Krajinná analýza oblasti Sněžné a její potenciál pro edukační účely
Diplomová práce
Studijní program: N7503 – Učitelství pro základní školy
Studijní obory: 7503T023 – Učitelství dějepisu pro 2. stupeň základní školy 7503T114 – Učitelství zeměpisu pro 2. stupeň základní školy Autor práce: Bc. Tomáš Vymetal
Vedoucí práce: doc. RNDr. Kamil Zágoršek, Ph.D.
Liberec 2018
Landscape Analysis of Sněžná Area and its Potential for Educational Purposes
Master thesis
Study programme: N7503 – Teacher training for primary and lower-secondary schools Study branches: 7503T023 – Teacher training for lower-secondary school. Subject -
History
7503T114 – Teacher training for lower-secondary school. Subject - Geography
Author: Bc. Tomáš Vymetal
Supervisor: doc. RNDr. Kamil Zágoršek, Ph.D.
Liberec 2018
Tento list nahraďte
originálem zadání.
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, že na mou diplomovou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tom- to případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Diplomovou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Poděkování
Za pomoc při vedení této práce bych rád poděkoval doc. RNDr. Kamilu Zágoršekovi, Ph.D. a to jak za odbornou pomoc při tvorbě práce, tak za velmi milý a vstřícný přístup k řešení všech problémů, které při vzniku této práce nastaly. Zároveň bych zde velmi rád poděkoval celé své rodině, která mi byla oporou nejen při tvorbě této závěrečné práce, ale i při překonávání tisíce a jedné nepříjemnosti, které mě za všechny ty roky studia potkaly.
Anotace
Práce je zaměřena na analýzu krajiny a posouzení jejího edukačního využití. Krajina se nachází v Kraji Vysočina a jedná se o území spadající pod Městys Sněžné a zároveň patřící do CHKO Žďárské vrchy. V oblasti se nachází Základní škola a mateřská škola Sněžné, příspěvková organizace. Tato škola má navíc v oblasti i velkou historickou tradici. Práce obsahuje tři části. První částí je krajinná analýza oblasti, druhou částí je analýza současného využívání oblasti z hlediska edukace a část třetí tvoří návrh projektového dne vhodného pro tuto oblast a jeho zařazení do ŠVP ZŠ Sněžné a také do RVP základního vzdělávání České republiky. Ve třetí části je také nastíněn výhled do možné budoucnosti vzdělávání v oblasti a zhodnocení jeho potencionálu.
Klíčová slova: Edukační potenciál, Sněžné, krajinná analýza, projektový den, školství
Annotation
The thesis is focused on an analysis of a landscape and an evaluation of its educational application. The landscape is located in Vysočina region which belongs to the region of the town Sněžná and also to the Protected Landscape Area Žďárské vrchy. There is The Elementary School and Kindergarten Sněžná, funded organisation. The school has a great historical tradition in the area. The thesis is consisted of three main parts. The first part focuses on the landscape analysis of the area, the second part is the analysis of the contemporary usage of the area from the point of education. The third part describes a draft of the project day suitable for the area and its placement in the ŠVP of the elementary school in Sněžné and also in the RVP of Elementary Education of the Czech Republic. The last part also drafts possible views to the education in the area and the evaluation of its potential.
Key words: educational potential, Sněžné, landscape analysis, project day, education system
8
Obsah
ÚVOD ... 13
1. CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK ÚZEMÍ A JEHO HRANICE ... 14
1.1 Vymezení hranic oblasti ... 14
1.2 Přírodní poměry v oblasti... 15
1.3 Ochrana přírody v oblasti ... 25
2. HISTORICKÉ STOPY V KRAJINĚ... 34
2.1 Historie osídlení v oblasti... 34
2.2 Historie sídel v oblasti ... 35
3. SÍDELNÍ STRUKTURA OBLASTI ... 43
4. DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA OBLASTI ... 53
5. ŠKOLSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE ... 56
5.1 Předškolní vzdělávání ... 56
5.2 Základní vzdělávání ... 59
6. HISTORIE ŠKOLSTVÍ VE SNĚŽNÉM ... 63
7. SOUČASNOST ŠKOLSTVÍ VE SNĚŽNÉM ... 72
7.1 Základní škola a mateřská škola Sněžné, příspěvková organizace ... 73
7.2 Základní škola ... 75
7.3 Mateřská škola ... 78
7.4 Školní družina ... 80
7.5 Školní jídelna ... 80
7.6 Dopravní spojení Základní školy a mateřské školy Sněžné ... 81
8. ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DĚTI VYSOČINY ... 84
9. PROJEKTOVÝ DEN – A KOLIK VODY BYS DONESL TY ? ... 93
9. 1 Téma projektového dne ... 94
9.2 Základní informace... 96
9.3 Popis projektového dne ... 98
10. ZAŘAZENÍ PROJEKTOVÉHO DNE DO ŠVP ZŠ SNĚŽNÉ A RVP ZV ... 106
10.1 Zařazení projektového dne na prvním stupni... 106
10.2 Zařazení projektového dne na druhém stupni ... 108
11. DISKUSE ... 114
12. ZÁVĚR ... 117
9
13. ZDROJE ... 120 14. SEZNAM PŘÍLOH ... 125
10
Seznam obrázků
Obr. 1: Znak městyse Sněžné ... 14
Obr. 2: Logo městyse Sněžné ... 14
Obr. 3: Mapa a tabulka klimatické klasifikace ... 18
Obr. 4: Profesionální meteorologická stanice Svratouch . ... 19
Obr. 6: Bílá skála ... 27
Obr. 6: Černá skála... 28
Obr. 8: Drátenická skála ... 29
Obr. 8: Lisovská skála ... 30
Obr. 9: Malinská skála ... 31
Obr. 10: Koryto řeky Svratky ... 32
Obr. 11: Porovnání historických školních razítek používaných ve Sněžném ... 70
Obr. 12: Budova ZŠ Sněžné ... 72
Obr. 13: Organizační schéma školy ve Sněžném ... 74
Obr. 14: Interiér zastávky Sněžné, hotel Záložna ... 83
Obr. 15: Přehled činností učitele a žáky při projektovém dni ... 94
Obr. 16: Jeden z rybníčků, které tvoří zastávky při projektovém dni ... 102
11
Seznam tabulek
Tab. 1: Geomorfologické zařazení oblasti Sněžné ... 15
Tab. 2: Vybrané charakteristiky klimatické oblasti CH 7 ... 17
Tab. 3: Biogeografické zařazení oblasti Sněžné ... 22
Tab. 4: Přírodní památky v oblasti Sněžné ... 26
Tab. 5: Přírodní památka Bílá skála - základní informace ... 27
Tab. 6: Přírodní památka Černá skála - základní informace ... 28
Tab. 7: Přírodní památka Drátenická skála - základní informace... 29
Tab. 8: Přírodní památka Lisovská skála - základní informace... 30
Tab. 9: Přírodní památka Malinská skála - základní informace ... 31
Tab. 10: Přírodní památka Meandry Svratky u Milov - základní informace ... 32
Tab. 11: Památné stromy v oblasti Sněžné ... 33
Tab. 12: Sněžné - vznik ... 36
Tab. 13: Vříšť - vznik ... 37
Tab. 14: Samotín - vznik ... 38
Tab. 15: Milovy - vznik ... 39
Tab. 16: Krátká - vznik ... 40
Tab. 17: Blatiny - vznik ... 41
Tab. 18: Blatiny - vznik ... 42
Tab. 19: Sněžné - budovy ... 45
Tab. 20: Vříšť - budovy ... 47
Tab. 21: Samotín - budovy ... 48
Tab. 22: Krátká - budovy ... 49
Tab. 23: Blatiny - budovy ... 50
Tab. 24: Podlesí - budovy ... 51
Tab. 25: Vývoj počtu obyvatel v Městysu Sněžné za posledních 13 let ... 53
Tab. 26: Pohyb počtu obyvatelstva mezi lety 2016 a 2017 ... 54
Tab. 27: Rozmístění obyvatel v Městysu Sněžné ... 54
Tab. 28: Věkový průměr obyvatel Městyse Sněžný ... 55
Tab. 29: Počet mateřských škol, tříd a dětí mezi školními roky 2012/2013 a 2016/2017 ... 57
Tab. 30 Počet přípravných tříd ZŠ a dětí mezi školními roky 2012/2013 a 2016/2017 ... 58
Tab. 31: Počet přípravných stupňů ZŠ spec.0 mezi školními roky 2012/2013 a 2016/2017 .. 58
Tab. 32: Počet základních škol, tříd a žáků mezi lety 2012/2013 a 2016/2017 ... 61
12
Tab. 33: Věk žáků přijatých na ZŠ mezi lety 2012/2013 a 2016/2017 ... 62
Tab. 34: Počet žáků s předčasně ukončenou ZŠ mezi lety 2012/2013 a 2016/2017 ... 62
Tab. 35: Cenové návrhy přestavby budovy měšťanské školy Sněžné 1934 ... 68
Tab. 36: Školská zařízení ve Sněžném v rejstříku MŠMT ... 73
Tab. 37: Přehled tříd, ročníků a žáku na ZŠ Sněžné na konci školního roku 2016/2017 ... 76
Tab. 38: Účast ZŠ Sněžné v projektech ... 77
Tab. 39: Rozmístění absolventů ZŠ Sněžné po školním roce 2016/2017 ... 78
Tab. 40: Výdej obědů ve školní jídelně ZŠ Sněžné ... 81
Tab. 41: Autobusové spojení spádových oblastí s ZŠ Sněžné ... 83
Tab. 42: Hodinová dotace zeměpisu a jí příbuzných seminářů ... 91
Tab. 43: Témata Světového dne vody v posledních 10 letech ... 95
Tab. 44: Časová dotace předmětu Člověk a jeho svět na ZŠ Sněžné ... 106
Tab. 45: Tematický celek vhodný pro zařazení projektového dne v 6. ročníku ZŠ Sněžné . 108 Tab. 46: Tematický celek vhodný pro zařazení projektového dne v 7. ročníku ZŠ Sněžné . 110 Tab. 47: Tematický celek vhodný pro zařazení projektového dne v 8. ročníku ZŠ Sněžné . 111 Tab. 48: Tematický celek vhodný pro zařazení projektového dne v 9. ročníku ZŠ Sněžné . 112
Seznam grafů
Graf 1: Měsíční počet mrazových, ledových, letních a tropických dní z hydrometeorologické stanice Svratouch 2017 ... 20Graf 2: Průměrné měsíční teploty vzduchu z hydrometeorologické stanice Svratouch 2017 . 21 Graf 3: Měsíční úhrn srážek a měsíční počet dní se srážkami alespoň 1 mm z hydrometeorologické stanice Svratouch 2017 ... 21
Graf 4 Měsíční charakteristiky sněhu v zimní sezóně 2016/2017 z hydrometeorologické stanice Svratouch 2017 ... 21
13
ÚVOD
Vybrat si téma diplomové práce je rozhodnutí, které, ač se to mnohým nemusí zdát, výrazně ovlivní vaši blízkou budoucnost. Málo čemu jinému totiž student věnuje více času než jen samotnému psaní této práce. K tomu navíc patří i spousta hodin různé další práce v terénu, vymýšlení všelijakých pracovních postupů a samozřejmě hledání, shánění a studování potřebné literatury. Proto je opravdu velmi důležité, aby téma bylo pro studenta zajímavé, zábavné, ideálně s ním nějak spojené.
A právě proto se moje diplomová práce jmenuje Krajinná analýza oblasti Sněžné a její potenciál pro edukační účely. Sněžné leží jen několik málo kilometrů od mého bydliště a strávil jsem tady mnoho času, a to nejen v přírodě, ale i přímo v městysu Sněžné. Zároveň protože pedagogiku studuji již od střední školy mám velmi blízku i k ní, a to jak ve formě základního vzdělávání, tak ve formě vzdělávání volnočasového.
V mé diplomové práci se pokusím naplnit celkem tři základní cíle. Tyto cíle jsou přitom velmi úzce propojené, a proto by jejich naplněním měl vzniknout jeden velký, jednolitý celek.
Prvním cílem je vytvoření detailní krajinné analýzy oblasti Sněžné. Druhým cílem je zhodnocení školství ve Sněžném a jeho možného dalšího potencionálu. Třetím cílem potom je pokusit se vědomosti získané při plnění prvních dvou cílů spojit a následně je co nejlépe aplikovat při tvorbě projektového dne vhodného pro využití na ZŠ Sněžné.
K tomu abych tyto stanovené cíle dokázal naplnit by mi měli posloužit zdroje obsažené v odborných publikacích, zdroje nacházející se na internetu a samozřejmě můj osobní terénní průzkum spojený s další mou vlastní prací. Zároveň by se do práce měli promítnout mé zkušenosti a znalosti z získané za dobu studia nejen na Technické univerzitě v Liberci.
14
1. CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK ÚZEMÍ A JEHO HRANICE
1.1 Vymezení hranic oblasti
Ve své diplomové práci se budu věnovat oblasti, která je oficiálně vymezena jako Městys Sněžné. Pro potřeby této diplomové práce si ji však dovolím nazývat oblast Sněžné.
Území má celkovou rozlohu 23 450 000 m2 a podle Českého úřadu zeměměřičského akatastrálního má pak obec kód 596787 (portál cuzk.cz). Městys Sněžné se skládá ze šesti katastrálních území. Těmito územími jsou: k.ú. Sněžné na Moravě, k.ú. Blatiny, k.ú. Podlesí u Sněžného, k.ú. Vříšť, k.ú. Krátká a k.ú. Samotín (Psotová 2009). Zajímavostí potom je, že k.ú. Vříšť je od zkoumaného území zcela odděleno a v žádném bodě své katastrální hranice se ho nedotýká. Vzdálenost hranic se sice pohybuje v rozmezí 200 až 1000 metrů, ale tento úzký pruh území oficiálně spadá do katastrálního území Líšná. Toto katastrální území nepatří k Městysu Sněžné, a proto nebude zkoumáno.
Všechna jmenovaná katastrální území zároveň společně spadají pod již výše jmenovaný celek nazvaný Městys Sněžné. Samotný městys se pak dělí nikoli na 6, ale na 7 místních částí.
Těmito částmi jsou Blatiny, Krátká, Podlesí, Samotín, Sněžné, Vříšť a Milovy. Milovy, které jako jediné nejsou samostatným katastrálním územím se nachází na území k.ú. Sněžné na Moravě.
Městysem je Sněžné od roku 2007. Městys má celkem tři oficiální symboly. Jsou jimi logo, znak a prapor městyse. Tyto symboly Sněžnému udělil 18. června 1998 Parlament ČR a to na základě doporučení podvýboru pro heraldiku PS PČR (portál snezne.cz 2018).
Obr. 2: Logo městyse Sněžné (http://www.snezne.cz/logo/d- 3560/p1=3426
Obr. 1: Znak městyse Sněžné
(http://www.snezne.cz/znak-mestyse/d- 3558/p1=3426)
15
Slovo krajina patří mezi slova s velmi širokým rozsahem. Obdobná slova jsou například demokracie či lidská práva. Pod těmito slovy si lze s trochou snahy představit téměř cokoli.
Právě z tohoto důvodu můžeme s použitím určitých druhů metafor hovořit třeba o krajině hudby, krajině vizionářů či například o vnitřní krajině.
Proto je tento termín potřeba lépe definovat. Podle zákona České republiky je krajina část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky (Ministerstvo vnitra ČR 1993). Bárta (2007) pak za krajinu označuje soubor biotických a abiotických faktorů vázaných na určitý krajinný celek, který se navíc již po delší dobu vyvíjí společně. Většina definic krajiny ovšem obsahuje tři základní aspekty. Těmito aspekty jsou: živá příroda, neživá příroda a historie krajiny. Důležitým faktorem ovšem je také propojení těchto tří aspektů.
1.2 Přírodní poměry v oblasti
Tab. 1: Geomorfologické zařazení oblasti Sněžné
provincie soustava oblast celek podcelek okrsek
Česká vysočina Česko- moravská soustava
Českomoravská vrchovina
Hornosvratecká vrchovina
Žďárské vrchy Milovská kotlina / Devítiskalská
vrchovina
(vlastní zpracování podle Demek 2006)
Kvůli zjištění přírodních podmínek a různých podstatných souvislostí je třeba mnou zkoumanou oblast geomorfologicky zařadit. Sněžné patří do Česko-moravské soustavy. Ta má rozlohu 22 040 km2. Tato rozsáhlá geomorfologická soustava se táhne od Jihozápadních Čech až na Západní Moravu a tím pádem se jedná o více než 25 % rozlohy celé České republiky (Demek 2006).
Pro Českomoravskou vrchovinu jsou podle Demka typické mozaiky polí, luk apřevážně smrkových lesů a to je přesně příklad oblasti Sněžné, která je dle mého názoru názornou ukázkou a zároveň potvrzením Demkových slov. Napříč Českomoravskou vrchovinou, od JZ k SV, probíhá jedno z hlavních evropských rozvodí. Oblast Sněžné leží pouhých několik kilometrů od této myšlené linie. Voda ze zkoumané oblasti ovšem odtéká do Černého moře, což je způsobeno tím, že část hranice zkoumaného území přímo tvoří řeka Svratka.
16
Žďárské vrchy už svým popisem celkem přesně vystihují charakter oblasti Sněžné.
Přímo se zde nachází ukázky takzvaného georeliéfu žďárského typu. Jsou jimi například protáhlé úzké hřbety se skalními tvary a mezi nimi naopak velmi hluboká, ale nikoli strmá, spíše rozevřená údolí. Na hřbetech samotných se pak často nachází izolované skály, skaliska či různé druhy mrazových srubů a krioplantačních teras. Nalezneme zde i skalní mísy, tedy drobné skalní tvary vzniklé zvětráváním a odnosem. Tvořeny jsou dvojslídnou žulorulou svrateckého kristalinika a většinou jsou zalesněné smrkovými porosty s příměsí buku. Tyto skalní mísy se v těchto krajích nazývají “perníčky” či případně přímo Milovské perníčky a často bývají jedním z předních turistických lákadel (Demek 2006).
Zkoumaná oblast Sněžné se nachází na pomezí dvou geomorfologických okrsků a to Milovské kotliny a Devítiskalské vrchoviny. Vzhledem k tomu, že oblast je těmito celky rozdělena prakticky na půl, nalezneme v ní charakteristické znaky z obou celků. Milovská kotlina je 13, 48 km2 velkou oválnou kotlinou, která se rozkládá podél toku horní Svratky.
Právě meandrující řeka je zde zřejmě nejvýznamnějším činitelem, co se přírodních poměrů týče. Zároveň se podle Demka jedná o zřejmě nejhodnotnější část celého CHKO Žďárské vrchy. Devítiskalská vrchovina se rozkládá na území o velikosti 110 km2 a je považována za vrchovinu velmi členitou. Vyznačuje se především skalními tvary již výše zmiňovanými. Celá Devítiskalská vrchovina je velmi zalesněná a to především smrkem s jen ojedinělou příměsí buku, javoru klenu a modřínu.
Nejvyšším bodem oblasti Sněžné je vrch Křovina vysoký 830 m n. m. Mezi další vysoké body patří Malinská skála (811 m n. m.) a Lisovská skála (802 m n. m.). Všechny tyto vrcholy jsou situovány na severozápadě zkoumané oblasti a tedy v okrsku Devítiskalské vrchoviny. Samotný nejvyšší bod Devítiskalská vrchoviny, tedy Devět skal (836 m n. m.), se nachází sice relativně blízko zkoumaného území, přesto ale oficiálně mimo něj. Naopak nejnižším bodem zkoumané oblasti je Milovský rybník. ten se nachází v nadmořské výšce 594 m n. m. Druhým rybníkem v oblasti je Nový rybník ležící necelý kilometr od Milovského. Oba tyto rybníky spadají do Milovské kotliny a nacházejí se na severovýchodě území.
Geologické formování oblasti Sněžné proběhlo koncem paleozoika variským vrásněním.
Území se nachází na severovýchodním okraji centrální části Českého masivu a leží na Svrateckém krystaliniku. Území je tvořeno především migmatity a dvojslídnými ortorulami.
Nalézt zde ale můžeme i pruhy hrubozrnných dvojslídných ortorul či dříve v historii často těžených ložisek železných rud. Z hornin se na území nachází nejvíce fylity, křemence a amfibolitické břidlice. V pozdějším geologickém vývoji se oblast formovala ponejvíce v
17
průběhu pleistocénu. Probíhalo zde mrazové zvětrávání skalních masivů a v návaznosti na tento proces v okolí Sněžného vznikala kamenná moře. Ta můžeme v dnešní době vidět například na Malinské či Lisovské skále. Během holocénu se pak formovaly především nivy v údolí řek a také mnohá rašeliniště (Chlupáč 2011). Quitt ve své publikaci z roku 1971 řadí celou oblast Žďárských vrchů, a tedy i oblast v této práci zkoumanou, mezi území chladnější, vlhčí a větrné.
Z hlediska podoblastí se jedná o podoblast CH 7.
Tab. 2: Vybrané charakteristiky klimatické oblasti CH 7
Klimatická charakteristika CH 7
počet letních dnů 10 - 30
počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 120 - 140
počet mrazových dnů 140 - 160
počet ledových dnů 50 - 60
průměrná teplota [°C] v lednu -3 až -4
průměrná teplota [°C] v červenci 15 - 16
průměrná teplota [°C] v dubnu 4 - 6
průměrná teplota [°C] v říjnu 6 - 7
průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 120 - 130
srážkový úhrn ve vegetačním období 500 - 600
srážkový úhrn v zimním období 350 - 400
počet dnů se sněhovou pokrývkou 100 - 120
počet zamračených dnů 150 - 160
počet jasných dnů 40 - 50
(Quitt 1971)
18
CH 7 - velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké. Přechodné období je dlouhé.
Jaro mírně chladné. Podzim mírně chladný. Zima dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhotrvající sněhovou pokrývkou (Quitt 1971). Charakteristikou pro toto území dle mého názoru specifickou je velký rozdíl mezi teplotami v zimě a v létě.
Další použitelnou klasifikací je klasifikace dle Moravce a Votýpky z roku 1998. Autoři rozdělili území ČR do deseti tříd podle průměrného počtu dní s teplotou vzduchu 10°C a vyšší, podle ročního úhrnu srážek nad 580 mm a do 580 mm s obdobím beze srážek nad 22 a do 22 dní. Dle této klasifikace zkoumaná oblast spadá do takzvané třídy 8 značené světle šedou barvou. V této třídě se například nevyskytují žádná území, na kterých by více než 22 dní v kuse nepršelo, což považuji za zcela reálné.
Obr. 3: Mapa a tabulka klimatické klasifikace ČR dle Moravce a Votýpky (http://janpivec.wz.cz/pivec/003.htm)
19
Všechny meteorologické údaje z této oblasti pochází z jediného místa, kterým je meteorologická stanice Svratouch. Jedná se o profesionální meteorologickou stanici spadající pod Český hydrometeorologický ústav. Tato stanice navíc poskytuje krom dat o počasí také data například o prachu v ovzduší či imisích. Od hranice zkoumaného území Sněžné je tato stanice vzdálena 8 kilometrů po směru větru. Převládajícím směrem větru v oblasti je totiž směr jihovýchodní (portál portal.chmi.cz).
Právě díky takovéto blízkosti profesionální meteorologické stanice se naskýtá možnost porovnávat hodnoty viz grafy vytvořené na meteostanici Svratouch z roku 2017.
Obr. 4: Profesionální meteorologická stanice Svratouch je provozovaná CHMI (Tomáš Vymetal, duben 2018).
20
Graf 1: Měsíční počet mrazových, ledových, letních a tropických dní z hydrometeorologické stanice Svratouch 2017 (http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/mesicni-data#)
Graf 2: Průměrné měsíční teploty vzduchu z hydrometeorologické stanice Svratouch 2017 (http://portal.chmi.cz/historicka- data/pocasi/mesicni-data#)
21
Graf 3: Měsíční úhrn srážek a měsíční počet dní se srážkami alespoň 1 mm z hydrometeorologické stanice Svratouch 2017 (http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/mesicni-data#)
Graf 2: Měsíční charakteristiky sněhu v zimní sezóně 2016/2017 z hydrometeorologické stanice Svratouch 2017 (http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/mesicni-data#)
22
Dalším důležitým řazením potřebným pro zkoumání přírodních poměrů v oblasti Sněžné je řazení biogeografické. Oblast Blatiny patří do biograficky jedné z nejpestřejších území v České republice. Stýkají se zde totiž provincie České vysočiny, Severozápadokarpatské provincie a Panonské provincie, které se vzájemně značně ovlivňují (Bělaška 2008).
Tab. 3: Biogeografické zařazení oblasti Sněžné
provincie podprovincie bioregion
Středoevropské listnaté lesy Hercynská Žďárský
(vlastní zpracování podle Culek1996)
V oblasti Sněžné převažuje jedlovo-bukový vegetační stupeň s typickou hercynskou biotou a horskými exklávními prvky. Nejvíce zde pak nalezneme rašeliniště a podmáčené smrčiny. Vegetaci na zkoumaném území tvoří především květnaté i acidofilní horské bučiny a podmáčené smrčiny. V dnešní době zde ale dominují již kulturní smrčiny a blatková rašeliniště (Culek 1996).
V oblasti Sněžné jsou jedním z nejvýznamnějších krajinotvorných prvků lesy. Není tomu tak pouze dnes, bylo tomu tak i v historii. Až do středověku zde byl totiž převážně les.
Povětšinou pak velmi hustý, souvislý a často neprostupný. Z jednotlivých druhů převládaly buk lesní (36 %), jedle bělokorá (32 %) a smrk (27 %). Ostatní druhy stromů už se v tomto území nacházely pouze na místech se specifičtějšími podmínkami. Na minerálně bohatších půdách rostl javor klen, na rašeliništích pak borovice lesní, bříza pýřitá, jeřáb ptačí či jasan ztepilý. V dnešní době na zkoumaném území zcela dominuje smrk. Důvodem je jeho hojné, a z dnešního pohledu neuváženě jednostranné, vysazování během 18. století v rámci obnovy vyžďářeného lesa. Aktuálně má tedy smrk v místních lesích zastoupení až 87 %, zatímco zastoupení dříve dominantního buku kleslo na pouhá 2 %. Celkově je dnes území zalesněno z více než 50 %. To v rámci celé České republiky představuje nadprůměr. Nejvíce škod v lesích způsobují bořivé větry, sníh, mráz a donedávna i přemnožení jelenovitou zvěří (Bárta 2007).
Nelesní plochy měly v historii podobu především luk, pastvin či případně rybníků. V dnešní době jsou však louky často zdevastovány melioracemi. Právě proto nebo možná naopak i přesto má dnes v oblasti velké zastoupení také orná půda (Culek 1996).
23
Dalším význačným krajinotvorným prvkem v oblasti je množství různorodých vodních ploch. Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy, a tedy i její součást oblast Sněžné, jsou totiž od roku 1978 vyhlášeny za chráněnou oblast přirozené akumulace vody. Důvodem pro zařazení celé oblasti do této formy ochrany jsou především příznivé podmínky z hlediska hydrologické bilance území, dané vyššími úhrny atmosférických srážek a vysokými hodnotami součinitele odtoku. Klíčovým tokem pro zkoumanou oblast je pak řeka Svratka, která vodu z území odvádí do Černého moře (portál zdarskevrchy.ochranaprirody.cz).
Zároveň zde pramení i řada drobnějších potoků, které ve zkoumaném území vytváří poměrně hustou říční síť. Tyto potoky jsou velmi důležité z hlediska dnešního rozmístění sídel, historicky totiž v celém zkoumaném území není ani jedno sídlo, které by nebylo založena na nějakém vodním toku (viz. kapitola 2.2, Historie sídel v oblasti).
Největší vodní plochou v oblasti je bezesporu Milovský rybník. Ten byl založen již v roce 1610 Vilémem Dubským z Třebomyslic (Svoboda 2001). V dnešní době má rozlohu 6,5 hektaru a nejvyšší hloubka dosahuje zhruba čtyř metrů. Rybník má travnatý břeh a dno je převážně písčité. V dnešní době je jedním z největších turistických lákadel v oblasti. Druhou největší vodní plochou je pak jen několik málo kilometrů vzdálený Nový rybník. (portál turistika.cz).
Zajímavostí oblasti je pak takzvaná „Sněženská kaskáda“ Jedná se o soubor celkem 7 malých vodních ploch, které jsou umístěny přímo ve Sněžném nebo v jeho nejbližším okolí.
Zajímavostí je, že se fakticky ovšem jedná o kaskády dvě. Jsou totiž umístěny na dvou vodních tocích. Tím větším je Sněženský potok, což je vodní tok protékající přímo Sněžným. Na tomto toku se nachází 3 vodní plochy, a to Barvířův rybník, Podhrázský rybník a Dolní rybník. Zbylé čtyři vodní plochy se nacházejí na vodní toku tekoucím paralelně zhruba kilometr východním směrem. Tento tok ani oficiální název nemá. Místní ho označují buď také jako Sněženský potok nebo případně jako Líšenský potok. Z těchto 4 vodních ploch je pojmenovaná jediná, a to Panský rybník. Oba potoky se vlévají ro říčky Fryšávky a to necelých 500 metrů od sebe.
Většina těchto rybníčků je součástí Sněžného i historicky. Jsou totiž popsány v Kronice městyse Německého. Paradoxem ovšem je, že se ne vždy jmenují stejně jako dnes, vzhledem k tomu, že jsou ovšem v kronice uvedeny i čísla domů, u kterých se rybníky nachází, nemůže být pochyb o tom, že se jedná o ty stejné rybníky. Zároveň je také vidět, že rybníčků bylo původně více.
24
„Nejhořejší rybník, zvaný „Rychtářův rybník" má parcelní číslo 780, je majetkem zdejšího rychtáře Jaroslava Dobrovolného a je velký 25 a 97 m2. Ostatní čtyři rybníky jsou majetkem obecním a mají velikosti po řadě jak následují:
Rybník u Najmanových parcela. číslo 13, rozloha 15 a 07 m2 Rybník u kostela, parcela číslo 138/I, rozloha 23 a 45 m2 Rybník pod školou, parcela. číslo 117, rozloha 18 a 93 m2 Rybník dolní, parcela číslo 87, rozloha 34 a 67 m2
Jsou mimo to ještě tři rybníčky, patřící majitelům:
▪ 1) rychtáři Jaroslavu Dobrovolnému parcela číslo 27 velikost 2 a 59 m2
▪ 2) Petru Jelínkovi, č. domu 24 parcela číslo 78 velikost 2 a 41 m2
▪ 3) Františku Juránkovi č. domu 19 parcela. číslo 458 velikost 1 a 80 m2
Z rybníčka na náměstí před domem č. 12 udělána byla při úpravě náměstí a sklenutí potoka kašna ohrazená železným plotem.“ (Pamětní kniha Německého 2017).
Rybníky také ještě v nedávné minulosti ve Sněžném často působily povodně. Proto byly v roce 2013 zrekonstruovány. Provedeny zde byly rozsáhlé opravy polorozpadlých hrází rybníků a zároveň se zde vytvořili bezpečnostní přelivy (portál irozhlas.cz)
Zoogeograficky lze oblast Sněžné zařadit do faunistického obvodu a okrsku Českomoravská vrchovina a následně do provincie listnatých lesů. Na území nejvíce nalezneme faunu hercynského původu a to nejlépe zachovanou především ve zbytcích původních bučin. V těchto zachovalých částech původní krajiny, v přirozených a přírodě blízkých společenstvích žije řada ohrožených druhů živočichů. Velkou vypovídací schopnost o stavu biotopů má zejména výskyt některých skupin bezobratlých například pavoukovců, brouků, motýlů, mravenců nebo vážek. Z vodních živočichů zde můžeme najít více než 35 druhů ryb. Celkově se území nachází v pstruhovém pásmu řeky Svratky. Zajímavým úkazem je výskyt Vranky pruhoploutvé. Ta je totiž velmi dobrým indikátorem čistoty vody. Ve zkoumaném území ji přesto můžeme najít a to v říčce Fryšávce. Z dalších druhů živočichu lze zaznamenat například výskyt 14 druhů obojživelníků, z nich nejčastějšími jsou skokan hnědý a ropucha obecná. Za nejběžnějšího hada je považována užovka obojková, nalézt zde můžeme ovšem i chráněnou a velmi vzácnou užovku podplamatou, tu ovšem pouze v těsném sousedství toku řeky Svratky. Výskyt našeho jediného jedovatého hada, tedy zmije obecné, už v oblasti
25
Sněžné zaznamenán byl. Nutno ovšem říci, že vzhledem k velmi silnému turistickému ruchu, je šance zde zmiji opravdu potkat jen velmi malá.
Co se větších živočichů týče, tak z ptáků se ve zkoumaném území můžeme setkat s více než 100 druhy ptáků. I přes velkou snahu CHKO Žďárské vrchy však v oblasti nenalezneme ani jednu takzvanou ptačí oblast. Savců bylo v oblasti zaznamenáno přes 50 druhů. Jedná se o druhy spadající do běžné středoevropské fauny savců. Z hlediska myslivosti je nejdůležitější významný výskyt původní populace jelena evropského. Nejvíce ohroženými savci v oblasti zaznamenanými jsou kriticky ohrožený vrápenec malý či silně ohrožená vydra říční. Jako zajímavost pak zle uvést již několik zaznamenaných výskytů rysa ostrovida v oblasti (portál zdarskevrchy.ochranaprirody.cz).
1.3 Ochrana přírody v oblasti
Vzhledem k tomu, že celá zkoumaná oblast Sněžné leží na území chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, je péče o přírodu, její uchování, rozvoj a samozřejmě i ochranu samotnou nejen prováděna, ale dokonce prováděna na velmi vysoké úrovni.
Podle Havrlanta jsou chráněné krajinné oblasti velmi zachovalé krajinné celky, v nichž je vyvážený poměr mezi lidskou činností a původními přírodními složkami. CHKO by měly mít obdobnou funkci jako národní parky. Rozdílem by měla být například možnost rekreačního využití dané oblasti. A právě ta je ve zkoumaném území natolik důležitá, že pokud by se čistě hypoteticky CHKO Žďárské vrchy stal národním parkem, byla by to z ekonomických důvodů pro oblast katastrofa.
“CHKO Žďárské vrchy představuje pravděpodobně nejmalebnější chráněnou krajinnou oblast v České republice. Pahorkatinný ráz území a střídání lesních porostů s volnou krajinou z ní dělá častý cíl turistů.” (Bárta 2007)
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy byla vyhlášena výnosem Ministerstva kultury ČSR č.j. 8908/70-II/2, ze dne 25.5.1970, na území okresů Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Chrudim a Svitavy. Celkově se rozkládá na 709 km2. Stejně jako ve zkoumaném území i v CHKO Žďárské vrchy tvoří největší část lesy (46 %) a na druhém místě jsou zemědělské půdy (44 %). Z dalších území 1,9 % tvoří vodní plochy, 0,9 % zastavěné plochy a 6 % plochy ostatní.
Výškový rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším bodem CHKO je 346 metrů. Je to rozdíl mezi vrcholem Devět skla a dnem řeky Svratky u obce Jimramov. Pro porovnání, výškový rozdíl v oblasti Sněžné je 236 metrů (Křovina 830 m n. m. a Milovský rybník 594 m n. m.).
26
CHKO Žďárské vrchy se snaží starat o to, aby v oblasti zůstaly harmonicky vedle sebe vyvážené kulturní krajiny a v nich zastoupené přirozené ekosystémy (Bárta 2007).
Tab. 4: Přírodní památky v oblasti Sněžné
název rozloha
Bílá skála 3,18 ha
Černá skála 2,94 ha
Drátenická skála 3,62 ha
Lisovská skála 0,86 ha
Malinská skála 5,76 ha
Meandry Svratky u Milov 60,56 ha
(vlastní zpracování podle Mapy.cz)
27 1) Přírodní památka Bílá skála
Tab. 5: Přírodní památka Bílá skála - základní informace
nadmořská výška území chráněno od: předmět ochrany
700 - 722 m n. m. 8. 3. 1979 Význačný skalní útvar s přilehlými
lesními porosty. Hnízdiště vzácných druhů ptáků.
(http://www.ochranaprirody.cz/lokality/?idmzchu=688)
Hřbet se skalní hradbou. Tvořen dvojslídnými migmatity. Povrch zalesněn smrkovými porosty s ojedinělou příměsí buku (Demek 2006).
Obr. 5.: Bílá skála (Tomáš Vymetal, duben 2018)
28 2) Přírodní památka Černá skála
Tab. 6: Přírodní památka Černá skála - základní informace
nadmořská výška území chráněno od: Předmět ochrany:
708 - 771 m n. m. 8. 3. 1979 Geomorfologicky význačný rulový
skalní útvar s vegetací silikátových skal a drolin s přilehlými lesními
porosty
(http://www.ochranaprirody.cz/lokality/?idmzchu=687)
Skalní hradba dlouhá 70 m a vysoká až 15 m. Jedná se o rulový skalní útvar, na kterém je možné vidět voštiny. Povrch zalesněn smrkovými porosty (Demek 2006).
Obr. 6: Černá skála (Tomáš Vymetal, duben 2018))
29
3) Přírodní památka Drátenická skála
Tab. 7: Přírodní památka Drátenická skála - základní informace
nadmořská výška území chráněno od: Předmět ochrany:
707 - 776 m n. m. 29. 1. 1976 Geomorfologicky význačný rulový
skalní útvar s vegetací silikátových skal a drolin s přilehlými lesními
porosty na balvanitých sutích
(http://www.ochranaprirody.cz/lokality/?idmzchu=704)
Skalní hradba dvojslídných migmatitů obklopená izolovanými skalisky. Hlavní skalní hradba dlouhá 200 m a vysoká 35 m. Nachází se zde 7,5 metru hluboká pseudokrasová jeskyně.
Povrch zalesněn smrkovými porosty s příměsí buku a jedle. Na jižních svazích se nachází pastviny (Demek 2006).
Obr. 7: Drátenická skála (Tomáš Vymetal, duben 2016)
30
4) Přírodní památka Lisovská skála
Tab. 8: Přírodní památka Lisovská skála - základní informace
nadmořská výška území chráněno od: Předmět ochrany:
769 - 802 m n. m. 29. 1. 1976 Geomorfologicky význačný rulový
skalní útvar s vegetací silikátových skal a drolin s přilehlými lesními
porosty.
(http://www.ochranaprirody.cz/lokality/?idmzchu=705)
Kuželovitý vrch složený z dvojslídných migmatitů, který má na vrcholu dva skalní hřebeny obklopené kryoplantační plošinou s balvanovým mořem na jižním svahu. Povrch zalesněn smrkovými porosty s ojedinělou příměsí buku a jedle (Demek 2006).
Obr. 8: Lisovská skála (Tomáš Vymetal, duben 2018)
31
5) Přírodní památka Malinská skála
Tab. 9: Přírodní památka Malinská skála - základní informace
nadmořská výška území chráněno od: Předmět ochrany:
725 - 811 m n. m. 29. 1. 1976 Komplex vrcholových a svahových
skal s okolními balvanitými sutěmi a přilehlými lesními porosty. Hnízdiště
vzácných druhů ptáků.
(http://www.ochranaprirody.cz/lokality/?idmzchu=703)
Rozsocha hřbetu tvořena dvojslídnými migmatity s obloukovitě se stáčejícími vrcholovými skalisky.. Délka 200 m a výška 20 m. Na svazích se nachází balvanová moře.
Povrch zalesněn výhradně smrkovými porosty (Demek 2006).
Obr. 9: Malinská skála (Tomáš Vymetal, duben 2016)
32
6) Přírodní památka Meandry Svratky u Milov
Tab. 10: Přírodní památka Meandry Svratky u Milov - základní informace
nadmořská výška území chráněno od:
590 - 603 m n. m. 17. 6. 2014
(http://www.ochranaprirody.cz/lokality/?idmzchu=14366)
Předmět ochrany: Společenstvo vegetace tekoucích a stojatých vod, bahnitých substrátů, vysokých ostřic, nevápnitých mechových slatinišť, přechodových rašelinišť, vlhkých pcháčových luk a tužebníkových lad, smilkových trávníků a mezofilních ovsíkových luk, mokřadních vrbin, vrbových křovin hlinitých a písčitých náplavů a údolních jasanovo-olšových luhů. Kriticky ohrožené druhy v oblasti: mihule potoční a chřástal polní (portál ochranaprirody.cz).
Obr. 10: Koryto řeky Svratky (Tomáš Vymetal, duben 2018)
33
Památné stromy jsou jedním z dokladů vztahů našich předků ke stromům. V dnešní době jsou evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody, který vede AOPK ČR. V terénu jsou označeny tabulemi, na nichž je vyobrazen malý státní znak České republiky a nápis
“památný strom”.
CHKO Žďárské vrchy se o památné stromy na svém území stará od roku 1993. V tuto chvíli se na území CHKO Žďárské vrchy nachází těchto stromů celkem 32. Dále pak ovšem ještě 3 chráněné stromové skupiny a 3 chráněné aleje (portál zdarskevrchy.ochranaprirody.cz).
Na samotném zkoumaném území Sněžné se památné stromy nachází celkem tři.
Tab. 11: Památné stromy v oblasti Sněžné
druh místní část stáří
Javor klen Vříšť 250 let
Lípa velkolistá Blatiny 250 let
Lípa malolistá Podlesí 170 let
(vlastní zpracování podle zdarskevrchy.ochranaprirody.cz)
34
2. HISTORICKÉ STOPY V KRAJINĚ
2.1 Historie osídlení v oblasti
První informace o historii zkoumaného území oblasti Sněžné jsou v porovnání s většinou České republiky relativně dost mladé, pocházejí totiž až ze starověku a jsou velmi kusé. Josef František Svoboda vydal v roce 1948 publikaci zvanou Vlastivěda moravská a v její části nazvané Novoměstský okres píše, že mezi stoletími 9 a 12 se na zkoumaném území nachází především a celkem bez výjimek hustý les, v němž žije pouze zvěř. Podle dobových souvislostí si však z knihy lze odvodit, že slovem “les” není myšlen pouze stromový porost, ale zároveň tím je i vyjadřováno místo nevhodné pro život lidí a místo zcela opuštěné.
Až do 13. století tak jedinou lidskou stopu na zkoumaném území představovala obchodní stezka vedoucí od dnešní Čáslavy až na Moravu k dnešním Dolním Kounicím. Tam stezka navazovala na větší a zřejmě frekventovanější Jantarovou stezku. Stezka samotná má mnoho variant názvu. Nejpoužívanějším současným názvem ovšem je Libická stezka odvozený od obce Libice nad Doubravou. Mezi další názvy patří Libečská, Líběčská či dokonce Libětina cesta, všechny odvozeny od obce Libeč. Ovšem některé zmínky o této stezce hovoří, zřejmě ve snaze zjednodušit její umístění na mapě, jako o Žďárské cestě. Zatímco ohledně názvu se zdroje rozchází, o jejím umístění a průběhu mnoho pochybností není. Stezka vedla od Čáslavy, údolím Doubravy kolem Lichnice, dále pak skrze již zmiňovanou Libici nad Doubravou, Žďár nad Sázavou, Velké Meziříčí a Náměšť nad Oslavou k Ivančicím. Poslední část stezky vede údolím řeky Jihlavy až k Dolním Kounicím. U Kounic se naváže na takzvaný
“jihomoravský uzel” Jantarové stezky. Jediný zbytek stezky, který se dochoval až do dnešní doby, leží na řece Doubravce u Golčova Jeníkova (Květ 2002).
Libická stezka úzce souvisí i s prvními zaznamenanými obyvateli, kteří se na území usadili trvaleji nebo později trvale. Jednalo se o strážce, kteří z výnosu knížat měli za úkol cestu hlídat a zároveň na ní vybírat mýto. Za další poplatek pak byli ochotni i ochraňovat kupce před loupežníky a dravou zvěří například vlky, medvědy či zubry. Za všechny tyto služby dostávali strážci od knížete možnost se na území usazovat, zakládat políčka a chovat dobytek (Kronika Libice nad Doubravou).
A právě způsob, jakým se zde zakládala políčka ale i celkově vytvářel prostor pro život lidí, je pro oblast Sněžné zcela typický. Jedná se o takzvané “žďáření”, tedy vypalování lesního porostu. I proto v okolí nalezneme mnoho a to i větších měst takto pojmenovaných. Z nejznámějších bych jmenoval samozřejmě Žďár nad Sázavou nebo třeba Ždírec nad
35
Doubravou. Z názvů obou měst navíc vyplývá další důležitý fakt související s prvním osídlením zkoumaného území. Žďáření neboli vypalování lesního porostu probíhalo velmi často v níže položených místech kolem vodních toků. Toto umístění totiž ulehčovalo prvním zemědělcům jejich obživu (Bárta 2007).
2.2 Historie sídel v oblasti
“Jako korálky navlečené na stužce říčky vznikly ve středověku sklářské a hamernické osady - Milovy, Křižánky a Svratka, na historickém českomoravském pomezí” (David 2004).
Všechna sídla v oblasti Sněžné mají společné to, že jimi vždy protéká vodní tok. Nutno podotknout, že u některých sídel je to velmi malý vodní tok, ale přesto tomu tak je. Důvodem byly, už výše zmíněné, lepší podmínky pro zakládání osad. Jak již bylo také zmíněno, celé území odvodňuje řeka Svratka a voda tedy odtéká do Černého moře. Například centrem oblasti Sněžným, však protéká pouze Sněženský potok, který se ve Vříšti vlévá do říčky Fryšávky a ta pak později v Jimramově do Svratky. Přímo na řece Svratce ze všech místních částí leží pouze Milovy.
Jméno řeky Svratky je velmi starého původu. Je totiž velmi nepravděpodobné, že by řeku vůbec pojmenovali Slované. Nejspíše tak ještě před nimi učinili Langobardi. Ty řeku nazvali “Swarta” a později “Schwarza”, což v překladu znamená černá nebo tmavá řeka. V lidové mluvě se velmi vzácně název Schwarza dokonce dochoval až do dnešní dnů (Brodesser 2003).
“Poté, co za sebou zanechává Milovy, její cestu protkanou vesnicemi lemují lesy a četná skaliska, vtiskující řece její romantický ráz. Kdysi se na řadě míst těžila železná ruda, v okolí stávaly hutě, hamry, pily, sklárny a mlýny. Po staré těžbě tu dnes zbyly zavalené štoly, šachty, zarostlé haldy a jména polních a lesních tratí” (Brodesser 2003).
36 1) Historie osídlení - Sněžné
Tab. 12: Sněžné - vznik
století osídlení: první písemná zmínka: založeno na vodním toku:
přelom 13. a 14. století 1335 Sněženský potok
(vlastní zpracování)
13. století - na konci 13. století Štěpán z Medlova vybudoval hrad Aušperk, pod jehož ochranu a správu spadalo i území budoucího Sněžného. Páni z Medlova jsou přitom předci pozdějších Pernštejnů. Právě Pernštejnům proto Sněžné několik dalších století patřilo.
Samotné Sněžné pak s největší pravděpodobností založil Kdold z Hazlau nebo Dětřich z Wolgersdorfu, kteří na území přivedli kolonisty z Moravskokrumlovska.
1335 - Jeruše Augšperská, dcera prvního majitele Aušperku Jimrama, věnuje doubravnickému klášteru veškeré příjmy ze vsi Němecz. To však samozřejmě až v případě jejího úmrtí. Němecz neboli “Německé” se dnešní Sněžné nazývalo až do roku 1948. Původní název vznikl zřejmě od velkého výskytu německých osadníků v oblasti.
1392 - Německé oficiálně spadá pod Viléma z Pernštejna (Svoboda, P. 2001).
1500 - Vilém z Pernštejna rozděluje svoje panství pernštejnské na tři samostatné díly, přičemž 24 vsí připojil k městečkům Novému Městu a Jimramovu. Mezi těmito vesnicemi se nachází i obec Sněžné (Kronika Městyse Sněžné).
1729 - V tomto roce je zaznamenána nejstarší pečeť obce Sněžné. Jsou na ní dva ptáčci na stromě, který vyrůstá ze srdíčka (Svoboda, P. 2001).
1741 - Zakreslen nejstarší dochovaný plánek Sněžného (portál snezne.cz).
1852 - Sněžné je oficiálně povýšeno na městečko. Při tomto aktu mu však oficiálně není udělen žádný znak. Ten Sněžné oficiálně dostává až v roce 1998 (Svoboda, P. 2001).
2007 - Sněžné se oficiálně stává městysem (portál snezne.cz).
37 2) Historie osídlení - Vříšť
Tab. 13: Vříšť - vznik
století osídlení: první písemná zmínka: založeno na vodním toku:
16. století 1666 Fryšávka
(vlastní zpracování)
1559 - Na vodním toku Fryšávka je Pernštejny založena zřejmě nejstarší sklárna v celém kraji. Zajímavostí je, že právě v této sklárně byl s velkou pravděpodobností vyroben takzvaný “Pernštějnský vítací pohár”. Ten musel být zhotoven před rokem 1582 a je vyroben ze slabě zahnědlého skla a zdoben znakem Vratislava z Pernštejna. Dnes je uložen na hradě Buchlově. Zde je Třeba zmínit, že dnešní říčka Fryšávka se původně jmenovala Vříšť a dala tudíž jméno budoucí vsi Vříšť. První písemné zmínky o říčce Vříšť se dokonce datují už do roku 1368. A zatímco u dnešní místní části Městysu Sněžné pojmenování Vříšť přetrvalo, říčka samotná přejala jméno podle obce Fryšava, ve které pramení.
1651 - František Maxmilián Kratzer původem ze Schonsberka zakládá vedle fungující sklárny hamr neboli kujní výheň. Hamry jsou zde založeny nakonec celkem tři. Zpracovávalo se zde surové železo z vysokých pecí umístěných v nedalekém Kadově.
1666 - V odhadu Pernštejnského panství je poprvé uvedena Vříšť jako samostatná ves.
Nutno ovšem říci, že ves vznikla postupem času již dříve. Na vymýcených plochách si zde totiž začali dělníci ze sklárny a hamrů stavět obydlí a obdělávat políčka.
1741 - Ve Vříšti byly postaveny další dva hamry. Jeden nazývaný “Drátovna” vyráběl dráty a druhý, nazývaný “Cánhamr”, vyráběl hřebíky a jiné tomu podobné zboží.
1749 - Obci je udělena oficiální pečeť. Nachází se na ní tři kopce. Z prostředního kopce tryskají tři prameny a nad kopci na stranách svítí vždy tři hvězdy.
1910 - Jeden z hamrů byl přestavěn na elektrárnu, která dodávala proud do celého okolí.
1960 - Vříšť se stává součástí obce Sněžné (Svoboda, P. 2001).
38 3) Historie osídlení - Samotín
Tab. 14: Samotín - vznik
století osídlení: první písemná zmínka: založeno na vodním toku:
18. století 1717 Černý potok
(vlastní zpracování)
1717 - Na území Novoměstského panství byl vykácen les a dělníkům je oficiálně dovoleno postavit si na tomto místě domy. Zároveň mohli obdělávat půdu na nově vzniklém volném prostoru. Les zde byl už před vykácením nazýván jako Samotín. Zřejmě kvůli své odlehlosti a opuštěnosti.
1735 - Počet osadníků stoupl na 8. Hraběnka Hohenzollernová, představená Novoměstského panství, nechává změřit pozemky a určuje osadníkům povinnosti a závazky vůči vrchnosti. Tak oficiálně vzniká Samotín.
1741 - V Samotíně se těžila železná ruda. Z tohoto roku pochází listina pojednávající o čtyřech otevřených a funkčních šachtách v těsné blízkosti Samotína.
1767 - Samotín získává vlastní pečeť. Je na ní vyobrazen zajíc u jehličnatého stromu, nad kterým jasně září slunce.
20. století - Kuriozitou související se Samotínem je jeho časté přesouvání mezi obcemi, ke kterým oficiálně patřil. Přesunut byl celkem 6krát. 1850 - 1919 patřil k Blatinám, 1960 - 1964 ke Krátké, 1964 - 1975 ke Kadovu, 1976 - 1990 ke Sněžnému, 1990 - 1991 opět ke Kadovu a od roku 1992 až dodnes patří ke Sněžnému.
39 4) Historie osídlení - Milovy
Tab. 15: Milovy - vznik
století osídlení: první písemná zmínka: založeno na vodním toku:
18. století 1731 Svratka
(vlastní zpracování)
1731 - Milovy oficiálně vznikají ve chvíli, kdy novoměstská vrchnost povolila celkem třem poddaným, aby si v blízkosti Milovského rybníka postavili své domky. Samotný rybník je ovšem o více než 100 let starší. Založen byl v roce 1610 Vilémem Dubským z Třebomyslis.
Pojmenovaný je, a tedy nejen on, ale i budoucí ves Milovy, podle pozemků, na kterých se rozkládá. Ty jsou totiž v dochovaném měření pozemků uváděny jako “Milejovi”.
1740 - V Milovech je postavena vysoká pec. To způsobuje rozrůstání osady. V provozu vydržela až do roku 1830, k ni přidružený hamr dokonce až do roku 1869.
1850 - V tomto roce jsou Milovy administrativně přičleněny ke Sněžnému. Od té doby k němu patří.
1935 - u Milovského rybníka je postaven turistický hotel (Svoboda, P. 2001). Tato zdánlivě nezajímavá událost ovšem vlastně určila budoucí směřování celých Milov a nejen jich. V blízkosti byly totiž brzy postaveny další rekreační objekty a celá ekonomika se začala orientovat směrem na turistický ruch.
40 5) Historie osídlení - Krátká
Tab. 16: Krátká - vznik
století osídlení: první písemná zmínka: založeno na vodním toku:
18. století 1727 potok Krátký
(vlastní zpracování)
1727 - Počátky osídlení na území dnešní Krátké se odehrávají v roce 1727. Stejně jako u většiny jiných vesnic v okolí bylo prvním krokem vykácení lesa. A tak si na louce v části lesa, která je v záznamech pojmenována Teplá, postavili místní v lese pracující dělníci své obydlí. To jim oficiálně povolila hraběnka Marie Josefa Hohenzollernová.
1735 - V tomto roce je zde evidováno 10 domů. Z tohoto důvodu nechala hraběnka pozemky zaměřit a na základě tohoto opatření předepsala zde žijícím obyvatelům nové povinnosti vůči vrchnosti. Tímto vyhlášení vzniká ves Krátká. Ta je pojmenovaná dle svého tvaru. I dnes totiž podél silnice tato místní část neměří více než 200 metrů.
1741 - V Krátké se také těžila železná ruda. Z tohoto letopočtu máme dochovaný záznam o otevření jedné nové šachty. Celkové zásoby železné rudy v okolí Krátké byly vyčerpány na počátku 19. století.
1764 - Krátká dostává oficiální pečeť. Ve znaku vesnice je vyobrazen špičák křížený se sekerou. Nad nimi je potom zobrazena koruna.
1850 - 1919 - Mezi těmito lety byla Krátká přiřazena ke Kadovu. Od roku 1867 však byla zase na necelých 100 let samostatná. Změna nastala v roce 1964, to se Krátká po 97 letech znovu vrátila do područí Kadova.
1992 - Od tohoto roku Krátká spadá pod Sněžné (Svoboda, P. 2001).
41 6) Historie osídlení - Blatiny
Tab. 17: Blatiny - vznik
století osídlení: první písemná zmínka: založeno na vodním toku:
18. století 1707 Blatinský potok
(vlastní zpracování)
1707 - Novoměstská vrchnost rozhodla, že další část lesa, která bude vykácena, nebude vzápětí znovu osázena, ale usadí se na ní dělníci.
1735 - Na vykáceném území je evidováno již 16 chalup. Hraběnka Hohenzollernová nechává zaměřit pozemky a předepisuje osadníkům nové povinnosti vůči vrchnosti. Ves je pojmenována Newstiefft. Tento název je ovšem brzy počeštěn a v pozdější době se setkáváme především s psaným názvem Najštift.
1768 - Obec získává svou pečeť. V původním znaku je zahrádka a na ní se nachází tři květy. Později ovšem ve znaku dnešních Blatin nalezneme lípu.
1924 - Ves je oficiálně přejmenována na Blatiny. Tento úkon proběhl zřejmě pod tlakem obyvatelstva, které své domovině takto říkalo od začátku. Název totiž vyjadřuje povrch, na kterém je ves situována, a to povrch velmi bahnitý.
1850 - 1904 - Mezi těmito lety byla obec spojena s nedalekým Samotínem.
1962 - V tomto roce se Blatiny definitivně stávají součástí Sněžného (Svoboda, P.
2001).
42 7) Historie osídlení - Podlesí
Tab. 18: Blatiny - vznik
století osídlení: první písemná zmínka: založeno na vodním toku:
18. století 1794 Ptačí potok
(vlastní zpracování)
1750 - 1794 - V tomto období se zde usazují první osadníci. Na rozdíl od ostatních popisovaných sídel se zde domky objevovaly zcela nahodile na zrovna vymýcených částech lesa. Osadníky byli dělníci věnující se buď těžbě dřeva pro okolní sklárny a doly nebo bílení plátna a lněné příze.
1794 - V tomto roce je Podlesí poprvé zmíněno v soupisu majetku Novoměstského panství, a proto je tento rok v současné době považován za rok oficiálního vzniku. Ves ovšem není uváděna pod svým současným názvem, ale pod názvem Zwaldorf. V průběhu času se pak název často měnil. V dochovaných dokumentech nalezneme nejen Walldorf či Walldosrf- Milovy, ale také například název Kutiny. Na vznik původního názvu existují dvě teorie. Tou první je pojmenování vesnice podle jména majitelky jimramovského panství Marie Antonie z Waldorfu. Tou druhou pak pojmenování obrazné a to z německého Walddorf, což v překladu znamená lesní ves.
1948 - Osada je přejmenována českým názvem Podlesí (Svoboda, P. 2001).
43
3. SÍDELNÍ STRUKTURA OBLASTI
Sídelní prostor člověka je území člověkem obývané neboli ekumena. Jedná se tedy o území, v němž si člověk buduje trvalá sídla obývaná po dobu ne jedné ale několika generací.
To už je ekumena v tom nejužším slova smyslu (Tarabová 1986).
Podle Chalupy (1983) se geografie sídel zabývá studiem vzájemných vztahů, prostorových aspektů, forem, funkcí, strukturou a dalšími specifickými zvláštnostmi sídelních jevů. Předmětem tohoto studia tak jsou veškeré sídelní jevy a jejich rozmístění. Toto rozmístění jevů pak záleží nejen na samotném geografickém prostředí ale také na činnosti člověka.
Za sídlo se z čistě geografického hlediska považuje každé obydlené místo a to včetně příslušných doplňkových ploch přímo funkčně spojených s lidskými obydlími. Sídlo tak vlastně je velmi složitým geografickým objektem, který vytváří ucelený a kompaktní areál koncentrace obyvatelstva. Zároveň je však třeba říci, že sídlo zároveň poskytuje, nebo by alespoň mělo obyvatelstvu poskytovat, nejen nutné podmínky pro život, ale i podmínky pro práci a odpočinek (Chalupa 1983).
Sídelní struktura oblasti je charakteristická především svou rozdrobeností. Způsobeno je to především typem krajiny a výše zmíněným historickým vývojem osídlení. Dalším důležitým znakem je vysoká hustota sídel, která jsou sice malá, ale je jich velké množství.
Vezmeme-li data pro celou oblast Novoměstska, pak se zde nachází 60 základních sídelních jednotek, z nich ovšem pouze 31 je obcí (Galvasová 2001).
Ve zkoumané oblasti se nachází celkem 7 místních částí. Všechny společně vytváří Městys Sněžné. Centrem oblasti je místní část Sněžné. Ta oblasti dominuje ve všech směrech a to od rozlohy, přes obyvatelstvo až po například vybavení službami.
Zkoumaná oblast Sněžné by podle publikace Typy venkovského osídlení v Československu vydané v roce 1956 i podle o necelých třicet let novější Chalupovy publikace Základy geografie obyvatelstva, demografie a geografie sídel měla spadat do oblasti lesních návesních a okrouhlých řadových vsí. Oblast těchto vsí se totiž rozkládá především v jihovýchodních Čechách a také částečně na Moravě. Tarabová (1986) pak dokonce jako příklad rozšíření lesních návesních vsí přímo uvádí okres Žďár nad Sázavou, do kterého celé zkoumané území spadalo až do faktického zrušení okresů v roce 2003.
Dle mého zkoumání to však přímo v oblasti Sněžné není tak úplně pravda. Jediným příkladem lesní návesní vsi je Krátká. Ta by ovšem naopak mohla být v publikacích uváděna
44
jako vzorový příklad, neboť vypadá přesně jako na nákresech ve výše zmíněných publikacích.
Lesní návesní vsi jsou specifickým typem odlišným od návesních vsí staršího sídelního území.
Najdeme v nich pravidelnou náves, okolo niž jsou seřazeny jednotlivé usedlosti (Tarabová 1986).
Převažujícím typem jsou zde sídla zbudovaná jako řadové vsi, přímo pak jako vsi takzvané lesní lánové. Jejich rozšíření v oblasti dává smysl i ve chvíli, kdy porovnáme historii oblasti s definicí řadových, lesních lánových vsí. Lesní lánové vsi vznikaly nejčastěji při kolonizaci původně zalesněných údolí. Byly totiž výhodné při postupném vymezování jednotlivých lánů jako hospodářských celků (Láznička 1956). A jak je psáno v kapitole zabývající se historií, většina sídel na tomto území vznikala vykácením nebo nějakým druhem vyžďáření lesa. Jmenovitě do této kategorie spadá Samotín, Podlesí a Vříšť.
U zbývajících dvou sídel je situace složitější, neboť jejich rozložení je zřejmě nejvíce ovlivněno turistickým ruchem v oblasti a jeho potřebami. Jak Blatiny, tak Milovy jsou dnes složeny především z různých ubytovacích případně stravovacích zařízení. Paradoxně je ovšem jejich rozšíření v každém z těchto sídel jiné. V Blatinách je rozšíření spíše řadové a tudíž bych je velmi okrajově zařadil do kategorie řadových lesních vsí. V Milovech je pak vše soustředěno převážně kolem Milovského rybníka. Dá se tedy mluvit spíše o vsi centralizované tedy v této oblasti zvané jako návesní.
Specifickým druhem osídlení pak samozřejmě bude Sněžné samotné, které se svou velikostí výrazně liší od ostatních sídel ve zkoumané oblasti. Sněžné je dnes oficiálně Městys.
Tedy velmi zjednodušeně řečeno něco mezi vesnicí a městem. Podle definice od Chalupy (1983) jsou města sídla s nezemědělským charakterem, které se od venkovských sídel liší především svými funkcemi a specifickými znaky. A právě z tohoto důvodu a porovnání Sněžného s ostatními sídly v oblasti budu toto osídlení zde považovat za osídlení městského typu.
45 1) Charakter sídelní struktury - Sněžné
Největším územím v celé zkoumané oblasti je katastrální území Sněžné. Rozkládá se na ploše 1 210 hektarů. Z této rozlohy nejvíce zabírají zalesněné plochy a to celých 659 hektarů.
Na druhém místě je orná půda zabírající 302 hektarů, plochy zastavěné pak zabírají necelých 12 hektarů (portál cuzk.cz).
Tab. 19: Sněžné - budovy
druh stavby Počet
rodinný dům 82
byt 111
stavba pro rekreaci 99
garáž 18
jiná stavba 113
zemědělská stavba 44
celkový počet budov 467
(vlastní zpracování podle cuzk.cz)
Spojení Sněžného s okolím, stejně jako v celé zkoumané oblasti, zajišťuje autobusová doprava. Ve Sněžném se nachází celkem 3 autobusové zastávky, jedná se o zastávky Sněžné, U Štursů, Sněžné, hotel Záložna a Sněžné STS. Ve Sněžném se nachází většina infrastruktury důležité pro celý městys. Nachází se zde nejen samotný Úřad Městyse Sněžné, ve kterém se mimo jiné nachází i informační centrum, ale i pošta, zdravotní středisko či knihovna. Místní zdravotní středisko je navíc velmi dobře personálně vybavené. Pracuje zde totiž nejen praktická lékařka, ale i zubařka a praktický lékař pro děti a dorost. Dále se zde nalézá základní síť obchodů, jíž dominují obchody potravinářské. Sportovní využití obyvatelům Sněžného nabízí sportovní areál spadající pod Sokol Sněžné. V tomto areálu se nachází fotbalové hřiště, na němž hraje své utkání místní tým TJ Sokol Sněžné, dále pak tenisový kurt, dětské hřiště a v neposlední řadě sokolovna, která je však více než ke sportovním účelům využívána k účelům
46
kulturním. Mezi další kulturní možnosti, které Sněžné nabízí patří například dvě galerie. Jedná se o Galerii Sněžné a Galerii zemědělského družstva Sněžné. Další možností kulturního vyžití je v okolí relativně známá takzvaná “Japonská zahrada”. Opomenout bychom pak neměli ani místní hasičskou zbrojnici, ve které sídlí nejstarší zdejší spolek a to SDH Sněžné.
Z budov s historickým kontextem zde můžeme nalézt dva kostely zbudované v 18.
století. Tím prvním je Evangelický kostel zbudovaný dle návrhu F. Hromádky a J. Satorie.
Tento kostel navíc prošel rozsáhlou rekonstrukcí v 90. letech 20. století. Druhým kostelem je Kostel svatého Kříže. Tento kostel ovšem v 18. století vznikl jen částečně. Je totiž přestavbou původní kaple svaté Kateřiny, která byla starší. Sněžné disponuje navíc i vlastním hřbitovem (vlastní terénní průzkum). Mezi další pamětihodnosti patří například v parčíku uprostřed obce stojící plastika T. G. Masaryka, místní Fara či sněženská Rychta.
Sněžným vedou dvě pro oblast důležité silnice. Jedná se o silnici druhé třídy číslo 354 a silnici druhé třídy číslo 353. Především silnice II/353 je důležitým tahem, neboť skrze dva kraje spojuje Poličku, Sněžné, Žďár nad Sázavou a Velký Beranov, kde je možnost sjet na dálnici D1 (portál dopravavezdare.cz).
Ve Sněžném se samozřejmě nachází i školská infrastruktura, té se ovšem budu podrobněji věnovat až v dalších kapitolách své práce.
