• Péče o lesní ekosystémy
Podle oficiálních webových stránek Správy KRNAP (2010) je Správou KRNAP vypracována Strategie péče o lesní ekosystémy, ve které je popsán plán pro zachování lesních ekosystémů národního parku a jeho ochranného pásma. Od začátku péče o lesní porosty v Krkonoších národním parkem došlo k velmi značným změnám. Tyto změny byly vedeny k hospodaření, které je charakterizované ekosystémovým přístupem. Tímto dokumentem se Správa KRNAP snaží ukázat snahu o podporu přirozených procesů tím, že omezí zásahy na minimální a šetrné. Je zde důležité, že každá zóna národního parku má své specifické přístupy, jak zachovat a pečovat o lesní ekosystémy. Při důsledné
péči se má postupovat s maximálním ohledem na ochranu přírodního prostředí. Ochrana proti hmyzím škůdcům bude prováděna dle příslušných zákonů, směrnic, nařízení atd.
Cílem péče o lesní ekosystémy je do budoucna vznik věkově, výškově a druhově diferencovaných lesních porostů a tím následný přechod k větším jednotkám respektující základní ekologické požadavky.
• Péče o nelesní ekosystémy
Jak uvádí Jiřiště (2000), vedle lesních ekosystému jsou značně postiženy i ekosystémy nelesní, kterými jsou horské louky a pastviny submontánního a montánního stupně. Největší vliv na jejich degradaci, opuštění a někdy i zánik, má především postupný zánik horského zemědělství a šíření invazních druhů rostlin. Správa KRNAP má ve svém systému botanických lokalit zahrnuty i tyto ekosystémy a zajišťuje zachování těch nejvýznamnějších. Největším problémem je zde nedostatečná poptávka po sklizené biomase způsobená nedostatkem dobytka. Pro zachování těchto nelesních ekosystémů z plánu vyplývá, že se Správa KRNAP musí starat o trvale udržitelné zemědělství v přírodovědně zajímavých lokalitách, likvidaci invazních druhů rostlin na celém území Krkonoš a eliminaci vysoké návštěvnosti zejména krkonošské tundry.
3.6.2. Biosférická rezervace
„Biosférické rezervace (BR) jsou reprezentativní oblasti suchozemských i mořských ekosystémů, vyhlašované s cílem sladit ochranu rozmanitosti přírodních zdrojů s jejich udržitelným využíváním. Zásadní odlišnost BR od „klasických“ chráněných území spočívá v tom, že v nich nejde jen o ochranu přírody. Důraz se klade zejména na harmonické soužití člověka s přírodou, uvážlivý materiální rozvoj lidské společnosti a udržitelné využívání přírodních zdrojů. Na rozdíl od čistě přírodovědně pojatých chráněných území jsou tak biosférické rezervace jakousi „úmluvou“ mezi přírodou, místním obyvatelstvem a společností jako celkem.“ (FLOUSEK a kol., 2007, s. 808)
Biosférické rezervace jsou také rozděleny do tří zón, které jsou v souladu se zónami NP. První - jádrová zóna se shoduje s 1. a 2. zónou KRNAPu. Druhá - nárazníková zóna je shodná se 3. zónou KRNAPu a třetí - přechodová zóna představuje území ochranného pásma KRNAPu. Pouze první jádrová zóna je chráněna zákonem. (FLOUSEK a kol., 2007)
Tabulka 1: Zonace KRNAPu a biosférické rezervace Krkonoše v Libereckém kraji Biosférická
Liberecký kraj v ha 876,2 1035 9729,8 11641 7964,2 19605,2
To je v % 19,70 30,08 34,35 32,15 42,50 35,68
Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje (2002)
3.6.3. Natura 2007
Natura 2000 je soustava chráněných území evropského významu. Podle Flouska a kol. (2007) jsou v Evropské unii nejdůležitější dvě právní normy. První je Směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků z roku 1979. Podle této směrnice je každý členský stát Evropské unie povinen vyhlásit ptačí oblasti, které chrání vzácné a ohrožené ptačí druhy. Ptačí oblast Krkonoše zahrnuje celý Krkonošský národní park a některé části jeho ochranného pásma. Je zde chráněn například tetřívek obecný, datel černý či slavík modráček tundrový.
Druhou je Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin z roku 1992. Podle této směrnice státy vyznačují evropsky významné lokality, které chrání vzácné či ohrožené druhy rostlin a živočichů a prostředí. Evropsky významná lokalita Krkonoše zahrnuje celý Krkonošský národní park a celé jeho ochranné pásmo. Pod ochranou je zde například hořeček český, zvonek český či netopýr pobřežní.
4. Podnikatelé versus residenti ve městě Harrachov
Jak píše Martin (1959), Harrachov v Krkonoších je známé rekreační středisko, které tvoří vstupní bránu do západních Krkonoš. Harrachov náleží ke kraji Libereckému, okresu Jilemnice (nyní okresu Semily). Na západě, severu a severovýchodu tvoří hranici obce státní hranice s Polskem. Na jihovýchodní straně obec sousedí s Rokytnicí nad Jizerou a podél Jizery na jižní straně s obcí Paseky nad Jizerou.
Podle Houdka a kol. (2009) má město Harrachov velmi výhodnou polohu v mnoha směrech. Leží v blízkosti bývalého hraničního přechodu s Polskem a na rozhraní dvou regionů cestovního ruchu – západní Krkonoše a východní Jizerské hory.
4.1. Vliv cestovního ruchu na společnost
Jak říká Galvasová a kol. (2008), cestovní ruch působí jak na prostředí přírodní, tak na prostředí společenské. Ovlivňuje místní obyvatele a jejich způsob života, a tak u nich dochází ke změnám v chování i v systému hodnot. Díky kontaktům mezi návštěvníky a místním obyvatelstvem se mění celá struktura místní komunity a její hodnoty. Tyto změny nejsou bohužel příliš viditelné nebo měřitelné, ale i tak jsou dosti závažné.
Jedním z nejčastějších dopadů působení cestovního ruchu na místní společnost je tzv. demonstrační efekt. Jedná se o jistý proces akulturace, kdy místní přejímají jisté vzorce chování od návštěvníků. Další obměna je tzv. efekt módnosti, kdy se některá z destinací stane předmětem zájmu u návštěvníků i investorů. Takové místo poté táhne návštěvníky více, protože má dobrou reklamu a je populární a tím jistým způsobem působí na rozhodování člověka při výběru mezi destinacemi. Zde poté vyvstává problém pro místní obyvatele. Takto módní místa jsou zahlcována množstvím návštěvníků a to způsobuje rozpory mezi podnikateli a starousedlíky. Podnikatelé se snaží co nejvíce vytěžit z návštěvnosti destinace, a tak místní trpí na zvýšené životní náklady. Může docházet i k vytlačování residentů z atraktivních míst jak sídelních, tak i ekonomických či sociálních. Místní politika se většinou také snaží o udržení intenzivní
návštěvnosti a potřeby místních odsouvá do nejzazších koutů. Proto se nemůže nikdo divit, že se setká s odporem místních obyvatel k cestovnímu ruchu i k návštěvníkům.
Jak uvádí Galvasová a kol. (2008), můžeme označit proces vývoje vztahu residentů k cestovnímu ruchu jako turistickou iritaci. Pro vyjádření tohoto vztahu se používá tzv.
„iritační index“, kterým je čtyřstupňová škála postojů - euforie, apatie, znechucení a antagonismus. Jak se destinace postupně mění, mění se i vztah místních obyvatel k cestovního ruchu většinou vzestupně od euforie až k antagonismu. Svoji roli zde hraje mnoho faktorů jako je např. míra rozdílnosti kultur, kvalita infrastruktury aj.
Podle Galvasové a kol. (2008) cestovní ruch přispívá ke zmírnění xenofobie a také naopak i k jejímu upevnění. Odpor se zvyšuje např. při vysokém rozdílu životních úrovní návštěvníků a residentů, kdy se návštěvníci chovají nadřazeně nebo se nesnaží pochopit druhou komunitu. Vrátíme-li se zpět k akulturaci, najdeme další nežádoucí jevy, které xenofobii posilují. Místní obyvatelé jsou pod náporem cizích prvků většinou technicky a ekonomicky silnější kultury návštěvníků a jejich kultura je bohužel postupně vytěsňována. Akulturace může přinést kladné dopady, zvýšení životní úrovně, stejně jako negativní dopady, snížení atraktivity dané destinace. Dalším vlivem cizí kultury můžou být jejich vžité představy o kultuře místních. Pro uspokojení návštěvníků dochází k předvádění tradic a obyčejů, tedy k umělému oživování již zaniklých prvků kultury, což vede k narušení stávající kultury místní komunity. S tím souvisí i masová výroba tradičního zboží (např. suvenýry), díky které ztrácí předměty svoji jedinečnost.
Negativní vlivy cestovního ruchu tak vedou ke ztrátě autenticity místní kultury, architektury aj. či posilování netolerance atd. Mezi ty kladné poté patří posílení pocitů hrdosti, patriotismus či návrat k tradicím. Cestovní ruch tedy může místní kulturní identitu oslabit nebo úplně potlačit. Ale také naopak posílit či znovuobnovit.
4.2. Krátce z historie města
Jak uvádí Kuča (1998), Harrachov vznikl v 17. století pravděpodobně v souvislosti s vybudováním sklárny v nynějším Rýžovišti. Lidově byl tehdy nazýván jen „das
Dörfl“, Víska. Na počest Ferdinanda Bonaventury z Harrachu, který vlastnil panství v letech 1701-1706, dostala víska jméno Harrachsdörfel. Význam vsi vzrostl až po roce 1711, kdy byla vybudována sklárna na Novém Světě. Stejnojmenná osada při sklárně vznikla před rokem 1790, stejně jako osada v Rýžovišti roku 1785. Osídlení Harrachova mělo od počátku rozptýlený charakter. Největší koncentrace byla podél cesty z Nového Světa do Rýžoviště. V roce 1857 byla přes Nový Svět vystavěna císařská silnice do Pruska. Hlavní zástavbou byly drobné přízemní roubené chalupy až do poloviny 20.
století. Od konce 19. století se zde začaly objevovat penziony a horské hotely. V roce 1965 se Harrachov stal městem. V 70.-80. letech 20. století byl tradiční charakter horské zástavby doplněn rozměrnými novostavbami rekreačních zařízení, které narušily celý ráz města.
4.3. Přírodní bohatství
Jak uvádí Houdek a kol. (2009), výhodná poloha města nabízí návštěvníkům široký okruh lokalit, které stojí za návštěvu. Oblíbená místa jsou především na trase: údolí Jizery, přes horu Bukovec, osadu Jizerka a Kořenov, zpět do Harrachova. Dalším atraktivním místem jsou Mumlavské vodopády spolu s obřími kotli a ohlazy na řece Mumlava.
Podle Martina (1959) vděčí Harrachov za svoji atraktivitu především následujícím faktorům.
• Podnebí
Podnebí je horské, drsné a bohaté na srážky. Napomáhá tomu údolí uzavřené dokola kopci a především Čertova hora (1007 m) bránící teplým jižním větrům. Severozápadní strana je tvořena mírnějším údolím nazvaném Svinské údolí, které do obce táhne chladné severní počasí. Od severu k východu se táhne souvislé pásmo, které tvoří Mrtvý vrch (1123 m), Mumlavský vrch (1219 m), Jakšín (1210 m) a Kamenec (1296 m). Na jihovýchodě se tyčí Plešivec (1210 m) a Ptačinec (940 m) a západ uzavírá mírnější svah
Soudná stráň. Zimy zde začínají již v polovině listopadu a končí až v polovině dubna.
Proto je zde vždy dostatek sněhu, který vydrží.
• Povodí
Hlavním tokem je zde řeka Mumlava, která se vlévá u Mýta do Jizery. Pravými přítoky jsou Malá Mumlava, Vsecká strouha, Lubošská bystřina, Urlí ručej, Bílá voda, Kamenice a Milnice. Z levé strany se vlévá pouze Seibský potok. Jednou z nejznámějších a nejvyhledávanějších atraktivit Harrachova je Mummlavský vodopád (asi 1 km nad Harrachovem) vysoký 12 m. Nad vodopádem se ještě vyskytuje několik tůní, které tvoří až 6 m hluboké obří kotle (dříve nazývané „čertovo kolo“) .
• Lesy
Ve zdejších lesích převládá nejvíce smrk, poté jedle i modřín. Z listnatých stromů jsou zde buky, javory, jeřáby, břízy a olše. V obci je i několik vzácných stromů chráněných státem, například lípa před budovou městského úřadu.
4.4. Kulturní bohatství
• Staré domy a objekty
Jak uvádí Martin (1959), dříve se na stavbu domů používalo dříví, kterého zde bylo vždy dostatek. Většina starých domů je tak dřevěná a pokryta šindelem. Šindel se vyráběl na pile, která stála při cestě k vodopádům. Budova byla zachována a dnes je zde expozice Šindelka. Nejstaršími objekty v obci jsou sklárna, pension Diana, Sachrův mlýn, hotel Krakonoš, stará škola a celnice.
• Kulturní památky
Podle Houdka a kol. (2009) je do státního seznamu nemovitých kulturních památek zapsáno 5 objektů. Jsou jimi kostel sv. Václava, brusírna skla č. p. 73, pamětní deska prof. MUDr. Rudolfa Jedličky na objektu bývalého sanatoria, venkovská usedlost č. p.
27 v městské části Nový Svět, objekt sklárny v městské části Nový Svět a zubačková železniční trať Tanvadl – Harrachov.
• Stálé expozice
Jak uvádí Houdek a kol. (2009), návštěvníci mohou ve městě navštívit 4 stálé expozice.
1. Muzeum skla je spolu s muzeem lyžování součástí sklárny a minipivovaru Novosad a syn. Návštěvníkům nabízí prohlídku staré sklárny (v provozu již 300 let), ručně foukané sklářské výrobky a brusírnu, která je prohlášena za kulturní památku.
2. Muzeum lyžování nabízí expozici dějin lyžování a významných harrachovských rodáků s jejich lyžařskými úspěchy.
3. Muzejní expozice Šindelka nabízí ukázky myslivosti a lesnické problematiky a práce. Expozice patří do soustavy expozic Krkonošského muzea pod Správou KRNAP.
4. Hornické muzeum nabízí ukázky minerálů fluoritových ložisek, nástroje a pomůcky používané při těžbě a mapy a fotografie dokumentující práci na zdejším ložisku. Návštěvníkům je k dispozici i prohlídková štola bývalého rudného dolu.
4.5. Současný cestovní ruch ve městě Harrachov
Jak uvádí Houdek a kol. (2009), město Harrachov navštíví 1,5 milionu návštěvníků ročně. Z tohoto počtu připadá 75 % na sezónu zimní a 25 % na sezónu letní. Podle zmíněné práce představuje město Harrachov mimořádně vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v zimní i letní sezóně, ale i v meziobdobích. Vděčí tomu bezesporu své výhodné poloze. Město je známým centrem turistiky a především zimních sportů a nabízí kvalitní služby v oblasti ubytování i gastronomie.
4.5.1. Zimní sezóna
V zimě město nabízí upravené a značené lyžařské stopy dlouhé desítky kilometrů (Krkonošská lyžařská magistrála) a sjezdové tratě všech stupňů náročnosti. Jsou zde pořádány různé akce a závody během celé sezóny. Stálé akce pro zimní období jsou Veterániáda ve skoku na lyžích, Setkání s Krakonošem, Dobývání sněhového hradu, severské kombinace aj. Struktura návštěvníků podle národností v zimní sezóně je následující. (HOUDEK a kol., 2009)
Tabulka 2: Současná struktura klientely podle národností - sezóna zimní
Němci Češi Holanďané Poláci
V létě město nabízí množství turistických tras a cyklotras, které lákají na výlety do okolí. Návštěvník může využít také možnost zapůjčení kola v půjčovnách. Dále jsou zde k dispozici tenisové kurty, minigolfová i devítijamkové golfové hřiště, hřiště pro plážový volejbal, bobová dráha, dětská hřiště, lanové centrum, bowling, squash, relaxcentrum, koupaliště, kemp atd. Mezi stálé akce letní sezóny patří například Hornické slavnosti, Pivnické slavnosti, Keltská noc aj. Struktura návštěvníků podle národností v letní sezóně je následující. (HOUDEK a kol., 2009)
Tabulka 3: Současná struktura klientely podle národností - sezóna letní
Němci Češi Holanďané Poláci
31% 29% 25% 15%
4.5.3. Tradice a slavnosti
Harrachov nabízí návštěvníkům řadu událostí spojené především s lyžařskou tradicí místa. Nejvýznamnější jsou mezinárodní závody v klasických disciplinách, poté tradiční
příjezd Krakonoše, různé dětské olympiády v lyžařských disciplinách, stavba sněhového hradu, Keltská noc, různé karnevaly, koncerty aj.
• Příjezd Krakonoše
Jak píše Martin (1959), příjezd Krakonoše se v Harrachově pořádá každou zimu již po celá léta. Dříve jím byl oslavován konec masopustu, poté byl příjezd posunut na oslavu pololetních prázdnit, kdy se do Harrachova hrnulo více návštěvníků. S touto tradicí přišel Jan Hendrych, zdejší lyžařský organizátor. Krakonoš vždy přijížděl na nazdobených sáních, v průvodu masek, které tvořili lesní skřítci, „harrachovský čert“ aj.
Jeho cesta vedla po silnici z Nového Světa k Harrachovu, kde na louce „Mizerák“
promlouval k obecenstvu.
• Mezinárodní závody
Podle Martina (1959) jsou tyto závody v klasických disciplinách pořádány pravidelně od roku 1954 vždy na začátku března. Už v prvních letech zde závodili reprezentanti ze zemí jako je Finsko, Norsko, Francie, Maďarsko, Rakousko aj.
4.6. Podnikatelská aktivita
Podle Martina (1959) žilo v roce 1958 v Harrachově 1414 osob. Z tohoto počtu bylo 1314 stálých obyvatel a 100 přechodně přihlášených a trvale zaměstnaných.
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvořilo 765 osob. Z tohoto počtu pracovalo v oblasti obchodu, restaurací a jídelen, rekreační a sportovní zařízení 188 osob. Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (děti, ženy v domácnosti, důchodci) tvořilo 649 osob.
Dle posledního sčítání obyvatel, domů a bytů z roku 2001 z Českého statistického úřadu žije v Harrachově 1757 obyvatel. Podle nejnovějších údajů ze Strategického programu rozvoje města Harrachov (HOUDEK a kol., 2009) je k datu 14. 7. 2008 evidováno celkem 1670 obyvatel. Množství a rozdělení ekonomicky aktivního obyvatelstva vyčteme z následujících grafů zpracovaných dle údajů sčítání obyvatel, domů a bytů z roku 2001.
Graf 1: Podíl EAO na celkovém počtu
Ve městě Harrachov žije 1008 ekonomicky aktivních obyvatel, což je 71 % z celkového počtu obyvatel. Z tohoto počtu pracuje téměř ¼ v pohostinství a ubytování.
Podle Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje (2002) patří Liberecký kraj v rámci ČR mezi území s významně nadprůměrnou podnikatelskou aktivitou v pohostinství a ubytování. Okres Semily má úplně nejvyšší podnikatelskou aktivitu ze všech okresů ČR, k čemuž přispívá právě lokace na území Krkonoš. Obce s nejvyšší podnikatelskou aktivity jsou soustředěny především v oblasti západních Krkonoš s předhůřím. V tomto regionu je územně nejrozsáhlejší podnikání v tomto odvětví v Libereckém kraji. Hlavními středisky, které patří mezi obce s nejvyšší podnikatelskou aktivitou, je právě Harrachov, poté Rokytnice nad Jizerou, Benecko a Vysoké nad Jizerou. Dále je následují střediska v obcích Vítkovice, Paseky nad Jizerou a Jestřabí v Krkonoších. Všechny zmíněné obce patří mezi obce s nejvyšší intenzitou podnikání v tomto odvětví v ČR.
• Současná statistika bytů a domů
První byty využívané jako "rekreační" vznikaly v roce 1996. Jejich největší rozmach byl po roce 2000. K 31. 12. 2009 je v Harrachově celkem:
Tabulka 4: Statistika bytů a domů
Počet domů (č. p.) 655
Z toho využívaných bytových domů pro rekreační bydlení 43
Rodinných domů pro rekreační bydlení nelze zjistit
V bytových rekreačních domech (43) je počet bytů 869
Počet lůžek 7370
Byty, na které bylo vydáno stavební povolení, ale ještě nejsou
dokončeny 440
Zdroj: Městský úřad Harrachov
Město Harrachov disponuje největším počtem pokojů v rámci západních Krkonoš.
Viz následující příloha.