• No results found

2 2 3 ¨

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "2 2 3 ¨"

Copied!
48
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

2

(2)

2

(3)

3

¨

(4)

4

(5)

5

PODĚKOVÁNÍ

Ráda bych poděkovala svému vedoucímu práce Mgr. Hegerovi, Ing Renatě Štorové, Csc. za konzultace při tvorbě textové části, panu Zdeňku Kindlovi a doc. akad. mal.

Svatoslavu Krotkému, za cenné rady při tvorbě grafiky. Mé poděkování patří také rodině za jejich psychickou podporu při tvorbě této práce.

(6)

6

ANOTACE

Cílem bakalářské práce je vytvoření návrhu jednotného vizuálního stylu pro sdružení lázeňských měst Great Spas of Europe. Pro lázně je typická voda a lázeňské prameny.

Proto mojí inspirací při tvorbě loga byla právě voda. Návrhy loga nejdříve vznikaly tužkou na papír a poté byly vytvořeny v grafických programech. Po zpracování loga výtvarnou technikou došlo k jeho technologickému zpracování sublimačním tiskem, sítotiskem a vyšitím na vyšívacím stroji.

Klíčová slova: lázně, logo, jednotný vizuální styl, grafický manuál, sublimační tisk, sítotisk, výšivka

THE ANNOTATION

The aim of this bachelor thesis to create a concept of a corporate design for the association of spa towns called Great Spas of Europe. For spas are typical spa wells and water. That is why my inspiration in creating of the logo was water. The concepts of logo were created by a pencil on a paper at first and then were created in computer programs. The logo was processed by a graphic technique and then came to its elaboration by a sublimation printer, serigraph and the logo was embroiled by an embroiling machine as well.

Key words: spas, logo, corporate design, graphic manual, sublimation printer, serigraph, embroider

(7)

7

OBSAH

ÚVOD ... 9

1. Sdružení měst Great Spas of Europe ... 10

2. Lázeňství ... 10

2.1 Historie lázeňství ... 11

2.2 Evropské a české lázně ... 13

2.3 Lázně ve sdružení Great Spas of Europe ... 15

I. Česká republika ... 15

II. Itálie ... 17

III. Německo ... 17

IV. Rakousko ... 19

V. Francie ... 19

VI. Belgie ... 20

VII. Velká Británie ... 20

2.4 Propagace a prezentace lázní ... 21

2.4.1 Historie propagace a prezentace lázní... 21

2.4.2 Současnost propagace a prezentace lázní ... 23

3. Design... 24

3.1 Grafický design ... 24

3.2 Jednotný vizuální styl ... 25

3.3 Grafický manuál ... 25

3.4 Logo ... 26

4. Inspirace ... 30

4.1 Výtvarné zpracování ... 30

5. Technologické zpracování ... 32

5.1 Práce v Adobe Illustratoru ... 32

5.2 Práce v Adobe Photoshopu ... 39

6. Realizace výrobků ... 39

6.1 Realizace výrobku pomocí sublimačního tisku ... 40

6.2 Realizace výrobku pomocí sítotisku ... 41

6.3 Realizace výrobku pomocí výšivky ... 43

(8)

8

ZÁVĚR ... 44 POUŽITÁ LITERATURA ... 45 SEZNAM OBRÁZKŮ ... 47

(9)

9

ÚVOD

Téma mojí práce jsem zvolila ve vztahu k mému bydlišti, které se nachází blízko Karlových Varů. Město Karlovy Vary je zahrnuto do tzv. Lázeňského trojúhelníku.

Tento oficiální název spojení tří významných lázeňských měst Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně mě inspiroval pro propojení českých měst s evropskými lázeňskými městy. Tato města nemají jednotné grafické design, proto jsem si za téma svojí práce zvolila návrh vizuálního stylu pro sdružení měst Great Spas of Europe.

Nejdříve se ve své práci zabývám podstatou lázní a lázeňského prostředí a následně grafickým designem, jednotným vizuálním stylem, pravidly k vytvoření správného grafického manuálu a nakonec se zaměřím na samotné logo.

Práce mapuje lázeňská města, která jsou v seznamu Great Spas of Europe.

V praktické části se zaměřuji na vytvoření grafického designu, který má propojovat všechna města do vizuálního celku.

Zadavateli byly předloženy návrhy ve variantách, mezi kterými volil pro něj nejzajímavější materiály.

(10)

10

1. Sdružení měst Great Spas of Europe

Sdružení měst Great Spas of Europe je společnost usilující o zápis lázeňských měst na listinu světového dědictví UNESCO. Sdružení měst vzniklo v roce 2011 a sdružuje tato lázeňská města: Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Luhačovice, Bad Pyrmont (Německo), Bad Kissingen (Německo), Wiesbaden (Německo), Bad Homburg (Německo), Bad Ems (Německo), Baden-Baden (Německo), Spa (Belgie), Vichy (Francie), Monte Catini Terme (Itálie), Bad Ischl (Rakousko), Baden bei Wien (Rakousko), Bath (Velká Británie).

Sdružení zatím nemá svůj vizuální design. Great Spas of Europe má zájem o vytvoření vizuálního stylu, který bude obsahovat: grafický manuál, logo, vizitky, reklamní předměty, brožuru, plakát, upomínkové předměty, dopisní a hlavičkový papír, obálku.

2. Lázeňství

Lázeňství jako takové, je známo již více než dva a půl tisíce let. Dnes je lázeňská léčba součástí léčebně preventivní péče o pacienta. Je vhodná pro úplné uzdravení chronicky nemocných a rehabilitaci pacientů, kteří jsou po terapii závažných onemocnění a operačních zákrocích. [1]

Podstatou lázeňství je využití přírodních léčivých zdrojů, které se využívají při léčení nejrůznějších nemocí. Léčebné lázeňství má původ v Evropě a závisí na výskytu minerálních uhličitých vod. Na vývoji lázeňství v Evropě se ve velké míře podílely i české země. Lázeňství je lékařský vědní obor, který se nazývá balneologie. Je tvořen balneoterapií. Balneoterapie tvoří léčebnou a preventivní lékařskou disciplínu, jež zahrnuje fyzioterapii, dietoterapii, klimatologii atd. Pitné kúry se někdy nazývají krenoterapie (z řeckého názvu kréne = pramen). [1,2]

Rozeznáváme lázně:

1. s přírodními léčivými zdroji jako jsou léčivé vody, plyny

2. klimatické, které využívají prostředí, ve kterém se nachází např. mořské, horské 3. relaxační a očistné obsahující relaxační a uvolňující procedury, veřejné lázně, lázně parní a sauny. [2]

(11)

11

Obr. 1: Lázeňský pramen

2.1 Historie lázeňství

Na vznik lázeňství měly značný vliv přírodní jevy. Jako přírodní „zázrak“

působila horká voda, jež se linula ze země spolu s ohromujícím dýmem, která musela vyvolávat mnoho udivených pohledů a strhávat obrovskou pozornost. Lidé v dřívějších dobách si tyto jevy neuměli vysvětlit a tak pátrali po záhadných složkách pramenů, které by vysvětlily jejich léčivou sílu. Hledal se „Duch pramenů“ neviditelný, ale vždy přítomný. Lidé přinášeli různé obětní dary pro božstva lázeňských vod. Na těchto místech se pak postupně začaly stavět lázně. [1,3]

Počátek lázeňství zařazujeme do doby antického středověku. Lázeňská zařízení, která vznikala v této době, byla řecká asklépia a římské thermy. Na tomto území můžeme dodnes najít pozůstatky lázní, které byly veřejnými lázněmi např. Řím nebo Pompeje. Postupem času se začalo věnovat více pozornosti přírodním léčivým zdrojům a tím docházelo k rozvoji lázeňských míst.

Lázně vznikaly na místech s léčivými prameny, díky příznivému klimatu a díky novým a moderním přístupům lázeňských lékařů. Na návštěvníka lázní samozřejmě nepůsobily jen účinky minerální vody, ale také příjemné přírodní prostředí, ve kterém se lázeňský host nacházel, atmosféra daného místa, zdravá strava a pravidelný pitný režim.

[4]

Každé lázeňské město spolu se svou historií přineslo i řadu pověstí o jejich vzniku. Například Karlovy Vary, které založil údajně Karel IV. Objev prý učinil díky náhodě, která se udála na honu při pronásledování jelena kolem roku 1350. Jeden ze

(12)

12

smečky jeho psů, který jelena pronásledoval, spadl do horké tůně vyvěrající vody a opařil se. Tak Karel IV. objevil vřídlo a po zjištění jeho léčivých účinků na tomto místě nechal vystavit lázně, které podle něj byly pojmenovány Karlovy Vary. [1]

Obr. 2: Vřídlo v roce 1845

Nejstarší lázně, které byly založeny, se nachází zejména v Evropě. Jsou to lázně ve Francii, Itálii, Německu, ale také ve Španělsku. V České republice není sice tradice lázeňství tak stará jako v Jižní Evropě, ale přesto si získala věhlas po celém světě.

V anglosaských zemích se lázeňství využívá jen k účelné rehabilitaci. [5] Menší výskyt lázní je v severní Evropě, ale přesto se některé lázně nachází i v Polsku, Rusku či Finsku. V Americe lázně začaly vznikat až později s objevem Ameriky. Noví obyvatelé, kteří přicházeli z nejrůznějších koutů světa, si s sebou přinesli evropský stavební styl, který byl v lázních typický. Tak postupně začaly vznikat lázně po celém světě. [4]

Lidé do lázní přijížděli nejen kvůli léčbě, ale také díky bohatému kulturnímu a společenskému vyžití. Postupem času se lázně staly centrem zábavy, působily zde různé taneční kapely, otevřena byla divadla, kluby a mnoho hostů lákaly lázeňské kavárny nebo restaurace.

Lázně začaly procházet tzv. módní vlnou, ve které je začali navštěvovat nejrůznější slavné osobnosti, mezi které patřili např. František Josef I., císařovna Alžběta zvaná Sisi, v Karlových Varech to byl např. car Petr Veliký nebo J.W. Goethe.

[4]

(13)

13

2.2 Evropské a české lázně

Centrem světového lázeňství jsou lázně ve střední Evropě od Francie přes Německo, Českou republiku až po část Polska. Lázeňství v Evropě dominují tři země:

Německo, Francie a Itálie. [4]

Hlavní lázeňská střediska vyrostla, nově se upravila a dotvořila na přelomu 19. a 20. století. Tuto dobu nazýváme období Belle Époque, které přináší neobaroko a secesi a v němž se začínají rozvíjet významná lázeňská centra, jako jsou Baden-Baden, Wiesbaden, Bad Ems, Spa, Vichy, Aix-les-Bains, Biaritz, Bayonne, S. Sebastian, Contrexéville, Bad Nauheim, Bad Kissingen, Bad Elster, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Teplice, Jáchymov, Poděbrady, Luhačovice. U některých lázní nastal vývoj ještě před polovinou 20. století, kdy byl ovlivněn klasicizujícími směry. V tomto stylu jsou vystavěny: Montecatiny Terme, Bad Pyrmont, Lázně Poděbrady, Lázně Luhačovice.

Další rozvoj nastal ve 30., 40. i 50. letech 20. století. [5]

České lázně se již od začátku začaly řadit mezi nejvýznamnější lázně Evropy např. Karlovy Vary, které začaly modernizovat lázeňské postupy a již v 16. století přešly od pitné kúry ke koupelím. Pitné kúry se začaly ale běžně používat až ve století 18. a to díky karlovarskému lázeňskému lékaři Davidu Becherovi, který začal propagovat pití lázeňské vody přímo u pramenů. Díky tomu začaly vznikat stavby nad prameny, které jsou nazývány kolonádami. Ty se pak posléze staly pro lázeňská města typickými. Romantickým světem kolonád můžeme nazvat Karlovy Vary, Františkovy Lázně a Mariánské Lázně. Sloupové kolonády a sloupové gloriety se začaly stavět v 19.

století v neoklasicistním stylu. Nejprve se stavěly prosté a jednoduché objekty, které se postupně začaly rozvíjet a více propracovávat. Stavby byly navrhované slavnými projektanty. Tento styl se prosadil téměř ve všech lázeňských městech. Pro potřebu pohybu pacientů, kteří měli podle nových léčebných metod naordinovanou pitnou kúru, se začala upravovat lázeňská korza. Ta byla kryta alejemi, loubím nebo krytými galeriemi. Vzorem v úpravě prostředí bylo anglické krajinářství např. podle lázní Bath či Harrogate. Největší rozkvět zažily české lázně na přelomu 19. a 20. století. Tato doba je označována jako Zlatý věk lázní. [4]

Mimořádná a hodnotná lázeňská centra jsou u nás lázeňská města Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Soubor těchto měst nese označení Západočeský

(14)

14

lázeňský trojúhelník. Všechna tato města se dochovala v jedinečném autentickém celku z doby začátku 20. století. Nikde jinde bychom nenašli tak rozsáhlý a kompaktní lázeňský celek. Dalším výjimečným a jedinečným lázeňským městem, které se naprosto vymyká, jsou lázně Luhačovice. Díky souboru staveb Dušana Jurkoviče se staly jedinečným lázeňským střediskem, jak u nás, tak i v Evropě. [1,4]

Obr. 3: Karlovy Vary Obr. 4: Mariánské Lázně

Obr. 5: Františkovy Lázně

(15)

15

2.3 Lázně ve sdružení Great Spas of Europe

„Skupina lázní vybraných k nominaci je omezena na místa a města s minerálními zdroji, prameny, zřídly. Evropská lázeňská kultura je založena na přírodní pramenné léčbě, která se kontinuálně rozvíjí od středověku.

Nejvýznamnější vývoj zaznamenala lázeňská města v období tzv. dlouhého 19.

století, tzn. v přesahu od 18. století do 20. let 20. století. Tehdy se dotvořila síť slavných lázní Evropy a světových lázní – Weltbad.

Rozhodujícím faktorem není historie architektury jednotlivých budov, nýbrž rozmanitost a kvalita celkového repertoáru odpovídající architektury lázeňských staveb, stejně jako jejich začlenění do celkového městského kontextu jsou zásadně důležitou ingrediencí lázeňského města či místa.“ [5 str. 33]

I. Česká republika Karlovy Vary

Karlovy Vary se nachází na západě Čech a rozkládají se na obou březích řeky Teplé. Vznik města se mapuje kolem roku 1350, kdy měl Karlovy Vary založit Karel IV. Město se začalo postupně rozšiřovat a již v 16. století zde bylo kolem 40 lázeňských domů. Za nejslavnější léta bychom mohly označit přelom 19. a 20. století, kdy Karlovy Vary zaznamenaly výrazný rozvoj. V tomto období vznikly nejvýznamnější stavby, jako jsou Mlýnská kolonáda, Tržní kolonáda, Sadová kolonáda, kolonáda Zámeckého pramene (Zámecké lázně). Mezi další významné stavby patří Císařské lázně, Lázně III, Alžbětiny lázně, sanatorium Imperial, městské divadlo, Grandhotel Pupp, Vřídelní kolonáda a mnoho dalších. Většinu staveb a slavných budov v Karlových Varech vyprojektovali vídenští architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer. [5]

(16)

16

Mariánské Lázně

První zmínky o pramenech pochází z roku 1528, ale lázně se začaly stavět až koncem 18. století. Město svůj název získalo v roce 1808 podle obrázku Panny Marie, který byl zavěšen u Křížového pramene. Největšího rozmachu se dočkalo na počátku 20. let 19. století. Hlavním stavitelem byl Friedrich Zickler a hlavním architektem Josef Schaffer. Město je vystavěno ve stylu novorenesance a v dekorativním novobarokním tzv. lázeňském stylu. Nejvýznamnějšími stavbami Mariánských Lázní jsou kolonádní chrámek Křížového pramene, Lázeňská kolonáda, kolonáda Ferdinandova pramene, pavilon Rudolfova pramene, Nové lázně, Společenský dům Casino, Centrální lázně, Slatinné lázně.

Františkovy Lázně

Místní léčivé prameny jsou známé již od středověku, od 12. století. Lázně byly založeny v roce 1793 zásluhou lékaře Dr. Bernhardta Adlera. Jsou vystavěny ve stylu klasicistním, empírovém a historizujícím. Lázeňský celek obklopuje park, v němž jsou rozmístěny lázeňské pavilóny nad prameny. Hlavní ulice Císařská, která se dnes nazývá Národní třídou je osou, která protíná lázeňské centrum a směřuje k Františkovu prameni. Františkův pramen je pojmenován na počest císaře Františka I.

Nejvýznamnějšími stavbami jsou pavilón Františkova pramene, Nová kolonáda s Plynovými lázněmi, Luisin pramen a Studené vřídlo, Kolonáda Solného a Lučního pramene.

Lázně Luhačovice

Lázně vytvořené díky souboru staveb slovenského architekta Dušana Jurkoviče.

Lázně Luhačovice jsou vytvořeny ve stylu secese a čerpají z folklórní inspirace, moderny a funkcionalismu. Nejvýznamnější stavby jsou Jurkovičův dům, gloriet nad pramenem Ottovky, Inhalatorium, divadlo, kolonáda. Lázně po architektonické stránce nemají ve světě obdobu. [5]

(17)

17

II. Itálie

Montecatini Terme

Sirné prameny, které se zde nachází, jsou známy již od středověku. Lázně, ale vznikly oficiálně až roku 1773. Řada nových budov byla vybudována na začátku 20.

století. Je to několik kolonád, Terme Leopoldine, Terme Regina, Terme Torretta atd.

III. Německo Baden-Baden

Baden-Baden je nejvýznamnějšími lázněmi v Německu. Již v roce 80 n.l. zde byly založeny římské parní lázně. Pozůstatky lázní byly nalezeny v 19. století. Lázně získaly na věhlasu v 15. století, kdy se začaly využívat koupele k léčebným účelům. Největšího věhlasu získaly lázně v 18. století. Nachází se zde Římské lázně, Kurhaus, Trinkhalle, Altes Dampfbad atd.

Bad Ems

První palác zde stál v 18. století. Toto lázeňské město obklopené palmami je podobné přímořským lázním Nizza. Bylo nazýváno jako „Malá Nizza“ nebo „Malý Řím“. Soubor lázeňských budov se rozprostírá na břehu řeky Lahn. Nachází se zde kolonáda, divadlo, Kursaal, Kasino.

Bad Pyrmont

Název Bad Pyrmont byl poprvé uveden v roce 1184. Ve 14. století se objevily léčivé účinky zdejších pramenů. Lázně se proslavily v 16. století, kdy je začaly navštěvovat davy lidí. Nacházely se zde i solné lázně. Město je vystavěno ve stylu klasicismu a biedermeieru. Nejvýznamnějšími jsou stavby Hyllige Born, Erdbeertempel, Fürstenhof, Kasino. [5]

(18)

18

Wiesbaden

Město se začalo rozvíjet v roce 6 n.l. z malé osady. Poprvé je zmínka o městě uvedena roku 830. Již ve 14. století jsou zmínky o šestnácti domech s lázeňskými koupelnami. Rychlý rozvoj města nastává v 18. století. Ve století 19. se město rozvinulo v lázeňské středisko světového významu. Nejvýznamnější stavby jsou Kurhaus, kolonády, kaiser-Friedrich-Terme. [5]

Bad Kissingen

Bad Kissingen jsou známé německé lázně nacházející se v Bavorsku. Rozkládají se na březích kolem řeky Saale. Vznik lázní se datuje do 13. století. V 19. století se začaly provádět kromě pití samotné termální vody i rašelinové zábaly, díky kterým jsou dnes lázně vyhlášené. Léčí se zde revmatické potíže, onemocnění srdce a cév. Mezi nejvýznamnější památky patří secesní lázeňské divadlo, Kasino v lázeňském parku a kolonáda, která je největší v Evropě. [6,7]

Bad Homburg

Lázně Bad Homburg se nalézají v Hesensku. Minerální vody byly objeveny již v římské době, avšak lázně samotné byly založeny v 17. století. Postupem času se lázně staly velmi módní záležitostí a jezdilo sem mnoho významných osob. V 19. století se zde vybudoval rozsáhlý park, jenž nese název Kurpark, ve kterém se nachází samotná lázeňská zařízení. V lázních Bad Homburg se nalézá dohromady 11 léčebných pramenů.

[8]

(19)

19

IV. Rakousko Baden bei Wien

Baden bei Wien jsou nejvýznamnější sirné lázně v Rakousku. Již za dob starých Římanů byly horké prameny, které se zde nachází a které mají teplotu až 35ºC využívány k léčebným účelům. Rozvoj lázní a jejich vznik začal v 15. století. V roce 1812 došlo k ničivému požáru a lázně se začaly vystavovat znovu v 19. století. Město je tedy vystavěno ve stylu klasicistním a ve stylu biedermeieru. Nejvýznamnější stavby jsou Josefbad, Leopoldbad, Frauenbad, Engelsbad, Kasino, Koupaliště atd. [5]

Bad Ischl

Lázně Bad Ischl jsou nejstaršími solnými lázněmi v Rakousku. Nalézají se na soutoku řek Traun a Ischl. Město je známé od roku 1442, kdy bylo střediskem obchodu s těžbou soli. Největší rozvoj a rozkvět zaznamenalo v 19. století, kdy zde byly založeny solné lázně. V této době byly objeveny léčivé účinky zdejší lázeňské vody. Lázně si postupně začaly získávat oblibu. Oblíbila si je císařská rodina a tehdejší šlechta. [9]

V. Francie Vichy

Vichy jsou nejznámějšími lázněmi Francie. Jejich založení se datuje do roku 52 před n.l. V 16. století se zde začalo léčit pomocí vodoléčby. Proslulost a slavnost lázně, ale získaly až v 19. století, díky Napoleonu III., který se zde léčil. Lázně tak získaly popularitu po celé Evropě. V období Belle Époque město prošlo úpravou bulvárů a budovaly se velkolepé stavby, kterými jsou Galerie Parc des Sources, Galerie pour la Source des Célestins, Casino.

(20)

20

VI. Belgie Spa

Spa jsou nejznámějšími lázněmi Belgie. Nachází se zde množství léčivých pramenů např. pramen „Prince-de-Condé, Marie-Henriette nebo pramen Petra Velikého.

Petr Veliký zdejší lázně navštívil v roce 1717, proto pramen nese jeho jméno. Rozvoj lázní nastal v 18. století a dostavěny byly ve století 19. Stavby, které se zde nachází, jsou Termální lázně, Casino, litinová galerie, le Parc de sept-heures, pavilón pramene Petra Velikého, Kursaal. [5]

VII. Velká Británie Bath

Město se nachází ve Velké Británii a leží v údolí řeky Avony. Je nejslavnějším a nejvýznamnějším lázeňským městem Velké Británie. Lázně zde byly založeny mezi 1. a 5. stoletím n.l. Rozkvět lázně zažily v 18. století, kdy se zdejší prameny začaly využívat k léčebným účelům. Lázně se začaly rozvíjet a začaly vznikat lázeňské stavby, které zde dnes najdeme. Postupně získávaly věhlas a začali je navštěvovat slavné osobnosti.

Nejvýznamnější stavby jsou překrásný půlkruh – Royal Crescent, Cirkus, náměstí Queen Square a další. [10]

(21)

21

2.4 Propagace a prezentace lázní

2.4.1 Historie propagace a prezentace lázní

V minulosti se lázně nejčastěji prezentovaly lázeňskými plakáty, reklamami ve formě kovových tabulek nebo pozvánkami do lázní. Historie reklamy sahá daleko do minulosti. První reklama, která kdy vznikla, byla ústní podoba reklamy na tržištích.

Obchodníci křičeli jeden přes druhého a vychvalovali své zboží. Bylo nutné, aby zákazníci o lázních a lázeňských produktech věděli a dostali se do jejich povědomí. Pro tento účel se výrobek musel opatřit názvem a logem. Pro propagaci výrobků bylo nutné zajistit také dobrý obal výrobku. Reklama byla prostředkem, jak prezentovat jedinečnost lázní a lázeňských produktů. V tomto období docházelo k vytváření tištěné reklamy v časopisech a novinách. Na konci devatenáctého století se reklama změnila z textové části do dnešní podoby, tedy do kombinace obrazu a textu.

Od druhé poloviny 19. století si jednotlivé lázně začaly značně konkurovat, tedy začaly mezi sebou i soupeřit. V rámci tohoto soupeření proto začaly vydávat propagační materiály, reklamní předměty, marketingové zboží, reklamní plakáty a průvodce. Aby se od sebe výrazněji odlišily, každé z lázeňských měst si vytvářelo vlastní znamení, loga, která by je odlišila a zvýraznila jejich vlastní identitu. Tyto emblémy vycházely z jejich historie, ale i místních známých pověstí např. jelen nebo kamzík v Karlových Varech, vepř v Lázních Teplice, kohout v Lázních Libverda, kolonáda Křížového pramene v Mariánských Lázních. Vedle těchto místních typologických znaků se uplatňovala i obecnější symbolika ve formě aeskulapovy hole obtočené hadem, výtrysku vodního pramene nebo číše naplněné vodou. [11]

(22)

22

Obr. 6: Karlovy Vary Obr. 7: Františkovy Lázně

Obr. 8: Luchon Obr. 9: Vichy

(23)

23

2.4.2

Současnost propagace a prezentace lázní

V dnešní moderní době se lázně prezentují různými způsoby. Mohou to být televizní spoty, reklamy na internetu, reklamy na lázeňské produkty, které se v lázních vyrábí. Dalším důležitým prvkem, kterým se lázně prezentují, je logo. Lázně mohou mít různá loga nebo logotypy, většinou ale vychází ze symboliky vody nebo např.

z historického znaku města nebo lázeňských budov. Velice častým použitím je také symbol léčebné specializace daného lázeňského místa: lázně Poděbrady – srdce, lázně Piešťany – zlomené berle. Zajímavým příkladem lázeňského loga jsou lázně Jáchymov, které mají ve svém logu radonový květ, odkazující na historii lázní jako nejstarších radonových lázní světa.

Obr. 10: Poděbrady Obr. 11: Mariánské lázně

Obr. 12: Jáchymov

Obr. 13: Františkovy Lázně

(24)

24

3. Design

3.1 Grafický design

Grafický design je kategorie užitého umění. Podstatou grafického designu není jen hezký vzhled, ale také jeho účelné použití. Design by měl být nejen krásný, ale především funkční. Má pomáhat a informovat. Ať už si to uvědomujeme nebo ne, design nás obklopuje od malička. Setkáme se s ním v podstatě všude a někdy i v případech, kdy si to jen málo uvědomujeme např. ve formách piktogramů označujících nám cesty, na toaletách, v dopravních prostředcích, v nemocnicích, na dopravních značkách atd. Design, kterého si ale asi všímáme nejvíce, je design nacházející se v obchodech. Jedná se např. o design obalů potravinových výrobků, který je při výběru potravin pro mnohé z nás velmi důležitý. Na zákazníka kvalitní a promyšlený design působí důvěryhodněji a má tak pocit, že daný výrobek je kvalitnější než jiný s méně vydařeným designem. Ve více než 70% je to právě design, který daný produkt prodává. Pro prodejce je proto velmi důležité dostat se do povědomí spotřebitele a zaujmout tak na trhu dobrou pozici se známou značkou. Značka je pak to hlavní, co daný výrobek prodává. V dnešní době se designéři s úspěchem pokouší o vytváření dobrého designu v souladu s přírodou. Snaží se přírodu chránit a používat ekologické materiály šetrné k životnímu prostředí. Jako např. šetření využívání papíru nebo omezení výroby mnohdy zbytečných krabiček a plastových obalů.

Hlavním úkolem grafického designéra je vytvoření grafické práce určené k vizuální komunikaci. Výtvarné návrhy grafického designu jsou vytvářeny na objednávku za určitým účelem a jsou určeny k průmyslovému zpracování. Výsledkem práce grafického designéra jsou např. plakáty, brožury, letáky, billboardy, loga, logotypy, typografie knih či časopisů, web design a mnoho dalšího. Inspiraci k vytvoření grafického designu můžeme hledat všude okolo nás, můžeme ji pak využít ve vytvoření nového grafického manuálu či loga. [12, 13]

Grafický design je celkem mladý obor, ale mnoho předloh, inspirací a principů bylo vytvořeno již v dávných dobách. Dnes je grafický design něco nepostradatelného a samozřejmého. Společnosti, které chtějí vytvořit jednotný vizuální styl, zadávají zakázku grafickým studiím a grafickým designérům, kteří této práci rozumí a loga by tak neměla být špatně vytvořena. Nebylo tomu tak ale vždy, zejména v 90. letech si

(25)

25

firmy pro úsporu peněz tvořily loga a grafické manuály samy a často vznikala loga, která byla po grafické stránce nepoužitelná. Produkty designérů by měly být vzhledově

hezké, tak aby se jimi člověk rád obklopoval a cítil se s nimi dobře. [14,15]

3.2 Jednotný vizuální styl

Jednotný vizuální styl společnosti (anglicky Corporate Design) je součástí její firemní identity (Corporate identity). Jednotný vizuální styl je důležitý nejen po grafické stránce a z hlediska designu, ale také zejména v komunikaci se zákazníkem. Vizuální styl identifikuje, propaguje a uvádí firmu na trh, tak aby si jí zákazník všiml a dostala se do jeho povědomí.

Do jednotného vizuálního stylu patří: logo, merkantilní tiskoviny - hlavičkové papíry, obálky, vizitky, propagační tiskoviny - letáky, plakáty, brožury, katalogy, dále pak billboardy a např. navigační systémy v areálu firmy. [16,17]

3.3 Grafický manuál

Nepostradatelnou součástí a nejdůležitějším prvkem jednotného vizuálního stylu je grafický manuál. Grafický manuál obsahuje logo společnosti, barvy, ve kterých může být logo použito a firemní písmo. Správný grafický manuál by měl obsahovat i zakázané varianty užití loga nebo písma. Nebo také naopak zakázané způsoby užití loga či písma. Je to tedy takový souhrn pravidel použití loga, který je doložen praktickými ukázkami loga, písma a barev. Do manuálu zařazujeme i merkantilní (obchodní) tiskoviny a jejich správné způsoby použití. Příklad obsahu grafického manuálu:

1. Úvod - idea

2. Logo - konstrukce loga, ochranná zóna, barevná varianta, černobílá varianta, invertovaná varianta, použití loga na barevné ploše, rozměrová řada, zakázané varianty loga

3. Barva - definice barev, použití barevnosti 4. Typografie - základní font, doplňkový font

5. Merkantilní tiskoviny - vizitky, dopisní papír, dopisní obálka [17]

(26)

26

Obr. 14: Příklad grafického manuálu

3.4 Logo

Logo je grafické ztvárnění názvu společnosti, firmy nebo organizace obohacené o zjednodušený obrazový symbol - piktogram. Logo bychom mohli přeložit do češtiny slovem grafická značka.

Logotyp (z řeckého logos - slovo, řeč, nauka, zákon, pojem, typos - výraz, znak) je originálně graficky ztvárněné jméno společnosti. Obsahuje jen psanou formu, neobsahuje tedy piktogram.

Piktogram je obrazový symbol, který funguje buď samostatně, nebo doprovází textovou část loga. Někdy se v této souvislosti užívají i následující pojmy: symbol, emblém, ikona.

(27)

27

Logo musí splňovat celou řadu pravidel, aby se stalo dobrým a použitelným logem. Musí být především originální, nápadité, snadno použitelné, čitelné, zapamatovatelné, nezaměnitelné, rozpoznatelné (nesmí se nám stát, že si ho spleteme s jiným logem), mělo by mít také kulturní přizpůsobitelnost a možnost lokalizace do cizích jazyků.

Dalším důležitým kritériem ovlivňujícím význam loga je především: jméno, srozumitelnost, vztah k firmě, společnosti, které je dané logo vytvořeno, odolnost proti zneužití.

Logo by mělo splňovat čtyři hlavní a základní kritéria:

Identifikační kritérium - je podstatné, aby lidé značku poznali a nepletli si ji s jiným grafickým logem. Značka by měla být nezaměnitelná a

originální.

Sémantické (významové) kritérium - logo musí mít svůj význam a smysl. Musí být jasný význam loga, každý v něm nemůže vidět různé věci, ale jen to, co má vyjadřovat a to, co bylo původním záměrem.

Estetické kritérium - mohli bychom tak označit jednoduchost loga, stylizaci, poutavost loga, barevnost, inverzní varianty.

Technologické kritérium - aplikovatelnost, minimální velikost, kvalitu vytvoření detailů

Loga můžeme uspořádat také podle vizuálního ztvárnění. Rozdělujeme je proto na loga:

 Obrazová

Typografická

Kombinovaná

(28)

28

Obrazová loga, jsou taková loga, která jsou tvořena pomocí piktogramu. Jsou to např.

známé značky Nike, Shell, Playboy, Apple. Typografická loga jsou založena jen na grafickém ztvárnění písma, bez použití piktogramu. Příkladem by mohla být např.

Coca-Cola, Nikon, Asus, Sony nebo Baťa a kombinovaná loga jsou kombinací jak písmové formy, tak i piktogramu. Kombinují tedy text i obraz. Je to např. LG, Pepsi, Adidas, Puma. [18,19]

Obr. 15: Příklady obrazového, typografického a kombinovaného loga

Dále můžeme logo rozdělit do dvou skupin z hlediska užívání. Po dobu, po kterou se logo bude používat. Jsou to loga:

 Dlouhodobá

 Krátkodobá

Obr. 16: Dlouhodobá a krátkodobá loga

Např. tvoříme- li logo pro firmu a předpokládáme- li, že firma dané logo bude využívat delší dobu. Tato loga tedy označujeme jako loga dlouhodobá. Loga firem, značek, společností, institucí. Měly by být nadčasové a neovlivněné módními trendy, tak aby se daly použít i v budoucnosti.

(29)

29

Loga, která jsou používána jen po určitou, vymezenou dobu se nazývají loga krátkodobá. Jedná-li se např. o výročí, výstavu, sezónní akce. Nemusí být nadčasová a mohou v nich být použity módní trendy ve vytváření log.

Vytvoření těch nejlepších log, ale není vůbec tak jednoduché, jak se zdá. Chce to čas a dlouhodobé budování firemní image. Např. známá značka Coca-Cola byla navržena na začátku 20. století a od té doby procházela malými i většími změnami, které vedly až k dnešní čisté typografické úpravě. Dalším příkladem může být společnost Apple, která měla v logu zpočátku zobrazeného Newtona, jak mu padá jablko na hlavu. Tuto značku si pro její složitost nemohl nikdo zapamatovat a tak jí grafici během let zjednodušovali až na konečnou, nám známou verzi ukousnutého jablka. Je jasné, že proto nemůžeme očekávat, že grafik navrhne logo, které bude mít stejnou úspěšnost jako již zmiňovaná Coca-Cola nebo např. Nike. Tato společnost se stala natolik známou, že si s postupem času mohla dovolit úplné odstranění slova Nike a ponechat v něm jen známou „fajfku“. Přesto dnes lidé vědí, že se jedná o tuto společnost, aniž by to v logu viděli napsané. [18,19]

Obr. 17: Vývoj loga firmy Apple

(30)

30

V praktické části práce se zabývám inspirací, která mě vedla k vytvoření loga a dále pak výtvarným zpracováním jednotného vizuálního stylu. Také se zaměřím na postup tvorby v grafických programech.

4. Inspirace

Veškerá existence života je spjatá s vodou. Bez vody by dlouho neexistovalo nic, ani život na Zemi. Člověk od pradávna vodu využívá ke svému prospěchu. Postupem doby bylo zjištěno, že voda, která samovolně vytryská ze země má přírodní léčivé účinky a že je možné se díky ní vyléčit z různých nemocí. Tak byl objeven smysl lázeňství a díky tomu začaly vznikat lázně. Moje logo by proto mělo představovat největší symbol lázní – vřídlo, tvořené z jemných kapek vody. Kapky jsou stylizovány jako kolečka, která jsou dále odstupňována podle velikosti. Voda se nejdříve tvoří z malého proudu a nakonec vytryská velkou silou, proto je dole použito malých koleček - malé kapky a nahoře velkých. U loga je zvolena tmavší modrá barva.

4.1 Výtvarné zpracování

Začátek mé práce a mého výtvarného zpracování začal logem. Logo je v jednotném manuálu stěžejním prvkem, podle kterého se následně začíná vyvíjet celý jednotný styl.

Nejprve jsem začala přemýšlet o tom, co by se v logu mělo objevovat. Uvažovala jsem, co může nejvíce vyjádřit pojem lázeňství. Dospěla jsem k názoru, že je to samozřejmě voda, pramen, vřídlo. Následně jsem se snažila tento význam přenést do loga jako takového. Nápad jsem pak musela stylizovat tak, aby bylo jasné, co vyjadřuje, ale aby bylo snadno zapamatovatelné a čitelné.

Začala jsem skicovat a navrhovat logo tužkou na papír jako předlohu, kterou jsem pak použila při navrhování v Adobe Illustratoru. Dohromady jsem navrhla osm variant.

U první varianty loga jsem se nechala inspirovat jednoduchými tvary vřídla.

Jevilo se jako hodně minimalistické a bylo tvořené jen pomocí tří čar. Tak vznikla první

(31)

31

varianta loga, se kterou jsem ale spokojená nebyla, a proto jsem začala vytvářet další návrhy.

Obr. 18: První varianta loga

Ve druhém návrhu jsem se snažila zachytit dynamiku tryskající vody. Nejprve za pomoci tahů tužky, později v Adobe Illustratoru pomocí tahů štětce, aby logo bylo více dynamické.

U třetího návrhu jsem přešla k vyjádření proudu vody pomocí rozmístění malých koleček vedle sebe. Tato varianta mě vedla k inspiraci vytvoření dalších návrhů, které už byly zhotoveny jen pomocí koleček. Kolečka jsem následně sestavovala do různých tvarů pramenů, vlnovek a kapek.

Obr. 20: Třetí varianta loga Obr. 19: Druhá varianta loga

(32)

32

V další variantě jsem použila kolečka a jejich rozmístění do tří samostatných pramenů. Tím vznikl základ pro mou finální variantu.

Obr. 21: Základ pro konečnou variantu loga

Výsledný návrh díky postupnému zjednodušování připomíná pramen vřídla a malou korunku. Při realizaci loga jsem nakonec volila modrou barvu ve více úrovních krytí, tudíž se logo jeví jako odstupňované od nejsvětlejší modré po nejtmavší.

Obr. 22: Výsledná varianta loga

Všechny vytvořené varianty byly předloženy společnosti Great Spas of Europe.

Společnost se po dlouhém váhání a vybírání rozhodla pro vybrání poslední varianty loga, která se i mě jevila jako nejlepší.

5. Technologické zpracování 5.1 Práce v Adobe Illustratoru

Tvorba loga

Naskenovaná výsledná skica loga byla vložena do programu Adobe Illustrator.

Zde se logo začalo zpracovávat podle návrhu. Pokoušela jsem se ho zkonstruovat tak,

(33)

33

aby co nejvěrněji odpovídalo předloze a mé představě. Logo jsem vytvořila pomocí funkce kolečka, které jsem postupně zvětšovala a zmenšovala podle potřeby.

Poté přišla na řadu psaná část loga, ve které bylo nutné zvolit vhodný font písma tak, aby odpovídal účelu použití. To znamená, aby se písmo hodilo a odpovídalo lázeňské tématice. Vhodné písmo bylo těžké najít, ale nakonec jsem zvolila takový font písma, který není přezdobený, ale odpovídá elegantnějšímu a jednoduššímu typu určenému pro lázeňskou tématiku, podle mých představ. Tímto fontem je JasmineUPC.

Jako problém se ukázalo umístění dlouhého názvu společnosti Great Spas of Europe. Dlouhou dobu jsem nevěděla, co si s ním počít a kam ho umístit. Nejdříve jsem ho umístila před logo v jednom řádku. To se ale nezdálo jako nejlepší možnost, protože text byl moc dlouhý a při umisťování by se nevešel na jakoukoli plochu. Dále jsem proto zkoušela umístění nad a pod logo, což ale nepůsobilo dobrým dojmem. Rozhodla jsem se tedy, že název rozdělím na dva řádky. Při rozdělení textu, ale došlo k tomu, že písmo, které bylo umístěno ve druhém řádku, rušilo dojem celistvosti textu a zdálo se, že k názvu společnosti již nepatří. Proto jsem nakonec část názvu of Europe zmenšila tak, aby se přímo vešel pod slovo Great. Díky tomu logo působí živěji a druhá část textu nenarušuje vzhled jednotnosti loga.

Obr. 23: Text loga a jeho umístění

(34)

34

Obr. 24: Konečné umístění textu a definitivní podoba loga

Dalším krokem bylo použití barevnosti. Bylo jasné, že se bude jednat o modrou barvu, ale musel se zvolit vhodný odstín a sytost. Nejdříve jsem zvolila tmavě modrou barvu, která se ale při vytisknutí z tiskárny jevila skoro jako barva černá. Proto muselo dojít k následnému zesvětlání. Nakonec jsem vybrala modrou barvu, která má složení:

C: 85%, M: 50%, Y: 0%, K: 0%. Tu jsem u loga použila v různém krytí. Spodní kolečka jsem zvolila v nejsvětlejším stupni krytí a postupně, směrem nahoru jsem přidávala více odstínu až do 100%.

Tvorba grafického manuálu

Grafický manuál jsem začala vymýšlet a vytvářet po dopracování finální varianty loga. Nejdříve jsem nahlédla do svého předchozího grafického manuálu, který jsem vytvořila před několika lety, abych zjistila, co vše se v něm má nacházet. Poté jsem se zvolila čtvercovou velikost formátu na 210 x 210 mm.

V dalším kroku jsem začala navrhovat obálku. Vytvořila jsem několik návrhů obálek, mezi nimiž jsem se následně rozhodovala. Nakonec jsem vybrala variantu, která je velmi jednoduchá. Je na ní několik světle modrých koleček na bílé ploše, která vychází z loga a prostupují celým manuálem. Obálku jsem schválně volila jednoduchou, protože vnitřek desek měl být naopak více výrazný.

Ve výsledku jsem celý grafický manuál a celý vizuální styl postavila na „hře“

s kolečky, která jsem rozmisťovala do plochy tak, aby tvořila rastr. Nejdříve jsem si vytvořila řadu koleček, kterou jsem poté, pomocí funkce pro přesné kopírování zkopírovala do plochy. K přesnému zkopírování jsem využila funkce transformovat -

(35)

35

přemístit, dále jsem zadala, o kolik milimetrů chci kolečka přesunout a kam a potvrdila tlačítkem kopírovat. Tím vznikl hlavní motiv, který je propojen celým vizuálním stylem. Pro oživení jsem kolečka záměrně neponechala v jedné rovině, ale občas jsem je nechala vybočit z rovné řady. Dále jsem v tomto rastru v různých úsecích vynechala prázdné místo nebo kolečko zmenšila.

Obr. 25: Rastr z koleček

Po vytvoření obálky a hlavního motivu jsem se začala zabývat úvodem a hlavní myšlenkou loga. Následně vznikla konstrukce loga, pomocí nástroje mřížka, kdy bylo nutné logo umístit do mřížky, proto aby bylo jasné, jak se vytvořilo a jaké má rozměry.

Dále bylo nutné vytvořit kolem loga ochrannou zónu. Ochranná zóna vymezuje vzdálenost kolem loga, do které se smí umístit loga cizích firem. Nejdříve jsem si zvolila velikost dvou větších koleček a nazvala jí vzdáleností a. Tuto vzdálenost a jsem umístila po všech stranách loga a tím vymezila ochrannou zónu.

V dalších krocích jsem navrhla černobílou variantu a invertovanou variantu loga.

To nebylo nijak složité, protože při tvorbě černobílé varianty jsem jen změnila barevnost v nástroji barvy, z barvy modré na černou. U invertované varianty jsem si nástrojem obdélník narýsovala černé pozadí, do kterého jsem umístila logo v bílém provedení.

Na následujících stránkách jsem se zabývala použitím loga na barevné ploše, rozměrovou řadou a zakázanými variantami loga.

Při navrhování loga na barevné ploše vymezujeme, na které barevné plochy je možné logo umístit. Nejdříve jsem si zvolila barvy, na kterých logo nezaniká a je

(36)

36

dostatečně výrazné. Poté jsem nástrojem obdélník narýsovala šest různých obdélníků, o různých velikostech a do nich loga rozmístila.

Rozměrová řada vznikla pro přesné stanovení nejmenší možné velikosti loga. Tu jsem určila ve velikosti 14 mm.

Zakázané varianty loga vznikly proto, aby se logo nesmělo nijak deformovat, natáčet ani měnit jeho barevnost nebo používat nevhodné pozadí, na kterém by logo mohlo zanikat.

V další kapitole, která nese název Barva, jsem se zabývala definicí barev a použitím barevnosti. Při definování barevnosti jsem vymezila složení modré barvy, kterou jsem použila v logu. U použití barevnosti jsem definovala, že logo obsahuje pouze jednu modrou barvu, která je použita v různých úrovních krytí od 50% až do 100%.

Posléze jsem uvedla základní a doplňkový font. Základním fontem použitým v logu je písmo JasmineUPC a doplňkovým fontem, který je použit v grafickém manuálu je písmo Myriad Pro.

Součástí grafického manuálu jsou také merkantilní tiskoviny. Pod pojmem merkantilní tiskoviny se skrývají vizitky, dopisní papír, obálka a reklamní předměty.

Obr. 26: Reklamní předměty

(37)

37

Vizitky jsou z přední strany bílé s modrým písmem a logem umístěným vpravo a otočeným o 90° doleva. Ze zadní strany mají již zmíněný bílý nebo modrý rastr koleček.

Na dopisní papír jsem umístila logo, které jsem zvětšila tak, aby pokrývalo celý formát dopisního papíru. Dále jsem logo musela zesvětlit na 40% úroveň krytí, aby se na dopisní papír dalo bez problémů psát.

Obálku jsem vytvořila pomocí modrých koleček, které jsem volně poskládala na formát obálky. Vnitřek obálky jsem schválně oživila modrým podkladem a bílými kolečky.

Grafický manuál dále obsahuje reklamní předměty, kterými jsou: propisovací tužka, CD, trička a kalendář. Základem CD jsou kolečka, která jsem rozmístila do šikmého směru. Stejného principu jsem použila i u triček.

Tvorba plakátu

Hlavní myšlenkou, kterou jsem při realizaci v plakátu chtěla zachytit, bylo sjednocení evropských států, které patří do sdružení Great spas of Europe. Přemýšlela jsem, jakým způsobem by to mělo být ztvárněno.

Jako nejlepší možná varianta se jevilo vyplnění plochy jednotlivých států rastrem koleček, tedy hlavním principem, který je použit v celém vizuálním stylu. Poté jsem se rozhodovala, v jaké barevnosti kolečka použiji a jestli je nechám na bílé ploše, nebo pod ně zvolím barevný podtisk. Dohromady vznikly tři různé varianty. U první varianty jsem zvolila bílý podklad s modrým rastrem a jednotlivé země jsem pojmenovala jejich názvem. V další variantě jsem volila pozadí modré a rastr bílý. Tyto varianty ale nepůsobily nejlépe a „nepřitáhly“ mnoho pozornosti. Proto jsem se zamýšlela nad tím, jak plakát zvýraznit a tím ho zviditelnit. Přišla jsem na to, že nejlepší bude zkusit jako podklad místo bílého pozadí barevnou fotografii. Hledala jsem proto ve svých osobních fotografiích vyfocených v Karlových Varech tu nejvhodnější, která by se na plakát dala použít. Nakonec jsem našla vhodnou fotku, která zobrazuje vývěr lázeňského pramene.

Ve spojení pramene a stylizovaných evropských zemích dochází k zajímavému propojení lázeňské tématiky se všemi lázeňskými státy.

(38)

38

Tvorbu plakátu v Adobe Illustratoru jsem začala tím, že jsem si stáhla z internetu mapu Evropy, která mi posloužila jako předloha. Podle této předlohy jsem začala jednotlivé státy vyplňovat různě velkými bílými kolečky. Problém byl v tom, že kolečka nebyla rozmístěna pravidelně v jednom směru, ale měla být poskládána tak, aby vytvořila linie jednotlivých zemí. Proto jsem nemohla použít automatického kopírování, ale kopírování ručního. Rozmisťovala jsem tedy každé kolečko zvlášť, tak aby do tvaru zemí dobře pasoval. Po dokončení jsem si v novém souboru otevřela zvolenou fotografii, na kterou jsem následně umístila do levého horního rohu logo společnosti a do lázeňského pramene vytvořenou rastrovou podobu evropských zemí. Tak byla vytvořena poslední a nakonec finální varianta plakátu.

Obr. 27: Výsledná verze plakátu

Reklamní předměty

Reklamní předměty jsou součástí grafického manuálu, ale věnovala jsem jim čas i mimo něj. Snažila jsem se je vytvořit, jak pomocí simulace, kterou jsem pak vytiskla na formát A3, tak i jejich výrobou ve skutečné reálné podobě. Reklamními předměty, které jsem skutečně realizovala, jsou: tisk na dvě trička, hrnek, výšivka na ručník, krabička na lázeňské oplatky, obal na oplatku, bloček, záložka, kalendář, pohledy a placky.

(39)

39

5.2 Práce v Adobe Photoshopu

V Adobe Photoshopu jsem jen upravovala fotky, které jsem následně chtěla použít k další tvorbě v Adobe Illustratoru. Upravovala jsem jas a kontrast a velikost fotek, tak aby odpovídaly danému formátu.

6. Realizace výrobků

Mým záměrem bylo vytvoření skutečné podoby reklamních předmětů. Pro realizaci triček jsem zvolila techniku sítotisku, hrnek jsem nechala potisknout sublimačním tiskem a pro zhotovení výšivky na ručník tvorbu výšivky na vyšívacím stroji. Ostatní výrobky jsem realizovala na barevné tiskárně značky Canon.

Nejprve jsem uskutečnila krabičku na oplatky, kterou jsem si podle originální krabičky rozměřila a poté v Adobe Illustratoru navrhla design, který odpovídal mým představám. Návrh jsem vytiskla a původní krabičku jím pokryla. Takto jsem postupovala i u obalu na jednotlivé oplatky.

Dalším realizovaným předmětem byly placky. Ty byly nejdříve vytisknuty a poté vloženy do stroje „plackovače“, který dal plackám jejich typický vzhled a vložil je do samotného plastového obalu.

Obr. 28: Návrh na krabičku Obr. 29: Návrh na placky

(40)

40

6.1 Realizace výrobku pomocí sublimačního tisku

Následovala realizace hrnku, který byl vytvořen v copy studiu Amsel, ve kterém k jeho vytvoření použili metody sublimačního tisku.

Princip sublimačního tisku

Sublimační tisk je celkem mladý způsob potisku, který se řadí mezi transferové technologie. Vznikl v Americe ve 20. století a brzy se začal šířit po celém světě.

Speciální inkoust se nanáší pomocí tiskárny, která vytiskne námi navržený motiv na přenosový papír. Nanášený inkoust na přenosovém papíru změní pevné skupenství v plynné. Zvolený motiv se při transferu v termolisu přenese ze speciálního dvouvrstvého papíru na materiál. Pigment se díky zahřátí a tlaku dostane mikropóry do struktury materiálu a po ochlazení je fixován uvnitř hmoty. K sublimaci dochází při teplotě 190 ºC. Tisk dosahuje výrazných a stálých barev.

Materiál, který je nevhodnější pro použití sublimačního tisku je 100% polyester.

V určitých případech můžeme potiskovat i polyamid a přírodní materiály. Sublimačním tiskem je také možné potisknout speciálně upravené hrnky pro sublimaci. [20]

Obr. 30: Sublimační stroj

(41)

41

6.2 Realizace výrobku pomocí sítotisku

Pomocí sítotisku jsem zhotovila dvě trička v tiskařské dílně Katedry designu. Je mnoho způsobů, kterými lze potisknout textilie. Já jsem si zvolila techniku sítotisku, která se na bavlněná trička jevila jako nejvhodnější metoda. Tato technika umožňuje natisknutí požadovaného motivu i v malých detailech a v různé barevnosti.

Nejdříve bylo nutné vyrobit šablonu, přes kterou se tiskne pomocí síta na potiskovaný materiál. Logo a kolečkový rastr, který se nachází na tričkách, jsem si uložila v grafickém formátu. Ten se následně otevřel v počítači, přes který se motiv vyřezal na plotru do samolepící fólie. Pro přenos šablony na síto je nejvhodnější přenesení samolepící fólie přes přenosovou průhlednou fólii, která nám zajistí, že se nám motiv nepoškodí. Přenosová fólie se nalepila na vrchní část samolepící fólie. Zadní strana samolepící fólie se sundala a nalepila na síto, poté se sňala i vrchní část průhledné fólie a motiv se na síto uhladil.

Přes takto připravené síto bylo možné začít tisknout, ale nejdříve bylo nutné namíchat barvy podle mých představ. Po přípravě barev jsem přešla k samotnému tisku.

Připravila jsem si tričko, u kterého jsem si vyměřila, kam chci motiv umístit. Části trika, které se nepotiskovaly a které by se mohly ušpinit barvou, jsem zakryla novinami.

Umístila jsem síto na tričko a nanesla barvu, kterou jsem těrkou rozetřela.

Obr. 31: Plotr

Princip sítotisku

Sítotisk je grafická technika, která nepatří do tisku z plochy, ale je samostatnou tiskovou technikou. Barva se nanáší přes tiskovou matrici na potiskovaný materiál.

(42)

42

Technika sítotisku byla vynalezena na dálném východě a jeho princip je stejný po celá staletí. Vývojem a změnami ale prošly tiskové matrice, tiskové barvy a vznikly sítotiskové stroje.

Tisková matrice má podobu hliníkového nebo dřevěného rámu s nataženou síťovinou. Tiskové barvy, kterými tiskneme, jsou barvy vodové, lihové, ředidlové, plastizolové, sublimační, dvousložkové a UV barvy. Záleží na materiálu, který potiskujeme.

Potisknout můžeme celou řadu nejrůznějších materiálů. Tiskne se v podstatě na jakoukoliv plochu, ke které lze přiložit síto. Předloha, kterou potřebujeme pro výrobu tiskové šablony je nejčastěji uložena na disketě v grafickém formátu.

Nejjednodušším a nejrychlejším postupem výroby šablony je vyřezání zadaného motivu plotterem. Plotr šablonu vyřezává do tmavé samolepící fólie. Tato folie se nazývá printon.

Tato šablona se přiloží na síto a nanese se na něj světlocitlivá emulse, po jejímž zaschnutí se provede osvit speciálním zdrojem světla. Tam, kde nám světlo díky šabloně neprochází, se světlocitlivá vrstva nevytvrdí a místa zůstanou barvě propustná.

Zatímco na osvícených místech bez šablony je síto nepropustné.

Sítotiskový rám se pak připevní do stroje a těrkou se po něm rozetře barva. Při vícebarevném tisku je nutné použít pro každou barvu zvláštní síto. Sítotiskem je možné potisknout papír, samolepící materiály, plastové desky atd. Používá se zpravidla

v oblasti reklamy. [21]

Obr. 32: Sítotiskem potištěná trička

(43)

43

6.3 Realizace výrobku pomocí výšivky

Pomocí vyšívacího stroje byla vyšita výšivka na ručník. Aplikace výšivkou je dlouholetá používaná metoda, která je daleko trvanlivější než způsob potiskování. Dříve se výšivky vyšívaly výhradně ručně, ale s postupem doby vyšívání provádějí vyšívací stroje. Rozeznáváme dva způsoby aplikace výšivky. Prvním je vyšití výšivky na podkladový materiál nebo vytvoření samotné nášivky na pevné textilii, která se na materiál našívá.

Pro zhotovení výšivky na vyšívacím stroji je nejdříve nutné výšivku zpracovat ve speciálním programu na vyšívání. Tento program se nazývá Tajima DG/ML by Pulse.

V programu se logo nově vytvořilo pomocí koleček a text musel být nahrazen podobným písmem, protože program původní zvolené písmo nepodporoval. Následně se vybral druh a hustota stehu, barva použité nitě a byly začištěny odstřihy nití. Výšivka byla vytvořena na vyšívacím stroji TAJIMA TEJT II – C1501. Pomocí tohoto stroje je možné vyšít výšivku až s 15 barvami.

Přenos dat do vyšívacího stroje je proveden pomocí diskety. Námi vytvořený motiv je vyšíván na materiál, který se upne do vyšívacího rámu. V mém případě to byl ručník. Vyšívací rám se poté vloží do samotného vyšívacího stroje. Vyšívání se provádí různými druhy nití, které jsou umístěny na zadní straně stroje. Pro každou barvu je určena jiná jehla. Nit je vedena přiváděcím ústrojím až k šicím hlavám. Výšivka se tvoří pomocí provázání horní a spodní vyšívací nitě. Spodní nit je obvykle z bavlny nebo polyesteru a horní nit je vyrobena z polyesteru nebo viskózy. [22]

Obr. 33: Výšivka na ručníku s fólií Obr. 34: Hotová výšivka bez fólie

(44)

44

ZÁVĚR

Ve své práci jsem se zabývala jednotným vizuálním stylem pro sdružení měst Great Spas of Europe. V teoretické části jsem nejdříve objasnila, co je sdružení Great Spas of Europe. Poté jsem se zaměřila na podstatu lázeňství a historii lázní. Objasnila jsem, co je to grafický design, čím se zabývá a co by měl jednotný vizuální styl obsahovat. Neměl by v něm chybět grafický manuál a logo. Při popisu grafického manuálu jsem jako příklady uvedla vlastní grafický manuál, který je u jednotného vizuálního stylu nejdůležitějším prvkem. Kapitolu, která se zabývá samotným logem, jsem doplnila o příklady rozdělení log do jednotlivých skupin. Jako první příklad jsem uvedla obrazové, typografické a kombinované logo, dále potom dlouhodobě a krátkodobě používaná loga.

V praktické části jsem se zaměřila na samotný grafický design. V první fázi bylo vytvořeno několik návrhů log, která se následně realizovala v grafických programech.

Nejdříve vzniklo logo, poté celý grafický manuál a nakonec plakát a reklamní předměty.

Pro úplnou a skutečnou realizaci reklamních předmětů bylo použito sublimačního tisku, sítotisku a vyšití výšivky vyšívacím strojem. Díky realizaci těmito technologiemi jsem se dozvěděla mnoho informací o technologii tisku a tiskových strojích.

Navrhnutý jednotný vizuální styl byl předložen společnosti Great Spas of Europe, která bude celý vizuální styl používat pro jejich prezentaci a běžnou činnost.

(45)

45

POUŽITÁ LITERATURA

[1] ZEMAN, L., KUČA K., KUČOVÁ V.: Západočeský lázeňský trojúhelník.

Západočeské lázně vybrané k nominaci na zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO. Karlovy Vary 2008. 119 s. ISBN 978-80-87104-41-5

[2] Lázeňství v České republice. [online]. [cit. 2013-11-17]. Dostupné z:

http://www.cot.cz/data/cesky/99_06/6_statistika1.htm

[3] SOMOL, A., ŠVANDRLÍK, R.: Lékařství v Mariánských Lázních, historie, lékaři a lékárníci. Městské muzeum Mariánské Lázně 2006. 256 s. ISBN

[4] ZEMAN, L. a kolektiv: Lázně a lázeňství v České republice v kontextu světového vývoje lázeňství. Praha: Národní památkový ústav, 2009. 611 s.

[5] ZEMAN, L., Pospíšil M.: Potenciální série významných lázní Evropy k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO. Karlovy Vary 2011. 100 s. ISBN 978-80-87104- 78-1

[6] Bad Kissingen. [online]. [cit. 2014-05-04]. Dostupné z:

http://www.rekreant.cz/evropa/25-nemecko/214-bad-kissingen-.html

[7] Bad Kissingen. [online]. [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://www.lazne.net/Bad- Kissingen/

[8] Bad Homburg. [online]. [cit. 2014-05-04]. Dostupné z:

http://www.spacities.com/cz/nemecko/bad-homburg.html

[9] Bad Ischl. [online]. [cit. 2014-05-04]. Dostupné z:

http://rakousko.svetadily.cz/clanky/Bad-Ischl

[10] Bath. [online]. [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://anglie.name/bath.html

[11] Historie reklamy. [online]. [cit. 2014-05-04]. Dostupné z:

http://www.anonyme.cz/historie-reklamy/

(46)

46

[12] Grafický design. [online]. [cit. 2013-11-17]. Dostupné z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Grafick%C3%BD_design

[13] Grafický designér. [online]. [cit. 2013-11-17]. Dostupné z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Grafický_designér

[14] Unie grafického designu. [online]. [cit. 2013-11-17]. Dostupné z: http://unie- grafickeho-designu.cz/proc-je-graficky-design-uzitecny/#.UojxQ8Q6LEB

[15] AMBROSE G., HARRIS P.: Layout velký průvodce grafickou úpravou. vydání první, Computer Press, a.s., 2009, s. 193

[16] Jednotný vizuální styl. [online]. [cit. 2013-11-17]. Dostupné z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jednotn%C3%BD_vizu%C3%A1ln%C3%AD_styl

[17] Vizuální styl firmy: Komunikace na první pohled. [online]. [cit. 2013-11-17].

Publikovala Jana Bohutínská 14. 2. 2008 0:00. Dostupné z:

http://www.podnikatel.cz/clanky/vizualni-styl-firmy-komunikace-na-prvni-pohled/

[18] Unie grafického designu. [online]. [cit. 2013-11-17]. Publikoval Jan Tippman dne 28. 8. 2012, 9:00. Dostupné z: http://unie-grafickeho-designu.cz/vlastnosti-dobreho- loga/#.UojxP8Q6LEB

[19] Unie grafického designu. [online]. [cit. 2013-11-17]. Publikoval Jan Tippman dne 28. 8. 2012, 8:00. Dostupné z: http://unie-grafickeho-designu.cz/vlastnosti-dobreho- loga-obsahly-clanek/#.UojxQ8Q6LEB

[20] Sublimační potisk. [online]. [cit. 2014-05-04]. Dostupné z:

http://www.mugs.cz/clanky/sublimacni-potisk.html

[21] Sítotisk. [online]. [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://www.hanak- sitotisk.cz/cs/sitotisk

[22] Strojní výšivka. [online]. [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://www.kriz.cz/strojni- vysivka/

(47)

47

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1: Lázeňský pramen

Obr. 2: Vřídlo v roce 1845. Dostupné z:

http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/karlovy-vary-empirova-vridelni-kolonada/

Obr. 3: Karlovy Vary Obr. 4: Mariánské Lázně Obr. 5: Františkovy Lázně Obr. 6: Karlovy Vary Obr. 7: Františkovy Lázně Obr. 8: Luchon

Obr. 9: Vichy

Obr. 10: Poděbrady. Dostupné z:

http://i.idnes.cz/12/013/sph/AHR40bf24_Lazne_Podebrady_a.jpg

Obr. 11: Mariánské Lázně. Dostupné z: http://www.czech-tim.cz/photo/lazensky- special-2011/lecebne-lazne-marianske-lazne-a-s/9-1.jpg

Obr. 12: Jáchymov. Dostupné z:

http://www.laznejachymov.cz/Public/LazneJachymovRedesign/img/logoLazneJachymo vV2.png

Obr. 13: Františkovy Lázně. Dostupné z:

http://www.logobox.cz/getimage.ashx?id=CZ46887121&size=big&rate=1 Obr. 14: Příklad grafického manuálu

Obr. 15: Příklady obrazového, typografického a kombinovaného loga. Dostupné z:

http://unie-grafickeho-designu.cz/vlastnosti-dobreho-loga-obsahly- clanek/#.UojxQ8Q6LEB

(48)

48

Obr. 16: Dlouhodobá a krátkodobá loga. Dostupné z: http://unie-grafickeho- designu.cz/vlastnosti-dobreho-loga-obsahly-clanek/#.UojxQ8Q6LEB

Obr. 17: Vývoj loga firmy Apple. Dostupné z: http://unie-grafickeho- designu.cz/vlastnosti-dobreho-loga-obsahly-clanek/#.UojxQ8Q6LEB

Obr. 18: První varianta loga Obr. 19: Druhá varianta loga Obr. 20: Třetí varianta loga

Obr. 21: Základ pro konečnou variantu Obr. 22: Výsledná varianta loga

Obr. 23: Text loga a jeho umístění

Obr. 24: Konečné umístění textu a definitivní podoba loga Obr. 25: Rastr z koleček

Obr. 26: Reklamní předměty Obr. 27: Výsledná verze plakátu Obr. 28: Návrh na krabičku Obr. 29: Návrh na placky

Obr. 30: Sublimační stroj. Dostupné z: http://www.of.cz/tech.php#t Obr. 31: Plotr

Obr. 32: Sítotiskem potištěná trička Obr. 33: Výšivka na ručníku s fólií Obr. 34: Hotová výšivka bez fólie

References

Related documents

2019-12-01 ingår i kulturförvaltningen kan mindre ändringar av

Ett och samma kort samt ett och samma pris för dels periodkort inom SL Access, dels för samtliga biljetter för enkelresor bör gälla för alla som reser oavsett det är på på

Ta od vzdálenosti 180 mm od axiconu velmi strmě klesá a mezi osmým a devátým snímkem, které jsou od sebe vzdáleny 10 mm klesla intenzita o řád na 22 V 2 /m 2 a na

Bakalářská práce se věnuje tématu specifik ošetřovatelské péče u pacientů napojených na umělou plicní ventilaci. Práce je členěna do dvou částí, teoretické

Rok 2004 zaznamenal pro celou Českou republiku výrazný mezník v podobě plnohodnotného začlenění do Evropské unie a tím i možnosti podílet se na rozhodování na

Årlig licensavgift för användning av geodata enligt Publik tjänst kartinforma- tion, Publik tjänst bildinformation och/eller Publik tjänst Vektorsök samt avgift enligt nedan..

2014 jsem absolvovala školení zaměstnanců TUL, kde hlavní náplní bylo poskytování první pomoci.. Školení probíhalo v Ústavu zdravotnických studií TUL ve spolupráci

Problematika bezdomovectví se týká téměř každého z nás, a proto je důležité se tímto fenoménem často zabývat, abychom dokázali pochopit, proč v 21. století, jsou mezi