Vyhodnocení p ínos a nedostatk navrhovaných úprav výrobního procesu Úpravou výškového umíst ní p epravních jednotek se docílí menší fyzické zát že

obsluhujícího pracovníka a zkrácení asu na založení díl do p ípravk . Nep íznivou skute ností této úpravy je zmenšení manipula ního prostoru okolo polohovadel.

Úpravou složení a umíst ní p epravních jednotek se docílí snížení pot ebného asu na založení díl do p ípravk . Toto snížení bude v d sledku menších transportních vzdáleností mezi p epravní jednotkou a p ípravkem. Odbourá proces p endávání materiálu z p epravní jednotky na podlahu z d vodu nedostate né kapacity p epravní jednotky.

Nevýhodou této úpravy je sou asný návyk obsluhujících pracovník na rozložení materiálu. Z tohoto d vodu dojde ke krátkodobému zvýšení pot ebného asu na založení materiálu. Úprava ovšem z dlouhodobého hlediska sníží pot ebný as na založení materiálu do p ípravku.

Úprava navážení nové výrobní zakázky bude mít za následek snížení neproduktivních as robota. Dojde k zrychlení celé výroby z d vodu zkrácení asu ekání robota. Nevýhodou je asová náro nost na proškolení obsluhujících pracovník na nové postupy odvážení prázdných a naváženích plných p epravních jednotek. Je nutné výrobní pracovníky kontrolovat, aby dodržovali dané postupy. Sou ástí této úpravy je p esunutí innosti p edsvá ených díl do p edvýroby. Tato úprava povede ke zkrácení pot ebného asu na založení prvních fází sva ování rámu. Obsluhující pracovník se nebude muset zabývat p edsvá ením díl a o tento as se zkrátí neproduktivní ekání robota. Skute nost

40

ovšem vyžaduje volné kapacity p edvýroby. Z hodinových sazeb robotického pracovišt a ru ního pracovišt ovšem vyplynulo, že daná úprava je relevantní a žádaná, protože dojde ke snížení náklad na výrobu. Náklady se sníží v d sledku zkrácení asu ekání robota na založení prvních fází výroby.

Navrhovaná úprava sva ovacího programu bude mít za následek zrychlení celého sva ovacího procesu. Svary, které zava í robot se nebudou muset dová et na ru ním pracovišti. To povede ke zkrácení pot ebného asu na ru ní dová ení, ale zvedne se as svá ení robota. as, který obsluhující pracovník bude mít navíc, využije p i p íprav další výroby. P i dostate ném zvýšení asu svá ení robota by bylo možn p esunout zp t na pracovišt robota p edsvá ení díl . Je ovšem nutné d sledn ídit postup zakázek tak, aby v dob svá ení jedné zakázky byl už na pracovišti robota materiál, který je nutný p edsvá et na další zakázku.

Jako velmi d ležitá úprava vyplynula zavedení dokonalejší vizuální a akustické signalizace poruchy robota. Tímto inem se výrazn sníží as do zjišt ní poruchy robota.

Z pozorování bylo zjišt no, že robot je 9,74 % sm ny v poruchovém stavu. V t chto 9,44 % je robot 44,39 % asu v poruše, o které obsluha neví. Zavedení signalizace by výrazn snížilo tato ísla a tím by došlo k snížení náklad na výrobu z d vodu pot ebného kratšího asu na výrobu.

Navrhovaný p esun skladovacích prostor blíže robotickému pracovišti je velmi finan n náro ná operace. P ínos této zm ny by nevedl k zásadním finan ním úsporám výroby na robotickém pracovišti. Další navrhovanou úpravou je odstran ní zvýšené plošiny okolo polohovadel. Touto úpravou se docílí snížení pot ebného asu na zavážení nové výrobní dávky. Úprava spo ívá ve vyhloubení pracovních jam pod polohovadly.

Vybudování pracovních jam je z krátkodobého pohledu prod le ná investice také proto, že asová náro nost na p eprogramování by byla velmi velká.

Zm nou dopravy materiálu mezi kooperacemi se docílí výrazného snížení zásob.

Dopravou vícekrát za týden nebude nutné skladovat díly na celý týden dop edu jako je tomu v sou asném stavu. Uvoln ná skladovací plocha je využitelná pro instalaci nových stroj a za ízení. Náklady spojené s dopravou vícekrát týdn jsou vyváženy snížením náklad na skladování díl . Touto úpravou se také docílí v tší obrátky zásob ve výrob .

41 nové výrobní dávky, úprava sva ovacího programu robota a p esunutí p edsvá ených díl do p edvýroby. Další úpravy pracovišt budou realizovány v krátkém asovém horizontu.

Jedná se o zlepšení vizuální a zavedení akustické signalizace poruch robota, zm ny složení a umíst ní p epravních jednotek. Z dlouhodobého hlediska budou pro robotické pracovišt vyrobeny atypické p epravní jednotky.

P i p edpokládaném 3 sm nném provozu robotického pracovišt a odhadované hodinové sazb robotického pracovišt 750 K jsou p edpokládány úspory z navržených úprav výrobního toku takto:

• Snížením asu zjišt ní poruchy robota zlepšením vizuální a zavedením akustické signalizace poruchy robota (viz kapitola 3.5) o 50 % se docílí p ibližné úspory ve výši 150 K za jednu pracovní sm nu, p epo tem zjistíme p ibližnou ro ní úsporu náklad pohybující se okolo jednoho sta tisíce korun eských.

• Snížením asu zavážení nové výrobní dávky a p ípravy další výroby (viz kapitola 3.4 a 3.7) o 25 % se rovná úspo e p ibližn 800 K na jednu výrobní dávku.

P edpokladem zavážení nové výrobní dávky každou pátou sm nu je ro ní úspora náklad pohybující se okolo jednoho sta tisíce korun eských.

Proces úprav pracovišt je velmi asov náro ný. Úpravy jsou postupn implementovány a jejich celkový dopad na výrobní asy není v sou asné chvíli stanoven.

Po zab hnutí všech úprav pracovišt bude vyhodnocen jejich p ínos, asová a finan ní úspora. Konzultací již provedených zm n s vedoucími pracovníky bylo zjišt no v tší zkrácení as zavážení nové výrobní dávky a p ípravy další výroby n ž p edpokládaných 25 %. Rozhovorem s obsluhujícím pracovníkem byla zjišt na skute nost menší fyzické námahy v d sledku zdvižení p epravních jednotek.

42