Přípravné třídy: Úspěšný krok a start v ZŠ.
Diplomová práce
Studijní program: M7503 Učitelství pro základní školy Studijní obor: Učitelství pro 1. stupeň základní školy
Autor práce: Eva Pivoňková
Vedoucí práce: PhDr. Radka Harazinová, Ph.D.
Katedra pedagogiky a psychologie
Liberec 2020
Zadání diplomové práce
Přípravné třídy: Úspěšný krok a start v ZŠ.
Jméno a příjmení: Eva Pivoňková Osobní číslo: P14000843
Studijní program: M7503 Učitelství pro základní školy Studijní obor: Učitelství pro 1. stupeň základní školy Zadávající katedra: Katedra primárního vzdělávání Akademický rok: 2017/2018
Zásady pro vypracování:
- na základě odborné literatury a legislativy vymezit základní funkci a kompetence přípravných tříd, představit programy,které se zaměřují na usnadnění přechodu z MŠ na ZŠ.
- posoudit názory učitelů a rodičů na důvody pro odklad školní docházky.
- vytvořit program pro děti v přípravných třídách, který usnadní plynulý přechod na ZŠ Metody: dotazník, rozhovor
Rozsah grafických prací:
Rozsah pracovní zprávy:
Forma zpracování práce: tištěná/elektronická
Jazyk práce: Čeština
Seznam odborné literatury:
LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D., 2006. Vývojová psychologie. 2. aktual. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1284-0.
BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V., 2010. Školní zralost. Co by mělo umět dítě před vstupem do školy.
Brno: Computer Press. ISBN 978-80-251-2569-4.
KROPÁČKOVÁ, J., 2008. Budeme mít prvňáčka. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-359-8.
Doležalová, J., 2010. Rozvoj grafomotoriky u projektech. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-693-3.
PELIKÁN, J., 1998. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. 2. nezměn. vyd. Praha:
Karolinum. ISBN 978-80-2461-916-3.
CHRÁSTKA, M., 2007. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada. ISBN 978-80-2471-369-4.
Vedoucí práce: PhDr. Radka Harazinová, Ph.D.
Katedra pedagogiky a psychologie
Datum zadání práce: 30. listopadu 2017 Předpokládaný termín odevzdání: 1. května 2019
prof. RNDr. Jan Picek, CSc.
děkan
L.S.
PhDr. Jana Johnová, Ph.D.
vedoucí katedry
V Liberci dne 15. prosince 2017
Prohlášení
Prohlašuji, že svou diplomovou práci jsem vypracovala samostatně jako původní dílo s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s ve- doucím mé diplomové práce a konzultantem.
Jsem si vědoma toho, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci nezasahuje do mých au- torských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu Technické univerzity v Liberci.
Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti Technickou univerzi- tu v Liberci; v tomto případě má Technická univerzita v Liberci právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Současně čestně prohlašuji, že text elektronické podoby práce vložený do IS/STAG se shoduje s textem tištěné podoby práce.
Beru na vědomí, že má diplomová práce bude zveřejněna Technickou uni- verzitou v Liberci v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
Jsem si vědoma následků, které podle zákona o vysokých školách mohou vyplývat z porušení tohoto prohlášení.
11. července 2020 Eva Pivoňková
Poděkování
Ráda bych tímto poděkovala mé vedoucí diplomové práce PhDr. Radce Harazinové, Ph.D. za pomoc, kvalitní odborné vedení a cenné rady, které mi byly poskytnuty při psaní této diplomové práce. Děkuji dále všem zúčastněným respondentům dotazníkového šetření, bez kterých by nebylo možné výzkum provést. Díky patří i mé rodině za podporu a povzbuzování.
Anotace
Diplomová práce zjišťuje funkci přípravných tříd. Zabývá se významem a přínosem nejen pro děti a rodiče, ale pro celou naši společnost. Cíl se opírá o posouzení názorů učitelů, rodičů, kteří doporučují či zvažují odklad školní docházky předškolních dětí. Jaká je znalost existence přípravných tříd? Práce je klasicky členěna z pohledu teoretického a praktického. Teoretická část se věnuje vývojovým zákonitostem dítěte.
Jsou zde vymezeny pojmy školní zralost, školní připravenost, odklad povinné školní docházky. Na základě studia odborné literatury a legislativy je vymezena funkce přípravných tříd. Praktická část se opírá o metodu dotazníku s kvalitativním šetřením.
Praktická část dále obsahuje návrh programu pro děti v přípravných třídách, který má usnadnit plynulý přechod na 1. stupeň ZŠ.
Klíčová slova: dítě předškolního věku, školní zralost, školní připravenost, odklad povinné školní docházky, přípravná třída
Annotation
The diploma thesis is focused on the role of preparatory classes. It deals with the importance and benefits not only for children and parents, but for the whole society. Goal is based on assessment of collected opinions of teachers, parents, who recommend or consider postponing school attendance. What is the knowledge of the existence of preparatory classes. The work is classically divided from the theoretical and practical point of view. The theoretical part is devoted to the developmental regular process of a child. There is room for school maturity, school readiness, postponement of compulsory education. The function of preparatory classes is defined on the basis of literature and legislation. The practical part is based on a questionnaire method with qualitative research. The practical part also contains a proposal of a program for children in preparatory classes, which is to facilitate a smooth transition to primary school.
Key words: preschool child, school readiness, school maturity, postponement of compulsory education, preparatory class
8
Obsah
Seznam tabulek ... 10
Seznam obrázků ... 12
Seznam použitých zkratek ... 13
Úvod ... 14
TEORETICKÁ ČÁST ... 16
1 Předškolní věk ... 17
1.1 Školní zralost ... 17
1.2 Školní připravenost ... 18
2 Oblasti rozvoje předškolních dětí ... 20
2.1 Grafomotorika ... 20
2.2 Předmatematické dovednosti ... 22
2.3 Předčtenářské dovednosti ... 23
3 Mladší školní věk ... 25
3.1 Rodina a spolupráce s MŠ ... 26
3.2 Odklad povinné školní docházky ... 27
3.2.1 Nejčastější příčiny odkladu školní docházky ... 28
3.2.2 Předpoklad pro vstup do školy ... 28
3.3 Zápis do 1. třídy ... 29
4 Historie přípravných tříd ... 31
4.1 Přípravná třída v současnosti ... 32
4.2 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání ... 33
5 Výchovně vzdělávací programy pro přípravné třídy ... 35
5.1 Program tradiční přípravné třídy ZŠ ... 35
5.2 Program Step by step (Začít spolu) ... 36
5.3 Program Škola podporující zdraví (Zdravá škola) ... 37
6 PRAKTICKÁ ČÁST ... 39
6.1 Výzkumné otázky ... 39
7 Metodologie výzkumného šetření ... 40
7.1 Výzkumný vzorek a jeho charakteristika ... 41
7.2 Předvýzkum ... 42
7.3 Postup při sběru dat ... 42
8 Dotazníkové šetření ... 43
9 Výsledky výzkumu ... 44
9.1 Dotazníkové šetření pro pedagogy mateřských škol ... 44
9
9.2 Dotazníkové šetření pro pedagogy 1. stupně základních škol ... 50
9.3 Dotazníkové šetření pro rodiče zvažující odklad povinné školní docházky ... 54
9.4 Dotazníkové šetření pro rodiče se zkušeností s přípravnou třídou ... 60
10 Limity výzkumu... 65
11 Návrh programu pro děti v přípravné třídě, který usnadní plynulý přechod na ZŠ .... 66
11.1 Program pro děti v přípravné třídě, který usnadní plynulý přechod na ZŠ ... 67
11.1.1 Náměty vztahující se k artikulační obratnosti a sluchové analýze ... 68
11.1.2 Náměty vztahující se ke grafomotorice a jemné motorice ... 73
11.1.3 Náměty vztahující se k pozornosti a koncentraci ... 77
12 Diskuse ... 82
Závěr ... 85
Seznam literatury ... 87
Seznam internetových zdrojů ... 91
Seznam příloh ... 92
10
Seznam tabulek
Tab. 1: Význam přípravných tříd pro děti s OŠD ... 44
Tab. 2: Spolupráce mateřských škol a přípravných tříd ... 45
Tab. 3: Nejčastější nedostatky u dětí ... 45
Tab. 4: Nedostatky u dětí s odkladem školní docházky ... 46
Tab. 5: Práce pedagoga v mateřské škole s dětmi s odkladem povinné školní docházky ... 46
Tab. 6: Intenzita práce pedagogů s dětmi s OŠD ... 46
Tab. 7: Způsob informování rodičů dítěte o odkladu povinné školní docházky ... 47
Tab. 8: Zkušenost spolupráce s rodinou zvažující odklad ... 47
Tab. 9: Informovanost rodičů ze strany pedagogů ... 48
Tab. 10: Přínos přípravných tříd ... 48
Tab. 11: Odůvodnění přínosu přípravných tříd ... 49
Tab. 12: Spolupráce pedagogů základních škol s přípravnou třídou ... 50
Tab. 13: Přítomnost dětí z přípravných tříd ve třídách pedagogů základních škol ... 51
Tab. 14: Zaznamenání pokroků u dětí z přípravných tříd ... 51
Tab. 15: Projevy nedostatků u dětí ... 52
Tab. 16: Vliv zařazení dítěte do přípravné třídy a pozdější spolupráce rodiny se ZŠ ... 52
Tab. 17: Zájem rodičů o pokroky a výsledky svých dětí ... 53
Tab. 18: Způsob zjišťování informací o pokrocích a výsledcích svých dětí ... 53
Tab. 19: Informování rodičů o přípravné třídě a její funkci ... 53
Tab. 20: Přínos přípravných tříd pro děti z pohledu pedagogů základních škol ... 54
Tab. 21: Příklady přínosů přípravných tříd pro děti z pohledů pedagogů základních škol ... 54
Tab. 22: Důvod pro odklad povinné školní docházky, který zvažují rodiče ... 55
Tab. 23: Doporučení k odkladu povinné školní docházky ... 56
Tab. 24: Informace pro rodiče ... 56
Tab. 25: Informovanost o přípravné třídě ... 57
Tab. 26: Oblasti nedostatku školní zralosti ... 58
Tab. 27: Zkušenosti s přípravnou třídou ... 58
Tab. 28: Zařazení do přípravné třídy ... 59
Tab. 29: Mělo dítě odklad povinné školní docházky ... 60
Tab. 30: Doporučení odkladu povinné školní docházky ... 61
Tab. 31: Druh informací z mateřské školy ... 61
Tab. 32: Informace o přípravné třídě ... 62
Tab. 33: Zařazení dítěte do přípravné třídy ... 62
11
Tab. 34: Oblast nedostatku školní zralosti ... 63 Tab. 35: Prospěšnost přípravné třídy ... 64 Tab. 36: Přípravné třídy a jejich přínos ... 64
12
Seznam obrázků
Obr. 1: Oromotorická hravá cvičení ... 69
Obr. 2: Logopedické deskové hry ... 70
Obr. 3: Povím Ti mami ... 71
Obr. 4: Pexeso pro uši ... 72
Obr. 5: Motanice s krtečkem-Krtek a kamarádi ... 74
Obr. 6: Quercetti Filò-vyšívání pro děti ... 75
Obr. 7: Čarohrátky ... 76
Obr. 8: Logico Picollo ... 78
Obr. 9: Dobble ... 80
Obr. 10: Pozornost ... 80
Obr. 11: Malované čtení ... 81
13
Seznam použitých zkratek
aj. – a jiné atd. – a tak dále
CNS – centrální nervová soustava ČŠI – Česká školní inspekce EU – Evropská unie
MŠ – mateřská škola
MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy OECD – Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OŠD – odklad školní docházky
PPP – pedagogicko-psychologická poradna
RVP PV – rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání RVP ZV – rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání SPC – Speciálně pedagogické centrum
VÚP – Výzkumný ústav pedagogický ZŠ – základní škola
14
Úvod
Rodiče představují ve vývoji svých dětí nezastupitelnou roli. Po narození dávají dětem vše, co potřebují. Zajišťují jim klidný a láskyplný domov, postupně děti vybavují dovednostmi, základními schopnostmi, které jsou důležité pro zvládnutí nároků předškolního období. Přibližně ve třech letech děti poprvé navštíví mateřskou školu, kde dochází k dalšímu kontaktu s novou autoritou, možným vzorem, kamarádkou, paní učitelkou. Seznamují se zde s novými pravidly, poznávají kamarády, jsou zvídavé, učí se udržet pozornost, vnímat všemi smysly, vytrvat – zkrátka se dále rozvíjí jejich velká osobnost v malém těle. V šesti letech je rodiče svěřují do rukou učitelům na základních školách. Je žádoucí, aby děti přicházely do školy připravené a ochotné se dále vzdělávat.
Avšak ne zcela všechny děti odchází z mateřských škol rovnou do základních škol. Jedná se o děti, které nejsou na přestup do základní školy zcela připravené. Jsou nezralé v určitých funkcích a potřebují další pomoc. Tato pomoc spočívá v doporučeném odkladu školní docházky, kdy se dětem prodlouží pobyt v mateřské škole o jeden rok. Další variantou či možností pro děti, je strávit jeden rok v přípravných třídách, které jsou zřizovány při základních školách.
Diplomová práce se zabývá významem a přínosem přípravných tříd jak pro děti, tak pro rodiče. Poukazuje na náplň práce pedagogů ve vzdělávacích procesech, kteří připraví budoucí žáky na školu tak, že se do ní budou těšit, budou snáze zvládat počáteční nedostatky a radovat se ze zvládnutých úkolů. Má vlastní zkušenost z mateřské školy se opírá o problém, kdy si rodiče neví rady, zda ponechat své dítě ještě další rok v MŠ, nebo již dítě předat pedagogům do základní školy. Dnes existuje mezistupeň mezi MŠ a ZŠ zvaný přípravný ročník. Úkolem přípravné třídy je smysluplně rozvíjet dítě ve všech oblastech a dorovnat jeho vývoj ve všech směrech. V současné době se již do přípravných tříd neřadí pouze děti se socio-kulturním znevýhodněním, děti migrantů, cizinců jako tomu bylo dříve. Platí, že do přípravné třídy mohou být zařazeny děti s doporučeným odkladem povinné školní docházky z poradenských školních zařízení.
Důvod doporučení většinou plyne ze školní nezralosti, vady řeči, grafomotorických potíží či jiného postižení. Ač je předškolní vzdělávání pro děti v MŠ v současnosti ze zákona povinné, tak je bohužel v některých případech nedostačující pro plynulý přechod z MŠ na ZŠ. Povinnost předškolního vzdělávání udává novela vyhlášky (Vyhláška č. 14/2005 Sb. ze dne 29. prosince 2004 o předškolním vzdělávání), kterou vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2017.
15
Tato práce je členěna z pohledu teoretického a z pohledu praktického. Teoretická část nás provede dětstvím a jeho vývojovým uspořádáním. Hned v první kapitole se věnuji předškolnímu věku, který je obdobím přípravy na přestup z mateřské školy do základní školy. S tímto věkem jsou vymezeny další pojmy související s přípravou k povinnému školnímu vzdělávání. Neopomenu v této části historii, legislativu, funkci a kompetence přípravných tříd. Představím a porovnám programy tradičního vzdělávání v přípravné třídě a programy alternativního vzdělávaní, které se zaměřují na snadnější přechod z MŠ na ZŠ.
V praktické části pomocí dotazníkového šetření posoudím a vymezím důvody, které vedou ke zvážení či doporučení k odkladu povinné školní docházky pro děti. Dále je tato část zaměřena na přínos a funkci přípravných tříd. Součástí je vlastní návrh vzdělávacího programu, zaměřeného na rozvoj méně rozvinutých oblastí. Tento program mohou využít nejen děti, jejich rodiče a učitelé základních a mateřských škol.
16
TEORETICKÁ ČÁST
Je-li dítě přesvědčené, že něco dokáže, tak se to i naučí. Jestliže si myslí, že to nedokáže, nenaučí se nic. Žádný člověk není stoprocentně úspěšný, ale dítě, které věří, že něco zvládne, vytrvá. Důležité je, aby bylo obklopeno lidmi, kteří mu vytvoří prostředí podpory, chvály, lásky. Vždy se najde řešení, pokud je dítě vyzbrojeno vědomím a důvěrou.
Start života jedince se neodehrává až po jeho narození, ale již v prenatálním období. Prenatálním obdobím rozumíme období mezi početím a narozením dítěte. Toto období vrcholí porodem. Následuje novorozenecké a poté kojenecké období, kdy dítě samo dýchá, přijímá potravu a vyměšuje nestrávenou potravu. Osvojuje si postupně své tělo, uchopuje předměty a pouští je. (M. Vágnerová (2012, s. 23) V tomto období se rozvijí praktická inteligence. Dítě je připraveno zahájit řeč. Dále je to vhodná doba pro rozvoj první sociální hry.
Navazujícím obdobím je období batolecí. To je u dětí rozdílné. Některé děti už chodí, jejich slovní zásoba je kolem deseti slov. Hrubá motorika je zřetelná a jistější.
Jemná motorika se zdokonaluje zejména v pohybech rukou a prstů při uchopování, manipulaci s předměty a objevují se první pokusy o čmárání. Velký posun dochází v oblasti řeči. (J. Langmeier, D. Krejčířová 2006, s. 72, 73)
V sociálním vnímání dochází ke kvalitní změně. Už nechce být jen milováno, ale dokáže projevit lásku samo. Vytváří si společenské návyky, které musí přijmout. Patří sem poděkování, pozdravení, osobní hygiena a postupně i způsoby stolování. Projev vzdoru je reakce na omezování jisté činnosti, svého vlastního počínání a dobytí si určitých pozic. (D. Trpišovská 1998, s. 30)
17
1 Předškolní věk
Předškolním věkem rozumíme dobu od tří do šesti let. Vývoj a změny už v tomto věku nejsou tak zřetelné a náhlé jako tomu bylo dříve. Spočívá hlavně ve větší diferenciaci uvnitř konkrétních oblastí v celé dětské psychice. (D. Trpišovská 1998, s. 31) Je to věk postupného uvolňování vázanosti na rodinu.
Předškolní období můžeme nazvat období mateřské školy, což ale neznamená dívat se na toto období pouze z tohoto hlediska. Rodinná výchova je stále základní.
Mateřské školy účelně napomáhají k jejímu rozvoji. (J. Langmeier, D. Krejčířová 2006, s. 88)
Charakteristickou a velmi důležitou činností v tomto věku je hra. Má mnoho podob a přináší dětem emocionální uspokojení. Dále má obrovský vliv pro jejich další vývoj. Díky hře děti nenásilně nacvičují činnosti, které budou za čas potřebovat.
K vyjádření svých myšlenek, pocitů i přání slouží kresba, která je důležitým propojením a součástí hry. Pro dětského psychologa je součástí jeho práce pro svou diagnostickou hodnotu. (D. Trpišovská 1998, s. 35)
Hra je základní aktivitou, při které se dítě vzdělává, seberealizuje. Hravost nástupem do školy děti neopustí, nezmizí, ale změní se. Na prvním místě už nejsou jen stavebnice a jiné hračky, ale nastupuje zde spoluhráč. Hra se stává programem volného času. Dítě je stále více podobné dospělému. Postupně se samo dokáže zaměstnat, má čas pro sebe a také pro svoji zábavu. Stejně jako máma a táta. Toto je obraz zralosti.
(L. Pekařová 2006, s. 63)
1.1 Školní zralost
Zahájení školní docházky je zásadní událostí v životě dětí a jejich rodin. Profesor Zdeněk Matějček už asi před dvaceti lety poukazoval na nastávající změny v otázce školní zralosti. Dříve, při zahájení povinné školní docházky, šestileté děti neměly skoro žádné sedmileté spolužáky. Co způsobilo tuto změnu? Je změna v dětech? Mají dnes základní školy větší nároky na děti, nebo MŠ neumí připravit děti na vstup do ZŠ? Čí je to vlastně úkol? Bohužel ani na jednu z těchto otázek nelze odpovědět hned jednoznačně. Zahájení povinné školní docházky se dá přirovnat k přípravě divadelní hry. Ta má také svůj vývoj, který je rozdělen do jednotlivých dějství (prenatální, kojenecké, rané dětství, předškolní věk a mladší školní věk). Tak, jak má každá divadelní hra zkoušky, tak i zde probíhají zkoušky. Zkouška typu pětiletá preventivní prohlídka u pediatra, vyšetření
18
v pedagogicko-psychologické poradně a zápis do 1. třídy ZŠ. Vrcholem je pak nástup do 1. třídy ZŠ. Než ale dojde k takovéto premiéře, musí se připravit mnohé. V našem případě je to rodinné prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Poté následuje prostředí MŠ. Svou roli tu sehraje i daná genetická výbava jedince.
Školní zralost je charakterizována jako stav dítěte, do kterého spadá psychická, zdravotní a sociální způsobilost začít školní docházku, kterou by mělo dítě zvládnout.
O školní připravenosti se v poslední době mluví jako o aktuálním stavu, jak dítě rozvíjí svou osobnost, a to ve všech oblastech. Vždy se má přihlížet k předpokladům, jako je vnitřní vývoj dítěte. Přihlíží se i k vnějším výchovným podmínkám. Ty určují celkovou psychickou vyspělost. (J. Kropáčková, E. Dandová, H. Nádvorníková, D. Pravcová, I. Příkazská 2018, s. 12,13, 14)
Zrání dětského organismu, hlavně centrální nervové soustavy (dále CNS), se projeví tak, že se změní jeho celková reaktivita. Zvýší se emoční stabilita, odolnost vůči zátěži a zlepší se regulační kompetence. Je zapotřebí zvládat své emoce, chování, což vede k respektování školních požadavků. Je ale potřeba regulovat i pozornost na stanovenou činnost. Dostatečná zralost je odrazem účinnějšího učení, a tudíž lepšího výkonu. Nedostatečně zralé děti bývají podrážděné, mají problém soustředit se, udržet pozornost a jsou emočně labilnější a unavené. To není dobré pro plnění všech požadavků a znesnadňuje se tak adaptace na školu. (M. Vágnerová 2012, s. 256)
Školní zralost se do jisté míry překrývá a doplňuje s pojmem školní připravenost.
Marie Vágnerová (2000) školní zralost definuje na základě schopností, jež jsou závislé na zrání organismu a školní připravenost prostřednictvím kompetencí, které jsou závislé na prostředí a učení.
1.2 Školní připravenost
Pedagogická veřejnost začala používat termín kromě školní zralosti ještě termín školní připravenost. Tento termín prošel drobnohledem s kritickým hodnocením, a to ze strany psychologů. Ti ho chápali především v užším pojetí. Vysvětlovali si ho jako přípravu na školu v podobě speciálních činností. Někteří současní vědci uvádějí v odborné psychologické literatuře, že se jedná o něco jako předpoklad školní zralosti.
(J. Kropáčková 2008, s. 14)
19
„Jistými kritérii dovršení vývoje v předškolním období jsou i předpoklady potvrzující školní zralost, tedy připravenost dítěte ke školní práci. Jedná se o soubor požadavků v oblasti tělesné, duševní a sociální …“ (O. Čačka 1996, s. 50)
Zejména v MŠ se rozvíjí zkušenosti sociální, emoční, pracovní, somatické aj.
Uvedené schopnosti jsou dále rozvinuty v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání (dále RVP PV). Dále by měli rodiče úzce spolupracovat s dětským lékařem, s učitelkou z MŠ, popřípadě s dalšími odborníky či pracovníky z PPP.
Předpokladem je bezproblémové zvládnutí školních povinností, a to po stránce duševní, fyzické a sociální. Je důležité, aby se dítě do školy těšilo a vše přijímalo pozitivně.
Z dalšího pohledu může MŠ ovlivnit všechny výše uvedené oblasti. Pochopitelně také v uvedené míře. Existují různé informace, typy, postupy, jak připravit dítě na školní docházku. (J. Boháčová 2019)
Nástup do školy pro dítě znamená, aby bylo vybaveno určitými schopnostmi. Za základní se považuje sebevědomí (plná kontrola s pocitem zvládnou své chování, pohyby a vnímat okolní svět), zvídavost (pociťovat, že učení je nenásilné, zajímavé, když se dozví nové věci), schopnost jednat s určitým cílem (mít schopnost a vliv na dění a konat vytrvale, což je v souvislosti s uvědomováním), sebeovládání (s odpovídajícím věkem mít pod kontrolou své chování a umět se přizpůsobovat), schopnost komunikovat (prostřednictvím slovní zásoby dokázat vyjádřit a vyměnit své myšlenky, svou představu a pocit, získat si důvěru a umět spolupracovat s lidmi kolem sebe), schopnost pracovat s ostatními (dokázat, aby bylo chápáno ostatními a od druhých mít stejnou zpětnou vazbu pochopení), schopnost spolupracovat (při společných aktivitách nalézt stabilitu mezi vlastní potřebou a potřebou ostatních). (J. Bednářová, V. Šmardová 2011, s. 2)
20
2 Oblasti rozvoje předškolních dětí
K cílům předškolní přípravy rozhodně nepatří učit děti psát, počítat a číst. Důležité je zajistit dětem maximální, harmonický rozvoj schopností, které umožní, aby byly bez větší námahy ve škole úspěšné. V této kapitole jsem zvolila tři oblasti, které spolu bezprostředně souvisí. Úroveň jejich rozvoje ovlivní již zmíněnou školní úspěšnost.
2.1 Grafomotorika
Grafomotoriku z pedagogického pohledu, ale i z psychologického můžeme chápat nebo si ji i vysvětlit jako soubor senzomotorických činností, které dítě vykonává při kresbě a psaní. Rozvoj budoucího psaní je náročnou činností z psychomotorického hlediska. Vede k ní nelehká a dlouhá cesta, která začíná již od narození. Je nutností se s ní seznámit. Je velmi důležité porozumět podstatě této činnosti. Zvláště kdo pracuje s dětmi a vhodně ji rozvíjí. K budoucímu psaní se považuje za nutné dosáhnout určité úrovně hrubé a jemné motoriky. S ní dále souvisí smyslové vnímání a koordinace. Za důležité se považuje řeč a myšlení. Podmínkou pro úspěch při učení pro ovládání psaní je také motivace a správné hygienické návyky. Například sezení při psaní a kreslení.
Správná výška stolu a židličky. Jak psaní, tak mluvení jsou dvě formy komunikativního či sdělovacího procesu. Zpravidla mají společnou myšlenku, kterou můžeme napsat či vyslovit. Abychom mohli napsat své myšlenky, měli bychom provést sluchovou analýzu u slov. To znamená správně artikulovat jednotlivé hlásky a přiřadit jim správná písmena, dodržovat posloupnost písmen a při psaní spojovat jednotlivá písmena. Vznikají tím slabiky, poté slova a konečné věty. Velmi důležitá je zde role zapamatování si tvarů písmen a poté následná automatizace psacího pohybu. Dále při opisu textu bude zapotřebí písmena (tiskací, psací) umět přečíst a také je zvládnout napodobit. Toto bude úkol až ve školní výuce na ZŠ. (J. Doležalová 2016, s. 21, 22, 23)
Jestliže je grafomotorika neobratná, tak dítě může mít problémy s učením se psát jednotlivé tvary písmen. Následkem je neúhledné a nečitelné písmo. Neobratnost se pak odráží do tempa psaní. Samotný akt psaní odebere dosti pozornosti, která nestačí na obsah psaného, a tudíž se dostaví a zvýší chybovost. Je důležité sledovat v této oblasti vývoj spontánní kresby (dům, postava, různorodost), grafomotorické prvky (zuby, horní smyčka). Důležité jsou návyky při kreslení (držení tužky, postavení a uvolnění ruky tlak na podložku, plynulost tahů). Lateralita ruky a oka (vedoucí ruku považujeme tu, kterou
21
dítě vykonává převážnou většinu činností – ruka je obratnější, aktivnější), lateralitu oka zjistíme, že dítě necháme, aby se podívalo například do klíčové dírky, krasohledu, papírové roličky …) Posledním zmíněním je vizuomotorika (jedna linie – rozcvičovací cviky). Při práci s „leváky“ si musíme uvědomit, že vše dělají obráceně. Podle odborníků na předškolní výchovu, mají malí leváci už v předškolním věku provádět určité grafomotorické cviky, které jsou nácvikem základů psaní. Problematika leváctví v předškolní výchově není ještě dosti prozkoumána a metodicky propracována, a to nejen pro práci v mateřských školách, ale třeba i v kurzech pro uvolnění motoriky ruky. Bylo by na místě zvážit, která cvičení se mají vykonávat stranově obráceně ve shodě s přirozenými pohyby leváka. (I. Vodička 2015, s. 9, 72, 75, 77) V žádném případě se nepředpokládá, že by se předškolní děti měly učit psát a číst. Postačí, když dokážou udržet pozornost při předčítání textů od dospělých a zhodnotí přednesené informace, reprodukují je a vyvodí z nich základní jednoduché souvislosti. Úspěšní se stanou ve chvíli, v dobu, kdy se naučí vyjádřit své emoce, představy a dojmy. (I. Antoš, J. Johnová 2018)
22 2.2 Předmatematické dovednosti
Motto:
„Matematika nezačíná počítáním, právě tak jako osvojování jazyka nezačíná gramatikou.“ (František Kuřina)
K pozoruhodnému myšlenkovému procesu dochází při vytváření představ u dětí.
Důležité je těmto procesům porozumět a přizpůsobit jim činnosti v předškolním věku.
Respektovat psychologické a vývojové zvláštnosti u předškolních dětí je neméně důležité, tak jako se vyvarovat formálnímu učení, které je pro vytváření matematických představ nežádoucí a škodlivé. (H. Lišková 2019 s. 9)
Vyjmenovat číselnou řadu nebo umět napsat číslice, v žádném případě nestačí k osvojení matematických dovedností. Předškolní děti potřebují dále rozvinout mnoho dalších schopností a dovedností, které potřebují ke zvládání matematického učiva. Tím si vytváří k matematice kladný vztah. K základním předpokladům patří dobře rozvinutá hrubá a jemná motorika. Je zapotřebí, aby práci s obrázky, s pracovními listy doplňovala manipulace s předměty, které jsou využívány každodenně. Pro vnímání prostorové orientace je důležitý pohyb. Takto si dítě získá prostorovou představu. Pozvolna si osvojuje související pojmy s uspořádáním. Například nahoře, dole, vzadu, vpředu, vpravo, vlevo, mezi, hned před, hned za, první, prostřední apod. Pro geometrii i pro aritmetiku je vnímání prostoru východiskem, zvláště pro orientaci v číselných řadách.
Používání a pochopení již zmíněných pojmů jsou pro dítě v praktickém životě důležité.
(J. Bednářová, V. Šmardová 2011, s. 47)
Nejjednodušší matematické operace závisí na přesném pochopení úkolu. Je zapotřebí kontrolovat, zda děti dokážou přesně vnímat slovní pokyny. Děti by měly bez přemýšlení zareagovat správně na potřebné výrazy jako například: a = přidávání, bez = ubírání a jiné další výrazy. Matematika znamená vzorce, znalost násobilky. Ty se musí do budoucna pochopit a naučit. K rozvoji těchto schopností pomáhají dva typy cvičení:
serialita a intermodalita. Serialita v sobě nese název série, tedy řada. Jedná se o schopnost správně řadit předměty za sebou podle určitého klíče nebo obráceně najít právě ten klíč, podle něhož jsou předměty seřazeny. Intermodalita je slovo složené, což znamená: inter – mezi, modus – způsob. Vyjadřuje tedy schopnost najít vztah, souvislost mezi informacemi a dokázat je využít v podobných situacích. (D. Kutálková 2014, s. 107, 108)
23 2.3 Předčtenářské dovednosti
Žádná výchovně vzdělávací instituce nenahradí to, co dá dětem rodinné prostředí.
V těchto vzdělávacích institucích se vždy najde nabídka činností a různorodost jiných aktivit, které dětem pomáhají rozvíjet poznávací schopnosti. Rozvíjet je potřeba sluch, zrak, řeč. K řeči patří komunikační schopnosti, které se postupně vyvíjí. Patří sem správná výslovnost, dostatečná slovní zásoba, myšlení, paměť, fantazie a představivost a již výše zmíněná grafomotorika či prostorová orientace. (I. Tomášková 2015, s. 8, 12, 113)
V dnešní době televize se v některých rodinách bohužel vytratil rituál číst dětem z knížek. Tento děj se odehrával, a ještě v současnosti odehrává zpravidla večer, kdy je doma klid a pohoda, děti jsou už připraveny v postýlkách a čte se. Děti tento uspávací rituál stále vyhledávají. Psychologický výzkum prokázal, že v rodinách, kde se před spaním takto čte, jsou děti lépe připraveny na budoucí čtení ve škole. Jedná se zde o motivaci, bohatší slovní zásobu a děti pohotověji vyjadřují myšlenky. Číst se ale dá dětem nejen před spaním. Volbou knih může být vše, co děti zajímá a co by je zajímat mohlo. Je tedy důležité nepromarnit tuto příležitost k rodinnému čtení. V intelektovém vývoji dítěte předškolního věku dochází ještě k jinému pokroku, který rodiče ani nepostřehnou nebo mu nevěnují pozornost. Je to „schopnost vnímat nejen celky, ale i podrobnosti na nich, věci skládat a rozkládat, z kousků složit obrazec, dívat se složitým věcem na kloub.“ (Z. Matějček 2012, s. 57)
Čtení s porozuměním je dalším významným článkem při osvojování čtenářských dovedností. Je dobré vybírat kratší úseky nebo rozčlenit text do odstavců. Pak by měla následovat zpětná vazba, kdy si rodiče ale i paní učitelky povídají, o čem četli, kdo v příběhu vystupoval, co se v příběhu přihodilo, kde se vše odehrávalo atd. Čtení s porozuměním je sice náročný proces, který se dále dotváří v průběhu celého prvního stupně. Nemusíme mít hned na začátku obavy, že se dítěti podaří vystihnout pouze to nejhlavnější z příběhu a na detaily si nevzpomene. Tuto dovednost významně podpoříme a budeme ji rozvíjet společným procvičováním. (L. Krejčová, Z. Bodnárová K.
Šemberová, K. Balharová 2014, s. 44)
Záměrné naslouchání se rozvíjí u dětí s větší koncentrací pozornosti. Dokáže rozlišit zvuky ze svého okolí, dále naslouchá říkadlům, písním, pohádkám, příběhům s jednoduchým textem. Před nástupem do školy je opravdu důležité umět dokázat vyslechnout pohádku. Naslouchání lokalizuje zvuk, určí předměty podle zvuku, pozná
24
píseň podle melodie, naslouchá krátkému příběhu, pohádce. (J. Bednářová, V. Šmardová 2011, s. 40, 41)
25
3 Mladší školní věk
Období mladšího školního věku můžeme nazvat školním dětstvím nebo vývojovou cestou mezi šestým až desátým, respektive jedenáctým věkem života jedince.
Toto období začíná vstupem dítěte do školy. S tím souvisí mnoho změn, ke kterým v jeho vývoji dochází. Například už není tak hravé, jelikož jeho hravá činnost ustupuje do pozadí, a tou hlavní činností se stává učení. Nastává zde povinnost podřídit se požadavkům, které škola ukládá. Tím se mění jeho denní režim, ale i postavení v rodině.
Vše se projeví zvýšenou tělesnou i duševní zátěží. Zde je zapotřebí dohlédnout na zvládnutí a přizpůsobení těchto podmínek a povinností. Předpokladem není pouze již výše zmíněná školní zralost, ale i respektování věkových zvláštností a dobré pedagogické postupy učitele při práci v první třídě. Vstup dítěte do školy by měl být radostnou událostí.
Dítě se do školy většinou těší a přijímá roli žáka. Stane se, že některé děti po několika týdnech pociťují zklamání a objevuje se nechuť ke školní práci. Bohužel se stává, že učitel nedokáže dostatečně respektovat v pedagogických postupech možnosti dětí. Nevytvoří mu vhodné sociální klima ve třídě. (D. Trpišovská 1998, s. 45)
Ve vývojové psychologii J. Langmeiera a D. Krejčířové (2006, s. 117, 118) je zmíněno, že při běžném pohledu na toto životní období si můžeme myslet, že je v celku nezajímavé. S osobností dítěte se nic neděje. Změny nevypadají tak viditelné jako v předškolním období a nejsou zase tak bouřlivé jako v budoucím období dospívání.
Psychoanalýza toto období označila jako věk „latenc“ – tedy část vývoje, kdy je ukončen jeden celek psychosociálního vývoje. Vývoj pokračuje dále ve všech směrech, které jsou pro jeho další budoucnost rozhodující. Celé období by se dalo charakterizovat a označit jako věk střízlivého způsobu jednání. Veškeré rysy můžeme pozorovat v jeho mluvě, v kresbě, ve čtenářských zájmech, ve hře, v písemných projevech. Skutečnost školáka se nejdříve točí kolem autority, což jsou rodiče, učitelé, knihy. Vše, co se mu říká, co zjistí je ve skutečnosti jednoduché a bezprostřední. Kritičtějším se dítě stane až později, kdy se blíží dospívání. Ve školním věku chce být dítě aktivní, ať už ho hodnotíme kladně, nebo záporně. Dítě je zvídavé a nestačí mu pouze jen slovní výklad, jak je tomu běžně ve škole.
Potřebuje názornou ukázku například v obrázcích, ale nejlépe se naučí, když kromě výkladu dostane k dispozici materiál, se kterým může disponovat, experimentovat a sáhnout si na něj.
„Jestliže dítě jednou vstoupí do školy, vstoupí tím škola do života rodiny – a má tendenci tam setrvat dlouhá léta.“ (Z. Matějček 2012, s. 61)
26
Škola není jen místem, kde dítě získá vědomosti. Zde se učí i společenskému životu. Tím, že se stalo školákem, získalo novou společenskou roli, ale v podstatě se nic nezměnilo. Záleží mu především na tom, aby rodiče jevili zájem o jeho školní práci, o jeho výsledky, aby s ním prožívali úspěch i neúspěch, radost i starosti. Zkrátka, aby stáli na jeho straně. Důležité je, aby s dítětem při práci jednali především s klidnou hlavou, motivovali dítě tak, aby udrželo pozornost. Zároveň vyloučit možné rušivé elementy, vyvarovat se dlouhé práci a pokud možno, tak jednotlivé úkoly střídat. Během práce by mělo samozřejmě probíhat povzbuzení a pochvala.
Své povinnosti by si dítě především mělo plnit samo, jak nejlépe dokáže a my dospělí bychom měli zareagovat spíše na snahu než na výsledek. Při prvním vstupu do školy se zakládá obecný postoj ke vzdělání. Pokud bude dítěti činit obtíže, které přináší problémy s tím spojené, tak to není dobré pro jeho budoucnost. (D. Kutálková 2014, s. 173)
3.1 Rodina a spolupráce s MŠ
Děti jsou pro rodiče nevyčerpatelným zdrojem podnětů a jsou otevřenou budoucností. Rodina tvoří výchovné a sociální prostředí pro rozvoj dítěte. Pedagog se v mateřské škole setkává s mnoha různými projevy u dětí, kterým chce porozumět a efektivně je využít ve prospěch jejich rozvoje. (V. Mertin, I. Gillernová 2015, str. 183, 184)
V kompetencích rodičů je rozhodnutí, jakou MŠ zvolí pro předškolní vzdělávání u svého dítěte. Kam a kdy svěří svého potomka, do jaké péče mimo rodinu. V našem státě má MŠ již dlouhou tradici. Každá školka si pro svou práci připravuje svůj program (ŠVP).
Ten vychází z potřeb dítěte, z pozice, kde se nachází a na co je konkrétně zaměřen. Zájem rodičů i učitelů mateřských škol je společný a citlivý. Smyslem vzájemné komunikace je pomoci v prvních krocích počátečního vzdělávání. (S. Koťátková 2014, s. 9, 10, 11)
Zájem o školu a účast na její akci může přispět k úspěchu dítěte ve vzdělávání. Je špatné, když učitel nemá vlídné slovo, nemá dobré zprávy. Taková spolupráce není dobrá a projeví se to na spokojenosti dítěte ve škole. Důležité je připravit dítěti podmínky pro školní přípravu. Je nabízena účast na akcích školy, stmelovat a ukazovat, že oni a škola jsou jeden tým. (R. Čapek 2013, s. 16, 17)
Charakteristika, která spojuje v dnešní době mladé rodiny je: vyšší věk rodičů (27–30 let), snížil se počet rodin, které jsou spojené manželským slibem. Dnes rodinu
27
spojuje svazek partnerský a procento těchto rodin se stále zvyšuje. Děti vyrůstají v rodinách, které jsou neúplné. Na vině je vysoká rozvodovost rodičů (téměř 50 %), což rovnováhu rodiny sníží. (E. Opravilová 2016, s. 182)
3.2 Odklad povinné školní docházky
Odklad povinné školní docházky upravuje školský zákon (zákon č. 561/2004 Sb.
o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání – § 37, a jeho novela – zákon č. 472/2011 Sb., § 123, který zmiňuje možnost vzdělávání v přípravné třídě ZŠ. Odložení školní docházky o jeden rok bývá realizován většinou u školsky nezralých jedinců ve více než jedné rovině. Pokud se rodiče rozhodnou pro odklad, mohou využít rad a doporučení učitelů MŠ a na základě nich navštívit PPP, popřípadě SPC. Spolupráce probíhá s odborným dětským lékařem-pediatrem nebo klinickým psychologem. Konečná verze o odložení školní docházky o jeden rok náleží rodičům.
Ředitel je seznámen s rozhodnutím rodičů a může jim být doporučeno vzdělávání v přípravné třídě ZŠ, nebo v posledním ročníku MŠ. Rozhodování o odložení školní docházky je důležité rozhodnutí v životě dítěte. Proto jsou tu pro rodiče odborníci, kteří jim s tímto rozhodnutím ochotně pomohou. (H. Žáčková, D. Jucovičová 2015, s. 9)
Rozhodnutí o přijetí či nepřijetí dítěte do povinného základního vzdělávání by mělo obsahovat informaci, od kterého školního roku je/není dítě přijímáno. Náležitosti rozhodnutí upravuje § 68 odst. 1 správního řádu. Patří sem: výroková část, odůvodnění, a také poučení o opravném prostředku. Poučení obsahuje informaci o odvolání, které je možno podat a v jaké lhůtě je tak možno učinit. Odvoláním se může napadnout výroková část rozhodnutí, a to v 15denní lhůtě, která běží od následujícího dne po doručení.
Obecně platí, že pokud dítě není tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé, může zákonný zástupce v době zápisu písemně požádat o odklad. Dítě musí školní docházku nastoupit v roce, ve kterém dosáhne osmi let. Výjimky již žádné nejsou, a to z důvodu nesplnění povinnosti devíti ročníků základní školy do sedmnácti let věku. V případě, že se u žáka projeví v prvním roce povinné školní docházky nedostatečná duševní nebo tělesná vyspělost, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění povinnosti školní docházky až na následující školní rok. Tento postup však pedagogové nedoporučují. Podíl dětí, které mají odloženou povinnou školní docházku je v České republice vcelku vysoký.
Blíží se stále v určitých lokalitách téměř k 20 % populačního ročníku. Tento podíl je ale
28
oproti minulým rokům menší. Dříve to bylo kolem 23–26 %. Naše země je tímto specifická. Ve většině zemí OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) a EU (Evropská unie) je odklad školní docházky nemožný a děti v jistém věku musí nastoupit školní docházku. (E. Dandová 2018, s. 125, 140, 141, 142)
3.2.1 Nejčastější příčiny odkladu školní docházky
Celospolečenský přístup a postoj se v současnosti k odkladu školní docházky změnil.
Neměli bychom tento problém chápat jako selhání rodiny či dítěte. Mnohé rodiny ho přijímají, a to z důvodu, že pokud je dítě starší, tak lépe zvládne 1. třídu. Odklad školní docházky může vypadat i jako módní záležitost, která je v poslední době dosti medializovaná. Rodiče by se měli zamyslet nad skutečnou příčinou, kdy žádat o odklad školní docházky u dětí. Mezi nejčastější příčiny odkladu povinné školní docházky patří určitý stupeň intelektuálního vývoje, jako je nezájem o nové poznatky, nepozornost, nesoustředění. Pokud je dítě často dlouhodobě nemocné, tak je to důvod pro odklad povinné školní docházky. Dále sem spadají logopedické vady, nedostatečná slovní zásoba. Dítě by mělo splňovat i tělesné předpoklady týkající se stavu vyvinutí kostry (osifikace zápěstí) a viditelné první strukturální přeměny (ztrácí tělesné tvary typické pro malé děti). Poslední oblastí, která patří k příčinám odkladu je oblast emocionální a sociální. Dítě špatně navazuje sociální kontakt, nemá zájem o své vrstevníky, nechápe hodnoty a smysl školního vzdělávání. Pokud dítě nedodržuje pravidla, neplní pokyny třetí osoby, je závislé na blízké osobě (matce), tak není připraveno přijmout roli žáka.
(D. Trpišovská 1998, s. 37)
3.2.2 Předpoklad pro vstup do školy
Psychická a tělesná oblast dozrává harmonicky. Dítě by mělo v šesti letech zvládat a plnit školní nároky. Z menší části dětské populace to může být počátek nekonečného řetězce problémů. Objevit se mohou z různých příčin (rané poškození CNS, disharmonický vývoj, dosti podprůměrný intelekt). Aby se předešlo potížím, posílají se již vytypované děti do PPP k vyšetření školní zralosti. Diagnostika tělesné formy a psychické zralosti u dětí se zjišťuje pomocí postupů např. filipínská míra (dítě si sáhne přes hlavu pravou rukou na levé ucho), růstový věk (jedná se o poměr výšky ke hmotnosti – šestileté dítě měří 120 cm, váží 20 kg, růstový věk je 120:6 = 20). Mezi pedagogy se využívá především Jiráskův Orientační test školní zralosti. Tento test je složen ze tří úloh
29
a není náročný. První úkol zadává kresbu lidské (mužské) postavy. Sleduje se výtvarný projev a rozumová úroveň. Druhý úkol spočívá v napodobení psaného písma třech krátkých slov. Třetí a poslední úkol si žádá vizuomotorickou koordinaci a percepční zralost. Jde o napodobení uspořádané skupiny teček. Závěrečné hodnocení se provádí pomocí školské stupnice. (D. Trpišovská 1998, s. 39)
3.3 Zápis do 1. třídy
Jak jsem již zmínila, zahájení školní docházky přináší změny v životě, jak u dítěte, tak u rodičů. Dítě se posune do vyšší sociální role. Stává se žákem základní školy. Někdo se těší, někteří pociťují strach a nejistotu. Vše souvisí se školní připraveností dítěte, ale také jak se o škole hovoří v rodině. V adaptačním procesu to sehrává významnou roli.
Pokud má dítě nastupující do 1. třídy staršího sourozence, který je již ve škole, tak může mladšího sourozence motivovat. Vše může být také naopak. V případě, že má jeho starší sourozenec ve škole problémy, dochází k demotivaci a mladšího sourozence odrazuje.
U zápisu jsou přítomni rodiče, kteří doprovází své dítě. Škola se v den zápisu přemění například do pohádkového příběhu, kde pedagogové jsou milé bytosti, kteří pomáhají se zvládnutím úkolů. Každá škola se pečlivě připravuje. K zápisu mohou být přizváni i další odborníci, jako pracovník z pedagogicko-psychologické poradny nebo učitelka z mateřské školky či výchovný poradce. Ti pomáhají sledovat a zaznamenávat reakce dětí a jejich způsob řešení u zadaných úkolů.
Dle platné legislativy je dáno, že k povinnému školnímu vzdělávání je rodič povinen přihlásit své dítě, a to v době od 1. dubna do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém bude zahájena povinná školní docházka. Dříve probíhal zápis od 15. ledna do 15.
února. Posun určeného termínu zápisu do škol, souvisí se zavedením povinného posledního roku předškolního vzdělávání. (E. Dandová 2018, s. 132)
Právo na vzdělávání má každé dítě, a to bez jakékoli diskriminace. Nepatří sem pouze rasová záležitost. Každá škola má svou vlastní organizaci zápisu do 1. třídy.
MŠMT zpracovalo doporučující materiál, jak by měl optimálně vypadat zápis z časového i obsahového hlediska. (E. Opravilová 2016, s. 172, 173, 174)
Zápis nelze absolvovat bez zákonného zástupce. Pokud je dítě nemocné nebo rodiče se nemohou z vážných důvodů dostavit k zápisu, jsou povinni informovat ředitele školy, který jim nabídne náhradní termín. (J. Kropáčková 2008, s. 71, 72, 73)
30
Zápis je příliš krátký na to, aby se stanovila, posoudila školní zralost. Zda je dítě zralé či nezralé se nedá s určitostí rozpoznat. Dítě se projeví nervózně, reagovat může také jinak než obvykle. Někdy se také stane, že mateřská škola doporučí odklad školní docházky, ale paní učitelky u zápisu nesouhlasí. Vše potom závisí pouze na rodičích a jejich rozhodnutí. Při nerozhodnosti by se měli o svém dítěti poradit s odborníky z PPP.
Co se u zápisu děje? Jeden pedagog si povídá s dítětem, druhý se věnuje administrativní práci se zákonným zástupcem. Poznávají se základní barvy, jejich odstíny například z obrázků či na pastelkách. Za důležité se pokládá řeč, na jaké je úrovni.
Formou nějaké básničky, zpěv oblíbené písničky a v neposlední řadě vzájemný, laskavý pohovor pedagoga s žákem. Vnímá se zejména správná výslovnost. Při kresbě se sleduje lateralita, která by měla být již vyhraněna. Pedagog si všímá detailů a úrovně kresby a s tím spojené další grafomotorické dovednosti. Předmatematická představa spočívá v početní představě-číselné řadě (určí, kde je více x méně, základní geometrické tvary- čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník, hvězda). Zjišťuje se dále, jak se dítě dokáže orientovat v prostoru, v čase (vpravo-vlevo, nahoře-dole, vepředu-vzadu, včera-dnes- zítra, dny v týdnu). Ač výuka písmen je starostí základní školy, tak se pedagog může zeptat na znalost nějakých písmen. Většinou se děti již umí podepsat tiskacím velkým písmem. To ale není nutné a podstatné. Nakonec se sleduje a vnímá chování dítěte (úzkost, nejistota, spolupráce s cizí osobou …)
V závěru má škola pro každého připravený nějaký malý dárek, odměnu. Tu tvořili jeho budoucí spolužáci. (T. Beníšková 2007, s. 15, 16)
Pokud zákonný zástupce „…nepřihlásí dítě k zápisu k povinné školní docházce § 36 odst. 4 ŠZ. Za zmíněný přestupek lze uložit pokutu až do 5000Kč.“ (E. Dandová 2018, s. 132)
31
4 Historie přípravných tříd
Přípravné třídy byly dříve zřizovány pro vzdělávání žáků se sociokulturně znevýhodněného prostředí. Posláním bylo připravit děti tak, aby byly bez problémů začleněny do vzdělávacího systému. Prioritou těchto tříd bylo předcházet případným neúspěchům na začátku školní docházky, které by dostaly do ohrožení další jejich vzdělání. Jednalo se nejčastěji o romské děti, děti migrantů či děti s jinou národností. Tyto děti mají zcela odlišné zkušenosti v sociokulturní oblasti, které by mohly vytvořit překážku přiměřené adaptace v běžné škole. Důvodem ke zřízení přípravných tříd předcházelo důležité zjištění. Při zápisu do 1. ročníku byl vysoký nárůst dětí, které vůbec nenavštěvovaly mateřskou školu. Neprobíhala tedy základní příprava pro přestup na základní školu. Předškolní zařízení je vstupní bránou ke vzdělávání. Zde se děti poprvé seznamují s určitým typem organizování. Bylo zapotřebí zapůsobit na rodičovskou veřejnost a seznámit ji s významem mateřských škol. Od roku 1993 byla v České republice existence přípravných tříd v roli experimentu. Po roce 1997 mělo MŠMT za úkol „rozšířit síť přípravných tříd v systém základního vzdělání pro žáky z jazykově a sociokulturně znevýhodněného prostředí.“ (vláda České republiky 2000)
Pokusné ověřování se realizovalo od 1. 9. 1997 do 30. 6. 2000. V tomto období vydalo MŠMT Status pokusného ověřování přípravných tříd. Cílem bylo předcházet neúspěchům romských a ostatních dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí v počátku vzdělávání. Zpráva ČŠI z roku 1998 udává vysoké procento absolventů v začátcích školní docházky v přípravných třídách jako úspěšné. Komplexní zhodnocení pedagogického experimentu bylo provedeno v roce 2000. Stanovená komise z řad odborně zainteresovaných pracovníků spojená s názory mnohých učitelů o přípravných třídách zněly jednoznačně kladně. Přípravné třídy se uvedly jako nutnost v přípravě dětí na základní školu. Třídu bylo možno zřídit, pokud byla naplněna minimálně sedmi dětmi a maximum nepřesáhlo patnáct dětí. (vláda České republiky 2000)
Nový školský zákon, který byl schválen v roce 2004 (Zákon č. 561/2004 Sb.
o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání), ukotvil přípravné třídy při základních školách jako pevnou součást vzdělávacího systému České republiky. Funkce přípravných tříd je vymezena vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.
32 4.1 Přípravná třída v současnosti
Od školního roku 2017/2018 se změnila pravidla pro zařazování dětí do přípravných tříd. Je provedena novelou školského zákona. Zákon č. 178/2016 změnil tyto pravidla. Nově platí, že vzdělávat se v přípravné třídě mohou děti, u kterých se předpokládá, že právě zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj. Patří sem i děti s odkladem školní docházky, který jim byl současně povolen. Neexistuje zde žádná podmínka, že se jedná pouze o děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Děti mohou být zařazeny do přípravné třídy na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení (PPP, SPC) a na žádost zákonného zástupce dítěte.
Úkolem přípravných tříd je dorovnat vývoj těch dětí, které mají odklad školní docházky z jakéhokoliv důvodu. Zaměřují se na školní nezralost v době, kdy by dítě mělo realizovat povinnou školní docházku. RVP PV řídí obsah vzdělávání v přípravných třídách, ale časový rozsah vzdělávání je dán počtem vyučovacích hodin, které jsou stanoveny RVP ZV pro první ročník. Vyučovat v přípravné třídě může pedagog s kvalifikací pro mateřské školy, pedagog pro 1. stupeň ZŠ a speciální pedagog. (J. Průcha 2016, s. 82, 83)
Do povinné školní docházky se přípravná třída nezapočítává. Děti se neklasifikují.
To, jak dítě absolvovalo přípravnou třídu a s jakým výsledkem, se na konci školního roku hodnotí slovně. Není to forma vysvědčení, ale jsou to například pochvalné listy nebo osvědčení o absolvování přípravné třídy. (E. Opravilová 2016, s. 165, 166)
Paragraf 34 odst. 5 školského zákona praví, že existují i jiné formy plnění povinného předškolního vzdělávání. Jedno z možností jsou právě přípravné třídy.
Pravidla a podmínky vzdělávání v přípravné třídě základní školy jsou ukotveny v § 47 školského zákona. (školský zákon, § 34 odst. 5)
„Přípravnou třídu je možné zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně 10 dětí.
Pokud se do přípravné třídy nepřihlásí dostatečný počet dětí, může ředitel požádat zřizovatele o povolení výjimky z nejnižšího počtu dětí podle § 23 odst. 4 školského zákona.
Zřizovatel může výjimku povolit za předpokladu, že uhradí zvýšené výdaje na vzdělávací činnost školy nad výši stanovenou krajským normativem. Ke zřízení přípravné třídy základní školy obcí, svazkem obcí a krajem je nezbytný souhlas krajského úřadu. Obsah vzdělávání v přípravné třídě je součástí školního vzdělávacího programu.“ (školský zákon, § 47)
33
„Co chceš, aby věděli, ukaž jim; co chceš, aby konali, konej za jejich přihlížení;
jak chceš, aby mluvili, mluv za jejich naslouchání …“ (J. A. Komenský)
Tento citát J. A. Komenského jsem použila záměrně. Děti se od malička učí příkladem. My, rodina, společnost jsme jejich zrcadlem. Odrazem je jejich konání, učení, mluva.
4.2 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání
Učitelky mateřských škol po roce 1989 zjišťovaly, že pracovat s dětmi se dá i jiným způsobem. Způsobem, který by respektoval osobnosti a jejich individualitu.
Nabídl by větší prostor pro samostatnost a vedl děti k demokratickým hodnotám. Nabídka jednotlivých mateřských škol se začala rozcházet, a proto se začalo uvažovat o potřebě závazného státního kurikula, který povede a určí směr předškolního vzdělávání.
Pedagogům bylo ponecháno dostatečné místo pro svou vlastní tvůrčí práci. Potřeba praxe s kombinací určených požadavků státu je zakotveno v Bílé knize: Národní program rozvoje vzdělávání v České republice formuje vládní strategii v oblasti vzdělávání.
(E. Svobodová 2010, s. 22)
„Bílá kniha-Národní program vzdělávání vymezuje podobu vzdělávání jako celistvého systému; jeho školsko-politické založení, cíle a celkovou strategii jejich realizace.“ (M. Franclová 2013, s. 36)
Povinná stanoviska udávají RVP pro pevně ohraničená období, a to předškolní, základní a střední. Pokračující školní vzdělávací programy mají za úkol posílit funkčnost škol. Školní úroveň představují školní vzdělávací programy (dále ŠVP), podle kterých se pracuje a vzdělává na jednotlivých školách. Dokument Národní program vzdělávání, dalším dokumentem RVP PV a RVP ZV. Školní vzdělávací programy jsou přístupné veřejnosti pedagogické a nepedagogické.
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání udává podmínky pro vzdělávání předškolních dětí a určuje pravidla k plnění hlavních požadavků. Tato pravidla směřují a platí pro pedagogickou činnost, se kterou se pracuje ve vzdělávacích institucích zařazených do sítě škol a školských zařízení. Platí také pro předškolní vzdělávání v mateřských školách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona v lesních mateřských školách a v přípravných třídách základních škol. Základní hledisko předškolního vzdělávání je postaveno na zcela stejných požadavcích, jako mají ostatní obory se stejnou úrovní vzdělávání a akceptují společně dané cíle. Dítě by si mělo od
34
útlého věku osvojovat základy klíčových kompetencí, aby získávalo pro sebe do budoucna předpoklady pro další vzdělávání, ale i společenského postavení.
Předškolní vzdělávání je s platností od 1. 1. 2017 povinné pro všechny děti, které dosáhnou pátého roku věku od počátku školního roku, který následuje po dni již zmíněného věku. Dítě je povinno navštěvovat MŠ alespoň 4 hodiny denně ve všedních dnech. Rodiče omlouvají veškerou absenci svého dítěte. Tuto povinnost ukládá zákon a školní řád školy. Cíle předškolního vzdělávání jsou čtyři. RVP PV udává cíle v podobě záměrů a jejich výstupů, které jsou v úrovni obecné a oblastní. Tyto cíle jsou spolu vzájemně propojené. Jsou to:
- rámcové cíle: vyjadřující základní záměry předškolního vzdělávání
- klíčové kompetence: jsou výstupy, které se dosáhnou v předškolním vzdělávání - dílčí cíle: ukazují konkrétní záměry příslušející té které vzdělávací oblasti - dílčí výstupy: dílčí poznatky, dovednosti, postoje a hodnoty, které těmto cílům
odpovídají
S pomocí konkrétních očekávaných výstupů stanoví pedagogové cílenou vzdělávací nabídku v rámci integrovaných bloků, která je pro naplňování očekávaných výstupů smysluplná a účelná. Očekávané výstupy RVP PV jsou rozpracované a rovněž určené pedagogům přípravných tříd ZŠ. V prvních třídách ZŠ jsou materiálem pro pedagogy, který nabízí přehled výstupů, jež mají děti zpravidla při nástupu do základní školy mít.
(www. msmt.cz)
Obr. 1. Systém cílů RVP PV 1
35
5 Výchovně vzdělávací programy pro přípravné třídy
Předškolní vzdělávání v České republice je v současných letech dosti rozmanité.
Přístup ke vzdělávání získali i jiní zřizovatelé. Vedle dominantního proudu veřejných mateřských škol se objevují soukromé a církevní mateřské školy. Některé standardní mateřské školy založily různé alternativní varianty vzdělávání. Kromě alternativního vzdělávání se rozvinuly i nové inovativní modelové programy. V této kapitole budou představeny funkce, kompetence a vzdělávací program v běžné, tradiční přípravné třídě, program Step by step (Začít spolu) a Program Škola podporující zdraví (Zdravá škola).
5.1 Program tradiční přípravné třídy ZŠ
Přípravná třída je zřízena na základě § 47 zákona č. 561/2004 Sb. v platném znění.
Minimální počet žáků je v této třídě 10, maximální 15. Vzdělávání probíhá v dopoledních hodinách v rozsahu 4 vyučovacích hodin s celkovým počtem 20 hodin týdně. Děti zde mají možnost navštěvovat ranní i odpolední školní družinu. V přípravné třídě může vzdělávat děti pedagog s kvalifikací učitele mateřské školy, učitel 1. stupně základní školy a speciální pedagog. Na konci druhého pololetí školního roku vypracuje učitel zprávu o průběhu předškolní přípravy dítěte v daném školním roce. Ta se předává zákonnému zástupci dítěte a škole, ve které bude dítě plnit povinnou školní docházku.
Školní vzdělávací program vychází z RVP PV a měl by obsahovat i několik integrovaných bloků. Hlavním smyslem je maximální rozvoj schopností, dovedností postojů i hodnot, které jsou nezbytně nutné pro bezproblémový vstup do školního vzdělávání. Evaluační systém je zaměřen především na hodnocení vzdělávacích výsledků jednotlivých dětí. Na jejich tělesný, rozumový, řečový vývoj a připravenost na školní vzdělávání. Vše je založeno na individuální práci s každým dítětem. Informace o dosahování vzdělávacích cílů jsou získávány zejména: pozorováním, analýzou herních aktivit, procesu učení, úrovně komunikace, rozhovory s dítětem, s rodiči. (J. Průcha 2016, s.82, 83, 85)
K dokumentaci se používá třídní kniha, evidenční listy dětí a záznamový arch pro diagnostickou a pedagogickou práci s dítětem. Tento arch slouží jako pozorovací schéma a zároveň poskytuje po celou dobu docházky přehled o jeho rozvoji a učení. Jsou zavedeny žákovská portfolia. Hodnocení žáka se provádí slovní formou a razítkem s vyjádřením hodnocení v daný den. Celkové hodnocení žáka se provádí vždy po skončení tematického bloku, což znamená 4krát za školní rok. Před hlavními činnostmi se stanovují jasná a jednoduchá kritéria toho, co znamená splněná práce. Děti dostávají
