Posudek vedoucího práce na bakalářskou práci
Autor BP: Jana Čermáková
Studijní obor: Kulturněhistorická a muzeologická studia
Název práce: Malovaná mapa frýdlantského panství od Samuela Globice z Bučína Vedoucí práce: PhDr. Milan Svoboda, Ph.D.
Vybraná hodnotící kritéria Splňuje bez
výhrad Splňuje s drobný mi výhrada mi
Splňuj e
S výhrad ami
nespl ňuje
nehod nocen o
a. obsahová
Práce splňuje cíle zadání x
Student je schopen vyjádřit základní a dílčí cíle a závěry práce x
Student využívá a kriticky vybírá sekundární a/nebo primární literaturu. x
Student vymezuje předmět práce, užívá odpovídající metodologické postupy a výstupy výzkumných částí syntetizuje, užívá terminologii a vysvětluje hlavní pojmy
x
V průběhu zpracování tématu student pracoval v součinnosti s vedoucím práce
x
b. formální
Práce vykazuje standardní poznámkový aparát a jednotný způsob citací
v rámci práce, je typograficky jednotná x
Student dodržuje jazykovou normu, text je stylisticky jednotný.
x
Text je soudržný, srozumitelný a argumentačně podložený.
x
c. přínos práce (tvůrčí přístup studenta, kompilační hodnota,využití pro praxi)
x
Závěrečná bakalářská práce představuje dosud prvotní v této celistvosti uchopené téma v rámci regionu i v obecnějším (celozemském) měřítku.
Celkové hodnocení práce
Text závěrečné bakalářské práce studentky Jany Čermákové je věnován komplexnímu historickému zhodnocení malované mapy frýdlantského panství z roku 1660. Autorka přehledně rozčlenila dílo do osmi kapitol, přičemž pro téma stěžejní je oddíl pátý. V souladu se zadání bakalářské práce prvotní je výklad o stavu frýdlantského panství po skončení třicetileté války, stejně jako je smysluplná předcházející stručná historie hrabat z Gallasu.
Vzhledem k dosavadním badatelským počinům české regionální historiografie tu nelze čekat více než poučenou kompilaci. Také stručný životopis autora mapy, Samuela Globice z Bučina/Bučiny shrnuje dosavadní roztříštěné poznatky o tomto pozoruhodném kartografovi.
Autorka podnikla jak archivní bádání, tak terénní výzkum mapy v expozici hradu Frýdlant.
Významná je pečlivost, kterou tomuto obrazovému prameni věnovala, ale i komparace s jinými dosud identifikovanými díly S. Globice. Studentka kriticky hodnotí dosavadní poznatky o mapě, přičemž poslední a jedinou ucelenou českou studií je text Rudolfa Anděla (1968). Autorka pojednala mapu jako pramen historický i ikonografický a v závěru práce se zaměřila na srovnání s dosud známými a dochovanými malovanými mapami z Českého království převážně ze 17. století. Opomenout nelze význam digitální dokumentace mapy v rozsahu dosud nezveřejněném. Závěrem navrhla další možnosti výzkumu, odkázané nyní na nový restaurátorský průzkum.
V práci zůstaly některé nejasnosti, jednak formální pochybení – některé názvy a stránkování kapitol jsou jiné v obsahu a jiné v hlavním textu, objevují se neodstraněné překlepy, stylistické nejasnosti. Autorka by měla objasnit svá sdělení, resp. tvrzení ze stran 36, 42 a 48. Celkovému přínosu práce však tyto jednotlivosti neubírají.
Práce splňuje požadavky na udělení akademického titulu bakalář: ano
Práci doporučuji k obhajobě: ano
Návrh klasifikačního stupně: výborně
Náměty pro obhajobu:
1. Proč by měli protestanti opouštět Frýdlantsko „na základě… soupisu poddaných dle víry“ (1651)?
2. Kdo byl majitelem grabštejnského panství v době, kdy v 17. století odkoupil obec Ves?
Datum a podpis vedoucího práce: 23. 5. 2011 Milan Svoboda
