Středem zájmu bakalářské práce je role asistenta pedagoga v inkluzivním vzdělávání. Cíl bakalářské práce spočívá v popsání úlohy AP v inkluzivním vzdělávání na 1. stupni
„běžných“ základních škol. V předchozí teoretické části textu jsme vymezili pojem inkluze a její historický kontext, systém podpůrných opatření pro žáky se SVP a blíže jsme rozvedli IVP. Další úsek teoretické části textu se věnuje asistentovi pedagoga – definovali jsme pojem asistent pedagoga, rozebrali jsme asistenta pedagoga z hlediska historického kontextu, jeho odborné kvalifikace a osobnostních předpokladů, dále z hlediska pracovní náplně a finančního ohodnocení. Vymezili jsme roli asistenta pedagoga ve třídě i roli pedagoga ve třídě co se týká jejich kompetencí a vzájemné spolupráce a neopomenuli jsme také roli asistenta pedagoga a žáků se SVP.
Praktická část bakalářské práce se zabývá průzkumem mezi asistenty pedagoga a pedagogy působících na 1. stupni „běžných“ základních škol v rámci Libereckého kraje, a následnou interpretací výsledků průzkumu. Za průzkumný problém považujeme výskyt rozdílů mezi
„běžnými“ základními školami, co se týká úlohy asistenta pedagoga ve třídě, zejména jeho efektivní využívání učiteli ve vyučovacím procesu. K formulaci tohoto výzkumného problému nás vede v teoretické části zmiňovaný výzkum realizovaný Růžičkou a též podložený daty ČŠI, jenž vypovídá o tom, že každý 10. učitel si zřejmě není jistý v oblasti spolupráce s AP. Pokud není nastavena kvůli různým faktorům efektivní spolupráce mezi učitelem a AP a oba subjekty pracují nikoliv společně jako tým, ale „vedle sebe“, pak není naplněn princip inkluze, popř. integrace. Průzkumná část si klade za cíl formou dotazníkového šetření komparovat pohledy asistentů pedagoga a učitelů na úlohu AP v inkluzivním vzdělávání. V rámci průzkumu chceme zejména zjistit názory na probíhající inkluzi, hodnocení vzájemné spolupráce mezi AP a učiteli, hodnocení AP a učitelů co se týká podpory AP u žáků se SVP v oblasti samostatnosti.
3.1 Formulace průzkumných otázek
K účelu provedení průzkumu jsme formulovali následující průzkumné otázky:
34
1. Jaký zaujímají postoj asistenti pedagoga k inkluzivnímu vzdělávání? / Jaký zaujímají postoj učitelé k inkluzivnímu vzdělávání?
2. Jak hodnotí asistenti pedagoga spolupráci s učitelem ve třídě? / Jak hodnotí učitelé spolupráci s asistentem pedagoga?
3. Jak hodnotí asistent pedagoga svoji podporu v oblasti samostatnosti žáka/žáků se SVP, ke kterému/kterým byl přidělen? / Jaký hodnotí učitel podporu AP u žáka/žáků se SVP?
3.2 Použitá průzkumná metoda
V souladu s cíli praktické části jsme k získání požadovaných dat zvolili kvantitativní strategii průzkumu – metodu dotazování formou dotazníku, neboť chceme oslovit vetší počet respondentů a získané údaje zobecnit. Metodu dotazníku jsme vyhodnotili jako vhodnou z toho důvodu, že nás zajímají především názory a postoje respondentů. Dle Pelikána (2011, s. 105) je možno formou dotazníkového šetření obdržet informace, „které nejsme schopni získat jinou technikou, zejména pokud jde o stanoviska, názory a postoje dotazovaných osob.“
Gavora (aj. 2010) shledává přednost dotazníkového šetření v ekonomické stránce, profit spočívá v poměru počtu respondentů vzhledem k časovému úseku, tedy více respondentů v krátké době. Mezi dalšími výhodami uvádí zaručení anonymity respondentů; časovou úsporu, při které se nabízí možnost distribuovat dotazníky různými způsoby tedy bez osobní přítomnosti, po administrativní stránce se jedná o snadnou analýzu získaných dat.
Za nevýhody označuje omezenou zpětnou návratnost dotazníků, zejména pokud výzkumník nevyráží osobně do terénu, a při uzavřených formách otázek označuje za nevýhodu nedostatečný prostor pro odpověď respondenta, přičemž si respondent musí vybrat pouze z nabízených odpovědí. Dle Chrásky (2007, s. 164) je nevýhodou dotazníku jeho validita související se subjektivitou dotazníku především u neodborně sestavených dotazníků, je tedy nezbytné „abychom odlišili objektivní zjištění od subjektivních soudů.“ Subjektivitou rozumíme, že respondent nepodává pravdivé odpovědi, ale vědomě nebo nevědomě je uzpůsobuje, aby se jevil např. společensky lepším či naopak (Kohoutek 2010).
3.2.1 Struktura dotazníku
Pro účely průzkumu jsme vytvořili dvě varianty dotazníků. První variantu pro asistenty AP a druhou variantu pro učitele, podmínkou je působení obou typů respondentů
35
na 1. stupni „běžných“ základních škol. Dotazník pro asistenty pedagoga sestává z celkem 24 položek, z toho 18 položek je věcných ke zjišťované problematice, 6 otázek je identifikačních a jedna položka je doplňková na konci dotazníku – slouží respondentovi k možnému sdělení toho, co má ještě na srdci.
Dotazník pro učitele je složen z celkem 21 položek, z toho je 16 položek věcných ke zjišťované problematice, 5 položek identifikačních a opět jedna položka doplňková na konci dotazníku.
Oba dotazníky jsou tvořeny převážně uzavřenými položkami, několik položek je potom otevřených. Při konstrukci dotazníků jsme se řídili obecně doporučovanými zásadami uváděnými Chráskou (2007, s. 170), mezi které patří např. umisťování obsahově stěžejních otázek do středu dotazníku, do úvodní části dotazníku naopak otázky jednoduché a konkrétní. Na začátku dotazníků jsou umístěny otázky úvodní, ve středu dotazníku otázky věcné – stěžejní pro naše účely a též otázky filtrační, v závěrečné části dotazníku jsou umístěny otázky identifikační. Otázky identifikační, které nám umožní specifikovat respondenty dle určitých znaků, jsme z psychologického hlediska umístili až na konec dotazníku, neboť pokud jsou tyto otázky umístěny v úvodní části dotazníku, mohou v některých respondentech vyvolat pocity popírání anonymity. Některé uzavřené otázky jsou tvořeny škálově, abychom mohli konstatovat míru dané odpovědi. Dotazníky jsme upravili do konečné podoby na základě předvýzkumu, kterého se zúčastnilo pět potenciálních respondentů. Výsledky dotazníkového šetření jsme znázornili do grafů a doplnili o slovní hodnocení. Obě varianty dotazníků jsou k dispozici v příloze č. 1 a v příloze č. 2 této práce.
3.3 Popis průzkumného vzorku a realizace průzkumu
Dotazník byl distribuován dvěma způsoby, s osobní přítomností i bez osobní přítomnosti výzkumníka. V rámci osobní distribuce byly osloveny „běžné“ základní školy v Semilech.
Z důvodu šíření viru COVID-19 však probíhal průzkum zejména bez osobní přítomnosti výzkumníka, a to online formou přes sociální síť Facebook. Online dotazníky byly vložené do facebookových skupin, ve kterých se sdružují asistenti pedagoga a učitelé. U takto vyvěšených dotazníků byl kladen požadavek, aby jej vyplnili pouze respondenti z libereckého kraje. V papírové podobě jsme získali pouze 8 dotazníků, zbylých 85 dotazníků jsme získali skrze online dotazník. Jako předpokládaný počet respondentů
36
průzkumu jsme stanovili 100 respondentů (z toho 50 AP a 50 učitelů), celkový získaný počet respondentů činí 93 (z toho 45 AP a 48 učitelů).