SPIN-OFF V PODNIKATELSKÉM PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY
Diplomová práce
Studijní program: N6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208T085 – Podniková ekonomika Autor práce: Bc. Pavla Michaliková
Vedoucí práce: doc. Ing. Petra Rydvalová, Ph.D.
Anotace
Diplomová práce se zabývá problematikou spin-off firem v podnikatelském prostředí České republiky. V teoretické části se pojednává o spin-off, jakožto o jedné z možností komercionalizace výsledku vědy a výzkumu. Cílem první části je objasnit základní pojmy, nezbytné k pochopení problematiky vzniku spin-off. V analytické části jsou nejprve definovány předpoklady, plynoucí z aktuální situace v České republice. V další části jsou pak tyto předpoklady zkoumány a analyzovány. Analýza sestává z několika kroků. Za prvé, ze zkoumání vztahu VŠ k tvorbě spin-off. Za druhé, ze zjištění podpory ze strany VŠ potenciálním zakladatelům. Za třetí, ze zkoumání vztahu mezi výzkumným potenicálem krajů a množstvím spin-off v krajích. V závěrečné části jsou získané výsledky zhodnoceny. Cílem práce je identifikovat příčiny pomalého rozvoje spin-off firem v České republice a formulovat doporučení, která mohou vést k jejich nárůstu.
Klíčová slova
Komercializace, spin-off, transfer technologií, duševní vlastnictví, výzkumný potenciál.
Annotation
Spin-off in The Business Environmental of The Czech Republic
The thesis is foused on the issue of spin-off companies in the business environmental of the Czech republic. In the theoretical part, the spin-off firm as the possibility of the intellectual property commercialization is discussed. The aim of the first part is to explaine and describe the basic terms, necessary to understand the spin-off creation. In the first part of the analytic chapter, prerequisities arising from present situation in the Czech republic are defined. In the next part of the analysis chapter, these prerequisities are explored and analysed. The analysis consists of several parts. Firs, the attitude of universities to the spin-offs creation is explored.
Second, the support from universities to potential founders is analysed. Third, the continutity between research potential of regions and number of spin-offs in regions is explored. In the end, the gained results are evaluated. The principial goal of the thesis is to identify causes of slow growth of spin-off in the Czech republic and to formulate advices, which could lead to their increases.
Key words
Commercialization, intellectual property, spin-off, technology transfer, research potential.
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala zejména mé vedoucí diplomové práce doc. Ing. Petře Rydvalové, Ph.D., za ochotu, trpělivost, podporu a čas, který mi věnovala, nejen při řešení této práce. Mé díky patří také rodičům, kteří mne podporovali během celého studia. Velký dík patří mému manželovi Dušanovi, za jeho nekonečnou trpělivost, psychickou podporu a pochopení, a také mé dceři Sophii za to, že se při zpracování této práce dokázala obejít bez maminky. V neposlední řadě děkuji všem respondentům, kteří se aktivně zapojili do dotazování.
Obsah
Seznam zkratek ... 10
Seznam tabulek ... 12
Seznam obrázků ... 13
Úvod ... 14
1. Teoretické vymezení spin-off firmy ... 16
1.1 Inovace a transfer technologií ... 16
1.2 Spin-off firma ... 17
1.2.1 Definice spin-off firmy ... 18
1.2.2 Ochrana duševního vlastnictví... 20
1.3 Předpoklady založení spin-off ... 23
1.3.1 Centrum transferu technologií ... 25
1.4 Fáze předcházející vzniku spin-off firmy ... 26
1.5 Založení spin-off firmy ... 26
1.5.1 Typy majetkové účasti znalostní organizace ve spin-off ... 27
1.5.2 Právní forma podnikání spin-off... 27
1.5.3 Přípravná fáze podnikání ... 31
1.5.4 Podnikatelský plán ... 31
1.5.5 Formální založení spin-off ... 34
1.6 Význam a postavení spin-off v podnikatelském prostředí ... 35
2. Analýza spin-off firem v České republice ... 37
2.1 Výzkumné předpoklady ... 37
2.2 Metodický postup praktické části ... 37
2.3 První část primárního průzkumu dat – monitoring spin-off firem ... 38
2.4 Druhá část primárního průzkumu dat – vztah VŠ ke spin-off ... 43
2.4.1 Definice problému ... 44
2.4.2 Stanovení cíle výzkumu ... 44
2.4.3 Rozhodnutí o respondentech a metodě sběru dat ... 45
2.4.4 Tvorba dotazníků ... 47
2.4.5 Sběr dat ... 47
2.6 VŠ a jejich spin-off v souvislosti s výzkumným potenciálem krajů ... 63
2.6.1 Charakteristiky určující výzkumný potenciál krajů ... 65
Závěr ... 78
Seznam citací ... 81
Bibliografie ... 84
Seznam příloh ... 85
Seznam zkratek
AIP Asociace inovačního podnikání AMU Akademie múzických umění v Praze AVU Akademie výtvarných umění v Praze CTT centrum transferu technologií
ČSÚ Český statistický úřad
ČVUT České vysoké učení technické v Praze ČZU Česká zemědělská univerzita v Praze
JAMU Janáčkova akademie múzických umění v Brně JU Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích MENDELU Mendelova univerzita v Brně
MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MUNI Masarykova univerzita v Brně NIS národní inovační strategie
NUTS nomenklatura územních statistických jednotek OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OR obchodní rejstřík
OU Ostravská univerzita v Ostravě SGS Studentská Grantová Soutěž
UHK Univerzita Hradec Králové
UJEP Univerzita Jana Evangelisty Purkyně UK Univerzita Karlova v Praze
UPOL Univerzita Palackého v Olomouci UPa Univerzita Pardubice
UTB Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
VaV vývoj a výzkum
VFU Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
VO výzkumná organizace
VŠB-TUO Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava VŠE Vysoká škola ekonomická
VŠCHT Vysoká škola chemicko-technologická v Praze VŠPJ Vysoká škola polytechnická Jihlava
VŠ vysoká škola
VŠTE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích VŠUP Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
VUT Vysoké učení technické v Brně ZČU Západočeská univerzita v Plzni ZOK zákon o obchodních korporacích
Seznam tabulek
Tabulka 1: Přehled existence CTT na veřejných VŠ k 30. 11. 2014 ... 60
Tabulka 2: Počet obyvatel v jednotlivých krajích k 31. 12. 2013 ... 66
Tabulka 3: Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva z počtu obyvatel nad 15 let k 26. 3. 2011 ... 68
Tabulka 4: Počet zaměstnanců výzkumných pracovišť k 31. 12. 2012... 69
Tabulka 5: Počet výzkumných pracovišť v krajích v roce 2012 ... 70
Tabulka 6: Výdaje na VaV v mil. Kč v roce 2012 ... 72
Tabulka 7: Počet podaných patentových přihlášek za rok 2013 ... 73
Tabulka 8: Počet platných patentů k 31. 12. 2013... 74
Tabulka 9: Poskytnuté licence v roce 2013 ... 74
Tabulka 10: Bodové vyhodnocení faktorů za jednotlivé kraje ... 75
Seznam obrázků
Obrázek 1: Typy nehmotných statků ... 21
Obrázek 2: Schvalovací proces podnikatelského plánu znalostní institucí ... 33
Obrázek 3: Podnět k založení podniku v % ... 40
Obrázek 4: Vztah mezi podnětem založení a způsobem vzniku podniku ... 41
Obrázek 5: Forma spolupráce VO/VŠ a podniky, k jejichž založení byl podnětem výsledek výzkumu ... 42
Obrázek 6: Schéma respondentů pro průzkum ... 46
Obrázek 7: Zájem o zakládání spin-off ... 49
Obrázek 8: Výhody zakládání spin-off ... 50
Obrázek 9: Existence systému pro založení spin-off dle VŠ a fakult ... 51
Obrázek 10: Hodnocení zavedeného systému VŠ a fakultami ... 52
Obrázek 11: zájem o zavedení systému pro případ vzniku spin-off... 53
Obrázek 12: Připravenost na možnost založení spin-off zaměstnancem ... 53
Obrázek 13: souvislost mezi připraveností VŠ a existencí systému pro případ založení spin-off zaměstnancem ... 54
Obrázek 14: souvislost mezi připraveností a existencí systému pro případ založení spin-off zaměstnancem dle fakult ... 55
Obrázek 15: Očekávaný profit ze vzniku spin-off... 56
Obrázek 16: Informovanost o založení spin-off v minulosti ... 56
Obrázek 17: Očekávání spin-off do budoucna VŠ a jejich fakultami ... 58
Obrázek 18: přehled oborů, v nichž se očekává vznik spin-off ... 58
Obrázek 19: Počet spin-off firem u VŠ s CTT ... 62
Obrázek 20: Četnost spolupráce podniku s VŠ ... 63
Obrázek 21: VŠ se spin-off podle krajů ... 64
Obrázek 22: Počet zaměstnanců VaV dle vzdělání v jednotlivých sektorech v roce 2012 . 67 Obrázek 23: Četnost výzkumných pracovišť v krajích ... 71
Obrázek 24: Výzkumný potenciál krajů dle získaných bodů ... 77
Úvod
V podnikatelském prostředí České republiky je možné nalézt mnoho podnikatelských subjektů, které se něčím vzájemně odlišují, ať už je to formou podnikání, předmětem podnikání, způsobem vzniku subjektu nebo dalšími možnými vlastnostmi. Způsobů, jakými podnik vznikne, je mnoho. Na počátku zrodu většiny podniků lze však téměř vždy nalézt nějaký nápad.
Co když nápad vznikne na půdě vědeckých a výzkumných pracovišť vysokých škol (dále jen VŠ) či výzkumných organizací (dále také VO)? Existuje zde několik možných řešení, jak takovým nápadem naložit, čili jak provést transfer výsledku výzkumu a vývoje. Častým řešením je např. prodej licence již zavedené firmě. Někdy se však jedná o takový výsledek vědy a výzkumu (dále jen VaV), u kterého je na pováženou zamyslet se nad jeho lepším využitím, a to konkrétně založením úplně nové firmy, jejíž hlavní předmět podnikání bude vycházet z výsledku VaV. Jedná se o méně časté řešení, které je v České republice stále na počátku rozvoje. Zjednodušeně je možné říci, že takovou firmu, která byla založena na základě výsledku VaV, lze nazvat spin-off. Aby bylo možné firmu nazvat spin-off, musí platit několik dalších charakteristických vlastností, které budou podrobněji rozebrány v následujícím textu práce.
Jak již bylo zmíněno, zakládání spin-off firem nelze dosud v ČR považovat za běžný jev, ačkoli v zahraničí je tento způsob vzniku podniku častý. Díky velmi pomalému rozvoji této možnosti podnikání v ČR zde vyvstává otázka, proč tomu tak je.
Tato práce navazuje na projekt realizovaný v rámci Studentské Grantové Soutěže (Rydvalová, et al., 2013) na Ekonomické fakultě Technické univerzity v Liberci v roce 2013 (dále projekt SGS). V rámci výše zmíněného projektu byl již proveden prvotní průzkum zaměřený na identifikaci spin-off firem v České republice. Cílem této práce je v návaznosti na výsledky projektu SGS 2013 zjistit příčiny pomalého rozvoje spin-off firem, vznikajících z prostředí VŠ a VO. Dílčími cíli je analýza a vyhodnocení situace,
účelem identifikace spin-off firem na území ČR v rámci výše zmíněného projektu SGS v roce 2013.
První kapitola této práce se věnuje teoretickému vymezení odborných pojmů, týkajících se transferu výsledků VaV prostřednictvím založení spin-off firem. Součástí první části je také teoretické pojednání o postupu založení spin-off, a to včetně podmínek, za jakých může taková firma vzniknout. Součástí je pasáž o přínosu spin-off pro národní ekonomiku.
Tato část vychází z publikací týkajících se tématu spin-off, ovšem je třeba zmínit, že v souvislosti s počínajícím rozvojem této problematiky v ČR, není na českém trhu příliš mnoho literárních titulů. Čerpáno tak bylo převážně ze zahraniční literatury s přihlédnutím k českým legislativním a jiným podmínkám, které se od situace v zahraničí v ledasčem liší.
Druhá kapitola je pojata jako praktická a zabývá se především vztahem VŠ k zakládání spin-off firem. Z výzkumu, který byl proveden v rámci projektu SGS 2013 vyplynulo, že identifikovatelných spin-off firem není v mnoho a jejich případná identifikace je značně problematická. Bylo zjištěno jen několik VŠ a VO, které jsou mateřskými organizacemi vzniklých spin-off. Tento fakt nutí k zamyšlení nad tím, proč tomu tak je, když se v ČR nachází spousta dalších VŠ s bohatou výzkumnou činností, na první pohled využitelnou pro komerční podnikání. Součástí této kapitoly je analýza vzniku spin-off firem v prostředí VŠ, která by měla napomoci k ověření či vyvrácení předem stanovených předpokladů.
Součástí praktické části je analýza vzniku spin-off firem z hlediska výzkumného potenciálu krajů. Podnětem pro rozbor souvislosti mezi spin-off firmami a jednotlivými kraji bylo taktéž dotazníkové šetření uskutečněné v rámci projektu SGS 2013. Z tohoto dotazníkového šetření jasně vyplynulo, že dosud existující/známé spin-off firmy se soustřeďují jen v několika krajích ČR, přestože zdánlivý výzkumný potenciál mají i jiné kraje.
V závěrečné části dochází k potvrzení či vyvrácení předem stanovených předpokladů. Dále se tato část zabývá shrnutím získaných poznatků z analytické části, aktuální situací ohledně spin-off panující v českém podnikatelském prostředí a pravděpodobným vývojem do budoucna. Zároveň jsou zde uvedena doporučení, která mohou dopomoci k většímu rozvoji zakládání spin-off firem v prostředí českých vysokých škol.
1. Teoretické vymezení spin-off firmy
V kapitole je objasněn proces přenosu poznatků vědy a výzkumu do komerční sféry prostřednictvím podnikání. Součástí je vymezení definic a pojmů, týkajících se spin-off firmy, a to od podmínek, které evokují vznik takové firmy až po její samotné založení.
1.1 Inovace a transfer technologií
Lze říci, že výsledkem vědy, výzkumu a vývoje určeným ke komercionalizaci je inovační výstup. Inovaci je možné definovat jako generování nových nápadů a jejich implementace do nových či stávajících produktů, procesů nebo služeb, vedoucí k dynamickému růstu národní ekonomiky, zvyšování zaměstnanosti a k tvorbě zisku pro samotný podnik (Urabe, et al., 1988, s. 3).
Transfer technologií a znalostí lze definovat jako proces, prostřednictvím něhož dochází k přenosu poznatků vědy a výzkumu z vědeckého prostředí do komerční sféry, přičemž může mít mnoho podob. Transfer technologií lze dělit na komerční a nekomerční.
S nekomerčním transferem technologií se lze setkat poměrně často, aniž by bylo jasné, že se jedná o transfer technologií (příp. znalostí), jsou to např. odborné články v časopisech.
Dochází-li ke komerčnímu transferu technologií, neboli ke komercionalizaci výsledků VaV, jedná se o využití výsledku VaV v podnikání (Malý, 2002).
Vhodně zvolená komercionalizace může být velice výhodná pro všechny zúčastněné subjekty (Malý, 2002). Pro mateřské pracoviště (tj. pracoviště, v rámci kterého vznikl nový poznatek) představuje daný výsledek VaV druh zboží, který může generovat jistý druh příjmu a např. firmě, která chce daný výsledek VaV využít, vzniknou sice náklady, ale zároveň jí využití výsledku VaV (např. nové technologie) pomáhá tvořit výnosy. Jak dále uvádí Malý (2002, s. 8) „V nejobecnější poloze jsou předmětem transferu výsledky vědy, výzkumu a vývoje, které jedna strana k dispozici má a druhá strana nikoli a kdy pro
Kdo může být výše zmíněnou druhou stranou, mající zájem o výsledek VaV? Jedná se s největší pravděpodobností o inovativní firmy. Aby byl podnik v dnešním konkurenčním boji úspěšný, musí stíhat reagovat na extrémně rychlý vývoj, což není možné bez nových technologií. Podnik tedy musí být inovativní. Inovativní firma je taková firma, která využívá inovace např. pro vylepšení stávajícího procesu, jeho změnu či zavedení nového procesu, pro vylepšení, změnu či zavedení nového výrobku či řídících postupů (Rydvalová, et al., 2013, s. 30).
Jak bylo zmíněno v úvodu, existuje několik způsobů, jak lze inovace využít. Nejčastějším a populárnějším způsobem využití výsledku VaV je prostřednictvím prodeje licencí či práv k inovaci. Výše zmíněný způsob využitý výsledku VaV je častější, z důvodu menší administrativní náročnosti, na rozdíl od způsobu následujícího. Méně častým způsobem je přímé založení nového inovačního podniku tj. spin-off firem (Rydvalová, 2011, s. 24).
1.2 Spin-off firma
Pojem spin-off vyjadřuje zjednodušeně jakési oddělení od mateřské organizace, vznikem úplně nové firmy. Spin-off firmy lze členit podle typu mateřské organizace (Tübke, 2004, s. 3)..
1. Podnikové spin-off firmy – jedná se o firmy, které vznikly oddělením od tržního podniku (vlastněného soukromými vlastníky či státem).
2. Institucionální spin-off firmy – jsou firmy, které mají svůj původ ve veřejné či soukromé instituci (nikoli tržní).
• Univerzitní spin-off firmy - jsou formou institucionálních spin-off firem, které vznikly právě prostřednictvím výše zmíněného transferu technologií a oproti podnikovým spin-off firmám mají jistá specifika.
V České republice je možné identifikovat několik málo spin-off firem, jejichž mateřská organizace je Akademie věd ČR. Protože však převažují spin-off firmy univerzitního charakteru, bude se další teoretická část věnovat převážně této skupině firem.
1.2.1 Definice spin-off firmy
Ve světě existuje mnoho definic spin-off firmy. Každá z těchto definic se liší v tom, jak široce jsou pojaty jednotlivé charakteristické rysy, viz Charakteristika spin-off firmy.
V zahraničí se však lze setkat převážně s definicemi univerzitních spin-off firem.
Někteří autoři definují spin-off firmu jako firmu, která je založena kýmkoli, kdo někdy studoval či pracoval na dané vysoké škole (Roberts, 1991, s. 367). Tato definice však zahrnuje velice široké spektrum nově založených firem, což vybízí ke spekulacím, zda lze opravdu všechny tyto podniky jako spin-off chápat. Jiní definují spin-off firmu jako podnik, v němž pracují akademičtí vědci jako vědečtí poradci (Shane, 2004).
Definice spin-off firem lze rozdělit do dvou skupin. První skupina je tvořena firmami s pracovníky univerzit, mající zaměstnanecký či studijní poměr v dané univerzitě. Druhá skupina je tvořena firmami, v nichž působí bývalí pracovníci či absolventi dané univerzity.
Rozdíl mezi těmito skupinami tkví v rozdílnosti vlastnických práv k výsledku VaV.
V prvním skupině je autorem vlastnických práv univerzita, zatímco ve druhé skupině nikoli (Kislingerová, et al., 2011. s. 64).
Spin-off firma byla definována také českým úřadem vlády v Národní inovační strategii ČR (dále NIS) již v roce 2004. Podle NIS (2004, s. 4), je spin-off „firma, vzniklá tím způsobem, že jeden či více zaměstnanců opouští organizaci za účelem vytvoření nové, sekundární firmy, nicméně významným způsobem vycházející z prvků činnosti primární organizace, kterou opouštějí. Ta má většinou i dominantní vliv v nové firmě.“
Pro účely této práce lze spin-off firmu definovat jako nově založený podnik, jehož zakladateli jsou vědečtí pracovníci, využívající duševní vlastnictví VO nebo VŠ. Právě duševní vlastnictví (výsledek výzkumu) je pro spin-off firmu typické. Pro spin-off firmu platí několik dalších specifických charakteristik, kterými bude definice upřesněna.
Charakteristika spin-off firmy:
Typické rysy spin-off firmy:
• podnik vznikl odloučením od VŠ/VO, která se stává pro spin-off mateřskou organizací,
• podnětem pro založení byl výsledek výzkumu a vývoje, jehož původ je v mateřské organizaci,
• velká kapitálová náročnost založení firmy, s čímž může souviset specifičnost odvětví, v nichž jsou spin-off firmy zakládány,
• spolupráce s mateřskou organizací, vyznačující se využíváním jejích hmotných i nehmotných prostředků především vybavení, finančních zdrojů apod.
Pro některé spin-off firmy dále platí:
• mateřská organizace může mít (často také má) majetkový podíl v nově vznikajícím podniku, což může být pro VŠ/VO výhodou,
• dochází k převodu duševního vlastnictví nebo k licenčním poplatkům, což však nemusí být nutně pravidlem, protože spousta vysokých škol ještě v nedávné době neměla zpracovaný systém pro ochranu duševního vlastnictví ve vazbě na založení spin-off. Je tedy zcela možné, že v minulosti byly založeny spin-off firmy bez vědomí mateřské organizace a ošetření využívání duševního vlastnictví (Rydvalová, 2011, s. 10), což velice stěžuje jejich monitoring.
Z výše zmíněného vyplývá, že ochrana duševního vlastnictví je velice důležitá, a to nejen z důvodu prosté identifikace spin-off firem.
Problematikou spin-off firem jakožto možností transferu technologií v ČR, se z formálního hlediska zabýval projekt EF-TRANS1. V rámci tohoto projektu byly vytvořeny velice užitečné metodiky, obsahující cenné informace pro případ komercionalizace výsledku VaV.
1EF-TRANS – Individuální projekt národní „Efektivní transfer znalostí a poznatků z výzkumu a vývoje do praxe a jejich následné využití“, řešen na Ministerstvu školství, tělovýchovy a mládeže v letech 2009-2012
1.2.2 Ochrana duševního vlastnictví
Ochrana výsledku VaV v České republice vychází z několika zákonů. Nejdůležitějšími zákony jsou zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a zákon č. 474/2004 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, v novelizovaných zněních.
Význam ochrany duševního vlastnictví pro VŠ/VO spočívá v několika základních bodech.
Má-li VŠ/VO dobře zajištěnou ochranu duševního vlastnictví, zajistí si tím možnou finanční návratnost z případného využití výsledku VaV pro komerční účely. Jsou-li jasně vymezena vlastnická práva k výsledku VaV, je jeho komercionalizace značně jednodušší.
V neposlední řadě může znalostní instituce ochranou výsledku VaV zabránit jeho nedovolenému zneužití (EF-Trans, Metodika II, 2012, s. 20).
Z výše zmíněné definice a následných charakteristik spin-off firmy je zřejmé, že v souvislosti se zakládáním spin-off firem se ochrana duševního vlastnictví týká zejména vztahu VŠ/VO a zaměstnanců (příp. studentů), kteří učinili nový poznatek ve vědě a výzkumu. Ve vazbě na pracovní poměr se jedná o tzv. zaměstnanecké (nebo také školní) dílo.
Předmětem ochrany duševního vlastnictví je v tomto případě nehmotný statek, který je následně realizován v hmotném statku. Dělí se do dvou skupin (Malý, 2002, s. 23):
• Průmyslové vlastnictví – nehmotné statky využitelné průmyslově. Předmětem této skupiny jsou např. vynálezy, průmyslové a užitné vzory, ochranná označení.
• Duševní vlastnictví – nehmotné statky ve formě autorského díla, které je výsledkem tvůrčí činnosti.
Obrázek 1: Typy nehmotných statků
Zdroj: vlastní zpracování (Suchý, et al., 2010, s. 15)
Jednotlivé typy nehmotných statků uvedené v obrázku č. 1 mohou být chráněny různými způsoby. Některé nehmotné statky lze chránit patentem, užitným vzorem, průmyslovým vzorem nebo ochrannou známkou, označením původu, jiné lze chránit utajováním nebo autorským zákonem.
Ve výzkumném prostředí VŠ/VO se nečastěji jedná o duševní vlastnictví ve formě vynálezu, proto se další text zabývá zejména touto variantou. Dojde-li k poznatku zaměstnancem (studentem) v rámci pracovního poměru s VŠ/VO, zaměstnanec je povinen svého zaměstnavatele o této skutečnosti informovat a předat mu podklady potřebné k posouzení vynálezu. Zaměstnavatel má následně lhůtu 3 měsíce, v níž může po zaměstnanci uplatnit právo na patent. Zaměstnanci zůstává právo na patent jen v případě, pokud by zaměstnavatel ve výše zmíněné lhůtě právo neuplatnil. Pokud zaměstnavatel uplatní právo na patent, zaměstnanec má nárok na odměnu, která vychází z významu a přínosu vynálezu (EF-Trans, Metodika II, 2012, s. 79).
Zaměstnanec (vynálezce) však vždy zůstává původcem poznatku. Aby mohl výsledek VaV využívat někdo jiný např. realizací v hmotném statku, může vynálezce zájemci o využití poznatku poskytnout licenci nebo převést svá patentová (majetková) práva (Malý, 2002, str. 21). Při dodržení výše zmíněného postupu náleží patentová (majetková) práva VŠ/VO a o převedení těchto práv rozhoduje právě znalostní organizace, zaměstnanec zůstává
původcem poznatku. Při převedení patentových práv k patentu má jeho majitel výlučné právo k využití předmětného VaV (Malý, 2002, str. 31).
Postup udělení právní ochrany k výsledku VaV:
Následující postup vychází z Metodiky II (již zmíněného projektu EF-TRANS), týkající se ochrany duševního vlastnictví.
1. Na počátku následujícího postupu stojí nový výsledek VaV s potenciálem pro komercionalizaci.
2. Následuje podrobná analýza, jejímž cílem je zjistit, zda je výsledek VaV vhodné chránit, zda již není chráněn někým jiným, případně jakým způsobem je ochrana provedena.
3. Je-li výsledek VaV vhodné chránit, následuje řízení o udělení právní ochrany, v rámci něhož je nutné podat přihlášku se žádostí Úřadu průmyslového vlastnictví v České republice. Ten rozhodne o udělení právní ochrany nebo o zamítnutí právní ochrany.
4. V případě kladného rozhodnutí, je typ ochrany závislý na předmětu řízení. Je-li předmětem řízení vynález, výsledkem je udělení patentu. Jedná-li se o ochrannou známku, užitný či průmyslový vzor, výsledkem je jejich zápis do rejstříku.
5. Může dojít k situaci, kdy se zjistí, že právní ochrana byla udělena neprávem a následuje sporné řízení.
6. Nakládání s právy k výsledku VaV je podřízeno několika principům:
a) principu ochrany duševního vlastnictví, který říká, že není-li výzkum plně hrazen podnikatelským subjektem, pak duševní vlastnictví náleží znalostní instituci,
b) principu tržnímu, jehož podstatou je spolupráce se zájemci o výsledek VaV za tržní ceny,
7. Využití výsledku VaV spin-off firmou.
8. Kontrola případného porušování práv ve spolupráci s odborníky (např. advokát).
9. Uplatňování práv.
Pro ochranu duševního vlastnictví VŠ/VO by měla mít daná organizace zavedený systém pro ochranu duševního vlastnictví. Dále by měl být zřízen speciální útvar (může fungovat i jako samostatná jednotka), který bude mít za úkol zajistit veškeré činnosti týkající se nejen ochrany duševního vlastnictví, od sestavení systému pro ochranu výsledku VaV, poradenství zaměstnancům, až po praktickou činnost zajištění ochrany výsledku VaV.
Tímto útvarem je často centrum transferu technologií, viz 1.3.1 Centrum transferu technologií.
1.3 Předpoklady založení spin-off
Pro spin-off firmy lze definovat čtyři základní oblasti, v nichž spočívají předpoklady jejich založení (OECD, 2013, s. 41):
• Institucionální oblast – jedná se o politiku a pravidla dané znalostní organizace, zejména pak o pravidla pro komercionalizaci a ochranu duševního vlastnictví. Lze říci, že čím lépe má VŠ/VO daná pravidla zpracovaná, tím větší existuje šance na založení spin-off firmy. Jako důkaz lze vzít údaje z univerzit ve Velké Británii, kdy poté, co byly vynaloženy investice do ochrany duševního vlastnictví, komercionalizace a založení center transferu technologií, došlo k akceleraci vzniku spin-off firem. Během 5 let zde bylo založeno 338 spin-off firem (Shane, 2004, s. 1).
• Organizační oblast – udržování partnerských vztahů mezi znalostní institucí a externími podniky, podpora činností prováděných centrem transferu technologií (OECD, 2013, s. 41).
• Individuální oblast – v této oblasti jsou důležité osobní charakteristiky akademických vědců jako např. motivace či otevřenost, které jsou klíčové k tomu, aby byl akademický vědec ochoten začít podnikat v rámci spin-off firmy.
• Externí a environmentální oblast – jedná se např. o dostupnost rizikového kapitálu, průmyslovou strukturu a vládní politiku a případné překážky z ní plynoucí.
Existuje mnoho dalších faktorů. Rozhodujícím faktorem pro vznik spin-off firem je právě kvalita výzkumu, akademických pracovníků a univerzitního vzdělání. Důležité jsou také zdroje, od nichž se odvíjí právě kvalita výzkumu, potřebného vybavení a také kvalita samotných pracovníků. Má-li VŠ/VO dostatek zdrojů, akademičtí vědci vnímají takovou instituci jako atraktivní pracoviště (Kislingerová, et al., 2011, s. 66). Dostatek finančních zdrojů je pro komercionalizaci výsledku VaV nezbytný. Významnou úlohu zde hraje nejen výše zmíněné zřizování center pro transfer technologií, ale také různé podpůrné složky jako např. podnikatelské inkubátory, vědeckotechnické parky (EF-Trans, Metodika I, 2012, s. 23). Neméně důležitým faktorem je vzdělávání akademických zaměstnanců v oblasti podnikání.
Aby se VŠ/VO vyhnula případným konfliktům na pracovišti, plynoucích ze střetu činností věda versus komerční využití, je potřebné mít stanovená pravidla pro případné podnikání svých zaměstnanců v rámci spin-off firem (Tidd, et al., 2007, s. 488).
• Jedná se zejména o již několikrát zmiňovanou ochranu duševního vlastnictví úpravu využívání univerzitního zařízení, pracovníků a dalších zdrojů ze strany VŠ/VO.
• Dále je třeba mít vnitřně vyřešeno duální zaměstnání svých pracovníků, kteří se budou účastnit podnikání v rámci spin-off firmy. Jak budou v tomto případě řešeny stávající úvazky, jakým způsobem bude zajišťována dosavadní činnost pracovníka, na níž s největší pravděpodobností nebude mít dostatek času. Toto může být součástí systému komercionalizace prostřednictvím založení spin-off.
• Rozhodnutí o podmínkách dalšího případného výzkumu pro nový podnik.
1.3.1 Centrum transferu technologií
Centra transferu technologií (dále také CTT) mohou velice významně napomoci vzniku spin-off firmám (Festel, 2012, s. 456). CTT je považováno za výkonnou složku, mající za úkol zajišťovat většinu činností v procesu komercionalizace (EF-Trans, Metodika I, 2012, s. 23). Jak plyne z názvu centra, hlavním jeho úkolem je zajistit transfer daného výsledku VaV a překonat bariéry mezi znalostí institucí a soukromým sektorem.
CTT plní mnoho funkcí. Důležitým úkolem CTT je zejména rozpoznání vhodného VaV pro případnou příležitost k založení spin-off firmy či jiný způsob komercionalizace. Dále rozhoduje o tom, zda je nutné využít pro komercionalizaci poznatku externích zdrojů financování. Zároveň zajišťuje ochranu duševního vlastnictví např. prostřednictvím licenčním smluv. CTT také sleduje finanční průběh jednotlivých projektů a pravidelně informuje vedení znalostní instituce o aktuálním stavu. CTT dále realizuje samotné zakládání spin-off firem. Úkolem CTT by mělo být i vzdělávání a poradenská činnost pro akademické pracovníky. Nejvyšší úsilí CTT je však vynaloženo na hledání společností, které mají schopnosti, zájem a zdroje k přeměně výsledku VaV do nového produktu. CTT tedy hledá případné zájemce o nový poznatek (DeGeeter, 2004, s. 45).
Z výše zmíněných činností je zřejmé, že chce-li být znalostní instituce úspěšná v zakládání spin-off firem, zřízení CTT je přímo žádoucí, protože vznik spin-off firem velice usnadní.
Proces komercionalizace však není ani v případě existence CTT jednoduchý.
Činnosti zajišťované CTT lze shrnout také podle toho, pro koho jsou realizovány. Jak uvádí DeGeeter, CTT mají mnoho různých „zákazníků“ (DeGeeter, 2004, s. 45-50).
V první řadě jsou jimi již zmínění akademičtí vědci, kteří mají zájem o komercionalizaci svých poznatků. Dále jsou to subjekty ze soukromého sektoru, mající zájem o VaV např.
prostřednictvím licence, případně o provedení výzkumu na zakázku. V neposlední řadě CTT pracuje pro vedení VŠ/VO, které očekává, že CTT zajistí, aby nedocházelo ke střetu zájmů a aby nedošlo k poškození dobrého jména organizace.
1.4 Fáze předcházející vzniku spin-off firmy
Lze definovat několik fází, typicky předcházejících vzniku spin-off firmy (Tidd, et al., 2007, s. 489):
1. Fáze výzkumu - akademičtí vědci dosahují svými výsledky vysoké úrovně. Je zde vysoká pravděpodobnost vzniku kvalitního poznatku, vhodného pro komercionalizaci inovačním podnikáním.
2. Fáze definování příležitosti - tato fáze je obvykle velice dlouhá, někdy může trvat i roky.
Je důležité definovat příležitost správně, včetně potřebných zdrojů (lidských, finančních, fyzických a technologických).
3. Fáze přípravy - přípravná fáze často rozhoduje o budoucím úspěchu podniku. V této fázi je třeba využít specialistů. Výhodou je předchozí podnikatelská zkušenost.
4. Fáze přeorientování - jedná se o přeorientování technologií a získání dalších informací a zdrojů proto, aby byli osloveni cíloví zákazníci.
5. Fáze finanční návratnosti - zde jsou nutné podnikatelské dovednosti. Tato fáze zahrnuje průzkum zákazníků a možných následných objednávek, prodej produktů a zajištění ziskovosti.
1.5 Založení spin-off firmy
Objeví-li se ve znalostní instituci výsledek vědy a výzkumu, který vybízí ke komercionalizaci inovačním podnikáním tj. založením spin-off firmy, následuje složitý proces založení firmy. Nejčastěji proces založení firmy právnické osoby, ve kterém je možné nalézt jistá specifika, na rozdíl od zakládání podniku, který není spin-off firmou.
1.5.1 Typy majetkové účasti znalostní organizace ve spin-off
Před založením spin-off firmy je na řadě rozhodnutí dané VŠ/VO, zda vůbec a případně jak se chce účastnit na podnikání v nové firmě. V rámci jedné z metodik projektu EF- TRANS bylo stanoveno několik forem účasti mateřské organizace ve spin-off firmě.
Následující členění vychází právě z této metodiky (EF-Trans, Metodika V, 2012, s. 20-21).
• Spin-off firma se 100% účastí znalostní instituce – tato varianta s sebou nese značné nevýhody. Jednak nedojde k oddělení podnikatelských aktivit od těch nepodnikatelských, dále pak mateřská organizace nese veškeré riziko spojené s podnikáním, které je často velice vysoké a v neposlední řadě musí mateřská organizace zajistit veškeré financování podnikání.
• Spin-off firma s většinovou účastí znalostní instituce – varianta s většinovou účastí je výhodná právě pro mateřskou organizaci. Dochází zde k diverzifikaci rizika z případného neúspěchu podnikání mezi více společníků. Také na kapitálové náročnosti se společníci podílejí společně, z čehož plyne i poměr účasti na řízení podniku a rozdělení zisku.
• Spin-off firma s menšinovou účastí znalostní instituce – mateřská organizace nese nižší část rizika, ale také má nižší účast na řízení podniku, s čímž souvisí i nižší podíl na zisku.
• Spin-off s postupnou změnou organizační struktury – dochází k postupnému snižování podílu mateřské organizace v nově založeném podniku.
1.5.2 Právní forma podnikání spin-off
Při volbě právní formy podnikání jsou znalostní instituce omezeny zákony. Veřejné vysoké školy dle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách nejsou oprávněny stát se společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti.
Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích povoluje výzkumné instituci
založení právnické osoby pouze za účelem využití výsledků výzkumné činnosti. Veřejná výzkumná instituce může provést peněžitý či nepeněžitý vklad do jiné právnické osoby pouze tehdy, pokud právnická osoba využívá výsledky hlavní činnosti veřejné výzkumné instituce. Z výše uvedeného vyplývá, že pro spin-off firmu, jejíž mateřská organizace je VŠ/VO je možné jako právní formu podnikání zvolit společnost s ručením omezeným (s.r.o.) nebo akciovou společnost (a.s.). Založení obou typů obchodních společností je poměrně nově upraveno zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále také ZOK), který vzešel v platnost 1. 1. 2014, a kterých nahradil Obchodní zákoník. Protože s novým zákonem vzešla v platnost jiná pravidla, je příhodné se zmínit i o nich.
Základní charakteristika společnosti s ručením omezeným (od 1. 1. 2014)
Společnost může být založena nejméně jedním společníkem (v případě jednoho společníka zakladatelskou listinou, v případě více společníků společenskou smlouvou). Maximální počet společníků je neomezen. Minimální výše základního kapitálu je 1,- Kč, taktéž nejnižší možný vklad společníka je 1,- Kč. Při vzniku společnosti musí být splaceno 30 % peněžitého vkladu a 100 % nepeněžitého vkladu. Na 1,- Kč vkladu náleží 1 hlas, pokud společenská smlouva neurčí jinak. Společníci ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku (dále také OR) v době, kdy byli věřiteli vyzváni k plnění. Orgány společnosti jsou valná hromada a statutární orgán – jednatelé, dozorčí rada, která však není povinná a další dle společenské smlouvy (Doleček, 2014).
Povinné náležitosti společenské smlouvy (zakladatelské listiny)dle ZOK:
• název (firma) společnosti,
• předmět podnikání (činnosti),
• určení společníků (jméno, bydliště nebo sídlo),
• určení druhů podílů každého společníka, práv a povinností s nimi spojených, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů,
Údaje obsažené ve společenské smlouvě při založení společnosti:
• vkladová povinnost zakladatelů, včetně lhůty pro její splacení,
• údaj o tom, koho zakladatelé určují jednatelem nebo jednateli, popřípadě členy jiných orgánů společnosti, kteří mají být podle ZOK voleni valnou hromadou,
• určení správce vkladů,
• u nepeněžitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku, kterou se započítává na emisní kurs, a určení osoby znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu.
Výše uvedené čtyři body lze po vzniku společnosti a po splnění vkladové povinnosti vypustit ze společenské smlouvy.
Základní charakteristika akciové společnosti (od 1. 1. 2014)
Akciová společnost může být založena nejméně jednou fyzickou nebo jednou právnickou osobou a nejvyšší možný počet společníků je neomezen. Zakladatelskou listinou akciové společnosti jsou stanovy. Minimální výše základního kapitálu je 2 000 000,- Kč nebo 80 000 EUR. Nejnižší možný vklad je takový, aby byl celkový součet 2 000 000,- Kč. Při vzniku společnosti je nutné splatit 30 % jmenovité nebo účetní hodnoty upsaných akcií a případné emisní ážio. Na akcii se stejnou jmenovitou hodnotou připadne stejný počet hlasů. Akcionáři za závazky společnosti neručí. Orgány společnosti jsou valná hromada, statutárním orgánem je představenstvo, dozorčí rada a další dle stanov. Podle ZOK může být akciová společnost založena pouze bez veřejné nabídky akcií.
Údaje obsažené ve stanovách:
• firma, sídlo a předmět podnikání (činnosti),
• výše základního kapitálu,
• počet akcií a jejich jmenovitá hodnota, určení, zda a kolik akcií bude znít na jméno nebo na majitele, anebo zda budou vydány jako zaknihované cenné papíry, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcí, popřípadě údaj, zda jsou akcie imobilizovány,
• mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spojených,
• počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování na valné hromadě; mají-li být vydány akcie o různé jmenovité hodnotě, obsahují stanovy také počet hlasů vztahujících se k té které výši jmenovité hodnoty akcií a celkový počet hlasů ve společnosti,
• údaj o tom, který ze systémů vnitřní struktury společnosti byl zvolen, a pravidla určení počtu členů představenstva nebo dozorčí rady,
• jiné údaje, pokud tak stanoví zákon.
Údaje obsažené ve stanovách při založení:
• údaje o tom, kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůtu pro splácení emisního kursu, jakým vkladem bude emisní kurs splacen,
• v jaké výši musí být splacen základní kapitál k okamžiku vzniku společnosti,
• tehdy, bude-li emisní kurs akcií plněn nepeněžitými vklady, jméno vkladatele, popis nepeněžitých vkladů, jakož i počet, jmenovitou hodnotu a druh akcií, které se za tento nepeněžitý vklad vydají, jejich formu nebo údaj, že budou vydány jako zaknihované cenné papíry a určení znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu,
• určení ceny nepeněžitých vkladů při založení společnosti,
• alespoň přibližnou výši nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou,
• údaj o tom, koho zakladatelé určují členy orgánů společnosti, kteří mají být podle stanov voleni valnou hromadou,
• určení správce vkladů a
• tehdy, mají-li být vydány akcie jako zaknihované cenné papíry, čísla majetkových účtů, na které mají být zaknihované akcie vydány.
Stejně jako pro s. r. o. platí, že údaje obsažené ve stanovách při založení, mohou být po vzniku společnosti a po splnění vkladové povinnosti ze stanov vypuštěny (Doleček, 2014).
1.5.3 Přípravná fáze podnikání
Znalostní instituce by měla mít před založením spin-off firmy jasno nejen o formě vstupu do podnikání a právní formě, ale také o tom, zda má zájem o vstup externího partnera do podnikání či nikoli. Partnerem může být:
• jiná výzkumná organizace,
• jiná veřejná instituce,
• soukromý partner (EF-TRANS, Metodika V, 2012, s. 31).
Výběr partnera ovšem není na svobodné vůli VŠ/VO, ale podléhá zákonu č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (§ 16, odst. 4a). Výše zmíněný zákon udává povinnost zpřístupnit výsledky výzkumu všem zájemcům o jejich využití, a to v případě, že byl výsledek výzkumu a vývoje financovaný ve výši přesahující 50 % výše uznatelných nákladů. Z tohoto vyplývá, že pokud jsou splněny výše zmíněné podmínky zákona, pak je nutné výběr partnera provést výběrovým řízením.
1.5.4 Podnikatelský plán
V rozhodnutí o tom, zda začít podnikat pomůže VO/VŠ podnikatelský plán. Podnikatelský plán je základním dokumentem, do něhož se pro určitý časový horizont zpracují veškeré důležité aspekty týkající se zamýšleného podnikání jako např. účel podnikání, zdroje, očekávané výsledky aj. (Synek, et al., 2010, s. 176). Podnikatelský plán by měl pomoci stanovit cíle podnikání a strategii, pomocí které bude cílů dosaženo, tj., čeho má podnik dosáhnout a jakým způsobem.
Podnikatelský plán plní dvě základní funkce (Rydvalová, 2014):
• interní – jako nástroj plánování,
• externí – představuje podnik veřejnosti. V případě spin-off firmy se jedná zejména o představení peněžním ústavům a již zmíněným případným externím partnerům, investorům.
Je-li znám před sestavováním podnikatelského plánu případný externí partner, pak se na sestavení plánu také podílí. Jestliže se však partner bude hledat až po sestavení podnikatelského plánu, pak může být tento plán prostředkem k získání vhodného partnera.
Jestliže má znalostní instituce zřízené centrum transferu technologií, taktéž se na sestavení podnikatelského plánu bude podílet (EF-TRANS, Metodika V, 2012, s. 25).
Důležité body podnikatelského plánu:
• vymezení základních informací o podniku,
• stanovení poslání a cílů podnikání, předmětu podnikání,
• určení právní formy podnikání (podrobněji viz níže) a s ní související informace:
o počtu společníků, míře jejich účasti na podnikání, výši vkladů, ručení, rozdělení zisku atd.,
• popis nabízeného produktu či služby, analýza aktuální situace na trhu, analýza konkurence,
- zde je třeba uvést, zda se jedná o koncept či již vyvinutý prototyp, jaký je odhad dalšího výzkumu či vývoje k dosažení cílového produktu, jaké jsou zákonné požadavky na technickou podobu výrobku. Dále je třeba uvést, jak je vyřešena ochrana duševního vlastnictví např. licence, patenty, ochranné známky, vlastnická práva (EF-TRANS, Metodika V, 2012, s. 26). Součástí by měl být plán výroby, potřebné technické vybavení, strojní zařízení, volba dodavatelů, optimální výše a struktura zásob (Synek, et al., 2010, s. 178),
• sestavení marketingového plánu – měl by obsahovat odhad ceny produktu, prodejní a distribuční strategii. Při stanovování ceny je třeba brát v potaz konkurenceschopnost, pokrytí nákladů, cílové zákazníky atd.,
• personální zajištění,
• organizační struktura podniku – zde se doporučuje sestavení dvou organizačních struktur, a to na úrovni projektu – tj. organizační struktura nově vznikající právnické osobě a dále na úrovni znalostní instituce a její návaznosti na daný projekt (EF-Trans, Metodika V, 2012, s. 26),
• finanční plán podnikání – je základem pro hodnocení podnikatelských příležitostí (Synek, et al., 2010, s. 178). Zahrnuje stanovení potřebné výše a struktury kapitálu, majetku, plán zisků, ztrát, návratnosti, likvidity,
• stanovení rizik a jejich ošetření,
• shrnutí, závěr, přílohy.
Sestavený podnikatelský plán musí projít relativně složitým schvalovacím procesem znalostní instituce a také schválením případným partnerem. Schvalovací proces je u VŠ/VO velice složitý. Podrobný proces schvalování podnikatelského plánu znalostní institucí je zachycen na obrázku 2.
Obrázek 2: Schvalovací proces podnikatelského plánu znalostní institucí Zdroj: vlastní zpracování, (EF-TRANS, Metodika 5., 2012, s. 28)
Potřebné dokumenty k založení spin-off firmy
• Společenská smlouva (nebo zakladatelská listina) v případě s. r. o. nebo stanovy v případě a. s.
• Smlouvy o využívání hmotného majetku VŠ/VO (nájemní smlouvy aj.)
• Smlouvy o využívání nehmotného majetku VŠ/VO (patenty, ochranné známky aj.) Dojde-li v procesu schválení podnikatelského plánu ke končenému odsouhlasení rektorem VŠ/ředitelem VO, je možné přistoupit k formálnímu založení spin-off firmy.
1.5.5 Formální založení spin-off
Jak již bylo zmíněno, spin-off firma se zakládá v případě s.r.o. podepsáním společenské smlouvy (nebo zakladatelské listiny), která musí mít formu veřejné listiny neboli notářského zápisu a v případě a.s. přijetím stanov. Vzniku podniku předchází splacení vkladů do společnosti dle ZOK. Před vznikem společnosti spravuje vklad pověřený správce vkladů (např. jeden ze zakladatelů). Správce vkladu po jeho splacení vydá oprávněné osobě písemné prohlášení o splnění vkladové povinnosti nebo její části jednotlivými vkladateli. Vklad do společnosti může být peněžitý i nepeněžitý. Nepeněžitý vklad musí být oceněn soudním znalcem, který je vybírán zakladateli podniku. Před zápisem společnosti do obchodního rejstříku je nutné získat živnostenské oprávnění k výkonu činností, které budou předmětem podnikání. Jsou-li splněny všechny předchozí úkony, je možné podat návrh na vznik společnosti. Návrh na vznik společnosti do obchodního rejstříku podávají všichni jednatelé, přičemž dokument musí obsahovat úředně ověřené podpisy všech jednatelů. Návrh lze podat i v elektronické podobě prostřednictvím datové schránky nebo musí být opatřen elektronickým podpisem. Dále jsou dle ZOK akciové společnosti povinny založit internetové stránky, na nichž jsou povinny uvádět údaje, které stanoví zákon (Doleček, 2014). Podnik vzniká ke dni zápisu do obchodního
Po zápisu do OR náleží právnické osobě povinnost registrovat se na místně příslušném finančním úřadě. Zaměstnává-li podnik zaměstnance, pak je povinen je registrovat u správy sociálního zabezpečení a u zdravotní pojišťovny. Ze zaměstnaneckého vztahu také vyplývá pro podnik povinnost hradit zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.
1.6 Význam a postavení spin-off v podnikatelském prostředí
Ve světě jsou univerzitní spin-off firmy považovány za velice důležitou součást ekonomiky. Jejich růst v mnohých zemích akceleroval ke konci 20. století. Ve Spojených státech Amerických bylo od roku 1980 do roku 2000 evidováno přes 3 tis. nově založených spin-off firem, ve Velké Británii bylo od roku 1996 do roku 2001 založeno přes 500 spin-off firem, podobný rozmach spin-off firem lze také vysledovat v Asii (Shane, 2004). Lze předpokládat, že za uplynulá léta se jejich počet ve světě zmnohonásobil. Tato čísla jsou ve srovnání se zjištěnými údaji o spin-off firmách založených na území České republiky obrovská. V roce 2013 bylo v České republice v rámci projektu SGS označeno pouze 27 firem, z toho 2 firmy nelze považovat za univerzitní spin-off, protože vznikly na základě odloučení od Akademie věd ČR.
Podle Shanea jsou spin-off firmy významné z několika důvodů. Spin-off firmy zvyšují úroveň ekonomiky produkováním inovativních produktů, jsou zdrojem nových pracovních míst, čímž zvyšují zaměstnanost (zejména vysokoškolsky vzdělaných obyvatel) a v neposlední řadě jsou podnětem pro investování do nových technologií. Jsou to často podniky z nových moderních odvětví (Shane, 2004, s. 20-30). Díky vzniku nových odvětví se zvyšuje stabilita ekonomiky jako celku, z důvodu poklesu závislosti na tradičních odvětvích s dlouhou historií (v ČR např. sklářství, textil…). Dále významně ovlivňují regionální ekonomiku. Spin-off firmy často vznikají v blízkosti své mateřské instituce.
Jsou častým důvodem pro vznik klastrů tj. „uskupení kooperujících firem a znalostních či podpůrných institucí (majetkově i právně nezávislých), které jsou geograficky koncentrované v určité oblasti.“(Rydvalová, 2011, s. 10). Prostřednictvím spin-off firem dochází ke zvýšení četnosti komercionalizace technologií vyvinutých výzkumnými pracovníky. Jsou prostředkem pro komercionalizaci určitých typů technologií, které by jinak zůstaly nevyužité, protože zavedené firmy odmítají do takových technologií
investovat. Spin-off firmy mají velký přínos i pro samotnou mateřskou organizaci. Zvyšují výzkumnou činnost VŠ/VO a mohou být zdrojem zisku. Jsou-li spin-off firmy ziskové, mohou financovat rozvoj laboratoří či vybavení VŠ/VO a oplácet tak nutné úsilí vložené do založení takové firmy, mohou také poskytovat praxe a stáže studentům VŠ. Díky úspěchu v podnikání a výzkumu pomáhají vytvářet lepší jméno VŠ, čímž se stane atraktivnější pro zájemce o studium. (Shane, 2004, s. 20-30).
I přes nesrovnatelné údaje o počtu založených (dosud identifikovaných) spin-off firem v ČR a v zahraničí je zřejmé, že si důležitost spin-off firem uvědomujeme. Důkazem toho je Národní inovační strategie České republiky (dále NIS 2011), která byla schválena usnesením vlády č. 714 ze dne 27. 11. 2011. Jedním z bodů národní inovační strategie je zlepšení vnitřních podmínek a připravenosti znalostních institucí na spolupráci s podniky a komercionalizaci výsledku VaV. Dle NIS 2011 je hlavním problémem preference bádání většinou výzkumníků, před aplikací dosažených výsledků v komerčním prostředí (MPO ČR, 2011). Jedním z cílů NIS je tedy změnit pracovní prostředí znalostních institucí tak, aby byli výzkumníci více motivováni ke komercionalizaci.
Po provedení rešerše literatury, teoretickém vymezení pojmů a nastínění aktuální problematiky spin-off firem v České republice bylo možné vyslovit výzkumné předpoklady, viz kapitola 2.1.
2. Analýza spin-off firem v České republice
Tato kapitola se zabývá postupnou analýzou momentálního fungování/nefungování spin- off firem v podnikatelském prostředí České republiky, a to za účelem zjištění příčin jejich pomalého rozvoje a potvrzení či vyvrácení uvedených předpokladů.
2.1 Výzkumné předpoklady
V České republice bylo dosud zjištěno malé množství založených spin-off firem, soustřeďujících se pouze okolo několika málo VŠ/VO. Vzhledem k množství organizací s výzkumným potenciálem v ČR je tento jev zvláštní.
Předpokládané příčiny pomalého rozvoje spin-off jsou následující:
• V ČR dosud neexistují vhodné podmínky pro podnikání prostřednictvím založení spin-off firem.
• Znalostní instituce (zejména pak VŠ) nemají o zakládání spin-off firem zájem.
• VŠ nemají žádný nebo dostatečně fungující, správně nastavený systém pro komercionalizaci výsledku VaV prostřednictvím spin-off firem.
• Spin-off firmy existují v hojnějším množství i v ČR, ale není zde zájem ze strany firem o označení „spin-off“.
• Nezájem o označení spin-off plyne z předsudků panujících v akademickém prostředí a z nesprávného přístupu univerzit k takovým firmám.
• Vznik spin-off firem souvisí s výzkumným potenciálem kraje.
2.2 Metodický postup praktické části
K posouzení výše zmíněných předpokladů týkajících se spin-off firem bylo využito zejména empirických metod. Stěžejní část této kapitoly vychází z analýzy, která byla vytvořena na základě realizace primárního průzkumu dat. K analýze bylo využito popisných statistických metod, promítnutých do grafického znázornění výsledků. Primární
průzkum se skládal ze dvou částí resp. sběru primárních dat od dvou různých skupin respondentů. První část byla zrealizována již v rámci projektu SGS (Rydvalová, et al., 2013), druhá část přirozeně následovala pro zjištění dalších poznatků důležitých pro potvrzení či vyvrácení předpokladů.
První část výzkumu se zabývala problematikou spin-off, které vzešly z VŠ/VO z pohledu samotných firem, druhá část výzkumu se zabývá problematikou z pohledu znalostních institucí (konkrétně VŠ). Stěžejní, primární průzkum byl doplněn o několik dalších průzkumů menšího rozsahu. Doplňující průzkumy byly provedeny sběrem sekundárních dat, zejména s využitím internetových zdrojů, prostřednictvím kvalitativního i kvantitativního průzkumu Po zanalyzování získaných primárních a sekundárních dat následovala jejich syntéza. Výše zmíněný postup probíhal v několika po sobě jdoucích fázích:
1. Sběr dostupných sekundárních dat a rozhodnutí o přikročení ke sběru primárních dat.
2. Dotazníkové šetření první část – monitoring spin-off firem (projekt SGS, 2013).
3. Analýza výsledků 1. dotazníkového šetření (projekt SGS, 2013).
4. Dotazníkové šetření druhá část – zakládání spin-off na českých VŠ.
5. Analýza výsledků 2. dotazníkového šetření.
6. Analýza existence útvarů pro komercionalizaci výsledků VaV na českých VŠ (CTT).
7. Analýza VŠ a jejich spin-off aktivit v souvislosti s výzkumným potenciálem krajů.
8. Syntéza zjištěných výsledků.
2.3 První část primárního průzkumu dat – monitoring spin-off firem
Pro celistvost analýzy jsou zde uvedeny základní kroky první části průzkumu (projekt SGS) a jeho podstatná zjištění (Rydvalová et al., 2013, s. 35–49). První část průzkumu
Výchozí zdrojem monitoringu spin-off firem byl již existující přehled (Rydvalová, 2011, 38-40), vytvořený na přelomu roku 2009 a 2010. Tento přehled byl následně doplněn dostupnými údaji z webových stránek konkrétních spin-off firem, univerzit či přehledů podniků. Po analýze sekundárních dat bylo přikročeno k primárnímu dotazníkovému šetření zaměřeného na VŠ.
Respondenti výzkumu potenciálních firem typu spin-off byli pro dotazníkové šetření vybráni z databáze AIP2, Technologického profilu ČR, což je databáze kontaktů pro spolupráci v inovačním podnikání.3 Konkrétně zde byla vybrána kategorie „inovační firmy“, která v době sběru kontaktů respondentů (červen 2013) obsahovala 2474 firem.
Kategorie inovační firmy obsahuje abecední seznam podniků, kdy ke každému podniku je možné nalézt kontakt. Pro účely dotazníkového šetření bylo využito uvedených emailových adres. Počet firem byl zredukován po neplatnosti některých kontaktů na 1950.
Zároveň bylo osloveno 9 firem identifikovaných jako spin-off v rámci sekundárního průzkumu dat, které nebyly součástí výše zmíněné kategorie. Celkem tedy bylo osloveno 1959 firem. Z důvodu velkého množství respondentů bylo dotazování prováděno na etapy, v průběhu tří, po sobě jdoucích dnů. Respondenti byli osloveni prostřednictvím emailu a doprovodného textu k vyplnění dotazníku, vytvořeného prostřednictvím webového portálu www.vyplnto.cz. Dotazník byl sestaven tak, aby na základě odpovědí na jednotlivé otázky, sestavených dle charakteristických rysů spin-off firem, bylo možno identifikovat podnik jako spin-off. Celý dotazník je k nahlédnutí v příloze A. Celkem dotazník zodpovědělo 232 firem (12 %). Výsledek je přičítán zejména citlivosti údajů a neochotě podniků ztotožňovat se s označením spin-off (Rydvalová et al., 2013, s. 35–36), čemuž se částečně věnuje i následující text.
V následující části je uvedeno několik zásadních zjištění na základě výše zmíněného průzkumu, která jsou podstatná pro další analýzu. Celková analýza dotazníkového šetření včetně postupu viz výstup projektu SGS (Rydvalová, et al., 2013, s. 35-47).
2 Asociace inovačního podnikání
3 http://www.techprofil.cz/
Zásadním charakteristickým rysem spin-off firmy je vznik na základě výsledku výzkumu.
Proto byly inovační firmy dotázány, co bylo podnětem k jejich založení. Možné podněty založení jsou zachyceny v následujícím obrázku 3. Pro identifikaci případných spin-off firem, byly po zvážení brány v potaz dva podněty a to výsledek výzkumu a nápad.
Z obrázku je patrné, že nápad byl jako podnět k založení podniku uváděn nejčastěji, zatímco výsledek výzkumu uvedlo pouze 6 % podniků.
Obrázek 3: Podnět k založení podniku v % Zdroj: Rydvalová, et al., 2013, s. 37, upraveno
Dalším z možných kritérií pro identifikaci spin-off byl způsob založení podniku. Následně bylo provedeno zjištění vztahu mezi podnětem k založení podniku a jeho způsobem založení. Tento vztah je zachycen v obrázku 4. Součástí obrázku je pro přehlednost i tabulka četností jednotlivých variant. Zde stojí za zmínku zejména podniky, které byly založeny odštěpením od VO či VŠ nebo s majetkovou účastí VO či VŠ. Z obrázku lze
Obrázek 4: Vztah mezi podnětem založení a způsobem vzniku podniku Zdroj: Rydvalová, et al., 2013, s. 40, upraveno
Dalším zkoumaným faktorem byla existence spolupráce VŠ/VO s podniky, které splňovaly předchozí kritéria. U podniků, které uvedly spolupráci s některou VŠ/VO (67 %), byla dále zkoumána forma spolupráce. Respondenti měli na výběr spolupráci využíváním prostor, technického či laboratorního zařízení VO/VŠ, využíváním výsledku výzkumu dané organizace (formou licence, smlouvou o dílo apod.), poskytováním praxe pro začínající vědce, studenty, partnerstvím v projektovém výzkumu, vývoji, zavádění inovací apod., případně jiným způsobem. Existence a způsob dané spolupráce mohlo být taktéž vodítkem v identifikaci dalších spin-off.
Zjištěná forma spolupráce byla následně dána do souvislosti s podniky, jejichž podnět založení byl výsledek výzkumu. Souvislost mezi těmito dvěma faktory naznačuje obrázek 5. V obrázku lze vidět, že podniky založené na výsledku výzkumu nejčastěji spolupracují v projektovém výzkumu, vývoji a zavádění inovací. Žádný z podniků neuvedl
jinou formu spolupráce. Pro identifikaci spin-off byla důležitá forma spolupráce ve využívání výsledku VaV dané organizace. Takových podniků bylo identifikováno 6.
Obrázek 5: Forma spolupráce VO/VŠ a podniky, k jejichž založení byl podnětem výsledek výzkumu
Zdroj: Rydvalová, et al., 2013, s. 44, upraveno
Po posouzení kritérií z různých hledisek došlo k vytipování potenciálních spin-off firem.
Tyto podniky byly prověřeny v obchodním rejstříku (prostřednictvím databáze ARES4), na internetových stránkách daných organizací, ze kterých by podnik mohl vzejít, a dále byla prověřena zmínka o případné vazbě na mateřskou organizaci na stránkách samotných podniků. Na základě dotazníkového šetření byla identifikována pouze jedna nová (dosud neznámá) spin-off firma. Výsledek byl velice překvapivý, ovšem výsledku napovídal již
emailu, že nejsou ochotni tyto informace sdělovat, neboť je považují za příliš citlivé. Řada potenciálních spin-off tak neodpověděla vůbec.
Na podzim r. 2014 byl proveden další průzkum sekundárních dat pro případ nově identifikovaných podniků. Průzkum byl úspěšný a došlo k doplnění o další podniky, z nichž nejmladší podnik byl založen v zimě 2014. Přehled byl kompletně aktualizován a je k dispozici v příloze D. U dvou podniků došlo k jejich zániku.
V souvislosti s aktualizací přehledu došlo v srpnu 2014 pomocí sekundárních dat (ARES a webové stránky VŠ) k prověření společníků firem a jejich vazby na VŠ/VO, pro potvrzení oprávněnosti označení podniku jako spin-off. Téměř u všech podniků, alespoň u jednoho ze společníků byla zjištěna vazba. Nejčastěji byla zjištěna vazba formou zaměstnaneckého poměru v mateřské organizaci např. působením na některé z fakult.
Někteří z těchto společníků mají zároveň na starost transfer technologií v dané organizaci.
Zajímavé bylo zjištění, že u několika podniků, u kterých bylo prokazatelně zjištěno, že se jedná o spin-off, nebyli v obchodním rejstříku uvedeni zakladatelé podniku, nýbrž rodinní příslušníci. Toto zjištění potvrzuje tvrzení, že v ČR stále nejsou nastaveny vhodné podmínky pro to, aby podniky byly ochotny akceptovat označení spin-off. Stav těchto podmínek ze strany výzkumných institucí bude rozebrán v následujících průzkumech.
2.4 Druhá část primárního průzkumu dat – vztah VŠ ke spin-off
Jak již bylo zmíněno v teoretické části, v zahraničí se pod pojmem spin-off firma nejčastěji vyskytují tzv. univerzitní spin-off firmy. Aby bylo možné reálně zhodnotit stav v ČR a případně jej srovnat s dostupnými údaji ze zahraničí, byly z dotazníkového šetření vyňaty VO a dotazování bylo směřováno pouze veřejným VŠ.
Fáze procesu průzkumu:
1. definování problému;
2. stanovení cíle průzkumu a konstrukce výzkumných otázek;
3. výběr vzorku respondentů, rozhodnutí o metodě sběru dat, shromažďování kontaktů;
