Základní potraviny a jejich složení

Mléko, ať již kravské či kozí je velmi dobrým zdrojem vitaminů a minerálních látek, především vápníku, hořčíku a fosforu. Tyto látky pro každého z nás a zejména pro děti, bývají nezbytné pro vývoj kostí a zubů. Mléko dále obsahuje nepatrné množství vitaminu D, který napomáhá vstřebávání kalcia do kostí. Mléko a mléčné výrobky by tak měly být důležitou součástí každodenní stravy dětí jak v předškolním, tak ve školním věku (Hanreich 2001, s. 23).

Nezbytně důležitou součást jídelníčku dětí tvoří upravené mléčné výrobky, které patří do potravin vyrobených samotným zpracováním mléka jako jeho základní suroviny v mlékárně. Mezi mléčné výrobky patří zejména máslo, sýry, syrovátka, podmáslí, smetana, zakysaná smetana, kefír, jogurt, jogurtové nápoje, tvarohy i zmrzlina. Mléko a mléčné výrobky však vyjma uvedených vitamínů a minerálních látek obsahují i důležité a tělu prospěšné bakterie typu Laktobacilus.

„Bakterie mléčného kvašení celé řady kmenů, z nichž je nejznámější Laktobacilus acidophilus, jsou doporučeny pro všechny děti. Samotný Laktobacilus není významně účinný ve smyslu zlepšení mikrobiální střevní dysbalance (nerovnováhy). V tom smyslu jsou lepší (z praktického pohledu) acidofilní mléko a kefír. Přesto se směs mléčných kvasných kultur velmi osvědčuje. Acidophilus a další zmíněné kultury lze v čisté, sušené nebo tekuté formě použít jako výborný doplněk pro děti, které nekonzumují živé zakysané mléčné výrobky a mají problémy se zácpou a dokonce i s imunitou“

(Fořt 2000, str. 90).

31 Sýry

V České republice, dle zveřejněných údajů z roku 2013 na internetových stránkách ministerstva průmyslu a obchodu, byla v roce 2012 průměrná spotřeba 2,2 kg tavených sýrů na osobu a rok. Jedná se o největší množství spotřeby sýrů v celé Evropě.

Dle Terezy Morávkové z Ústavu mléka, tuků a kosmetiky VŠCHT Praha, ale naprostá většina tavených sýrů obsahuje zvýšené množství konzervačních tavených solí s přídavky fosfátů. Konzervační tavící soli na sebe sice přirozeně vážou vápník, který však lidské tělo v této podobě nedokáže vstřebat, a proto ho bez užitku vyloučí. Tavící soli obsahují velké množství fosfátů, zejména fosforu a sodíku, čímž již v jedné porci sýra překračujeme doporučené denní množství soli.

Nejvhodnějšími sýry ke spotřebě jsou ty, které byly vyrobeny tradiční, tedy pouze přírodní cestou a jejichž složení tak neobsahuje žádné tavící soli, rostlinné tuky, konzervanty ani zvýrazňovače chuti. Za svou osobu čtenářům doporučuji z českých výrobků čistě smetanové sýry z mlékárny v Sedlčanech, ze zahraničních pak sýry typu

„gervais“.

Maso a masové výrobky

Mezi nejlepší dodavatele minerálů železa v naší stravě patří maso, které poskytuje velmi cenné bílkoviny i vitamin B¹². Mezi oblíbené druhy masa, zejména u českých konzumentů, patří kuřecí i drůbeží maso. To většině dětí chutná, zejména pro jeho křehkost a snadnou stravitelnost. U kuřat a krůt musíme dbát na důležitý aspekt, který zaručí, že maso bude skutečně dokonale čerstvé a správně tepelně upravené.

Vzniká zde totiž nebezpečí, že maso by mohlo obsahovat škodlivé salmonely, což jsou bakterie způsobující průjem i zvracení. Vepřové maso obsahuje množství špatně stravitelného tuku, vitaminy zastupuje pouze vitamín B1. Maso hovězí obsahuje ve velké míře zastoupený zinek, jehož přítomnost v těle je nezbytnou podmínkou fungování enzymatických systémů, zejména při tvorbě inzulínu. Střídejme masa vepřová a hovězí v libové formě a masa drůbeží od každé pernaté, hrabavé i vodní zvěře. Problematickou oblastí masa představují uzeniny, které pro děti nejsou vhodné.

Obsahují velké množství tuku, ochucovadel, regulátorů chuti a stabilizátorů, bývají slané a pro děti zcela nevhodně kořeněné. Mezi tolerované druhy uzenin pro děti

32

patří výběrová šunka, dětský šunkový salám a vybrané drůbeží a krůtí salámy. Ovšem zcela zapovězené by dětem měly být trvanlivé salámy a masné výrobky typu paštik a konzervovaných výrobků.

Ovoce

Ovocem označujeme jedlé plody kultivovaných, případně volně rostoucích rostlin.

Základně je dělíme na jádrové, peckové, bobulové, citrusové a skořápkové. Mezi dětmi bývá ovoce velmi oblíbené, proto jím často doplňujme jejich jídelníček. Děti jej mají rády zejména pro jeho sladké i aromatické vlastnosti. Ovoce rovněž obsahuje mnoho tělu prospěšných minerálních látek a vitaminů. Pozor však musíme dát u druhů, které mají vyšší kalorickou hodnotu, zejména u dětí, které mají sklony k obezitě.

Mezi nejoblíbenější druhy zahradního ovoce dětí patří jablka a hrušky, maliny, ostružiny, rybíz, angrešt a jahody. Z citrusových plodů děti vyhledávají pomeranče a pomelo.

Zelenina

Zeleninu rozdělujeme na osm základních druhů, a to na kořenovou, košťálovou, listovou, cibulovou, tykvovitou, lilkovitou, luskovou a hlízovitou. Zelenina samotná má velmi malou energetickou hodnotu. Obvykle obsahuje 80-95 % vody a pouze několik málo procent proteinů a využitelných sacharidů. Nutriční hodnota zeleniny tak spočívá především v jejím obsahu vitaminů. Z těch má nejvyšší zastoupení beta-karoten, vitamin C, provitamín A i kyselina listová. Z minerálů jsou pro naše tělo důležité prvky draslíku, vápníku, hořčíku, fosforu a železa. Zelenina rovněž přispívá k pocitu nasycení, a proto se stává vhodnou součástí redukčních diet. Všechny její druhy obsahují vlákninu, podporují tak peristaltiku (střevní pohyb) a mají mírně projímavý účinek.

Při přípravě zeleniny ke konzumaci, doporučuje se postupovat dle uvedených zásad:

1. zásadně dáváme přednost syrové zelenině před sterilovanou, 2. mimo sezónu využíváme široké nabídky zmražené zeleniny,

3. při tepelném zpracování ji jen dusíme, nebo připravíme v horkovzdušné troubě, 4. zeleninu připravujeme čerstvou, nedovařujeme najednou pro celou dobu výdeje, 5. nepřipravujeme jíšku, ale zahušťujeme strouhaným bramborem či škrobem,

33

6. saláty připravujeme s olejem a přísadami, eventuálně s jogurtovou zálivkou, 7. čerstvou zeleninu používáme na oblohu jídel (Šoltysová, aj. 1996, s. 37).

Obiloviny

Pod pojmem obiloviny se skrývají zrna vyšlechtěných trav. V našich klimatických podmínkách se pěstuje zejména pšenice, ječmen, oves a žito. Mezi obiloviny řadíme kukuřici, pohanku, amarant nebo proso. Obiloviny, rýže, kroupy, brambory, ale i následné výrobky z nich, kterými jsou těstoviny i pečivo, se podávají jako přílohy.

Navzdory tomu patří mezi nejdůležitější skupinu potravin a měly by tvořit nejméně jednu třetinu pokrmu. Velikou oblibu u dětí získávají například tyto pokrmy: špagety, rýže, kukuřičný salát či brambory na různé způsoby. Chléb a teplé obilné přílohy dodají tělu zejména energii, neboť obsahují velké množství škrobů. Obiloviny obsahují také důležité B vitaminy a minerální látky typu hořčík, draslík a fosfor. Obsahují rovněž významný obsah hrubé vlákniny, která v těle zlepšuje zažívání a chrání střevní stěny i stěny žaludku. Obiloviny se též konzumují v podobě ovesných vloček nebo celých obilných zrn, známých jako müsli. Ty mají vysoký obsah vitamínů a vlákniny, a proto tvoří vhodnou složku zdravé potravy. Problematickou se stává jejich konzumace ve formě máčených tyčinek či ochucených směsí, neboť obsahují velké množství cukru.

Vejce

Vejce mají vysoký obsah plnohodnotných bílkovin a obsahují tuky, vitamíny a minerální látky. Slepičí vejce obsahují velké množství vody, jejím největším zdrojem je samotný bílek. Bílek i žloutek obsahují bílkoviny, kdežto tuky se soustředí pouze ve žloutku. Slepičí vejce ovšem obsahují mnoho cholesterolu (424 mg/100 g vajec).

Podle některých studií však zas až tolik nepřispívají ke zvyšování krevního cholesterolu, neboť navíc obsahují lecitin, který naopak množství cholesterolu v krvi snižuje. Vejce samotná bývají energeticky velmi vydatná, ale těžko stravitelná.

Jejich stravitelnost však závisí na jejich tepelné úpravě. Lidský organizmus snadněji stráví vařená vejce než ta smažená. Doporučuje se dětem servírovat 3 až 5 ks za týden.