Příloha A - Pracovní listy k hodinám mluvnice

148  Download (0)

Full text

(1)
(2)
(3)
(4)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č.

121/2000 Sb., o právu autorském, zejména §60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL, v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum: 27. 6. 2014

Podpis: Jiřičková

(5)

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce paní Mgr. Jarmile Sulovské za odborné vedení, cenné rady, vstřícnost a trpělivost při zpracování diplomové práce.

(6)

Anotace

Cílem této diplomové práce je představit osobnost a dílo Zdeňka Svěráka z pohledu didaktického. Hlavní téma práce pojednává o možnostech využití jeho tvorby v hodinách českého jazyka.

Se Zdeňkem Svěrákem se seznámíme jako s cimrmanologem, textařem, spisovatelem a v neposlední řadě i scénáristou. Z každé této oblasti jsou vybrána některá významná díla, která jsou rozebrána především z pohledu didaktického.

Učitelé z nich mohou čerpat nápady pro oživení výuky českého jazyka. Praktická část práce obsahuje konkrétní pracovní listy rozdělené do tří složek (mluvnice, sloh a literatura).

Klíčová slova: Zdeněk Svěrák, textař, herec, scénárista, didaktické využití, mluvnice, sloh, literatura, mezipředmětové vztahy, průřezová témata

Annotation

The aim of this thesis is to present the personality and work of Zdeněk Svěrák from the perspective of didactic. The main theme of this thesis is about use of his creation in Czech language lessons.

With Zdeněk Svěrák introduce as Cimrmanologists, lyricist, writer and screenwriter. From each of these parts are selected some important works that are discussed primarily in terms of didactic. Teachers here can take ideas to diversify the teaching of Czech language. The practical part contains specific worksheets divided into three components (grammar, composition and literature).

Keywords: Zdeněk Svěrák, making educational use, songwriter, actor, script, grammar, composition, literature, interdisciplinary relations, cross-cutting themes

(7)

Obsah

Úvod ... 9

2 Zdeněk Svěrák - osobnost ... 11

2.1 Textař ... 12

2.2 Scénárista ... 12

2.3 Humorista ... 13

2.4 Herec a ,,Cimrmanolog“ ... 13

2.4.1 Akt... 15

2.4.2 Vyšetřování ztráty třídní knihy ... 15

2.4.3 Dlouhý, široký a krátkozraký ... 17

2.4.4 Dobytí severního pólu ... 17

2.4.5 Hra Blaník ... 18

2.4.6 České nebe ... 19

3 Zdeněk Svěrák – Literární tvorba pro děti ... 22

3.1 Motivy ... 22

3.2 Postavy ... 22

3.3 Prostředí a čas ... 23

3.4 Jazyk ... 23

3.5 Jazykové prostředky ... 24

3.6 Vzdělávací a výchovné zaměření ... 28

3.7 Jaké je to asi v Čudu ... 30

3.8 Když se zamiluje kůň – Písničky s notami a akordy pro děti i dospělé ... 34

3.9 Když je pěkné počasí ... 38

4 Zdeněk Svěrák – povídkář ... 39

4.1 Nové povídky ... 40

4.1.1 Betlémské světlo ... 40

4.1.2 Nákup ... 41

4.1.3 O slušném taxikáři ... 42

4.1.4 Ve vlaku ... 42

5 Zdeněk Svěrák – Scénárista ... 43

(8)

5.1 Obecná škola ... 43

5.2 Marečku podejte mi pero ... 46

5.3 Kolja ... 50

5.4 Vratné lahve ... 54

5.5 Pohádkové scénáře ... 61

5.5.1 Tři veteráni ... 61

5.5.2 Lotrando Zubejda ... 62

6 Zdeněk Svěrák - Diktáty ... 65

7 Zdeněk Svěrák – využití jeho tvorby v konkrétních hodinách českého jazyka a literatury ... 67

Závěr ... 69

Seznam literatury ... 70

Seznam internetových odkazů ... 71

Přílohy ... 72

(9)

9

Úvod

V této práci se budeme zabývat tvorbou Zdeňka Svěráka, která může sloužit jako didaktický materiál pro výuku českého jazyka. Zaměříme se na jeho působení divadelní, na práci textařskou, spisovatelskou a scénáristickou.

Práce se skládá ze dvou částí. První část je teoretická, která má celkem sedm kapitol. Druhá část je zaměřena prakticky. Obsahuje konkrétní pracovní listy a člení se do tří oblastí – mluvnice, sloh a literatura.

Úvodní kapitola představuje Zdeňka Svěráka komplexně. Následující kapitoly již popisují jednotlivé oblasti jeho tvorby.

Druhá kapitola je zaměřena na Svěrákovu tvorbu v divadle Járy Cimrmana. Zde se poukazuje na některé úspěšné hry, jež mají přínos do výuky.

Patří sem např. hra Blaník, Dobytí severního pólu či nejnovější hra České nebe.

V následující kapitole jsou rozebírány písňové texty a publikace, v nichž se tyto texty nacházejí. Do práce byly vybrány zpěvníky Jaké je to asi v Čudu, Když se zamiluje kůň, Když je pěkné počasí a Mám v hlavě myš Lenku.

Čtvrtá kapitola představuje Zdeňka Svěráka jako spisovatele povídek.

V práci je zmíněna publikace Nové povídky, z níž jsou pro didaktické využití vybrány povídky Betlémské světlo, Nákup, O slušném taxikáři a Ve vlaku.

Do předposlední kapitoly byly zařazeny nejvýznamnější scénáře Zdeňka Svěráka. Poslední kapitola pojednává o Svěrákových diktátech vysílaných v televizi.

V každé z těchto kapitol učitelé najdou náměty pro práci s jednotlivými texty. Rozbory ukázek a děl učitele upozorňují i na mezipředmětové vztahy, klíčové kompetence a průřezová témata, což jsou nezbytné prvky pro každodenní výuku.

Do praktické části jsem vytvořila několik pracovních listů rozdělených do tří složek. Ve všech pracovních listech učitelé získají inspiraci, jak s těmito texty nakládat, aby výuka byla efektivní. Pracovní listy jsou zaměřeny hlavně na pravopis, rozvoj slovní zásoby, popis a práci s textem. Pracovní listy v oddíle mluvnice jsou doplněny diktátem.

(10)

10

Každý pracovní list obsahuje také řešení. Vzhledem k rozsahu diplomové práce jsou tato řešení uvedena pouze na CD, na němž je uloženo i několik hudebních ukázek.

(11)

11

2) Zdeněk Svěrák - osobnost

Zdeněk Svěrák je dramatik, scénárista, herec, prozaik a autor písňových textů.

Narodil se 28. 3. 1936 v Praze. Vystudoval Pedagogickou fakultu se zaměřením na český jazyk a literaturu. Poté tři roky působil jako učitel na Žatecku.

V letech 1961-1969 pracoval jako redaktor Českého rozhlasu, kde měl spolu s Jiřím Šebánkem a Karlem Velebným pořad Nealkoholická Vinárna U pavouka. V letech 1977 – 1991 pracoval jako scénárista Filmového studia Barrandov.

Od roku 1967 se věnuje herectví a také psaní divadelních her pro Divadlo Járy Cimrmana, které spoluzaložil v roce 1966 a s režisérem Ladislavem Smoljakem je autorem všech jeho her.

Zdeněk Svěrák je i velmi úspěšný scénárista. Je autorem scénářů k úspěšným filmům jako jsou Vrchní prchni! Tři veteráni, Vesničko má středisková, Obecná škola, Akumulátor, Kolja, Lotrando a Zubejda. S Ladislavem Smoljakem napsal scénář pro filmy Jáchyme, hoď ho do stroje!, Na samotě u lesa, Marečku, podejte mi pero, Kulový blesk, Trhák a filmy s cimrmanovskou tématikou : Jára Cimrman ležící, spící, Rozpuštěný a vypuštěný, Nejistá sezóna.

Jako herec se objevil ve více jak padesáti filmech, například Co je vám, pane doktore?, Jako jed, Skřivánci na niti, 30 panen a Pythagoras, Kalamita, Slavnosti sněženek, Vesničko má středisková, Kolja, Obecná škola, Vratné lahve…

Společně s hudebním skladatelem Jaroslavem Uhlířem složil desítky písniček pro děti – Panský kočí, Nepouštěj, Semiška, Elektrický valčík, Dělání, Severní vítr, Není nutno atd.

Zdeněk Svěrák se rovněž věnuje nadační činnosti. Je prezidentem správní rady Centra Paraple, které bylo otevřeno v roce 1994 na podporu těch, kteří se ocitnou v krizové životní situaci a dívají se na svět z invalidního vozíčku.

(12)

12 2.1 Textař

Zdeněk Svěrák napsal velké množství písňových textů. Jednou z nejznámějších je píseň Není nutno, kterou složil pro film natočený podle pohádky Jana Wericha Tři veteráni.

Jeho počáteční texty byly psány pro dechovku. Za tyto texty se trochu styděl, a tak se podepsal jako Emil Synek. Tento pseudonym používal i v době, kdy ho nechtěli vysílat.

Pod pseudonymem Emil Synek tvořil i vážnější věci. Jeho nejslavnější text je Holubí dům, který zpíval Jiři Schelinger a rocková Šípková Růženka od skladatelů Ritchie Blackmoora a Davida Coverdala a skupiny Deep Purple.

Zdeněk Svěrák psal texty i pro Ivana Mládka. V současné době spolupracuje s Jaroslavem Uhlířem a věnují se písničkám pro děti.

První písnička, která započala jejich spolupráci, vznikla roku 1967 a jmenuje se Strašidýlko Emílek. Další pak psali pro televizní pořad Hodina zpěvu.

Zdeněk Svěrák také spolupracoval se skladatelem Petrem Skoumalem, k němuž ho přivedlo textování večerníčků o včelích medvídcích.

Písničkou Elektrický valčík také začala Svěrákova spolupráce s režisérem Viktorem Polesným, který z ní udělal starodávný televizní klip.

Při skládání textů pro děti Z. Svěrák dbá na jednoduchost a snaží se dostat k vyjadřování, kterému by děti rozuměly a zároveň to bavilo i dospělé. Často do svých textů zařazuje slova, která děti neznají, protože ví, že se na to zeptají.

2.2 Scénárista

Jeho první samostatný scénář byl k filmu Vrchní, prchni! Vznikl díky vlastní zkušenosti, kdy si ho lidé v jedné restauraci spletli s číšníkem.

Ze svých scénářů má nejraději Obecnou školu. Zde čerpal ze vzpomínek na vlastní školní docházku. Tento film režíroval jeho syn Jan.

Poslední film, na kterém se Zdeněk Svěrák jako scénárista a jeho syn jako režisér setkali, se jmenuje Vratné lahve. Film je složený z příběhů, které si poskládal a vyfantazíroval. Hlavní hrdina Tkaloun je učitel, který dříve asi býval úspěšný, ale jak stárne a přesluhuje, ztrácí chuť učit a nachází nový smysl života ve snění.

(13)

13 2.3 Humorista

Zdeněk Svěrák měl v dětství velmi dobré rodinné zázemí.

Na studiích rád bavil své okolí anekdotami nebo veselými příběhy. Potom začal psát povídky, kterým na gymnáziu rozuměla jen jeho třída. To, že v nich byla místa vzbuzující smích, ho těšilo. A tak se jeho cílem stalo psát povídky.

Literární pokusy mu z časopisů vraceli jako nezralé a nehodící se. Pak se stal redaktorem Mladého světa Ladislav Smoljak a napsal mu do Žatce, že velice potřebuje krátké povídky.

První dětská knížka, kterou se Zdeněk Svěrák proslavil, byla kniha, Proč malíři nestačí plnovous? Na dalším díle určeném pro děti už spolupracoval s Ladislavem Smoljakem a vznikla napínavá dvouaktovka Lochneska. Jednalo se o první společné dílo plné písniček. Roku 1968 vznikla další knížka veselých povídek a rad Texty a jejím spoluautorem je Jiří Šebánek. V roce 1991 vyšla knížka Tatínku, ta se ti povedla, která byla za normalizace odmítnuta. Je v ní rodičovské vyprávění nad postýlkou, k němuž byl svého času donucen vlastními dětmi. Sbírka Radovanovy radovánky byla vydána v roce 1994 a vzápětí byla převedena i do zvukové podoby.

Zdeněk Svěrák psal i nedělní pohádky pro rozhlas. Jedna z nich, Kolo se zlatými ráfky, vyšla i v knize: To nejlepší ze Smoljaka, Svěráka a Járy Cimrmana (1992).

2.4 Herec a ,,Cimrmanolog“

Zdeněk Svěrák je osobou, která se podílela na založení Divadla Járy Cimrmana. Založit divadlo Járy Cimrmana bylo nápadem Jiřího Šebánka, který v roce 1966 svolal Miloně Čepelku, Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka k zakládající schůzi a začínají pracovat na fenoménu Cimrman.

Jára Cimrman je fiktivní osoba všeumělce zasazená do období před 1.

světovou válkou na přelomu 19. a 20. stol.

Se jménem Jára Cimrman se poprvé setkali posluchači rozhlasové relace ,,Vinárna U pavouka“, kde byla tato postava představena jako náš současník, řidič parního válce, který v ucházejícím nafukovacím stanu předvádí své naivní sochy.

(14)

14

Autory této relace byli Zdeněk Svěrák a J. Šebánek. Na hudbě s nimi spolupracoval ještě I. Štědrý a režie se ujala H. Philippová).1

Divadelní hry mají i knižní podoby. Každé hře předchází úvodní seminář, který seznamuje diváky nebo posluchače s životem, dílem a přínosem pro jednotlivé oblasti umění a vědy Járy Cimrmana. Druhá část inscenace je věnována vlastní hře, jejíž autorství je připisováno Cimrmanovi. Hry byly zpočátku koncipované jako parodie např. na operetu (Hospoda na mýtince), operu (Cimrman v říši hudby), detektivku (Vražda v salónním coupé) nebo pohádku (Dlouhý, Široký a Krátkozraký). Dramatický text a inscenace se vyznačují naivitou divadelního souboru složeného z herců-amatérů. Autoři využívají mnohovrstevnatou slovní zásobu a díky tomu vznikají komické situace, nad kterými se divák nebo čtenář pousměje. Pobavení diváka je hlavním cílem všech her.

Od 80. let se postupně mění charakter her. Objevují se satirické prvky, které s groteskní nadsázkou pojmenovávají některé určující vlastnosti českého národního charakteru. Jedná se o naivitu, potřebu dobývat svět ve hrách Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem a Afrika. Dalším tématem je např.

Národní obrození ve hře Záskok. Hra Blaník představuje Blanické rytíře zcela z odlišného pohledu, než bychom čekali. Od Blanických rytířů se očekává pomoc a záchrana, ale autoři této hry je vybavili zcela opačnými vlastnostmi, jako je lenost, hašteřivost, nerozhodnost a alibismus.

Prvky situační komiky jsou patrny i ve hře Švestka. Tématem je stáří a stárnutí. V inscenaci České nebe prostřednictvím dialogů historických postav z různých období českých dějin se ironicky poukazuje na interpretační odlišnosti některých národních mýtů a kritizují se některé momenty českých dějin.

Mystická postava neexitujícího génia Járy Cimrmana a s ní spojené divadelní hry, je neustále oblíbenou postavou v české kultuře. Nacházejí se stále noví a noví příznivci tohoto divadelního formátu, což dokazují soustavně vyprodané divadelní sály.

1 SMOLJAK, L., SVĚRÁK Z. Divadlo Járy Cimrmana. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1987, str. 9

(15)

15

,,Kult neexistujícího génia postupně překročil hranice divadla a literatury a Cimrmanova postava se stala nejen součástí nejširšího národního povědomí, ale také symbolickým naplněním mnohagenerační potřeby odmytizovat české dějiny.“ 2

Úvodní přednáška k oslavě dvacátého výročí založení Divadla Járy Cimrmana je vedená prof. Smoljakem a dr. Svěrákem. Přednáška představuje osobnost Járy Cimrmana, z něhož se stává velikán. Od té doby se z něho stává velikán. Reformuje např. haličské školství, s hrabětem Zeppelinem konstruuje první vzducholoď, v Alpách zavádí funkci porodního dědka, v Paraguayi zakládá loutkové divadlo, ve Vídni kriminalistickou a baletní školu, vynalézá jogurt.

2.4.1 Akt

Jako první hra byla uvedena hra s názvem Akt v úpravě Zdeňka Svěráka.

Úvodní seminář je rozdělen do čtyř částí: Filosofie extremismu, Cimrmanův vztah ke zvířatům, Dílo výtvarné a dramatické, Poznámky k rekonstrukci hry Akt.

Premiéra této hry proběhla 19. června 1967, ale nebyla zpřístupněna veřejnosti. Veřejná premiéra byla až 4. října 1967. Zdeněk Svěrák si zahrál roli Dr. Turnovského.

Charaktery postav jsou komicky propracovány. Hlavní postavou hry je nadějný malíř Žíla snažící se vytvořit své životní dílo akt, ale místo uměleckého díla plodil pouze děti. Další postavou je Žílová, modelka, která malíři pózovala.

Děti mu ovšem bránily v jeho tvorbě, a tak je jednoho dne posadil do různých dopravních prostředků a rozeslal na všechny světové strany. O několik let došlo k shledání. U Žílů se sešli jejich tři synové: učitel, který nezvládá přítomnost dětí, sexuolog, který by sám potřeboval svoji pomoc a nevzdělaný, ale o to víc optimistický šmelinář.

2.4.2 Vyšetřování ztráty třídní knihy

Hra Vyšetřování ztráty třídní knihy zaznamenává pedagogickou činnost Járy Cimrmana. Je zasazena do školního prostředí, kde hlavní zápletku tvoří

2 SMOLJAK, L., SVĚRÁK Z. Divadlo Járy Cimrmana. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1987, str. 9

(16)

16

hledání třídní knihy, jež se ztratila už před sedmi lety. V této inscenaci si Zdeněk Svěrák zahrál třídního učitele zvaného Strašný Láďa, který chodí po třídě a pátrá po třídní knize.

Tato hra měla premiéru 8.11.1967 v Malostranské besedě v Praze. Před samotnou inscenací se konala přednáška věnovaná životu Járy Cimrmana, kde se v jednotlivých částech dozvídáme o jeho pedagogické činnosti. Jedná se o Druhý Liptákovský nález, Osobní vzpomínku Dr. Svěráka, Cimrmanovu Šesterku, což je konstrukce Cimrmanovy pedagogiky spočívající na šesti pilířích neboli šesti zásadách. Tyto zásady jsou velmi humorně zpracovány. První zásadou je Futurismus, Separace průtokových poznatků, Trestání učitele učitelem, Názorné a úlekové fixace, Mimoverbální komunikaci a Oživlé dřevo. Další část přednášky je věnovaná Hodině fyziky a jako poslední Teorii poznání.

V zásadě Separace průtokových poznatků Cimrman zavedl dvě oblasti učiva, které pojmenoval pomněnka a zapomněnka. Žáci se učili obě oblasti, ale pamatovat si měli pouze pomněnku. Další zajímavou zásadou bylo Trestání učitele učitelem, kdy učitel nikdy netrestal žáky, ale sám sebe. ,,Cimrman vycházel z předpokladu, který uznává – teoreticky – i dnešní škola, že žáci mají mít svého učitele rádi, a tudíž by je mělo mrzet, když učitel trpí.“3

Další zásada Názorné a úlekové fixace spočívá na principu leknutí. Vždy, když učitel vysvětluje něco důležitého, má žáky nějakým způsobem vylekat, aby si díky následnému šoku lépe učivo zapamatovali. Zásada mimoverbální komunikace vysvětluje, jak mají žáci postupovat v situacích, kdy nemohou mluvit nahlas, aby nerušili ostatní spolužáky.

Třídní učitel střídá několik psychologicko – pedagogických metod ve snaze nalézt třídní knihu. Zprvu na to jde po dobrém, ale postupem času učiteli dochází trpělivost a v textu se objeví i vulgarismy.

Hra je unikátní díky dialogům se třídou, kterou hrají diváci, jež se najednou ocitají v rolích žáků gymnázia.

V této hře také Svěrák a Smoljak uplatňují své pedagogické zkušenosti.

3 SMOLJAK, L., SVĚRÁK Z. Divadlo Járy Cimrmana. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1987, str.70

(17)

17 2.4.3 Dlouhý, široký a krátkozraký

Svou premiéru měla 17. 10. 1974 v pražské Redutě. Úvodní přednáška se jmenuje Cimrmanova cesta za českou pohádkou. Přednášejícím je Ladislav Smoljak. Obsahem této přednášky je zvláštní Cimrmanův názor na pohádku.

Kritizuje zde nelogičnost některých klasických pohádek, což je pro děti velice nebezpečné. Jedná se například o mluvícího vlka, stavební materiál perníkové chaloupky nebo jelena jako vychovatele mládeže.

Ve hře vystupuje dohromady sedm postav a Zdeněk Svěrák zde ztvárnil postavu Bystrozrakého. Komická je ve hře dvojrole prince Jasoně a Drsoně ztvárněna jedním hercem. Pohádkových motivů je zde hned několik. Nechybí král s princeznou, která je ovšem zakletá a vypadá jako muž. Najdeme i protiklad dobra a zla, což je v postavách prince Jasoně a Drsoně. Autoři do této hry zakomponovali i jiné pohádky jako Zlatovláska nebo Tři zlaté vlasy děda Vševěda.

Hlavním tématem je osvobození princezny Zlatovlásky ze zakletí. O její vysvobození mají zájem dva bratři Jasoň a Drsoň, kteří jsou jednovaječná dvojčata.

Z hlediska didaktického využití je tato inscenace vhodná jako ukázka netradičního zpracování klasické pohádky humorným až ironickým způsobem.

Některé pasáže z této hry jsou vhodné i do jazykových hodin. Žáci například porovnají jazykový projev prince Jasoně a Drsoně. V textu se objevují i ukázky českých nářečí. Viz. pracovní list č. 5 (mluvnice).

2.4.4 Dobytí severního pólu

Tato hra nese podtitul Cimrmanovo severské drama a premiéru měla 25.

10. 1985 v divadle Solidarita. Před zahájením hry, diváci vyslechli několik odborných referátů, jejichž názvy jsou Nově objevená báseň, Zkouška nové technické síly, Objev arktického sněžného člověka, Cimrmanova záhadná hra Přetržené dítě, Živé obrazy Járy Cimrmana, Masová scéna škodu nezjistí, kdo se pojistí. Z referátů se dozvídáme například, jak vypadal arktický sněžný muž, nebo jaké neblahé důsledky může mít nachlazení. Cimrmanova hra ,,Přetržené dítě“ se ve skutečnosti jmenuje ,,Přetržené nítě.“ ,,Cimrman totiž diktoval svou hru

(18)

18

sousedu Padevětovi, když u něj po návratu z Afriky ležel se silným zánětem horních cest dýchacích. Nepříliš vzdělaný výminkář zapisoval slova tak mechanicky, jak je slyšel, a neuvědooval si, že rýma může smysl některých slov úplně změnit. Například ,,m“ se v důsledku neprůchodné nosní dutiny mění v ,,b“.

Takže máma vyjde z nastydlého člověka už jako bába. Nebo žádá-li nachlazený člověk letenku na Maltu, může se mu stát, že přistane na Baltu, což ho jistě nepotěší.4

Samotná hra pojednává o pětičlenné výpravě na severní pól. Účastníky jsou náčelník Karel Němec, pomocný učitel Václav Poustka, lékárník Vojtěch Šofr, Varel Frištenský a americký Čech. Výprava během své cesty poznává nástrahy a strasti za polárním kruhem. Zdeněk Svěrák si zahrál roli učitele, který složil písničku proti tzv. trudomyslnosti a také v průběhu hry čte z deníku polární výpravy. Výprava po dlouhé a mrazivé cestě dorazila do svého cíle 5. dubna 1909.

Mezi úsměvné scény patří například způsob zahřívání, kdy si účastníci výpravy povídají o kamnech nebo scéna, kdy všichni mají hlad a Frištenský vytáhne housera. Scéna s houserem je příklad jazykové a situační komiky.

Účastníci výpravy mají za to, že Frištenského bolela záda, ale ve skutečnosti skrýval opeřené zvíře. Lékárník si také několikrát vyzkouší, jaké je to jít na sever a hned zase na jih.

2.4.5 Hra Blaník

Autory této hry jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Premiéra proběhla 16.5.1990 v divadle Solidarita v Praze. Hra je psána na rozmezí totality a svobody. Jako první vznikla samotná hra ještě za totalitního režimu, seminář byl napsán v době osvobození.

Hra Blaník pojednává o návštěvě učitele dějepisu Bohuslava Chvojky u blanických rytířů a to v revolučním roce 1848.

4 SMOLJAK, L., SVĚRÁK Z. Divadlo Járy Cimrmana – Dobytí severního pólu. 1.vyd. Praha:

Paseka, 1993, str. 22

(19)

19

Úvodní seminář má několik částí - Cimrman a historie, defenestrace, kvíz, blanická pověst a maňásková scéna Nevěřící Vlasák. Obsahem přednášky je kritika významných dat, protože jsou pro žáky nezapamatovatelná.

2.4.6 České nebe

České nebe je nejnovější hrou z dílny Svěráka a Smoljaka. Jejím podtitulem je Cimrmanův dramatický kšaft. Diváci tuto hru mohli poprvé zhlédnout 28. října 2008 v Žižkovském divadle Járy Cimrmana. V semináři jsou opět uvedeny referáty o díle a životě Járy Cimrmana s těmito tématy: Nález hry České nebe, Dymokurské období, Zapíraný český vojevůdce, Flaška z Krabice a Rukopisné padělky.

Z úvodního referátu, který přednáší Zdeněk Svěrák, se dozvídáme okolnosti objevu této hry. Bylo to v roce 2006, kdy bývalý účetní inženýr Kloubec našel v šanonu se štítkem ,,Melasa – výdej“ rukopis Cimrmanovy hry, ale nevěděl, kdo je Jára Cimrman. Věděla to pouze jeho vnučka Lenka. Je to důkaz, že Cimrman tvořil i v průběhu druhé světové války.

Prostředí hry je zasazeno do nebe v období první světové války. Sešly se zde významné osobnosti z českých dějin v nebeské komisi a rozhodují o tom, kdo se stane jejím dalším členem. Předsedou je svatý Václav a jako další členové jsou Jan Amos Komenský a Praotec Čech. Jako další členové byli přizváni Karel Havlíček Borovský, Jan Hus a jako poslední Babička od Boženy Němcové. Tato komise má za úkol rozhodnout, jak se zachovají k Bedřichovi Smetanovi, K.

Sabinovi a českým vojákům, kteří dezertovali k českým legiím. Později jim jde především o to, aby český národ zapřemýšlel nad myšlenkou samostatného státu.

V této hře se opět objevují různé slovní hříčky a také velké množství historických fakt, která jsou vtipně zasazena do děje.

,,Praotec: Největší spisovatel je Jirásek. A nejlepší, co napsal, jsou Starý pověsti český. A z nich je nejlepší pověst o mně. Jak jsem vás přived na Říp. Ten by tu měl bejt. Jirásek“ 5

5 SMOLJAK, L., SVĚRÁK Z. Divadlo Járy Cimrmana – České nebe. 1. vyd. Praha: Paseka, 2009, str. 26

(20)

20

,,Komenský: Kdybych byl na takových tabulkách napsal svůj velký slovník, odolal by v Lešně požáru. Umíte si to představit? Deset let práce, a v mžiku je všechno pryč! Ještě teď se budím hrůzou ze sna a vidím úplně živě, jak ty plameny olizují ty hustě popsané stránky…“ 6

,,Havlíček: Smí se tady kouřit?

Václav: Tady se nekouří. Musíš za dveře.

Komenský: Borovský! Ty s tou tuberkulózou?“ 7

,,Václav: Já. Svatý Václav, kníže, vévoda české země, zavražděn svým vlastním bratrem roku 929 nebo 935, to už si přesně nepamatuju.“ 8

České nebe je hra kulturně a historicky poučná. Nabízí laskavý, nadčasový humor s prvky ironie. Autoři ji propracovali do nejmenších detailů a v úvodním semináři říkají, že u publika předpokládají určitý stupeň vzdělanosti. Pokud diváci neznají např. autory rukopisných padělků Hanku a Lindu, nepřijde jim divné, že je v nebi považují za děvčata. Podle slov Zdeňka Svěráka jde o humor počítající se středoškolskými vědomostmi. Divák prožívá štěstí, že si na různé souvislosti přijde sám. Jiskra musí přeskočit v jeho hlavě a výsledkem je dvojí radost, kterou Zdeněk Svěrák označuje jako ,,aha“ a ,,haha“. Jejich záměrem také bylo, aby postavy vypadaly přesně tak, jak je diváci znají z obrázků.

Autoři čerpají z obrovské znalosti historie a literatury. Každý dialog, situace a gesto odkazují k české historii a především k české povaze. Mistr Jan Hus se vyznačuje hravou ješitností. Zprvu kritizuje Josefa Kajetána Tyla za bigamii, ale když se dozví, že miláček národa o něm napsal truchlohru Kdo nepláče není Čech!, bere ho na milost. Husovi také vadí přítomnost císaře Zikmunda, který při vzájemném setkání výrazně chrastí krabičkou od sirek. Také ostatní postavy českého nebe jsou charakterizovány s chápavou laskavostí. Svatý

6 SMOLJAK, L., SVĚRÁK Z. Divadlo Járy Cimrmana – České nebe. 1. vyd. Praha: Paseka, 2009, str. 27

7 SMOLJAK, L., SVĚRÁK Z. Divadlo Járy Cimrmana – České nebe. 1. vyd. Praha: Paseka, 2009, str. 47

8 SMOLJAK, L., SVĚRÁK Z. Divadlo Járy Cimrmana – České nebe. 1. vyd. Praha: Paseka, 2009, str. 49

(21)

21

Václav stále opakuje povzbudivé nedám (jako reakci na modlitbu Nedej zahynouti nám i budoucím), Komenský poučuje praotce Čecha v české literatuře, a ten si při opakování poplete Karafiátovy Broučky se situací z Erbenova Vodníka.9

Tato zatím poslední cimrmanovská hra je považována za nejvydařenější hru, jakou Smoljak se Svěrákem dosud napsali. Díky svému humornému a poučnému zpracování obsahuje velké množství didaktického materiálu, s nímž se dá při hodinách českého jazyka pracovat.

Divadlo Járy Cimrmana s úspěchem funguje už více jak čtyřicet let. Jeho úspěchy tkví v inteligentním humoru, lehké ironii a skvělým výkonům herců.

Hlášky z některých her jsou dnes již zlidovělé. Navštěvuje ho již třetí generace diváků a stále mají vyprodané sály. V současné době má divadlo ve svém repertoáru celkem šestnáct her (Akt, Vyšetřování ztráty třídní knihy, Domácí zabijačka, Hospoda na Mýtince, Vražda v salónním coupé, Němý Bobeš, Cimrman v říši hudby, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Posel z Liptákova, Lijavec, Dobytí severního pólu, Blaník, Záskok, Švestka, Afrika a České nebe).

Pro hodiny českého jazyka jsou tyto hry velice přínosné. Dají se využít převážně v hodinách literatury, ale najdeme i texty vhodné k procvičování pravopisu (Dobytí severního pólu – Píseň proti trudomyslnosti,viz. pracovní list č.

9 mluvnice). Z her se dají vybrat i ukázky pro práci s textem (Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Blaník) viz. pracovní listy č. 5, 6, 9 mluvnice. Ve slohových hodinách můžeme využít např. hru České nebe, kde se žáci naučí psát výtah. Viz.

pracovní list č. 4 – sloh.

Tyto divadelní hry obsahují rovněž vzdělávací prvky z jiných předmětů.

Hodiny českého jazyka se dají propojit převážně s dějepisem, kdy se žáci dozvědí některé historické události a seznámí se s významnými osobnostmi českých dějin (národní obrození, praotec Čech, Božena Němcová, sv. Václav, mistr Jan Hus, Blaničtí rytíři…) Pokud se v textu objevuje nějaký zeměpisný údaj, je vhodné žáky vybídnout, aby ho našli na mapě, čímž propojíme český jazyk se zeměpisem.

9 ČERMÁKOVÁ, D. Fenomén Zdeněk Svěrák. 2. vyd. Copyroght Imagination of People, 2012, str. 52 - 57

(22)

22

Z klíčových kompetencí u žáků budeme rozvíjet např. kompetenci k učení pomocí motivačních úkolů a divadelních ukázek. Další kompetencí je kompetence k řešení problémů. Žáci si budou muset poradit se zadanými úkoly vycházejícími z připraveného textu či ukázky.

Z průřezových témat se nabízí propojení s osobnostní a sociální výchovou, multikulturní a mediální výchovou, kdy se žáci naučí vyhledávat informace z různých zdrojů (atlas, internet, slovníky).

3) Zdeněk Svěrák – Literární tvorba pro děti

Knížky pro děti vycházejí ze spolupráce s Jaroslavem Uhlířem. Jedná se vesměs o zpěvníky s texty a notami, aby si je děti mohly samy doma zazpívat nebo i zahrát na nějaký hudební nástroj.

Tvorba Zdeňka Svěráka pro děti je charakteristická jeho typickým smyslem pro humor, který uplatňuje nejen v herectví, ale hlavně ve skládání textů. Díky své bohaté slovní zásobě a schopnosti vcítit se do dětského světa, dokáže vytvořit texty plné energie a ponaučení. Jeho texty zasahují do všech oblastí lidského života. Texty určené pro dětské posluchače jsou specifické tím, že přibližují svět dospělých zábavnou a srozumitelnou formou.

3.1 Motivy

Mezi hlavní motivy textů patří láska, přátelství a příroda. Motivy lásky a přátelství se objevují například v textech: Když se zamiluje kůň, Jevíčko, Brýle, Kamarádka lípa, Klouzky nebo Trpasličí svatba. Přírodní motivy najdeme tam, kde vystupují převážně zvířecí postavy a také v textech, které líčí přírodu v různém ročním období. Jedná se např. o texty Datel, Září, Prosinec či Jaro dělá pokusy.

3.2 Postavy

Postavy v těchto písňových textech jsou z velké části děti školního věku (Barbora – Barbora píše z tábora, Běta – Rovnátka, Dáša – Dáša jedla cukroví, Nina – Zhubla Nina) a rodinní příslušníci (Moje teta Sylva, Maminčin perník, strýc – V Čudu, Pizzicato – matka, otec, strýc, teta, Dredy – vnuk s dědou). Četné zastoupení mají i personifikovaná zvířata (lasička – Datel, mravenci – Mravenčí

(23)

23

ukolébavka, zajíc - Zajíc na bobku, ) a předměty chovající se jako lidé (polobotka – Semiška, Vodoměr – Vodoměrka Věrka).

3.3 Prostředí a čas

Texty písní jsou zasazeny do skutečného prostředí, ve kterém se děti velmi často ocitají. Je to např. les v textech Jedličky nebo Klouzky, zahrada - Na zahrádce, Jaro dělá pokusy, Jabloňový list, Kamarádka lípa, a také běžné domácí prostředí – Maminčin perník. Objevují se i texty, v nichž jsou uvedena skutečně existující místa v České republice. V písni Hrady a zámky je zmíněn např. Bouzov a Konopiště, v písni Holky z Polabí oblast Polabí a v textu Labutě se ocitáme na řece Dyji.

Každý text zachycuje určité roční období nebo významnou událost v lidském životě, jako je svatba, narození dítěte nebo narozeniny (Trpasličí svatba, Vítej na světě, Narozeninová). V textech pro dětské posluchače a čtenáře vidíme i proměnu přírody v jednotlivých ročních obdobích, kde jsou vylíčeny typické znaky daného období. Známým textem pro jarní čas je Jaro dělá pokusy. Zde autor zmiňuje několik jevů, jež můžeme v tento čas pozorovat. Patří sem první jarní květiny – krokusy, bledule a petrklíče, zvyšující se teplota vzduchu, krátké sukně u dívek a celkově lepší nálada živé přírody.

Podzimní období je vyobrazeno v textech Jabloňový list a Září. Popisuje se padání listů, menší síla slunečního záření, odlet ptáků do teplých krajin a postupné dozrávání ovoce.

Období zimy se zachycuje v textech popisujících zimní přírodu, což je píseň Září. Se zimou jsou spojeny i nejkrásnější svátky v roce Vánoce. Téma Vánoc se objevuje v textu Světové Vánoce připomínající oslavu Vánoc v jiných zemích.

3.4 Jazyk

V písňových textech Svěrák uplatňuje svoji schopnost bohaté slovní zásoby.

Využívá převážně ohebné slovní druhy. Písně jsou psány spisovnou češtinou, ale občas použije i výraz nespisovný. Typickým znakem je vložení nějakého odborného či cizího slova mezi slova zcela běžná (dentista – Dáša jedla cukroví, periskopy – Jaro dělá pokusy, statistika – Statistika, suterén – Vodoměrka Věrka, octan hlinitý – Koloběžka, dioptrie – Brýle, make-up – Barbora píše z tábora).

(24)

24

Občas vybírá i slova, která se v běžné slovní zásobě vyskytují pouze krátce nebo slova z cizích jazyků, jež slýcháme v běžné komunikaci. Jedná se např. o slova mobil a esemesky v textu Moje teta Sylva či dredy a sorry v textu nazvaném přímo Dredy.

Jelikož jsou tyto texty zaměřeny pro dětské posluchače, najdeme velké množství zdrobnělin. Například píseň Trpasličí svatba je složena převážně ze slov zdrobnělých – telegrámky, varhánky, tchánek, štěstíčko atd.

Zdeněk Svěrák využívá také mnoho vlastních jmen. Jsou to konkrétní jména osob nebo zeměpisné názvy (Poděbrady – Holky z Polabí, Praha – Semiška, Běta, doktor Hnátek – Rovnátka, Barbora – Barbora píše z tábora, Nina – Ninini).

3.5 Jazykové prostředky

Z jazykových prostředků se často vyskytují tropy jako je personifikace a přirovnání – dveře se radujou – Jaro dělá pokusy, pláčou, pláčou jedličky – Jedličky, kraj pod sněhem mlčí – Severní vítr, vrabec prosí – Prosinec, obloha kabát si rozepla – Světové Vánoce, sníh je bílý jako křída – Jabloňový list, vlas jak sláma – Ta naše hospoda, sníh jak bílý koník – Tajná místa. Zaznamenat můžeme i metonymii – zlatem hoří pole lán – Jabloňový list, na léto jde stáří – Září. Ve velice známé písni Severní vítr nalezneme i příklad hyperboly neboli vyjádření, které zveličuje skutečnost.

Jdu s děravou patou mám horečku zlatou

jsem chudý, jsem sláb, nemocen

(Severní vítr – Když se zamiluje kůň)

K ozvláštnění autor využívá i zvukovou stránku jazyka, čímž vyvolává určitý dojem, představu nebo pocity. Některé texty v nás probouzejí i smyslové vjemy.

Je to hlavně čich a chuť.

Dáme si: Pětatřicet chlebíčků je nám jako v nebíčku

Pětatřicet kremrolí co se v puse rozdrolí Pak se nese do baru

(25)

25 pětatřicet pohárů

Když to všichni spapají pak ještě (vždycky)

pětatřicet kakají, kakají, kakají

(Mléčný bar – Jaké je to asi v Čudu) Kuchyní se vůně šíří

zázraky se ve hmoždíři zázraky se dějí

Maminka si chystá věci bude asi perník péci bude to ten její

(Maminčin perník – Když se zamiluje kůň)

Jiné texty zas dokážou vyvolat fyzické pocity jako je zima nebo teplo.

Záleží na prostředí, v němž se děj odehrává.

Z textů Zdeňka Svěráka srší i různé nálady a pocity, které člověk běžně prožívá. Většina textů je zaměřena pozitivně, ale občas se najde i text, smutnějšího ražení. Mezi pozitivně zaměřené texty patří např. Jaro dělá pokusy.

Oslavuje se příchod jara, příroda se probouzí a vše je po zimě veselejší. Další vyloženě veselou písní je Trpasličí svatba. Samotná svatba symbolizuje nějaké veselí. Naopak smutnější náladu zaznamenáme v textech Září, Prosinec nebo Semiška. Smutnou atmosféru má i text, To se jinde nestane. Hlavní postavou je muž, jehož dosavadní život není růžový. Opustila ho žena a navíc byl ještě okraden. Tuto píseň můžeme chápat i jako kritiku současné společnosti, ve které hodní lidé doplácejí na svou důvěru.

Z textů, jejichž námětem je láska, vyzařují pocity zamilovanosti, naděje, ale i zklamání z nešťastné lásky. Patří sem např. Voda, voděnka, Komíny, Harmoniko foukací a jeden z nejznámějších a nejslavnějších textů Zdeňka Svěráka Holubí dům.

Hledám dům holubí Kdopak z vás cestu ví

(26)

26 Míval stáj roubenou, bílý štít

Kde je dům holubí a ta dívka kde spí

Vždyť to ví, že jsem chtěl pro ni žít

(Holubí dům – Když se zamiluje kůň)

Harmoniko foukací To si musíš pamatovat Že ta holka nemá cit Když se může takhle chovat

Celé léto jsem jí hrál a byl jsem jí sympatický Ani jsem se nenadál Zmizela mi jako vždycky

(Harmoniko foukací – Když je pěkné počasí)

Texty Zdeňka Svěráka jsou jedinečné také v tom, že jsou psané v ich – formě. Čtenář nebo posluchač se lépe vžívá do dané situace a obsah textu vnímá hlouběji. Texty také esteticky ozvláštňuje, k čemuž využívá některé zvukové figury vycházející z opakování hlásek a slov. Mezi tyto figury patří nejčastěji anafora.

Když je konec mezi námi když mi nikdo nevěří přátelím se s rostlinami přátelím se se zvěří.

(Kamarádka lípa – Když se zamiluje kůň)

(27)

27 Ač máj má rána chladná

Slávka, známá kráska z Kladna ta vstává na vlak ráda

ta vstává na vlak ráda

(Nastává máj – Jaké je to asi v Čudu)

Texty Zdeňka Svěráka jsou oblíbené i díky své melodičnosti a živosti. Ze slovní zásoby vhodně vybírá slova, která se vzájemně rýmují a texty jsou tak nenáročné na zapamatování. Ve verších nejčastěji využívá rým sdružený a střídavý.

Když máš srdce zjihlé když máš potíže tak dej cihlu k cihle těsto do díže

(Dělání – Když se zamiluje kůň) Když byla maminka dívčinou

podobala se víle

na sobě mívala většinou šaty jak nevěsta bílé

( Když byla maminka dívčinou – Když se zamiluje kůň)

Další jazykový prostředek, který v textech hojně spatřujeme, je opakování celých veršů nebo slov jdoucích za sebou.

Postůj chvíli, chvíli, chvíli Budeš bílý, bílý, bílý Protože se krásně chumelí Bílou plání, plání, plání Pán a paní, paní, paní Do lesa si vyšli na jmelí

( Prosinec – Když se zamiluje kůň)

Jabloňový list přistává

vše, co měl, to nám dal, nemá víc

(28)

28 Jabloňový list přistává

všude mír a ty máš tak poklidnou líc Jabloňový list pročítáš

s jakou zprávou ti slét do dlaní Jabloňový list pročítáš

co to máš kolem úst, snad pousmání

( Jabloňový list – Když se zamiluje kůň) 3.6 Vzdělávací a výchovné zaměření

Písňové texty Zdeňka Svěráka jsou výjimečné i svým vzdělávacím a výchovným zaměřením. V řadě textů je skryto nějaké ponaučení.

V hodinách českého jazyka se dají propojit s dalšími předměty. Historický námět má např. text Horymír, který se dá využít v hodinách, kdy se probírá Alois Jirásek a jeho Staré pověsti české. Žáci se zkráceně ale výstižně dozvědí o osudu Horymíra a jeho koně Šemíka. Velice známá píseň je i Statistika sahající do oblasti matematiky. V Elektrickém valčíku žáci získávají poznatky z fyziky.

Dozvědí se, co je to elektrický proud a jak vzniká zkrat. Text obsahuje odborné názvosloví: elektrický proud střídavý, pojistky, fáze a zkrat. Kromě odborného vzdělání, žáci obdrží i varování před případným nebezpečím.

Při krátkém spojení dvou drátů dojde k takzvanému zkratu

Kdo má pojistky námi předepsané tomu se při zkratu nic nestane Kdo si tam nastrká hřebíky vyhoří a začne od píky.

( Elektrický valčík – Jaké je to asi v Čudu)

Dalším předmětem je např. výchova ke zdraví. Text, Zhubla Nina, nabádá ke zdravé výživě. Děti varuje před sladkostmi, jejichž nadměrné pojídání může vést k obezitě.

Své zastoupení si najde i zeměpis. Několik textů obsahuje konkrétní zeměpisná místa, jako je Praha, řeka Dyje, Bouzov, Konopiště, Japonsko atd. Žáci tato místa mohou vyhledávat v zeměpisném atlase.

(29)

29

Jelikož většina textů vychází z přírodních motivů, dají se propojit s i přírodopisem. Z textu Jedličky se děti dozvědí o existenci školek pro malé stromky. Funkci babičky zde přebírá myslivec, který se o tyto stromky stará.

Dalším vzdělávacím textem je Datel. Datel je dětem představen, jako lékař lesa, který léčí stromy pojídáním nemocí. Tento text je i typickým příkladem personifikace, protože datel se zde chová a jedná stejně jako lékař pro lidi. Mimo jiné se dětský posluchač dozví i to, že povinností lékaře je pomáhat, i když zrovna není ve formě.

Datel, datel, datel léčí za pakatel je to doktor lesní všechny nemoce sní Choroby veškeré okamžitě sežere.

I když mu dobře není dá ucho k tomu kmeni

neb když měl v Praze promoci

všem stromům slíbil pomoci (Datel – Když se zamiluje kůň)

Texty Zdeňka Svěráka pomáhají ve výuce rozvíjet i některé klíčové kompetence. Vyhledáváním neznámých slov ve slovnících vede k rozvoji klíčové kompetence k učení. Zdeněk Svěrák nabádá děti k slušnému chování, učí je vnímat a respektovat druhé, což rozvíjí kompetenci sociální a personální.

Upozorňuje i na různé odlišnosti, které jsou mnohdy důvodem k šikaně (Brýle, Rovnátka, Když jsem já šel do lidušky - hra na hudební nástroj). Velice známý text Dělání rozvíjí klíčovou kompetenci pracovní. Práce se přirovnává k léku. (Dělání, dělání všechny smutky zahání, dělání, dělání je lék).

Z průřezových témat se objevuje hlavně osobnostní a sociální výchova.

V oblasti osobnostního rozvoje můžeme tyto texty využít pro rozvoj smyslového vnímání, kde budeme rozvíjet sluch, postřeh a kreativitu. Žákům předložíme text, kde budou vynechaná některá slova. Žáci podle smyslu slova doplní a poté se pro

(30)

30

jejich kontrolu pustí nahrávka. Pro rozvoj kreativity zadáme, aby žáci vymysleli text obdobný.

Do oblasti sociálního rozvoje patří texty, které pečují o dobré vztahy mezi lidmi a podporují rozvoj pozornosti vůči různým odlišnostem. Například text Rovnátka poukazuje na dnes již zcela běžný doplněk pomáhající vracet krásu.

Některé texty také zasahují do oblasti morální. Nejvhodnějším příkladem z této oblasti je písnička Není nutno. Žáci si uvědomí, že na světě není důležité být bohatý, ale mnohem důležitější je mít kamarády, s nimiž se dá zažít spousta legrace. Penězi si kamarády a zábavu nekoupí. Tento text může sloužit i jako text motivační do hodiny občanské výchovy, jejímž tématem budou hodnoty lidského života. S žáky na toto téma povedeme diskuzi, čímž se zároveň rozvíjí schopnost komunikovat, vést dialog a vyjádřit vlastní názor, který si žák dokáže obhájit.

Multikulturní výchovu najdeme v textu Světové Vánoce, který poukazuje na různé národy světa. Mediální výchovu budeme rozvíjet hledáním neznámých slov na internetu.

3.7 Jaké je to asi v Čudu

Tato publikace vyšla v září 2003, kterou poprvé ilustrovala brněnská malířka Vlasta Baránková. Svůj název dostala podle stejnojmenné písničky. Je určena pro děti od 8 let.

Do knihy jsou zařazeny nejen písňové texty, ale také Svěrákovy pohádky a povídky pro děti. Pohádky nejsou klasické pohádky s nadpřirozenými bytostmi, ale personifikují se věci denní potřeby, jako jsou např. hrábě. Ve Svěrákových pohádkách vystupují i zvířata, která mluví a myslí jako lidé. Zdeněk Svěrák díky své pedagogické praxi ví, jak děti přemýšlejí a dokáže se jim přiblížit jak v jazykové, tak i společenské sféře. Nejlépe je to zachycené v povídce O požáru mlýna, kde si pohrává s doslovným významem ustálených rčení (chodit spát se slepicemi, neví, kde mu hlava stojí, malovat čerty na zeď, i stěny mají uši atd.)

,,Z pohledu dospělého to bývá humor hodně přímočarý a někdy až laciný, právě takový však děti ocení nejvíc. Jednou textem dokonce prosvitne smysl pro

(31)

31

dětskou vulgaritu: ,,Když to všechno spapají/pak ještě (vždycky) pětatřicet kakají, kakají, kakají, přičemž je míněno pití kakaa.“10

Texty Zdeňka Svěráka získaly obdiv i díky jejich zasazení do současnosti.

Objevuje se básnička o dívce s rovnátky, povídka o chlapci, který používá telefonní seznam, pomocí něhož zjišťuje nové vtipy a také text v podobě dopisu jedné dívky z tábora.

Za tuto knihu, Jaké je to asi v Čudu, získal Zdeněk Svěrák Cenu čtenářů Magnesia Litera.

Do této publikace jsou zařazeny i některé příběhy z knihy Radovanovy radovánky. Hlavní postavou příběhů je veselý chlapec, jehož pravé jméno je Bohoušek. Neustále se raduje, a proto mu říkají Radovan. Je mu zhruba pět let a spolu se svou kamarádkou Kateřinkou a psem Kvikem poznává svět. V každém příběhu se objevuje záporná postava – výrostek Hugo, který neustále škodí, ale na konci je vždy spravedlivě potrestán. Příběhy o Radovanovi byly zpracovány i jako večerníček.

Do hodin českého jazyka se tyto příběhy o Radovanovi dají využít pro práci se slovními hříčkami. Najdeme zde např. Vánoce jsou za dveřmi nebo zlaté ruce. Zdeněk Svěrák tyto hříčky dokázal pěkně vysvětlit, tak aby je děti pochopily.

Svěrák učí děti i slušnému chování. ,,Promiň, mami, já nerad, - řekl Radovan, protože věděl, že když někomu ublížíme a hned se omluvíme, je ta škoda rázem umenšená.“11

V některých pasážích najdeme i vzdělávací prvky. Například v příběhu O veliké mlze, kde Kateřinka ztratila brejličky. ,,Radovan vstal a přiblížil se ke kamarádce tak blízko, aby jí v té mlze dobře viděl do tváře, protože si vzpomněl, že maminka jednou chtěla navlíknout jehlu a hledala brýle tak usilovně, že převrátila celý pokoj vzhůru nohama, a nakonec je měla jenom pošoupnuté nahoru na čelo. Kateřinka své brejličky na čele neměla. Ale čeho si Radovan všiml – měla skoro úplně vyplakané oči. Když ty vyplakané oči viděl, dostal jeden

10 ČERMÁKOVÁ, D. Fenomén Zdeněk Svěrák. 2. vyd. Copyroght Imagination of People, 2012, str. 157

11 SVĚRÁK, Z. Radovanovy radovánky. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 1994, str.15

(32)

32

ze svých skvělých nápadů. Mrkev! – zvolal. Vzal Kateřinku za ruku a vedl ji mezi záhony. Mrkev? – divila se holčička. Mrkev je na oči nejlepší, - řekl zahradnický chlapeček, tahaje ze země oranžovou karotku. – Kdo jí mrkev, ten dobře vidí. To říkal tatínek a tatínkovi to říkal doktor Kmet.“12

Příběhy o Radovanovi jsou vhodné pro žáky na prvním stupni. Pro práci s žáky na druhém stupni bylo vybráno několik slovních hříček a úkolem žáků bude určit jejich význam. Tato aktivita se hodí pro žáky šestých ročníků k rozvoji slovní zásoby.

Hříčky: jíst vtipnou kaši, mlynáři se perou, Vánoce jsou za dveřmi, mít zlaté ruce, venku je pěkný samec.

Mezi nejznámější texty z této knihy jistě patří Není nutno, Mléčný bar, Elektrický valčík, Barbora píše z tábora a Dělání.

Písnička ,,Není nutno“ byla psána pro filmovou pohádku Tři veteráni na motivy pohádky Jana Wericha. Jan Werich tam svůj text měl, ale Svěrákovi se nelíbil. Nechal se ovšem inspirovat jednou scénou ze hry právě Voskovce a Wericha, kde říkají: ono není nutno, aby bylo přímo veselo. Ale nesmí být smutno.

Tři veteráni je film s pohádkovými motivy. Hlavními postavami jsou tři vysloužilí vojáci, kteří dostanou od skřítků kouzelné předměty - klobouk, harfičku a bezedný měšec. Při své cestě dojdou do jednoho království, kde však o tyto vzácné dary přijdou. Hlavní myšlenkou této pohádky je uvědomování si hodnot v lidském životě, s čímž souvisí i text písně Není nutno. Děti by si měly uvědomit, že moc a peníze nejsou v životě to nejdůležitější.

Další text, který má i výchovný cíl, je Dělání. Žáci se s touto písničkou mohli setkat v pohádce Princové jsou na draka. Text pojednává o důležitosti a významu práce.

Z této knihy se dá vybrat velké množství didaktického materiálu, s nímž lze pracovat při mluvnici a slohu v šestých ročnících. Pro procvičování pravopisu jsou vhodné texty Semiška a Dravci, kde si žáci zopakují vyjmenovaná slova.

Viz. pracovní list č. 8. Procvičování pravopisu přídavných jmen přivlastňovacích

12 SVĚRÁK, Z. Radovanovy radovánky. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 1994, str.36

(33)

33

nabízí text Ninini. Viz. pracovní list č. 7. Kniha obsahuje i text pro nácvik správné artikulace. Jedná se o píseň s názvem Nastává máj, ve kterém je použita pouze jedna samohláska a. Další píseň k procvičování učiva je i Jaro dělá pokusy. Tento text se dá využít pro procvičování větných členů a zároveň k rozvoji slovní zásoby. Viz pracovní list č.10. Text je oslavou jara, a proto je vhodné ho do výuky zařadit v jarním období. Píseň žáky rozveselí a motivuje k další činnosti.

Jako motivační text může být vybrána i píseň s názvem Křížovky, kde žáci budou rozvíjet slovní zásobu. Do výuky se hodí i pro mezipředmětové vztahy.

Slohovou hodinu můžeme zpestřit např. pohádkou O požáru mlýna skládající se ze slovních hříček, které mají doslovný význam. ,,Když to tatínek uslyšel, ztratil hlavu. Nevěděl jsem v té chvíli, co dřív: zda hasit, či pomáhat otci při hledání hlavy. Ještě ke všemu odněkud volala maminka, co se stalo, a nikdo nevěděl odkud, poněvadž maminka měla vždycky práce až nad hlavu, takže na ni nebylo vidět.“13 Viz. pracovní list. č. 1. – sloh.

Zdeněk Svěrák do této knihy zařadil i velice pěkný příběh nazvaný ,,Pane Dufek, neznáte dobrý vtip?, kde hlavní postavou je malý chlapec Karel Chmára.

Jeho oblíbenou činností je telefonovat lidem podle telefonního seznamu. Když se dovolá, chce po dotyčném, aby mu řekl 2 vtipy, jež si poté zapíše. Pokud mu nikdo nic neřekne, napíše si k danému jménu poznámku např. Dubec Kamil – nic nezná a rozčiluje se.

Pan Dufek ovšem chlapce neodmítl a dokonce se s ním i osobně sešel.

Vtipy z této povídky bychom mohli využít ve slohových hodinách nebo k větným rozborům. Viz. pracovní list č. 1 – mluvnice.

,,Vejce potkalo tmu a tma povídá: Kam jdeš vejce? A vejce říká: Já nevím, tady je tma.“

,,Má to šest nohou a tři oči. – Jan Žižka na koni. Vtip o Žižkovi můžeme využít nejen pro pobavení, ale i k propojení s dějepisem.

,,Je to měkký a dá se to jíst, ale je to neprůstřelný.“ - ,,Pudink v tanku“

Do slohových hodin věnovaných popisu se dá použít text Psí divadlo. Je to příklad textu, v němž se zvířata chovají jako lidé. Vzdělávacím prvkem je

13 SVĚRÁK,Z. Jaké je to asi v Čudu. 1. vyd. Praha: Fragment, 2003. str.7

(34)

34

vyjmenovávání ras psů a žáci mohou jednotlivé rasy popisovat. Viz. pracovní list č. 5 (sloh)

Dalším textem vhodným do výuky jsou Rovnátka. Viz. pracovní list č. 2 (sloh). Tento text je zasazen do současnosti, protože rovnátka dnes nosí velké množství žáků. Výchovným cílem je, aby si žáci uvědomili důvod jejich nošení a zabránilo se případným sociálně patologickým jevům, jako je šikana. Navíc se tento text dá propojit s přírodopisem nebo výchovou ke zdraví.

Svým obsahem do současného světa vstupuje i text Auta. Při práci s tímto textem, mohou žáci rozvíjet slovní zásobu doplňováním vynechaných slov. Tento text nabízí i propojení s několika jinými předměty jako je zeměpis, dějepis, občanská výchova či výtvarná výchova. Pro posilování klíčových kompetencí žáci vyhledávají informace o značkách aut na internetu nebo vedou diskuzi nad klady a zápory automobilového průmyslu, čímž do češtiny zařadíme environmentální výchovu.

3.8 Když se zamiluje kůň – Písničky s notami a akordy pro děti i dospělé Kniha, Když se zamiluje kůň, obsahuje 40 písňových textů, které složil Zdeněk Svěrák spolu se svým kolegou Jaroslavem Uhlířem. Tato knížka je zároveň zpěvníkem, protože u každé písně jsou noty i akordy. Pokud děti umí hrát na nějaký hudební nástroj, mohou si písně samy zahrát. Všechny texty mají i pestrý obrazový doprovod. Knihu ilustrovala Vlasta Baránková a její ilustrace dobře vystihují obsahy písní. Díky těmto ilustracím zaujme knížka na první pohled. Název knihy je odvozen od nejoblíbenější písničky u dětí.

Do této sbírky Zdeněk Svěrák s Jaroslavem Uhlířem vybrali své nejúspěšnější hity, které děti znají z pohádek. Je tam to, co mají oba rádi a zároveň to, co považují za nejlepší ze své společné dosavadní tvorby. Jsou to například hity: Kdyby se v komnatách, Statistika, Koloběžka nebo Dělání. Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř sem zařadili i jejich úplně první společnou písničku Strašidýlko Emílek.

Texty jsou v knize seřazeny podle ročního období. Začíná se jarem a létem, kde hlavním motivem textů je láska (Skálo, skálo, skálo, Když se zamiluje kůň). Poté následují oddíl věnovaný vodě (Labutě, Voda, voděnka) a oddíl

(35)

35

s motivy lesa jako jsou lesní zvířata, stromy a houby (Trpasličí svatba, Stromy, Zajíc na bobku, Klouzek, Datel). Tímto oddílem se volně přesouváme k podzimu, což naznačují již názvy písní Jabloňový list, Září a Kdybys byla vlaštovkou. Ke konci knihy se objevují texty s tematikou zimy a všeho, co k tomu patří (Severní vítr, Prosinec, Maškarní plesy, Světové Vánoce).

Do hodin českého jazyka se dají vybrat texty, které češtinu oživí a propojí s dalšími výukovými předměty jako je dějepis, zeměpis, přírodopis, občanská výchova, či hudební a výtvarná výchova. Žáci na základě poslechu nebo přečtení textu, kreslí ilustrace, doplňují slova, nebo se zamýšlí nad obsahem vybraného textu, čímž rozvíjí svou kreativitu. Do hodiny literatury je vhodným textem např.

Horymír. Většina textů se dá využít převážně v hodinách slohu. Pro popis pracovního postupu můžeme vybrat např. text Dělání, kdy si žáci vyberou nějakou činnost a popíší ji, čímž budou rozvíjet své logické myšlení a uvědomí si důležitost přesného popisu.

Kniha obsahuje i dva texty, které jsou pojmenované podle měsíců v kalendářním roce. Oba texty Září a Prosinec popisují vzhled krajiny v tomto období a typické jevy příznačné pro tyto měsíce (odlet ptáků, dozrávání ovoce, zasněžená zahrada, vánoční koledy, vánoční zvyky). Tyto texty mohou být využity při popisu krajiny nebo k subjektivnímu líčení. Viz. pracovní list č. 6 a č.

7 – sloh.

V knize, Když se zamiluje kůň, najdeme i texty, jež jsou plné zdrobnělin.

Nejvíce zdrobnělin obsahuje Trpasličí svatba ( telegrámky, trámek, tchýňka, Papinův hrníček…) Tento text se dá navíc propojit s občanskou výchovou, kdy se děti dozvědí označení některých rodinných příslušníků jako je tchán a tchýně.

Dalším vzdělávacím prvkem je zmínka o Papinově hrnci nebo tradiční svatební pochod. Viz. pracovní list č. 2 – mluvnice.

Jelikož tato kniha obsahuje řadu písní z pohádek, můžeme vybrat několik ukázek a sestavit pro žáky kvíz, v němž budou hádat, v které pohádce se daný text objevuje. Viz pracovní list č. 1 – literatura

Práce s těmito texty je vhodná převážně pro žáky na prvním stupni a pro žáky šestých a částečně i sedmých ročníků.

(36)

36 3.8 Mám v hlavě myš Lenku

Publikace obsahuje dvě operky a hudební texty s notami. Knihu svými ilustracemi oživila Vlasta Beránková. Název, který v sobě skrývá slovní hříčku, překvapivě nevymysleli autoři, ale přišli na něj lidé z nakladatelství.

Hlavním motivem textů je láska. Objevuje se např. v závěru operky Červená Karkulka, Mokré plavky, Náušnice z třešní, Včely nebo Vlčí máky.

Operky Budulínek a Červená Karkulka jsou určeny k zdramatizování při nějaké vhodné příležitosti. Závěr Červené Karkulky je odlišný než v klasické pohádce. Z vlka se stane vlk hlídací a myslivec s Karkulkou se do sebe zamilují.

Tyto operky můžeme využít i v hodinách literatury jako motivační texty při výuce o pohádkách.

Publikace nabízí řadu didaktického materiálu, s nímž učitelé mohou pracovat při hodinách českého jazyka.

Texty, s názvem Jevíčko a Vítej na světě, obsahují řadu zdrobnělin, a proto je zařadíme do hodin jako motivaci pro výklad o slovní zásobě (Jevíčko, náměstíčko, Evička, človíček, nožička…) Zeměpisný název obce Jevíčko, jež je odvozen od slova jevit se, dokazuje Svěrákův smysl pro humor.

Svěrákova bohatá slovní zásoba je patrna i v dalším textu Oči a oka, který se dá použít do hodin o slovní zásobě. Viz pracovní list č. 4 – mluvnice. Tento text ukrývá i vzdělávací prvky. Kromě toho, že si žáci uvědomí, jaké všechny významy může mít slovo oko, (oko jako orgán zraku, oko kuří, oko na punčoše, oko jako past, dělat něco na oko a padnout do oka ve významu zamilovat se), získají i informace o citronu či oku kuřím. V písni se zpívá o slečně Ječné, jejíž jméno symbolizuje ječné oko. Slovo oko zde není pouze podstatné jméno konkrétní, ale je použito i jako slovo abstraktní (kdo dělá jen tak naoko, když ti holka spadne do oka).

Oči a oka

Když citron stříkne do oka Není oko jako oko to víme, to známe třeba oko kuří nastane bolest divoká nezapláče, nezamrká

(37)

37

To víme, to známe jenom v botě duří

On citron patří do těla Slečna Ječná byla včera to víme, to známe v malinovém houští však okem se to nedělá proto se jí na punčoše to víme, to známe další oko spouští.

Píseň Myš Lenka, podle které nese celá kniha název, je zajímavá tím, že Zdeněk Svěrák si zahrál se slovy. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o myš, která se jmenuje Lenka. Ve skutečnosti se jedná o myšlenku na dívku jménem Lenka. Svěrák vystihl i pocity nešťastně zamilovaného chlapce.

Hra s významy slov se objevuje i v textu Edu vzali k fotografovi. Hlavní postavou této písně je malý chlapec Eda, který šel k fotografovi, ale vyfotografovat se ho nepodaří, protože malý Eda ještě nerozumí některým slovním obratům.

Edu vzali k fotografovi Má fotograf pan Mráček citlivé desky

pěstěný knír

Pozor, teď vyletí ptáček usměj se hezky

a řekni sýr

Zdeněk Svěrák spolu s Jaroslavem Uhlířem do této knihy zařadili i texty s výchovným podtextem. Tyto texty zasahují do oblasti osobnostní a sociální výchovy. Jedná se o písničky Lída a Když jsem já šel do lidušky. Hlavními postavami jsou děti, kterými bylo nejprve opovrhováno, ale díky své píli a úsilí, se v dospělosti staly váženými a slavnými osobnostmi.

Lída je žákyně, o které si všichni myslí, že školu nezvládne. Nakonec se stane doktorkou. V textu se objevuje cizí slovo outsider a akademické tituly, čehož využijeme k další práci s tímto textem. Žáci si procvičí vyhledávání informací z jiných zdrojů a seznámí se s akademickými tituly a obory v lékařství.

Figure

Updating...

References

Related subjects :