat ido přístupu a výuky jednotlivých vyučujících a do smýšlení samotných dětí.“¹⁴² V rámci výzkumu Smetáčkové Genderové aspekty přechodu žáků/yň mezi vzdělávacími stupni bylo nicméně zjištěno, že realita zdaleka neodpovídá této vizi. Žáci a žákyně uváděli, že školní poradce/kyně si spíše vyslechl/a a zaznamenal/a jejich volby povolání, než že by jim s volbou pomohl/a. „…naprostá většina studujících na základní i střední škole uvedla, že výchovný poradce/kyně je pro ně člověk, který jim může poskytnout informace o dnech otevřených dveří či o brožurkách s popisem škol, avšak nikoliv člověk, na kterého by se obrátili, pokud váhají s rozhodnutím.“¹⁴³

Dalším problémem může být také to, že žáci/kyně často své rozhodování nechávají až na poslední chvíli a pro radu od kariérní/ho poradkyně/ce už často nezbývá čas. Školy by tuto

140 Zákon č. 72/2005 Sb., poradenské služby ve školách a školských poradenských: Poskytování poradenských služeb. In: ASPI [právní informační systém]. Praha, 2005, 9. 2. 2005.

141 JARKOVSKÁ, Lucie, Kateřina LIŠKOVÁ a Iva ŠMÍDOVÁ. S genderem na trh: rozhodování o dalším vzdělání patnáctiletých. Vyd. 1. Praha, 2010. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-030-8, str.

81

142 SMETÁČKOVÁ, Irena. Genderově citlivé výchovné poradenství. In: SMETÁČKOVÁ, Irena Příručka pro genderově citlivé vedení škol. Vyd. 1. Praha: Otevřená společnost, 2007. ISBN 978-80-87110-01-0, str. 50

143 Tamtéž, str. 50

47

skutečnost neměly přehlížet a měly by se pokusit tento problém vyřešit. Vyučující stejně jako výchovní/né poradci/kyně by se měli více vzdělávat v genderové problematice. Třídní učitelé/ky například více než školní poradci/kyně znají individuálně každého žáka a žákyni ve své třídě. Rozumějí tak jejich schopnostem, možnostem a potřebám a možná jsou tak více než vhodnými rádci/kyněmi v oblasti budoucí kariéry každého jednotlivce. Otázky ohledně volby povolání mohou být zapojeny také přímo do kurikula a dostat se tak do podvědomí žáků a žákyň dříve, než na poslední chvíli. Na škodu by také jistě nebylo, kdyby v rámci výuky existovaly předměty zaměřené na volbu povolání, vyučované přímo výchovným poradcem či poradkyní.¹⁴⁴ Neméně důležití v této oblasti jsou také školní psychologové a psycholožky, kteří kromě grafů dokážou vypracovat poměrně podrobnou analýzu žáka či žákyně na základě testů a rozhovoru, a pomoci jim tak v nelehké volbě.

Existují také různé projekty či výzkumy, pomáhající postupně odbourávat genderově stereotypní uvažování, do kterých se školy mohou zapojit. V rámci německého projektu TASTE, který podporovalo Spolkové ministerstvo pro školství, vědu, výzkum a techniku, byla žákyním 9. ročníku představována typicky „mužská“ povolání. Název projektu představuje a v překladu znamená chuť – tedy chuť pro dívky zkusit změnu. „Přibližně třetina účastnic změnila své kariérní představy ve prospěch IT, techniky a řemesel, třetina zůstala u svých dosavadních představ a ostatní dívky se rozhodly volbu profese znovu zvážit.“¹⁴⁵ Organizace Gender Studies, o.p.s. vydala velmi zajímavý projekt Volba povolání bez předsudků, pomocí kterého si žáci a žákyně mohou rozšířit obzory ohledně volby povolání. Zábavnou formou dostanou do podvědomí genderové stereotypy a dostanou tak šanci se nad ně povznést a ponechat si prostor pro svobodnou volbu povolání. Projekty pro prosazování rovných příležitostí mužů a žen vznikají ve velkém také prostřednictvím MŠMT.

Nezastupitelnou roli v oblasti rozhodování o budoucí profesní a životní dráze žáků a žákyň ukončujících základní vzdělávání sehrávají také střední a vysoké školy. Využívají k tomu různé nástroje jako je například Den otevřených dveří, kde se snaží prezentovat přednosti studia na jejich škole, nebo vysílají zástupce a zástupkyně do základních škol, kteří předávají informace a své zkušenosti potencionálním uchazečům/kám o studium apod. Také

144 HYNKOVÁ, Martina. Expertní instituce na poli poradenství při volbě povolání: Přehledová sonda. In:

JARKOVSKÁ, Lucie, Kateřina LIŠKOVÁ a Iva ŠMÍDOVÁ. S genderem na trh: rozhodování o dalším vzdělání patnáctiletých. Vyd. 1. Praha, 2010. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-030-8, str. 85

145 SMETÁČKOVÁ, Irena. Gender a volba povolání. In: SMETÁČKOVÁ, Irena a Klára VLKOVÁ. Gender ve škole: příručka pro vyučující předměty občanská výchova, občanská nauka a základy společenských věd na základních a středních školách. Vyd. 1. Praha: Otevřená společnost, 2005. ISBN 80-903-3312-5, str. 83

48

využívají různých agitačních materiálů, internetu a informačních veletrhů.¹⁴⁶ Tyto nástroje však, bohužel, velmi často podporují genderové stereotypy. Samotným rozvržením vybraných tříd pro Den otevřených dveří, či prostředí školy často prvoplánově „láká“ dívky, nebo naopak chlapce. Stejně tak samotná reklama škol, které se snaží získat co nejvíce studentů, často záměrně (ale i bezděčně) podporují genderové stereotypy. Typickým příkladem genderově stereotypní reklamy v oblasti povolání je například zdravotnictví a konkrétně pozice zdravotní sestry, nebo strojařina. Zatímco univerzity lákají více studentek a stejně tak později konkrétní nemocnice na pozici zdravotní sestry, způsobem, že zkrátka dobře vypadají v sesterské uniformě, stejně tak každý ví, že "správný strojař" musí být tvrdý a pracovitý chlap.

Ještě je třeba zmínit takzvané řídící poradenské instituce, které výrazně ovlivňují školské poradenství. Jedná se například o Národní ústav pro vzdělávání se svojí sekcí pedagogicko-psychologického poradenství či Národní institut dalšího vzdělávání, ale také úřad práce, kde se mladiství mohou informovat o podmínkách a možnostech dalšího studia a volbě povolání v rámci Informačně poradenských střediscích pro volbu povolání. Střediska, kromě poskytování informací, také pořádají akce pro širokou veřejnost, informační výstavy a veletrhy, nabízejí individuální konzultace a profesní diagnostiku. Bohužel tuto možnost získání informací využívá jen malá část žáků a žákyň, většinou proto, že se jim prostřednictvím jejich mateřské školy vůbec nedostalo informace o této službě. ¹⁴⁷ Přesto vše je jasné, že „aktivita poradenských institucí má přitom velký potenciál pro genderově senzitivní práci s dívkami a chlapci, například s těmi, kteří při volbě dalšího studia vybočují z narýsovaných šablon pro ně genderově vhodných oborů.“¹⁴⁸

146 HYNKOVÁ, Martina. Expertní instituce na poli poradenství při volbě povolání: Přehledová sonda. In:

JARKOVSKÁ, Lucie, Kateřina LIŠKOVÁ a Iva ŠMÍDOVÁ. S genderem na trh: rozhodování o dalším vzdělání patnáctiletých. Vyd. 1. Praha, 2010. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-030-8, str. 86

147 HYNKOVÁ, Martina. Expertní instituce na poli poradenství při volbě povolání: Přehledová sonda. In:

JARKOVSKÁ, Lucie, Kateřina LIŠKOVÁ a Iva ŠMÍDOVÁ. S genderem na trh: rozhodování o dalším vzdělání patnáctiletých. Vyd. 1. Praha, 2010. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-030-8, str. 85-87

148 Tamtéž, str. 89

49