Položka č. 1: Kolik žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se vzdělává s podporou asistenta pedagoga ve třídě/třídách 1. stupně „běžné“ základní školy, ve kterých vyučujete? Uveďte celkový počet.
V rámci položky č. 1 nás zajímalo, u kolika žáků se SVP průměrně působí AP jako podpůrné opatření celkově ve třídách 1. stupně „běžné“ základní školy, ve kterých respondenti vyučují.
Tabulka č. 13 udává, že nejvíce AP působí u jednoho a dvou žáků – u každé varianty 12 odpovědí. Je patrné, že respondenti vyučující ve velkých městech vyučují např. i ve třech třídách. Jeden z respondentů odpověděl, že se s podporou AP vzdělává 10 žáků se SVP.
24
15
4 2
0 5 10 15 20 25 30
určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne
52
Tabulka č. 13: Počet žáků se SVP vzdělávající se s podporou AP Výběr varianty Počet odpovědí
1 žák 12
2 žáci 12
3 žáci 9
4 žáci 4
5 žáků 3
6 žáků 2
7 žáků 4
8 žáků 1
10 žáků 1
Položka č. 2: Jak vnímáte přítomnost asistenta pedagoga ve třídě/třídách, kde působíte?
Položkou č. 2 jsme zjišťovali, jak se staví učitelé k přítomnosti AP v jejich vyučovacích hodinách. Z grafu č. 16 plyne, že polovina respondentů vnímá přítomnost AP ve třídě zcela výhodně.
Graf č. 16: Hodnocení přítomnosti AP ve vyučovacích hodinách
Položka č. 3: Máte s asistentem pedagoga jasně vymezené role při výuce? Pokud spolupracujete s více asistenty, označte převládající stanovisko.
Položka č. 3 je obsahem totožná s položkou č. 6 ve variantě dotazníku pro AP. Graf č. 17 vyjadřuje míru vyjasnění rolí mezi učiteli a AP. Nejvíce respondentů označilo variantu, kdy mají zcela určitě vymezené kompetence ve třídě – 27 odpovědí. Druhé místo zaujímá
24
20
3 1
0 5 10 15 20 25 30
zcela výhodně spíše výhodně spíše nevýhodnězcela nevýhodně
53
varianta spíše vymezených rolí – 19 odpovědí. Nejméně odpovědí vykazují varianty spíše ne a určitě ne – u obou variant 1 odpověď. Na položku odpovědělo všech 48 respondentů.
Graf č. 17: Vymezení rolí mezi AP a učitelem ve třídě z pohledu učitelů
Položka č. 4: Jak hodnotíte spolupráci mezi Vámi a asistentem pedagoga? Pokud spolupracujete s více asistenty, označte převládající stanovisko.
Položka č. 4 je obsahem totožná s položkou č. 7 ve variantě dotazníku pro AP. Dle grafu č. 18 je nejvíce respondentů v oblasti hodnocení spolupráce s AP spíše spokojeno – 24 odpovědí. V 19 případech je učitel se spoluprací AP bezvýhradně spokojen. Negativně orientované hodnocení spolupráce označilo 5 respondentů – z toho 4 jsou spíše nespokojeni a 1 naprosto nespokojen. Na položku odpovědělo všech 48 respondentů.
Graf č. 18: Hodnocení spolupráce mezi AP a učitelem ve třídě z pohledu učitelů
27
určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne
19
54
Položka č. 5: Jaký se Vám jeví pracovní vztah mezi Vámi a asistentem pedagoga?
Pokud spolupracujete s více asistenty, označte Váš převážný pracovní vztah.
Položka č. 5 je obsahem totožná s položkou č. 8 ve variantě dotazníku pro AP. Graf č. 19 poměrově znázorňuje hodnocení pracovního vztahu mezi učiteli a AP. Převažuje vztah rovnocenný partnerský – 37 odpovědí. V menšinovém postavení je vztah nadřazený – podřadný – 11 odpovědí. Na položku odpovědělo všech 48 respondentů.
Graf č. 19: Hodnocení pracovního vztahu mezi AP a učitelem ve třídě z pohledu učitelů
Položka č. 6: Jak často se připravujete s asistentem pedagoga společně na vyučování?
Pokud spolupracujete s více asistenty, označte převládající stanovisko.
Položka č. 6 je obsahem totožná s položkou č. 9 ve variantě dotazníku pro AP. Z odpovědí respondentů je patrné, že společné přípravy na vyučování probíhají v různě pravidelných časových intervalech – denně (16 odpovědí), 1–2 × týdně (10 odpovědí), 3–4 × týdně (8 odpovědí), 1 × za 14 dní (3 odpovědi). Variantu společných příprav, která se odehrává méně často než 1 × za 14 dní, resp. spíše neprobíhá, označilo 11 respondentů. Na položku odpovědělo všech 48 respondentů.
11
37
nadřazený – podřadný rovnocenný (partnerský)
55
Graf č. 20: Četnost společné přípravy na vyučování z pohledu učitelů
Položka č. 7: Vyměňujete si s asistentem pedagoga v některých vyučovacích hodinách neformálně role? Pokud spolupracujete s více asistenty, označte převládající stanovisko.
Položka č. 7 je obsahem totožná s položkou č. 10 ve variantě dotazníku pro AP. Graf č. 21 prezentuje, že v polovině případů dochází k neformální výměně rolí – z toho určitě v 11 případech a spíše ve 13 případech. Naopak u druhé poloviny respondentů v 19 případech k neformální výměně spíše nedochází a v 5 případech určitě nedochází.
Na položku odpovědělo všech 48 respondentů.
Graf č. 21: Neformální výměna rolí mezi AP a učiteli z pohledu učitelů
16
určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne
56
Položka č. 8: Zpracováváte individuální vzdělávací plán/plány pro žáka/žáky se speciálními vzdělávacími potřebami společně s asistentem pedagoga?
Položka č. 8 je obsahem totožná s položkou č. 11 ve variantě dotazníku pro AP. Graf č. 22 poměrově znázorňuje převahu nespoluúčasti AP při tvorbě IVP – 30 odpovědí.
Zbývajících 18 respondentů AP do tvorby IVP zahrnuje. Na položku odpovědělo všech 48 respondentů
Graf č. 22: Spoluúčast AP na tvorbě IVP z pohledu učitelů
Položka č. 9: Jak vnímáte přítomnost žáka/žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve třídě/třídách?
Položkou č. 9 jsme zjišťovali, jak se učitelé staví k samotné přítomnosti žáka/žáků se SVP ve třídě/třídách, resp. jaký zaujímají vůči nim vztah. Jak vyjadřuje graf č. 23, přítomnost žáka/žáků se SVP ve třídě/třídách vůbec nevadí pouze 8 respondentům, 24 respondentům potom spíše nevadí. Naopak přítomnost žáka/žáků se SVP spíše vadí 15 respondentům a 1 respondentovi velmi vadí. Na položku odpovědělo všech 48 respondentů.
30 18
ne ano
57
Graf č. 23: Přítomnost žáka/žáků se SVP ve třídě z pohledu učitele
Položka č. 10: Věnujete se samostatně žákovi/žákům se speciálními vzdělávacími potřebami?
Položkou č. 10 sledujeme, zda jsou učitelé obeznámeni v tom, jak efektivně využívat AP ve třídě, tedy zadat mu např. práci se zbytkem třídy a věnovat se tak sám žákovi/žákům se SVP. Graf č. 24 vykazuje, že 44 respondentů pracuje dle potřeby samostatně s žákem/žáky se SVP a pouze 4 respondenti s žáky se SVP nepracují vůbec a věnuje se jim pouze AP. Na položku odpovědělo všech 48 respondentů.
Graf č. 24: Samostatná práce učitele se žákem/žáky se SVP
24
15
8
1
0 5 10 15 20 25 30
spíše mi to
nevadí spíše mi to vadí vůbec mi to
nevadí velmi mi to vadí
44 4
ano dle potřeby
vůbec ne (věnuje se mu/jim pouze asistent pedagoga)
58
Položka č. 11: Domníváte se, že je podpora asistenta pedagoga u žáka/žáků se speciálními vzdělávacími potřebami přiměřená? Pokud spolupracujete s více asistenty, označte převládající stanovisko.
Položka č. 11 sleduje stejně jako je tomu u položky č. 16 ve variantě dotazníku pro AP podporu žáka se SVP v samostatnosti od AP, v tomto případě z pohledu učitelů. Graf č. 25 znázorňuje, že převažují kladné názory respondentů, co se týká této oblasti – 15 respondentů shledává podporu v samostatnosti zcela jistě, 24 respondentů spíše jistě.
Méně respondentů označilo záporně orientované varianty – 8 respondentů se domnívá, že AP samostatnost spíše nepodporuje a 1 respondent, že ji určitě nepodporuje. Na položku odpovědělo všech 48 respondentů.
Graf č. 25: Podpora AP v samostatnosti žáka/žáků se SVP z pohledu učitele
Položka č. 12: Zvolte, jak vypadá Vaše spolupráce s rodiči žáka/žáků se SVP.
Položka č. 12 je obsahem totožná s položkou č. 17 ve variantě dotazníku pro AP. Z grafu č. 26 je patrné, že nejvíce respondentů pravidelně spolupracuje s rodiči žáků se SVP – 29 odpovědí. Následně ve 12 případech označili respondenti spolupráci za spíše výjimečnou. V 6 případech nemají rodiče žáků se SVP o spolupráci zájem a pouze 1 respondent označil, že s rodiči žáků se SVP spolupracuje pouze AP. Na položku odpovědělo všech 48 respondentů.
15
24
8
1
0 5 10 15 20 25 30
určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne
59
Graf č. 26: Spolupráce s rodiči žáků se SVP z pohledu učitelů
Položka č. 13: Cítíte se dostatečně obeznámeni v oblasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami?
V rámci položky č. 13 nás zajímalo, jak se cítí učitelé obeznámeni v oblasti vzdělávání žáků se SVP, neboť tím významně ovlivňují úspěšnost procesu inkluze. Graf č. 27 zobrazuje míru obeznámenosti učitelů v oblasti vzdělávání žáka/žáků se SVP – 24 respondentů se cítí jako spíše obeznámeni, 13 respondentů jako zcela obeznámeni, 11 respondentů se cítí jako spíše neobeznámeni a žádný z respondentů se necítí určitě neobeznámen. Na položku odpovědělo všech 48 respondentů.
Graf č. 27: Obeznámenost učitelů v oblasti vzdělávání žáků se SVP
29
určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne
60
Položka č. 14: Jak se stavíte ke konceptu inkluze (=společné vzdělávání)?
Položka č. 14 je obsahem totožná s položkou č. 18 ve variantě dotazníku pro AP. Zjištění z grafu č. 28 ukazují, že více respondentů zaujímá ke konceptu inkluze spíše nesouhlasný postoj – 24 respondentů s konceptem spíše nesouhlasí, 2 respondenti v žádném případě nesouhlasí. Méně respondentů se vyjádřilo ke konceptu inkluze kladně – 22 respondentů spíše souhlasí a ani jeden respondent neodpověděl, že by s konceptem inkluze bezpodmínečně souhlasil. Na položku odpovědělo všech 48 respondentů.
Graf č. 28: Postoje učitelů ke konceptu inkluze
Položka č. 15: Pokud jste na výše zmíněnou otázku odpověděl/a spíše nesouhlasím nebo v žádném případě nesouhlasím, uveďte prosím důvod.
Položka č. 15 je filtrační a otevřená. Odpovědělo na ni celkem 25 respondentů. Uvádíme jejich přesné odpovědi:
1. „Skloubit průměrně nadané, nadané a děti s výraznějšími obtížemi nevede k rozvoji všech podle jejich schopností.“, 2. „Domnívám se, že by se mu lépe dařilo ve speciální škole. Žák opakuje 1. ročník a má přes veškerou péči stále problémy se čtením a psaním. Počítá do 10.“, 3. „Špatně nastaveno. Některým žákům by bylo lépe v malé skupince žáků.“, 4. „Nejsem speciální pedagog, navíc dítě se SVP ruší třídu, asistent také ruší, nelze se soustředit.“, 5. „Inkluze ano, ale pro žáky s intelektem.“, 6. „Ráda bych se věnovala více mimořádně nadaným žákům.“, 7. „Můj žák má LMP, ADHD, PAS, lehkou zrakovou vadu.
Moje asistentka pracovala jako uklízečka školy a dodělala si kurz. Ve třídě mám 26 dětí, z toho 4 IVP, 5 PLPP. Paní asistentka vůbec netuší, jak by mi mohla pomoci. Upřímně já sama nevím, jak zvládnout všechny něco naučit. Máme ale štěstí, obě chceme a vycházíme
0
61
spolu dobře.“, 8. „Velké množství dětí ve třídě a přesto mám vzdělání spec. ped., není v mých silách se věnovat těmto dětem tak, jak by potřebovaly.“, 9. „Dítěti by se měl věnovat spec.
pedagog, menší kolektiv zažívání přirozeného úspěchu…“, 10. „Brzda třídy“, 11. „Inkluze se nedá v běžném školství zvládnout.“, 12. „Brzdí ostatní žáky.“, 13. „Nepříjemné prostředí pro žáky se SVP, zpomalení tempa ve třídě, veškerá pozornost směruje k žákům se SVP., 14. „Vzhledem k tomu, že mám ve třídě v tuto chvíli polovinu třídy se speciálními vzdělávacími potřebami, práce je velice náročná.“, 15. „Zdržujeme nadané žáky.“, 16. „Ve vyšších ročnících dítě stejně nestačí ve výuce. Často se samo izoluje pro svoji odlišnost, schází mu více praktických činností, které by ve své profesi uplatnilo.“, 17. „Inkluze je vhodná jen pro některé žáky, určitě ne pro všechny.“, 18. „Nedostatečná opora ze strany státu, malé financování, nevyhovující podmínky.“, 19. „Mnoho žáků, které jsem učila, patří do praktické školy, v současném systému se trápí a nemají kamarády.“, 20. „Žáci se SPU spíše zpomalují chod třídy. Ačkoliv ostatní žáci vědí, že se musí k těmto žákům chovat ohleduplně, najde se občas někdo, kdo jim závidí jejich úlevy.“, 21. „Asistent nemá dostatečné vzdělání v oboru speciální pedagogiky“., 22. „Nepřipravená inkluze, nejasná role učitele a AP, většinou nekvalifikovaní a často nekvalitní AP, často špatná spolupráce s PPP a SPC.“, 23. „Asistenti nejsou dostatečně kvalifikovaní a inteligentní pro tuto práci. Proto máme spíše hlídací tety, než kvalitní asistenty (profesně).“, 24. „Vadí mi současné pojetí u žáků s většími poruchami chování a s mentální retardací. V hlavních předmětech vedeme třídu jako malotřídku.“, 25. „Chlapec s oční vadou, kdy rozezná pouze červenou a černou barvu, se nemá vzdělávat v běžné škole. A přesto ji navštěvuje. Všechno za něho dělá asistent (píše, čte, stříhá, kreslí) a škola nemá pomůcky. Pro takové dítě je lepší tyflo škola.“
3.5 Diskuze
V této kapitole se autorka bakalářské práce bude blíže věnovat interpretaci výsledků průzkumu, zodpovězení hlavních tří formulovaných průzkumných otázek, zamyšlení nad zjištěnými výsledky i navržení doporučení.
Na počátku je třeba zmínit, že si je autorka průzkumu vědoma limitů daného průzkumu, neboť se průzkumu zúčastnilo 12 respondentů celkem z obou průzkumných vzorků, kteří se pohybují v praxi méně než 1 rok a výsledky průzkumu mohou být touto skutečností zkreslené.
62
Cílem průzkumné části bylo komparovat pohledy AP a učitelů na úlohu AP v inkluzivním vzdělávání. Autorka průzkumu komparuje pohledy obou subjektů v oblasti jejich postojů ke konceptu inkluze, protože inkluze se bezprostředně dotýká úlohy AP, neboť v tomto konceptu sehrává jeden z nejdůležitějších článků. Další komparace se týká hodnocení oblasti vzájemné spolupráce obou subjektů a také hodnocení obou subjektů v oblasti podpory AP u žáků se SVP.
Průzkumná otázka č. 1: Jaký zaujímají postoj asistenti pedagoga a učitelé k inkluzivnímu vzdělávání? Z vyhodnocených dat vyplývají odlišné postoje obou skupin respondentů ke konceptu inkluze. Zatímco učitelé s konceptem inkluze nesouhlasí (54 %), naopak AP s konceptem inkluze souhlasí (87 %), sečteme-li u obou průzkumných vzorků variantu zcela a spíše. Autorka průzkumu očekávala, že AP budou s konceptem inkluze souhlasit, neboť pokud by s konceptem nesouhlasili, tak by popírali smysl vlastní práce. Některým uchazečům o zaměstnání také inkluze otevřela obzory, neboť nabízí pracovní místo, na které nepotřebují speciální vzdělání, v mnoha případech stačí absolvovat kvalifikační kurz. Autorka průzkumu se subjektivně domnívá, že AP vnímají koncept více pozitivně z důvodu, že za vzdělávání žáků nenesou úplnou odpovědnost (jak žáků se SVP, tak i ostatních žáků ve třídě), stačí plnit pokyny učitele. Naopak pro učitele je práce v tomto směru náročnější. AP i učitelé, kteří s konceptem inkluze nesouhlasili, se víceméně shodli na tom, že inkluze by neměla být bezvýhradná a je třeba velmi individuálně zvážit, pro kterého žáka bude opravdu přínosná. Učitelé a AP většinou nesouhlasí s inkluzí mentálně handicapových žáků. Bohužel hlavní slovo v inkluzi žáka nemá odborník, nýbrž rodiče. Jeden z učitelů na konci dotazníku sdělil, jak extrémní podobu může mít inkluze. Ve své třídě vyučuje žáka s mentálním postižením dle osnov praktické školy, ačkoliv praktická škola je přímo v daném městě jako tato „běžná“ základní škola a AP při práci se žákem neskutečně učitele ruší (hlasité dohadování, odmítání). Z volných odpovědí učitelů dále zejména vyplývá, že žáci se SVP narušují pracovní tempo celé třídy, inkluze je nesystémová, velké počty žáků se SVP ve třídě, nekvalifikovaní AP.
Inkluze, jakožto koncept převzatý po vzoru severských zemí, je v současnosti velmi kontroverzní téma zejména mezi učiteli. V prostředí běžných základních škol není výjimkou počet žáků ve třídě dosahující třiceti a je otázkou, zda je v možnostech učitele se diferencovaně věnovat individuálním vzdělávacím potřebám všech žáků za předpokladu, kdy má často ve třídě AP bez dostatečného speciálně pedagogického vzdělání.
63
Otázka č. 2: Jak hodnotí asistenti pedagoga a učitelé vzájemnou spolupráci?
Efektivní spolupráce AP a učitele ve třídě představuje stěžejní faktor pro úspěšný průběh inkluzivního vzdělávání a poskytuje skutečný obraz o tom, že je úloha AP ve třídě naplňována tak, jak by měla být. Je nezbytné, aby byl učitel v souladu se vzděláváním heterogenního kolektivu a aby byl také dostatečně obeznámen, jak má žáky se SVP vzdělávat, a tudíž i jak efektivně spolupracovat s AP. Z výsledků průzkumu 68 % učitelů přítomnost žáků se SVP ve třídě nevadí (při součtu zcela a spíše kladných odpovědí) a 77 % učitelů se cítí dostatečně obeznámeno v oblasti vzdělávání žáků se SVP (při součtu kladných odpovědí určitě ano a spíše ano). Učiteli by měl v tomto směru pomoci školní speciální pedagog či školní psycholog, který v praxi ve většině základních škol nepůsobí a teorie, jak má inkluze probíhat se tudíž s praxí rozchází. Přítomnost školních speciálních pedagogů a školních psychologů není v současnosti na školách povinná. Autorka průzkumu se domnívá, že by bylo vhodné tyto pozice do budoucna zavést pro základní školy jako povinné. Výsledkem nesprávně nastavené spolupráce je samostatná práce AP se žákem se SVP. V rámci průzkumu bylo zjištěno, že se v praxi stále vyskytuje jev, kdy AP pracuje pouze se žákem/žáky se SVP ve třídě. Odpovědělo tak 18 % AP, ze stran učitelů tak odpovědělo pouze 8 %. K těmto případům by nemělo docházet nikdy a učitel by se neměl kvůli přítomnosti AP ve třídě přestat věnovat pozornost žákům se SVP. Smysl AP ve třídě poté ztrácí význam.
V oblasti spolupráce je spokojeno 80 % AP a 90 % učitelů, pokud sečteme bezvýhradně i spíše spokojené respondenty. Nespokojenost ve spolupráci vyjádřili převážně respondenti, kteří vnímají vzájemný vztah jako nadřazený – podřadný u obou průzkumných vzorků. Rovnocenný vztah AP a učitele lze podpořit občasnou neformální výměnou rolí, ke které v praxi dochází (sečteme-li odpovědi určitě ano a spíše ano) jak u AP, tak u učitelů, přibližně v polovině případů – přesněji 50 % učitelů, 45 % AP. Autorku průzkumu dále v oblasti spolupráce zajímalo, zda mají AP a učitelé jasně vymezené role při výuce.
Z výsledků průzkumu vyplývá, že 95 % učitelů a 86 % AP vnímá role jako vymezené, při součtu zcela a spíše kladných odpovědí. U respondentů, kteří shledávají role jako zcela či spíše nevymezené, autorce z dat jednotlivých dotazníků jednoznačně vyplývá přímá úměrnost mezi nevymezenými rolemi a méně častými společnými přípravami na vyučování, než je 1 × za 14 dní, resp. neprobíhají žádné přípravy. Jelikož se oblast spolupráce dotýká i zpracovávání IVP, bylo zjišťováno, zda se AP podílí na přípravě IVP. Dle vyhodnocených dat z obou výzkumných vzorků se přibližně ve ¾ případů AP na tvorbě IVP nepodílí. Jeden
64
z učitelů na konci dotazníku uvedl, že AP je pasivní v přístupu k přípravě na hodinu, tvorbě IVP a učiteli přijde nevhodné zadávat AP práci.
K ověření výpovědí o hodnocení spolupráce z pohledu učitelů, zařadila autorka průzkumu položku zjišťující, jak učitelé vnímají přítomnost AP ve třídě – 92 % dotazovaných učitelů shledává přítomnost AP ve třídě jako výhodnou (sečteme-li varianty odpovědí zcela i spíše výhodně). Zjištění poukazuje na to, že ve zbývajících 8 % není úloha AP ve třídě efektivní a AP pro učitele nepředstavuje významnou pomoc.
Úloha AP a jeho pomoc učiteli se značně odvíjí od úrovně jeho odborné kvalifikace. Dle výsledků dotazníkového šetření v praxi nejčastěji působí asistenti pedagoga, jejichž nejvyšší dosažené vzdělání není pedagogické, z toho nejvíce AP (51 %) má středoškolské vzdělání s maturitou, ke kterému si doplnili nebo v současnosti doplňují odbornou kvalifikaci.
Bohužel minimum AP je vysokoškolsky kvalifikovaných. Lze se domnívat, že někteří uchazeči volí profesi AP poté, co neuspěli v jiné profesi. Otázkou zůstává, jak kvalitně kvalifikační kurzy připraví AP na výkon jeho profese. Z výsledků průzkumu vyplývá, že každý 9. AP přiznal, že mu spíše není jasný obsah náplně jeho práce.
Průzkumná otázka č. 3: Jak hodnotí asistenti pedagoga a učitelé podporu AP u žáka/žáků se SVP v oblasti samostatnosti?
Role AP v inkluzivním vzdělávání spočívá ve zprostředkování co nejvyšší míry samostatnosti žáka se SVP, u kterého působí jako podpůrné opatření. Cíl AP ve třídě je spatřován v tom, aby žák do budoucna AP dále nepotřeboval. Úkolem AP je předávat žákovi se SVP práci takovým způsobem, aby ji zvládal sám. Největší chybou AP v praxi bývá, že nadbytečně pomáhají žákovi se SVP či za něj dokonce pracují na daném úkolu. U žáků s takto fungujícím AP nebude docházet ke snižování jeho závislosti na AP. Ze získaných dat vyplynulo zjištění, že 91 % AP a 81 % učitelů hodnotí podporu AP u žáka/žáků se SVP kladně (při součtu zcela a spíše kladných odpovědí). AP spoluutváří klima ve třídě a do značné míry ovlivňuje přijetí žáka se SVP do třídního kolektivu. Výsledky průzkumu dokládají převahu pozitivního přijetí žáka se SVP ze strany svých vrstevníků, odpovědělo tak 87 % AP a 70 % učitelů (při součtu kladných variant odpovědí).
65
Závěr
Předložená bakalářská práce pojednává o roli asistenta pedagoga v inkluzivním vzdělávání.
Poskytuje seznámení s úlohou asistenta pedagoga, tak jak je popisována ve školské legislativě a odborné literatuře, a zároveň přináší pohled na úlohu asistenta
Poskytuje seznámení s úlohou asistenta pedagoga, tak jak je popisována ve školské legislativě a odborné literatuře, a zároveň přináší pohled na úlohu asistenta