Vyšetřování ztráty třídní knihy

Hra Vyšetřování ztráty třídní knihy zaznamenává pedagogickou činnost Járy Cimrmana. Je zasazena do školního prostředí, kde hlavní zápletku tvoří

2 SMOLJAK, L., SVĚRÁK Z. Divadlo Járy Cimrmana. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1987, str. 9

16

hledání třídní knihy, jež se ztratila už před sedmi lety. V této inscenaci si Zdeněk Svěrák zahrál třídního učitele zvaného Strašný Láďa, který chodí po třídě a pátrá po třídní knize.

Tato hra měla premiéru 8.11.1967 v Malostranské besedě v Praze. Před samotnou inscenací se konala přednáška věnovaná životu Járy Cimrmana, kde se v jednotlivých částech dozvídáme o jeho pedagogické činnosti. Jedná se o Druhý Liptákovský nález, Osobní vzpomínku Dr. Svěráka, Cimrmanovu Šesterku, což je konstrukce Cimrmanovy pedagogiky spočívající na šesti pilířích neboli šesti zásadách. Tyto zásady jsou velmi humorně zpracovány. První zásadou je Futurismus, Separace průtokových poznatků, Trestání učitele učitelem, Názorné a úlekové fixace, Mimoverbální komunikaci a Oživlé dřevo. Další část přednášky je věnovaná Hodině fyziky a jako poslední Teorii poznání.

V zásadě Separace průtokových poznatků Cimrman zavedl dvě oblasti učiva, které pojmenoval pomněnka a zapomněnka. Žáci se učili obě oblasti, ale pamatovat si měli pouze pomněnku. Další zajímavou zásadou bylo Trestání učitele učitelem, kdy učitel nikdy netrestal žáky, ale sám sebe. ,,Cimrman vycházel z předpokladu, který uznává – teoreticky – i dnešní škola, že žáci mají mít svého učitele rádi, a tudíž by je mělo mrzet, když učitel trpí.“³

Další zásada Názorné a úlekové fixace spočívá na principu leknutí. Vždy, když učitel vysvětluje něco důležitého, má žáky nějakým způsobem vylekat, aby si díky následnému šoku lépe učivo zapamatovali. Zásada mimoverbální komunikace vysvětluje, jak mají žáci postupovat v situacích, kdy nemohou mluvit nahlas, aby nerušili ostatní spolužáky.

Třídní učitel střídá několik psychologicko – pedagogických metod ve snaze nalézt třídní knihu. Zprvu na to jde po dobrém, ale postupem času učiteli dochází trpělivost a v textu se objeví i vulgarismy.

Hra je unikátní díky dialogům se třídou, kterou hrají diváci, jež se najednou ocitají v rolích žáků gymnázia.

V této hře také Svěrák a Smoljak uplatňují své pedagogické zkušenosti.

3 SMOLJAK, L., SVĚRÁK Z. Divadlo Járy Cimrmana. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1987, str.70

17 2.4.3 Dlouhý, široký a krátkozraký

Svou premiéru měla 17. 10. 1974 v pražské Redutě. Úvodní přednáška se jmenuje Cimrmanova cesta za českou pohádkou. Přednášejícím je Ladislav Smoljak. Obsahem této přednášky je zvláštní Cimrmanův názor na pohádku.

Kritizuje zde nelogičnost některých klasických pohádek, což je pro děti velice nebezpečné. Jedná se například o mluvícího vlka, stavební materiál perníkové chaloupky nebo jelena jako vychovatele mládeže.

Ve hře vystupuje dohromady sedm postav a Zdeněk Svěrák zde ztvárnil postavu Bystrozrakého. Komická je ve hře dvojrole prince Jasoně a Drsoně ztvárněna jedním hercem. Pohádkových motivů je zde hned několik. Nechybí král s princeznou, která je ovšem zakletá a vypadá jako muž. Najdeme i protiklad netradičního zpracování klasické pohádky humorným až ironickým způsobem.

Některé pasáže z této hry jsou vhodné i do jazykových hodin. Žáci například porovnají jazykový projev prince Jasoně a Drsoně. V textu se objevují i ukázky českých nářečí. Viz. pracovní list č. 5 (mluvnice).

2.4.4 Dobytí severního pólu

Tato hra nese podtitul Cimrmanovo severské drama a premiéru měla 25.

10. 1985 v divadle Solidarita. Před zahájením hry, diváci vyslechli několik odborných referátů, jejichž názvy jsou Nově objevená báseň, Zkouška nové technické síly, Objev arktického sněžného člověka, Cimrmanova záhadná hra Přetržené dítě, Živé obrazy Járy Cimrmana, Masová scéna škodu nezjistí, kdo se pojistí. Z referátů se dozvídáme například, jak vypadal arktický sněžný muž, nebo jaké neblahé důsledky může mít nachlazení. Cimrmanova hra ,,Přetržené dítě“ se ve skutečnosti jmenuje ,,Přetržené nítě.“ ,,Cimrman totiž diktoval svou hru

18

sousedu Padevětovi, když u něj po návratu z Afriky ležel se silným zánětem horních cest dýchacích. Nepříliš vzdělaný výminkář zapisoval slova tak mechanicky, jak je slyšel, a neuvědooval si, že rýma může smysl některých slov úplně změnit. Například ,,m“ se v důsledku neprůchodné nosní dutiny mění v ,,b“.

Takže máma vyjde z nastydlého člověka už jako bába. Nebo žádá-li nachlazený nástrahy a strasti za polárním kruhem. Zdeněk Svěrák si zahrál roli učitele, který složil písničku proti tzv. trudomyslnosti a také v průběhu hry čte z deníku polární výpravy. Výprava po dlouhé a mrazivé cestě dorazila do svého cíle 5. dubna 1909.

Mezi úsměvné scény patří například způsob zahřívání, kdy si účastníci výpravy povídají o kamnech nebo scéna, kdy všichni mají hlad a Frištenský vytáhne housera. Scéna s houserem je příklad jazykové a situační komiky.

Účastníci výpravy mají za to, že Frištenského bolela záda, ale ve skutečnosti skrýval opeřené zvíře. Lékárník si také několikrát vyzkouší, jaké je to jít na sever a hned zase na jih.

2.4.5 Hra Blaník

Autory této hry jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Premiéra proběhla 16.5.1990 v divadle Solidarita v Praze. Hra je psána na rozmezí totality a svobody. Jako první vznikla samotná hra ještě za totalitního režimu, seminář byl napsán v době osvobození.

Hra Blaník pojednává o návštěvě učitele dějepisu Bohuslava Chvojky u blanických rytířů a to v revolučním roce 1848.

4 SMOLJAK, L., SVĚRÁK Z. Divadlo Járy Cimrmana – Dobytí severního pólu. 1.vyd. Praha:

Paseka, 1993, str. 22

19

Úvodní seminář má několik částí - Cimrman a historie, defenestrace, kvíz, blanická pověst a maňásková scéna Nevěřící Vlasák. Obsahem přednášky je kritika významných dat, protože jsou pro žáky nezapamatovatelná.

2.4.6 České nebe

České nebe je nejnovější hrou z dílny Svěráka a Smoljaka. Jejím podtitulem je Cimrmanův dramatický kšaft. Diváci tuto hru mohli poprvé zhlédnout 28. října 2008 v Žižkovském divadle Járy Cimrmana. V semináři jsou opět uvedeny referáty o díle a životě Járy Cimrmana s těmito tématy: Nález hry České nebe, Dymokurské období, Zapíraný český vojevůdce, Flaška z Krabice a Rukopisné padělky.

Z úvodního referátu, který přednáší Zdeněk Svěrák, se dozvídáme okolnosti objevu této hry. Bylo to v roce 2006, kdy bývalý účetní inženýr Kloubec našel v šanonu se štítkem ,,Melasa – výdej“ rukopis Cimrmanovy hry, ale nevěděl, kdo je Jára Cimrman. Věděla to pouze jeho vnučka Lenka. Je to důkaz, že Cimrman tvořil i v průběhu druhé světové války.

Prostředí hry je zasazeno do nebe v období první světové války. Sešly se zde významné osobnosti z českých dějin v nebeské komisi a rozhodují o tom, kdo se stane jejím dalším členem. Předsedou je svatý Václav a jako další členové jsou Jan Amos Komenský a Praotec Čech. Jako další členové byli přizváni Karel Havlíček Borovský, Jan Hus a jako poslední Babička od Boženy Němcové. Tato komise má za úkol rozhodnout, jak se zachovají k Bedřichovi Smetanovi, K.

Sabinovi a českým vojákům, kteří dezertovali k českým legiím. Později jim jde především o to, aby český národ zapřemýšlel nad myšlenkou samostatného státu.

V této hře se opět objevují různé slovní hříčky a také velké množství historických fakt, která jsou vtipně zasazena do děje.

,,Praotec: Největší spisovatel je Jirásek. A nejlepší, co napsal, jsou Starý pověsti český. A z nich je nejlepší pověst o mně. Jak jsem vás přived na Říp. Ten by tu měl bejt. Jirásek“ ⁵

5 SMOLJAK, L., SVĚRÁK Z. Divadlo Járy Cimrmana – České nebe. 1. vyd. Praha: Paseka, 2009, str. 26

20

,,Komenský: Kdybych byl na takových tabulkách napsal svůj velký slovník, odolal by v Lešně požáru. Umíte si to představit? Deset let práce, a v mžiku je všechno pryč! Ještě teď se budím hrůzou ze sna a vidím úplně živě, jak ty plameny olizují ty hustě popsané stránky…“ ⁶

,,Havlíček: Smí se tady kouřit?

Václav: Tady se nekouří. Musíš za dveře.

Komenský: Borovský! Ty s tou tuberkulózou?“ ⁷

,,Václav: Já. Svatý Václav, kníže, vévoda české země, zavražděn svým vlastním bratrem roku 929 nebo 935, to už si přesně nepamatuju.“ ⁸

České nebe je hra kulturně a historicky poučná. Nabízí laskavý, nadčasový humor s prvky ironie. Autoři ji propracovali do nejmenších detailů a v úvodním semináři říkají, že u publika předpokládají určitý stupeň vzdělanosti. Pokud diváci neznají např. autory rukopisných padělků Hanku a Lindu, nepřijde jim divné, že je v nebi považují za děvčata. Podle slov Zdeňka Svěráka jde o humor počítající se středoškolskými vědomostmi. Divák prožívá štěstí, že si na různé souvislosti přijde sám. Jiskra musí přeskočit v jeho hlavě a výsledkem je dvojí radost, kterou Zdeněk Svěrák označuje jako ,,aha“ a ,,haha“. Jejich záměrem také bylo, aby postavy vypadaly přesně tak, jak je diváci znají z obrázků.

Autoři čerpají z obrovské znalosti historie a literatury. Každý dialog, situace a gesto odkazují k české historii a především k české povaze. Mistr Jan Hus se vyznačuje hravou ješitností. Zprvu kritizuje Josefa Kajetána Tyla za bigamii, ale když se dozví, že miláček národa o něm napsal truchlohru Kdo nepláče není Čech!, bere ho na milost. Husovi také vadí přítomnost císaře Zikmunda, který při vzájemném setkání výrazně chrastí krabičkou od sirek. Také ostatní postavy českého nebe jsou charakterizovány s chápavou laskavostí. Svatý

6 SMOLJAK, L., SVĚRÁK Z. Divadlo Járy Cimrmana – České nebe. 1. vyd. Praha: Paseka, 2009, str. 27

7 SMOLJAK, L., SVĚRÁK Z. Divadlo Járy Cimrmana – České nebe. 1. vyd. Praha: Paseka, 2009, str. 47

8 SMOLJAK, L., SVĚRÁK Z. Divadlo Járy Cimrmana – České nebe. 1. vyd. Praha: Paseka, 2009, str. 49

21

Václav stále opakuje povzbudivé nedám (jako reakci na modlitbu Nedej zahynouti nám i budoucím), Komenský poučuje praotce Čecha v české literatuře, a ten si při opakování poplete Karafiátovy Broučky se situací z Erbenova Vodníka.⁹

Tato zatím poslední cimrmanovská hra je považována za nejvydařenější hru, jakou Smoljak se Svěrákem dosud napsali. Díky svému humornému a poučnému zpracování obsahuje velké množství didaktického materiálu, s nímž se dá při hodinách českého jazyka pracovat.

Divadlo Járy Cimrmana s úspěchem funguje už více jak čtyřicet let. Jeho Cimrman v říši hudby, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Posel z Liptákova, Lijavec, Dobytí severního pólu, Blaník, Záskok, Švestka, Afrika a České nebe).

Pro hodiny českého jazyka jsou tyto hry velice přínosné. Dají se využít převážně v hodinách literatury, ale najdeme i texty vhodné k procvičování pravopisu (Dobytí severního pólu – Píseň proti trudomyslnosti,viz. pracovní list č.

9 mluvnice). Z her se dají vybrat i ukázky pro práci s textem (Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Blaník) viz. pracovní listy č. 5, 6, 9 mluvnice. Ve slohových hodinách můžeme využít např. hru České nebe, kde se žáci naučí psát výtah. Viz.

pracovní list č. 4 – sloh.

Tyto divadelní hry obsahují rovněž vzdělávací prvky z jiných předmětů.

Hodiny českého jazyka se dají propojit převážně s dějepisem, kdy se žáci dozvědí některé historické události a seznámí se s významnými osobnostmi českých dějin (národní obrození, praotec Čech, Božena Němcová, sv. Václav, mistr Jan Hus, Blaničtí rytíři…) Pokud se v textu objevuje nějaký zeměpisný údaj, je vhodné žáky vybídnout, aby ho našli na mapě, čímž propojíme český jazyk se zeměpisem.

9 ČERMÁKOVÁ, D. Fenomén Zdeněk Svěrák. 2. vyd. Copyroght Imagination of People, 2012, str. 52 - 57

22

Z klíčových kompetencí u žáků budeme rozvíjet např. kompetenci k učení pomocí motivačních úkolů a divadelních ukázek. Další kompetencí je kompetence k řešení problémů. Žáci si budou muset poradit se zadanými úkoly vycházejícími z připraveného textu či ukázky.

Z průřezových témat se nabízí propojení s osobnostní a sociální výchovou, multikulturní a mediální výchovou, kdy se žáci naučí vyhledávat informace z různých zdrojů (atlas, internet, slovníky).

3) Zdeněk Svěrák – Literární tvorba pro děti

Knížky pro děti vycházejí ze spolupráce s Jaroslavem Uhlířem. Jedná se vesměs o zpěvníky s texty a notami, aby si je děti mohly samy doma zazpívat nebo i zahrát na nějaký hudební nástroj.

Tvorba Zdeňka Svěráka pro děti je charakteristická jeho typickým smyslem pro humor, který uplatňuje nejen v herectví, ale hlavně ve skládání textů. Díky své bohaté slovní zásobě a schopnosti vcítit se do dětského světa, dokáže vytvořit texty plné energie a ponaučení. Jeho texty zasahují do všech oblastí lidského života. Texty určené pro dětské posluchače jsou specifické tím, že přibližují svět dospělých zábavnou a srozumitelnou formou. v různém ročním období. Jedná se např. o texty Datel, Září, Prosinec či Jaro dělá pokusy.

3.2 Postavy

Postavy v těchto písňových textech jsou z velké části děti školního věku (Barbora – Barbora píše z tábora, Běta – Rovnátka, Dáša – Dáša jedla cukroví, Nina – Zhubla Nina) a rodinní příslušníci (Moje teta Sylva, Maminčin perník, strýc – V Čudu, Pizzicato – matka, otec, strýc, teta, Dredy – vnuk s dědou). Četné zastoupení mají i personifikovaná zvířata (lasička – Datel, mravenci – Mravenčí

23

ukolébavka, zajíc - Zajíc na bobku, ) a předměty chovající se jako lidé (polobotka – Semiška, Vodoměr – Vodoměrka Věrka).

3.3 Prostředí a čas

Texty písní jsou zasazeny do skutečného prostředí, ve kterém se děti velmi často ocitají. Je to např. les v textech Jedličky nebo Klouzky, zahrada - Na zahrádce, Jaro dělá pokusy, Jabloňový list, Kamarádka lípa, a také běžné domácí prostředí – Maminčin perník. Objevují se i texty, v nichž jsou uvedena skutečně existující místa v České republice. V písni Hrady a zámky je zmíněn např. Bouzov a Konopiště, v písni Holky z Polabí oblast Polabí a v textu Labutě se ocitáme na řece Dyji.

Každý text zachycuje určité roční období nebo významnou událost v lidském životě, jako je svatba, narození dítěte nebo narozeniny (Trpasličí svatba, Vítej na světě, Narozeninová). V textech pro dětské posluchače a čtenáře vidíme i proměnu přírody v jednotlivých ročních obdobích, kde jsou vylíčeny typické znaky daného období. Známým textem pro jarní čas je Jaro dělá pokusy. Zde autor zmiňuje několik jevů, jež můžeme v tento čas pozorovat. Patří sem první jarní květiny – krokusy, bledule a petrklíče, zvyšující se teplota vzduchu, krátké sukně u dívek a celkově lepší nálada živé přírody.

Podzimní období je vyobrazeno v textech Jabloňový list a Září. Popisuje se padání listů, menší síla slunečního záření, odlet ptáků do teplých krajin a postupné dozrávání ovoce.

Období zimy se zachycuje v textech popisujících zimní přírodu, což je píseň Září. Se zimou jsou spojeny i nejkrásnější svátky v roce Vánoce. Téma Vánoc se objevuje v textu Světové Vánoce připomínající oslavu Vánoc v jiných zemích.

3.4 Jazyk

V písňových textech Svěrák uplatňuje svoji schopnost bohaté slovní zásoby.

Využívá převážně ohebné slovní druhy. Písně jsou psány spisovnou češtinou, ale občas použije i výraz nespisovný. Typickým znakem je vložení nějakého odborného či cizího slova mezi slova zcela běžná (dentista – Dáša jedla cukroví, periskopy – Jaro dělá pokusy, statistika – Statistika, suterén – Vodoměrka Věrka, octan hlinitý – Koloběžka, dioptrie – Brýle, make-up – Barbora píše z tábora).

24

Občas vybírá i slova, která se v běžné slovní zásobě vyskytují pouze krátce nebo slova z cizích jazyků, jež slýcháme v běžné komunikaci. Jedná se např. o slova mobil a esemesky v textu Moje teta Sylva či dredy a sorry v textu nazvaném přímo Dredy.

Jelikož jsou tyto texty zaměřeny pro dětské posluchače, najdeme velké množství zdrobnělin. Například píseň Trpasličí svatba je složena převážně ze slov zdrobnělých – telegrámky, varhánky, tchánek, štěstíčko atd.

Zdeněk Svěrák využívá také mnoho vlastních jmen. Jsou to konkrétní jména osob nebo zeměpisné názvy (Poděbrady – Holky z Polabí, Praha – Semiška, Běta, doktor Hnátek – Rovnátka, Barbora – Barbora píše z tábora, Nina – Ninini).

3.5 Jazykové prostředky

jsem chudý, jsem sláb, nemocen

(Severní vítr – Když se zamiluje kůň)

K ozvláštnění autor využívá i zvukovou stránku jazyka, čímž vyvolává určitý dojem, představu nebo pocity. Některé texty v nás probouzejí i smyslové vjemy.

25

(Maminčin perník – Když se zamiluje kůň)

Jiné texty zas dokážou vyvolat fyzické pocity jako je zima nebo teplo. hodní lidé doplácejí na svou důvěru.

Z textů, jejichž námětem je láska, vyzařují pocity zamilovanosti, naděje,

26 Míval stáj roubenou, bílý štít

Kde je dům holubí a ta dívka kde spí

Vždyť to ví, že jsem chtěl pro ni žít

(Holubí dům – Když se zamiluje kůň)

Harmoniko foukací To si musíš pamatovat Že ta holka nemá cit Když se může takhle chovat

Celé léto jsem jí hrál a byl jsem jí sympatický Ani jsem se nenadál Zmizela mi jako vždycky

(Harmoniko foukací – Když je pěkné počasí)

Texty Zdeňka Svěráka jsou jedinečné také v tom, že jsou psané v ich – formě. Čtenář nebo posluchač se lépe vžívá do dané situace a obsah textu vnímá hlouběji. Texty také esteticky ozvláštňuje, k čemuž využívá některé zvukové figury vycházející z opakování hlásek a slov. Mezi tyto figury patří nejčastěji anafora.

Když je konec mezi námi když mi nikdo nevěří přátelím se s rostlinami přátelím se se zvěří.

(Kamarádka lípa – Když se zamiluje kůň)

27

Texty Zdeňka Svěráka jsou oblíbené i díky své melodičnosti a živosti. Ze slovní zásoby vhodně vybírá slova, která se vzájemně rýmují a texty jsou tak

Další jazykový prostředek, který v textech hojně spatřujeme, je opakování celých veršů nebo slov jdoucích za sebou.

Postůj chvíli, chvíli, chvíli

28 výchovným zaměřením. V řadě textů je skryto nějaké ponaučení.

V hodinách českého jazyka se dají propojit s dalšími předměty. Historický námět má např. text Horymír, který se dá využít v hodinách, kdy se probírá Alois Jirásek a jeho Staré pověsti české. Žáci se zkráceně ale výstižně dozvědí o osudu Horymíra a jeho koně Šemíka. Velice známá píseň je i Statistika sahající do oblasti matematiky. V Elektrickém valčíku žáci získávají poznatky z fyziky.

Dozvědí se, co je to elektrický proud a jak vzniká zkrat. Text obsahuje odborné názvosloví: elektrický proud střídavý, pojistky, fáze a zkrat. Kromě odborného vzdělání, žáci obdrží i varování před případným nebezpečím.

Při krátkém spojení dvou drátů dojde k takzvanému zkratu

Kdo má pojistky námi předepsané tomu se při zkratu nic nestane Kdo si tam nastrká hřebíky vyhoří a začne od píky.

( Elektrický valčík – Jaké je to asi v Čudu)

Dalším předmětem je např. výchova ke zdraví. Text, Zhubla Nina, nabádá ke zdravé výživě. Děti varuje před sladkostmi, jejichž nadměrné pojídání může vést k obezitě.

Své zastoupení si najde i zeměpis. Několik textů obsahuje konkrétní zeměpisná místa, jako je Praha, řeka Dyje, Bouzov, Konopiště, Japonsko atd. Žáci tato místa mohou vyhledávat v zeměpisném atlase.

29 personifikace, protože datel se zde chová a jedná stejně jako lékař pro lidi. Mimo jiné se dětský posluchač dozví i to, že povinností lékaře je pomáhat, i když zrovna není ve formě.

neb když měl v Praze promoci

všem stromům slíbil pomoci (Datel – Když se zamiluje kůň)

Texty Zdeňka Svěráka pomáhají ve výuce rozvíjet i některé klíčové kompetence. Vyhledáváním neznámých slov ve slovnících vede k rozvoji klíčové kompetence k učení. Zdeněk Svěrák nabádá děti k slušnému chování, učí je vnímat a respektovat druhé, což rozvíjí kompetenci sociální a personální.

Upozorňuje i na různé odlišnosti, které jsou mnohdy důvodem k šikaně (Brýle, Rovnátka, Když jsem já šel do lidušky - hra na hudební nástroj). Velice známý text Dělání rozvíjí klíčovou kompetenci pracovní. Práce se přirovnává k léku. (Dělání, dělání všechny smutky zahání, dělání, dělání je lék).

Z průřezových témat se objevuje hlavně osobnostní a sociální výchova.

V oblasti osobnostního rozvoje můžeme tyto texty využít pro rozvoj smyslového vnímání, kde budeme rozvíjet sluch, postřeh a kreativitu. Žákům předložíme text, kde budou vynechaná některá slova. Žáci podle smyslu slova doplní a poté se pro

30

jejich kontrolu pustí nahrávka. Pro rozvoj kreativity zadáme, aby žáci vymysleli text obdobný.

Do oblasti sociálního rozvoje patří texty, které pečují o dobré vztahy mezi lidmi a podporují rozvoj pozornosti vůči různým odlišnostem. Například text

Do oblasti sociálního rozvoje patří texty, které pečují o dobré vztahy mezi lidmi a podporují rozvoj pozornosti vůči různým odlišnostem. Například text

In document Příloha A - Pracovní listy k hodinám mluvnice (Page 15-0)