Dokáže se člověk sám zamyslet nad tím, co je pro něho zdraví, jak správně a zdravě žít?
Zdraví bylo a je jednou z nejdůležitějších hodnot lidstva. Je chápáno jako
„optimální stav tělesné, duševní a sociální pohody“ (Mužík, aj. 1997, s. 3). Zdraví je utvářeno mnoha faktory, nejenom způsobem života, ale i vztahy mezi lidmi a kvalitním životním prostředím. Zdravý člověk vede aktivnější a kvalitnější život. Je lépe připraven zvládnout své životní plány a sny. Zdraví působí nejenom na náladu člověka, ale také mu pomáhá lépe se vyrovnávat s nesnázemi a překážkami. V podstatě člověka ovlivňuje po celý život.
16
Podle autora Daňka (1983, s. 12) se zdraví rozděluje na negativní a pozitivní.
„Negativní zdraví, je stav, kdy člověk právě nemá žádnou nemoc“ (Daněk 1983, s. 12).
Takový člověk je sice schopen sedět, aniž by ho něco bolelo, ale k čemu mu takové zdraví je, když posléze není schopen vyjít schody nebo se ohnout, aniž by ho nerozbolela záda. Jak píše autor Daněk (1983, s. 13): „je třeba dosáhnout pozitivního zdraví, to znamená stavu, kdy lze s největší pravděpodobností očekávat, že člověk samostatně zvládne různé životní nápory, aniž by přitom jeho organizmus selhal“.
Takového zdraví můžeme dosáhnout správnou životosprávou a péčí, kterou budeme věnovat sami sobě a připojíme-li k tomu pohybovou činnost.
V 21. století se velmi rozšířila osvěta prevence zdraví. Jedincům jsou poskytovány informace od zdravotnických organizací o prevenci a péči o zdraví.
Jedním z důležitých faktů této je myšlenka, že jednotlivci mohou přijetím zdravého životního stylu a přispěním ke zlepšení životního prostředí ovlivnit pozitivně své zdraví.
Prevencí je možné předcházet určitým nemocem nebo objevit včas možnost vzniku onemocnění. V dnešní době si mnoho lidí díky celosvětové osvětě uvědomuje, že je důležité nemocem předcházet a dbát o své zdraví, ale i o zdraví nejbližších. Řádné a pravidelné návštěvy vedou ke zvýšení kvalitního života a k jeho prodloužení. Přesto se většina populace staví k prevenci jako k věci nepotřebné a bezvýznamné a domnívá se, že geny nelze ovlivnit. Je důležité, aby zdravotnické organizace, které se prevencí zabývají, nepolevily a šířily nadále cenné informace do celého světa.
1.2.1 Škola a zdraví
„Zdraví je předpoklad pro aktivní a spokojený život a pro dobrou pracovní výkonnost“ (Machová, aj. 2009, s. 11). Proto se základní i střední školy problematikou zdraví zabývají a podporují zdravý způsob života i ve školním prostředí. Vytvářejí různé programy a projekty o zdraví a předávají informace žákům, studentům i rodičům.
Jednou z priorit základního vzdělávání je výchova ke zdraví (Machová, aj. 2009, s. 11). Výchovou ke zdraví můžeme pomoci žákům rozvíjet klíčové kompetence potřebné pro zdravý život. Ministerstvo školství zařadilo do Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání (RVP ZV) vzdělávací oblast s názvem Člověk
17
a zdraví. „Tato oblast přináší základní podněty pro ovlivňování zdraví, s nimiž jsou žáci seznámeni. Žáci se je učí aplikovat a využívat ve svém životě“ (Řehulka 2006, s. 161).
„Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje především k tomu, aby žáci poznávali sami sebe jako živé bytosti, aby pochopili hodnotu zdraví, jeho ochrany i hloubku problémů spojených s nemocí či jiným poškozením zdraví. Žáci se seznamují s různými riziky, která ohrožují zdraví v běžných i mimořádných situacích, osvojují si dovednosti a způsoby chování (rozhodování), které vedou k zachování či posílení zdraví, a získávají potřebnou míru odpovědnosti za zdraví vlastní i zdraví jiných“ (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 2013).
Školy se snaží teoretickými i praktickými příklady uvádět žáky do problematiky zdraví. Snaží se, aby žáci pomocí modelových situací dokázali pochopit a následně upevnit jejich vztah ke zdraví, ale i ke zdraví k druhým. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je realizován ve vzdělávacích oborech Výchova ke zdraví a Tělesná výchova, včetně zdravotní tělesné výchovy.
„Vzdělávací obor Výchova ke zdraví vede žáky k aktivnímu rozvoji a ochraně zdraví v propojení všech jeho složek (sociální, psychické a fyzické) a učí je být za ně odpovědný“ (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 2013). Výchova ke zdraví vštěpuje žákům zásady zdravého životního stylu. Žáci mohou své znalosti následně využít v případě vzniklé krizové situaci. Vzdělávací obor Tělesná výchova se zaměřuje na poznání žákových pohybových možností.
Uvedené vzdělávací oblasti jsou doplněny o tzv. Průřezová témata, jež se zabývají aktuálními problémy současného světa. Tato témata jsou uvedena také v RVP ZV a rozšiřují školní výuku o další oblasti vzdělávání umožňující vhled do problematiky zdravého životního stylu. V níže uvedených průřezových tématech jsou popsány některé okruhy, které se snaží rozvíjet téma zdravého životního stylu.
18 Osobnostní a sociální výchova
• podpora dovednosti a přínos vědomostí týkajících se duševní hygieny
• uvědomování si chování vedoucího ke zdraví
Výchova demokratického občana
• snaha o vytvoření pozitivního postoje ke svému zdravému životnímu stylu
• výuka k zodpovědnosti za své zdraví
• vedení žáka k sebeúctě a sebedůvěře
Výchova k myšlení v evropských souvislostech a globálních souvislostech
• výuka žáka k lepší orientaci v globálních problémech souvisejících se zdravím
• uvědomování si, že zdraví je nejcennější hodnota života
Multikulturní výchova
• učení se respektovat odlišnosti a individualitu každého jedince
Environmentální výchova
• získávání odpovědnosti za své zdraví i zdraví ostatních
• poznávání důležitosti péče o sebe samého i o přírodu
• přispívání k utváření zdravého životního stylu
• udržování „čistého“ životního prostředí pro „zdravé“ lidi
19 Mediální výchova
• vede k uvědomování si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a odpovědnosti za jeho naplnění (RVP ZV)
• učí kritickému čtení a vnímání mediálního sdělení
V současné době je velmi úspěšný celoevropský projekt s názvem Škola podporující zdraví, který rozvíjí myšlenku tzv. zdravé školy. Idea vznikla již v roce 1989 pod záštitou Světové zdravotnické organizace. Projekt Škola podporující zdraví je založen na holistickém modelu zdraví. Tento filozofický model včleňuje podporu zdraví do všech školních aktivit. Publikace Výchova ke zdraví (Machová, aj. 2009, s. 266) vymezuje konkrétní cíle projektu následovně:
• orientace na zdravý životní styl i všech členů komunity,
• kultivace vztahů uvnitř školy,
• neformální spolupráce s rodiči a obcí,
• zavádění a užívání takových metod vyučování, které podporují zdravý rozvoj dítěte po všech stránkách (tělesná, duševní, společenská, kognitivní, emotivní, dovednostní).
Česká republika se do projektu zapojila v roce 1992. Do pilotního průzkumu bylo vybráno několik desítek škol, které následně testovaly význam a účinek tohoto projektu na žáky. Po odzkoušení získal projekt podporu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V roce 1996 převzal záštitu nad tímto projektem Státní zdravotní ústav. V současné době se může do projektu připojit každý zájemce z řad škol. „Největším přínosem škol podporující zdraví je pohoda prostředí (pohoda věcného prostředí, pohoda sociálního prostředí, pohoda organizačního prostředí), zdravé učení (smysluplnost výuky, možnost výběru a přiměřenost výuky, spoluúčast a spolupráce ve výuce, motivující hodnocení žáka) a otevřené partnerství (škola jako demokratické společenství, škola jako vzdělávací středisko obce)“ (Havlínová, aj. 1998, s. 37).
Školy podporující zdraví usilují o minimalizování rizik, objevujících se v současných školách. Za tato rizika je považován stres a nuda ve školách. Žáci, kteří
20
jsou ohroženi těmito nebezpečími, bývají náchylnější k získání závislosti na některé droze.
Projekt přináší mnohá konkrétní doporučení pro školy. „Doporučuje přirozené střídání práce, odpočinku a různých činností při vyučování a využití pestrých možností pohybu a relaxace. Týká se také pitného režimu, stravování a otužování“ (Svobodová 1998, s. 23).