Oponentní posudek na bakalářskou práci
Autor/ka BP: Lucie Javůrková
Studijní obor: Speciální pedagogika předškolního věku
Název práce: Komunikace dětí s poruchami autistického spektra Vedoucí práce: PhDr. Zdeňka Michalová, Ph.D.
Hodnotící kritéria
Splňuje bez výhrad Splňuje s drobnými výhradami Splňuje s výhradami Nesplňuje
A. obsahová
V práci jsou vymezeny základní a dílčí cíle, které jsou v koncepci práce patřičně rozpracovány. Cíle jsou adekvátně naplňovány.
Práce splňuje cíle zadání.
Studující využívá a kriticky vybírá sekundární a/nebo primární literaturu.
Práce má vymezen předmět, je využito odpovídajících metodologických postupů.
Výstupy výzkumných částí jsou adekvátně syntetizovány a je o nich diskutováno.
V práci je využita odborná terminologie a jsou vysvětleny hlavní pojmy.
V práci jsou formulovány jasné závěry, které se vztahují ke koncepci práce a ke stanoveným cílům.
B. formální
Práce vykazuje standardní poznámkový aparát a jednotný způsob citací v rámci práce, je typograficky jednotná.
Studující dodržuje jazykovou normu, text je stylisticky jednotný.
Text je soudržný, srozumitelný a argumentačně podložený.
C. přínos práce (tvůrčí přístup studujícího, kompilační hodnota, využití pro praxi)
1
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI
Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická
Voroněžská 1329/13, Liberec 460 01 tel.: +(420) 485 352 515 | URL: www.fp.tul.cz
Celkové hodnocení práce (max. 1700 znaků):
BP se zabýváí tématem komunikace předškolních dětí s PAS v Libereckém kraji, rsp. se snaží zmapovat, které komunikační systémy se v tomto kraji u předškolních dětí s PAS skutečně používají. Práce je formálně adekvátní, autorka jí zpracovávala se zájmem, řídila se částečně radami vedoucí práce. V Úvodu práce opomněla vymezit, proč si dané téma vy- brala k zpracování závěrečnéhp úkolu.Teoretická část je zpracována po obsahové stránce přehledně, kapitoly na sebe logicky navazují. V podkap. 3.3.5 je popsán systém Bliss (s.29).
Tento systém se v českém prostředí moc nevyužívá a pro žáky s mentálním postižením či autismem není vhodný, proto by měla autorka v rámci vlastní interperetace tuto skutečnost uvést. ( s. 13 - 33). Praktická část představuje výzkumné šetření prostřednictvím nestandard- izovaného dotazníku, jehož cílem bylo zjistit, jak často se používá VOKS v LB kraji při rozvoji komunikačních a kognitivních schopností u žáků s poruchami autistického spektra a
přidruženým mentálním postižením, zda učitelé pracující s těmito dětmi mají kurz alternativní a augmentativní komunikace a zda většina dětí z LB kraje s PAS využívá ke komunikaci ně- jaký obrázkový systém ( viz. předpoklady s. 36). Na s. 46 v tabulce, grafui v komentáři k in- terpretaci dat se autorka dopouští hrubé chyby, kdy zahrnuje mentální retadaci do pásma podprůměru. Zjištění u položky č. 7 ( s. 47) je pro autorku překvapivé - vypovídá zřejmě o je- jím podcenění studia více odborných pramenů včetně zahraničních odborných textů před for- mulováním příslušné hypotézy, jinak by jí výsledek nepřekvapil.Ze svých šetření autorka for- mulovala závěry a určité návrhy a doporučení pro pedagogickou praxi.Cíl práce byl splněn.
Práce splňuje požadavky na udělení akademického titulu bakalář: ANO
Práci doporučuji k obhajobě: ANO
Návrh klasifikačního stupně: velmi dobře
Náměty pro obhajobu (max. 1500 znaků):
1. Setkala jste se v rámci výzkumu s nějakými překážkami při používání alternativních komu- nikačníchsystému u předškolních dětí prezentovaných dospělými?
2. Proč nelze směšovat pásmo podprůměru s pásmem MR tak, jak jste to idělala ve své práci?
3.Jaká opatření lze navrhnout k rozšíření komunikačního systému VOKS do pedagogické praxe?
4. Znáte některé vzdělávací kursy, v nichž se mohou učitelé seznámit s tímto systém a jeho aplikaci v pedagogické praxi?
Datum: 16.5.2011 Podpis:
2
