VYHODNOCENÍ HYPOTÉZY H1
H1: Šikana u dívek se častěji projevuje skrytou formou než u chlapců.
V otázkách č. 3 a 12 byla žáci dotazováni, jakému druhu šikanování byly sv dkem, či jakému druhu šikany jsou vystaveni. Mezi dívkami zde p evládá šikana formou pomluv, ignorování a vysmívání se. Za nejčast jší označili dívky odpov ď pomlouvání. Jedná se tedy o nep ímé znaky šikany. Ignorování nemusí být zjevným a p ímím znakem šikany.
Hypotéza byla potvrzena
VYHODNOCENÍ HYPOTÉZY HŇ
H2: Šikana u chlapců se častěji projevuje zjevnou formou než u dívek.
Pro ov ení hypotézy HŇ byly i zde použity výsledky otázek č. ň a 1Ň dotazníkového šet ení. Mezi chlapci je nejčast jším druhem šikany ponižování, dále pak vyhrožování nebo nadávky.
U chlapc se tedy šikana projevuje zjevnou formou stejn jako u dívek.
Hypotéza byla potvrzena.
68 VYHODNOCENÍ HYPOTÉZY Hň
Hň: Šikana se na Základních školách vyskytuje čast ji než jiné formy agrese.
Hypotéza Hň byla ov ena dle odpov dí na otázky č. ň, 4, 5 a 1Ň. Tyto otázky jsou zam eny na druh projevované agrese a reakce na ni. Výsledky dotazníkového šet ení ukazují, že nejčast ji uvád ným druhem agrese na dotazovaných základních školách je psychická šikana.
Hypotéza byla potvrzena.
VYHODNOCENÍ HYPOTÉZY H4
H4: Chlapci jsou čast ji iniciátory šikany než dívky.
Pro ov ení hypotéza H4 jsem vycházela z otázek č. ň a 15. Tyto otázky se žák p ímo dotazovali, zda je agresorem dívka či chlapec. V otázce č. ň odpovídali všichni respondenti na otázku jakého pohlaví je agresor p i šikan , o které v dí, ale nemusí se jich p ímo týkat. U otázky č. 15 už odpovídali jen respondenti, kde jsou oni samy aktéry šikany. V obou p ípadech se odpov di shodují, že čast jšími iniciátory šikany jsou chlapci.
Hypotéza byla potvrzena.
69
3 Diskuze
Význam pojmu šikana se v posledních letech zm nil. Etymologická definice nem že vystihnout všechny současné významy. Jak uvádí Kolá ĚŇ001, s. 17ě:
„Šikanování je všudyp ítomné a m že nás doprovázet celý život. Začíná v rodin mezi sourozenci, pokračuje ve školce a v dalších školách Ěbullyingě, v zájmových skupinách, na vojn , v zam stnání Ěmobbingě, v partnerských vztazích Ědomestic violenceě, v nemocnicích, mezi nájemníky domu a končí t eba týráním senior v rodin nebo v domov d chodc .“
Díky n kolika p ípad m až šikany na školách, které byly probírány v médiích, se tomuto tématu začala konečn v novat alespo n jaká pozornost. Jedná se o d ležité a stále více aktuální téma, kdy je nutná osv ta nejen u žák ale i mezi pedagogickými pracovníky. P esto k rozší ení pov domí o šikan na školám mezi b žnou populací, bylo nutné, aby se stalo n kolik velmi brutálních útok . Ten nejznám jší z poslední doby skončil smrtí pedagožky, která neunesla šikanu ze strany student .
P esto že na školách již n jakou dobu fungují preventivní programy proti šikan , krizová ešení šikany a b žnou součástí pedagogického sboru je metodik prevence a výchovný poradce, velmi m p ekvapili odpov di respondent v mém dotazníkovém šet ení. Na otázku, zdali by se sv ili n komu ve škole, kdyby jim bylo ubližováno, nejvíce označeních odpov dí jak u chlapc , tak u dívek byla možnost „nevím“. Dle mého, odpov di na tuto otázku dokládají, jak moc žáci d v ují svým pedagog m.
Podle dalších odpov dí, mají p eci jen v tší d v ru v pedagogické pracovníky dívky.
To jen dokazuje, že opakování je matkou moudrosti a tak by m lo být žák m neustále opakováno, že se nemusejí bát sv it, každý takový p ípad bude brán individuáln a s veškerou vážností prošet en.
D ležité je i ohlášení pouze spat ené šikany jiného žák. Jako reakce na spat enou šikanu jiného žáka je mezi dotazovanými ignorace a p ehlížení. Tato reakce je smutná a pochopitelná zárove . Pochopitelná s ohledem na strach, který člov ka v tu chvíli pohltí a na vlastní bezpečí, které se snažíme hájit p edevším. Na podobnou situaci by jist p ehlížením reagovalo více jedinc . Na strachu o vlastní bezpečí není nic špatného.
70 P esto, m li-by jsme se nad sebou zamyslet, je p eci tolik jiných možností jak se v dané situaci zachovat a alespo nepatrn pomoci. Jednou se v takové situaci m žeme ocitnout my nebo naše d ti.
71
Záv r
Tématem mé bakalá ské práce byla šikana na druhém stupni základní školy. Na toto téma jsem se zam ila, kv li vlastním zkušenostem. Za mích studií však na školách nebyly žádné preventivní programy proti šikan , a troufám si íct, že šikana se nebrala p íliš vážn . Pedagogický sbor ešil jen ty opravdu nejvážn jší p ípady. Dnes už je to jiné, pro školy platí p ísn jší pravidla a d ti jsou více chrán ni. Tedy alespo teoreticky.
Cílem mé bakalá ské práce bylo vymezení a definice pojmu šikana, popis problematiky šikany a zjišt ní jaké druhy šikany se v současné dob objevují na druhém stupni Základních škol.
Bakalá ská práce je rozd lena na dv hlavní části a to na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je uveden význam a definice šikany v obecném smyslu, d lení, druhy a formy šikany. Dále popisuje šikanu ve školním prost edí. P t stádií vývoje šikany ve školím prost edí dle Kolá e 1řř7. Její varovné signály a možné p íčiny vzniku tohoto druhu agrese a typologii účastník . Další z kapitol teoretické části se v nuje povinnostem školy, její odpov dností v či žák m, prevencí, a zp sob m
ešení šikany ve školním prost edí.
Empirickou část tvo í výzkum, který prob hl v roce 2015 za pomoci dotazníkového šet ení na n kolika menších školách v Libereckém kraji Ěviz. kapitola 2.5). Z odpov dí, mnou oslovených žák vyplívá, že nejčast ji se na druhém stupni Základních škol objevuje psychická šikana. ů už formou vyloučení z kolektivu, pomlouváním, urážkami, psychickým nátlakem či zesm š ováním p ed celou skupinou.
Pro neznalou ve ejnost m že psychická šikana p sobit jako mírn jší forma agrese, opak je pravdou. Psychická šikana m že napáchat v tší škody ve vývoji jedince než fyzická agrese.
Výsledky dotazníkového šet ení jsem pro ov ení hypotéz d lila dle pohlaví.
P esto rozdíly mezi odpov ďmi chlapc a dívek nebyly nijak zjevné. P i ov ování hypotéz, zdali se u dívek objevuje čast ji skrytá forma šikany, zatímco u chlapc p evláda zjevná forma z výsledk vyplynulo, že u obou pohlaví se čast ji vyskytuje
72 zjevná forma agrese. Ta probíhá nejčast ji formou nadávek, pomlouvání, ponižování, vyhrožování či ignorací daného jedince. Výsledky t chto dvou hypotéz jen dokazují vzestupnou tendenci v otrlosti dnešní mládeže. Nebojí se následk ani trest za své činy.
Psychická šikana p evládá na našich školách oproti jiným druh agrese. Oproti jiným stát se u nás, až na opravdu výjimečné p ípady neobjevují brutální p ípady nap . fyzické agrese. Poslední hypotéza tvrdí, že chlapci jsou čast jšími iniciátory šikany, nežli dívky. Toto tvrzení se ukázalo jako pravdivé. Podle odpov dí dotazovaných respondent jsou chlapci čast jšími agresory ale i ob mi šikany.
Šikana z našich škol asi jen tak nezmizí. ada preventivních program a krizových plán jí m že zmírnit, nebo potlačit na n jaký čas. P esto agrese byla, je a bude v lidech stále. Je v každém z nás a je jen otázkou času či konkrétní situace, kdy se v nás probudí a zm ní nás v agresory.
V první linii v boji proti šikan na školách jsou pedagogové, to oni mohou jako jedni z prvních rozpoznat šikanu ve své t íd nebo v prostorách školy. Pokud se jim sv í n který žák, m li by tento čin brát jako projev obrovské d v ry, který se nesmí brát na lehkou váhu. Citlivé prošet ení si zaslouží každý nepatrný náznak šikany.
73