• No results found

3.2 Charakteristika použitých metod a organizace výzkumu

Ve výzkumné části jsme použili pro získání dat metodu dotazníku, který nám měl přinést informace o úrovni pohybové aktivity žáků mladšího školního věku. Pro zjištění dat o pohybové aktivitě těchto žáků byl po konzultaci s vedoucí

47

práce i odborníkem přímo z Indares použit mezinárodní dotazník IPEN Adolescent a Youth Activity Profile. IPEN Adolescent dotazník, jak už z názvu dotazníku vyplývá, je určený pro adolescenty. Standardizovaný dotazník, který by se zabýval úrovní pohybové aktivity dětí mladšího školního věku v České republice, zatím není vytvořený, proto jsme z těchto dvou uvedených dotazníku vzali otázky vhodné pro děti tohoto věku, které byly následně přeformulovány tak, aby jim snadno porozuměly. IPEN Adolescent dotazník je navíc velmi obsáhlý, a proto jsme do naší práce vybírali okruhy otázek, které jsme považovali za klíčové k dané problematice. Dotazník Youth Activity Profile v USA standardizovali pro žáky od 4. třídy ZŠ, u nás je právě teď v procesu kalibrace.

V našem upraveném dotazníku jsme zahrnuli otázky z následujících okruhů:

pohybová aktivita mimo školu, čas strávený pohybovou aktivitou, radost z pohybové aktivity, podpora pohybové aktivity ze strany zákonných zástupců, sedavé chování, vybavení dětského pokoje, místa pro pohybovou aktivitu, hodnocení vlastních sportovních předpokladů. Tento výběr jsme učinili s ohledem na námi vybranou věkovou kategorii. Vytvořený dotazník je v přílohách (Příloha 1).

Dotazník vyplňovali žáci přímo ve škole. Odpovídali písemně zaškrtáváním odpovědí na připravené otázky tištěného formuláře. Všechny otázky byly žákům vysvětleny a společně přečteny. Délka vyplňování dotazníku trvala 30 minut.

Z osobních údajů nám děti v dotazníku uváděly anonymně pohlaví a aktuální věk.

3.3 Způsob zpracování výsledků práce a vyhodnocení

Odpovědi žáků základních škol našeho výzkumu jsme zpracovali do tabulek a grafů pomocí počítačového programu Microsoft Excel. Součtem zjištěných údajů jsme se pokusili vyhodnotit úroveň pohybové aktivity u dětí, kterou jsme stanovili podle F.I.T.T. charakteristiky (Sigmundovi, 2015) a dalších doporučení od autorů Sigmundových, kterými jsme se již zabývali v kapitole 1.2.5. Podle těchto kritérií můžeme za pohybově aktivní děti považovat takové, které

48

vykonávají denně pohybovou aktivitu alespoň střední intenzity po dobu 90 minut, nebo jsou zapojeny alespoň 3-4x týdně do organizované pohybové aktivity po dobu 90 minut. Upřednostňují pohybově aktivní (pěší) transport do školy a ze školy, zájmových organizací a dalších volnočasových aktivit. Mají osvojené základy více druhů pohybových aktivit (jízda na kole, lyžování, plavání).

49

4 VÝSLEDKY A DISKUSE

V této kapitole jsme zpracovali odpovědi žáků na jednotlivé otázky našeho dotazníku, které jsou klíčové pro určení úrovně pohybové aktivity. Uvádíme popisnou a vztahovou charakteristiku výsledků. Pro lepší orientaci jsou čísla otázek z dotazníku ponechána. Odpovědi žáků jsou zobrazeny v grafech, podle kterých také vzájemně porovnáme dotazované třídy základních škol. V první části této kapitoly se budeme zabývat otázkami z dotazníku, které směřují k volnočasové (organizované a neorganizované) pohybové aktivitě, ve druhé části kapitoly rozebereme otázky dotazníku, zabývající se habituální pohybovou aktivitou.

4.1 Volnočasová pohybová aktivita

1) Provozuješ pravidelně nějaký sport (organizovaně/neorganizovaně)?

Graf 1: Pravidelné provozování sportu (organizovaně/neorganizovaně)

Na Grafu 1 můžeme vidět, že z celkového počtu 93 dotazovaných žáků se 63 žáků věnuje organizované pohybové aktivitě v rámci sportovního oddílu či školního kroužku, 21 žáků se věnuje neorganizované pohybové aktivitě ve svém volném čase a pouze 9 žáků nesportuje vůbec.

5 6

50

Dále žáci vyplňovali údaje o sportu, kterému se pravidelně věnují. Do dotazníku vyplnili, jakému sportu a kolikrát týdně se věnují a dobu jeho trvání.

V Grafu 2 vidíme, jak často se žáci věnují sportu. Pouze 6 žáků sportuje 4-5x týdně, 24 žáků sportuje 3x týdně, nejvíce žáků (n=34) sportuje 2x týdně a 20 žáků sportuje pouze 1x týdně.

Graf 2: Frekvence pohybové aktivity

Někteří žáci, kteří se účastní sportu 4-5x týdně, navštěvují více sportovních kroužků. Délky kroužků se však liší od 45 minut do 90 minut. Do organizované pohybové aktivity po dobu 90 minut je z celkového počtu 93 žáků zapojeno pouze 37 žáků. Sportovní kroužky, které trvají 60 minut, navštěvuje 20 žáků. Na sportovní kroužky s délkou trvání pouze 45 minut, navštěvuje 6 žáků.

1

ZŠ Kaplického ZŠ Vratislavice ZŠ Dobiášova ZŠ Liberecká

Počet respondentů

4-5x týdně 3x týdně 2x týdně 1x týdně

51

Graf 3: Sportovní kroužky, oddíly

Na grafu 3 je zobrazen výčet sportů, na které žáci docházejí v rámci školního kroužku nebo sportovního oddílu. Největší zájem o fotbal je na ZŠ Liberecké, kde na něj dochází 4 žáci. Z celkového souboru dochází na fotbal 10 žáků. Také je poměrně velký zájem o florbal, na který dochází 8 žáků z celkového souboru. O aerobic a tanec je největší zájem na ZŠ Vratislavice. Na aerobic docházejí 3 děvčata a na tanec také 3 děvčata z této základní školy. Žáci, kteří vyplnili, že sportují neorganizovaně ve svém volném čase, uvedli sporty jako je fotbal, jízda na kole, plavání a tanec.

0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5

fotbal florbal hokej volejbal basketbal baseball tenis atletika gymnastika trampolíny tanec aerobic plavání judo capoeira hasičský sport parkour běžěcké lyžování

Počet dětí docházejících na sport

ZŠ Kaplického ZŠ Vratislavice ZŠ Dobiášova ZŠ Liberecká

52 jsou kamarádi. Nejvíce žáků tak odpovědělo na ZŠ Dobiášova.

6

53 4) Věnují se tvoji rodiče nějakému sportu?

Graf 5: Rodiče a sport

Graf 5 nám zobrazuje, kolik rodičů dotazovaných žáků se věnuje sportu.

Tento graf nám potvrdil, že rodiče, které vedou své děti ke sportu, také sportují, nebo alespoň sportovali v minulosti. Podle grafu 5 převládá počet nesportujících rodičů. Děti nesportujících rodičů ve velké většině také nesportují, nebo je ke sportu přivedl někdo jiný. Jak uvádí Pastucha (2011), rodič je pro dítě vzor, jehož chování a názory přejímá, a proto by mu měl být příkladem, a to i v případě, pokud není sportovec. Rodič by měl myslet především na zdraví svého dítěte, jelikož při nedostatku pohybu může dojít např. k obezitě

10

54 5) Sportuješ někdy s rodiči?

Graf 6: Sportování s rodiči

V předcházejícím grafu jsme viděli, že většina rodičů nyní nesportuje, ale graf 6 nám ukazuje zjištění, že většina žáků (n=49) alespoň občas sportují s rodiči.

Pouze 24 žáků sportuje s rodiči často a 20 žáků nesportuje s rodiči vůbec.

V následující otázce dotazníku jsme zjistili, s kým žáci sportují nejčastěji.

Nejčetnější odpovědí byli kamarádi (ve většině případů kamarádi ze stejného sportovního kroužku či oddílu) a hned poté rodiče.

4

55 7) Nejvíce pohybu v týdnu máš:

Graf 7: Nejvíce pohybu v týdnu

Graf 7 zobrazuje, jaké dny mají žáci nejvíce pohybu. Nejčetnější odpovědí byli pracovní dny, jelikož kroužky jsou většinou ve školní dny. Tuto odpověď zvolilo 48 žáků, tedy polovina. Žáci, kteří odpověděli stále stejně, odůvodnili své tvrzení tím, že jejich oddíl mívá tréninky i o víkendu nebo za hezkého počasí jezdí na výlety, což je příjemné zjištění, jelikož z vlastní zkušenosti víme, že děti v dnešní době nejsou zvyklé na delší turistiku.

8

56

9) Jakým způsobem nejčastěji trávíš volný čas?

Graf 8: Volný čas

Graf 8 nám poskytuje přehled, jak žáci jednotlivých základních škol tráví nejčastěji volný čas. Nejvíce žáků tráví volný čas sportem, z 93 oslovených to je 36 žáků, 22 žáků z oslovených tráví volný čas na počítači. Na ZŠ Kaplického a ZŠ Liberecká je tato odpověď nejčetnější. V porovnání s údaji studie Health Behavior in school-aged Children (HBSC) z roku 2014 ukazuje patrný nárůst času stráveného sezením u počítače nebo televize od roku 2002. Dle výzkumu Sigmundových (2015, s. 70) narůst času stráveného sezením nacházíme jak v pracovních i víkendových dnech. V roce 2014 se průměrný čas strávený sezením u televize pohybuje v průměru 2-3 hodiny denně a čas strávený sezením u počítače se dostává dokonce až na průměrných 7 hodin denně. U našich dotazovaných žáků čas strávení sezením u televize nebo počítače je poměrně nižší.

Z odpovědí na otázku č. 25 v dotazníku víme, že 59 žáků má v dětském pokoj televizi a 58 žáků počítač. Z výzkumu izraelských vědců pod vedením Laurie Groner (University of Haifa) vyplynulo, že děti s vlastním počítačem nebo

2 2

57

televizí v dětském pokoji tráví více času u obrazovek. Pokud nemají děti vlastní televizi či počítač v dětském pokoji, mají rodiče větší kontrolu nad tím, jaký čas tráví těmito aktivitami (Groner 2009). Tento fakt však závisí i na rodičích. Někteří raději nechají své děti několik hodin sledovat televizi, aby se děti zabavily a sami rodiče se jim nemuseli tolik věnovat.

Dle doporučení Sigmundových (2011, s 44) by nepřetržité sledování televize či monitoru počítače by nemělo překročit 90 minut denně. Ideálně by děti měly strávit denně tolik času pohybovou aktivitou, kolik strávili sezením.

Na grafu 9 vidíme, že nejvíce žáků (29 %) tráví u sledování televize 30 minut denně. 25 % žáků sleduje televizi denně 1 hodinu, což je akceptováno.

Poměrně stejný počet (24 %) žáků sleduje televizi 2 hodiny denně a 5 % žáků sleduje televizi 3 hodiny denně, tyto dvě skupiny žáků by měly sledování televize omezit na alespoň na 90 minut denně. Celkem se tedy mimo normu pohybuje 29 % žáků.

Graf 9: Čas strávený sledováním televize

1%

58

Graf 10 ukazuje, že 37% žáků netráví čas hraním počítačových her. Celkově z dotazovaných tráví 19 % žáků 2 a více hodin denně hraním počítačových a video her. Tito žáci by si měli více věnovat i jiným aktivitám, jelikož se tak často děti izolují od svých vrstevníků, přestávají s nimi komunikovat a je známo, že často děti mívají problém rozlišit virtuální svět a realitu. Proto by měli rodiče dohlížet na to, jakou hru jejich děti hrají a kolik času u ní tráví.

Graf 10: Čas strávený hraním počítačových nebo video her

Na grafu 11 vidíme, že nejvíce žáků (29 %) používá internet 30 minut denně a 24 % žáků používá internet 1 hodinu denně. U žáků, zejména těch, kteří tráví na internetu více času jak 1 hodinu denně, by měli mít rodiče pod kontrolou, jaké stránky žáci navštěvují. Je důležité si s dětmi stanovit pravidla používání internetu, naučit je správně pracovat s internetem a dostatečně je seznámit s nebezpečím, které je může na internetu potkat.

37%

19% 15%

10%

9%

6%

4%

Hraní počítačových nebo video her (Playstation)

žádný

15 minut za den 30 minut za den 1 hodinu za den 2 hodiny za den 3 hodiny za den 4 či více hodin za den

59

Graf 11: Čas strávený používáním internetu

14) Když ve svém volném čase nesportuješ, je to z důvodu:

Graf 12: Důvod nesportování

Na grafu 12 jsou znázorněny důvody, proč žáci nesportují ve svém volném čase. Nejvíce dotazovaných odpovědělo, že nesportují ze zdravotních důvodů.

7%

60

Sportující žáci tedy vynechají pohybovou aktivitu, pouze pokud jsou nemocní.

Téměř třetina dotazovaných odpověděla, že se jim nechce. Více jak třetina dotazovaných odpověděla z nedostatku času. Nejčastějším důvodem, který žáci uváděli, je hodně domácích úkolů. Tato problematika se řeší poměrně často a bohužel se najdou i pedagogové, kteří na své žáky nakládají mnoho povinností.

Toto tvrzení je však v rozporu, může to být pouze subjektivní názor či výmluva žáka, ale ve skutečnosti je množství domácích úkolů odpovídající.

15) Zaškrtni pohybové aktivity, které umíš:

Graf 13: Osvojené pohybové aktivity

Graf 13 ukazuje na pohybové aktivity, které dotazovaní žáci ovládají. Do toho výběru jsme zařadili základní pohybové aktivity, které by děti měly zvládnout v rámci školní tělesné výchovy podle Rámcového vzdělávacího plánu.

Do obsahu učiva tělesné výchovy pro 1. stupeň ZŠ jsou zařazeny pohybové hry,

61

činnosti, které závisí na vybavení školy a zájmu žáků (RVP 2017, s. 97-99).

Plavání ovládá na všech dotazovaných základních školách většina žáků. Důvodem je docházení na výuku plavání ve 2. třídě, kterou naše dotazované školy zařazují do školního vzdělávacího plánu. Aktivita, kterou ovládají poměrně všichni, je jízda na kole. Velmi málo žáků ovládá tanec a gymnastiku. Důvodem je náročnost sportu a také malý zájem ze strany žáků. Sigmundovi (2011) se zabývali výzkumem vyučovacích jednotek tělesné výchovy, který ukázal, že nejméně oblíbený obsah tělesné výchovy je právě gymnastika, nejvíce oblíbené je plavání a sportovní hry. Podle školních vzdělávacích programů našich dotazovaných škol učitelé málo zařazují gymnastiku do hodin tělesné výchovy. Tento graf nám ukazuje, že skoro všechny pohybové aktivity má osvojené více jak polovina třídy u každé dotazované školy.

24) Povzbuzuje tě pro sport nebo pohybovou aktivitu dospělá osoba, se kterou bydlíš (rodiče)?

Graf 14: Podpora k pohybové aktivitě dospělou osobou

Na dalším přiloženém grafu 14 je znázorněno, zdali ke sportu či pohybové aktivitě jsou žáci podporováni či povzbuzováni od rodičů nebo dospělých osob, s

2

nikdy zřídka občas často velmi často

Počet respondentů

ZŠ Kaplického ZŠ Vratislavice ZŠ Dobiášova ZŠ Liberecká

62

kterými společně žijí. Je patrné, že rodiče se snaží své děti vést k pohybu.

Výsledky ukazují, že většina žáků je často až velmi často povzbuzováno svými rodiči k nějaké pohybové činnosti. Jediná z dotazovaných škol ZŠ Kaplického má velmi malý počet odpovědí velmi často. Objevují se zde i odpovědi nikdy a zřídka, tomu by tak nemělo být. Rodiče by měli své děti podporovat ve sportu i přesto, že oni ve sportu zálibu nenašli.

28) Pokud vykonáváš pohybovou aktivitu, jakého je zatížení (intenzity) nejčastěji?

Graf 15: Intenzita pohybové aktivity

Na grafu 15 můžeme vidět, jaká je nejčastější intenzita pohybové aktivity u dotazovaných žáků. U této otázky bylo žákům důsledně vysvětleno, co přesně obnášejí jednotlivé intenzity. Podrobný popis měli i přímo u odpovědí v dotazníku. Většina žáků (n=83) označila střední nebo vysoké zatížení. Mírné zatížení označilo 10 žáků, ve většině ti, kteří se neúčastní organizované pohybové aktivity.

ZŠ Kaplického ZŠ Vratislavice ZŠ Dobiášova ZŠ Liberecká

Počet respondetů

mírné žatížení střední zatížení vysoké zatížení

63

Další část otázek se zaměřuje na volnočasovou pohybovou aktivitu v posledním týdnu.

19) Během kolika dní ses v době po školním vyučování věnoval/a nějaké pohybové aktivitě po dobu alespoň 30 minut?

Graf 16: Pohybová aktivita 30 minut

Graf 16 ukazuje četnost vykonávané organizované pohybové aktivity alespoň po dobu 30 minut u dotazovaných žáků. Většina z nich se věnuje pohybové aktivitě alespoň 3 dny v týdnu. Ve všech třídách to je více jak polovina.

Není překvapením, že u ZŠ Dobiášova a ZŠ Liberecká je to většina třídy, jelikož v těchto třídách je nejvíce dětí zapojeno do pravidelné pohybové aktivity.

4

64

20) Kolik času ses věnoval/a denně pohybové aktivitě během minulého víkendu?

Graf 17: Pohybová aktivita během víkendu

Graf 17 zobrazuje čas strávený pohybovou aktivitou o víkendu. Polovina žáků ze ZŠ Liberecká trávila 1–2 hodiny denně pohybovou aktivitou. Na ZŠ Dobiášova převládala pohybová aktivita 30-60 minut. Z dotazovaných základních škol nejvíce dětí označilo odpověď 0 minut, nebo 1-30 minut na ZŠ Kaplického.

4 5

30-60 minut 1-2 hodiny 2 hodiny a více

65

4.2 Habituální pohybová aktivita

10) Do školy se dopravuješ:

Graf 18: Cesta do školy

Na grafu 18 je znázorněn způsob dopravy do školy. Nejčetnější odpovědí je pěšky, tedy 43 žáků ze soboru 93 žáků chodí pěšky do školy. 30 žáků se dopravuje autobusem. Děti jsou zařazovány do škol spádově, tedy do školy, která je v okolí jejich bydliště, a proto se většina může do školy dopravovat pěšky. I přes to se třetina z dotazovaných žáků dopravuje do školy autobusem, nebo tramvají. V tomto grafu není však ani malý počet dětí (n=20), které vozí do školy rodiče autem. Pokud to mají děti přes celé město, je vhodné preferovat dopravu autobusem nebo tramvají, protože zde vykonávají alespoň chvíli pohybovou aktivitu při chůzi na zastávku a ze zastávky.

10

66

Další část otázek se zaměřuje na habituální pohybovou aktivitu během posledních sedmi dnů

17) V kolika dnech jsi šel/šla do školy pěšky?

Graf 19: Pěšky do školy

Následující grafy 19 a 20 souvisejí s předcházející grafem 18, ve kterém je znázorněno, že nejvíce žáků dochází do školy pěšky. Graf 19 nám to potvrzuje. 42 dotazovaných žáků šlo do školy pěšky 4 nebo 5 dní. Škola ZŠ Kaplického v tomto týdnu měla nejvíce dětí, které nešly ani jeden den do školy pěšky.

12

67 18) V kolika dnech jsi šel/šla ze školy pěšky?

Graf 20: Pěšky ze školy

Při srovnání grafu 19 a 20, je vidno, že celkově chodí více dětí pěšky ze školy. U ZŠ Liberecká se nám počet žáků s odpovědí 4-5 dní zvětšil oproti grafu 19, zatímco u ZŠ Vratislavice a ZŠ Dobiášova nám klesl. Důvodem je, že rodiče po práci vyzvedávají děti ve škole autem, nebo je odvážejí na kroužek. Na tomto grafu můžeme vidět nárůst počtu dětí ze ZŠ Kaplického, které alespoň ze školy

68

22) V kolika dnech během posledních 7 dnů jsi šel/šla v kuse alespoň 10 minut?

Graf 21: Chůze v kuse 10 minut

Graf 21 znázorňuje, v kolika posledních sedmi dnech šli žáci v kuse alespoň 10 minut. Zde jsou výsledky různorodé. Nejvíce žáků (n=25) odpovědělo, že šli v kuse alespoň 10 minut 4-5 dní, tedy většinou do školy či ze školy. Někteří žáci jdou pouze na zastávku, která je hned u školy a autobus či tramvaj jim opět zastaví kousek před domovem, tak jim chůze v celku nedá ani 10 minut.

2

69

16) Děláš doma nějaké domácí práce spojené s pohybem (pomáháš doma)?

Graf 22: Domácí práce

Graf 22 nám ukazuje, že většina dotazovaných žáků doma pomáhá alespoň občas. Většina chlapců z celkového souboru odpověděla občas nebo spíše ne. U ZŠ Kaplického se objevuje nejčastěji odpověď ne, jelikož je ve třídě převaha chlapců. Činnosti, jako jsou domácí práce typu úklid pokoje, příprava pokrmů, umývání nádobí, případně práce na zahradě atd. bychom měli zařazovat do denního programu dětí. Děti se tak naučí zvyku na povinnosti ve svém životě a také tím zvýšíme jejich pohybovou aktivitu.

3

ZŠ Kaplického ZŠ Vratislavice ZŠ Dobiášova ZŠ Liberecká

Počet respondentů

spíše ano občas spíše ne

70

4.3 Celkový přehled organizované a neorganizované pohybové aktivity našeho souboru

Z našeho dotazovaného souboru 9 dětí vůbec nesportuje, 21 dětí se věnuje neorganizované pohybové aktivitě (viz tabulka 3) a 63 dětí se účastní organizované pohybové aktivity (viz tabulka 4). Děti, které se věnují nějaké pohybové aktivitě jsme jednotlivě rozepsali do tabulek podle hlediska F.I.T.T.

charakteristiky. 25 dětí z celkového souboru splňuje doporučení pro pohybovou aktivitu, v tabulce 4 jsou vyznačeni červeně. U dětí, které se věnují alespoň 2x týdně organizované pohybové aktivitě po dobu 90 minut, budeme pro stanovení splnění kritérií posuzovat jejich habituální pohybovou aktivitu, konkrétně zda docházejí každý den do školy pěšky či ne. Jelikož děti, které využívají pěší transport do školy a ze školy, mají tak zajištěnou alespoň část pravidelného pohybu. V tabulce 4 máme tyto děti označeny zeleně.

Tabulka 3: Přehled dotazovaných dětí s neorganizovanou pohybovou aktivitou podle

Related documents