Z obsahového hlediska významnější informace podává graf 12, kde jsou vedle sebe porovnávány tržby za vlastní výrobky a opravy22 společně s náklady na spotřebu materiálu a energie. V grafu lze především pozorovat rychlejší tempo růstu nákladů než u tržeb v posledním roce v důsledku zdražení zahraničních vstupů vlivem oslabení české měny.
Graf 12: Vývoj tržeb za vl. výrobky a opravy oproti spotřebě materiálu a energie Zdroj: Vlastní zpracování na základě výročních zpráv
22Jedná se o hodnotu položky tržeb za vlastní výrobky a služby z výkazu zisku a ztráty očištěnou o kategorii tržeb za služby, která je zjevně vzhledem k předchozímu odstavci neprovozní povahy.
0 2 000 4 000 6 000 8 000 10 000 12 000 14 000 16 000 18 000
2010 2011 2012 2013 2014
Tržby za služby Tuzemsko Export
0 100 000 200 000 300 000 400 000 500 000 600 000
2010 2011 2012 2013 2014
Tržby za vl. výrobky a opravy Spotřeba materiálu a energie
Vertikální analýza
Závěry z vertikální analýzy již byly částečně zmíněny v předchozí analýze tržeb, v níž se ukázalo, že díky rostoucímu podílu tržeb z prodeje zboží v posledních letech klesal podíl ostatních výnosů. V tabulce 20 lze pozorovat, že především díky již zmíněnému růstu zahraničních tržeb z prodeje vlastních výrobků v prvních třech letech dosáhl podíl provozního výsledku hospodaření na celkových výnosech svého maxima 13,3 %. Hodnota obchodní marže se však na tomto pozitivním vývoji podílela zcela minimálně (0,2 %).
Důsledkem rostoucí obchodní aktivity společnosti v dalších letech 2013 a 2014 následně klesala procentuální hodnota prakticky u všech položek výnosů i nákladů. V případě položek výkonů a výkonové spotřeby se relativní podíl ustálil na poměru 61,9 % ku 54,1 %. Čeho je ovšem potřeba si všimnout je, že zatímco podíl výkonů se snížil o 21,1 %, u výkonové spotřeby došlo ke snížení podílu pouze o 7,6 %. Uvedený vývoj je dalším z projevů zmíněného rychlejšího tempa růstu nákladů za spotřebu materiálu a energie ve srovnání s pomalejším tempem růstu tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb.
Tabulka 20: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu 23
označení VERTIKÁLNÍ ANALÝZA - VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY 2010 2011 2012 2013 2014
G. Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti
a komplexních nákladů příštích období 0,2% 0,1% -0,2% 0,1% -0,1%
Zdroj: Vlastní zpracování na základě výročních zpráv
23 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty v plném rozsahu je k dispozici v příloze I.
4.2.3 Analýza cash flow
Následující analýza je zaměřena na proces tvorby peněžních prostředků a jejich hospodaření v jičínském výrobním závodě. Za účelem zkoumání těchto procesů byla na základě poznatků z kapitol 2.3 a 3.2.1 individuálně navržena alternativní struktura výkazu o peněžních tocích, viz tabulka 21. Většina údajů v uvedené analýze byla převzata z účetních dat firmou standardně vykazovaných přehledů o peněžních tocích. Ostatní údaje byly buď upraveny, nebo doplněny na základě informací získaných z příloh účetních závěrek a ostatních výkazů tak, aby lépe vyjadřovaly ekonomickou realitu. Hlavní předností struktury uvedeného výkazu oproti standardnímu přehledu o peněžních tocích je vyčlenění neprovozních a mimořádných účetních položek z provozní oblasti a zohlednění skutečnosti, že krátkodobý majetek by měl být financován především z krátkodobých zdrojů, resp. investiční majetek by neměl být financován krátkodobými zdroji. Díky těmto úpravám tak lze snadněji identifikovat, zda například podnik nehradí případný záporný výdělek z provozní činnosti příjmy z mimořádných finančních událostí. Dále je výkaz doplněn o proces tvorby a užití čistého pracovního kapitálu včetně změn v jeho složení.
Struktura výkazu má stejně jako standardní přehled o peněžních tocích retrográdní uspořádání. Sestavení výkazu probíhá nepřímou metodou nejprve úpravami VH o nepeněžní a mimořádné operace. Vychází se zde však z provozního VH před zdaněním, který nezahrnuje výnosy a náklady z finanční činnosti. Nepeněžní operace kromě odpisů a tvorby rezerv a opravných položek zahrnují také tvorbu odloženého daňového závazku či pohledávky, neboť jejich tvorbou dochází ke snížení (resp. zvýšení) VH, aniž by firmě vznikl výdaj (resp. příjem). Tvorbu odloženého daňového závazku lze například analogicky přirovnat k tvorbě rezervy na budoucí vyšší daňovou povinnost a v případě odložené daňové pohledávky naopak. Další úpravou je odečtení zisku (ztráty) z prodeje stálých aktiv a materiálu, neboť se z provozního hlediska jedná o mimořádné operace nesouvisející s hlavní výdělečnou činností firmy. Naopak jsou však v provozní oblasti zohledněny náklady (výnosy) spojené s vedením běžných účtů a užíváním cizího kapitálu, včetně daně z příjmů za běžnou činnost. Výsledkem provedení zmíněných úprav je samofinancování z provozní činnosti, vyjadřující vnitřní finanční potenciál podniku.
V další části výkazu jsou uvedeny příjmy a výdaje spojené s účtováním položek časového rozlišení. Následují mimořádné příjmy a výdaje související s mimořádným VH a prodejem
materiálu a cash flow z finanční činnosti s dopady změn vlastního kapitálu, které společně tvoří cash flow neprovozní povahy. Čtvrtou oblastí je cash flow ze změny dlouhodobého kapitálu zahrnující příjmy a výdaje spojené s financováním investiční činnosti podniku.
Peněžní toky z prvních čtyř uvedených oblastí představují současně zdroj nebo užití fondu finančních prostředků, jejichž součet vyjadřuje změnu čistého pracovního kapitálu vázající se k danému období.
Tabulka 21: Analýza cash flow ve zkráceném rozsahu 24
ANALÝZA CASH FLOW 2010 2011 2012 2013 2014
Zdroj: Vlastní zpracování na základě výročních zpráv
Poslední oblastí výkazu jsou příjmy a výdaje ze změn nepeněžních složek pracovního kapitálu zahrnující změny pohledávek, zásob a krátkodobých cizích zdrojů 25. Zároveň zde lze sledovat změny ve struktuře čistého pracovního kapitálu, přičemž příjmy jsou úbytkem a výdaje přírůstkem ČPK. Součet peněžních toků ze všech oblastí je roven čistému zvýšení (snížení) peněžních prostředků. Změna ČPK z pohledu aktiv je následně rovna součtu čistého zvýšení (snížení) peněžních prostředků a přírůstku (úbytku) ze změn jeho
24 Analýza cash flow v plném rozsahu je k dispozici v příloze J.
25 Dlouhodobé pohledávky jsou v této oblasti zahrnuty v kontextu tvorby ČPK a jeho porovnání s odvětvím.
Metodicky korektnější by však bylo jejich přiřazení do oblasti změn dlouhodobého kapitálu.
nepeněžních složek. Ve finále jsou ještě doplněny informace o konečném stavu peněžních prostředků a převodech podílů ze zisku.
Z pohledu samotné analýzy peněžních toků lze v případě společnosti KOBIT dobře hodnotit vytváření kladného provozního cash flow ze samofinancování ve všech sledovaných letech, což znamená, že firma vytvářela přírůstky peněžních prostředků ze své hlavní výdělečné činnosti, která tak nemusela být financována z mimořádných finančních operací. V roce 2010 lze pozorovat, že samofinancování společnosti dosahovalo téměř stejné hodnoty jako u vykazovaného provozního VH, který byl přibližně o 3,3 mil.
podhodnocen zejména v důsledku tvorby rezerv a opravných položek ve výši 10,2 mil.
Příjmy ze samofinancování byly následně použity k financování změn časového rozlišení v pasivech a dále výdajů na pořízení investičního majetku a splácení úvěru v oblasti změn dlouhodobého kapitálu. K nejpodstatnějším změnám v případě společnosti KOBIT, jak už bylo zjištěno v analýze rozvahy, docházelo v položkách oběžných aktiv a krátkodobých cizích zdrojů. V roce 2010 v souvislosti s úbytkem zásob společnost generovala příjmy v hodnotě 25,3 mil., které pokryly výdaje z přírůstku pohledávek a splácení krátkodobých úvěrů v celkové hodnotě téměř 10,5 mil. Společnosti navíc vznikly nové krátkodobé závazky z obchodních vztahů v hodnotě přes 2,3 mil. Celkově tedy společnost vytvořila příjmy z úbytku nepeněžních složek pracovního kapitálu ve výši 17,2 mil. Společně s peněžními toky z ostatních oblastí došlo k čistému zvýšení peněžních prostředků o více než 65 mil., díky čemuž se ČPK zvýšil o téměř 48 mil.
Z průběhu hospodaření v následujícím roce 2011 je zřejmé, že došlo k umělému nadhodnocení vykazovaného zisku vlivem čerpání rezerv na daň z příjmů. Ve skutečnosti tedy podnik v tomto roce svým samofinancováním vydělal při zohlednění úroků a zdanění o 27 % méně příjmů v porovnání s předchozím obdobím. Přesto tyto příjmy mohly být bez větších komplikací použity k financování dalších finančních aktivit, které nepředstavovaly pro firmu významné výdaje. V oblasti krátkodobého kapitálu byly vytvořeny příjmy z úbytku pohledávek a zásob v celkové výši 27,4 mil., které byly použity k úhradě krátkodobých bankovních úvěrů a závazků zejména z obchodních vztahů. Pracovní kapitál v důsledku těchto změn klesl o přibližně 3,3 mil. Celkově se však vlivem samofinancování podniku zvýšily peněžní prostředky o téměř 38,5 mil., čímž došlo k navýšení ČPK o dalších 35,1 mil. Ke konci účetního období byly veškeré příjmy z výdělečné činnosti
tohoto a částečně i předchozího roku vyplaceny jako podíl ze zisku v částce 60 mil.
vlastníkům firmy, což nelze hodnotit příliš pozitivně vzhledem ke skutečnosti, že měl podnik v této i předešlé době přibližně pětinu závazků z obchodních vztahů po lhůtě splatnosti do 90 dnů26 (podle údajů z příloh účetních závěrek se většina z nich pohybovala v rozmezí do 30 dnů po splatnosti).
Podobně jako v přechozím období byl provozní VH v roce 2012 27 částečně nadhodnocen v důsledku čerpání rezerv na daň z příjmů. Konečná suma nepeněžních operací však zejména díky odpisům dosahovala kladné hodnoty, díky čemuž CF z provozní činnosti před zdaněním a úroky bylo vyšší než zmíněný VH. Příjmy ze samofinancování se v tomto roce zvýšily o příznivých 75,8 % na hodnotu téměř 77 mil. díky pozitivnímu vývoji zahraničních tržeb z vlastní produkce. Příjmy a výdaje ostatních finančních oblastí se v tomto roce výrazně nelišily od předchozích období. Došlo pouze ke zvýšení výdajů ve finanční činnosti (- 2,9 mil.) v důsledku snížení příjmů z ostatních finančních výnosů.
Z analýzy lze dále vysledovat, že většina příjmů ze samofinancování (přibližně 74%) byla v tomto roce vynaložena na výdaje z přírůstku nepeněžních složek pracovního kapitálu.
Došlo zejména k velkému přírůstku převážně zahraničních pohledávek z obchodních vztahů, které byly ze 40 % po lhůtě splatnosti do 180 dnů. Dále byla navýšena hodnota zásob. Celkově podniku v důsledku zvýšení uvedených položek vznikly výdaje v hodnotě přes 82 mil, které byly pouze částečně financovány přírůstkem krátkodobých závazků (23,1 mil.) a bankovních úvěrů (1,0 mil.) a inkasem dlouhodobých pohledávek (1,1 mil.).
Jak už bylo zmíněno, zbylé výdaje z přírůstku pracovního kapitálu v hodnotě téměř 57 mil.
firma musela hradit z dlouhodobých zdrojů, čímž došlo k čistému zvýšení peněžních prostředků pouze o 8,4 mil. a navýšení ČPK o více než 65,3 mil. Ke konci období byly z nerozděleného zisku znovu převedeny podíly vlastníkům společnosti. V tomto roce činila celková částka podílů 10 mil.
V roce 2013 samofinancování z provozní činnosti společnosti KOBIT dosáhlo nejvyšší hodnoty (88,5 mil.) ze sledovaného období, což bylo zapříčiněno zvýšeným objemem tržeb z titulu dotačních a požárních zakázek. Tyto příjmy se téměř v plné výši promítly do
26 Viz kapitola 4.2.1. analýza závazků a příloha D.
27 Z důvodu přehlednosti o finančním hospodaření firmy KOBIT analýza cash flow v roce 2012 nezahrnuje změny v důsledku sloučení s podnikem Silniční technika, a.s.
přírůstku peněžních prostředků, neboť až na relativně nevýznamné změny v oblasti dlouhodobého kapitálu (- 2,3 mil.) a peněžních toků neprovozní povahy (- 348 tis.), všechny ostatní činnosti dosahovaly příjmů. V oblasti změn krátkodobého kapitálu byly vytvořeny příjmy z úbytku nepeněžních složek ČPK v hodnotě 45,5 mil. Co ovšem z hlediska externí finanční analýzy nedává smysl, je účel přírůstku krátkodobých bankovních úvěrů, zatímco ostatní krátkodobé položky generovaly příjmy a firma měla dostatek volných peněžních prostředků, neboť nevykazovala známky žádné významné investiční aktivity. Navíc mohly být tyto peněžní prostředky použity k uhrazení obchodních závazků po lhůtě splatnosti v celkové výši 22,7 mil., z nichž přibližně třetina byla i více než 90 a 180 dní po lhůtě splatnosti.(viz příloha D). Došlo tedy pouze k navýšení kapitálu společnosti o nevyužité zdroje a vzniku dodatečných nákladů z jeho disponování. V konečném důsledku se podniku zvýšily peněžní prostředky o více než 131 mil.
V posledním roce se společnosti příčinou zvýšení nákladů snížily příjmy z provozní činnosti o 21,7 % na 69,3 mil. Pokles příjmů ze samofinancování byl tedy proporčně přibližně stejný jako u výsledků hospodaření. Ostatní oblasti změn v peněžních tocích se v roce 2014 příliš nelišily od přechozího období. Vyjímkou bylo pouze zvýšení výdajů z investiční činnosti v důsledku obnovy dlouhodobého majetku. K největším změnám došlo znovu u nejpočetnějších položek v rozvaze firmy, tedy v pracovním kapitálu.
Nejvíce se měnila hodnota u krátkodobých pohledávek především v důsledku přírůstku pohledávek za společníky (75,1 mil.) a zvýšení pohledávek z obchodních vztahů (24,3 mil.), čímž firmě vznikly výdaje v celkové částce přes 111,2 mil. Další výdaje v hodnotě téměř 23 mil. byly vytvořeny přírůstem nedokončené výroby. Pro financování těchto vysokých výdajů společnost navýšila hodnotu krátkodobých cizích zdrojů o 31,2 mil. Příjmy ze změn dlouhodobých pohledávek (530 tis.) a krátkodobých závazků (208 tis.) k financování výdajů příliš nepřispěly. Celkově tak z přírůstku nepeněžních složek pracovního kapitálu vznikl výdaj ve výši přes 102,2 mil., který přirozeně nemohl být v celém svém rozsahu financován provozními příjmy, čímž se firmě automaticky snížil stav krátkodobého finančního majetku o 46,4 mil. a došlo k navýšení ČPK o 55,8 mil. Dále byly ke konci účetního období z příjmů předchozích let vyplaceny podíly na zisku v částce přes 50,5 mil. Podnik měl k uvedené době obchodní závazky po lhůtě splatnosti v celkové hodnotě přes 20,2 mil. z toho přes 2,2 mil. s více než 180 dní vypršelou splatností.
4.2.4 Analýza odvětví
Před srovnáním vývoje majetkové a finanční struktury společnosti KOBIT s hodnotami v odvětví je vhodné nejprve uvést, jak se v obou zkoumaných případech vyvíjel růst bilanční sumy. V grafu 13 lze sledovat, že průměrné tempo růstu aktiv v oboru vykazovalo ve sledovaných letech stejně jako v případě jičínského závodu kladný průběh, a to především díky rostoucím oběžným aktivům, jejichž průměrná hodnota v uvedených letech vzrostla přibližně o čtvrtinu a dále dlouhodobému majetku, u něhož byl zaznamenán hodnoty o 15 %. Z pohledu zdrojů financování došlo u podniků v odvětví k průměrnému růstu vlastního kapitálu přibližně o 50 % při téměř neměnné absolutní výši zadlužení.
Z grafu lze také pozorovat, že bilanční suma společnosti KOBIT rostla v průběhu analyzovaného období zhruba čtyřnásobně rychlejším tempem a na jeho konci dosáhla téměř dvojnásobku své hodnoty z roku 2010.
Graf 13: Procentuální růst bilanční sumy společnosti KOBIT, s.r.o. a v odvětví