Zdeněk Svěrák – povídkář

I dokument Příloha A - Pracovní listy k hodinám mluvnice (sidor 39-43)

Zdeněk Svěrák si už na gymnáziu myslel, že se stane spisovatelem povídek. Místo toho ovšem psal filmové scénáře, texty pro divadlo a písňové texty. Svůj sen si splnil 8. října 2008, kdy vyšla jeho první knížka povídek nazvaná příznačně Povídky. Povídky obsahují celkem deset povídek napsaných ve velkém časovém rozmezí. Nejstarší pochází z roku 1966. Hlavními postavami jsou obyčejní lidé, kteří se potýkají s běžnými životními problémy. Povídky přesto nepostrádají napětí a originálnost. Svěrák zde uplatňuje svou bohatou slovní zásobu i jemný a hravý humor. Podle recenze, napsané Ondřejem Mrázkem v MF Plus, by tyto povídky měly číst děti povinně ve slabikářích a kromě nich i novináři, politici a každý, kdo občas přijde s češtinou do styku.

,,Hrdiny povídek jsou vesměs lidé umanutí, podivínští, kteří mají tak rádi život, že se lehce stanou oběťmi nejrůznějších nástrah osudu. V Povídkách ovšem dominuje Svěrákův dokonalý jazyk, vybroušený a oproštěný od všech nánosů,

40

který plyne v přirozeném rytmu vyprávění, je živý zvukomalebný, občas líbezně zpěvný, jindy hořce skřehotající.“14

Náměty pro své povídky Svěrák čerpá ze života. Tato knížka podle autora není rozhodně pro děti, jelikož obsahuje prvky podvodnictví a lehkou erotiku.

Svěrákovy povídky spojuje jeho typický jazyk, zkušenost a lehký pohled na svět a věci erotické. V jeho vyjadřování se projevuje jeho původní povolání češtináře, který ví, kde má být čárka, středník, důraz a zámlka.

4.1 Nové povídky

V tomto souboru devíti povídek se setkáváme s tradičním humorem Zdeňka Svěráka. Povídky se odehrávají v současnosti a jejich témata jsou natolik reálná, že někteří čtenáři by se tam mohli i najít. Hlavní postavy jsou obyčejní lidé, kteří vzpomínají na události z mládí nebo vyprávějí nějakou zajímavou událost v jejich životě. Jazyk, kterým jsou povídky napsané, je převážně hovorový a místy až vulgární.

4.1.1 Betlémské světlo

V první povídce Zdeněk Svěrák zvolil vážné téma týkající se života postiženého chlapce z chudé rodiny. Příběh je vyprávěn v ich-formě. Odehrává se ve vánočním čase. Hlavní postavou a zároveň i vypravěčem je retardovaný chlapec Petr.

Zdeněk Svěrák velmi pěkně vystihl myšlení, jazyk a vlastnosti takto postižených dětí. Nejvýraznější vlastností, kterou můžeme u Petra pozorovat je upřímnost a pravdomluvnost. To vidíme například v úseku, kdy je Petr se svým otcem u lékaře nebo v rozhovoru s tatínkem o tetě Libuši.

,,Pane doktore, vám smrdí z pusy,“ řeknu na to já. A to jsem asi neměl.

,,Petře!“ okřikne mě táta. Ale pan doktor se usměje, couvne a řekne: ,,Nechte ho.

Asi je to pravda.“ ,,Ano je to pravda, lhát se nemá,“ řeknu já.15

14 ČERMÁKOVÁ, D. Fenomén Zdeněk Svěrák. 2. vyd. Copyroght Imagination of People, 2012, str. 163

15 SVĚRÁK, Z. Nové povídky. 1. vyd. Praha: Fragment, 2011, str.9

41

,, Z pevného telefonu můžeš volat tetě Libuši. A nezavoláš jí, jak je rok dlouhej.“

,,Protože teta Libuše je stará krůta,“ řeknu a táta na to: ,,No, to se ti taky stupni. Svěrák zachytil typické chování postiženého chlapce. Díky charakteru této povídky by si žáci měli uvědomit to, že mezi námi žijí i tito lidé a také by si měli vzít příklad z jeho pravdomluvnosti a upřímnosti. Podpoří se tím tak rozvoj žáka v oblasti osobnostní a sociální výchovy.

Vzhledem k tomu, že se povídka odehrává před Vánocemi, je vhodné ji zařadit v předvánočním čase. Při práci s touto povídkou můžeme využít i mezipředmětové vztahy. Jsou zde zmíněné některé koledy, které možno v průběhu hodiny poslechnout.

V této povídce je i pěkný popis Petrovy matky, který se hodí do hodin o popisu nebo charakteristice.

4.1.2 Nákup

Další povídka nese název Nákup. Prolíná se zde současnost s minulostí, což se odlišuje ve způsobu vyjadřování vypravěčky. Celou povídku vypráví starší žena.

Úvod nás zavede obchodu s potravinami, kde nakupují postarší manželé.

Vypravěčka popisuje průběh nákupu, kdy se její manžel snaží co nejvíce ušetřit a vyhledává akce. Již z prvních odstavců vycítíme, že s manželem už není šťastná.

Návratem do minulosti vypravěčka popisuje, jaký byl její manžel zamlada a také jak se s ním seznámila a co předcházelo jejich svatbě.

Do hodin českého jazyka je z této povídky vhodná úvodní pasáž, kterou využijeme jako text ke komplexnímu rozboru. Jedná se o text, z kterého se dají vybrat různé úkoly. Pro žáky by to mohla být humorně zpracovaná situace, kterou si dokážou reálně představit.

16 SVĚRÁK, Z. Nové povídky. 1. vyd. Praha: Fragment, 2011, str. 11-12

42 4.1.3 O slušném taxikáři

Povídka O slušném taxikáři je zajímává z hlediska jazyka. Prolínají se tři vrstvy národního jazyka - čeština hovorová, přehnaně spisovná a vulgární.

Hlavním aktérem této povídky je vypravěč Arnošt, který si na doporučení kolegy pořídí vlastního taxikáře pana Otrubu. Mluva pana Otruby je až přehnaně spisovná, nikdy neřekne žádné vulgární slovo a slušné je i jeho vystupování.

Kvůli spisovnosti se dokonce přejmenoval z Votruby na Otrubu. Příčinou jeho spisovné mluvy byla láska k jeho učitelce češtiny na střední škole.

Tato povídka ukazuje určitý typ asertivního chování, který je třeba u žáků rovněž rozvíjet. Můžeme ji použít jako motivační text. Kromě klasického jazykového rozboru, kde si všímáme například způsobů vyjadřování jednotlivých postav, žáci získají poznatky z oblasti morální. Ve výuce využijeme didaktickou metodu dramatizace, která nám pomůže rozvíjet klíčovou kompetenci komunikativní a řešení problému. Cílem této povídky je, aby se žáci naučili reagovat na nečekané situace a slušně jednat s účastníky komunikace.

4.1.4 Ve vlaku

Povídka Ve vlaku je ze všech povídek nejkratší, ale nejvtipnější. Zdeněk Svěrák zachytil situaci, která se může stát komukoli z nás. Zaměřuje se na nečekané důsledky vandalismu.

Jak už název napovídá, odehrává se ve vlaku. Hlavní postavou je vypravěč, který cestuje vlakem a přisedne k němu mladá Vietnamka, která se učí pomocí křížovek česky a mladá žena s malým chlapečkem Štěpánem. Pointou této povídky je vulgární nápis ,,MÁM VELKÉHO PTÁKA, JEN PRO TEBE. VOLEJ 603 … ,který malý chlapec přečte a po mamince chce, aby tam zavolala, protože chce papouška.

Námět této povídky přispívá k osobnostní a sociální výchově, multikulturní výchově a také k rozvoji komunikačních dovedností. Postava Vietnamky evokuje zamyšlení se nad cizinci v České republice. Žáci by se měli pozastavit nad touto problematikou a uvědomit si těžkou situaci cizinců. Pokud se ve třídě vyskytuje žák pocházející z jiné země, dají se využít jeho zkušenosti s učením se českého jazyka. Žáci si uvědomí úskalí našeho jazyka. Žák cizinec seznámí české žáky i s jeho kulturou, zvyky a dalšími zajímavostmi. Povídku

43

můžeme dále využít k zahájení diskuze, jejíž náplní budou aktuální témata – cizinci v České republice nebo vandalismus a jeho důsledky.

Tato povídka má své využití i ve slohových hodinách. Témata zvolená pro diskuzi mohou posloužit i jako témata k úvaze.

I dokument Příloha A - Pracovní listy k hodinám mluvnice (sidor 39-43)