Zhodnocení vybraných pojistných produktů u vybraných pojišťoven s významem pro podnikovou praxi

(1)

Zhodnocení vybraných pojistných produktů u vybraných pojišťoven s významem pro

podnikovou praxi

Diplomová práce

Studijní program: N6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208T085 – Podniková ekonomika Autor práce: Bc. Eliška Puskajlerová

Vedoucí práce: Ing. Karina Benetti, Ph.D.

(2)

Assessment of Selected Insurance Products in Selected Insurance Companies with Impact

Corporate Practice

Diploma thesis

Study programme: N6208 – Economics and Management Study branch: 6208T085 – Business Administration Author: Bc. Eliška Puskajlerová

Supervisor: Ing. Karina Benetti, Ph.D.

(3)

(4)

(5)

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tom- to případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

(6)

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala Bc. Ing. Karině Benetti, Ph.D. za vedení mé diplomové práce, za její cenné rady za ochotu mi být kdykoliv nápomocná. Děkuji také společnosti TIBERINA AUTOMOTIVE BĚLÁ, spol. s.r.o. a všem mým rodinným příslušníkům za jejich pomoc.

(7)

Anotace

Neustále se měnící společnost a vliv globalizace má za následek i změnu na některých ekonomických trzích celého světa. Výjimkou není ani trh pojišťovací, který prochází neustálými změnami již od svého vzniku a to v souvislosti se vznikem nových rizik a nahodilých situací, které ovlivňují životy lidí. Tato diplomová práce se zaměřuje na pojištění, hradící škodu, kterou člověk způsobí neúmyslně, a v důsledku které vznikla újma třetí osobě. Toto pojištění se nazývá odpovědnostní pojištění.

Teoretická část mé diplomové práce popisuje historii a právní úpravu pojišťovnictví a zaměřuje se především na analýzu náhrady škody. Ta prošla změnou v souvislosti s účinností Nového občanského zákoníku. Tato část dále obsahuje i rozbor odpovědnostního pojištění, které se týká obchodních společností a jejich zaměstnanců.

Praktická část práce zhodnocuje vytvořené nabídky pojištění odpovědnosti statutárních orgánů obchodních korporací. Pro tyto účely jsou použity údaje společnosti TIBERINA AUTOMOTIVE BĚLÁ, spol. s.r.o., která podniká v oblasti automobilového průmyslu v Bělé pod Bezdězem. Součástí praktické části diplomové práce jsou i nabídky odpovědnosti zaměstnancům z výkonu povolání, kde jsou porovnány produkty vybraných pojišťoven.

Klíčová slova

Náhrada škody, Riziko, Risk management, Pojištění, Pojistná smlouva, pojistný zájem, pojistné podmínky, Jednotný evropský pas, Pojištění Directors & Officers, Pojištění odpovědnosti zaměstnance z výkonu povolání

(8)

Annotation

The ever changing society and globalization has an influence on the economic markets all over the world. The insurance market is no exception. It comes through the changes since it has emerged. These changes are mostly connected to the development of new risks and accidental situation influencing lives of people. This thesis focuses on insurance which covers the damage made by a person unintentionally and there is a third person who suffered a detriment as a result of this damage. This kind of insurance is called insurance of responsibility.

Theoretical part of my thesis focuses primarily on analyses of compensation for damage.

This compensation went through the substantial changes with the New Civil Code. The history and legislation are described in this part as well. Next part examines insurance of liability applicable for companies and their employees. Practical part of this thesis assesses the offers of insurance of liability which were created for statutory bodies within the companies. For this purpose data from the company TIBERINA AUTOMOTIVE BĚLA Ltd. were used. This company do business in the field of automotive industry in Bělá pod Bezdězem. As a part of practical part there are also offers of responsibility to employees from execution of job with a comparison of products from chosen insurance houses.

Key Words

Compansation for Damage, Risk Management, Insurance, Insurance Contract, Insurance Interest, Insurance Conditions, Single European Pass, Insurance, Directors & Officers, Insurance of Employees from Execution of Job

(9)

Obsah

Seznam zkratek ... 11

Seznam tabulek ... 12

Seznam obrázků ... 13

Úvod ... 14

1. Historie pojišťovnictví ... 16

1.1 Historie pojišťovnictví ve světě ... 16

1.2 Historie pojišťovnictví v České republice ... 18

2. Právní úprava v České republice ... 22

2.1 Pojistná smlouva, pojistný zájem, pojistné podmínky a pojistka ... 23

2.2 Náhrada škody ... 25

3. Nahodilost, riziko a pojištění ... 29

3.1 Riziko ... 29

3.2 Pojištění ... 30

3.2.1 Risk management ... 31

3.2.2 Co je to pojištění a jak ho můžeme členit? ... 32

3.2.3 Neživotní pojištění ... 34

4. Pojištění odpovědnosti... 40

4.1 Pojištění odpovědnosti podnikatelů a firem ... 41

4.2 Pojištění odpovědnosti za škody při pracovním úraze nebo nemoci z povolání ... 42

4.3 Profesní odpovědnostní pojištění ... 44

4.4 Obecné odpovědnostní pojištění ... 46

4.4.1 Pojištění odpovědnosti za škody způsobené managementem společnosti... 47

4.4.2 Pojištění odpovědnosti za škody způsobené zaměstnavateli ... 50

4.5 Pojišťovny, které nabízejí pojištění odpovědnosti ... 51

4.5.1 Allianz pojišťovna, a.s. ... 51

4.5.2 Kooperativa pojišťovna, a.s., VIG ... 55

4.5.3 Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., VIG... 60

4.5.4 Česká pojišťovna, a.s. ... 64

5. Manažer v roli jednatele ... 67

5.1 Dotazníkové šetření ... 67

5.2 Nabídky pojištění... 72

(10)

5.2.2 Nabídka pojištění D&O pojišťovny Česká pojišťovna, a.s. ... 75

5.2.3 Nabídka pojištění D&O pojišťovny ČPP, a.s., VIG ... 76

5.2.4 Nabídka pojištění D&O pojišťovny Kooperativa, a.s., VIG ... 78

5.2.5 Srovnání pojištění ... 80

5.2.6 Celkové zhodnocení ... 83

6. Manažer v roli zaměstnance ... 85

6.1 Dotazníkové šetření ... 85

6.2 Nabídky pojištění... 90

6.2.1 Nabídka pojištění odpovědnosti zaměstance z výkonu povolání od pojišťovny Kooperativa, a.s. VIG ... 90

6.2.2 Nabídka pojištění odpovědnosti zaměstance z výkonu povolání od pojišťovny Česká pojišťovna, a.s. ... 91

6.2.3 Nabídka pojištění odpovědnosti zaměstance z výkonu povolání od pojišťovny ČPP, a.s., VIG ... 91

6.2.4 Srovnání produktů a zhodnocení ... 92

Závěr ... 96

Seznam použité literatury ... 98

Seznam příloh ... 103

(11)

Seznam zkratek

Allianz Allianz pojišťovna, a.s.

Česká pojišťovna Česká pojišťovna, a.s.

ČPP Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., VIG

ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení

DPP dohoda o provedení práce

D&O Directors & Officers

Kooperativa Kooperativa, a.s., VIG

NOZ Nový občanský zákoník

OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických

činností

VZ vázaný zástupce

(12)

Seznam tabulek

Tabulka 1 Porovnání „nového a starého“ občanského zákoníku ... 27

Tabulka 2 Neživotní pojištění celkem (v tis. Kč a počty) ... 39

Tabulka 3 Srovnání nabídek pojištění D&O u vybraných pojišťoven ... 80

Tabulka 4 Srovnání sublimitů pojištění statutárních orgánů u vybraných pojišťoven ... 82

Tabulka 5 Srovnání pojištění odpovědnosti zaměstnance z výkonu povolání ... 93

(13)

Seznam obrázků

Obrázek 1 Informovanost o změně náhrady škody jednatelů dle NOZ ... 68

Obrázek 2 Výše náhrady škodypojištění D&O ... 69

Obrázek 3 Existence možnosti pojištění odpovědnosti statutárních orgánů ... 70

Obrázek 4 Propojištěnost v oblasti odpovědnosti statutárních orgánů ... 70

Obrázek 5 Uvažují respondenti o pojištění D&O? ... 71

Obrázek 6 Preferovaná pojišťovna v oblasti D&O ... 72

Obrázek 7 Maximální výše náhrady neúmyslné škody vzniklé zaměstnavateli ... 86

Obrázek 8 Existence možnosti pojištění proti riziku škody způsobené zaměstnavateli... 87

Obrázek 9 Propojištěnost v oblastí odpovědnosti z výkonu povolání ... 87

Obrázek 10 Uvažují respondenti o pojišťění odpovědnosti za škody vzniklé zaměstnavateli? ... 88

Obrázek 11 Preference pojišťoven v oblasti pojištění odpovědnosti za škody vzniklé zaměstnavateli ... 89

(14)

Úvod

V životě lidí může dojít k mnoha situacím, které mohou negativně či pozitivně ovlivnit jejich budoucí život. Ekonomické subjekty se rozhodly bránit především proti negativním dopadům, které mohou nepříznivě ovlivnit jejich zdraví, životy či majetek. První forma možné obrany je diverzifikace rizika. V tomto případě musí mít ekonomický subjekt dostatek financí, aby mohlo dojít k pokrytí případných ztrát. Ne každý si však může dovolit uhradit případnou újmu z vlastních zdrojů, pro tyto případy lidé přišli s myšlenkou pojištění. Jakožto každé odvětví si i pojišťovnictví prošlo celou řadou změn. Hlavním důvodem modifikace produktů v pojišťovnictví je i vznik nových pojistných nebezpečí, která doposud nebyla známá. Ke změnám v pojišťovnictví dochází především v důsledku vývoje civilizace.

Ve své diplomové práci se zaměřím na odpovědnostní pojištění, jeho formy a vybrané produkty, které pojišťovny na českém pojistném trhu nabízejí, s orientací na odpovědnostní pojištění podniku a zaměstnance.

Hlavním cílem je vyhodnocení výsledků analýzy pojištění odpovědnosti statutárních orgánů a zaměstnanců, sestavení, zpracování a porovnání aktuálních nabídek. Dílčím cílem této práce je zhodnocení změny náhrady škody v souvislosti s účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to z pohledu škůdce i poškozeného.

V úvodní kapitole se věnuji vývoji pojišťovnictví ve světě a v České republice. V této kapitole zmiňuji příčiny vzniku tohoto odvětví a jeho rozvoj, který šel ruku v ruce s rozvojem lidské společnosti.

V druhé kapitole se zabývám právní úpravou pojišťovnictví, tentokrát se zaměřuji na legislativní pojmy a na náhradu škody, která během posledních dvou let prošla velkými změnami z hlediska práva a právního výkladu.

Stěžejní částí mé diplomové práce je již zmiňované odpovědnostní pojištění, zde se zaměřuji na odpovědnost statutárních orgánů z výkonu jejich funkce a na odpovědnost zaměstnance z výkonu povolání. Především odpovědnost statutárních orgánů prošla

(15)

v posledních letech v souvislosti s přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, velkými změnami. Došlo tedy k nutnosti riziko případného špatného rozhodnutí členů statutárních orgánů lépe zajistit. Na českém pojistném trhu se tomuto problému věnuje většina pojišťoven. Pomocí dotazníkového šetření zjistím informovanost manažerů, kteří jsou zároveň i členové statutárních orgánů obchodních korporací o změně náhrady škody, a připravím nabídky tohoto druhu pojištění pro vybranou společnost. Dále porovnám vytvořené kalkulace z hlediska pojistných rizik a ceny. Pro srovnání sestavím i nabídky pojištění opovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli. I pro tuto skupinu bude připraven dotazník, který se bude dotazovat na informovanost o případné náhradě škody, kterou musí zaměstnanec dle zákoníku práce v případě neúmyslného jednání vynahradit svému zaměstnavateli.

(16)

1. Historie pojišťovnictví

V této kapitole diplomové práce se zaměřím na historii pojišťovnictví, a to ve dvou oblastech: historie světového pojišťovnictví a vývoj pojištění a prvopočátky vzniku pojišťoven na území nynější České republiky.

1.1 Historie pojišťovnictví ve světě

Historie pojišťovnictví sahá již do starověku. Informace o počátku pojištění jsou ale nepřesné, lze tedy jen předpokládat přesné století, kdy byly tyto první zmínky o pojištění zaznamenány.

První záznamy o pojištění sahají již do starého Egypta, kolem roku 2 500 př. n. l.

se uzavíraly společné úmluvy ke krytí výdajů za pohřeb členů cechu kameníků. V období existence Babylonské říše docházelo k uzavírání společných ujednání o krytí ztrát mezi majiteli velbloudích karavan. První údaje o uzavírání pojištění úvěrů sahají až do starověké Indie, kde se kolem roku 1 000 př. n. l. uzavíraly úvěry mezi kastou indických obchodníků.

O prvním dopravním pojištění lodí a jejich nákladu byly dochovány informace již z roku 800 př. n. l.

Náznaky prvního sociálního pojištění byly objeveny na území antického Řecka kolem roku 400 př. n. l., v tomto období byly vypláceny dávky nemocným a invalidním vojákům.

V případě římského impéria se první zmínky o sociálním pojištění dochovaly až z roku 50 n. l., kdy byly dokonce, mimo nákladů na pohřeb, poskytovány i drobné finanční výpomoci pozůstalým.

V období středověku docházelo k rozvoji řemesel a obchodů, což zapříčinilo i vznik různých seskupení, bratrstev, cechů a gild. Na ochranu příjmů členů byly zakládány pokladnice, ze kterých bylo vypláceno v případě nemoci člena nebo v případě jeho pohřbu, za účelem zajištění důstojného pohřebu. Datum 13. 4. 1379 je velmi důležité pro celou historii pojišťovnictví ve světě, protože je to den podpisu první dochované pojistné smlouvy. Smlouva byla podepsána v Pise jako komerční pojistka na námořní plavbu.

(17)

V roce 1308 se objevily první zmínky o životním pojištění, popřípadě penzijním připojištěním, byla totiž podepsána smlouva mezi opatem kláštera v Paříži a arcibiskupem kolínským o doživotní rentě.

Novověk je charakterizován jako období převratných změn ve společnosti v odvětví společenského, kulturního i ekonomického. Dochází k rozvoji kapitalismu a osobní svobody. I v pojišťovnictví došlo k změnám, v roce 1676 byla založena první řádná pojišťovna, která se jmenovala Generální požární pokladna v Hamburku. V Anglii v roce 1666 došlo k masivním požárům, a aby se předešlo dalším rozsáhlým škodám, vznikla v roce 1680 v Londýně první komerční pojišťovna s názvem The Fire Office.

Na konci 17. století, v roce 1687, si Edward Lloyd otevřel v Londýně kavárnu, kde se scházeli kapitáni lodí, rejdaři, makléři a obchodníci. Z kavárny se postupně stalo centrum, kde bylo možné získat informace o námořní dopravě a pojistit lodní náklad a lodě. V roce 1771 se kvůli nedostatku prostoru služby námořního pojištění posunuly do prostoru londýnské burzy. Díky E. Lloydovi vznikl největší pojišťovací systém LLOYDS.

(Pojišťovna LLOYDS funguje také na českém trhu a nabízí mimo jiné i úrazové a životní pojištění, její hlavní náplní práce je však pojištění zaměřené na podnikatele.)

První významná zmínka o pojištění odpovědnosti byla vložena do napoleonského občanského zákoníku z 19. století.

Předchůdcem na celém světě nejrozšířenějšího pojištění odpovědnosti – pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dnes nejrozšířenější neživotní pojištění) – je pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem koněspřežní dopravy. Toto pojištění vzniklo ve 20. letech 19. století ve Francii díky rozvoji pozemní dopravy¹.

Již v polovině 19. století bylo nutné zajistit rizika úpadku, která mohla postihnout pojišťovny. Proto byla založena první oficiální zajišťovna Kolínská zajišťovací společnost, která se starala o pojištění pojišťoven. V této době také vzniká takzvaná objektivní

1 OUTERVILLE, Francois J. Theory and practice of insurance. Vyd. 1. Boston: Kluwer Academic Publishers, 1998. ISBN 07-923-9996-X.

(18)

odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úrazy. Již nebylo nutné prokazovat zavinění zaměstnavatele, což vedlo k posunu celkového postavení pojištění.

K rozvoji pojištění odpovědnosti podniků za škody docházelo na konci 19. století, v této době bylo nabízeno pojištění odpovědnosti za škody na věcech a pojištění, které dnes můžeme nazvat jako profesní odpovědnostní pojištění pro lékárníky a lékaře. Pojištění odpovědnosti bylo na konci 19. století a na počátku 20. století čtvrté nejvýznamnější pojištění. Na prvních třech místech bylo životní pojištění, požární pojištění a dopravní pojištění.²

1.2 Historie pojišťovnictví v České republice

V této kapitole se zaměřím ve stručnosti na vývoj pojišťovnictví na území nynější České republiky v 17. století a jeho rozvoj v období světových válek a komunismu.

Historie pojišťovnictví v Česku se datuje ke konci 17. století, kdy navrhl Jan Bořek povinné požární pojištění budov formou fondu. Povinně by do fondu přispívali občané, kteří si koupili nový dům. Tento návrh z roku 1699 však nebyl podpořen a fond nikdy nevznikl. V roce 1777 byla založena první pojišťovna na území České republiky proti škodám, které byly způsobeny požárem, ta však brzy zanikla. Po roce 1822 na českém území působily dvě zahraniční pojišťovny.

První česká vzájemná pojišťovna vznikla v roce 1827 v Praze. V tomtéž období byla založena také Moravsko-Slezská vzájemná pojišťovna, podnikající, jak je z názvu patrné, v oblasti Moravy a Slezska. Zpočátku obě pojišťovny pojišťovaly pouze požární pojištění nemovitostí. Od roku 1864 byla rozšířena nabídka pojištění také o pojištění rizik v důsledku krupobití. Teprve v roce 1990 První česká vzájemná pojišťovna zvětšila své

2 NOVÁKOVÁ, Marcela. Historie pojišťovnictví: Bakalářská práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, 2008. Počet stran 48, počet příloh 1. Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavel Pokorný.

(19)

portfólio produktů i o životní pojištění, pojištění proti vloupání, odpovědnostní pojištění a pojištění úrazu.

V druhé polovině 19. století vzniklo několik pojišťovacích spolků a pojišťoven, jako nejvýznamnější a nejúspěšnější se ukázala být První česká zajišťovací banka v Praze, která vznikla v roce 1987.

I ve válečných letech 1914-1918 se podařilo pojišťovnám a zajišťovně uchovat finanční prostředky svých klientů, a tak po vzniku Československé republiky mohly dále podnikat v pojišťovnictví. V těchto letech také vznikly nové pojišťovny.

V období protektorátu došlo k útlumu rozvoje pojišťovnictví, ostatně jakožto i ostatních odvětví. V předválečném období existovalo 733 pojišťoven a pojišťovacích spolků, v roce 1945 byly všechny zestátněny Dekretem prezidenta republiky. Od počátku roku 1947 existovalo v Československu pouze 5 pojišťoven a v roce 1948 byl zřízen jediný národní podnik Československá pojišťovna. Na Slovensku byla zřízena Slovenská státní pojišťovna. Toto přerušilo přirozený tržní vývoj pojišťovnictví, monopol v této oblasti trval až do počátku 90. let 20. století. Díky němu nebylo potřeba zajišťovat žádný státní dozor nad pojišťovnami, podmínky pojištění schvalovala vláda a za výsledek hospodaření ručil stát. Pojištění průmyslových rizik nebylo považováno za důležité, a tak nebylo vůbec uplatňováno. Teprve až v roce 1967 bylo pojištění podniků znovu zavedeno, přebytky v rámci tohoto pojištění byly posílány do státního rozpočtu. Pojištění zemědělství mělo v této době zákonnou podobu.

Od roku 1991 byly vytvořeny zákony o pojišťovnictví, a pojišťovny tak mohou být na území Československa a později České republiky zakládány jako akciové společnosti (aktuálně s povinným vkladem 500 milionů korun českých), družstva nebo jako státní podniky. Od roku 1991 dochází k přirozenému tržnímu rozvoji pojišťovnictví nejen v České republice, ale také na Slovensku.³

3 MARVAN, Miroslav a Josef CHALUPECKÝ. Dějiny pojišťovnictví v Československu. Praha: Česká pojišťovna, 1997. ISBN 80-238-8592-8.

(20)

V květnu roku 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie a musela tak příjmout celou řadu směrnic Evropského parlamentu a Rady, které se týkají i pojišťovnictví. Jedná se například o Směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES ze dne 27. října 1998 o doplňkovém dozoru nad pojišťovnami v pojišťovací skupině, Směrnici Rady 87/344/EHS ze dne 22. června 1987 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se pojištění právní ochrany, Směrnici Rady 87/343/EHS ze dne 22. června 1987, kterou se mění první směrnice 73/239/EHS týkající se přístupu k podnikatelské činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu ve vztahu k pojištění úvěru a pojištění záruky (kauce) a další.

Dle těchto směrnic tak například mohou české pojišťovny podnikat na území celého společenství⁴. Možnost podnikání na území celého společenství je nazývána „principem jednotného evropského pasu“. Jeho pointa spočívá v tom, že pokud pojišťovna získá povolení k provozování pojišťovací činnosti na území jedné z členských zemí, je oprávněna podnikat i na území ostatních členských států. Takto mohou podnikat i pojišťovací zprostředkovatelé, pro ně totiž platí obdobné podmínky. Zárukou tohoto principu jsou směrnice a právní akty každé členské země, která musela příjmout minimum zákonů a směrnic tak, aby vznikla jednotnost na území Evopské unie.

Směrnice, která se zaměřuje především na životní pojištění (směrnice 79/267/EHS, která byla nahrazena novou směrnicí 2002/83/ES), měla za cíl především upravit pravidla pro možnosti provozování pojišťovnictví i na území ostatních členských zemí EU.⁵ Třetí směrnice, která dále upravuje životní pojištění (směrnice 92/96/EHS) se opírá o jednotnou

4 Legislativa v EU [online] Česká asociace pojišťoven [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.cap.cz/odborna-verejnost/pojistna-legislativa/legislativa-v-eu?start=10.

5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES a směrnic Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES, 2005/68/ES, 2006/101/ES, 2007/44/ES a 2008/19/ES.

(21)

licenci, kde je důležitým bodem fakt, že dohled nad pojišťovnou provádí příslušný orgán té členské země, kde má pojišťovna své sídlo⁶.

První směrnice 73/239/EHS, která tento jednotný pas upravuje v oblasti neživotního pojištění, speciálně v možnosti zakládat pobočky na území členských států⁷, byla vytvořena v roce 1973. Druhá směrnice 88/357/EHS upravuje svobodu volného poskytování služeb⁸. Třetí směrnice (92/49/ES) se zabývá investováním na území EU⁹. Princip jednotného evropského pasu tedy upravuje možnosti provozování pojišťovací činnosti na území Evropské unie, pojišťovny tak mohou rozšířit své působení téměř do všech evropských zemí.

6 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES, 2005/68/ES, 2006/101/ES, 2007/44/ES a 2008/19/ES.

7 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/13/ES ze dne 5. března 2002, kterou se mění směrnice Rady 73/239/EHS, pokud jde o požadavky na míru solventnosti u neživotních pojišťoven;

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

8 Směrnice Rady 90/618/EHS ze dne 8. listopadu 1990, kterou se mění směrnice 73/239/EHS a směrnice 88/357/EHS o koordinaci právních a správních předpisů členských států týkajících se přímého pojištění jiného než životního, zejména ve vztahu k pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel.

9 Směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního a o změně směrnic 73/239/EHS a 88/357/EHS (třetí směrnice o neživotním pojištění), ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 95/26/ES, 2000/64/ES, 2002/87/ES, 2005/1/ES, 2005/68/ES a 2007/44/ES.

(22)

2. Právní úprava v České republice

Tato práce je zaměřená na pojistné odvětví 13 – Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu jiné než uvedené v odvětví 10 až 12, dle klasifikace přílohy č. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů^. Příloha zákona popisuje charakteristické rysy pojištění odpovědnosti a jeho konstrukci. Zkoumá vybrané produkty a na vybraném vzorku pojistitele porovnává rozsah pojištění.

Do pojistného odvětví 13 – Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu jiné než uvedené v odvětví 10 až 12 můžeme zařadit toto pojištění odpovědnosti:

a) odpovědnost za škodu na životním prostředí,

b) odpovědnost za škodu způsobenou jaderným zařízením, c) odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku, d) ostatní.¹⁰

Na činnosti pojišťoven ze zákona dohlíží Česká národní banka, dle části třetí zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších přepisů.

Právní úprava pojištění je určena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen

„NOZ“), který vešel v účinnost 1. 1. 2014. Některé důležité pojmy budou vysvětleny v následujících podkapitolách diplomové práce.

10Příloha č. 1 k zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

(23)

2.1 Pojistná smlouva, pojistný zájem, pojistné podmínky a pojistka

Pojistná smlouva vzniká uzavřením mezi pojistníkem a pojistitelem, kde se pojistitel zavazuje zaplatit škodu, která vznikla pojistníkovi nebo třetí osobě. Dojde-li k pojistné události, na kterou se vztahuje pojištění, které uzavřel pojistník s pojistitelem, zavazuje se pojistitel k zaplacení pojistného plnění, ale pouze v případě, že pojistník zaplatil pojistné sjednané v pojistné smlouvě. Pojistnou událost můžeme dle NOZ definovat jako nahodilou událost, která je krytá pojištěním.

Pokud není v pojistné smlouvě určeno jinak, musí být nabídka přijata či odmítnuta do jednoho měsíce. (Pokud se jedná o smlouvu, kde jsou nutné doplňující informace o zdravotním stavu pojišťeného, je zákonná lhůta prodloužena na 2 měsíce. Toto se však týka především životního pojištění.)¹¹

Pokud není doba pojištění kratší než jeden rok, musí být pojistná smlouva v písemné formě, pokud by tato forma nebyla dodržena, je smlouva neplatná. V případě krátkodobého pojištění, kde je pojistná doba kratší než jeden rok, příkladem může být cestovní pojišťení, není nutno dodržet písemnou formu. Smlouva může být uzavřena i ústní formou, například telefonicky, pojistníkovi však musí být odesláno potvrzení o akceptaci pojistky.

Pojistnou smlouvou může být i smlouva uzavřená takzvaně na dálku, kde je nutné použít alespoň jeden komunikační prostředek (telefon, pošta, internet, fax). Takto vzniklá smlouva je v souladu s právem Evropské unie. ¹²

Pojistný zájem definujeme jako potřebu být pojištěný a zamezit tak nepříznivým následkům, které mohou vzniknout v důsledku náhodné události. Pojistník může mít pojistný zájem na vlastním životě a zdraví, na životě a zdraví další osoby, na vlastním

11 § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

(24)

majetku anebo na majetku, vlastněným jinou osobou. ¹³ Pojištěným je osoba, na kterou se pojistný zájem vztahuje. ¹⁴

Pojistná smlouva musí obsahovat tyto údaje:

a) číslo smlouvy,

b) určení pojistitele a pojistníka,

c) určení oprávněné osoby nebo způsobu, jakým bude určena, d) pojistnou událost a pojistné nebezpečí,

e) pojistnou dobu f) výši pojistného,

g) inormace o běžném či jednorázovém pojištění, h) splatnost pojistného,

i) odchylky od pojistných podmínek.

Pokud byla smlouva uzavřena písemnou formou, musí obsahovat alespoň informace uvedené v bodech a) až e). Pro určení osob, na které se pojistka vztahuje, je nutná identifikace. K identifikaci je třeba znát jméno, adresu bydliště či sídla a identifikační údaj pojistníka, popřípadě pojištěného. ¹⁵

Pojistné podmínky jsou součástí pojistné smlouvy a určují vznik, trvání a zánik pojištění.

Můžeme v nich nalézt také informace o výlukách vztahujících se k pojištění, informace o splatosti a rozsahu pojistného plnění. ¹⁶

Pojistkou se rozumí dokument, který je vydán pojistitelem pojistníkovi jako potvrzení o uzavření pojistky. ¹⁷

(25)

2.2 Náhrada škody

Náhrada škody se změnila s NOZ, který vešel v účinnost od 1. 1. 2014. Nově je škodou dle tohoto zákoníku újma na jmění¹⁸, pod tímto pojmem si můžeme představit nejen snížení majetku poškozeného, ale i zvýšení jeho dluhu neboli pasiv. Tato skutečnost je zásadní, jelikož do roku 2014 nebylo za škodu považováno to, že poškozenému vznikla újma právě v důsledku zvýšení jeho dluhu. Příkladem tak může být vyměření pokuty poškozenému úřadem. Dle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. se za škodu považoval až moment, kdy poškozený musel pokutu zaplatit, popřípadě mu byl exekučně zabaven majetek. Nově je za škodu považováno již samotné vyměření škody, kterou je škůdce povinnen poškozenému zaplatit nebo mu ji nějakým způsobem nahradit¹⁹.

Co se týká škody nemajetkové, ani NOZ tuto škodu nepostihuje, pokud se tedy na náhradě případné škody strany nedomluvily nebo nestanoví-li tak zákon²⁰. Za nemajetkovou škodu můžeme obecně považovat například psychickou újmu či poškození pověsti.

Nemajetkovou škodu musí škůdce nahradit v případě, že mu byla soudně přiznána a bylo mu dokázáno, že škodu způsobil úmyslně za účelem poškodit druhou stranu. Zároveň musí být škoda nahrazena ve všech případech, kdy to stanoví zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech²¹.

21 ČECH, Petr. Náhrada škody dle nového občanského zákoníku [online]. Gladzova&Co, prosinec

2013 [cit. 2016-02-04]. Dostupné z: http://www.glatzova.com/files/download/glatzova-newsletter-legal- news-nahrada-skody-dle-noveho-obcanskeho-zakoniku.pdf.

(26)

Další změnu, kterou přinesl NOZ, je v podstatě nové pojetí civilního deliktu, který byl označením pro porušení libovolné právní povinnosti²². Od počátku roku 2014 tak rozlišujeme porušení dobrých mravu²³, porušení zákona²⁴ a porušení smlouvy²⁵.

Změna proběhla i ve způsobu náhrady škody. Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. stanovoval pouze peněžitou náhradu, kdežto NOZ stanovuje náhradu škody jakožto naturální restituci.

Pod tímto pojmem si můžeme představit, že pokud škůdce způsobí škodu, je nucen ji nahratit tak, že je vrácena do původního stavu. Pouze v případě, že náhrada není možná nebo poškozený s vrácením do původního stavu nesouhlasí, může poškozený uhradit škodu peněžní částkou²⁶. Ve zůsobu náhrady pomocí naturální restituce se ale skrývá i nevýhoda pro poškozeného. Představme si situaci, při které nám nabourá náš desetiletý automobil třetí osoba, dle zákona by tato osoba měla automobil opravit, tak aby byl vrácen do původního stavu. Na opravu však může použít i díly, které jsou stejně staré jako náš automobil. Škůdce tedy splnil povinnost, kterou mu zákon předepsal, ale pro nás jako poškozeného je toto řešení nevýhodné. Deset let staré díly nemusí být tak kvalitní, jako byly díly, které jsme měly na našem automobilu doposud. Forma náhrady pomocí naturální restituce tedy nemusí být pro poškozeného příliš výhodným řešením a dle mého názoru by se měla ještě dále v zákoně specifikovat nebo upravit.

Náhrada újmy, která se vztahuje ke zdraví poškozeného, je v souvislosti s NOZ nově upravena, a to z pohledu maximálních limitů. V případě ublížení na zdraví starý občanský zákoník stanovoval jako náhradu škody maximální limit 240 000 Kč na každou osobu, která je ve společné domácnosti a závislá na poškozeném. S NOZ byl tento limit zrušen a nově je neomezený. To pro občany a firmy přináší mnohem větší zodpovědnost.

22 ČECH, Petr. Náhrada škody dle nového občanského zákoníku [online]. Gladzova&Co, prosinec

2013 [cit. 2016-02-04]. Dostupné z: http://www.glatzova.com/files/download/glatzova-newsletter-legal- news-nahrada-skody-dle-noveho-obcanskeho-zakoniku.pdf.

(27)

Příkladem může být železniční nehoda, která se stala v červenci roku 2015 u Ostravy – nehodu nepřežili 2 lidé a téměř 20 osob bylo zraněno, celková škoda se právě i kvůli neomezenému limitu vztahujícímu se ke zdraví poškozených, v tomto případě cestujících, vyšplhala na částku přesahující 190 milionů korun. Takto vysoká škoda byla jistě důvodem, proč společnost vlastnící kamion, kterým byla tato nehoda způsobena, vstoupila hned druhý den do likvidace. I v případě, že by měla polská společnost sjednané vyšší limity u povinného ručení 70 mil./70 mil. (ze zákona jsou minimální limity stanovené na 35 mil./35mil. pro škodu na majetku a na zdraví), nebyla by náhrada škody z pojištění uhrazena.

Dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, je i zaměstnanec povinnen nahrahit škodu, kterou způsobil svému zaměstnavateli, a to v peněžních jednotkách nebo uvedením do předešlého stavu. Náhrada škody může být zaměstnanci připsána ve výší čtyřapůlnásobku jeho průměrné měsíční hrubé mzdy, toto však neplatí v případě, že škodu způsobil úmyslně nebo v opilosti či pod vlivem návykových látek.

Způsobil-li škodu společně se zaměstnancem i zaměstnavatel, hradí zaměstnanec jen poměrnou část. Obdobně se řeší situace, pokud škodu způsobilo více zaměstnanců, i v tomto případě pak hradí zaměstnanec poměrnou část²⁷. Pokud je však zaměstnanec odpovědný za schodek či za ztrátu na svěřených věcech, je povinnen uhradit tento schodek či ztrátu svému zaměstnavateli v plné výši²⁸.

Tabulka 1 Porovnání „nového a starého“ občanského zákoníku

NOZ s účinností od 1. 1. 2014 OZ do roku 2014 Co je to

škoda?

snížení majetku poškozeného (aktiv) zvýšení dluhu poškozeného (pasiv)

snížení majetku poškozeného (aktiv)

Kdy vzniká škoda?

vyměření škody moment, kdy poškozený musí zaplatit škodu nebo dochází k exekučnímu zabavení majetku

27 § 257 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

28 § 259 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

(28)

Pojetí civilního deliktu

porušení dobrých mravů porušení zákona porušení smlouvy

porušení právní povinnosti

Způsob náhrady škody

vrácení do původního stavu peněžitá náhrada

peněžitá náhrada

Náhrada škody na zdraví

neomezený limit 240 000 Kč/osoba ve společné domácnosti

Zdroj: Vlastní zpracování

(29)

3. Nahodilost, riziko a pojištění

Nahodilost ovlivňuje již od pradávna lidský život, ať pozitivně, nebo negativně. Postupem času, částečně díky vývoji vědy a výzkumu, se mohou lidé s některými negativními důsledky nahodilosti vyrovnávat. Samozřejmě, také díky neustálému rozvoji společnosti, dochází k dalším náhodným situacím, které dosud nebyly známé. Díky tomu také pojištění vzniká, pomáhá vyrovnávat se s nahodilými situacemi, a proto jeho význam ve společnosti stále roste. V této kapitole se budu zabývat pojmem riziko, které je ovlivňováno nahodilostí, nejistotou a také vysvětluje podstatu pojištění.

3.1 Riziko

Se stoupající životní úrovní lidstva dochází k nebezpečí vzniku náhodných skutečností, které mohou negativně ovlivnit ekonomické subjekty, ať už jednotlivce, nebo podniky.

Proti tomuto nebezpečí, ať již na životech, či materiálních hodnotách, se lidstvo rozhodlo bránit. Jednou z velmi významných forem obrany je pojištění.

Důležité pro další pochopení pojištění jsou pojmy riziko a nejistota a jejich definice.

Nejistota je stav, kdy nevíme, s jakou pravděpodobností nastane daná situace. Nejistotu můžeme rozdělit na částečnou, kdy nemáme k dispozici veškeré informace o pravděpodobnosti, že daná situace nastane, a na úplnou, kdy nelze ani popsat ani odhadnout pravděpodobnost vzniku negativních jevů.

U pojmu rizika se jedná o stav, kdy s určitou pravděpodobností víme dopředu, co se stane, je to nejistota, kterou je možné měřit. Riziko ovlivňuje lidský život, neboť je důležitým aspektem rozhodování. Riziko, které není lidmi záměrně podstupováno a u něhož vznikají výhradně záporné odchylky od cíle, se nazývá čisté riziko. Dobrovolně podstupované riziko ekonomickými subjekty, kde dochází k záporným i kladným odchylkám od cíle, označujeme jako spekulativní či záměrné riziko.

(30)

Níže jsou uvedeny některé z definic rizika, která jsou běžně používány v pojistné praxi.

„Riziko je chápáno jako možnost vzniku události s výsledkem odchylným od cíle s určitou objektivní pravděpodobností (statistickou i matematickou).“²⁹

„Riziko zjednodušeně můžeme definovat jako nepoznaný škodní potenciál, který se dá vyjádřit jako funkce pravděpodobnosti výskytu a velikosti škodních následků.“³⁰

„Riziko můžeme chápat jako nejistotu vztahující se k újmě nebo jako pravděpodobnou hodnotu ztráty vzniklé nositeli, popřípadě příjemci rizika realizací scénáře nebezpečí, vyjádřená v peněžních nebo jiných jednotkách.“³¹

„Rizikem se v obecné rovině také rozumí výskyt nečekané události v budoucnosti, obvykle s negativním důsledkem.“³²

Pojem riziko definujeme tedy jako určitou možnost, že nastane událost, která může ovlivnit naše životy. Především proti negativním důsledkům rizik je nutné se bránit, jednou z možné formy obrany je pojištění.

3.2 Pojištění

V následujících kapitolách se budu věnovat principu risk managementu. Dalším tématem jsou možnosti, jak se lze v životě vyrovnat s riziky, které mohou nastat. Jednou z možností

29 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 3. Praha: Ekopress, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86929-51-4 (dále citováno jako „DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví.

2009“).

30 DAŇHEL, Jaroslav. Pojistná teorie. Vyd. 2. Praha: Professional Publishing, 2006. ISBN 80-86946-00-2.

31 TICHÝ, Milík. Ovládání rizika: analýza a management. Praha: C.H.Beck, 2006. ISBN 80-7179-415-5.

32 ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80- 247-3669-3.

(31)

je pojištění, kterému se věnuje druhá podkapitola. A poslední téma této kapitoly se zaměřuje na neživotním pojištění.

3.2.1 Risk management

Snaha o zvládnutí rizika vedla ke vzniku vědní disciplíny risk managementu. Risk management spočívá v analýze ekonomické činnosti z hlediska potenciálních i skrytých rizik. Hlavním úkolem risk managementu je dosáhnout přijatelného stupně bezpečnosti při vynaložení optimálního množství nákladů³³.

Risk management je vědní disciplína, která systematicky využívá inženýrské znalosti, technické a manažerské dovednosti za účelem ochrany životů, majetku ale i například životního prostředí.³⁴ Smyslem je pochopení stávajících rizik, které odhalíme soustavnou analýzou ekonomické činnosti. Existují tři fáze procesu risk managementu:

1) identifikace rizika – při identifikaci rizika dochází ke katalogizaci rizika a zhodnocení míry rizika, které může ovlivnit ekonomickou činnost lidí. Nutností je zjistit odpovědi na otázky: Co by mohlo nastat? Jaké nežádoucí důsledky mohou nastat? Jaká je pravděpodobnost jejich výskytu? apod.,

2) ovládání rizika – cílem redukce a eliminace rizika jsou požadavky na konkrétní opatření³⁵, dochází k systematickému využívání veškerých dostupných informací a znalostí,

3) finanční eliminace důsledků realizace rizika – tato fáze procesu má dvě možnosti řešení.

První je krytí důsledků realizace rizika vlastními prostředky. Druhá možnost je převod rizika na jiný subjekt – pojištění.

33 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2009, op. cit.

34 BANNISTER, J.E. a Paul BAWCUTT. Practical Risk Management. London: Hyperion Books, 1981.

ISBN 0900886226.

35 ALBRECHT, Peter a Raimond MAUER. Investment- und Risikomanagement. Vyd. 3. Stutgart: Schäffer- Poeschel, 2008. ISBN 3791028278.

(32)

3.2.2 Co je to pojištění a jak ho můžeme členit?

Pojištění je nástroj finanční eliminace negativních důsledků nahodilostí. Ekonomické subjekty mají dvě možnosti jak se s nahodilými událostmi finančně vyrovnat, a to buď takzvaným samofinancováním, kdy si ekonomický subjekt spoří na situace, které mohou negativně ovlivnit budoucnost jednotlivce či podniku, nebo formou pojištění, kdy dochází k finanční eliminaci negativních důsledků náhodných událostí. Potřeby ekonomických subjektů jsou buď konkrétní, a tak i peněžně ocenitelné, nebo abstraktní, kde dochází k ocenění dopředu, pomocí sjednané velikostí krytí.³⁶

Velice důležité je členění pojištění.

Členění z hlediska právního³⁷:

a) dobrovolné pojištění – pojistná smlouva se sjednává mezi zájemcem o pojištění a pojišťovnou, a to v závislosti na rozhodnutí zájemce o pojištění. Příkladem může být životní pojištění, úrazové pojištění, pojištění nemovitosti apod.,

b) povinné pojištění – to dále dělíme na:

 povinně smluvní – zde je právním předpisem určená povinnost sjednání pojistné smlouvy pro dané subjekty. V tomto případě se jedná například o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla,

 zákonné – povinnost pojištění pro příslušné subjekty vyplývá ze zákona a pojistná smlouva se nesjednává. Jedná se například o sociální nebo zdravotní pojištění a o zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.

37 Tamtéž.

(33)

Dle Ducháčkové můžeme dále dělit pojištění na:

a) komerční neboli soukromé pojištění,

b) sociální pojištění – do tohoto druhu pojištění řadíme sociální a zdravotní pojištění. Jsou to pojištění, která jsou brána jako povinná a jsou z něho kryta rizika, která mají sociální charakter. ³⁸

Komerční pojištění dělíme na:

a) rizikové pojištění – při vzniku pojistné či škodné události je podmíněna návratnost peněžních prostředků. U rizikového pojištění není nikdy dopředu jasné, zdali k pojistné události dojde či nikoliv,

b) rezervotvorné pojištění – u tohoto druhu pojišťení je vytvářena rezerva pro případ pojistného plnění v budoucnu.

Další členění komerčního pojištění:

a) pojištění životní – zahrnuje krytí rizik ovlivňující životy lidí. U životního pojištění jsou kryta rizika smrti nebo dožití.

b) neživotním pojištění. ³⁹

Ve své diplomové práci se zaměřím na pojištění neživotní, konkrétně tedy na pojištění odpovědnosti, které spadá do formy pojištění, které je nazýváno škodovým neboli zájmovým pojištěním. U tohoto druhu pojištění se pojistné plnění odvíjí od výše škody, která nastala při pojistné události. Škodovým pojištěním je kryta konkrétní potřeba, proto je tedy pojistné plnění vždy menší nebo rovno škodě.⁴⁰

39 Tamtéž.

40 Tamtéž.

(34)

3.2.3 Neživotní pojištění

Neživotní pojištění se zaměřuje na pojistná nebezpečí, která mají neživotní charakter.

Neživotní pojištění můžeme členit na pojištění osob, kam lze zařadit úrazové a nemocenské pojištění. Dále pak dělíme neživotní pojištění na pojištění majetkové, pojištění finančních ztrát a záruk, odpovědnosti za škody a v neposlední řadě také pojištění právní ochrany.⁴¹

Pojištění chrání pojištěného proti finančním důsledkům nahodilosti. V neživotním pojištění se většinou odškodňuje nahodilé poškození či zničení věci, které patří pojišťenému, popřípadě třetí osobě.

Snahou regulace, v případě České republiky je regulátorem Česká národní banka, je striktně odlišit životní a neživotní pojištění na dva segmenty. Proto je nutné, aby pojišťovny, které nabízejí oba druhy pojištění, měly oddělené účetnictví. Dle mnoha odborníků je státní regulace zejména finančních trhů nutná, a to hlavně díky změnám ve světové ekonomice.⁴² V roce 2 000 na konferenci, kterou pořádala společnost The Geneva Association, formuloval profesor S. A. Ross⁴³ tři základní teze finanční regulace příštího tisíciletí takto:

 je třeba příjmout zcela zásadní roli regulace v dalším rozvoji finanční sféry, regulace by měla být profesionální, koordinovaná, nepříliš dotěrná, ale trvající na transparenci tohoto segmentu trhu,

 regulace musí monitorovat a motivovat, až v druhém sledu eventuálně přímo zasahovat, a pro tento způsob dohledu je třeba koncipovat vhodné ukazatele a modely,

42DAŇHEL, Jaroslav. Pojistná teorie. Vyd. 2. Praha: Professional Publishing, 2006. ISBN 80-86946-00-2.

43 ROSS, Stephen A. Financial Regulation in the New Millennium, The Geneva Papers on Risk and Insurance. Issues and Practice [online] 2001, 26(1): 8-16. [cit. 2016-02-04]. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/41954367.

(35)

 účastníci trhu musí respektovat to, že regulace řeší sociální problém v tom smyslu, že stanoví pořadí zájmu jednotlivých zainteresovaných aktérů podle společenských kritérií, a že pro tuto rovnováhu musí všichni obětovat část svých individuálních výnosů.

V neživotním pojištění má stále rostoucí význam odpovědnostní pojištění. V případě, že dojde ke škodné události, je pojistné plnění vypláceno poškozenému, kterým je třetí osoba, nikoliv pojištěný. Jedná se o pojištění škodové, a to hlavně z toho důvodu, že je z něho plněno i případné odškodnění při ztrátě na životech.

Z neživotního pojištění, v případě jeho sjednání, je možno krýt i škody následné, které nevzniknou jako přímé majetkové škody. Do tohoto druhu pojištění můžeme zařadit například pojištění kryjící přerušení provozu podniku.⁴⁴

Neživotní pojištění je soubor pojistných odvětví uvedených v části B přílohy č. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Produkty neživotního pojištění nejsou spojeny s žádným druhem spoření.

Do neživotního pojištění můžeme zařadit tyto druhy pojištění:

44DAŇHEL, Jaroslav. Pojistná teorie. Vyd. 2. Praha: Professional Publishing, 2006. ISBN 80-86946-00-2.

a) Úrazové pojištění

Toto pojištění lze sjednat jako úrazové pojištění s jednorázovým plněním, s plněním povahy náhrady škody, s kombinovaným plněním nebo jako úrazové pojištění cestujících.

b) Pojištění nemoci

U pojištění nemoci si můžeme dále sjednat pojištění závažných onemocnění, v tomto případě si u většiny pojišťoven sjednáváme základní či komplexní pojištění k několika vážným nemocem, jako je rakovina, Alzheimerova choroba a mnoho dalších. Dalšími z možných připojištění jsou například pojištění dlouhodobé péče nebo pojištění pobytu

(36)

45 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

v nemocnici. U tohoto pojištění nám je vyplácena sjednaná částka po určitém dnu stráveném v nemocnici.

c) Pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích

Zde jsou odděleny dvě skupiny, a to pojištění škod na motorových a nemotorových dopravních prostředcích. Tyto prostředky musejí být jiné nežli drážní.

d) Pojištění škod na drážních vozidlech

Tímto pojištěním se účastníci pojištění snaží minimalizovat škody na drážních vozidlech.

e) Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích

f) Pojištění škod na plavidlech

U tohoto pojištění také rozlišujeme pojištění škod na plavidlech vnitrozemských a námořních.

g) Pojištění přepravovaných věcí vč. zavazadel a jiného majetku

h) Pojištění škod na majetku jiném než v bodech c až g

Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 vzniklých krupobitím nebo mrazem anebo jinými příčinami (např. loupeží, krádeží nebo škody způsobené lesní zvěří), nejsou-li tyto příčiny zahrnuty v odvětví č. 8, včetně pojištění škod na hospodářských zvířatech způsobených nákazou nebo jinými příčinami.⁴⁵

i) Pojištění jiných škod na majetku jiném než v bodech c až g

Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3 až 7 způsobených:

(37)

46 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

a) požárem, b) výbuchem, c) vichřicí,

d) přírodními živly jinými než vichřicí (např. blesk, povodně, záplavy), e) jadernou energií,

f) sesuvem nebo poklesem půdy.⁴⁶ j) Pojištění odpovědnosti za škodu

Toto pojištění vyplývá z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla, z provozu drážního vozidla nebo z činnosti dopravce. Patří do povinného pojištění v České republice.

k) Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z leteckého dopravního prostředku

Do pojištění za škodu vyplývající z leteckého dopravního prostředku můžeme zahrnout i pojištění dopravce.

l) Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví plavidla

U tohoto pojištění se rozlišuje námořní a vnitrozemské plavidlo a také sem můžeme zahrnout i pojištění dopravce.

m) Všeobecné pojištění odpovědnosti za jiné než v bodech j až l

Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu jinou než uvedenou v odvětvích 10 až 12, což jsou předchozí tři oddíly. Do tohoto pojištění můžeme zahrnout odpovědnost za škodu na životním prostředí, odpovědnost za škodu způsobenou jaderným zařízením, odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku a ostatní.

(38)

47 Pojištění záruk. Popis produktu [online]. Rhapsody Insurance s.r.o. [cit. 2016-02-04]. Dostupné z: http://www.rhapsodyinsurance.cz/Menu-Produkty-a-sluzby-Pojisteni-zaruk-Popis-produktu/168/.

n) Pojištění úvěru

Pojištění úvěru se používá při potřebě klienta o zajištění svého úvěru. Úvěr může být vývozní, splátkový, hypoteční či zemědělský. Dále toto pojištění použijeme v případě obecné platební neschopnosti.

o) Pojištění záruky (kauce)

V tomto případě si můžeme pojistit záruku, a to přímou záruku nebo nepřímou záruku.

Přímá záruka vzniká na základě smlouvy o pojištění záruk uzavřené mezi pojistitelem na straně jedné a klientem jako pojištěným a příkazcem na straně druhé vystaví pojistitel přímou záruku bezprostředně ve prospěch beneficienta.⁴⁷

p) Pojištění různých finančních ztrát

U tohoto pojištění můžeme pojistit ztráty vyplývající z výkonu povolání, z nedostatečného příjmu, ze špatných povětrnostních podmínek, ze ztráty zisku, ze stálých nákladů, z nepředvídaných obchodních výdajů, ze ztráty tržní hodnoty, ze ztráty pravidelného zdroje příjmu, z jiné nepřímé obchodní finanční ztráty nebo z ostatních finančních ztrát.

q) Pojištění právní ochrany

Pojištění právní ochrany se snaží zmírnit náklady klientům a podporuje klienty při prosazení jejich právních zájmů.

r) Pojištění pomoci osobám v nouzi mimo bydliště

Pod tímto pojištěním si můžeme představit pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého bydliště, včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním (asistenční služby).

(39)

Tabulka 2 Neživotní pojištění celkem (v tis. Kč a počty)

Rok 31. 12. 2013 31. 12. 2014 30. 09. 2015

Počet smluv 19 252 293 20 380 368 21 253 496

Počet nově uzavřených smluv 10 737 654 10 889 163 8 302 286 Počet nahlášených pojistných

událostí

1 672 707 1 646 514 1 327 313 Počet nevyřízených pojistných

událostí

418 789 451 903 458 829

Předepsané hrubé pojistné 85 002 281 86 735 751 69 159 525 Předepsané hrubé pojistné u nově

uzavřených smluv

22 782 908 22 547 405 16 677 187 Předepsané pojistné, očištěné od

zajištění

59 003 054 60 527 087 48 737 962 Hrubá výše nákladů na pojistná

plnění

49 241 414 46 709 354 35 646 377 Pořizovací náklady na pojistné

smlouvy

14 911 451 15 385 016 11 792 992 Náklady na provize

zprostředkovatelům

6 630 605 7 117 981 5 587 329 Technické rezervy celkem (hrubá

hodnota)

104 296 087 110 206 962 113 765 929 Technické rezervy celkem (čistá

hodnota)

74 361 151 79 852 267 81 500 751

Zdroj: vlastní zdroj, informace z ČNB

V této tabulce jsem shrnula statistické údajé a informace týkající se odvětví neživotního pojištění za rok 2013, 2014 a údaje, které se vztahují k roku 2015, konkrétně od začátku roku do září 2015. Jsou zde znázorněny počty smluv, počty pojistných událostí, předepsaných hrubých pojistných, výše nákladů a technických rezerv souvisejících s neživotním pojištěním. Tyto informace jsou každoročně aktualizované a zveřejněné na webových stránkách České národní banky. Pro rok 2015 jsem musela použít data ze září tohoto roku, jelikož na webových stránkách České národní banky prosincová data nebyla ještě znázorněna.

(40)

4. Pojištění odpovědnosti

Pojištění odpovědnosti je v České republice nejrozšířenějším pojištěním, a to z toho důvodu, že do něj řadíme podskupinu pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla, nejčastěji nazývané jako povinné ručení. Už z názvu povinné ručení vyplývá, že se jedná o pojištění, které je ze zákona nutné mít sjednané, pokud vlastníme jakékoliv vozidlo, které se pohybuje na pozemních komunikacích. U tohoto pojištění hradí pojistitel v případě škodné události škodu, která vznikne třetí osobě na jeho majetku, zdraví, popřípadě pokud vznikne finanční újma poškozenému.

Z pojištění odpovědnosti dle NOZ má pojištěný právo, aby za něj při sjednání pojištění uhradil pojistitel újmu, kterou způsobil jiné osobě. Nahrazená újma by měla být v rozsahu a ve výši, která je sjednaná v pojistné smlouvě, popřípadě zákonem. Jedná se o pojištění škodové, nikoliv obnosové.⁴⁸

Pokud má pojistník sjednané škodové pojištění, má pojistitel povinnost uhradit škodu, která vznikla další osobě a zároveň je tímto pojištěním dorovnán úbytek na majetku, který vznikl při pojistné události.⁴⁹

V případě, že dojde ke škodné události, musí pojistník bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli, že k této škodě došlo a že poškozený uplatnil právo náhrady škody vůči pojistníkovi. Pokud je v souvislosti s pojistnou událostí proti pojistníkovi zahájeno trestné řízení, je ze zákona povinnen sdělit pojistiteli, kdo je jeho zástupcem, stejně jako průběh a výsledek tohoto řízení.⁵⁰ Pojistitel má právo škodnou událost projednat, prošetřit a požadovat po pojistníkovi veškeré identifikační údaje a zákonné náležitosti pojistné smlouvy.⁵¹

48 § 2861 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

(41)

Pokud nebyl sjednán v pojistné smlouvě limit, je pojistitel nucen uhradit poškozenému plnou výši škody. V případě, že pojistník uhradil škodu poškozenému a na náhradu vzniklé škody se vztahuje pojištění, které má pojistník sjednáno, má právo požadovat po pojistiteli náhradu škody. Pojistitel má povinnost, při splnění všech podmínek, uhradit pojistníkovi náklady dle pojistné smlouvy.⁵²

Pokud pojistník či pojištěný způsobil pojistnou událost pod vlivem alkoholu či jiných omamných látek, má pojistitel právo požadovat náhradu škody, kterou za pojištěného zaplatil. Pojistitel však nemá právo požadovat náhradu škody, obsahoval-li omamnou látku či alkohol lék, který byl pojištěnému předepsán, a zároveň nebyl pojištěný informován o jeho negativních důsledcích.⁵³

V následujících podkapitolách se zaměřím na pojištění odpovědnosti, které se týká především odpovědnosti podnikatelů, firem, vedoucích pracovníků a zaměstnanců.

4.1 Pojištění odpovědnosti podnikatelů a firem

Pojištění odpovědnosti si subjekty sjednávají, aby pokryly rizika, která mohou nastat v případě, že způsobí škodu třetí osobě, jak na zdraví, tak i na majetku, popřípadě pokud subjekt způsobí třetí osobě finanční újmu.

Předmětem pojištění odpovědnosti je právní vztah, pojistnou událostí se rozumí nahradit škody vzniklé třetí osobě.

V případě, že subjekt zavinil škodu třetí osobě a za tuto škodu zodpovídá, dochází dle právních norem k odškodnění těchto položek:

 ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti,

 náhrada ztráty výdělku po ukončení pracovní neschopnosti,

 ztráta důchodu,