Tabulka č.7:
Četnost výskytu zdravotních problémů u klientů s DS, dle položky č. 19 a 20 z dotazníku
Četnost výskytu zdravotních problémů u klientů
s Downovým syndromem, dle výpovědi respondentů Počet Procenta
Poruchy zraku 36 24 %
Kožní problémy 27 17 %
Srdeční vady 20 13 %
Poruchy sluchu 13 8 %
Vady pohybového aparátu 12 8 %
Psychické poruchy 12 8 %
Infekce horních cest dýchacích 8 5 %
Zažívací obtíže 7 4 %
Oslabená imunita 7 4 %
Epilepsie 7 4 %
Poruchy štítné žlázy 3 2 %
Cukrovka 3 2 %
Klinefelterův syndrom 2 1 %
Leukémie 0 0 %
Graf č.7:
Oproti zdrojům z odborné literatury se ve výsledcích průzkumu navíc objevuje poměrně vysoká četnost výskytu kožních problémů. Naopak poruchy sluchu, které jsou v odborné literatuře dle výskytu četnosti uváděny na prvním místě, jsou dle výsledků průzkumu až na místě čtvrtém (v 8%), a to společně s vadami pohybového aparátu a psychickými poruchami.
Dle výsledků průzkumu, mezi nejméně časté zdravotní problémy u jedinců s DS, o kterých respondenti vypovídali patří dále, v následujícím pořadí: Leukémie (v 0%) a Klinefelterův syndrom (v 1%). Při porovnání těchto výsledků se zdroji z odborné literatury najdeme opět rozdíly, kdy odborná literatura (Selikowitz, 2005, s.95, 96) udává mezi nejméně časté zdravotní problémy u jedinců s DS na prvním místě Klinefelterův syndrom (objevuje se u 1% chlapců) a na místě druhém Leukémii (objevuje se u 1% jedinců s DS bez rozdílu pohlaví). Výsledky tohoto průzkumu se se zdroji z odborné literatury shodují tedy pouze v druhu dvou nejméně častých onemocnění, nikoli však v četnosti jejich výskytu. Předpoklad č. 2, stanovený na základě odborné literatury se v konfrontaci s výsledky průzkumu tedy nepotvrdil. Důvodem pro nepotvrzení obou předpokladů může být fakt, že získaná data se dotýkají pouze menší, náhodně vybrané skupiny jedinců s DS a tyto výsledky nelze tudíž generalizovat na celý základní soubor jako je tomu v případě poznatků z odborné literatury.
Tabulka č. 8: váhy a indexů BMI u klientů s DS). Sečteme-li tyto dvě položky dostaneme výsledek, ze kterého vyplývá, že 72% jedinců s DS umístěných v ÚSP kde jsou respondenti zaměstnáni trpí nadváhou či obezitou. Předpoklad č. 3 o tom, že více než 70% těchto jedinců trpí nadváhou či obezitou se tedy v praxi potvrdil.
______________________________________________________________________________
Tabulka č. 9:
Výsledky výpočtů BMI indexů vzhledem k věku klientů s DS, o kterých respondenti vypovídali, dle položky č. 5 z dotazníku
Věk klientů s DS s nadváhou či obezitou Počet Procenta
10-14 let 5 13 %
Získaná data poukazují na to, že 87% klientů s DS, o kterých respondenti vypovídali a kteří trpí nadváhou či obezitou spadají do věkové skupiny 15 a více let. Zbývajících 13% těchto
Tabulka č. 10:
Informovanost respondentů o zdravotních problémech vyskytujících se u klientů s DS, dle položky č. 6 z dotazníku
Graf č.10:
Informovanost respondentů o zdravotních problémech vyskytujících se u klientů s DS
8% 62%
30%
Informovaných
Neinformovaných
Neví
Ze získaných výsledků je patrné, že 62% respondentů – vychovatelů a pracovníků v ÚSP, je informováno o možných zdravotních problémech objevujících se u jedinců s DS. 8%
respondentů spadá do kategorie v této oblasti neinformovaných a 30% respondentů dále uvedlo, že o specifických zdravotních problémech vázajících se na DS nic neví. Předpoklad č. 5 o tom, že více než 50% vychovatelů a pracovníků v ÚSP je o výše zmíněných zdravotních problémech informováno, se tedy potvrdil.
______________________________________________________________________________
Tabulka č. 11:
Povědomost respondentů o centrech, institucích a organizacích zabývajících se problematikou DS, dle položky č. 7 z dotazníku
Znalost center, institucí či organizací zabývajících se problematikou Downova syndromu, pomocí těmto lidem a jejich blízkým
Počet Procenta
Zná 23 46 %
Nezná 27 54 %
Graf č.11:
Povědomost respondentů o centrech, institucích a organizacích zabývajících se problematikou DS
46%
54% Zná
Nezná
Odpovědi respondentů Počet Procenta
Informovaných 31 62 %
Neinformovaných 4 8 %
Neví 15 30 %
Dle výsledků odpovědělo 46% respondentů, že zná různá centra, instituce či organizace zabývající se problematikou DS, pomocí těmto lidem a jejich blízkým a 54% respondentů, že tato centra, instituce a organizace nezná.
Tabulka č. 12:
Povědomost respondentů o tom, kde dále (kromě center, institucí a organizací k tomu určených) by hledali potřebné informace týkající se problematiky DS, dle položky č.8 z dotazníku
Povědomost respondentů, kde dále by hledali potřebné informace týkající se problematiky Downova syndromu
Počet Procenta
Ví 44 88 %
Neví 6 12 %
Graf č.12:
povědomost respondentů, kde dále by hledali informace týkající se problematiky DS
88%
12%
Ví Neví
Většina respondentů (88%) vypověděla o tom, že ví, kde dále hledat informace týkající se problematiky DS a 12% respondentů uvedlo, že o takových možnostech neví.
Tabulka č. 13:
Zdroje informací o problematice DS, dle respondentů
Možnosti hledání informací o problematice Downova syndromu dle respondentů
Počet Procenta
V odborné literatuře 29 34 %
Na internetu 32 38 %
U odborného lékaře 12 14 %
U kolegů z jiných ÚSP 3 4 %
V televizních pořadech s touto tématikou 2 2 % Na různých kurzech, přednáškách atp. 1 1 %
Neví 6 7 %
Graf č.13:
Zdroje informací o problematice DS, dle res pondentů
34%
38%
14%
4%2% 7%
1%
Odborná literatura
Internet
Odborný lékař Kolegové z jiných ÚSP
Televizní pořady s touto tématikou
Různé kurzy, přednášky atp.
Neví
Z grafu a tabulky č.13 je patrné, že mezi nejvíce uváděné zdroje informací o problematice DS, které by respondenti sami volili patří zejména: internet (ve 38%), dále odborná literatura (ve 34%) a odborný lékař (ve 14%) a v neposlední řadě též rada či pomoc od kolegů z jiných ÚSP (ve 4%) a televizní pořady s touto tématikou (ve 2%). Nejméně byla uváděna alternativa různých odborných kurzů a přednášek (1%). 7% respondentů odpovědělo, že neví a žádné zdroje informací o této problematice nezná.
Při celkovém shrnutí výsledků dle položky č.7 a 8 z dotazníku zjistíme, že předpoklad č. 6 o tom, že většina vychovatelů a pracovníků ÚSP je informována kde získat potřebné informace týkající se problematiky DS, zdravotních problémů, které se s tímto syndromem nejčastěji pojí a jejich prevence, se nepotvrdil. Alarmující je zde především zjištění, že většina respondentů (54%) nezná různá centra, instituce a organizace zabývající se DS. Respondenti sice znají poměrně velké množství alternativ, kde jinde různé informace získat, ve své většině však neznají specializovaná pracoviště, která se v rámci České republiky na DS přímo specializují.
______________________________________________________________________________
Tabulka č. 14:
Poměr aktivit dospívajících, dospělých a starších klientů s DS, podle jejich zájmu, dle položky č. 9 z dotazníku
Zájem dospívajících, dospělých a starších klientů s Downovým syndromem o aktivity
Počet Procenta
Odpočinkové a relaxační aktivity 44 88 %
Pracovní, pohybové a cvičební aktivity 6 12 %
Graf č.14:
Poměr aktivit dospívajících, dospělých a starších klientů s DS dle jejich zájmu
12%
88%
Odpočinkové a relaxační aktivity Pracovní, pohybové a cvičební aktivity
Graf a tabulka č. 14 uvádějí, že 88% klientů s DS upřednostňuje odpočinkové a relaxační aktivity oproti aktivitám pracovním, pohybovým a cvičebním, které dle respondentů volí pouze 12% těchto klientů.
Tabulka č. 15:
Množství denních pohybových aktivit u dospívajících, dospělých a starších klientů s DS, dle položky č.
10 z dotazníku
Množství pohybových aktivit v průběhu dne u dospívajících, dospělých a starších klientů s Downovým syndromem
Počet Procenta
Menší nežli u „normální“ populace 36 72 %
Stejné jako u „normální“ populace 13 26 %
Větší nežli u „normální“ populace 1 2 %
Graf č.15:
Množství denních pohybových aktivit dospívajících, dospělých a starších klientů s DS
26% 2%
72%
Menší nežli u normální populace Stejné jako u normální populace Větší nežli u normální populace
Výsledky ukazují že u většiny, tj. u 72% dospívajících, dospělých a starších klientů s DS, je množství denních pohybových aktivit menší nežli u „normální“ populace. U 26% klientů je toto množství stejné a u 2% je větší nežli u „normální“ populace.
Po shrnutí výsledků dle položky č. 9 a 10 z dotazníku můžeme konstatovat, že předpoklad č. 7 o tom, že prevence zdravotních problémů u jedinců s DS v oblasti tělesné a pohybové výchovy je charakteristická nedostatkem pohybové aktivity a že tedy u většiny těchto klientů
(vyjma klientů v dětském věku) převažuje „sedavý způsob života“ se potvrdil. Naprostá většina klientů (88%) upřednostňuje dle výpovědi respondentů odpočinkové a relaxační aktivity a v 72%
je množství denních pohybových aktivit u těchto klientů menší nežli u „normální populace.“
______________________________________________________________________________
Tabulka č. 16:
Odlišnost stravy klientů s DS od stravy ostatních klientů v ÚSP, dle položky č. 11 z dotazníku Odlišnost stravy klientů s Downovým syndromem od stravy
ostatních klientů v ÚSP, kde jsou respondenti zaměstnáni
Počet Procenta Strava je odlišná od stravy ostatních klientů ÚSP 3 6 % Strava je stejná jako u ostatních klientů ÚSP 47 94 %
Graf č.16:
Odlišnost stravy klientů s DS od stravy ostatních klientů v ÚSP 6%
94%
Strava je odlišná od stravy ostatních klientů ÚSP
Strava je stejná jako u ostatních klientů ÚSP
Tabulka a graf č. 16 ukazují na to, že dle výpovědi respondentů se v 94% strava klientů s DS ničím neliší od stravy ostatních klientů v ÚSP kde pobývají. 6% respondentů dále uvedlo, že v ÚSP kde pracují je strava klientů s DS od stravy jiných klientů odlišná.
Tabulka č. 17:
Četnost konzumace cukrovinek, sušenek a ostatních sladkostí u klientů s DS, dle položky č. 12 z dotazníku
Jak často konzumují klienti s Downovým syndromem v ÚSP, kde jsou respondenti zaměstnáni, cukrovinky, sušenky a ostatní sladkosti?
Počet Procenta
Každý den 13 26 %
Obden 24 48 %
Zhruba jedenkrát týdně 11 22 %
Méně jak jedenkrát týdně 2 4 %
Graf č.17:
Četnost konzumace cukrovinek, sušenek a ostatních sladkostí u klientů s DS
26%
48%
22% 4% Každý den
Obden
Zhruba jedenkrát týdně Méně jak jedenkrát týdně
Dle výsledků z tabulky a grafu č. 17 respondenti uvedli, že 48% klientů s DS konzumuje různé cukrovinky, sušenky a sladkosti obden, 26% každý den, 22% zhruba jedenkrát týdně a 4%
méně než jedenkrát týdně.
Tabulka č. 18:
Konzumace cukrovinek, sušenek a jiných sladkostí u klientů s DS, v porovnání s „normální populací“, dle výpovědi respondentů (výsledky dle položky č. 13 z dotazníku)
Konzum cukrovinek, sušenek a jiných sladkostí u klientů s Downovým syndromem v ÚSP, kde jsou respondenti zaměstnáni
Počet Procenta
Konzum je nižší nežli u „normální“ populace 5 10 % Konzum je stejný jako u „normální“ populace 21 42 % Konzum je vyšší nežli u „normální“ populace 24 48 %
Graf č.18:
Konzumace cukrovinek, sušenek a jiných sladkostí u klientů s DS, v porovnání s normální populací
10%
42%
48%
Konzum je nižší nežli u normální populace Konzum je stejný jako u normální populace Konzum je vyšší nežli u normální populace
Respondenti ve 48% vypověděli, že konzum cukrovinek, sušenek a jiných sladkostí u klientů s DS je vyšší nežli u normální populace. 42% respondentů dále uvedlo, že je tento konzum stejný a 10% že je nižší nežli u normální populace.
Tabulka č. 19:
Poměr druhů konzumovaného pečiva u klientů s DS, dle položky č. 14 z dotazníku
Druh pečiva, které konzumují klienti s Downovým syndromem v ÚSP, kde jsou respondenti zaměstnáni
Počet Procenta
Bílé pečivo 43 86 %
Tmavé pečivo 7 14 %
Graf č.19:
Poměr druhů konzumovaného pečiva u klientů s DS
86%
14%
Bílé pečivo
Tmavé pečivo
Dle výpovědi respondentů konzumuje většina, tj. 86% klientů s DS častěji bílé pečivo a 14% klientů pečivo tmavé.
Tabulka č. 20:
Poměr příloh v hlavních chodech jídel podávaných klientům s DS, dle položky č. 15 z dotazníku
Přílohy v hlavních chodech jídel podávaných klientům s Downovým syndromem v ÚSP, kde jsou respondenti zaměstnáni
Počet Procenta
Těstoviny 18 24 %
Knedlíky 20 27 %
Brambory 36 49 %
Graf č.20:
Poměr příloh v hlavních chodech jídel podávaných klientům s DS
49%
24%
27%
Těstoviny
Knedlíky
Brambory
Tabulka a graf č. 20 ukazují, že v hlavních chodech jídel u klientů s DS jako přílohy převažují ve 49% brambory, dále následují s 27% knedlíky a na posledním místě, s 24% jsou uváděny těstoviny.
Tabulka č. 21:
Poměr druhů masa v hlavních chodech jídel podávaných klientům s DS, dle položky č. 16 z dotazníku
Druhy masa v hlavních chodech jídel podávaných klientům s Downovým syndromem v ÚSP, kde jsou respondenti zaměstnáni
Poměr druhů masa v hlavních chodech jídel podávaných klientům s DS na posledním místě je uváděno maso rybí (2%).
Tabulka č. 22:
Nedostatky ve stravě klientů s DS v ÚSP, kde jsou respondenti zaměstnáni, dle položky č. 17 z dotazníku
Nedostatky ve stravě klientů s Downovým syndromem v ÚSP, kde jsou respondenti zaměstnáni
Počet Procenta Nedostatečný konzum mléka a mléčných výrobků 11 17 % Omezený konzum čerstvé (syrové) zeleniny a ovoce 19 29 %
Značná spotřeba uzenin 14 22 %
Dle grafu a tabulky č. 22 uvedlo nejvíce respondentů (29%), že ve stravě klientů s DS převažuje nedostatek v podobě omezeného konzumu čerstvé (syrové) zeleniny a ovoce. Mezi další nedostatky byly řazeny, v následujícím pořadí: značná spotřeba uzenin (22%), nedostatečný konzum mléka a mléčných výrobků (17%), vysoký konzum cukrovinek a sladkostí (8%) a jiné, blíže nespecifikované nedostatky (2%). 22% respondentů dále uvedlo, že ve stravě klientů s DS umístěných v ÚSP kde pracují neshledávají žádné nedostatky.
Po shrnutí výsledků dle položek č. 11 až 17 z dotazníku lze konstatovat, že předpoklad č.
8 o tom, že v oblasti výživy převažuje u většiny jedinců s DS nadměrný přísun vysoce energetických a nedostatečně kvalitních potravin, se potvrdil. Z celkových výsledků je patrné, že strava klientů s DS ve většině případů (94%) nevykazuje žádné odlišnosti od stravy ostatních klientů umístěných v ÚSP, a to i přes to, že většina těchto jedinců vzhledem ke své nadváze, obezitě a různým zdravotním problémům tuto odlišnost vyžaduje. Ve 48% vypověděli respondenti o tom, že klienti s DS konzumují obden různé cukrovinky, sušenky a sladkosti a dále že tento konzum je dle jejich subjektivního názoru vyšší nežli u „normální“ populace. Vzhledem k výše zjištěnému množství obézních jedinců v řadách sledovaných klientů s DS, je tedy i toto zjištění alarmující. U 86% klientů s DS dále převažuje konzum bílého pečiva nad konzumem pečiva tmavého a v 78% případů převažuje konzum vepřového masa nad konzumem masa drůbežího a rybího. Respondenti též z nabízeného množství různých alternativ, týkajících se nedostatků ve stravě těchto klientů volili nejčastěji (ve 29%) tu, která poukazuje na omezený konzum čerstvé (syrové) zeleniny a ovoce.
______________________________________________________________________________
Tabulka č. 23:
Četnost, s jakou respondenti využívají u klientů s DS odměny v podobě sladkostí a cukrovinek, dle položky č. 18 z dotazníku
Četnost, s jakou respondenti využívají u klientů s Downovým syndromem odměny v podobě sladkostí a cukrovinek
Počet Procenta Sladkosti a cukrovinky využívají jako odměny často 7 14 % Sladkosti a cukrovinky využívají jako odměny občas 37 74 % Sladkosti a cukrovinky nevyužívají jako odměny nikdy 6 12 %
Graf č.23:
Četnost, s jakou respondenti využívají u klientů s DS odměny v podobě sladkostí a cukrovinek odměny v podobě různých sladkostí a cukrovinek. 14% respondentů dále uvedlo, že tuto odměnu využívá často a 12% jí nevyužívá nikdy. Předpoklad č. 9 o tom, že více než 70% respondentů (vychovatelů a pracovníků v ÚSP) využívá občas u jedinců s DS jako odměnu sladkosti a cukrovinky, a tím porušuje preventivní dietní opatření u těchto klientů, se tedy potvrdil.
______________________________________________________________________________
Tabulka č. 24:
Četnost preventivních tělesných prohlídek u klientů s DS, dle položky č. 21 z dotazníku
Graf č.24:
Četnost preventivních tělesných prohlídek klientů s Downovým syndromem, u dětského lékaře či lékaře pro dospělé dle respondentů
Počet Procenta
Nejvíce, tj. 36% respondentů dle tabulky a grafu č. 24 udalo, že preventivní tělesné prohlídky u klientů s DS se v rámci jejich ÚSP uskutečňují 1krát za rok. 26% respondentů dále uvedlo, že se tyto prohlídky uskutečňují dle potřeby klienta. Ve 12% případů absolvují klienti prohlídku 1krát za 2 roky a v 6% se respondenti řídí dle požadavku ošetřujícího lékaře. 12%
respondentů uvedlo, že prohlídky tohoto typu zajišťují rodiče klienta. V 6% případů respondenti o tom, jak často a kdo zajišťuje tyto prohlídky nic neví.
Tabulka č. 25:
Četnost preventivního vyšetření krve u klientů s DS, dle položky č. 21 z dotazníku
Graf č.25: ošetřujícího lékaře. Zbývajících 6% respondentů pak uvádí, že o četnosti preventivního vyšetření tohoto typu nic neví.
Četnost preventivního vyšetření krve klientů s Downovým syndromem, dle výpovědi respondentů
Tabulka č. 26:
Četnost preventivního vyšetření zraku u klientů s DS, dle položky č. 21 z dotazníku
Četnost preventivního vyšetření zraku klientů s Downovým syndromem, dle výpovědi respondentů
Většina respondentů (46%) dle tabulky a grafu č.26 uvádí, že preventivní vyšetření zraku u klientů s DS v jejich ÚSP se uskutečňuje dle aktuální potřeby těchto jedinců. 26% respondentů dále udává, že se toto vyšetření uskutečňuje 1krát za rok. V 10% případů zajišťují vyšetření rodiče klienta a v 8% případů se k vyšetření přistupuje dle požadavku odborného lékaře. Četnost vyšetření 2krát za rok pak udávají 4% respondentů. Zbývajících 6% respondentů se k otázce této problematiky vyjádřilo tak, že neví.
Tabulka č. 27:
Četnost preventivního vyšetření sluchu u klientů s DS, dle položky č. 21 z dotazníku
Četnost preventivního vyšetření sluchu klientů s Downovým
Graf č.27:
Dle výsledků z grafu a tabulky č. 27 můžeme konstatovat, že ve 48% případů se preventivní vyšetření sluchu u klientů s DS uskutečňuje dle potřeby těchto jedinců. Ve 24% případů je četnost tohoto vyšetření 1krát za rok a v 10% případů zajišťují toto vyšetření rodiče klienta. 8%
respondentů dále uvádí, že se vyšetření zraku u těchto klientů realizuje až na základě požadavku lékaře. Zbývajících 6% respondentů udává, že o tomto vyšetření nic neví.
Tabulka č. 28:
Četnost preventivních zubních prohlídek u klientů s DS, dle položky č. 21 z dotazníku
Četnost preventivních zubních prohlídek klientů s Downovým klienta a ve zbývajících 4% případů dle požadavku lékaře.
Tabulka č. 29:
Četnost preventivních gynekologických prohlídek u klientek s DS, dle položky č. 21 z dotazníku
Četnost preventivních gynekologických prohlídek klientek s udává, že četnost tohoto vyšetření je 1krát za rok a 18% respondentů udává četnost 2krát za rok.
Rodiče klientek s DS zajišťují prohlídky tohoto typu ve 4% případů. Dle požadavku lékaře se tyto prohlídky uskutečňují taktéž ve 4% případů. Zbývajících 8% respondentů se v otázce této problematiky neorientuje a uvedlo, že nic neví.
Jak uvádí Selikowitz (2005, s. 78) četnost preventivních prohlídek a vyšetření u jedinců s DS by měla být následující: tělesná prohlídka 1krát ročně, vyšetření krve (konané zejména pro kontrolu funkce štítné žlázy) 1krát ročně, vyšetření zraku každé 2 roky, vyšetření sluchu taktéž každé 2 roky, zubní prohlídka 1krát ročně a gynekologická prohlídka 1krát ročně. Při porovnání těchto údajů s údaji získanými průzkumem je patrné, že předpoklad č. 10 o tom, že většina ÚSP zajišťuje v rámci prevence různých zdravotních problémů u jedinců s DS svým klientům pravidelné preventivní prohlídky dle stanovených norem, se nepotvrdil. Dle výpovědi respondentů jsou tyto prohlídky v rámci jednotlivých ÚSP sice zajišťovány, v drtivé většině případů však pouze dle aktuální potřeby konkrétního klienta. Jedná se zejména o vyšetření krve (42% respondentů uvedlo tuto alternativu), dále vyšetření zraku (46% respondentů), vyšetření
sluchu (48% respondentů) a v neposlední řadě též vyšetření gynekologické (46% respondentů).
Chceme-li však zdravotním problémům spojeným s DS předcházet, musí se tato vyšetření vykonávat pravidelně a zejména preventivně, tzn. nikoli až v případě potřeby, tj. již konkrétně vzniklého zdravotního problému klienta. Příznivé výsledky můžeme shledat pouze u vyšetření chrupu, kdy respondenti uvedli četnost prohlídek 2krát za rok v 58% a dále u tělesných prohlídek, kdy byla udána četnost 1krát za rok ve 36%.