Vznik Hospodyňské školy v zámku Niměřice

Mladoboleslavsko bylo oblastí s velmi úrodnou půdou a řadou země-dělských usedlostí. Proto bylo nutné v okrese Mladá Boleslav zřídit školu, kte-rá by vzdělávala venkovské dívky. O zřízení hospodyňské školy v okrese mla-doboleslavském se uvažovalo již od roku 1910. V dubnu roku 1910 Hospodář-sko-politický spolek pro okres mladoboleslavský posílal několik žádostí okres-nímu správokres-nímu výboru v Mladé Boleslavi o projednání a zřízení hospodyňské školy v okrese mladoboleslavském. V žádosti bylo podáno 29 petic z jednotlivých obecních úřadů z okresu Mladá Boleslav a 12 petic agrárních korporací. Dále o zřízení hospodyňské školy usilovaly zemědělské korporace a kruh hospodářský.⁴³ V okrese Mladá Boleslav bylo nutné vzdělávat venkovské hospodyně. Venkovské hospodyně byly ženy a dívky, které pocházely ze ze-mědělského prostředí. Nejprve byly dívky posílány do odborných škol soused-ních okresů, ale ty však brzy nestačily. Proto bylo nutné zřídit hospodyňskou školu v Mladé Boleslavi. Zřízení hospodyňské školy na Mladoboleslavsku odůvodňovali tím, že je centrem komunikačních sítí středem pojizerských a severo-východočeských okresů, které hospodyňskou školu postrádají. Nejbližší hospodyňské školy se nacházely ve Stěžerách u Hradce Králové a Chrudimi.

Do jmenovaných škol, pro velký zájem uchazeček, nebyly přijímány dívky z okresů pojizerských.⁴⁴ Proto odjížděla celá řada venkovských dívek ,,do růz-ných německých klášterů, které svým zpátečnickým a germanizačním vlivem otravují mladé duše ženského venkovského dorostu.“⁴⁵

Nejprve byly jako objekty pro zřízení nové hospodyňské školy vybrány zámky v Březně a Luštěnicích u Mladé Boleslavi. Zámek v Březně však nevy-hovoval, protože v jeho prostorech sídlila úřednická rada.⁴⁶ Zámek v Luštěnicích nevyhovoval z důvodu, že byl ve špatném stavu. Jako vhodný

43 Státní okresní archiv Mladá Boleslav, fond Hospodyňská škola Mladá Boleslav, 1920 – 1951, inv. č. 155, list č. 3, dopis okresnímu výboru v Mladé Boleslavi.

44 SOkA Mladá Boleslav, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 156, kart. 7, list č. 10.

45 Tamtéž, list č. 17.

46 Prameny nepopisují, o kterou konkrétní radu se jedná.

objekt pro zřízení hospodyňské školy byl nakonec vybrán zámek v Niměřicích.

V rozhodování hrálo roli to, že kolem zámku byla rozlehlá zahrada. V zámku Niměřice doposud bydlely dvě staré dámy,⁴⁷ které však vlastnily byt v Berlíně.

Proto nebyl problém, aby ze zámku odešly.⁴⁸ Český odbor zemědělské rady doporučil zřídit jednoletou hospodyňskou školu v mladoboleslavském kraji.

Zemský správní úřad povolil dne 25. února 1920 zřízení hospodyňské školy v okrese. Hospodyňská škola byla založena z podnětu okresního sdružení dorostu Republikánské strany Československého venkova v Mladé Boleslavi. Hospo-dyňská škola ,,měla doplnit všeobecné vzdělání dívek, současně připravit bu-doucí ženu hospodyni tak, jak toho správa každé domácnosti zvláště pak rol-nická vyžaduje.“ ⁴⁹ Hospodyňskou školu podporovaly zemské, státní, okresní, obecní úřady a spolky. Při zřizování hospodyňské školy v zámku Niměřice byly finance shromažďovány prostřednictvím sbírek, kromě jiného. Sbírky o slavnostech v Bezně a Chudíři přispěly částkou 5000 korun a sbírka v Husí Lhotě částkou 13 000 korun.⁵⁰ Doba vyučování byla stanovena na jeden vyu-čovací rok, tj. deset měsíců. Školní rok probíhal od 16. září do 15. července.

Škola byla stanovena jako internátní a internát byl umístěn přímo v areálu ško-ly. Podmínky pro přijetí dívek na hospodyňskou školu byly stanoveny, tak že dívkám muselo být alespoň 15 let, musela být zdravá a prokázat se propouště-cím vysvědčením z obecné školy. Dívky platily školné 200 korun, zápisné 10 korun, internátní poplatky 50 korun, příspěvek na drobné učební pomůcky 25 korun. Tyto poplatky činily ročně 285 korun. Na stravné se platilo 300 korun a poplatky za palivo a elektriku vycházely na 50 korun. Změnu konkrétní částky těchto poplatků každoročně stanovilo kuratorium. Pro úplně chudé dívky bylo zřízeno stipendium, případně mohlo být školné zlevněno. Chod školy měla na starost ředitelka. V její nepřítomnosti ji zastupovala učitelka, jež byla zvolena kuratoriem. Bezprostřední dozor nad školou vykonávalo kuratorium. Bylo slo-ženo ze zástupce vlády Československé republiky, zástupce zemského výboru, zástupce zemědělské rady, zástupce okresního výboru mladoboleslavského, zástupce obce Niměřice, zástupce okresního sdružení dorostu Republikánské

47 Prameny neoznačují konkrétněji, o které dámy se jednalo.

48 SOkA Mladá Boleslav, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 156, kart. 7, list č. 10.

49 Tamtéž, list č. 15.

50 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 66, s. 12 – 14, zápis ze schůze kuratoria hospodyňské školy, 20. 8. 1920.

strany československého venkova v Mladé Boleslavi a z ředitelky školy. Nej-vyšší dozor náležel Ministerstvu zemědělství a zemskému výboru.⁵¹ ,,Hlavní vyučovacím cílem bylo připravit dívčí zemědělský dorost po odborné stránce studia, tak i na praktický výcvik budoucím životem. Dívky se učily jak teorii, tak i odborné předměty, které se vztahovaly k vědám přírodním, vaření, polnímu hospodářství, zahradnictví, chovu hospodářských zvířat, ženským ručním pra-cím, nauce o látkách, kreslení střihů hlavně s účelem na praktické použití v domácnosti.“⁵² Na rozdíl od chlapeckých škol byly předměty více orientované na údržbu domácnosti. Součástí školy byly pozemky, kde si dívky mohly vy-zkoušet jednotlivé předměty v praxi. Byly to zelinářské pole, drůbežárny, chlé-vy a hospodářské budochlé-vy.

Zámek v Niměřicích patřil knížeti Alexandru Thurn-Taxiss. Byla uza-vřena nájemní smlouva mezi knížetem a kuratoriem hospodyňské školy na 1000 korun ročně po dobu dvaceti let. V zámku byla potřeba udělat rekon-strukce a úpravy ke školním a vyučovacím účelům. Vypracováním stavebních návrhů zámeckých prostor byl pověřen inženýr Beneš z Bezna.⁵³ Řešil se blém s hajným, který doposud některé prostory zámku obýval. Do těchto pro-storů byl naplánován byt pro školního zahradníka. Kníže Alexandr Thurn-Taxiss žádosti kuratoria vyhověl a na své náklady opravil hájovnu, kam se haj-ný mohl přesunout. Zástupce ministerstva vylíčil finanční stav kuratoria jako nedostatečný k vnitřní úpravě budovy. Bylo shromážděno 100 000 korun, z toho jen nábytek vyšel na 50 000 korun. Tato částka však nepokrývala veške-ré vybavení kuchyně, mlékárny, učební pomůcky atd.⁵⁴ Postupně se vybavova-ly prostory škovybavova-ly nábytkem a potřebnými spotřebiči. Do kuchyně podle návrhu inspektorky Betty Kozákové se pořídil železný sporák se dvojím topením za 9000 korun, 4 pečící trouby, 1 ohřívárnu od firmy Koliba Pankrác. Od firmy Fagus se objednalo 20 židlí, šicí stroje se opatřily od pana Bílka z Mladé Bole-slavi.⁵⁵

51 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 157, kart. 7, list č. 8 – 10, stanovy.

52 BAREŠ, František. Dějiny mladoboleslavského školství. V Mladé Boleslavi: Město Mla-dá Boleslav, 1888. s. 139.

53 Prameny bohužel inženýra Beneše z Bezna neoznačují křestním jménem.

54 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 66, s. 3 – 6, zápis ze schůze kuratoria hospodyňské školy, 4. 6. 1920.

55 Tamtéž, s. 7 – 9, zápis 22. 7. 1920.

Hospodyňskou školu finančně podporovali různí velkostatkáři, hospo-dářské záložny, cukrovary, hospodářská družstva apod. Jako příklad jsou uve-deni sponzoři, kteří podporovali Hospodyňskou školu v Niměřicích roku 1924:

,,Okresní hospodářská záložna v Nových Benátkách poskytla hospodyňské ško-le částku 500 korun. Obecní úřad v Jizerním Vtelně 200 korun, obecní úřad Horní Slivko 50 korun, obecní úřad v Kosořicích 50 korun. Okresní hospodář-ská záložna v Mladé Boleslavi přispěla obnosem 2000 korun, správa občanské záložny Dolní Cetno částkou 500 korun. Okresní správní komise v Nových Be-nátkách přispěla částkou 300 korun, okresní správní komise Bělá pod Bezdě-zem 2000 korun. Dále správní rada spolkového cukrovaru v Horkách nad Jize-rou částkou 1000 korun a společná továrna na cukr Dolní Cetno 1200 korun V poslední řadě přispěla rada hospodářského družstva v Mladé Boleslavi část-kou 300 korun.“⁵⁶

Místo zahradníka-školníka bylo obsazeno panem Svobodou.⁵⁷ Na místo ředitelky hospodyňské školy byla přijata Karla Koníčková⁵⁸ a inspektorka Bet-ta Kozáková jí předala do rukou správu školy. Školní budova byla pojištěná proti požáru, vloupání, nebo krádeži.⁵⁹ Zápisy do hospodyňské školy byly vy-hlášeny v časopisech Rodný kraj, Venkov, Mladoboleslavské listy. Škola měla plně zařízen internát, kdy počet chovanek navrhovala inspektorka Betta Kozá-ková. Navrhla jen třicet dívek. Do roku 1922 byla hospodyňská škola nejprve soukromou školou a právo veřejnosti dostala 26. 5. 1922. Když byla škola sou-kromou, tak po absolvování vydávala vysvědčení, ale to vysvědčení nebylo uznáno všude. Jakmile škola získala právo veřejnosti, tak vysvědčení z této školy opravňovalo držitelku, že ho mohla uplatňovat jinde. Slavnostní otevření školy a zahájení vyučování proběhlo dne 17. října 1920 v Niměřicích u Mladé Boleslavi.⁶⁰ Program slavnostního otevření školy byl zahájen uvítacím proslo-vem. Následoval proslov ředitelky školy Karly Koníčkové na téma ,,O význa-mu hospodyňských škol“, následoval ,,nástin vývoje zřízení hospodyňské školy

56 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, inv. č. 163, kart. 7, list č. 110.

57 Prameny bohužel zahradníka (školníka) Svobodu neoznačují křestním jménem.

58 Prameny jí zásadně titulují slečna ředitelka Karla Koníčková.

59 SOkA MB, fond HŠMB, 1920 – 1951, kniha č. 66, s. 14 – 16, zápis ze schůze kuratoria hospodyňské školy, 9. 9. 1920.

60 Pozvánka na slavnostní otevření Hospodyňské školy v Niměřicích viz příloha č. 7.

v Niměřicích“, dalšími body programu byly proslovy a zakončení prohlídkou školy.⁶¹