Vyuţití sluţeb stanic - SEZNAM OBRÁZKŮ

18. Pokud ano, jaké? (např. ubytování, ustájení koně, průvodcovské sluţby, podkovářské sluţby)

7 jezdců odpovědělo, ţe vyuţilo sluţby stanic. 5 z nich potom vyuţívalo sluţby Hiporehabilitačního střediska HSO Falco Kladno a to 2 výuku jízdy na koni s cvičitelem a jízdárnu, další 2 z respondentů vyuţili přepravu koní a jízdárnu střediska a 1 ustájení koně, jízdárnu a cvičitele jízdy na koni. Zbylí 2 odpovídající vyuţili ustájení koní v jiných stanicích.

Závěrečné hodnocení anketního šetření pro jezdce

Aktuální stav hipostezek na Kladensku byl hodnocen anketním šetřením, které proběhlo v měsících únor aţ březen roku 2016. Celkem bylo osloveno 32 jezdců.

Jezdcům bylo poloţeno celkem 18 otázek, některé tyto otázky byly rozdělující a v případě záporné odpovědi mohli respondenti několik otázek přeskočit.

24%

76%

Ano Ne

Z 32 dotazovaných jezdců vyuţívá jezdecké turistické stezky v okolí Kladenska 29. Nejvíce pak vyuţívají hipostezky vedoucí z Doks u Kladna směrem ke Kačicím, z Třebichovic do Svinařova a stezku vedoucí z Ledců do Smečna. Více jak 10krát trasy vyuţívá 18 z oslovených a nejvíce jezdců z odpovídajících je vyuţívá ve dvou aţ tříčlenných skupinách.

O jezdeckých turistických stezkách na Kladensku se oslovení jezdci dozvěděli díky místu jejich bydliště, od jiných jezdců nebo jezdeckým stanicím a s dostupností informací byli spíše nespokojeni. Náročnost tras je podle oslovených respondentů spíše snadná a doporučili by je i začínajícím jezdcům, kromě úseků, které vedou přes obce a pozemní komunikace.

Technický stav hipostezek na Kladensku je podle respondentů přijatelný pro jízdu na koni. Největšími klady těchto stezek je podle odpovídajících jezdců krajina, kterou stezky vedou, podklad terénu a obtíţnost stezek. Spolu s jezdeckými stanicemi uvádí pak dobrou návaznost tras na další regiony.

Naopak nedostatky hipostezek vidí v častém vedení cest přes obce a pozemní komunikace, tyto úseky jsou podle jezdců i nebezpečné. Dalším nedostatkem je podle respondentů špatná dostupnost a nekompletnost informací o hipostezkách, neaktuálnost map a menší mnoţství zaregistrovaných stanic v okolí Kladenska.

Jezdci také uvedli, ţe by se na stezce u Turyňského rybníku hodilo nové uvaziště.

Dalším nedostatkem je špatná průchodnosti některých hipostezek a napojování tras na pěší turistické stezky.

Nejvíce vyuţívanými sluţbami jezdeckých stanic jsou výuka jízdy na koni s cvičitelem, jízdárna a ustájení koní.

59 4.1.3 Vlastní terénní průzkum

Při vlastním terénním šetření bylo v měsících únor – duben 2016 detailně zmapováno zhruba 27 km stezek. Konkrétně se jednalo o úseky z Tuřan přes Studeněves do Ledců. Druhou projitou stezkou byl úsek z Libovic přes Řisuty, která se dále napojovala na páteřní trasu směrem k Ledcům. Další stezky vedly z Třebichovic přes Svinařov do Smečna, z Ledců do Smečna a z Kamenných Ţehrovic kolem Turyňského rybníku směrem ke Kačicím. Poslední hodnocenou trasou byla stezka ve výstavbě vedoucí z Třebichovic do Netovic. Vybrané stezky byly procházeny dle vyznačených tras na mapě Jezdecké středočeské stezky I (Obr.

8).

Obr. 8: Jezdecká středočeská stezka I.

(Zdroj: Šafránek, 2006)

60 1. Tuřany – Studeněves – Ledce

Hipostezka vedoucí z Tuřan přes Studeněves do Ledců je částí páteřní stezky Středočeského kraje a je dlouhá 6, 1 km. V obci Tuřany se nachází koňská stanice Restaurace u jezírka JS Tuřany. Nabízené sluţby pro jezdce a jejich koně touto stanicí jsou uvaziště v blízkosti stanice, ohrada pro koně, přeprava koní, jízdárna a sprchování koní. Ubytování pro jezdce je pouze ve stanu buď vlastním, nebo půjčeném stanicí.

Stezka směrem ke Studeněvsi je vedena 2 km po panelové cestě mezi poli a je bez značení. Při vjezdu do obce se nachází první značení jezdeckých stezek na světelném sloupu (Obr. 9). 800m stezky je pak dále vedeno přes obec po frekventované pozemní komunikaci. Na konci vesnice se nachází směrová značka KČT, která udává směr cesty přes obec (Obr. 10).

Obr. 9: Značení jezdeckých stezek Tuřany – Ledce (Zdroj:Autor)

Obr. 10: Směrová značka KČT Tuřany – Ledce (Zdroj: Autor)

Dále stezka vede kolem rybníku po panelové cestě, která postupně přechází v cestu polní. Na rozcestí mezi polní cestou a napojením se na vytvořenou hipostezku zcela chybí označení směru vedení trasy (Obr. 11). Zde stezka kopíruje zhruba 1 km trasy polní cesty (Obr. 12).

Obr. 11: Rozcestí mezi polní cestou a hipostezkou Tuřany – Ledce (Zdroj: Autor)

Obr. 12: Polní cesta Tuřany – Ledce (Zdroj: Autor)

Celá část této stezky je špatně viditelná a není zřejmé, kudy hipostezka vede. Je prorostlá travou, křovinami a stromy a pro koně s jezdcem je neprůchodná (Obr. 13 a Obr. 14). Na konci této části trasy se stezka zpět napojuje na polní cestu, východ z lesa je zastoupen stromy (Obr. 15).

Obr. 13: Jezdecká stezka Tuřany – Ledce (Zdroj: Autor)

Obr. 14: Průchodnost stezky Tuřany – Ledce (Zdroj: Autor)

Obr. 15: Přechod stezky na polní cestu Tuřany – Ledce (Zdroj: Autor)

Poslední část stezky mezi Studěněvsí a Ledci vede polní cestou k silnici, kde se trasa napojuje na vozovku vedoucí do obce Ledce. Úsek, který vede přes pozemní komunikaci, je dlouhý 1,2 km.

64 2. Libovice – Řisuty – Ledce

Hipostezka z Libovic vedoucí přes Řistuy do Ledců je vedlejší větví páteřní stezky Středočeského kraje. Celá trasa je značena modrou barvou a je dlouhá 4,8 km.

Na páteřní stezku se napojuje zhruba ve ¾ obce Libovice. Zde je hipostezka vedena 200 m po pozemní komunikace a poté se napojuje na polní cestu, která je dlouhá 1 km.

Na konci polní cesty je nutné zvýšit pozornost, stezka prochází přes silnici I. třídy, kde není sníţená rychlost pro motorová vozidla, a značení, kudy trasa vede, je umístěno přes silnici na stromě (Obr. 16 a Obr. 17), které je viditelné pouze z větší blízkosti. Dále pak trasa vede po polní cestě aţ do obce Řisuty.

Obr. 16: Značení stezky Libovice – Řisuty 1 (Zdroj: Autor)

Obr. 17: Značení stezky Libovice – Řisuty 2 (Zdroj: Autor)

Při vcházení do obce Řisuty chybí značky jezdeckých stezek a určení směru, kudy by hipostezka měla vést. První značení se nachází na druhém konci této obce a je špatně viditelné (Obr. 18).

Po projetí obce vede stezka po pozemní komunikaci aţ do doby, kdy se napojuje na páteřní stezku směrem k obci Ledce.

Obr. 18: Jezdecká turistická značka Řisuty (Zdroj: Autor)

66 3. Třebichovice – Svinařov – Smečno

Stezka z Třebichovic přes Svinařov je místní jezdeckou stezkou značená zelenou barvou. Je dlouhá 3,2 km a napojuje se na páteřní stezku směrem ke Smečnu. Cesta z Třebichovic do Svinařova vede podél Svinařovského potoka polní cestou. Zhruba na polovině této trasy jsou výmoly. Podle stavu cesty je zřejmé, ţe je vyuţívaná často motorovými vozidly (Obr. 19). Po 1,2 km trasy z Třebichovic je hipostezka vedena přes obec Svinařov a poté se opět napojuje na polní cestu.

Obr. 19: Výmoly na stezce Třebichovice – Svinařov (Zdroj: Autor)

Posledních 300m, neţ se hipostezka napojuje na páteřní stezku ke Smečnu, je trasa vedena romantickým prostředím po lesní cestě.

Značky a směrovky této trasy jsou kvalitně vyznačené a snadno viditelné (Obr.

20).

Obr. 20: Značky a směrovky Svinařov (Zdroj: Autor)

4. Kamenné Ţehrovice – Záplavy – Kačice

Hipotrasa z Kamenných Ţehrovic vedoucí přes Záplavy do Kačic je páteřní stezkou Středočeského kraje. Je dlouhá 4 km a je označena červenou barvou.

Hipostezka se napojuje z pozemní komunikace na pěší turistickou stezku vedoucí okolo Turyňského rybníku. Zde zhruba 400 m kopíruje lesní cesta pěší stezku, která je jezdci vyuţívaná (Obr. 21), ale ţádným způsobem není označena. Na konci této lesní cesty se stezka opět napojuje na turistickou trasu vedoucí 1,6 km kolem rybníku směrem k obci Srby.

Obr. 21: Lesní cesta Kamenné Ţehrovice (Zdroj: Autor)

V polovině trasy kolem Turyňského rybníku se nachází budovy Vodáckého klubu Kladno a Yacht Club Kladno, které je nutno obejít. Stezka zde je úzká a špatně průchodná pro jezdce s koněm (Obr. 22).

Obr. 22: Stezka vedoucí kolem Vodáckého klubu Kladno (Zdroj: Autor)

V obci Srby se nachází směrová značka (Obr. 23), odtud je hipostezka vedena 2 km po pozemní komunikaci aţ ke Kačicím, kde se stezka napojuje na polní cestu směrem ke Smečnu. V blízkosti polní cesty není ţádné značení, které by udávalo směr. Cesta je zasypána cihlovou sutí (Obr. 24 a Obr. 25) a po 100 m se přechází přes vlakový přejezd.

Obr. 23: Směrová značka Srby (Zdroj: Autor)

Obr. 24: Polní cesta Kamenné Ţehrovice – Kačice (Zdroj: Autor)

Obr. 25: Suť na polní cestě Kamenné Ţehrovice – Kačice (Zdroj: Autor)

5. Ledce – Smečno

Stezka z Ledců do Smečna je páteřní stezkou Středočeského kraje. Je dlouhá 3,5 km a je označena červenou barvou. Zhruba 1 km je stezka vedena po pozemní komunikaci. Celá tato část je nedostatečně označena a nachází se zde špatně viditelné značky (Obr. 26). Následně se stezka napojuje na polní cestu, která vede do obce Šternberk. Polní cesta je zarostlá křovinami a je špatně průchodná (Obr. 27).

Obr. 26: Značení Ledce – Směčno (Zdroj: Autor)

Obr. 27: Polní cesta Ledce - Smečno (Zdroj: Autor)

V obci Šternberk se nachází označení místní jezdecké stezky, která není v mapě vyznačena (Obr. 28). Dále stezka vede kolem Šternberského rybníku po místní komunikaci, následně se napojuje na lesní cestu, kde se nachází rozcestí (Obr. 29).

Zde není zřejmé, kudy by hipostezka měla vést i přes označení směrovými značkami (Obr. 30).

Obr. 28: Značení místní stezky směr Ledce (Zdroj: Autor)

Obr. 29: Rozcestí Šternberk (Zdroj: Autor)

Obr. 30: Směrové značení Šternberk (Zdroj: Autor)

Cesta by podle značení měla vést kolem rybníku (Obr. 31 a Obr. 32) a dále pak lesní cestou. Podle mapy stezka vede podél rybníku, ale druhou stranou, neţ jak je cesta vyznačena. (Obr. 33) Lesní cesta je průchodná a dobře označená, pouze ale jedním směrem a to od Smečna k Ledcům.

Obr. 31: Hipostezka vedoucí kolem Šternberského rybníku 1 (Zdroj: Autor)

Obr. 32: Hipostezka vedoucí kolem Šternberského rybníku 2 (Zdroj: Autor)

Obr. 33: Chybné značení stezky Šternberk (Zdroj: Autor)

Zhruba po 1,5 km lesní cesta přechází na cestu panelovou (Obr. 34). V několika úsecích lesní trasy se nachází několik rozcestí, zde opět chybí označení, kudy by stezka měla vést (Obr. 35 a Obr. 36).

Obr. 34: Přechod z lesní cesty na cestu panelovou Ledce – Smečno (Zdroj: Autor)

Obr. 35: Rozcestí na lesní cestě Ledce – Smečno 1 (Zdroj: Autor)

Obr. 36: Rozcestí na lesní cestě Ledce – Smečno 2 (Zdroj: Autor)

6. Třebichovice – Netovice

Hipostezka mezi Třebichovicemi a Netovicemi je vyznačena na mapě Středočeských jezdeckých stezek ţlutou barvou, podle této mapy z roku 2006 by trasa měla být ve výstavbě. Celá stezka není ţádným způsobem vyznačena. Podle mapy se stezka napojuje z pozemní komunikace v Třebichovicích na lesní cestu vedoucí přírodní rezervací kolem Vinařické hory (Obr. 37 a Obr. 38). Zpočátku hipostezka vede po pěší turistické stezce, dále odbočuje na polní cestu vedoucí kolem lomu do obce Saky.

Obr. 37: Lesní cesta v přírodní rezervaci Třebichovice 1 (Zdroj: Autor)

Obr. 38: Lesní cesta v přírodní rezervaci Třebichovice 2 (Zdroj: Autor)

4.2 Optimalizace stezek na Kladensku

Při vlastním terénním průzkumu a hodnocení stavu hipostezek na Kladensku bylo zjištěno celkem 25 nedostatků. Tyto nedostatky se objevovaly především ve formě špatně značených a nevhodně vedených tras, neprůchodnosti hipostezek a v neposlední řadě chybějícím inventářem jezdeckých stezek. Tyto nedostatky byly zakresleny do dvou digitalizovaných, optimalizovaných map. V mapě č. 1 (Obr. 39) se nachází nedostatky stezek, které je třeba opravit, v mapě č. 2 (Obr. 40) jsou zakresleny nové návrhy vedení stezek, vybudování nových uvazišť a vytvoření nebo doplnění nového značení. Mapy jsou také k dispozici jako volné přílohy BP ve formátu A3.

Mapa č. 1 – Mapa návrhu oprav jezdeckých stezek

1. Značení. Na jezdecké stezce kopírující polní cestu za obcí Studeněves je špatně viditelné značení. Značení je třeba opravit.

2. Oprava. Hipostezka za obcí Studeněves je zarostlá travinami, křovinami a stromy. Je neprůchodná. Zde je třeba stezku prořezat a vyčistit.

3. Oprava. Na konci stezky vedoucí lesem podél polní cesty za obcí Studeněves se nachází informační značka o finanční podpoře EU při budování jezdeckých stezek. Tato značka je zarostlá křovinami. Je vhodné tento prostor vyčistit od náletu.

4. Značení. Za obcí Ledce je nedostatečné značení směru trasy a špatně viditelné značení. Je třeba zde značení doplnit a opravit.

5. Oprava. Za obcí Ledce směrem k obci Šternberk se stezka napojuje z pozemní komunikace na polní cestu. Cesta je zarostlá křovinami a je neprůchodná. Zde je vhodné stezku prořezat a vyčistit, aby byla průchozí.

6. Značení. Na konci polní cesty v obci Šternberk je špatně viditelné značení jezdecké stezky. Zde je vhodné značení opravit.

7. Oprava. Na polní cestě u obce Kačice směrem ke Smečnu je cesta částečně zasypána sutí. Je třeba navezenou suť, ve které se mohou nacházet střepy, které by mohly poranit koně, odstranit.

8. Oprava. Dle mapy (Šafránek 2006) se u Turyňského rybníku nachází Vodácký klub Kladno, který se obchází. Cesta kolem klubu je také pěší turistickou stezkou, podle metodiky značení má být taková stezka široká 2m.

Zde je cesta úzká, z jedné strany je plot a na druhé straně se nachází les. Je vhodné stezku rozšířit směrem do lesa.

9. Značení. U přechodu silnice I. třídy z města Slaný směrem ke Karlovým Varům se nachází značení jezdeckých stezek, které je špatně viditelné pro jezdce. Je vhodné toto značení opravit.

10. Značení. Na konci obce Řisuty se nachází značení jezdeckých stezek, je ale špatně viditelné. Je vhodné toto značení opravit.

11. Oprava. Dle mapy (Šafránek 2006) místní jezdecká stezka z Třebichovic do Svinařov vede kolem Svinařovského potoka. Na části této stezky jsou vyjeţděné koleje od aut, které je třeba odstranit. Tyto koleje je dobré zasypat přijatelnou zaváţkou tak, aby se kůň nemohl zranit.

Obr. 39: Mapa návrhu oprav jezdeckých stezek (Zdroj: Autor)

2. Uvaziště. U Řisutského rybníku za obcí Studeněves se nachází místo, kde by bylo vhodné vybudovat nové uvaziště a odpočinkové místo pro jezdce s koňmi. Je zde vytvořené ohniště.

3. Úprava vedení stezky. Za obcí Studeněves kopíruje jezdecká stezka polní cestu. Cesta je zcela průchodná a vhodná pro vedení hipostezky. Polní cesta je součástí katastrálního území obce Řisuty. Moţnou změnu vedení stezky je vhodné konzultovat s obecním úřadem dotčené obce.

4. Úprava vedení stezky. V obci Šternberk se nachází místní jezdecká stezka, která je vedena polní cestou do Ledců. Je vhodné vést páteřní stezku touto polní cestou a vyhnout se tak vedení trasy přes pozemní komunikaci. Celá tato část je součástí katastrálního území obce Ledce.

5. Chyba vedení stezky. V obci Šternberk je stezka vedena kolem rybníku.

Podle mapy (Šafránek 2006) se rybník obchází z pravé strany, hipostezka je však vyznačena z druhé strany rybníku. Zde je vhodné vést stezku podél rybníku z pravé strany. Způsob, kterým je stezka vyznačena, je nevhodný.

Prochází se kolem rybářů po úzké stezce, je zde moţný střet.

6. Značení. Dle mapy (Šafránek 2006) se na stezce z obce Šternberk směrem ke Smečnu nachází rozcestí. Chybí zde vyznačení směru. Je třeba doplnit směr vedení stezky.

7. Značení. Dle mapy (Šafránek 2006) se na stezce z obce Šternberk směrem ke Smečnu nachází rozcestí. Chybí zde vyznačení směru. Je třeba doplnit směr vedení stezky.

8. Značení. Celá trasa z obce Šternberk do Smečna je vyznačena jen jedním směrem a to ze Smečna do Šternberku. Je třeba doplnit značení i z druhého směru vedení stezky.

9. Značení. Za obcí Kačice směrem k Srbům chybí směrové značení k polní cestě směrem ke Smečnu. Zde je třeba doplnit směrové značky.

10. Uvaziště. Na konci Turyňského rybníku směrem ke Kamenným Ţehrovicím je vhodné místo pro vybudování uvaziště a odpočinkového místa pro jezdce.

Prostor, ve kterém je vhodné uvaziště vytvořit, je vyhovující svou polohou i rozlohou.

11. Značení. Část hipotrasy vedoucí ke Kamenným Ţehrovicím, dle mapy (Šafránek 2006), se rozděluje na pěší turistickou stezku a lesní cestu, která je vyuţívaná jezdci. Zde není zřejmé, kudy by trasa měla vést, chybí zde značení. Je třeba ho zde doplnit.

12. Značení. Dle mapy (Šafránek 2006) je stezka z Libovic do Řisut vedena přes silnici I. třídy, kde není sníţena rychlost pro automobily a nenachází se zde ani upozornění na přechod koní. Toto místo je pro koně s jezdci velmi nebezpečné. Zde je třeba vytvořit značení upozorňující řidiče na moţnost přecházení jezdců s koňmi.

13. Značení. Při vjezdu do obce Řisuty se nenachází ţádné označení směru hipostezky, jezdec se snadno v obci ztratí. Je třeba zde značení stezek doplnit.

14. Značení. Z obce Třebichovice by měla vést místní jezdecká stezka přes přírodní rezervaci kolem Vinařické hory směrem k obci Netovice. Dle mapy (Šafránek 2006) je tato stezka ve výstavbě. Tato stezka stále není vyznačena.

Bylo by vodné toto značení doplnit.

Obr. 40: Mapa stezek s novými návrhy (Zdroj: Autor)

5 ZÁVĚR

Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo zhodnotit aktuální stav hipostezek na Kladensku a vytvořit návrh jejich optimalizace.

Praktická část bakalářské práce je tvořena anketním šetření, které bylo zaměřeno na provozovatele jezdeckých stanic a jezdce, kteří byli za pomoci těchto jezdeckých stanic oslovováni, vlastním terénním průzkumem a dvěmi digitalizovanými, optimalizovanými mapami vytvořenými pomocí programu ArcGis 9.2.

V rámci vlastního terénního průzkumu bylo provedeno zmapování lokality a zhodnoceno 27 km stezek a vypracovaná jejich stručná charakteristika. Na základě tohoto průzkumu a anketních šetření byly identifikovány problémy a nedostatečnosti na určených stezkách.

Výsledky terénního průzkumu ukázaly, ţe stav hipostezek neodpovídá očekávání, které vyplynulo z dostupných zdrojů. Jako největší nedostatek se ukázalo neodpovídající značení stezek na dostupných mapách a v terénu, nebezpečnost některých úseků na trasách hlavně při přecházení přes pozemní komunikaci, chybějící a špatné značení stezek a obtíţná průchodnost značených cest pro jezdce s koněm. Skutečnosti zjištěné při terénním a anketním šetření se shodovaly.

V návaznosti na tato šetření byly navrţeny optimalizované, digitalizované mapy vybraných tras v okolí Kladenska v měřítku 1:65 000. Do těchto map byly zaneseny navrţené segmenty. Mapy jsou jako volné přílohy BP. Slouţí především jak pro majitele jezdeckých stanic a jezdce z přilehlého okolí jako návrh pro zkvalitnění těchto tras, ale také aby informovala širokou jezdeckou a nejezdeckou veřejnost o stavu a aktuálnosti těchto jezdeckých turistických stezkách.

Lokalita a umístění stezek udává předpoklad v jejich aktivnějším vyuţití jezdeckými kluby i jednotlivci nejen z přilehlého okolí. Při akceptování navrţených úprav v této práci by stezky mohly daleko lépe slouţit svému účelu. Vzhledem k finanční náročnosti optimalizace stezek se jeví jako nejvýhodnějším řešením zapojit do jejich další propagace a případné úpravy jak obce, v jejichţ katastru se jejich stezky nachází, tak majitele přilehlých jezdeckých stanic, popřípadě širokou jezdeckou i nejezdeckou veřejnost a to i z důvodu týkajících se jiţ vyčerpaných moţností financování z dotovaných programů.

6 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ

1. ANDRLOVÁ, M., 2008. Na koni křížem krážem po Česku. 1. vyd. Praha:

Fragment. Tipy na výlety. ISBN 978-80-253-0569-0.

2. ANDRLOVÁ, M., 2004. Turistika na koni: Program rozvoje Jihočeského s koněm po republice. [online]. 11. 07. 2009. [cit. 2016-02-12]. Dostupné z:

http://hobby.idnes.cz/tip-vyzkousejte-si-i-nekolikadenni-putovani-s-konem- po-republice-pyu-/hobby-mazlicci.aspx?c=A090710_113406_hobby-mazlicci_mce

In document SEZNAM OBRÁZKŮ (Page 58-96)