Zpracování údajů

V příloze č. 4 uvádím Dotazník zájmových aktivit dětí.

Tabulka číslo 1. Jakým zájmovým činnostem se věnuješ mimo vyučování?

Počet Procentuální zastoupení

Na tuto otázku odpovědělo 42,9% z dotazovaných dětí možností A, což znamená, že své volnočasové aktivity věnují především sportovním aktivitám. Variantu B zvolilo 14,2% dotazovaných. Zpěvem se nejraději zabývá 14,2% dětí, možnost C. U bodu D, který zvolilo 28,7% dotazovaných, se respondenti shodli na sledování televize a hru na počítač.

71,30%

Možnost výběru A - ano zaznamenalo 71,3% dotazovaných dětí. Variantu B - ne pouze 28,7%.

Tabulka číslo 3. Jak často navštěvuješ tyto kroužky?

Počet Procentuální zastoupení

Odpovědělo všech 100% respondentů variantou B, což je třídní učitel.

Tabulka číslo 5. Kdo tě na kroužek přihlásil?

Počet Procentuální zastoupení

Na otázku A odpovědělo 20 % dětí. Spolužák přihlásil 20% dotazovaných dětí a 60%

žáků se přihlásilo samo.

Pomoc v domácnosti, pod bodem A, určilo 21,4% dětí. Hrou na počítači tráví volný čas 35,7% respondentů. Variantu D, sledování televize určilo 21,4% žáků. Volný čas venku s kamarády tráví 14,3% dotazovaných dětí. Volbu F zaškrtlo 7,2% respondentů, což spočívalo ve čtení časopisu.

Tabulka číslo 7. Chtěl(a) bys navštěvovat jiné aktivity, které nejsou ve škole?

Počet Procentuální zastoupení

A 8 57,10%

B 6 42,90%

57,10%

Odpověď A - ano si vybralo 57,1% respondentů, z toho 42,9% by rádo navštěvovalo zájmový kroužek zabývající se motorismem a 14,2% na taneční kroužek. Odpověď B zvolilo 42,9% žáků.

Tabulka číslo 8. Máš lepší nálada, když chodíš z kroužku domů?

Počet Procentuální zastoupení

Tabulka číslo 9. Chodí se někdy na tebe dívat tvoji rodiče?

Počet Procentuální zastoupení

Na tuto otázku odpovědělo možností A, která znamená, že se rodiče chodí na své děti na kroužek dívat pouze 20% dětí. Odpověď B zvolilo 80% dotazovaných.

Tabulka číslo 10. Máš v kroužku nějaké dobré kamarády? Jestli ano, napiš jména.

Na otázku odpovědělo 100% respondentů ano. Děti uvedly jména kamarádů.

Tabulka číslo 11. Setkáváš se s kamarády z kroužku i jinde? Například na hřišti.

Počet Procentuální zastoupení

Tabulka číslo 12. Navštěvuješ zájmové kroužky pravidelně?

Počet Procentuální zastoupení

Tabulka číslo 13. Navštěvuješ zájmový kroužek mimo školu? (Pokud ano, napiš jaký.)

Počet Procentuální zastoupení

A 7 50,00%

B 7 50,00%

50,00% 50,00%

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

A B

Padesát procentu dotazovaných dětí uvedlo, že navštěvují jiný zájmový kroužek:

motokáry, modelářský, dramatický, jezdecký a kopaná.

Rozhovor

Otázka číslo 1. Co vaše dítě baví ve volném čase?

Na tuto otázku odpovědělo 6 rodičů, že jejich dítě tráví volný čas venku nebo při hře na PC. Čtyři rodiče věděli o zájmovém kroužku a uvedli, že děti navštěvují zájmový kroužek a další volný čas tráví pohybovou aktivitou venku. Dva rodiče odpověděli, že trávení volného času nechávají na dětech.

Otázka číslo 2. Přihlásil jste své dítě do nějakého zájmového kroužku ve škole nebo mimo školu?

Na tuto otázku odpověděli dva rodiče, že své děti na zájmový kroužek přihlásili.

Pět rodičů nechalo dítěti svobodnou volbu při výběru zájmového kroužku. Pět rodičů se snažilo dítěti poradit a snažili se ovlivnit výběr zájmového kroužku.

Otázka číslo 3. Hovoří vaše dítě často o kroužku v pozitivním slova smyslu, těší se na něj?

Šest rodičů na tuto otázku odpovědělo, že děti hovoří pozitivně zájmovém

kroužku. Čtyři rodiče uvedli, že někdy se u dítěte objevuje nechuť docházet na kroužek.

Dva rodiče odpověděli, že dítě o zájmovém kroužku nehovoří.

Otázka číslo 4. Vaše dítě přichází ze zájmových aktivit většinou odpočaté, nervózní, unavené...

Na tuto otázku odpovědělo 8 rodičů, že dítě přichází domů odpočaté a uvolněné.

Jeden rodič uvedl, že nepozoruje na dítěti únavu a myslí se, že se dítěti na zájmovém kroužku líbí. Tři rodiče uvedli, že dítě přichází domů občas unavené a podrážděné.

Otázka číslo 5. Zájmovou činnost si dítě vybralo samo?

Dva rodiče odpověděli, že dětem nedali výběr a rozhodli sami o zájmové kroužku svých dětí. Pět rodičů uvedlo, že se snažilo pomoci s výběrem kroužku. Pět rodičů odpovědělo, že výběr nechalo pouze na dítěti.

Otázka číslo 6. Chodíte někdy na zájmové kroužky se svými dětmi, doprovázíte je?

Na tuto otázku odpověděli dva rodiče, že své děti na zájmový kroužek doprovází.

Deset rodičů uvedlo, že nedoprovází ( jeden rodič uvedl, že podporuje samostatnost svého dítěte).

Otázka číslo 7. Spolupracujete nebo pomáháte někdy dětem v činnostech spojených se zájmovým kroužkem?

Na tuto otázku odpověděli dva rodiče, že pomáhají s přípravou na zájmový kroužek, občas shání pomůcky. Čtyři rodiče uvedli, že není potřeba spolupráce a čtyři rodiče, že se občas o zájmovém kroužku baví doma a dítě nikdy nechtělo pomoci.

Otázka číslo 8. Zdá se vám, že při škole funguje dostatečný počet zájmových kroužků?

Dva rodiče uvedli, že při škole funguje nedostatečný počet kroužků. Deset rodičů je spokojeno s nabídkou zájmových kroužků.

Otázka číslo 9. Navrhl(a) byste v rámci školy nějaký kroužek, který tu ještě nefunguje?

Na tuto otázku dopověděli dva rodiče, že by navrhli kroužek modelářský, cykloturistický a taneční. Deset rodičů je spokojeno s nabídkou kroužků při škole.

Otázka číslo 10. Pomáhá vám vaše dítě při domácích pracích?

Dva rodiče uvedli, že se zapojuje jen s obtížemi a velmi málo. Osm rodičů odpovědělo, že jejich dítě pomáhá při domácích pracích pravidelně.

Otázka číslo 11. Má vaše dítě vlastní počítač?

Na tuto otázku odpověděli tři rodiče, že počítač vlastní, šest rodičů, že vlastní play station a tři rodiče uvedli, že využívají počítač u kamaráda (jedno dítě využívá počítač v knihovně).

Kazuistika

V kazuistice byl popsán chlapec, kterého znám ze své pedagogické praxe. Jedná se o chlapce integrovaného do kolektivu dětí v dětském domově. Chlapci je 13 let a navštěvuje 7. třídu základní školy praktické. V dětském domově je již 8 let a je umístěn v rodinné skupině dětí od 6 do 15 let. Chlapec je umístěn v ústavním zařízení od roku 1998. Důvodem bylo předběžné opatření Okresního soudu zastoupeným sociální pracovnicí, a bylo shledáno dlouhodobě špatné sociální prostředí, celková nepodnětnost rodinného prostředí, špatné hygienické podmínky a nedostatek finančních prostředků k zajištění chodu domácnost. Patrná byla i výchovná zanedbalost ze strany rodičů a neschopnost řešit svou ekonomickou situaci.

A) Osobní anamnéza Chlapec narozen 1993.

Dítě pochází z prvního těhotenství, porod byl předčasný (ve 30. týdnu), porodní váha byla 2250g, porodní délka 42 cm. Chlapec byl přeložen na stanici nedonošených dětí. Po porodu asfixie I. stupně. Provedena phototerapie 20 hodin, dále byla u chlapce zjištěna anaemia nedonošených, prodělal lehčí, nespastickou hypotonickou formu dětské mozkové obrny.

Jedná se o poruchu vzniklou následkem postižení velmi nezralého Centrálního nervového systému. Etiologické příčiny vzniku postižení tohoto chlapce byly určeny za kombinaci prenatální a perinatální. Osobnost dítěte byla narušena jak mentálně tak i pohybovou koordinací a jemnou motorikou. Inteligenční kvocient byl stanoven v 10-ti letech na hranici 67. Chlapec vstoupil, s odkladem povinné školní docházky 1 roku, do 1.třídy Základní školy praktické. Zde je jeho prospěch pouze průměrný. Jeho porucha psychomotoriky je patrná při všech složkách výchovy.

Z vyšetření PPP - „u paměti převažuje krátkodobá a mechanická. Jako osobnost se jeví spíše jako extrovert. Koncentrace pozornosti veškerých činností bývá velmi krátké intenzity. Při selektivitě podnětů převládají spíše ty nepodstatné a rušivé.

Při vyučovacím procesu stoupají nároky na funkci myšlení a dítě s mentální retardací reaguje pomaleji, souvisí to s poruchou analyticko syntetické činnosti s projevy v řeči a písmu. Obsahová chudost, agramatická stavba vět, opožděný vývoj řeči jasně určují jeho stupeň lehké mentální retardace“.

B) Rodinná anamnéza

Otec - narozen 1970, dlouhodobě nezaměstnaný, diagnostikován jako osoba s lehkou mentální retardací, ženatý

Matka - narozena 1972, na mateřské dovolené, vdaná Sourozenci – sestra Jiřina a bratr Ota

Rodiče žijí ve společné domácnosti. Otec není schopen řešit nepříznivou situaci, pro svou lehkou mentální retardaci není schopen organizovat chod domácnosti a hospodařit s finančními prostředky. Často navštěvuje restaurace, kde si půjčuje na útratu a má problémy dluhy vracet.

Matka je na mateřské dovolené, řídí se dle pokynů manžela, těžko se prosazuje se svými požadavky. Nemá dostatečně zautomatizované hygienické návyky. Domácnost vede jen s velkými obtížemi. Má značné obtíže se zvládáním čtení a psaní. S výchovou malého syna pomáhá známá z vesnice.

Sestra Jiřina je rovněž umístěna ve stejném dětském domově. Navštěvuje 4. třídu základní školy, školu zvládá s průměrným prospěchem bez závažných obtíží. Je patrný výchovný vliv vychovatelů na její osobnost, je velmi šikovná a kamarádská.

Osobnostní diagnostika dítěte.

František se ve skupině při hrách projevuje přátelsky, kázeňsky není problémový.

Pro každou činnost se nadchne, není schopen si udržet v paměti pravidla, pokyny ani jiné úkoly spojené se samotnou činností, pozornost neudrží celou dobu činnosti. Řečový projev je omezený, značné logopedické vady, porucha tempa řeči. V citové oblasti nemá problémy s navázáním bližšího kontaktu s vychovatelem – je velmi přátelský a uznává autoritu. Má problémy i s jednoduchými početními operacemi. Zná základní barvy. Při všech činnostech potřebuje dohled i pomoc pro svou neobratnost, patrná porucha jemné motoriky spojená s grafomotorickými obtížemi. Intelekt v pásmu lehké mentální retardace, vnímání není dostatečně diferencované. Emocionalita a sociabilita poznamenána nevhodným rodinným prostředím. Osobnost dítěte byla narušena jak mentálně tak i pohybovou koordinací a jemnou motorikou, což se projevuje v písemném projevu. Po tělesné stránce je spíše neobratný, těžko napodobuje pohyb. V hudební výchově neudrží rytmus ani melodii, ale přesto velmi rád zpívá. Vzhledově po fyzické stránce je velmi hubené postavy.

1. Estetické činnosti – keramika

Cíl činnosti je zjistit vliv estetické výchovy na rozvoj osobnosti dítěte s lehkou mentální retardací. Organizace činnosti probíhá v prostorech výchovné skupiny dětí v dětském domově u společného stolu. Pomůcky pro estetickou činnost – keramické

činnosti, jsou hrnčířská hlína, nůž, nit, dlátko, podložka na stůl. Děti byly seznámeny s postupem činnosti, s pomůckami a názornou ukázkou finálního výrobku.

Při všech těchto částech se zaměřuji na činnost Františka. Nejprve mu byla činnost nepříjemná, po počátečních nepříjemných pocitech se mu práce zalíbila, uvolnil se a zapojil se do rozhovoru s dětmi. Jemná motorika u Františka není na úrovni vrstevníků, je nepřesný a smutný, když se mu práce nedaří. Tento handicap si uvědomuje a dokáže své kamarády za pěknou práci pochválit. V kolektivu vrstevníků vystupuje vstřícně a přátelsky.

2. Tělesná výchova – metodický nácvik kotoulu vpřed

Cílem výchovy byl metodický nácvik kotoulu vpřed. Organizace činností probíhá v prostoru tělocvičny 5.Základní školy. Pomůcky potřebné k metodice nácviku kotoulu vpřed byly především žíněnky a prostor tělocvičny. Dětem byla zdůrazněna bezpečnost při nácviku kotoulu. František dodržuje bezpečnost, těší se na sportovní činnost i když se obává pádu. Při nácviku je patrná špatná koordinace pohybů – hrubá motorika.

3. Hudební výchova

Cílem je sledování jedince diagnostikovaného jako dítě s lehkou mentální retardací při hudebních činnostech – nácvik hry na rytmické hudební nástroje. Organizace činností probíhá v prostorech dětského domova v hudební učebně. Pomůcky pro tuto činnost jsou Orffovy hudební nástroje. Úvodní část hudební výchovy obsahuje seznámení s činností a následná ukázka. Hlavní část je zaměřena na nácvik 2/4 rytmu.

František strašně rád zpívá, je to je ho nejoblíbenější činností. Velmi rád si zpívá při pracovních činnostech a nebo rád poslouchá hudbu. Dokáže se zcela uvolnit, při zpěvu je viditelná radost a štěstí. Zná a umí mnoho lidových písní a populárních písní. I když má František krátkodobou paměť na učení, písně si trvale zapamatuje. Při rytmu se soustřeďuje na vyťukávání jen krátce. Udrží ho za pomoci nápodoby.

Pocit Fandy při práci a zájmové činnosti působí na velice pozitivně a vnímá je jako relaxaci. Domnívám se, že má na chlapce zklidňující účinek. Chlapec citově strádá a proto vyhledává bližší kontakty s vrstevníky i dospělými. Sledovaný chlapec si při práci s keramickou hlínou zpočátku působil nejistě a měl obavy, po krátkém časovém rozmezí se uvolnil a snažil se navázat slovní kontakt s ostatními dětmi a hodnotil způsob práce ostatních dětí. Bylo na první pohled patrné, že jej práce velmi baví. Občas byl se svou prací nespokojen a svůj výrobek zničil a začal znovu. Při práci byla u Františka viditelná nedostatečně rozvinutá jemná motorika. Jemná motorika, kterou viděl u svých vrstevníků.

Chlapec je veselé povahy, vždy v průběhu dne si pozpěvuje. Rád poslouchá hudbu při které se pobrukuje. Má snížený fonematický sluch, což se projevuje při rytmizaci písní. Rytmus u písně udrží pouze krátkodobě. Velmi rád zpívá před kolektivem a nestydí se. Dokáže se do zpěvu vžít, což způsobuje zrychlení tempa melodie. Rytmus s dřívky vyťuká zcela náhodně, ale zato přidává na intenzitě hlasu.

Tělesnou výchovu má velmi rád. Je patrná špatná koordinace pohybů při všech tělesných výkonech. Jeho fyzický fond je velmi omezen, tělesná stavba na první pohled vypovídá, že chlapec není příliš silný. Při sportovních činnostech působí velmi neohrabaně a ostatní děti s ním velmi nerady hrají jako spoluhráči. Při úspěchu napodobuje sportovce světového sportu, například při kopané vstřelil branku a přetáhl si triko přes hlavu. Fanda při nácviku udělal kotoul přes rameno. Jednalo se o cvik pro něj obtížný a ani přes dopomoc se nepodařil povedený kotoul. I nezdařené pokusy Fandu neodradily a snažil se o správný kotoul.Sledoval ostatní děti při jejich cvičení. Při všech pohybových aktivitách byla patrná špatná koordinace i při nejjednodušších úkonech.

V tomto směru lze konstatovat, že Fanda je pohybově značně neobratný, jeho pohybové schopnosti a dovednosti jsou velmi omezené, což svědčí o narušené hrubé motorice.