Svou práci Vliv genderových aspektů na volbu povolání žáků a žákyň v základním vzdělávání jsem záměrně rozčlenila do několika oblastí. Nejprve jsem zkoumala, co je to gender a jaké mohou být genderové aspekty. Následně jsem zjistila, jak vypadá prostředí školy v naší společnosti, jak konkrétně do něj tyto genderové aspekty zapadají a jak ovlivňují rozhodování žáků a žákyň v základním vzdělávání, kteří ukončují povinnou školní docházku, ohledně volby jejich budoucího povolání, popřípadě jejich dalšího studia.
Ve své práci jsem na základě zjištěných poznatků došla hned k několika závěrům.
Zaprvé, že vliv genderu a konkrétně genderových stereotypů ve školství, je možná větší, než je na první pohled patrné. Zadruhé, že ať má škola a všichni její aktéři na žáky a žákyně sebe větší vliv, nakonec to jsou ve většině případů rodiče, potažmo rodina, kdo nejvíce ovlivní jejich úsudek při volbě povolání. A v neposlední řadě, že ačkoliv se zdají veškeré snahy vymanit se z genderových stereotypů bezvýsledné, a podle některých teorií dokonce nemožné, určitá šance na změnu existuje. Avšak škola, jakožto velmi vlivná instituce při formování naší osobnosti, se od tohoto snažení často odvrací a mnohdy ještě více tyto stereotypy podporuje, což by neměla. Naopak, právě tady je důležitější, než kde jinde, šířit informace, posilovat povědomí o těchto překážkách a snažit se jim předejít. Protože jedině tak nás to může posunout nejen k vyváženějšímu trhu práce, a tedy k lepším a „stejnějším“ podmínkám pro ženy i muže, ale také k lepší společnosti, kde je co nejméně segregace, útlaku a nespravedlnosti. A škola jako jeden z hlavních aktérů působících na osobnost člověka již od raného dětství sehrává v oblasti volby povolání důležitější roli, než by se mohlo zdát. Ovlivňuje jeho rozhodování v rámci předškolního a základního vzdělávání, ale dokáže zapůsobit i později. Tedy i přes výše uvedené, že rozhodující při volbě povolání je působení rodiny, dospěla jsem k poznání, že vliv školy je nezpochybnitelný.
Během psaní své práce jsem také došla k několika možným způsobům, jak změnit některé mnou zjištěné závěry, nebo jak některé situace vyřešit jinak a možná lépe.
Jako nezbytné vnímám přípravu žáků a žákyň na jejich budoucí volbu povolání, a to nejpozději v 8. ročníku, ale nejlépe ještě dřív. Prostřednictvím učitelů/ek, výchovných či kariérních poradců/kyň, projektů a podobně, by žáci a žákyně měli být připravováni na tento mnohdy nelehký úkol. Zároveň by se s nimi mělo pracovat takových způsobem, aby se na ně
50
nepřenášely genderové stereotypy a neprohluboval se tak ještě více „začarovaný kruh“
segregované společnosti.
Dále je důležité připustit značný vliv rodičů na rozhodování žáků a žákyň, a to hlavně proto, aby se s tím dalo dále lépe pracovat. Rodiče by měli být stejně informovaní, jako žáci a žákyně a škola by touto cestou měla zajistit pravidelnou komunikaci a předávání informací právě jim, zejména pak těm, kteří jsou ohledně svého úkolu – pomoci dětem s volbou povolání – nejistí, nebo se na něj necítí vůbec. Přes veškerý vliv rodičů, sociálního prostředí a v neposlední řadě také vrstevníků/ic, je důležité, aby zůstalo rozhodování žáků a žákyň o jejich budoucím povolání či dalším studiu do jisté míry autonomní. Přeci jenom tato volba bude ovlivňovat hlavně jejich budoucnost a navzdory všem vlivům by měla vycházet právě z nich.
Z mé práce také vyplývá, že problém často nebývá v nedostatku příslušných institucí pro podporu a pomoc, či způsobů pro získání informací pro mladistvé o volbě povolání, ale v tom, že o nich žáci a žákyně, ani rodiče, nevědí. Nejdůležitějším úkolem školy je v tomto ohledu poskytování informací. Protože teprve dobře informovaný člověk může zvážit všechny své možnosti, svobodně se rozhodnout a svou volbou tak přispět k lepšímu životu ve společnosti. Zároveň je důležité, aby žáci a žákyně nebyli ke své volbě příliš tlačeni.
Vzdělávání je proces na celý život a úměrně se získáváním informací a zkušeností se jejich volba může v jeho průběhu ještě několikrát změnit. Začít by se však mělo co nejdříve.
Je zřejmě patrné, že téma, které jsem si vybrala, je velice obsáhlé a rozvětvené do dalších souvisejících oblastí. Volba povolání je složitý proces, který je kromě zjištěných aspektů, jako je rodina, škola, lidé v blízkém okolí a interakce s nimi, ovlivněno ještě řadou dalších faktorů. Avšak jeho podrobné zkoumání bylo velmi zajímavé a mnohdy překvapivé.
Jsem ráda, že jsem měla tu možnost se tímto tématem zabývat a ráda bych v něm v budoucnu pokračovala.
51
Seznam použitých zdrojů
1. EURYDICE. Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě [online]. 2009/10.
Česká republika: European Commission, 2009/10 [cit. 2016-02-21]. Dostupné z:
http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/system-vzdelavani-v-cr
2. EURYDICE. Eurybase The Information Database on Education Systems in Europe:
Organizace vzdělávací soustavy České republiky [online]. 2007/08. Česká republika:
European Commission, 2007/08 [cit. 2016-02-21]. Dostupné z:
http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/system-vzdelavani-v-cr
3. FORSTHUBER, Bernadette, Anna HORVATH a Akvile MOTIEJUNAITE. Genderové rozdíly ve výsledcích vzdělávání:: Opatření a současná situace v Evropě. Brusel: Eurydice, 2010. ISBN 978-92-9201-130-7
4. GIDDENS, Anthony, SUTTON, Philip W (ed.). Sociologie. Vyd. 1. Praha: Argo, 2013.
ISBN 978-80--257-0807-1.
5. GOFFMAN, Erving. Všichni hrajeme divadlo: sebeprezentace v každodenním životě. Vyd.
1. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1999. ISBN 80-902-4824-1.
6. GREGER, David a Věra JEŽKOVÁ (eds.). Školní vzdělávání: zahraniční trendy a inspirace. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1313-0.
7. IRENA, Smetáčková. Genderové aspekty přechodu žáků a žákyň mezi vzdělávacími stupni.
Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005.
8. JARKOVSKÁ, Lucie, Kateřina LIŠKOVÁ a Iva ŠMÍDOVÁ. S genderem na trh:
rozhodování o dalším vzdělání patnáctiletých. Vyd. 1. Praha, 2010. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-030-8.
9. JARKOVSKÁ, Lucie. Gender před tabulí: etnografický výzkum genderové reprodukce v každodennosti školní třídy. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2013.
Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-119-0.
10. KARSTEN, Hartmut. Ženy - muži: genderové role, jejich původ a vývoj. Vyd. 1. Praha:
Portál, 2006. Spektrum (Portál). ISBN 80-736-7145-X.
11. LOJKOVÁ, Hana. Genderová analýza vybraných učebnic (ve vztahu k volbě povolání). In:
SMETÁČKOVÁ, Irena, Lucie JARKOVSKÁ a Hana LOJKOVÁ. Podpora genderově ne/stereotypní volby povolání v současných kurikulárních dokumentech. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2015.
52
12. PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 2., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-631-4.
13. RENZETTI, Claire M a Daniel J CURRAN. Ženy, muži a společnost. Vyd. 1. Praha:
Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0525-2.
14. SIMERSKÁ, Lenka. Co je to sexismus. FEMINISMUSCZ: Názorový portál současného feminismu [online]. 2001 [cit. 2016-03-20]. Dostupné z:
http://www.feminismus.cz/cz/clanky/co-je-to-s-e-x-i-s-m-u-s
15. SMETÁČKOVÁ, Irena a Lucie JARKOVSKÁ Gender ve škole: příručka pro budoucí i současné učitelky a učitele. Vyd. 1. Praha: Otevřená společnost, 2006. ISBN 80-903-3315-X.
16. SMETÁČKOVÁ, Irena Příručka pro genderově citlivé vedení škol. Vyd. 1. Praha:
Otevřená společnost, 2007. ISBN 978-80-87110-01-0.
17. SMETÁČKOVÁ, Irena. Gender a volba povolání. In: SMETÁČKOVÁ, Irena a Klára VLKOVÁ. Gender ve škole: příručka pro vyučující předměty občanská výchova, občanská nauka a základy společenských věd na základních a středních školách. Vyd. 1. Praha:
Otevřená společnost, 2005. ISBN 80-903-3312-5.
18. SMETÁČKOVÁ, Irena. Pedagogická orientace. 2013, 23(5), s. 717-733. DOI:
10.5817/PedOr2013-5-717. ISSN 12114669. Dostupné také z:
https://journals.muni.cz/pedor/article/view/1111
19. SMETÁČKOVÁ, Irena. Příručka pro genderově citlivé výchovné poradenství. Praha:
Otevřená společnost, 2007. ISBN 978-80-87110-00-3.
20. VÁCLAVÍKOVÁ HELŠUSOVÁ, Lenka. Dětské čtenářství v současné společnosti z perspektivy sociologie vzdělání. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita, 2012. ISBN 978-80-7372-936-3.
21. VALDROVÁ, Jana Decarli, Irena SMETÁČKOVÁ a Blanka KNOTKOVÁ. Pomůcka při posuzování genderové korektnosti učebnic: Doporučené otázky. Součást projektu Posuzování genderové stereotypnosti učebnic: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2004.
22. Zákon č. 72/2005 Sb., poradenské služby ve školách a školských poradenských:
Poskytování poradenských služeb. In: ASPI [právní informační systém]. Praha, 2005, 9. 2.
2005.
53
Seznam příloh
Obrázek 1: Přiřazení vlastností mužů a žen ... 15
Obrázek 2: Podíl žen v kategoriích učitelů ... 25
Obrázek 3: Existence veřejných chlapeckých a dívčích škol v Evropě, 2008 ... 35
Obrázek 4: Časté slýchání výroků ... 42
Obrázek 5: Hodnocení povolání ... 43