Vývoj ukazatelů zadluženosti v odvětví

I dokument Zhodnocení finanční situace vybraného podnikatelského subjektu (sidor 100-133)

2010 2011 2012 2013 2014

Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů MPO

4.4 Hodnotové ukazatele výkonnosti a soustavy ukazatelů

Předmětem následující kapitoly je finanční analýza společnosti KOBIT, s.r.o. pomocí aplikace metod souhrnných modelů a soustav ukazatelů pro hodnocení finančního zdraví podniku.

4.4.1 Analýza tvorby ekonomické přidané hodnoty

Z hlediska ekonomického přístupu k hodnocení výkonosti podniku společnost KOBIT v analyzovaném období dosahovala vyšší rentability vlastního kapitálu, než činila hodnota alternativních nákladů na tento kapitál. Díky těmto příznivým faktorům firma tvořila kladnou ekonomickou přidanou hodnotu, čímž se z pohledu hodnocení výkonosti podniků MPO řadí do první kategorie. Jak lze ovšem sledovat v grafu 27, z hlediska celkového vývoje se společnost během uvedených let zhoršila. Tento vývoj byl dán především rychleji klesajícím trendem ukazatele ROE33, v porovnání s alternativními náklady na kapitál. Vzhledem k očekávanému útlumu domácí poptávky v důsledku vyčerpání evropských dotací ze strany zákazníků je nutné, aby ve finančním řízení společnosti nastala patřičná opatření pro zajištění její dlouhodobé ekonomické i účetní ziskovosti.

Graf 27: Vývoj tvorby EVA společnosti KOBIT, s.r.o.

Zdroj: Vlastní zpracování na základě výročních zpráv a údajů MPO

33 Příčiny klesajícího trendu ukazatele ROE jsou uvedeny v kapitole 4.3.1.

2010 2011 2012 2013 2014

Kritičtější pohled na celou situaci umožňuje graf 28, který v porovnání s předchozím grafem znázorňuje dopad neinvestovaných peněžních prostředků na ekonomickou ziskovost společnosti.

Graf 28: Vývoj tvorby EVA společnosti KOBIT, s.r.o. bez vyplácení podílů Zdroj: Vlastní zpracování na základě výročních zpráv a údajů MPO

Při analýze vývoje hodnoty spreadu, tedy rozdílu hodnot ROE a re, je vzhledem k relativně stabilní výši alternativních nákladů na kapitál v průběhu let předvídatelné, že se jedná o velmi podobný průběh jako v případě již interpretovaného vývoje ukazatele ROE.

Jelikož se ovlivňující faktory v obou případech vývoje shodují, není třeba analýze spreadu věnovat další pozornost. Graf s hodnotami spreadu společnosti KOBIT a odvětví včetně tabulek s výpočty ukazatele EVA jsou však uvedeny v příloze L.

2010 2011 2012 2013 2014

4.4.2 Pyramidový rozklad ukazatele ROE

Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu do jisté míry shrnuje všechny poznatky získané z předchozích analýz. Hlavním ovlivňujícím faktorem zhodnocování vlastního kapitálu společnosti KOBIT byla ve zkoumaném období hodnota ukazatele ziskové marže ROS (viz obrázek 6). Ta se do roku 2012 postupně zvyšovala ze 7,4 % až na maximální dosaženou hodnotu 11,6 %. Podniku se dařilo do uvedeného roku ziskovou marži zvyšovat i přes celkově nižší objem tržeb v porovnání s rokem 2010. Příčinou bylo vyšší (nižší) tempo růstu (poklesu) tržeb oproti nákladům v důsledku do té doby rostoucích zahraničních tržeb z vlastní produkce. Ziskovost z vyšší marže však byla tlumena nižší obratovostí aktiv, neboť se firmě důsledkem fúze značně navýšila hodnota celkových aktiv a současně na domácím trhu docházelo k časovému odkládání poptávky v důsledku blížící se možnosti čerpání evropských dotací. Došlo tak pouze k mírnému zvýšení rentability celkového kapitálu ROA na 15,8 %. Efekt finanční páky se však do této doby snížil vlivem klesající míry zadlužení, díky čemuž se hodnota rentability vlastního kapitálu snížila na 20,1 %. V roce 2013 došlo k prudkému zvýšení hodnoty tržeb i generovaného VH v důsledku velkého objemu dotačních zakázek a rozšíření nabízeného produktového portfolia o požární techniku. Objem zahraničních zakázek se však výrazně snížil, díky čemuž se zisková marže podniku začala snižovat. Tento jev byl z části příznivě kompenzován vyšším obratem celkových aktiv, který byl způsoben zmíněnými vysokými tržbami. Pokles ziskové marže byl však výraznější, čímž došlo k poklesu ziskovosti celkového i vlastního kapitálu o více než jedno procento. Trend klesající ziskové marže v roce 2014 pokračoval v důsledku úbytku lukrativnějších exportních zakázek. Pokles byl navíc umocněn zdražením zahraničních vstupů, jehož příčinou byla depreciace měnového kurzu české koruny vlivem intervence ČNB z listopadu předchozího roku. Došlo tak ke znatelnému zpomalení růstu tržeb za vlastní výrobky a služby a současnému prudkému růstu nákladů výkonové spotřeby. Celkově hodnota ziskové marže v tomto roce klesla o 3,9 % na konečnou hodnotu 5,9 %. Takto výrazný pokles již nemohl být vyrovnán vyšší obratovostí celkového majetku, a tak v konečném důsledku došlo i ke snížení rentability celkového vloženého kapitálu o 5,1 % na hodnotu 9,1 %. Vzhledem k významně neměnné kapitálové struktuře podniku následoval i pokles rentability vlastních zdrojů o 6,5 % na konečnou hodnotu 12,4 %.

ROE Rok

Obrázek 6: Pyramidový rozklad ukazatele ROE společnosti KOBIT, s.r.o.

Zdroj: Vlastní zpracování na základě výročních zpráv

4.4.3 Altmanovo Z-skóre

Dle hodnocení Altmanova modelu se společnost KOBIT jeví jako finančně zdravá firma, které v dohledné době nehrozí možnost bankrotu (viz graf 29)34. Největší podíl na tomto výsledném hodnocení měla hodnota ukazatele obratu celkových aktiv (prům. 35 %) a celkové zadluženosti firmy (prům. 31 %). Dalším ukazatelem je rentabilita celkového kapitálu, která činila průměrně 12 % celkového Z-skóre. Zbývající dva ukazatele tvořily shodně v průměru přibližně desetinu zmíněného výsledku. Výsledky Altmanova modelu

34 Tabulky s přesnými výsledky jednotlivých soustav ukazatelů jsou k dispozici v příloze M.

však lze interpretovat pouze v obecné rovině jako doplnění předchozích podrobnějších analýz, neboť se jedná o metodu finanční analýzy, která abstrahuje od velkého množství dalších významných okolností.

Graf 29: Hodnocení společnosti KOBIT, s.r.o. z hlediska Altmanova modelu Zdroj: Vlastní zpracování na základě výročních zpráv

4.4.4 Index IN99

Výhoda predikčních modelů IN99 a IN05 spočívá ve spolehlivější schopnosti hodnocení finanční situace firmy vzhledem k jejich zaměření na podmínky českého podnikatelského prostředí. Jak lze vypozorovat z grafu 30, dle hodnocení indexu IN99, tedy z pohledu vlastníka podniku, společnost KOBIT netvořila ekonomickou hodnotu a nacházela se

0,78

Graf 30: Hodnocení společnosti KOBIT, s.r.o. z hlediska modelu IN99

0,34

v šedé zóně, což znamená, že podniku pravděpodobně nehrozí možnost bankrotu, nicméně jeho existenci mohou narušovat určité finanční potíže. Výsledky modelu tedy naznačují, že jičínský závod má jisté rezervy v dosahování vyššího obratu a rentability aktiv. Negativní hodnocení podnik získal také za nižší podíl cizích zdrojů v kapitálové struktuře.

4.4.5 Index IN05

Velmi vysokého pozitivního hodnocení společnost KOBIT dosahuje v případě výsledné hodnoty indexu IN05 (viz graf 31). Výsledky tohoto modelu reflektují finanční zdraví podniku z pohledu věřitelů. Vzhledem k nízké hodnotě celkové zadluženosti a vysoké finanční stabilitě jičínského závodu se průběh hodnoty indexu pohybuje vysoko nad horní hranicí šedé zóny. Rostoucí a klesající trend funkce je následně dán vysokými hodnotami ukazatele úrokového krytí, v jehož případě zejména v letech 2012 a 2013 podnik dosahoval až extrémně vysokých hodnot.

Graf 31: Hodnocení společnosti KOBIT, s.r.o. z hlediska modelu IN05 Zdroj: Vlastní zpracování na základě výročních zpráv

ŠEDÁ ZÓNA 0,0

2,0 4,0 6,0 8,0 10,0 12,0 14,0 16,0 18,0 20,0 22,0

2010 2011 2012 2013 2014

IN05

Shrnutí výsledků a návrh doporučení

Finanční situace společnosti KOBIT, s.r.o. prošla během zkoumaných let 2010 - 2014 poměrně velmi dynamickým vývojem. Z výsledků analýzy absolutních ukazatelů bylo zjištěno, že se hodnota celkového majetku společnosti v průběhu uvedeného období zvýšila o 94,2 % na celkovou částku přes 640,6 mil., přičemž hodnota majetku během let dosahovala vždy kladného tempa růstu, které bylo celkově přibližně čtyřnásobně vyšší než průměrné tempo růstu aktiv u podniků tvořících hodnotu v odvětví. 15 % z celkového přírůstku aktiv bylo způsobeno nabytím dlouhodobého majetku v důsledku fúze sloučením se společností Silniční technika, a.s. na začátku roku 2012, jenž zahrnoval převážně stavby s pozemky v rámci areálu fúzí zaniklé firmy. Zbývající část přírůstku aktiv (85 %) byla tvořena položkami oběžných aktiv, a to převážně krátkodobými pohledávkami a finančním majetkem. Oběžný majetek tvořil ve zkoumaných letech významný podíl z celkové hodnoty majetku okolo 80 %, což je průměrně o 15 % více než u oběžného majetku v odvětví. Hodnota pohledávek firmy začala prudce růst v roce 2012 nahromaděním nesplacených obchodních pohledávek ze zahraničí a v dalších letech v důsledku velkého přílivu Evropskou unií dotovaných domácích zakázek na komunální techniku. V roce 2014 byl růst pohledávek podpořen také značným přírůstkem pohledávek za společníky v hodnotě přes 75 mil. z neznámé příčiny. Podstatnějším zjištěním však bylo, že ve firmě docházelo k postupnému kumulování volných peněžních prostředků, které se ve většině zkoumaných let nejznatelněji podílely na zmíněném prudkém růstu majetku. Právě krátkodobý finanční majetek tvořil ve většině let největší podíl na celkových aktivech v hodnotě od přibližně 40 - 50 %. Vyjímkou byl pouze již zmíněný rok 2012, kdy došlo mimo jiné k růstu DM a současně byla velká část finančního majetku vázána v nesplacených pohledávkách, a dále rovněž zmíněný rok 2014 spojený také s růstem pohledávek. Přesto však byl podíl finančního majetku v porovnání s odvětvím v letech 2010, 2012 a 2014 vyšší o 12,2 - 15,9 % a v letech 2011 a 2013 dokonce až o 23,1 % a 26,7 %. Z analýzy cash flow bylo zjištěno, že společnost sice určitou část peněžních prostředků v letech 2012 a 2014 potřebovala pro krytí uvedených pohledávek. Ovšem vzhledem k nízké investiční aktivitě, a zanedbatelným výdajům neprovozní povahy zůstávala převážná část finančních prostředků na bankovních účtech bez jakéhokoli využití za účelem zisku. Dalším významným zjištěním bylo, že předchozí interpretované hodnoty

byly zkresleny, neboť zmíněné peněžní prostředky byly na konci let 2011, 2012 a 2014 použity pro vyplácení podílů ze zisku společníkům v hodnotě 60 mil., 10 mil., a 50,5 mil.

Pokud by tento finanční majetek byl ponechán ve firmě, celková hodnota peněžních prostředků a jejich podíl na majetku by byly ještě vyšší než předchozí uvedené hodnoty.

Na případné věřitele navíc mohla negativním dojmem působit skutečnost, že si společníci podniku nechali vyplatit uvedené podíly ve dvou případech v době, kdy měla společnost rostoucí podíl závazků z obchodních vztahů po lhůtě splatnosti. V souvislosti s uvedenými podíly došlo také k významnému zkreslení údajů o finanční struktuře podniku v důsledku původního vykázání hodnot podílů v cizích zdrojích, čímž došlo k zdánlivě vyššímu zadlužení a pákovému efektu, který by výrazně zkreslil výsledky dalších ukazatelů, především rentability ROE.

Z hlediska kapitálové struktury je v podniku uplatňován konzervativní přístup ve financování. Hodnota podílu cizích zdrojů po úpravách během let nepřekročila výchozí míru zadluženosti 33,7 %, která v roce 2012 v důsledku splácení bankovních úvěrů klesla na 20,8 % a v roce 2014 jejich čerpáním opět vzrostla na 25,5 %. Účast krátkodobých bankovních úvěrů na financování aktiv je v jičínském podniku minimální a na úrovni srovnatelné s odvětvím. U dlouhodobých bankovních úvěrů je tato účast v případě společnosti téměř nulová a v případě odvětví činí průměrně 4,9 %. Vzhledem k poměrně rychle stoupající hodnotě neinvestovaných peněžních prostředků se podniku značně zvyšovala hodnota vlastního kapitálu, kterým byly tyto prostředky převážně financovány.

Tempo růstu vlastního kapitálu díky tomu ve všech letech kromě roku 2012 dosahovalo vyšších hodnot než v případě VH, což se negativně odrazilo na vývoji rentability společnosti. Pokud by navíc ve společnosti nedocházelo k odčerpávání přebytečných prostředků formou podílů, negativní účinek na rentabilitu by se projevil ve všech zkoumaných letech a ve vyšší míře. Vysoká hodnota vlastního kapitálu se projevila také ve výrazně dražším způsobu financování činnosti podniku. V průměru více než 72 % hodnoty dlouhodobých zdrojů firma financovala krátkodobou činnost, což vzhledem k mizivému podílu cizích dlouhodobých zdrojů představovalo hodnotu podílu vlastního kapitálu.

Způsob financování společnosti KOBIT byl také výrazně dražší v porovnání s odvětvím, kde v posledních čtyřech zkoumaných letech bylo ke krytí krátkodobé činnosti průměrně využíváno přibližně 50 % dlouhodobých zdrojů, z čehož průměrně 35 % činil podíl vlastního kapitálu.

Výsledky analýzy cash flow navíc poukázaly na neefektivnost ve využívání krátkodobých bankovních úvěrů v letech 2013 a 2014, kdy docházelo k jejich čerpání za účelem financování provozního kapitálu. Přitom v roce 2013 společnost čerpala úvěr v hodnotě téměř 16 mil., aniž by docházelo k výdajům spojeným s přírůstky pracovního kapitálu a v roce 2014 byl čerpán úvěr v částce přes 31 mil. na financování velkého přírůstku pohledávek, přičemž i po vyplacení podílu v hodnotě 50,5 mil. firmě na kontě zbývalo přes 152 mil. volných peněžních prostředků. I kdyby v roce 2013 společnost potřebovala hradit výdaje spojené s přírůstky pohledávek či zásob, měla by stejně jako v roce 2014 na jejich financování k dispozici dostatečné množství finančního majetku. Lze tedy konstatovat, že uvedené krátkodobé bankovní úvěry byly čerpány zcela zbytečně a přispěly pouze k rychlému růstu celkové bilanční sumy a zvýšení nákladových úroků.

Z hlediska hodnocení rentability a obratovosti byla klíčovým indikátorem vývoje finanční situace společnosti zisková marže. Z výsledků analýzy rentability bylo zjištěno, že velikost ziskové marže je v podniku do značné míry závislá na objemu zahraničních tržeb z vlastní produkce, neboť se firma na zahraničních trzích více zaměřuje na prodej specializovaných strojů a zařízení, jež se vyznačují vyšší prodejní cenou. Jako příklad lze uvést speciální stroje pro těžební průmysl určené zejména pro australský trh. Hodnota ukazatele ziskové marže se díky rostoucím zahraničním tržbám z vlastní produkce do roku 2012 zvyšovala ze 7,4 % až na 11,6 %. Zároveň však docházelo k útlumu domácích tržeb v důsledku časového oddalování poptávky z důvodu blížící se možnosti čerpání evropských dotací, což se projevilo nižší obratovostí celkových aktiv, a tím pádem téměř neměnným stavem ukazatele rentability celkového kapitálu ROA. Se vstupem dotací na český komunální trh a současně rozšířením vyráběné produkce o požární techniku v roce 2013 a 2014 následně došlo k prudkému nárůstu domácích tržeb. Ze strany zahraničních odbytových destinací ovšem došlo ke znatelnému útlumu poptávky, čímž se zisková marže podniku začala snižovat, což bylo zpočátku opět kompenzováno zvýšenou obratovostí aktiv. Pokles zahraniční poptávky se však dále zvyšoval. Negativní účinek tohoto vývoje byl navíc zesílen zvýšením nákladů v důsledku zdražení zahraničních výrobních vstupů, které bylo zapříčiněno oslabením domácí měny v souvislosti s devizovou intervencí ČNB. Z důvodu působení těchto faktorů došlo k poklesu ukazatele ziskové marže na hodnotu 5,9 % a následnému propadu rentability celkového i vlastního kapitálu.

Výše uvedený průběh vývoje finanční situace by mohl poukazovat na případné slabé stránky v obchodním úseku jičínské firmy v podobě vysoké míry závislosti ziskové marže ve vztahu k odbytu na určitém zahraničním trhu. Dále je zcela zřejmé, že způsob finančního řízení společnosti KOBIT, s.r.o. uvedený v předchozích odstavcích ve zkoumaném období tlumil schopnost podniku dosahovat vyššího zhodnocení kapitálu a posílil tak nepříznivé působení ostatních ekonomických faktorů. Výsledky analýzy rentability prokázaly negativní dopad zvyšujícího se množství neinvestovaných peněžních prostředků na rentabilitu celkového i vlastního kapitálu. Tuto skutečnost potvrzuje zejména vývoj hodnoty ukazatele ROE v porovnání s odvětvím, kde byl od začátku zkoumaného období zaznamenán klesající trend ziskové marže, což bylo také hlavní příčinou klesajícího průběhu ROE. I přes tento nepříznivý vývoj byla průměrná dosahovaná hodnota ROE u podniků tvořících hodnotu ve většině let vyšší než v případě společnosti KOBIT díky efektivnějšímu financování.

Z hlediska analýzy ukazatelů obratovosti firma zatím nejeví známky překapitalizovanosti.

Obrat celkových aktiv dosahoval během celého zkoumaného období hodnoty větší než jedna a pohyboval se v řádech desetin jednotek nad úrovní průměrné obratovosti aktiv v odvětví. Do roku 2012 však byl zaznamenán pokles hodnoty tohoto ukazatele o 28 % a v období nejvyšších tržeb se jeho hodnota už nezvýšila o více než 12 %, což také signalizuje zhoršení efektivnosti ve využívání majetku. Vzhledem k deformujícím efektům dotací na tržní vztahy lze navíc očekávat výrazný pokles tržeb i obratovosti v následujících obdobích.

Výhoda způsobu financování společnosti KOBIT spočívá ve vysoké úrovni její finanční stability. Výsledky analýzy likvidity a čistého pracovního kapitálu ukazují, že schopnost podniku hradit své závazky nebyla během sledovaných let nijak ohrožena, neboť měl k dispozici značné množství likvidního finančního majetku financované dlouhodobými zdroji. Jak již bylo uvedeno, tato vysoká míra finanční stability si však vyžádala poměrně vysokou daň na ziskovosti podniku. Hodnoty všech ukazatelů likvidity i čistého pracovního kapitálu se během celého období pohybovaly výrazně nad úrovní doporučovaných hodnot i odvětvových průměrů. S jistotou lze také konstatovat, že by analyzovaná firma neměla žádné potíže s hrazením nákladových úroků z dodatečných bankovních úvěrů.

Výsledky analýzy souhrnných ukazatelů a soustav potvrdily finanční vývoj a ovlivňující faktory z předchozích rozborů. Z pohledu tvorby ekonomické přidané hodnoty se společnost KOBIT dle klasifikace MPO zařadila do první kategorie podniků tvořících hodnotu. Přidaná ekonomická hodnota firmy však od roku 2010 zaznamenala celkový pokles o 14,4 %, což bylo zapříčiněno již zmíněnými vnějšími ekonomickými faktory společně s konzervativním přístupem ve financování. Vývoj hodnoty spreadu, tedy rozdílu ROE a alternativních nákladů na kapitál, v porovnání s odvětvím vykazoval téměř totožný průběh jako v případě vývoje ukazatele ROE.

V souvislosti s identifikovanými slabými stránkami ve finančním řízení společnosti KOBIT, s.r.o. lze za účelem zlepšení její finanční situace doporučit následující opatření.

Prvním navrhovaným řešením je zavedení aktivní a pravidelné controllingové činnosti, příp. controllingového oddělení v rámci organizace řízení podniku. Toto opatření by bylo realizováno za cílem zefektivnění přístupu ve financování krátkodobé a dlouhodobé činnosti podniku. Činnost by se měla v první fázi zaměřit zejména na analýzu a sledování peněžních toků souvisejících s pohybem pracovního kapitálu a na pravidelné vyhodnocování obratovosti jednotlivých položek zásob a pohledávek v návaznosti na době odkladu plateb. V další fázi by se aktivita měla zaměřit na zjištění nákladových potřeb pro zajištění plynulosti dodavatelsko-odběratelského řetězce a zjišťování potřebné optimální hodnoty volných peněžních prostředků pro zajištění dostatečné úrovně stability firmy.

V poslední fázi by se pozornost měla zaměřit na využití dat a informací z předcházejících činností za účelem převedení celého procesu rozboru cash flow do úrovně plánování s pravidelným vyhodnocováním odchylek pro případnou realizaci včasných opatření.

Druhým navrhovaným řešením je provedení analýzy investičních příležitostí. Tento proces by měl v podniku ideálně probíhat v součinnosti se zavedením předchozí controllingové činnosti, jež by měla poskytnout informace o současném a budoucím stavu, příp. potřebě volných peněžních prostředků a čerpaných bankovních úvěrů. Analýza by mohla být zaměřena například na další možnosti rozšíření produktového portfolia o nový druh stroje či zařízení. Zakázkový druh výroby má oproti sériovým výrobám značnou výhodu ve flexibilitě vyráběného sortimentu, což je potenciál, který firma již využívá a měla by dál rozvíjet. Z výsledků analýzy bylo navíc částečně možné sledovat pozitivní ziskový dopad

kompenzování klesajících zahraničních tržeb. Dalším investičním řešením mohou být například investice do finančních instrumentů.

Třetí navrhované opatření úzce souvisí s předcházející analýzou potenciálně výnosných investic a je jím posílení obchodního úseku firmy s cílem diverzifikace podnikatelského rizika plynoucího z nestabilních tržních podmínek. Předmětem uvedeného řešení by mělo

Třetí navrhované opatření úzce souvisí s předcházející analýzou potenciálně výnosných investic a je jím posílení obchodního úseku firmy s cílem diverzifikace podnikatelského rizika plynoucího z nestabilních tržních podmínek. Předmětem uvedeného řešení by mělo

I dokument Zhodnocení finanční situace vybraného podnikatelského subjektu (sidor 100-133)