Věc: Zpráva z pracovní cesty Pracovník: Naděžda Haščáková
Akce: Seminář Proměny knihovnické profese, Digitální demence? Ano, nebo ne?
Datum konání:
14. 5. 2018
Místo konání: Národní knihovna ČR
1/ Proměny knihovnické profese - Vít Richter, Národní knihovna ČR
Vít Richter rozebíral výsledky Věkové a vzdělanostní analýzy knihovníků z roku 2016.
Dle vědecké práce Carla Benedikta Freye a Michaela Osbornea nečekají knihovníky světlé zítřky - dle BBC došlo k 50% úbytku knihovníků, v USA k 65 % úbytku, někde úplně mizí (menší a malé knihovny).
Našeho průzkumu z května 2016 se účastnilo celkem 748 knihoven, VŠ knihoven se účastnilo 32 (tj. 49 %).
Význačný je progres mužského potenciálu - vzrostl na 13 %, více mužů pracuje ve specializovaných knihovnách - až jedna pětina.
Ředitele knihoven tvoří z 83 % ženy, 17 % mužů. Trochu stárneme, ovšem ve
specializovaných knihovnách je větší procento mladších lidí - 14 %. Od r. 1990 roste počet THP na rozdíl od manuálních pracovníků - nejvíce přibývá ekonomů a administrativních pracovníků, také IT, projektových manažerů, PR.
Vzdělání knihovníků: zvyšuje se podíl VŠ (39 %). Na knihovnických pozicích pracuje polovina lidí, kteří knihovníky nejsou a nemají na to kvalifikaci. Měli by se rekvalifikovat. Ředitelé krajských knihoven mají knihovnické vzdělání jen z 20 %. Většina známých ředitelů knihovníky nebyli (Cejpek, Urbánková, Sabelová).
Lidé pracují v knihovnách dlouho, ve VŠ knihovnách 43% nad deset let. Nejdéle trvá pracovní poměr v muzejních knihovnách.
NTK, NLK - největší pohyb lidí, ředitelé mají asi 21 let praxe.
Ve znalosti jazyků jsou velké rozdíly. Ve specializovaných knihovnách je větší znalost jazyků.
Důležité je celoživotní vzdělávání - ve veřejných knihovnách by měl každý pracovník mít 40 hodin ročně, ve specializovaných 27 hodin,
ve VŠ knihovnách 31 hodin. Například Národní knihovna vykazuje 13-14 hodin = málo!, knihovna AV 40 hodin.
Až polovina pracovníků knihoven pracuje ve službách, akvizitérů je 7%, katalogizátorů by mělo vzhledem ke sdílené katalogizaci ubývat.
Máme nízké platy, nedosahujeme celostátního průměru. Vedení knihoven by mělo nabízet benefity, podporovat silné odbory.
Nedá se očekávat dramatická změna věková ani genderová.
Proměny knihovnické profese:
Knihovna již není jen budova a fyzické úložiště, které obsahuje informace. Naše životy, svět i knihovny mění informační technologie. Dříve nebo později bude vše co máme v knihovnách zdigitalizováno. Knihovna funguje v globálním prostředí, bude muset poskytovat nové služby než tomu bylo dosud, bude se měnit role knihovníků. Náš obor je provázán s ICT.
Do 70. let byla známa pouze papírová tištěná kniha. Poté docházelo k automatizaci knihovnických prací, v polovině 90. let přišel internet, později e-knihy, open access, PR.
Podíl vydaných e-knih v ČR je jedno procento. V USA a VB je to 20-25 %. Výpůjčky razantně klesají (až dva milióny ročně), klesá i návštěvnost knihoven. Malinko stoupají virtuální návštěvníci.
Trendy rozvoje knihoven: - snad vývoj čtecích zařízení, koncentrace digitalizovaných zdrojů, jichž vzniká velké množství, je potřeba je utřídit). Amazon umožňuje za poplatek přístup k velkému množství informací.
Budoucností jsou cloudová řešení, nákup služeb, technologie vyhledávání, překlady.
Budeme dále digitalizovat, propojovat papírovou knihu s elektronickou, dlouhodobě uchovávat digitalizované dokumenty. Knihovník bude pracovat jako navigátor a poradce. Knihovna by měla nabízet spolehlivé informace. Knihovna je prostor bez hranic, získává zdroje prostřednictvím
konsorcií, outsourcing různých aspektů činnosti knihovny, kupuje okamžité služby na vyžádání, zajišťuje kopie - tisk, přístup online, přístupná na dálku.
V budoucnu budou potřeba tradiční knihovnické dovednosti a zároveň vyšší digitální gramotnost. Důležité budou i pedagogické a projektové dovednosti - proto nutné celoživotní vzdělávání. Knihovník by měla být "mýtická bytost" - tzn. že by měl umět všechno možné.
2/ Digitální demence? Ano, nebo ne? Iva Pekníková, Městská knihovna Litomyšl - vede kurzy trénování paměti
Doporučila dvě knihy - Manfred Spitzer - Digitální demence a Změna myšlení od Susan Greenfieldové.
Vysvětlení pojmu demence - je to pokles duševních schopností, zhoršuje se funkce mozku, mění se osobnost.
Synapse se mění podle toho, jak je používáme, nakolik se učíme nové věci.
Studie z roku 2016 uvádí, že přílišné užívání digitálních médií vede k demenci. První zprávy o digitální demenci jsou z roku 2008 - Korea, Taiwan, Japonsko. Tři čtvrtiny dětí vlastní chytrý telefon, 66% školních dětí vlastní digitální médium.
Není to dobře. Korejci jako první popsali poruchy paměti, pozornosti, ADHD, citové zpoždění, děti hůře četly, méně textu rozuměly.
Je nutné mít zdravý rozum, aby kyberkultura neovládla náš život. Existují aplikace Freedom a Selfcontrol (např. za hodinu vypne internet, hlídá, jaké stránky sledujeme - upozorní nás aj.) V r. 2017 je v ČR připojeno k internetu 78 % populace, senioři používají PC z 36 %.
Výzkum Univerzity Pardubice a Seznam.cz: senioři jsou nejohroženější skupinou populace, nepoužívají bezpečné heslo, rozesílají spamy (poplašné zprávy, obrázky) - je možná kontrola na hoax.cz.
Pokračuje rozvoj sociálních sítí - facebook, instagram, whatsapp, aj. Výhodou je rychlá komunikace, nová přátelství (?)
Nevýhodou je ztráta soukromí, iluze kamarádsví, mizí neverbální komunikace - řeč těla, snižování empatie, ztráta zábran při kritice - kyberšikana. Být super, být "cool", vznik sociálních bublin.
Výzkum prokázal, že polovina dětí se setkala s kyberšikanou. Systém "liků" vyjadřuje touhu po odměně.
Počítačové hry - příležitost "dosáhnout úspěchu", odreagovat se, stýkat se s lidmi jen tak.
Vzbuzují závislost - např. World of Warcraft - hraje je více hráčů, jsou vtaženi do děje, každá úroveň je odměněna vyšší úrovní. U 10 % hráčů se objevuje agrese.
Pozitiva: laparoskopický chirurg, který hraje počítačové hry - je ve své práci úspěšnější. Lepší koordinace oko-ruka, vyšší kapacita krátkodobé paměti, výuka jazyka, pro starší lidi vhodné hry na procvičování kognitivních funkcí, po mozkové mrtvici se cvičí jemná motorika.
Paměť a vyhledávače - učení "googleováním".
Je vhodné si stanovit digitální dietu, peníze utrácet za zážitky, ne za věci.
Podkladem: Starci na netu - výzkumná zpráva 2018 (zkoumaní lidé nad 35 let)
Zapsala: Naďa Haščáková
