4. Volba povolání
4.2. Volba povolání žáků a žákyň na konci základního vzdělávání
Volba povolání často není jednoduchou záležitostí. Irena Smetáčková ve své knize Gender ve škole: Příručka pro vyučující předměty občanská výchova, občanská nauka
122 SMETÁČKOVÁ, Irena. Volba povolání: „jsem přece kluk!“, „jsem přece holka!“. In SMETÁČKOVÁ, Irena. Příručka pro genderově citlivé výchovné poradenství. Praha: Otevřená společnost, 2007. ISBN 978-80-87110-00-3, str. 57-58
123 JARKOVSKÁ, Lucie, Kateřina LIŠKOVÁ a Iva ŠMÍDOVÁ. S genderem na trh: rozhodování o dalším vzdělání patnáctiletých. Vyd. 1. Praha, 2010. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-030-8, str.
63-64
124 SMETÁČKOVÁ, Irena. Volba povolání: „jsem přece kluk!“, „jsem přece holka!“. In SMETÁČKOVÁ, Irena. Příručka pro genderově citlivé výchovné poradenství. Praha: Otevřená společnost, 2007. ISBN 978-80-87110-00-3, str. 58
125 JARKOVSKÁ, Lucie, Kateřina LIŠKOVÁ a Iva ŠMÍDOVÁ. S genderem na trh: rozhodování o dalším vzdělání patnáctiletých. Vyd. 1. Praha, 2010. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-030-8, str.
65
41
a základy společenských věd na základních a středních školách, ji popisuje takto: „Volba povolání je dlouhodobý proces, který je ovlivňován řadou okolností. Tyto vlivy můžeme pro přehlednost rozdělit do tří skupin: 1. vlivy individuální (intrapersonální) 2. vlivy sociální (interpersonální) 3. vlivy kulturní (společenské).“126
Individuálními vlivy jsou myšleny zájmy jedince, jeho vlohy, hodnoty, postoje či schopnosti, ať už jsou tyto vlastnosti vrozené, či získané v průběhu socializace. Vlivy sociální jsou výsledkem působení okolí jedince, které zahrnuje rodinu, školu, vrstevníky a podobně. „Vlivy kulturní představují působení hodnot, norem a kulturních vzorců široce pojatého prostředí, v němž jedinec žije.“127 Zároveň však všechny tyto tři složky prostupují genderové stereotypy (stejně tak jako společenské stereotypy), které velmi často tyto vlivy ovlivňují negativním způsobem. Například má-li jedinec určité vlohy pro vykonávání nějakého povolání, mohou být přesto potlačeny kvůli vymykání se představám společnosti. Bohužel tyto stereotypy působí většinou podvědomě a to snižuje možnost se proti nim postavit.128
Na nižších stupních základního vzdělávání má většina dětí velmi jasnou představu o tom, čím by se v budoucnu chtěly stát. Ať už se v tomto období jedná o vysněná povolání, jako je hasič, princezna, nebo voják, s postupujícím časem je od nich často ustoupeno. Jejich plány ale nejsou nijak stabilní a často neodpovídají schopnostem. K těmto úvahám samozřejmě také patří rozmýšlení o rodinném životě. Pokud se však žáci a žákyně až do devátého ročníku základní školy nijak zvlášť neprofilují, většinou svou volbu odkládají, dokud to jde. Teprve v době, kdy už není jiného východiska, začnou usilovně přemýšlet, jakým způsobem by se měla odvíjet jejich budoucnost a často se tak nechají lehce ovlivnit názory svého okolí, především tedy rodičů, vrstevníků/ic a učitelů/ek.129 Většinou k tomu dochází v posledním nebo předposledním ročníku základní školy, kdy žáci/kyně začnou usilovně přemýšlet o svém životě po ukončení povinné školní docházky. Začínají si uvědomovat, že v povolání stráví dost času na to, aby hrálo významnou roli v jejich budoucím životě. V takové situaci bohužel nejčastěji sklouznou k jasným genderovým stereotypům a podle nich směřují svou volbu.
Zajímavé je také to, že ne vždy je důležité, aby povolání považováno za typicky „ženské“, nebo „mužské“ jím doopravdy bylo, tedy aby v daném odvětví reálně převažovalo jedno
126 SMETÁČKOVÁ, Irena. Gender a volba povolání. In: SMETÁČKOVÁ, Irena a Klára VLKOVÁ. Gender ve škole: příručka pro vyučující předměty občanská výchova, občanská nauka a základy společenských věd na základních a středních školách. Vyd. 1. Praha: Otevřená společnost, 2005. ISBN 80-903-3312-5, str. 80
127 Tamtéž, str. 80
128 Tamtéž, str. 80
129 SMETÁČKOVÁ, Irena. Volba povolání: „jsem přece kluk!“, „jsem přece holka!“. In SMETÁČKOVÁ, Irena. Příručka pro genderově citlivé výchovné poradenství. Praha: Otevřená společnost, 2007. ISBN 978-80-87110-00-3, str. 62
42
či druhé pohlaví, daleko větší vliv mají genderové stereotypy.130 Časté slýchání stereotypních výroků ve svém okolí podvědomě podporuje konečné rozhodnutí žáků a žákyň, nebo je nutí o některých možnostech ani neuvažovat.
Obrázek 4: Časté slýchání výroků
Zdroj: SMETÁČKOVÁ, Irena. Příručka pro genderově citlivé výchovné poradenství. Praha: Otevřená společnost, 2007, 76 s.
ISBN 978-80-87110-00-3, str. 62
130 SMETÁČKOVÁ, Irena. Volba povolání: „jsem přece kluk!“, „jsem přece holka!“. In SMETÁČKOVÁ, Irena. Příručka pro genderově citlivé výchovné poradenství. Praha: Otevřená společnost, 2007. ISBN 978-80-87110-00-3, str. 64
43 Obrázek 5: Hodnocení povolání
Zdroj: SMETÁČKOVÁ, Irena. Příručka pro genderově citlivé výchovné poradenství. Praha: Otevřená společnost, 2007, 76 s.
ISBN 978-80-87110-00-3, str. 63
Pokud je tedy volba povolání omezena všemi výše zmíněnými faktory, je otázkou, do jaké míry je volbou svobodnou. Rodiče se pro budoucí povolání svých dětí také často rozhodují na základě jejich výkonů ve škole – tedy dobrých či špatných známek.
Pro minimalizaci rizika neúspěchu přijetí na střední školu, volí většinou takové obory, ve kterých dítě na základní škole nejvíce prospívá. Naopak pro některé méně úspěšné volí spíše odborně zaměřené školy pro budoucí povolání. Děti, vědomy si svých možností a dovedností, volí obdobně. Škola tak působí na volbu povolání dítěte prostřednictvím jednotlivých předmětů.
Pokud bude žák/yně vynikat v matematice a naopak mu/jí nepůjde cizí jazyk, pravděpodobně bude podnikat kroky proto, aby se jednou jeho/jejím povoláním stala ekonomika a nikoli překladatelství cizích jazyků.131
Dále funguje školský systém jako určitá „dráha“ k budoucímu povolání. Podle zvolené délky studia, druhu oboru a jednotlivých předmětů se žáci/kyně postupně přibližují svému
131 SMETÁČKOVÁ, Irena. Gender a volba povolání. In: SMETÁČKOVÁ, Irena a Klára VLKOVÁ. Gender ve škole: příručka pro vyučující předměty občanská výchova, občanská nauka a základy společenských věd na základních a středních školách. Vyd. 1. Praha: Otevřená společnost, 2005. ISBN 80-903-3312-5, str. 82
44
zaměstnání. Tím spíše, pokud některá zaměstnání určitý typ vzdělání přímo vyžadují. Rodiče však mají vliv na budoucí volbu povolání svých dětí ještě před jejich nástupem do první třídy.
Skrze své představy o budoucnosti dítěte ho podporují v postupném vymezování sama sebe.
Často podvědomě se ho určitým způsobem snaží dostat na „správnou cestu“. Pokud mají jasnou představu o tom, čím by se jejich dítě jednou mělo stát, kupují mu například hračky, které by ho měly podporovat tímto směrem. S přibývajícím věkem se rodiče snaží rozvíjet zájmy ve svých dětech, které je nevědomky směřují k určité volbě povolání v budoucnu. Kromě rodičů tyto zájmy také velmi ovlivňuje okolí a přání aktérů v něm.132 Dívky jsou často mnohokrát poučeny, jaké mají šance v oblasti trhu práce v daném oboru. Je přirozené, že sipak většina z nich zvolí cestu s co možná nejméně překážkami.
Jednou z takových překážek v cestě pro kariérní růst ženy se nazývá efekt skleněného stropu.133 Jedná se o bariéru, která souvisí s podmínkami nutnými v dnešní společnosti pro vykonávání vyšších funkcí. Jde tedy například o práci nad rámec pracovní doby, semináře v osobním volnu, či pracovní cesty na několik dní a více. Zcela zákonitě pokud se žena bude chtít věnovat domácnosti a svým dětem naplno, způsobem jakým se od ní v naší společnosti stále ještě očekává, nemůže zároveň těmto podmínkám vyhovět. Oproti tomu muži jsou pro vyšší funkce stále mnohem „výhodnějšími“ kandidáty. Pokud by přeci jenom žena chtěla zastávat některou z těchto funkci, povětšinou musí obětovat druhou stranu mince, nebo alespoň její část – rodinu a péči o domácnost.
Efekt skleněného výtahu oproti tomu popisuje neviditelný (skleněný) mechanismus, který umožňuje rychlejšímu kariérnímu postupu mužům, přestože jsou stejně kvalifikovaní, jako ženy. Na stejně pracovní pozici ve stejném oboru a se stejnou pracovní kvalifikací tak přesto bude muž „vytažen“ na vyšší pozici a bude více podporován ke kariérnímu postupu, než žena.134 Dokonce tak dochází k tomu, že „ženy pobírají nižší platy i ve stejných povoláních a na stejných pracovních pozicích. V těchto situacích jsou muži a ženy zcela srovnatelní z hlediska vzdělání, délky praxe i pracovního výkonu, ale přesto v průměru pobírají odlišný plat.“135
132 SMETÁČKOVÁ, Irena. Gender a volba povolání. In: SMETÁČKOVÁ, Irena a Klára VLKOVÁ. Gender ve škole: příručka pro vyučující předměty občanská výchova, občanská nauka a základy společenských věd na základních a středních školách. Vyd. 1. Praha: Otevřená společnost, 2005. ISBN 80-903-3312-5, str. 80-81
133 SMETÁČKOVÁ, Irena. Volba povolání: „jsem přece kluk!“, „jsem přece holka!“. In SMETÁČKOVÁ, Irena. Příručka pro genderově citlivé výchovné poradenství. Praha: Otevřená společnost, 2007. ISBN 978-80-87110-00-3, str. 59
134 Tamtéž, str. 59
135 Tamtéž, str. 59
45
Jak už bylo zmíněno, genderové stereotypy hrají v očekávání společnosti velmi významnou roli. V praxi je tento vliv ještě zřejmější. V rámci projektového šetření Genderové aspekty přechodu žáků a žákyň mezi vzdělávacími stupni z roku 2005, bylo zjištěno, jak žáci/kyně na konci základní školy konkrétně vidí svou blízkou budoucnost.136 Na základě odpovědí žáků/yň v dotazníku Irena Smetáčková zjistila například, že „chlapci rychleji než dívky směřují do zaměstnání. Dívky naopak chtějí déle studovat a odjet do zahraničí.“137 V rámci možných odpovědí vybírali chlapci nejčastěji odpověď „mít zajímavé zaměstnání“
(80,1 %), zatímco dívky „získat co nejlepší vzdělání. (81, 7%)138 Velmi zajímavé jsou rozdíly odpovědí žáků/yň ze základní a střední školy. Například k otázce založení rodiny se na základní škole hlásí v průměru více chlapci, než děvčata, i když všichni spíše minimálně (7-10 %).
Na střední škole se odpovědi nejen obrací ve směru více děvčata, než chlapci, ale celkově zájem o rodinu stoupá až o 5 %.139 Z odpovědí je na volbu povolání či školy navíc patrný velký vliv rodičů a také dosažená úroveň jejich vzdělání. Z hlediska takzvané vzdělanostní aspirace neboli volby následujících stupňů vzdělání, mají dívky stále větší zájem o další vzdělávání, než chlapci.