Technická univerzita v Liberci
FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Katedra: Tělesné výchovy
Studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Sportovní management
PROJEKT STOLNĚ-TENISOVÉHO
SOUSTŘEDĚNÍ PRO DĚTI ŠKOLNÍHO VĚKU THE PROJECT OF THE TABLE-TENNIS CAMP
FOR CHILDREN OF SCHOOL AGE
Bakalářská práce: 13–FP–KTV– 427
Autor: Podpis:
Jan Šindelář
Vedoucí práce: Doc. PaedDr. Aleš Suchomel, Ph.D.
Konzultant: Ing. Jiří Braňka Počet
stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh
59 0 0 4 12 1
V Liberci dne: 1. 12. 2012
Čestné prohlášení
Název práce: Projekt stolně - tenisového soustředění pro děti školního věku
Jméno a příjmení autora: Jan Šindelář
Osobní číslo: P07000917
Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo.
Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.
Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložil/a elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.
V Liberci dne: 1. 12. 2012
Poděkování
V první řadě bych rád poděkoval Doc. PaedDr. Aleši Suchomelovi, Ph.D. za jeho čas a odborné vedení. Dále děkuji trenérům Bohumilu Vožickému, Jindřichu Panskému a manažerovi TTC ELLIZA Praha, Ing. Jiřímu Braňkovi za poskytnuté materiály, rady a konzultace, které umožnily podrobnější zpracování práce. Na závěr nesmím zapomenout na veliký dík rodičům, kteří mi umožňují studium na vysoké škole a všem přátelům, kteří mě v práci podporovali a motivovali.
ANOTACE
Předmětem práce je vypracování projektu stolně-tenisového soustřední pro děti školního věku.
Práce ve své teoretické části seznamuje čtenáře s charakteristikou a historií stolního tenisu ve světě a v Čechách, s teorií stolního tenisu a s principy sportovní přípravy ve stolním tenise s přihlédnutím ke specifikám věkového období frekventantů.
Práce se dále zabývá možností získávání finančních prostředků s podrobnějším rozvedením problematiky sponzoringu.
Výsledkem je srovnání teoretických východisek týkajících se zajištění finančních prostředků pro sportovní oddíly, s hlavním důrazem na sponzoring, včetně návrhu programu, především důkladná organizace a zajištění letního stolně-tenisového soustředění dětí školního věku.
Klíčová slova: trénink, výkon, koordinace, pohyb, rovnováha, schopnosti, sponzoring, stolní tenis
The project of the table-tennis camp for children of school age
ANOTATION
The subject of this bachelor´s dissertation is a preparation of a project of table- tennis training camp for children of school age.
The theoretical part of my dissertation acquaintains the readers with the characteristics and history of table tennis sport in the world and in our country, with the theory of the table tennis game and the principles of the sport trainings in the table tennis with regard to the particularities related to the age of the participants. This dissertation also focuses on the possibilities of raising of financial funds and describes in details the issue of sponsoring.
The main part of the thesis, which is the preparation of the project of the training camp itself, is based and results from the theory of the sport management and application of its methods.
The final outcome of this bachelor´s dissertation shall be especially, apart from the theoretical grounds related to the procurement of the financial means for sport clubs with the main emphasis on sponsoring, the detailed „manual“ on organization and preparation of the summer table-tennis training camp for children of the school age, including the plan of possible program of such camp.
Keywords: training, power, coordination, movement, balance, skills, sponsorship, table tennis
OBSAH
1. CHARAKTERISTIKA STOLNÍHO TENISU...11
1.1 Charakteristika stolního tenisu ...11
1.2 Historie stolního tenisu...12
1.3 Pravidla stolního tenisu ...14
2. CHARAKTERISTIKA VĚKOVÉHO OBDOBÍ Z HLEDISKA SPORTOVNÍHO TRÉNINKU...17
2.1 Mladší školní věk (6 – 11 let)...18
2.2 Starší školní věk (12 – 15 let)...18
3. SPORTOVNÍ PŘÍPRAVA VE STOLNÍM TENISE ...20
3.1 Respektování věkových zákonitostí vývoje organismu a osobnosti ...20
3.2 Všestrannost...21
3.3 Kondiční příprava...22
3.4 Rychlostní schopnosti...22
3.5 Koordinační schopnosti...22
3.6 Silové schopnosti...23
3.7 Vytrvalostní schopnosti...23
4. MOŽNOSTI ZÍSKÁVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ...24
4.1 Příjmy z podnikatelské činnosti...24
4.2 Příjmy ze sponzoringu ...25
4.3 Příjmy plynoucí sportovním klubům ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje a rozpočtu obce...25
4.4 Příjmy ze zdrojů ČSTV ...26
4.5 Další příjmy ...26
4.6 Granty...27
5. SPONZORING ...28
5.1 Definice sponzoringu...28
5.2 Sponzorská smlouva...31
5.3 Smlouva o reklamě...32
5.4 Darovací smlouva...32
5.5 Sponzorská smlouva a smlouva darovací – práva a povinnosti...33
6. VYUŽITÍ STOLNĚ-TENISOVÉHO SOUSTŘEDĚNÍ VE SPORTOVNÍ PŘÍPRAVĚ ...35
7. VLASTNÍ PROJEKT STOLNĚ–TENISOVÉHO SOUSTŘEDĚNÍ PRO DĚTI ŠKOLNÍHO VĚKU...40
7.1 Postup při realizaci projektu...40
7.2 Konkretizace jednotlivých dílčích úkolů...41
7.3 Finanční analýza soustředění...45
7.4 Vzorový program jednoho dne soustředění...47
7.5 Harmonogram kondiční přípravy ...49
7.6 Harmonogram herní přípravy...52
7.7 Závěrečný turnaj...55
8. ZÁVĚR...57
9. SEZNAM ZDROJŮ...59
10. PŘÍLOHY...60
ÚVOD
Tématem mé bakalářské práce je projekt stolně-tenisového soustředění pro děti školního věku.
Stolní tenis je jedním z nejrozšířenějších sportovních odvětví ve světě. Jeho obliba spočívá především v tom, že jej lze hrát od útlého mládí až do pozdního věku v závislosti snad pouze na fyzické zdatnosti, zájmu a sportovní úrovni.
Je to sport s bohatou tradicí a širokým hráčským zázemím, a to jak na úrovni amatérské, tak na úrovni špičkové, profesionální.
Právě na zmíněnou amatérskou úroveň je zaměřena tato bakalářská práce, která by měla přispět k úsilí o trvalé zvyšování úrovně těch nejmenších adeptů stolního tenisu. K tomu se vztahuje zvolené téma, při jehož zpracování chci poukázat na možnosti zvyšování výkonnosti prostřednictvím projektu stolně-tenisového soustředění.
Vedle nejdůležitějšího úkolu této mé práce, tedy vypracování podrobného
„návodu“ na organizaci a zajištění letního stolně-tenisového soustředění pro děti, včetně návrhu programu takového soustředění, jsou její důležitou součástí teoretická východiska ve vztahu k zajištění finančních prostředků pro sportovní oddíly, s hlavním důrazem na sponzoring.
Hlavní přínos této práce by měl spočívat v podrobném návodu na organizaci a zajištění letního soustředění s přihlédnutím nejen k ekonomické stránce akce, ale i k obsahové náplni soustředění s důrazem na organizaci kondiční přípravy a herní přípravy tak, aby soustředění představovalo maximální přínos pro jeho účastníky v nadcházející soutěžní sezoně.
Obecnost projektu soustředění by měla být taková, aby tohoto projektu mohlo být využito při určité modifikaci na konkrétní podmínky i v jiných oddílech.
Pro vytvoření optimálního modelu je využito srovnání mezi již uskutečněnými akcemi podobného typu, analýza kladů a záporů při přípravě a vlastní realizaci soustředění a následně pak stanovení optimálních podmínek pro realizaci připravovaného soustředění zapracovaných do projektu.
Při zpracovávání tématu jsem měl na zřeteli hlavně finální přínos pro účastníky soustředění, zejména podchycení zájmu o stolní tenis, příp. jeho rozvoj, zvýšení fyzické zdatnosti, získání a upevnění potřebných hracích návyků vč. úderové techniky, taktického vedení hry, získávání rychlosti a dynamiky.
Je třeba také najít nejoptimálnější variantu počtu účastníků, délku trvání soustředění a místo konání, jak z hlediska výdajů, tak zejména z hlediska vybavenosti potřebným zařízením, vč. tělocvičny, terénu pro běhy, sauny, bazénu atd.
Významnou součástí práce je ekonomická analýza, ze které vyplynou nároky na hmotné, personální a finanční zdroje připravované akce. Práce se bude zabývat i otázkou zajištění finančních prostředků pro akci tohoto druhu s podrobnějším zaměřením na sponzoring.
1. CHARAKTERISTIKA STOLNÍHO TENISU
1.1. Charakteristika stolního tenisu
Stolní tenis patří k vůbec nejrychlejším sportům. Celosvětově patří k absolutně nejrozšířenějším sportům, a to jak na závodní, tak i na rekreační úrovni. Je to též velice komplexní sport, ve kterém kromě fyzických předpokladů a úderové techniky záleží také výrazně na psychice, schopnosti soustředění a taktické vyspělosti hráče. Na vyšší úrovni patří stolní tenis k fyzicky, silově a pohybově velmi náročným sportům. Naopak na nižší a rekreační úrovni lze „pinec“ provozovat při nevelkých nárocích na fyzickou kondici. Ze všech ostatních raketových sportů je pro stolní tenis charakteristická celá řada úderů a technických fines, založených na rotaci míčku. Právě toto umění číst a využívat rotace míčku vyžaduje dlouholetý trénink a herní zkušenosti.
Stolní tenis je individuální sport hraný v krytých halách na „stolech“. Hlavním úkolem hráče stolního tenisu je zahrát míček přes síťku tak, aby jej soupeř nemohl vrátit nebo aby mu vrácení míčku činilo co největší potíže. Stolní tenis je sport individuální, který je vhodný pro muže i ženy všech věkových kategorií. Svým pojetím odpovídá v rekreační formě fyzicky méně náročným sportům, avšak technickou náročností a požadavkem na rychlou reakci patří mezi sporty nejvíce náročné. Díky své tradici a poměrně malé náročnosti na prostor se „ping-ponng“ stal doplňkem mnoha rekreačních zařízení (táborů, koupališť, rekreačních center, chalup atd.). Jednou z jeho výhod je určitě celoroční možnost hraní, jelikož se jako jeden z mála sportů hraje v uzavřených prostorách. V dnešní době je relativně snadné a málo nákladné si stolní tenis kdykoliv zahrát.
1.2. Historie stolního tenisu
1.1.1. Celosvětová historie stolního tenisu
Stolní tenis se vyvinul ze společenské hry, která byla kolem roku 1880 přivezena z Číny do Velké Britanie, kde se rychle popularizovala a kde byl postaven základ jejího postupného proniknutí do celé Evropy i do USA. Její hlavní výhodou byly malé nároky na prostor i nízká cena vybavení.
Za rok definitivního přerodu stolního tenisu v mezinárodně uznávané sportovní odvětví je považován rok 1926, kdy byla založena Mezinárodní federace stolního tenisu, jejímiž zakládajícími členy byly Německo, Maďarsko, Rakousko a Švédsko, ke kterým se brzy připojila většina evropských zemí včetně Československa a kolébky tohoto sportu – Anglie. Od roku 1926 po dobu deseti let vládlo světovému stolnímu tenisu Maďarsko v čele s nejslavnějším představitelem Viktorem Barnou.V roce 1988 byl stolní tenis zařazen na program letních olympijských her. Tím vyvrcholila snaha Mezinárodní federace stolního tenisu, aby se tento populární sport dostal mezi olympijské sporty.
Na vývoji tohoto sportu se výraznou měrou podílelo i ukončení experimentů s potahy pálek, které byly standardizovány a byly tak odstraněny nejkřiklavější úpravy potahů např. potahy z tlusté pěnové houby, které v době začátku jejich používání vytvářely pro soupeře takřka nevypočitatelné rotace.
1.1.2. Stolní tenis u nás
V Čechách byli prvními průkopníky ping-pongu tenisté a šermíři. Oficiální začátek stolního tenisu v ČR je spojován s datem 18. 3. 1925, kdy byl v Praze založen Ústřední výbor stolního tenisu, který sdružoval devět klubů. Počínaje tímto datem se začala budovat celá organizační struktura, která zaznamenala nárůst nových oddílů.
Stolní tenis se začal hrát takřka v každé obci. [13]
Za počátek zlaté éry československého stolního tenisu je považován rok 1932, kdy družstvo mužů, v čele se Stanislavem Kolářem, přivezlo zlatou medaili z mistrovství světa. I následujících 20 let dosahovali naši stolní tenisté, mezi nimiž dominoval Bohumil Váňa a Marie Kettnerová, později pak Ivan Andeadis, Ladislav Štípek, Václav Tereba a další, vyznaných úspěchů. [13]
Současná úroveň českých stolních tenistů nedosahuje tak úplně úrovně hráčů vyspělých „ping-pongových“ zemí. Hlavní roli hrají zejména Asiaté, jejichž nadvládu dokazují zejména úspěchy na mezinárodním poli.
Na bouřlivý vývoj stolního tenisu ve světě i v Čechách musela reagovat i organizační struktura stolního tenisu, která vznikala, resp. se rozšiřovala na úrovni okresů, krajů a pro vrcholový sport pak na celostátní úrovni.
Vzhledem k pozornosti, která je rozvoji mládežnického stolního tenisu věnována, jsou velmi pečlivě organizovány i soutěže, počínaje kategorií nejmladšího žactva, přes soutěže mladších, starších žáků, až po soutěže juniorů. Velký důraz se klade na to, aby každý oddíl měl mládežnická družstva zapojená dle podmínek a hrací úrovně do struktury soutěží, které jsou řízeny regionálními příp. celostátními orgány.
[7;10]
Z tohoto důvodu se každý oddíl snaží získávat nové zájemce o stolní tenis, a proto nábor ve školách i v jiných organizacích patří k trvalé práci funkcionářů.
1.2. Pravidla stolního tenisu
Podkapitola byla zpracována podle publikace……… [13]
1.2.1. Hrací vybavení
Stůl má tvar obdélníku o délce 274 cm, šířce 152,5 cm a výšce 76 cm nad hrací plochou. Síťka je vysoká 15,25 cm, skládá se ze stojanů a vlastní síťky. Míček je kulatý o průměru 40 mm a těžký cca 2,35 – 2,63 g. Může mít bílou, žlutou nebo oranžovou barvu a musí být matný. Pálka může být jakékoliv velikosti, tvaru i hmotnosti. Pálka se musí skládat z 85 % přírodního dřeva a musí být pokryta schváleným potahovým materiálem
1.2.2. Utkání
Podání: míček leží volně a nehybně na natažené dlaní volné ruky, musí být nadhozen minimálně 16 cm vysoko, a to z důvodu výšky síťky. Míček i pálka musí být po celou dobu pohybu nad úrovní hrací plochy a za koncovou čarou hrací plochy.
Vrácení míčku spočívá v odehrání míčku tak, aby přeletěl síťku, a to buď přes nebo zboku, tzn. okolo stojanu síťky, a následně se dotkl soupeřovy strany hrací plochy.
Nový míč rozhodčí nařídí v případě, že se míček při podání dotkne síťky anebo při nepřipravenosti protihráče či jiných okolnostech.
Sadu vyhraje hráč nebo dvojice, který(á) dosáhne 11 bodů. V případě, že oba hráči nebo obě dvojice získají 10 bodů, zvítězí ten, který první získá o 2 body více, např. 12 ku 10.
Zápas se obvykle hraje na 3 vítězné sady s výjimkou všech mistrovství (MČR, ME nebo MS, turnajů Pro Tour a v případě mládežnických kategorií, kdy se hráč nebo hráčka dostane na bodovacím turnaji mládeže mezi nejlepší šestnáctku.
1.2.3. Vybavení hráče
Nejdůležitějším z hlediska vybavení hráče stolního tenisu je pálka, míček, vhodná obuv a nesmíme zapomenout na prostředí, v jakém se hraje.
Herní řád stolního tenisu definuje kritéria heren k jednotlivým soutěžím. Mezi tato kritéria patří osvětlení herny, výška stropu a velikost hracího prostoru.
Pravidla nedefinují, na jakém typu podlahy by se mělo hrát. V praxi je možné se setkat s několika druhy podlah; mezi nejčastější patří parkety a PVC. Pálka pro stolní tenis je definována pravidly stolního tenisu. Hráč má možnost výběru z velkého množství „dřev“ a potahů, které odpovídají kritériím a jsou schváleny mezinárodní federací (ITTF). Každý hráč si může zvolit druh „dřeva“ a potahů podle způsobu svojí hry (útočník, obranář). Vlastnosti „dřeva“ určují tato hlediska: váha, pružnost, kontrola, použitý materiál, herní vlastnosti. Vlastnosti potahů jsou dány jejich tloušťkou, materiálem a herními vlastnostmi (rychlost, rotace, kontrola míčku). Vhodná kombinace obou dvou parametrů, tzn. „dřeva“ a potahů, může kladně ovlivnit výslednou hru a hlavně výsledky hráče [8].
1.2.4. Soutěžní řád stolního tenisu pro mládežnické kategorie
a) Členění mládežnických soutěží:
• podle svého zaměření funkce a účelu
• podle územního rozsahu
• podle způsobu uspořádání
• podle způsobu soutěžení
• podle věkových kategorií
b) Členění podle věkových kategorií:
• soutěže nejmladšího žactva
• soutěže mladšího žactva
• soutěže staršího žactva
• soutěže dorostu
• soutěže juniorů do 21 let
c) Členění po disciplínách:
• dvouhra
• čtyřhra
• smíšená čtyřhra
• soutěže družstev
2. CHARAKTERISTIKA VĚKOVÉHO OBDOBÍ Z HLEDISKA SPORTOVNÍHO TRÉNINKU
Až do dospělosti se člověk v mnoha směrech mění. Jestliže má být trénink dlouhodobě úspěšný, nemůžeme tyto poznatky zvláště v přípravě dětí a mládeže zanedbávat. Měli bychom důsledně odlišovat trénink dětí, dospívajících a dospělých.
Pro vlastní trénink to znamená vědomě rozdělit dlouhodobou přípravu na fázi základního, specializovaného a vrcholového tréninku. [3]
Prvořadým úkolem musí být celkový harmonický rozvoj osobnosti, upevnění zdraví a podporování přirozeného tělesného a psychického vývoje. Výkon ve stolním tenise nebude hlavním záměrem, k němuž se soustřeďuje veškeré tréninkové úsilí, musí se posuzovat jako určitá perspektiva do budoucna, neměl by být výlučnou hodnotou v životě sportovce. Momentální výkon sportovce nelze považovat za jediné kritérium správnosti tréninku, musíme posuzovat celkový stupeň rozvoje v mnohem širším okruhu (držení těla, úroveň obratnosti, pohyblivosti, vytrvalosti atd.)
Je zapotřebí vytvořit návyk na pravidelný trénink, vypěstovat a posilovat k němu trvale kladný vztah, tréninkovými požadavky zvyšovat celkovou odolnost a v neposlední řadě rozvíjet kladné morální a volní vlastnosti. U dětí školního věku se musíme zaměřovat a dostatečně v tréninku dbát na rozvoj všestrannosti. U tohoto věkového období je to prostředek, jak alespoň z části kompenzovat vliv specializace, tomu odpovídá velmi široký výběr tréninkových prostředků i střídání prostředí, kde se trénuje. V tomto období se klade zvláštní důraz na obratnost [4;3]
Trénink by měl být pro děti co nejpestřejší, jinak se na něj nebudou těšit, a mohli by ztratit zájem. Trénink by se měl ve specializaci orientovat výhradně na osvojování techniky a její správné počáteční ovládnutí, abychom předešli pozdějšímu přeučování. V žádném případě nestavíme na první místo u této kategorie vysoký výkon, který je výsledkem také kondiční, taktické a psychické připravenosti. Tato etapa má v pozdějším sportovním vývoji mimořádnou důležitost, závisí na ní totiž možnosti tréninku v pozdějších letech. Chybí li potřebný pohybový základ, vidina dalšího výkonnostního růstu se oslabuje [7].
2.1.Mladší školní věk (6 – 11 let)
Tento věk se vyznačuje plynulostí růstu všech orgánů. Krevní oběh, plíce a ostatní vnitřní orgány se mění úměrně s výškou i hmotností jedince. Roste celková odolnost dětského organismu. Kostra není zdaleka vyvinutá a ani zakřivení páteře není trvalé, proto by se mělo dbát na dobré držení těla. V tomto období u dětí se značně rozvíjí paměť a představivost. Při myšlení se dítě spíše soustřeďuje na jednotlivosti a souvislosti mu unikají. Děti jsou charakteristické impulsivností a přechody z radosti do smutku a naopak. Slabě je zatím vyvinuta vůle, proto dítě nedokáže dlouhodobě sledovat cíl a soustředit se plně na trénink, proto by se měl ubírat částečně i zábavnou cestou. Věkově jsou děti už dostatečně psychicky i tělesně vyvinuté k osvojování pohybových dovedností nejrůznějšího druhu, toto období je mnohými označováno jako nejpříznivější učební léta. Z hlediska tréninku je toto období dobré pro rozvíjení koordinačních schopností, pohyblivosti a rychlostních schopností. Pohybová výkonnost v tomto období roste, nejsou zde větší rozdíly mezi děvčaty a chlapci. V tréninku by měl dominovat herní princip, a to z důvodu, že děti kladou důraz na samotnou hru.
Porážky by neměly být důvodem pro nadávky či trestání jak ze strany trenéra tak i rodičů [9;3].
2.2. Starší školní věk (12 – 15 let)
Pro toto období jsou typické nerovnoměrné biologické změny, které se odrážejí v psychologickém vývoji. Intenzivní rozvoj tělesného a duševního dospívání probíhá u děvčat zhruba do 17 let u chlapců pak do 18 let. Hlavním problémem puberty je, že v relativně krátkém období dochází k zásadním změnám ve vnitřním prostředí organismu. V důsledku hormonálních procesů v těle se urychluje růst, výrazněji se mění hmotnost a výška těla. Hlavní důsledek pro sport je, že vzestup pohlavních hormonů výrazně zvyšuje svalovou sílu, tomu však nejsou současně uzpůsobeny šlachy, vazy a zejména jejich úpony. Celkově se puberta projevuje v menší pohybové koordinaci, v jakési neohrabanosti. Nerovnoměrný tělesný vývoj ovlivňuje pohybové možnosti, v přímé souvislosti s tím pokračuje přirozený vzestup výkonnosti a s přibývajícím věkem se zvětšují rozdíly mezi chlapci a děvčaty.
Třebaže tělesná výkonnost mezi 11 – 15 lety zdaleka nedosáhla svého maxima, přizpůsobovací schopnost je dobrá a to umožňuje dětem v této věkové kategorii vhodné předpoklady pro trénink. Vývoj a růst pokračuje, sice spěje ke konci, ale ukončen zatím není.
Především osifikace kostí dále limituje výkonnost a zůstává omezujícím faktorem tréninku, přičemž právě odpovídající a systematická pohybová aktivita příznivě proces osifikace ovlivňuje. I když s nástupem puberty občas mohou vznikat určité obtíže s obratností a hlavně chlapci hůře zvládají složitější cvičení, zhruba do 13 let se proces pohybového učení, tj. osvojování nových a zdokonalování osvojených pohybů, uskutečňuje tak rychle a efektivně jako nikdy později. Dokonce se zdá, že pohyby naučené v této době jsou pevnější než ty, které se dítě učí později v dospělosti.
Tím by měla být dána i koncepce tréninku. Dále se prohlubuje rozvíjení obratnosti a ve stolním tenisu by se měl brát zřetel hlavně na prováděnou techniku. Období 12 – 15 let je velice významné ve smyslu získávání rychlostního základu, to je ovlivněno velkou tvárností nervového systému, který umožňuje komplexní rozvoj rychlostních schopností [3;9].
3. SPORTOVNÍ PŘÍPRAVA VE STOLNÍM TENISE
Soustavnější tréninková činnost začíná už kolem 6 až 7 roku věku dítěte.
Hlavním cílem přípravy dětí je vytvářet předpoklady pro pozdější trénink a výkon.
Trenér dětí musí dbát na to, aby omezoval možná rizika sportování a vyhnul se poškození svých svěřenců, a to jak po stránce fyzické, tak i psychické. Fyzické poškození je snadno zjistitelné (např. skolióza páteře) a mohlo by mít závažné důsledky pro další vývoj dítěte. Psychické poškození je neméně vážné, ale jeho diagnostika je často obtížnější než v případě fyzického poškození. Hlavní rozdíly v přípravě dětí spočívají
• respektování věkových zákonitostí vývoje organismu a osobnosti
• ve vysokém podílu všestrannosti v přípravě
• zachování perspektivnosti přípravy
3.1. Respektování věkových zákonitostí vývoje organismu a osobnosti
Zákonitosti ontogeneze se v prvé řadě odráží ve znalostech senzitivních období vývoje motoriky a v jejich dodržování. Senzitivní období jsou časové úseky ve vývoji dítěte, kdy můžeme počítat s lepšími přirozenými předpoklady pro rozvoj určité schopnosti než v jiném věku. [3]
Období mladšího školního věku je senzitivní hlavně pro schopnosti koordinační a rychlostní. V tomto věkovém období, kdy je přirozené zvyšování silových schopností, je možné stimulovat zčásti i schopnost akcelerace i rychlost lokomoce. Pro trénink je možné zařazovat i dynamicko rychlostně silové cvičení bez doplňkového odporu.
Období staršího školního věku je zpočátku ještě příznivé pro stimulaci koordinačních schopností a pro rychlostně silová cvičení. Později můžeme při tréninku stále více stimulovat vytrvalostní, rychlostní a silové schopnosti. [9]
a) vysoká efektivita tréninku
• základní koordinace pohybu (6 – 8 let)
• kombinace pohybů (7 – 10 let)
• rovnováha (8 – 13 let)
b) střední efektivita tréninku
•správné a rychlé reakce (7 – 11 let)
•rychlost frekvence pohybu (7 – 10 let)
•pohyblivost (7 – 10 let) [3]
3.2. Všestrannost
Cílem tréninku je vytvořit co nejširší možnosti pohybového spektra, ze kterého můžeme v rámci tréninku dětí čerpat i v pozdějších obdobích dlouhodobého tréninku.
Význam tohoto zaměření je všeobecně rozvíjející. Cvičení zajišťuje především přirozený rozvoj, je také prostředkem upevňující zdraví a stává se výrazným činitelem pro pozdější specializovanou činnost a výkonnost a v neposlední řadě zvyšuje celkovou odolnost organismu. Všestrannost tréninku je charakterizována širokou nabídkou různorodých pohybových činností – čím rozmanitější, tím lepší. [3]
Druhy všestrannosti:
a) všeobecná (obecná), která využívá pro trénink co nejširší okruh pohybových činností, např. gymnastika, plavání, atletika, sportovní hry atd.
b) specializovaná, která využívá tréninkové prostředky, jejichž charakter bývá podobný činnosti, o kterou při tréninku především jde. [3]
3.3. Kondiční příprava
Kondiční příprava by se měla zaměřovat vždy na stimulaci všech pohybových schopností, nelze tudíž zanedbávat žádnou z nich. Období mladšího a staršího školního věku je ideální pro rozvoj rychlostních a koordinačních schopností, a proto by na ty pohybové schopnosti měl být kladen zvláštní zřetel. To ovšem neznamená, že by u dětí měly být ostatní schopnosti opomíjeny, ale je rozhodně důležité respektovat obecné věkové zákonitosti, a to jak v objemu a intenzitě, tak i ve výběru cvičení a metod. Tato koncepce má vliv na vytvoření základů pro pozdější kondiční trénink speciálního zaměření. Kondiční přípravu je nejlepší realizovat například v přírodě a s co největší pestrostí. [9]
3.4. Rychlostní schopnosti
Trénink by měl směřovat ke stimulaci všech rychlostních schopností a různých svalových skupin. Doba cvičení by měla být kratší než u dospělých a menší by měl být i počet opakování. Vhodnou formou pro zlepšení rychlostních schopností jsou například štafetové hry, překážkové dráhy (běhy proložené obratnostními prvky, starty z různých poloh, skoková cvičení atd.) Stimulace silových schopností by měla být prováděna minimálně jednou týdně, a to z důvodu poklesu aktivity rychlých svalových vláken. [3]
3.5. Koordinační schopnosti
Cvičení by se měla zaměřovat především na vytváření co nejširšího pohybového fondu. Ve věku mezi 7 – 10 lety dochází k nejrychlejšímu učení nových pohybů, tzv. „zlatý věk motoriky“ Důležitou roli hraje také fakt, že se děti ještě tolik nebojí provádět pohyby v prostoru – salta, přeskoky, přemety atd. V pozdějším věku okolo puberty už se o sebe děti bojí přece jenom více. Pro zlepšování koordinačních schopností můžeme využívat velké množství cvičení. Vhodné jsou všechny druhy překážkových drah, akrobatická cvičení, cvičení na orientaci v prostoru (trampolíny), cvičení na gymnastickém nářadí, sportovní hry atd. Koordinační schopnosti by se měly spojovat s rychlostí (např. štafetové hry). [3]
3.6. Silové schopnosti
Silové schopnosti mají v tomto věkovém období spíše podpůrný význam pro rychlostní a koordinační schopnosti. U malých dětí (přibližně do 12 let) v souvislosti s nízkou produkcí růstových a pohlavních hormonů lze silové schopnosti podporovat pomocí nenáročných cvičení kondiční gymnastiky, tím je myšleno cvičení s vlastním tělem bez odporů. S dětmi je možné a vhodné provádět také cvičení ve ztížených podmínkách – lokomoce ve vodě, písku apod. Až po dvanáctém roce je možné do přípravy zařazovat v určité míře i silová cvičení kondiční gymnastiky, přičemž je důležité, aby nebyla zatěžována páteř a přetěžovány velké klouby (kolena, kyčle atd.) Dále lze s dětmi provádět tzv. přirozené posilování (kliky, cvičení na nářadí, shyby apod.)
U dětí je vhodné se orientovat převážně na velké svalové skupiny (zádové, břišní, stehenní a ramenní svaly apod.) a přitom dbát pokud možno na zábavnou a pestrou formu cvičení. Po ukončení každého silového cvičení se doporučuje protahovat posilované partie a na konci každého cvičení provádět vyrovnávací cvičení. Pro děti je nejvhodnější metoda rychlostní a v nenáročné modifikaci metoda vytrvalostní. [3]
3.7. Vytrvalostní schopnosti
Vytrvalostí se rozumí schopnost provádět cvičení s nemaximální intenzitou co nejdéle, nebo po stanovenou dobu s co možná nejvyšší intenzitou. V souvislosti s vytrvalostí lze rovněž hovořit o schopnosti odolávat únavě. O stupni vytrvalostních schopností rozhoduje především výkonnost dýchacího a srdečně-cévního systému při přijímání a transportu kyslíku a energetických zdrojů do svalů. Dále rozhoduje metabolismus čili látková výměna a uvolňování energie ve svalu, produkce optimálních zásob energie a jejich mobilizace a využívání za přístupu kyslíku i při jeho nedostatku. Velkou roli hraje i hospodárnost orgánů. O úrovni vytrvalostních schopností rozhoduje i úroveň pohybové koordinace a stupeň rozvoje psychických předpokladů pro vytrvalostní charakter zatížení.
U vytrvalostních metod se většinou nedoporučují varianty intervalových metod, při kterých dochází k výraznější produkci laktátu. Děti mají relativně malou produkci enzymu fosfofruktokinázy, který podmiňuje toleranci k acidóze. Z toho důvodu není vhodné stimulaci anaerobně vytrvalostních schopností zařazovat před dvanáctým rokem. Nic nebrání vhodně stimulovat vytrvalostní schopnosti s aerobním základem.
Účelné jsou k tomu metody nepřerušovaného zatížení s intenzitou do 170 – 175 tepů za min. Jako zásadní prostředek může sloužit běh, mohou to být i hry, v nichž se bez přerušení rovněž střídá nižší a vyšší intenzita. [9]
4. MOŽNOSTI ZÍSKÁVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ
Hlavním problémem současného sportovního managementu je získávání finančních prostředků nutných pro úspěšný a zdárný chod sportovní organizace.
Existuje mnoho možností, jak může sportovní organizace finanční prostředky získat.
Občanská sdružení jako nejčastější právní forma většiny českých sportovních organizací splňují podstatu neziskových organizací. Nezisková organizace je subjekt, který nebyl založen za účelem podnikání. Neziskovým organizacím však není žádným předpisem stanoveno, že nemohou provozovat podnikatelskou činnost. Rozhodujícím však je, za jakým účelem je subjekt založen, což je posuzováno podle zakládacího dokumentu. [12]
4.1. Příjmy z podnikatelské činnosti
Příjmem z podnikatelské činnosti jsou např. příjmy z reklamní činnosti, pronájmu, prodeje občerstvení na zápase, hostinských služeb, z pořádání kulturních akcí (plesy, zábavy), z pořádání rekreačně – sportovních akcí, poradenských služeb, prodeje sportovního zboží, poskytování služeb v oblasti regenerace. Pro vykonávání podnikatelské činnosti, která nevyplývá z poslání organizace, musí nezisková organizace v každém případě získat živnostenské oprávnění. [1]
4.2. Příjmy ze sponzoringu
Tato forma financování se často objevuje ve výkonnostním sportu a také sportu pro všechny. Sponzor poskytuje zejména finance, sportovní vybavení, ubytovací služby, dopravu, automobily. Sponzorovaný tým nabízí zejména jako protislužbu reklamu na dresu, reklamu prostřednictvím inzerátů, opatření na podporu prodeje – autogramiády atd.
Tím, že např. sportovní klub disponuje jak sportovci, svými profesionálními odděleními, sportovními družstvy, pořádá sportovní akce atd., jde šířka poskytovaných proti výkonů do velkého rozmezí. V první řadě může klub nabídnout produkty, které vznikají prostřednictvím jeho sportovní činnosti: tzn. Nabídky různých tělovýchovných služeb, sportovních akcí a zvláštních akcí (soustředění). Dále pak je třeba vymezit, jaké má další nabídky, které se nevztahují přímo ke sportu – např. zprostředkovatelské služby, ubytovací služby atd. [12].
Nabídky proti výkonům:
a) reklama
b) členství v klubu c) zvláštní akce
d) tréninkový tábor s podnikateli
e) seminář o stolním tenise pro veřejnost [1]
4.3. Příjmy plynoucí sportovním klubům ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje a rozpočtu obce
Dotace – jsou to peněžní prostředky poskytované právnickým i fyzickým osobám na stanovený účel. Po vyčerpání dotace je organizace povinna doložit přehled o čerpání a použití prostředků a v případě nevyčerpání prostředků je povinna zbývající část vrátit.
Příspěvek – je možné ho poskytnout pouze fyzickým osobám. Příjemce nemá žádnou povinnost po vyčerpání prostředků dokládat naplnění účelu, protože je obecně zřejmý z daných skutečností [6;12].
4.3.1. Příjmy z rozpočtu kraje
V krajích jsou zřízeny jako orgán zastupitelstva výbory pro výchovu, v jejichž kompetenci je mimo jiné poskytovat dotace v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu.
Rada kraje má v kompetenci rozhodnout o poskytnutí dotace občanským sdružením působícím ve sportu a tělovýchově na jeden kalendářní rok [13].
4.3.2. Příjmy z rozpočtu obce
V zákoně o obcích je řada pravomocí, kterými může obec výrazně ovlivnit činnost sportovních organizací na svém území. Rozpočet obce se pro sportovní organizace může stát významným finančním zdrojem. Většinou se jedná o záležitosti individuální. Žádný z právních předpisů však obci neukládá konkrétní povinnost finančně podporovat rozvoj tělovýchovy a sportu na svém území. Sportovní manažeři a zastupitelé sportovních klubů působících na území obce by měli přesvědčit obecní orgány, že investice do tělovýchovy a sportu je sice investicí dlouholetou, ale výrazně důležitou, zvláště pak, pokud se týká dětí a mládeže [13].
4.4. Příjmy ze zdrojů ČSTV
Jedná se hlavně příjmy z podílů na zisku a z dividend, zejména pak prostředky čerpané od akciové společnosti Sazka z výnosů jí pořádaných loterií určených podle loterijního zákona na podporu tělovýchovy a sportu [7].
4.5. Další příjmy
• z vybraných členských příspěvků
• z prodeje vstupného v případě extraligových týmů
• z odstupného
• z výchovného
• z hostování
4.6.Granty
Grant je účelový příspěvek na veřejně prospěšný účel, který se obvykle získává ve více méně veřejné soutěži na základě předloženého projektu. Obvykle se tím míní podpora vědeckých, výzkumných, případně i kulturních a sportovních projektů, poskytovaná institucemi.
Přihláška k obdržení grantu se podává poskytovateli na předepsaném formuláři a ve sjednaném datu. Je-li projekt přijat, stává se žadatel řešitelem grantu, a pokud jej podával pomocí nějaké instituce, stává se jeho nositelem; pokud jej podával jako fyzická osoba, je sám nositelem.
Soutěž o získání grantu obsahuje určitá pravidla, nositel odpovídá za účetní správnost a řešitel za to, že projekt úspěšně uskuteční. O průběhu a výsledku projektu se podávají pravidelné zprávy, které poskytovatel grantu vyhodnocuje. Často si vyhrazuje právo průběh projektu sledovat a kontrolovat [13].
5. SPONZORING
V souvislosti s plánováním a organizací sportovního soustředění, resp. zajištění prostředků na pokrytí nákladů soustředění, a to jak v konkrétním či obecném slova smyslu, jsou jejich významným zdrojem případné dary od právnických a fyzických osob (podnikatelů i nepodnikatelů) a sponzorské příspěvky.
Mnohdy dochází k chybnému zaměňování pojmů dar, sponzoring, úhrada za reklamu apod. Základní rozdíl, je v tom, že dar je poskytnutí jednostranné výhody bez poskytnutí protihodnoty (někdo dá peníze a nic za ně nechce), zatímco sponzoring je jednáním, které přináší výhody oběma stranám takového vztahu. Tento rozdíl je velmi podstatný a jeho dopady jsou zejména v daňové oblasti. Úhrada za reklamu je pak ve své podstatě obchodní vztah, podle kterého je za úplatu zajišťována reklama [1].
5.1. Definice sponzoringu
Sponzoring můžeme definovat jako investování finančních nebo jiných prostředků do aktivit, jejichž potenciál je možno komerčně využít. Sponzoring je nástrojem tématické komunikace. Sponzor pomáhá sponzorovanému uskutečnit jeho akci, prostřednictvím čehož pak sponzorovaný zpětně pomáhá sponzorovi naplňovat jeho komunikační cíle. Není-li však posledně jmenovaná aktivita naplněna, nejedná se o sponzoring, ale o obyčejné dárcovství, které nemá s komerční komunikační aktivitou nic společného. Dárcovství je zaměřeno většinou na dobročinné aktivity. Sponzorství na rozdíl od dárcovství musí být komunikační aktivitou s jasně definovanými komunikačními a komerčními cíli. [6]
5.1.1. Cíle sponzorství
Komunikační nástroj sponzoring má díky své flexibilitě tu výhodu, že může být využit jako prostředek marketingové komunikace (tedy komunikovat produkt a značku), ale stejně tak může podporovat komunikační cíle společnosti. V případě cílů marketingové komunikace můžeme hovořit především o budování povědomí a image produktu či značky. Na rozdíl od některých ostatních aktivit komunikačního mix (především reklamy) je výsledek hůře měřitelný a dostavuje se se značným zpožděním.
Co se týče komunikačních cílů firmy, i zde je sponzoring důležitou aktivitou. Pomáhá totiž podporovat dobré jméno a image společnosti u různých cílových skupin. Může také napomáhat v interní komunikaci při budování vztahu k zaměstnancům.
Samozřejmě jedním z nejdůležitějších motivů pro sponzoring je zvýšení mediálního pokrytí [1].
5.1.2. Typy sponzoringu
Sponzoring má mnoho možností využití. Nejznámějším typem sponzorství jsou aktivity spojené s určitými událostmi. Firma může sponzorovat hokejové zápasy, týmy, hráče, dresy nebo sportovní vybavení, tenisové turnaje, stolní tenis. Stejně tak může firma finančně podporovat hudební festivaly, umělce, orchestry, kapely nebo třeba veletrhy. [6]
Specifickým typem sponzorství je sponzorské vysílání, které je v současné době (především v Evropě) na svém vrcholu. Jeho prostřednictvím může firma sponzorovat sportovní programy, předpovědi počasí, znělky nebo různé rodinné pořady.
Sponzorování aktivit (někdy označované též za mecenášství) je nejstarší aktivitou.
Firmy věnují peníze sportovním oddílům, klubům, školám, nemocnicím, spolkům apod. Musí však být zachována podmínka reciprocity, aby se sponzoring nezměnil v pouhé dárcovství [1].
5.1.3. Výhody sponzoringu
• komunikuje i s tou částí veřejnosti, kterou je jinými prostředky marketingové komunikace těžké zasáhnout,
• kontaktuje zákazníka v době, kdy má dobrou náladu a tím se zvyšuje i marketingový dopad na zákazníka,
• v případě pozitivní medializace sponzorované akce se sponzor dostane do širokého povědomí potencionálního i faktického zákazníka v pozitivním slova smyslu. [1]
5.1.4. Nevýhody sponzoringu:
• pokud si sponzor vybere nevhodnou akci nebo vybraná akce nemá pozitivní dopad či ohlas, může poškodit image firmy.
5.1.5. Formy poskytovaných podpor v oblasti sponzoringu:
• finanční podpora – peníze, ale třeba i slevy
• darování nebo zapůjčení movitých věcí
• poskytování služeb – logistická nebo technická podpora
• mediální podpora – poskytnutí reklamních ploch pro akci
5.1.6. Formy sportovního sponzoringu:
• sponzoring jednotlivců – převážně v oblasti vrcholového sportu
• sponzoring sportovních týmů – nejefektivnější je reklama na dresech sportovních týmů, tato forma sponzoringu je nejrozšířenější u kolektivních sportů, tým dostává finanční, ale i materiální podporu
• sponzoring sportovních akcí – sponzor platí část, ale i celou sportovní akci
• sponzoring sportovních klubů a svazů – tato verze je vhodná pro rekreační sport a sport v regionech [6]
5.2. Sponzorská smlouva
Ačkoliv písemné forma smluvního vztahu mezi sponzorem a sponzorovaným není zákonem vyžadována, rozhodně lze doporučit, aby sponzorská smlouva byla uzavřena písemně. Obsahové náležitosti nejsou právním předpisem přesně stanoveny (použijí se na ní obecná ustanovení o právních úkonech), ale protože se jedná o závazný smluvní vztah, měla by taková smlouva obsahovat dostatečně určité vymezení jeho obsahu, stanovení práv a povinností smluvních stran. [13]
Sponzorská smlouva by měla obsahovat:
• informace o smluvních stranách (užívá se běžného obchodního označení
• dodavatel/odběratel),
• částku a náležitostí jejího předání (v hotovosti; převod na účet),
• popis protiplnění,
• další ujednání (např. časové období, po které se předmět smlouvy bude uskutečňovat aj.),
• podpisy, datum a místo podepsání smlouvy.
Sponzorská smlouva tak oproti smlouvě darovací navíc obsahuje popis protiplnění (většinou se může jednat o umístění reklamy, vylepení reklamních samolepek, používání reklamního poutače na akcích, nošení triček s logem firmy na akcích apod.).
Stejně tak lze i doporučit, aby ve sponzorské smlouvě bylo obsaženo účelové vymezení příspěvku (sponzor si tak může zajistit, že jím věnované prostředky či věci budou použity výhradně na vymezenou činnosti nebo konkrétní projekt; sponzor si může ve smlouvě vymínit, že chce být informován o použití prostředků např. zasláním zprávy, předložením vyúčtování). [13]
5.3. Smlouva o reklamě
Často využívanou formu používanou v souvislosti s podporou určitého projektu, resp. jejím financováním, je obchodně právní vztah mezi subjektem, který finanční prostředky nebo jiné plnění přijímá a subjektem, který je poskytuje a požaduje určité protiplnění spočívající v realizaci smlouvy o zajištění reklamy (poskytnutí reklamních služeb apod.). Obsahem takové smlouvy je závazek jedné strany zajistit pro druhou stranu reklamu a závazek druhé strany zaplatit za takovou reklamu určitou cenu.
5.4. Darovací smlouva
Darování je právní jednání, kterým vlastník dobrovolně a bezplatně obdarovává (věcí či jiným majetkovým prospěchem) někoho jiného. Proces darování upravuje darovací smlouva podle zákona č.40/1964 Sb., občanský zákoník v platném znění.
Základní právní úprava darování z pohledu daňových dopadů na dárce i obdarovaného je dána zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a zákonem č.
357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí.
Pro darovací smlouvu není předepsaná písemná forma. Lze ji tedy uzavřít jak písemně, tak i ústně. V případě, že darovací smlouva není uzavřena písemně, existuje reálné nebezpečí, že dárce i obdarovaný budou obtížněji prokazovat, na jaký účel byl dar poskytnut. To může mít samozřejmě dopady v souvislosti s daňovým řízením, resp.
při zpracovávání daňového přiznání k dani darovací. Darovací smlouva v písemné formě se vyžaduje pouze v případě darování nemovitosti.
Z obecné právní úpravy vyplývá, že v darovací smlouvě (je-li sepsána) musí být uvedeno:
• identifikace dárce a obdarovaného,
• identifikace předmětu (daru),
• data, místa a podpisy obou stran
Přestože v darovací smlouvě nemusí být uvedena hodnota daru, lze takový postup, aby hodnota daru (alespoň odhadovaná) byla v darovací smlouvě uvedena, rozhodně doporučit, a to právě z důvodu použití reprodukční pořizovací ceny při zavádění darované věci do účetnictví a dále pak pro vyjádření hodnoty daru v rámci přiznání k dani darovací) [1;6;12].
5.5. Sponzorská smlouva a smlouva darovací – práva a povinnosti
Když se smlouva darovací a sponzorská smlouva od sebe obsahově liší, přesto lze v nich spatřovat určitou podobnost a shodu, zejm. v oblasti požadavků sponzora/dárce vůči sponzorovanému/obdarovanému.
Ačkoliv práva a povinnosti sponzorovaného/obdarovaného nejsou zákon podrobně upravovány, lze vzhledem k charakteru takového vztahu očekávat, že sponzor/dárce bude po sponzorovaném/obdarovaném požadovat alespoň takový přístup, aby se dozvěděl základní informace, jak bylo s jím věnovanými prostředky naloženo. [13]
Sponzorovi/dárci lze přiznat právo:
• vyžadovat podrobné informace o příjemci příspěvku/daru,
• vyžadovat informace o využití příspěvku/daru, včetně možnosti kontroly,
• vyžadovat vyúčtování a případné vrácení nevyužitých peněžních prostředků poskytnutých jako příspěvek/dar nebo jejich části v případě, že nemohly být užity pro stanovený účel a za stanovených podmínek,
• vyžadovat, aby s informacemi o poskytnutých příspěvcích/darech bylo nakládáno s ohledem na sponzora/dárce tak, aby informace byly považovány za důvěrné, pokud to však není v rozporu se zákonem,
• být informován o skutečnostech, které se ho dotýkají, a musí být požádán o souhlas k zásadním změnám v průběhu projektu nebo v účelu příspěvku/daru,
• očekávat, že sponzorovaný/obdarovaný, zejm. jeho statutární zástupci a kontrolní orgány budou dbát o řádné užití příspěvku/daru.
Sponzor/obdarovaný je povinen:
• poskytnout informace o své organizaci, o účelu svého založení a o způsobu budoucího využití poskytnutých prostředků,
• doložit veškeré další informace, které vypovídají o jeho schopnosti využít poskytnuté/darované prostředky efektivně a k účelu, ke kterému jsou poskytovány,
• informovat sponzora/dárce o všech skutečnostech a změnách v projektu, které by mohly zásadním způsobem ovlivnit využití příspěvku/daru,
• na požádání poskytovat sponzoru/dárci o sobě pravdivé a dostačující informace v nezbytném rozsahu pro posouzení účelného využití poskytnutého příspěvku/daru,
• použít poskytnuté/darované prostředky v souladu s dohodnutým účelem a podmínkami využití příspěvku/daru,
• poskytnout sjednané protiplnění (pokud se jedná o sponzorskou smlouvu),
• neposkytovat informace o sponzoru/dárci bez jeho svolení,
• doložit řádné vyúčtování příspěvku/daru a informovat sponzora/dárce o dosažených výsledcích projektu[1;6;12]..
6. VYUŽITÍ STOLNĚ-TENISOVÉHO SOUSTŘEDĚNÍ VE SPORTOVNÍ PŘÍPRAVĚ
Srovnání dvou stolně tenisových soustředění pro děti školního věku
Jako východisko pro zpracování projektu jsem zvolil srovnání mezi dvěma konkrétními subjekty, z nichž jeden, konkrétně TTC Elizza Praha, pořádá soustředění pro široké spektrum dětí a naproti tomu oddíl stolního tenisu El Niňo Praha se zaměřuje na pokročilé hráče, pro něž je toto soustředění pokračováním již několikaleté závodní činnosti.
Z uvedeného pak vyplývají rozdíly jak v ekonomické a finanční náročnosti, tak i v obsahové části soustředění.
Ekonomické porovnání
Z uvedených koncepcí také vyplývá i rozdílná úroveň výše výdajů na jednoho účastníka, a to u TTC Elizza Praha 3.450,- Kč a u El Niňa 5.185,- Kč. Výší těchto výdajů je do značné míry vyjádřena i úroveň a náročnost průběhu soustředění viz tabulka.1.
Tabulka 1 – EKONOMICKÉ POROVNÁNÍ
Legenda TTC Elizza Praha SFSKK El Nino Praha
Výdaje
počet účastníků 40 20
doprava dětí 10 000 Kč 6 400 Kč
doprava stolů a kol 8 000 Kč
pronájem hrací místnosti 7 000 Kč 10 500 Kč
regenerace 2 000 Kč 8 400 Kč
ubytování 48 000 Kč 36 000 Kč
personální zajištění 15 000 Kč 12 000 Kč
stravování 56 000 Kč 22 400 Kč
Výdaje celkem 138 000 Kč 103 700 Kč
Příjmy
příspěvky městské části 20 000 Kč 0 Kč
magistrát 25 000 Kč 0 Kč
ČSTV 18 000 Kč 10 000 Kč
sponzoři 15 000 Kč 20 000 Kč
oddíl 5 000 Kč 55 000 Kč
účastníci 55 000 Kč 18 700 Kč
Příjmy celkem 138 000 Kč 103 700 Kč
Z tabulky vyplývá, že výdaje na jednoho hráče v klubu Elizza činí 3450 Kč a klubu El Niňo 5185 Kč. Z celkového přehledu je patrné, že tyto částky vyjadřují poměr ceny a kvality.
Z uvedené tabulky vyplývá, že oddíl El Niňo, klade značný důraz na regeneraci účastníků, rovněž má i náročnější požadavky na ubytování, zatímco výdaje na stravu jsou téměř totožné s tím rozdílem, že hlavní trenér oddílu El Niňa jede před začátkem soustředění na místo a projednává a hlavně schvaluje případnou stravu na místě určení.
Je to samozřejmě jedno z hledisek, kterým by se měl přikládat význam.
K jednotlivým položkám lze uvést, že dopravní náklady u El Niňa jsou tvořeny využitím dvou mikrobusů, naproti tomu doprava u TTC Elizza Praha je převážně zajišťována na náklady rodičů (doprava frekventantů vlastními prostředky na místo soustředění).
Z porovnání obou organizátorů vyplývá, že El Niňo Praha má přístup a hlavně větší zájem na tom, aby podmínky soustředění byly na co nejvyšší úrovni, o čemž svědčí i zvolená lokalita pro konání soustředění (Horní Malá Úpa) i zajištění regenerace (sauna, vířivka, masáže) Naproti tomu TTC Elizza Praha zvolila pro své soustředění snadněji dostupnou Jaroměř se skromnějším ubytováním a musela vzít na vědomí, že tréninkový proces budou sdílet i s vybranými účastníky hostitelského oddílu TJ Jiskra Jaroměř a na základě této skutečnosti se celková cena pobytu i pronájmu hrací místnosti odráží v příznivé relaci, a tím i menších příspěvcích pro jednotlivé účastníky.
Obsahové porovnání
Co se týče srovnání tréninkových metod a konečného dosažení výkonnostních cílů lze jednoznačně říci, že sportovní úroveň soustředění El Niňo je vzhledem k úrovni jednotlivých účastníků podstatně vyšší, a tím jsou dány nároky na personální obsazení jak trenérů, tak i sparingpartnerů. Soustředění El Niňo Praha se účastnili 4 profesionální hráči hrající nejvyšší českou soutěž (extraligu) a dva trenéři. Jeden s nejvyšší možnou licencí u nás, který vedl tréninkovou jednotku a dohlížel na co možná nejvyšší nasazení všech zúčastněných hráčů. Toto soustředění je koncipováno tak, že účastníci hrají mezi sebou, a to ve dvou skupinách po 10 hráčích se sparingpartnery. Z toho vyplývá, že každá skupina má k sobě dva profesionální hráče, u kterých se účastníci střídají po celou dobu tréninku. Na tomto soustředění se také využíval tzv. „robot“, u kterého byl každý z účastníků během tréninku nejméně 10 minut. Fyzická příprava byla prováděna jednou denně a to hlavně v hale, kde probíhalo cvičení na rozvoj dynamiky, ale byly to i výběhy mimo areál, které měly vytrvalostní charakter. El Niňa využívalo v průběhu týdne i bazén, saunu, vířivku a v neposlední řadě masérku, kterou mělo k dispozici za poplatek 200 Kč za jednotku. Naproti tomu TTC Elizza Praha řeší otázku trenérů a sparingpartnerů využitím oddílových závodních hráčů, kteří vesměs své služby poskytují jako kompenzaci za ubytování, stravování atd.
Také výkonnostní cíle jsou u obou těchto oddílů rozdílné. U TTC Elizzy Praha je důraz kladen na upevnění hracích návyků, zlepšení taktického myšlení, zvýšení fyzické kondice, utužení kolektivu a získání zájmu účastníků soustředění o tuto hru.
Naproti tomu tým El Niňa využívá soustřední jako přípravu na soutěžní utkání v celostátních mládežnických kategoriích. Hlavním cílem soustřední je zlepšení úderové techniky, prohlubování herní jistoty hráčů a v neposlední řadě zlepšení fyzické kondice za použití fyzicky náročnějších činností (jízda na kole v horských terénech, vytrvalostní běhy, ale hlavně cvičení na rozvoj dynamiky)
Tabulka 2 – OBSAHOVÉ POROVNÁNÍ
Legenda TTC Elizza Praha SFSKK El Niňo
Praha HERNÍ PŘÍPRAVA
hráči mezi sebou 10 hod. 14 hod.
s trenérem 8 hod. 7 hod.
s robotem 7 hod.
Podání 2 hod.
FYZICKÁ PŘÍPRAVA
Posilovna 5 hod.
Hala 4 hod. 5 hod.
Exteriére 4 hod.
REGENERACE
Bazén 1 hod. (3x týdně) 1 hod. (3x týdně)
Sauna 2x 30 min (1 hod.)
Vířivka 1 hod. (5x týdně)
Masáže 1 hod.
TAKTICKÁ PŘÍPRAVA
sledování videa 2 hod.
Plánované soustředění je koncipováno jako soustředění letní, tedy jako letní příprava směřující k zvýšení výkonnosti v nadcházející soutěžní sezóně. Soustředění by se mělo zaměřit především na rozvoj kondičních a technicko-taktických předpokladů s cílem zvýšit zatížitelnost a sportovní výkonnost. U dětí bude zaměřeno na zvyšování kondice a zlepšování samotné hry stolního tenisu. [9]
V tomto přípravném období by se měly vytvořit základy budoucího výkonu.
Zásadním úkolem pro toto období je zvýšení trénovanosti. Toto přípravné období je považováno v jistém smyslu za nejdůležitější v ročním cyklu. V přípravném období, tj.
v našem případě na soustředění, je velmi důležité rozvíjet u dětí kondici a obecnou vytrvalost.
Kapitola 6.1 se zabývá srovnání dvou stolně-tenisových soustředění, a to jak po stránce ekonomické, tak i po stránce obsahové. Uvedené srovnání má zásadní význam pro volbu koncepce plánovaného a připravovaného soustředění.
Pro hodnocení využití stolně-tenisového soustředění ve sportovní přípravě má z tohoto pohledu větší význam porovnání obsahové. Porovnávané soustředění se značně liší svým pojetím a intenzitou tréninku. Volba konkrétního typu nebo spíš pojetí letní přípravy pak do značné míry předurčuje přínos pro jeho jednotlivé frekventanty v následujícím období, tedy především pro závodní období a období klubových soutěží.
Dalším významným přínosem soustředění (v tomto případě obou porovnávaných soustředění) je posílení sociálních vztahů mezi účastníky soustředění.
Tento význam je o to větší, že stolní tenis, resp. jeho klubové soutěže jsou záležitostí spíše kolektivní, pro které právě zmíněné sociální vazby a vztahy hrají důležitou roli.
7. VLASTNÍ PROJEKT STOLNĚ–TENISOVÉHO SOUSTŘEDĚNÍ PRO DĚTI ŠKOLNÍHO VĚKU
Při přípravě a následné realizaci projektu stolně-tenisového soustředění pro děti školního věku jsem vycházel ze zásad a principů sportovního managementu.
7.1. Postup při realizaci projektu
Nároky na bezchybnou organizaci plánované akce předpokládají rozdělení na jednotlivé fáze, které musí zahrnovat všechny aspekty i časový harmonogram k dosažení optimálního výsledku. Za nejdůležitější lze považovat přípravnou fázi, vlastní realizaci akce a závěrečnou fázi.
7.1.1. Přípravná fáze
U přípravné fáze se předpokládá, že její kvalitní zpracování vytvoří základ pro zdárný průběh celé projektované akce. Tato fáze musí obsahovat výběr lokality a sportovního zařízení, ve kterém se plánované soustředění uskuteční, určení optimálního počtu účastníků a s tím spojené zajištění personálního obsazení jak trenéry tak i managamentem, finanční rozpočet s akcentem na jeho vyrovnanost, konkretizace jednotlivých položek zapracovaných do rozpočtu, za využití analytických ekonomických metod, jako např. analýzy S. W. O. T., marketingového výzkumu, postupu práce se sponzory apod. Z odborného hlediska pak je třeba stanovit režim každého dne soustředění, vytknout cíle, kterých má být dosaženo ve zlepšení fyzické kondice, herních návyků, posílení složky psychické a taktické vyzrálosti jednotlivých frekventantů. Dále je třeba pro zvýšení atraktivity akce připravit závěrečný turnaj, který bude dotován drobnými věcnými cenami[1].
7.1.2. Vlastní realizace akce
Ve druhé fázi, tedy při vlastní realizaci akce, budou uplatněny plánované činnosti z přípravné fáze. Zde musí být dbáno na splnění vytčených cílů, dále pak na stmelování kolektivu účastníků, uskutečnění závěrečného turnaje, na operativní odstraňování možných drobných problémů, které se v průběhu realizace mohou vyskytnout.
7.1.3. Závěrečná fáze
Závěrečnou fází pak bude vyhodnocení celého průběhu soustředění, příprava zprávy pro rodiče, předání uklízených prostorů pronajímateli a sepsání předávacího protokolu, kterým se vytvoří podmínky pro minimalizaci později uplatňovaných reklamací ze strany pronajímatele. Za žádoucí lze v této etapě považovat kompletaci fotodokumentace, vypracování zprávy o soustředění pro regionální tisk a utřídění všech dokladů, které mohou být inspirací pro jiné následné akce v příštích obdobích. [1]
7.2. Konkretizace jednotlivých dílčích úkolů
7.2.1. Výběr lokality a sportovního zařízení
Na základě vlastních zkušeností a zkušeností některých oddílů s pořádáním podobných akcí se jeví jako vhodné lokality sportovní areál TJ Jiskra Jaroměř a rekreační zařízení ve správě Sokola Bernartice v okr. Trutnov. Obě zařízení byla již kontaktována a byla v nich uskutečněna prohlídka s cílem posoudit, zda vlastní sportoviště, vč. komplexního zázemí, splňuje podmínky pro dosažení vytčených cílů spojených s uspořádáním akce.
Stručná charakteristika uvažovaných lokalit:
Sportovní areál TJ Jiskra Jaroměř je vzdálen od Prahy 125 km. V jednom komplexu je hrací místnost speciálně určená pro stolní tenis, tělocvična s posilovnou, venkovní hřiště a ubytovna, umožňující ubytování všech účastníků. Dílčím problémem je zajištění stravování, které by se realizovalo v nedalekém restauračním zařízení, které je připraveno požadovanou plnou penzi zajistit.
Rekreační zařízení ve správě Sokola Bernartice je vzdáleno od Prahy 156 km.
Toto zařízení nabízí jak ubytování, tak i stravování přímo v místě. Jako do jisté míry problematická a limitující se jeví nabídka sportovního zázemí. Všechna sportoviště jsou dislokována mimo rekreační objekt a ani jejich úroveň není na žádoucí výši.
Tělocvična, která by byla využívána i jako hrací místnost pro stolní tenis, postrádá speciální osvětlení, šatna, zařízení WC i sprchy nejsou dostatečně dimenzovány.
Kladem tohoto zařízení je bazén o rozměrech 7x15 m, který by celý pobyt výrazně zpestřil.
Při porovnání obou areálů se jeví jako výhodnější akceptovat nabídku TJ Jiskra Jaroměř, která je komplexnější, vytváří optimálnější podmínky a i cenové relace jsou příznivější.
7.2.2. Stanovení optimálního počtu účastníků
Za východisko pro stanovení počtu účastníků je nutné považovat kapacitní možnosti vybrané lokality, tedy TJ Jiskra Jaroměř. Hrací místnost umožňuje umístit 6 ping pongových stolů, zázemí hrací místnosti obsahuje 2 WC, 2 sprchové kouty, místnost využitelnou jednak jako šatnu, jednak pro odpočinek, dále malou kancelář pro vedoucí pracovníky soustředění. Z těchto podmínek vyplývá, že pro maximální využití času i prostoru je optimální počet dětí 20, k tomu je nutné připočíst 3 trenéry a 2 organizační pracovníky.
Děti budou vybrány s ohledem na již dosaženou hráčskou úroveň a dle předpokladu se budou rekrutovat jednak z části mládežnické základny oddílu stolního tenisu TTC Elliza Praha a z části ze žáků základní školy v Mikulově ul. Vzhledem k výrazné finanční spoluúčasti na uskutečnění akce bude výběr uskutečněn po dohodě s rodiči. Rozhodující slovo při konečném zařazení mezi účastníky budou mít trenéři, kteří posoudí míru talentu, schopnost jeho rozvoje, morálně-volní vlastnosti a v neposlední řadě i předpokládanou adaptaci v kolektivu.
7.2.3. Personální zajištění akce
Tréninkový proces zajistí výkonnostní hráči oddílu stol. tenisu TTC Elizza Praha, kteří již mají s podobnými akcemi osobní zkušenosti a kteří si v přípravném období vypracují tréninkový plán, který bude schválen vedením oddílu TTC Elizza Praha s cílem obsáhnout co největší herní kvality projektovaného soustředění.
Povinnosti trenérů bude zejména:
• komplexní zabezpečení tréninkových jednotek
• spoluzodpovědnost za svěřence po dobu soustředění
• pomoc při organizaci volnočasových aktivit
• pomoc při organizaci a průběhu závěrečného turnaje,
• po skončení celé akce provedení zhodnocení každého účastníka s tím že písemná zpráva bude předána rodičům
• předání ubytovacího zařízení, sportovního zázemí a vrácení všech poskytnutých pomůcek pronajimateli
Povinnosti dvoučlenného vedení budou zaměřeny zejména na zajištění celého průběhu soustředění, tzn. finančního krytí, jednání se sponzory vč. uzavření sponzorských smluv, zajištění zdravotního dohledu, zabezpečení dopravy, kontrola kvality stravování a ubytování, celkové vypořádání již uskutečněné akce.
