• No results found

Vliv oboru podnikání podniku na důležitost faktoru B2: daňový štít

Lze konstatovat, že byl identifikován statisticky významný rozdíl v hodnocení faktoru B2:

daňový štít mezi podniky, podnikajícími v administrativě a všemi ostatními. Podniky zahrnuté do kategorie administrativa (konkrétně se jedná o odvětví J - Informační a komunikační činnosti, N - Administrativní a podpůrné činnosti a M - Profesní, vědecké a technické činnosti) přikládají ve svém finančním rozhodování faktoru daňový štít podstatně vyšší význam než podniky z ostatních kategorií odvětví. V zastoupení ostatních pak rozdíl není identifikován jako statisticky významný.

5.5.6 Shrnutí dotazníkového šetření

Cílem dotazníkového šetření bylo poodhalit pozadí procesů a vlivů, jež mají v podnicích nejdůležitější vliv na výsledný poměr vlastních a cizích zdrojů. Provedené šetření bylo zaměřené na otázky týkající se kapitálové struktury podniku - zda je kapitálová struktura firem výsledkem jejich vlastních finančních rozhodnutí, nebo spíše důsledkem působení různých vnějších či vnitřních faktorů.

Ze zpracovaných analýz vyplývá, že hlavním komunikujícím segmentem v provedeném dotazníkovém šetření byly malé a střední podniky s právní formou podnikání společnost s ručením omezeným působící ve výrobních a zpracovatelských činnostech. Na základě této okolnosti je nutno konstatovat, že výstupy provedeného šetření nelze generalizovat na všechny firmy v České republice.

0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5

Průmysl Služby Administrativa Zemědělství

197

Analýza výsledků došlých odpovědí ukazuje, že většina firem (68,8 %) sleduje poměr vlastních a cizích zdrojů kapitálu. Z firem, které sledují poměr vlastních a cizích zdrojů, jich většina (43,8 %) udává větší podíl vlastních zdrojů využívaných pro financování jejich podnikatelské činnosti, přičemž tento podíl dosahuje 81 až 100 %. Dalších 34,4 % respondentů odhaduje přibližně vyrovnaný poměr vlastních a cizích zdrojů (podíl vlastních zdrojů 41 až 60 %). Většina respondentů (54,2 %) předpokládá, že podíl vlastních a cizích zdrojů zůstane i v nejbližší době konstantní a nebude se měnit.

Z výsledků analýzy odpovědí týkající se metod a frekvence využití metod vyhodnocování investičních projektů vyplývá, že nejčastěji používanou metodou je metoda doby návratnosti projektu, kterou používá 66,7 % respondentů, následuje návratnost investice, jejíž použití udává 50,5 % respondentů, a poté metoda čisté současné hodnoty (používá 33,3 % respondentů). Oproti tomu nejméně často využívanými metodami vyhodnocování investičních projektů jsou index ziskovosti (použití udává 16,7 % respondentů), vnitřní výnosové procento (18,8 % respondentů) a ekonomická přidaná hodnota (27,1 % respondentů).

Výsledky dotazování potvrdily velice nízký zájem podniků o financování pomocí nástrojů kapitálového trhu. Pouze jeden respondent (2,1 %) uvedl, že společnost využívá k získání kapitálu emisi obligací. Zbylých 47 respondentů (97,9 %) uvedlo, že žádné z nástrojů kapitálového trhu k získání kapitálu nevyužívá. Mezi důvody, které respondenti uvedli, patří vysoké náklady spojené s emisí a nízká likvidita českého kapitálového trhu.

Z devíti předložených vnějších determinant kapitálové struktury, rozhodujících při volbě zdrojů financování běžných i mimořádných investic v podniku, dotázané firmy jako nejdůležitější vnější determinanty uvedly:

1. vládní zásahy či podporu podnikání (průměrné hodnocení bylo 2,15, přičemž 1 = nejdůležitější faktor, 5 = faktor nemá vliv),

2. úroveň úrokových sazeb v ČR (průměrné hodnocení 2,17), 3. úroveň daňových sazeb v ČR (průměrné hodnocení 2,19), 4. odvětví podnikatelské činnosti (průměrné hodnocení 2,56),

5. legislativu a její vymahatelnost v praxi (průměrné hodnocení 2,63).

Jako nejméně důležitý faktor pro rozhodování podniků o zdrojích financování se ukázala situace na kapitálovém trhu (průměrné hodnocení 3,38).

198

Pomocí faktorové analýzy byly následně vyvozeny tři tzv. faktory, souhrnné veličiny, vytvořené pomocí redukce a sumarizace „proměnných“ – determinant – jednotlivých vlivů.

První vnější faktor „hospodářský a politický vývoj země“ zahrnuje celkový hospodářský vývoj země a politický systém země. Druhý vnější faktor „tržní prostředí země“ je tvořen situací na kapitálovém trhu v ČR a vlivem konkurenčních podniků. Třetí vnější faktor

„úroveň daňových a úrokových sazeb“ byl stanoven na základě proměnných úroveň úrokových sazeb v ČR a úroveň daňových sazeb v ČR.

Vliv vnitřních determinant kapitálové struktury byl respondenty vnímán jako více významný. Lze tak usuzovat z toho, že sedm faktorů z jedenácti předložených vykazuje statisticky významně nejčetněji zastoupené hodnocení „faktor má spíše vliv“. Jedná se o stávající zadluženost podniku, náklady finanční tísně, míru rizika, strategii firmy, nedostatek vlastních zdrojů, finanční volnost a náklady cizího kapitálu. Dotázané firmy jako nejdůležitější vnitřní determinanty uvedly:

1. strategii firmy (průměrné hodnocení bylo 2,13, přičemž 1 = nejdůležitější faktor, 5 = faktor nemá vliv),

2. náklady cizího kapitálu (průměrné hodnocení 2,21), 3. finanční volnost (průměrné hodnocení 2,31),

4. míru rizika (průměrné hodnocení 2,42),

5. nedostatek vlastních zdrojů (průměrné hodnocení 2,44).

Jako nejméně důležitý vnitřní faktor pro rozhodování podniků o zdrojích financování se ukázal vliv konkurence (průměrné hodnocení 3,21).

Faktorová analýza následně odhalila tři souhrnné faktory. První vnitřní faktor „filozofie firmy“ zahrnuje strategii firmy, míru rizika, vliv konkurence a rozhodnutí mateřské společnosti. Druhý vnitřní faktor nazvaný „cena kapitálu“ vychází ze souhrnného vlivu nákladů cizího kapitálu a daňového štítu. Třetí vnitřní faktor „finanční zdraví a zadluženost podniku“ byl zkonstruován pomocí proměnných nedostatek vlastních zdrojů, náklady finanční tísně a stávající zadluženost podniku.

Odpověď na otázku, zda je výsledná kapitálová struktura výsledkem vlastního rozhodování firmy či naopak spíš výsledkem působení různých faktorů zvnějšku, vyznívá především ve prospěch faktorů vnitřních.

199

Na základě výsledků provedených analýz lze konstatovat, že výsledky dotazování jsou v souladu jak s teorií hierarchického pořádku, kdy podniky za výchozí zdroj financování považují vlastní zdroje a teprve při jejich nedostatku uvažují o zdrojích cizích, tak i s kompromisní teorií kapitálové struktury, která stojí na kompromisní volbě mezi využíváním výhod dluhového financování (úrokového daňového štítu) a mezi náklady finanční tísně (rostoucími náklady na kapitál).

Výsledky zkoumání naznačují, že kapitálová struktura firem není výsledkem výhradně vlastního rozhodnutí firem, protože jak u vnitřních, tak i u vnějších faktorů byl prokázán významný vliv těchto faktorů na volbu zdrojů financování investic.

V rámci vyhodnocení dotazníkového šetření byly provedeny analýzy ANOVA hodnotící vliv právní formy, velikosti podniku a oboru podnikání na odpovědi týkající se důležitosti vnějších a vnitřních faktorů při výběru zdrojů financování investic.

ANOVA ani analýza středních hodnot jednotlivých determinant neprokázaly statisticky významný vliv právní formy, velikosti podniku a oboru podnikání na důležitost vnějších faktorů při volbě zdrojů investic.

Analýza ANOVA odhalila určité závislosti v hodnocení důležitosti vnitřních faktorů při volbě zdrojů investic a právní formy, velikosti podniku či oboru podnikání, například na rozhodování malých podniků ohledně použití zdrojů by strategie firmy měla mít menší vliv než na rozhodování podniků velkých. Dále lze konstatovat, že s rostoucí velikostí podniku roste i důležitost faktoru míra rizika pro respondenty a že především mikropodniky využívají cizí zdroje náhodně, dle aktuálních potřeb firmy. Analýza vlivu oboru podnikání na důležitost vnitřních faktorů odhalila, že podniky zahrnuté do kategorie administrativa (konkrétně se jedná o odvětví J - Informační a komunikační činnosti, N - Administrativní a podpůrné činnosti a M - Profesní, vědecké a technické činnosti) přikládají ve svém finančním rozhodování faktoru daňový štít podstatně vyšší význam než podniky z ostatních odvětví.

200

5.6 Stanovení odvětvových standardů celkové zadluženosti

Závislost kapitálové struktury podniku na odvětví, ve kterém podnik působí, byla potvrzena jednak provedenou empirickou analýzou zadluženosti podniků v ČR i pomocí výsledků analýzy kapitálové struktury firem z různých odvětví. Rovněž 48 % respondentů dotazníkového šetření zaměřeného na determinanty kapitálové struktury udává odvětví podnikatelské činnosti jako „spíše důležitou“ determinantu, jako „spíše nedůležitou“

determinantu pak pouze 18 % respondentů.

5.6.1 Využití odvětvových standardů při optimalizaci podnikové kapitálové struktury

Zahraniční literatura věnující se tématu finančního řízení podniku často zmiňuje důležitost srovnání výsledků finančních analýz nejen s výsledky podniku z předchozích období či s konkurenčním podnikem, ale poměrně velký důraz je kladen i na porovnání s tzv.

odvětvovými standardy. Každé odvětví vykazuje totiž jiná specifika a tak i posuzování kapitálové struktury a zadluženosti není možné generalizovat pro všechny obory podnikání shodně (Brooks, 2013, s. 469). Proces srovnávání určitého podniku s odvětvovým standardem je označován jako benchmarking (Brigham a Houston, 2013, s. 117).

Dostupnost odvětvových standardů v zahraničí je na poměrně dobré úrovni. Firmy mohou využívat různé veřejně dostupné zdroje, jako například výroční a čtvrtletní zprávy Thomson Reuters, databázi Bloomberg, statistiky zpracované Google Finance, Yahoo!

Finance Stock Screener či MSN Money. K benchmarkingu lze rovněž využít informace o odvětvových průměrech zveřejňované organizovanými kapitálovými trhy (Nasdaq, Euronext, apod.), finančními institucemi či bankami. V zemích s rozvinutým kapitálovým trhem podniky sledují odvětvové standardy velmi pozorně, neboť případné odlišnosti mohou vyvolávat pochybnosti ohledně jejich hospodaření.

Analýzy vývoje odvětví v České republice provádí pravidelně (ročně či čtvrtletně) i Ministerstvo průmyslu a obchodu, které zpracovává základní ekonomické a finanční údaje za jednotlivá odvětví. Mezi analýzy patří například Analýza vývoje ekonomiky ČR, Finanční analýza podnikové sféry se zaměřením na konkurenceschopnost sledovaných odvětví a Panorama zpracovatelského průmyslu. Podniky mohou rovněž využít