Asistent pedagoga ve vzd lávání žák se zrakovým postižením
Diplomová práce
Studijní program: N7506 – Speciální pedagogika Studijní obor: 7506T002 – Speciální pedagogika Autor práce: Bc. Anna Kaiserová, DiS.
Vedoucí práce: Mgr. Hana Joklíková, Ph.D.
Liberec 2018
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se pln vzta- huje zákon . 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na v domí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnit ní pot ebu TUL.
Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si v doma povinnosti informovat o této skute nosti TUL; v tom- to p ípad má TUL právo ode mne požadovat úhradu náklad , které vynaložila na vytvo ení díla, až do jejich skute né výše.
Diplomovou práci jsem vypracovala samostatn s použitím uvedené literatury a na základ konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.
Sou asn estn prohlašuji, že tišt ná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Pod kování
Cht la bych pod kovat Mgr. Han Joklíkové, Ph.D. za pomoc a odborné vedení p i zpracování mé diplomové práce. D kuji také všem zúčastn ným, kte í si našli čas na vypln ní dotazníku. Za podporu d kuji i své rodin a p átel m.
Název diplomové práce:
ůsistent pedagoga ve vzd lávání ţák se zrakovým postiţením Jméno a p íjmení autora:
Bc. ůnna Kaiserová, DiS.
ůkademický rok odevzdání diplomové práce:
2017/2018
Vedoucí diplomové práce:
Mgr. Hana Joklíková Ph. D.
Anotace:
Diplomová práce pojednává o asistentech pedagoga, kte í se podílejí na výchov a vzd lávání ţák se zrakovým postiţením v České republice. Teoretická část popisuje zrak a jeho význam pro člov ka. Definuje zrakové postiţení a d lí je dle r zných kategorií. Práce se dále zabývá vzd láváním jedinc se zrakovým postiţením a nasti uje podmínky inkluzivního vzd lávání v České republice. Podrobn ji mapuje osobnost asistenta pedagoga, jeho nápl práce, kompetence a činnosti v jednotlivých p edm tech. Empirická část zjiš uje informace o asistentech pedagoga, kte í se podílejí na výchov a vzd lání jedinc se zrakovým postiţením na 1. stupni základní školy.
Mapuje délku praxe, vzd lání, pracovní místo a aktivity, které ůP d lají v jednotlivých p edm tech. Empirická část je dopln na p ti rozhovory s asistenty pedagoga, kte í se podílejí na výchov a vzd lávání jedinc se zrakovým postiţením na 1. stupni základní školy. Výsledky ukázaly, ţe v tšina ůP jsou ţeny. Z dotazníkového šet ení je patrné, ţe nejvíce se AP podílejí na bezpečnosti b hem vyučovacích hodin a p estávek. Lze konstatovat, ţe více neţ polovina AP pracuje s celou t ídou a všichni ůP se účastní hlavn hodin českého jazyka, matematiky, prvouky, vlastiv dy, p írodopisu a t lesné výchovy. ůP pot ebnou kvalifikaci v nejvyšší mí e získali na vysoké škole a praktické dovednosti se naučili nejvíce praxí a samostudiem. O tom, ţe je práce ůP smysluplná a pot ebná, rozhodla v tšina respondent .
Klíčová slova:
zrakové postiţení, základní škola, inkluze, asistent pedagoga, jedinec se zrakovým postiţením
Title of the Work:
Teaching Assistant in Education of Students with Visual Impairments Name and Surname of the Author:
Bc. ůnna Kaiserová, DiS.
ůcademic Year of the Work’s Submission:
2017/2018
The Leader of the Work:
Mgr. Hana Joklíková, Ph. D.
Annotation:
The thesis deals with the subject of teacher’s assistants, who participate in upbringing and education of visually impaired pupils in the Czech Republic. The theoretical part describes eyesight and its relevance to humans. It defines visual impairment and divides it according to different categories. The thesis also deals with education of visually impaired individuals and it outlines the conditions of the inclusive education in the Czech Republic. It elaborates in detail the character of a teacher’s assistant, content of its job, powers and activities in individual courses. The empirical part surveys information about teacher’s assistant, who participates in upbringing and education of visually impaired individuals at the first level of an elementary school. It surveys the duration of practice, education, job and activities, which are done by teacher’s assistants in individual courses. The empirical part is completed by the five interviews with the teacher’s assistants who participate in upbringing and education of visually impaired individuals at the first level of an elementary school. The results showed that majority of teacher’s assistants are women. The survey also shows that the teacher’s assistants participate in security the most during courses and breaks. We can state, that more than half of teacher’s assistants work with the whole class and all teacher’s assistants participate mostly in courses of Czech language, maths, basics, national history, biology and physical education. The teacher’s assistants acquired the required qualifications mostly at the university and the practice acquired mostly by doing practice and self- study. Majority of respondents stated that the work of teacher’s assistants is meaningful and needed.
Keywords:
Visual impairment, elementary school, inclusion, teacher’s assistant, visually impaired individual
8
Obsah
SEZNůM OBRÁZK , TůBULEK ů GRůF ... 9
SEZNAM ZKRATEK ... 11
ÚVOD ... 12
TEORETICKÁ ČÁST ... 14
1ZRAK... 14
1.1 Stavba oka ... 15
1.Ň Fyziologie procesu vid ní ... 16
1.ň Vývoj zrakového vnímání ... 18
1.4 Zrakové postiţení ... 19
1.5 Etiologie zrakového postiţení a klasifikace osob se zrakovým postiţením ... 20
1.6 Charakteristika vybraných zrakových vad ... 25
2SPECIFIKů EDUKůCE ŢÁK SE ZRůKOVÝM POSTIŢENÍM ... 29
Ň.1 Specifika osobnosti ţák se zrakovým postiţením ... 29
2.2 Rodina ... 30
Ň.ň Poradenství pro ţáky se zrakovým postiţením ... 31
Ň.4 Edukace ţák se zrakovým postiţením ... 33
Ň.5 Podp rná opat ení ve výuce ... 36
Ň.6 Kompenzační pom cky pro zrakov postiţené ... 38
3METODIKů PRÁCE ůSISTENTA PEDAGOGA U JEDINCE SE ZRůKOVÝM POSTIŢENÍM ... 40
ň.1 Vymezení pojmu asistent pedagoga ... 40
3.2 Kompetence asistenta pedagoga ... 43
3.3 Osobnost asistenta pedagoga ... 43
ň.4 Organizační podmínky ... 44
ň.5 Metodika práce asistenta pedagoga ... 45
ň.6 Metodika práce asistenta pedagoga v jednotlivých p edm tech ... 47
EMPIRICKÁ ČÁST ... 52
4METODOLOGIE PRÁCE ... 52
4.1 Cíl práce ... 52
4.Ň Metody sb ru dat ... 54
4.ň P edvýzkum ... 56
4.4 Popis výzkumného vzorku ... 56
4.5 Vyhodnocení a interpretace dat ... 58
5SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ HYPOTÉZ ů VÝZKUMNÝCH OTÁZEK ... 75
6DISKUSE ... 85
7DOPORUČENÍ PRO PRůXI ... 88
8ZÁV R ... 90
SEZNůM POUŢITÉ LITERATURY ... 92
P ÍLOHY ... 97
9
Seznam obrázk , tabulek a graf
Obrázek 1: Pr ez okem s. 15
Obrázek Ň: Pflügerovy háky s. 17
Obrázek ň: Refrakční vady s. 26
Obrázek 4: Typy strabismu s. 27
Obrázek 5: Picht v stroj s. 39
Tabulka 1: Klasifikace zrakových vad s. 23-24
Tabulka 2: Konkrétní aktivity ůP s. 63
Tabulka 3: Konkrétní činnosti ůP s. 64-65
Tabulka 4: P ipravenost na práci ůP studiem s. 75 Tabulka 5: Práce s celou t ídou a jedince se SVP s. 76
Tabulka 6: Čas ůP v novaný celé t íd s. 76
Graf 1: Zastoupení muţ a ţen s. 56
Graf 2: V k respondent s. 57
Graf 3: Délka praxe s. 57
Graf 4: Typ školy s. 58
Graf 5: Ročník s. 59
Graf 6: Délka práce s lidmi se SVP s. 59
Graf 7: Doporučení na z ízení funkce AP s. 60
Graf 8: Kvalifikace pro výkon práce ůP s. 60
Graf 9: Studium x p íprava na práci ůP s. 61
Graf 10: Smysluplnost práce ůP s. 62
Graf 11: Pracovní místo ůP s. 63
Graf 12: Účast ůP na všech p edm tech s. 64
10
Graf 13: Výroba didaktických pom cek s. 66
Graf 14: Čas ůP v novaný celé t íd s. 66
Graf 15: P ímá pedagogická činnost s. 67
Graf 16: Nep ímá pedagogická činnost s. 67
Graf 17: Komunikace AP se SPC s. 68
Graf 18: Účast na pedagogických radách s. 69
Graf 19: Účast na t ídních sch zkách s. 69
Graf 20: AP a podpora v samostatnosti s. 70
Graf 21: Budoucnost AP s. 71
11
Seznam zkratek
AP Asistent pedagoga
DM Diabetes mellitus
DR Diabetická retinopatie
DVPP Další vzd lávání pedagogických pracovník
IBSA International Blind Sports Association
IVP Individuální vzd lávací plán
LST LifeSkills Training
MŠMT Ministerstvo školsví, mládeţe a t lovýchovy
POSP Nácvik prostorové orientace a samostatného
pohybu
PLPP Plán pedagogické podpory
ROP Retinopatie nedonošených
SPC Speciáln pedagogické centrum
ŠPZ Školské poradenské za ízení
WHO Sv tová zdravotnická organizace
ZP Zrakov postiţení
12
ÚVOD
V současné dob se v České republice potýkáme s nep ipraveností na inkluzi ţák se speciálními vzd lávacími pot ebami do hlavního vzd lávacího proudu. Díky současným moţnostem a snahám se jedinc m se zrakovým postiţením otevírají nové moţnosti vzd lávání na b ţné základní škole. D vodem výb ru tohoto tématu diplomové práce byl osobní zájem o problematiku jedinc se zrakovým postiţením a zam ení se na velmi aktuální a diskutované téma Asistent pedagoga jako jedno z podp rných opat ení. ůsistenti pedagoga si za posledních let v České republice našli na základních školách své místo a postupn se stávají součástí pedagogického sboru. ůsistent pedagoga je druhý pedagogický pracovník ve t íd . V praxi je často vnímán jako podpora ke konkrétnímu ţákovi a ne jako podpora učiteli a celé t íd .
Cílem této diplomové práce bylo popsat specifika práce asistenta pedagoga v procesu vzd lávání ţák se zrakovým postiţením na prvním stupni základních škol. Popsat, jaké charakteristiky z hlediska dosaţeného vzd lání, délky praxe, zkušeností a motivace k výkonu této práce platí pro asistenty pedagoga u ţák se zrakovým postiţením nejčast ji a popsat z pohledu asistent pedagoga p sobících v procesu vzd lávání ţák se zrakovým postiţením jaká je jejich pozice v pedagogickém sboru.
První část diplomové práce je zam ena teoreticky a klade si za cíl vytvo it teoretický základ pro zpracování a realizaci výzkumu. Teoretická část je rozd lena do n kolika kapitol. První kapitola definuje zrak, popisuje zrakový orgán a charakterizuje zraková postiţení, která d lí podle r zných kritérií. Druhá kapitola se v nuje specifik m edukace ţák se zrakovým postiţením. Kapitola dále popisuje spolupráci s rodinou a p ibliţuje problematiku poradenství a odborné pomoci, která je nabízena jedinc m se zrakovým postiţením v České republice. Dále se v nuje edukaci ţák se zrakovým postiţením, podp rným opat ením ve výuce a kompenzačním pom ckám, které jedinci se zrakovým postiţením vyuţívají b hem vyučovacích hodin nebo v b ţném ţivot . Další kapitola se v nuje asistent m pedagoga, kte í se podílejí na výchov a vzd lávání ţák se zrakovým postiţením. Zabývá se kompetencemi, organizačními podmínkami a metodikou práce asistenta pedagoga v jednotlivých vyučovacích p edm tech na 1. stupni základní školy.
Empirická část je orientována prakticky a p edstavuje výsledky výzkumu, který byl v rámci diplomové práci realizován. Cílem výzkumu bylo jednak popsat specifika práce asistenta pedagoga, popsat, jaké charakteristiky z hlediska dosaţeného vzd lání, délky
13 praxe, zkušeností a motivace k výkonu této práce platí pro asistenty pedagoga a popsat z pohledu asistent pedagoga p sobících v procesu vzd lávání ţák se zrakovým postiţením jaká je jejich pozice v pedagogickém sboru.
Následuje analýza získaných dat dotazníkovým šet ením a rozhovory a jejich interpretace pomocí procentuálního zastoupení. Dále se v nujeme p ijetí či zamítnutí formulovaných p edpoklad , diskusi a doporučení pro praxi.
.
14
TEORETICKÁ ČÁST
V teoretické části bude popsán zrak a jeho postiţení. Budeme se v novat stupni postiţení, etiologii a mí e omezení. V další kapitole se budeme zabývat nejčast jšími zrakovými vadámi, jako je nap . glaukom, katarakta nebo diabetická retinopatie. Další kapitola je v nována specifikám edukace jedinc se zrakovým postiţením na prvním stupni základní školy. V této kapitole popíšeme také d leţitou spolupráci rodiny se speciáln pedagogickým poradenstvím, kam pat í hlavn speciáln pedagogické centrum.
Dále následuje popis moţnosti vzd lávání jedinc se zrakovým postiţením v České republice, kde se zam íme na p edškolní a základní vzd lávání a na podp rná opat ení, mezi která pat í nap íklad individuální vzd lávací plán a podpora asistentem pedagoga.
Součástí vzd lávání zrakov postiţeného jedince jsou i kompenzační pom cky, které mu umoţ ují pracovat společn s celou t ídou a usnadní mu vzd lávání i b ţný ţivot.
Metodika práce asistenta pedagoga je popsána v poslední kapitole teoretické části, kde se nejprve v nujeme vymezení pojmu asistent pedagoga, jeho hlavním činnostem, poţadavk m, kompetencím a celkové osobnosti a kde popisujeme, jak by se m l asistent pedagoga v určitých situacích chovat.
1 Zrak
V této kapitole popisujeme nejd leţit jší lidský smysl – zrak. Dále se budeme v novat stavb zrakového orgánu. Definujeme t i vrstvy oka a jejich funkce. Následn se budeme zabývat fyziologií zrakového vnímání a poté vývojem zrakového vnímání od 2. týdne ţivota. Dále definujeme zrakové postiţení a omezení s ním spojená. Detailn ji budeme popisovat etologii zrakového postiţení a poté klasifikaci jedinc se zrakovým postiţením. P eváţná část se bude v novat speciáln pedagogickému rozd lení na osoby s poruchami binokulárního vid ní, osoby slabozraké, osoby se zbytky zraku a osoby nevidomé. V poslední části této kapitoly definujeme vybrané zrakové vady, jako je nap . retinopatie nedonošených d tí, zelený zákal apod.
„Zrak je jedním z p ti lidských smysl a jeho úkolem je získávat informace o okolním sv t . P estoţe není jediným naším smyslem, jeho funkce je výjimečná – p ináší nám celých 70-90 % informací“ (Kochová 2015, s. 26). Hamadová, aj. (2007, s. 12) vysv tlují, ţe zrakem p ijímáme p ibliţn Ř0 % informací. ůuto i se v r zných publikacích
15 neshodnou na p esném procentu závaţnosti ztráty zraku, ale souhlasí s tím, ţe zrak je nejd leţit jší smysl, který vyuţíváme p i zprost edkování informací v kaţdodenních činnostech ĚSlowík 2004, s. 64).
Zrak je tedy naším primárním smyslem, který nám umoţ uje vnímat a rozlišovat
„sv tlo, tmu, barvy, tvary, rozm ry, polohy a pohyby p edm t , trojrozm rnost, hloubku prostoru“ ĚRenotiérová, aj. 2003, s. 179). Zrakové vnímání vyuţíváme v drtivé v tšin činností, a uţ se jedná o vzd lávání, pracovní povinnosti nebo trávení volného času.
Renotiérová, aj. ĚŇ00ňě uvádí, ţe zrak ovliv uje také rozvoj pozornosti, pam ti, myšlení a eči, ovliv uje utvá ení správných p edstav a úsudk a ovliv uje i oblast sociální interakce.
1.1 Stavba oka
ůbychom mohli p ijímat informace z okolí, musíme mít zapojeny t i části zrakové dráhy. Mezi n pat í oko, oční nerv a mozkové centrum. „Oko je párový orgán kulovitého tvaru, umíst ný v kost né prohlubni lebky – v pravé a levé očnici“ ĚHamadová, aj. 2007, s. 12). Zrakový orgán je v procesu vid ní první a p ijímá informace z okolního sv ta.
Sv telné paprsky vstupují do oka rohovkou, poté pronikají zornicí a lomí se za čočkou.
Po pr chodu sklivcem dopadají na sítnici, kde se promítá obraz vid ného. Pomocí zrakového nervu jsou p enášeny informace do mozku, p esn ji do oblasti v týlním laloku, který je pak zpracuje. Oko je uloţeno v očnici. Její pohyb umoţ ují okohybné svaly ĚKochová, aj. 2015, s. 26). Zrakový orgán je kulovitého tvaru a je tvo en t emi vrstvami, které nazýváme b lima, ţivnatka a sítnice. Viz obrázek 1 – Pr ez okem ĚKv to ová- Švecová 2000, s. 11).
Obr. 1. – Pr ez okem (Kv to ová-Švecová, Ň000, s. 11ě.
16 Zevní vrstva Ěb limaě udrţuje zrakový orgán ve tvaru oční koule. „V p ední části je tvo ena rohovkou, která dozadu p echází v b limu, v jejíţ zadní části je otvor, kterým prochází zrakový nerv“ ĚHamadová, aj. 2007, s. 13).
Druhá část se nazývá ţivnatka, která vyţivuje celé oko. Je tvo ena mnoţstvím cév, nerv , vazivových a pigmentových bun k. „Zadní část ţivnatky, cévnatka, lemuje b limu od výstupu zrakového nervu aţ k tzv. ora serata, kde p echází do asnatého t líska. P ed asnatým t lískem se ţivnatka odchlipuje od b limy jako duhovka, p epaţuje oční dutinu a ohraničuje p ední komoru vypln nou nitrooční tekutinou proti zadní komo e“
ĚHamadová, aj. 2007, s. 13). Duhovka má uprost ed zornici, která plní funkci sv rače a rozv rače. Za duhovkou je umíst na čočka a společn se sítnicí je ve vnit ním prostoru vypln na sklivcem.
Sítnice je t etí část zrakového orgánu. Obsahuje zrakové tyčinky a čípky.
Je nejd leţit jším místem v oku, protoţe skrze ni vnímáme sv tlo a vid ní. Nejost ejší vid ní dopadá na ţlutou skvrnu. Čípky jsou d leţité pro vnímání denního sv tla a rozlišování barev, tyčinky pro černobílé vid ní a vid ní za šera ĚHamadová, aj. 2007, s. 13).
Pro oko jsou d leţité i p ídavné orgány jako nap . oční víčka, slzné a okohybné ústrojí a spojivka. Nezbytnou ochranou zrakového orgánu jsou víčka, která nám p i mrkání zvlhčují povrch oka a společn s asami ho chrání Ě ehák, aj. 1980ě. D leţité je, aby správn fungovala i zraková dráha, která ob oči spojuje se „zrakovým centrem mozkové k ry, které je uloţeno v týlním laloku“ ĚHamadová, aj. 2007, s. 13).
1.2 Fyziologie procesu vid ní
Zrakové vnímání je proces vid ní, jehoţ kvalita je určovaná funkcemi zrakového analyzátoru. Proces vid ní je velice sloţitý proces, který je na t chto funkcích závislý.
Mezi funkce zrakového analyzátoru pat í zraková ostrost, zorné pole, barvocit, adaptace, akomodace, binokulární vid ní a citlivost na kontrast.
„Rozlišovací schopnost lidského oka, zraková ostrost, je nejdokonalejší v míst ţluté skvrny sítnice“ ĚPipeková 2010, s. 255). Vyšet ení zrakové ostrosti provádí oční léka nazvaný oftalmolog na nást nných tabulkách, které nazýváme optotypy. Optotypy (viz obrázek 2 – Pflügerovy háky) jsou r zného druhu nap . „Snellenovy Ěpísmenaě, Pflügerovy háky, Landoltovy prstence a obrázkové pro p edškolní v k“ ĚFinková 2007, s. 53).
17 Vyšet ení se provádí zakrytím jednoho oka. To znamená, ţe kaţdé oko je vyšet ováno zvláš . Pacientovi je zjišt n tzv. vizus. Vizus vyjad ujeme pomocí zlomku. Optimální zrakovou ostrost m ţeme vyjád it zlomky 5/5 či 6/6. V čitateli je uvedena vzdálenost od optotypu v metrech a ve jmenovateli vzdálenost, ze které má být daný ádek p ečten ĚHamadová, aj. 2007, s. 15). „Nap . 6/ň0, znamená, ţe vyšet ovaný p ečetl z 6 metr ádek, který p ečte oko s normální zrakovou ostrostí z ň0 metr “ ĚPipeková 2010, s. 255).
Na blízko zrakovou ostrost zjiš ujeme pomocí Jagërových tabulek ve vzdálenosti p ibliţn 30 cm. Tyto tabulky obsahují souvislý text, který je natišt n v r zných velikostech písma ĚRozsíval Ň006, s. 118).
Obr. 2. – Pflügerovy háky (BSoptik, 2017)
„P i pohledu na určité místo v prostoru p ímo p ed sebou vnímáme ješt široký prostor kolem. Jde o zorné pole. Periferní vid ní slouţí k prostorové orientaci. Zorné pole je vyšet ováno na perimetru“ ĚPipeková 2010, s. 256).
Barvocit testujeme na Worthových sv tlech. P i tomto vyšet ení sleduje oftalmolog t i faktory: sytost barvy, barevný tón a jas. B hem vyšet ení pacient rozlišuje sv telné signály Ěčervené, zelené a bíléě. Barvy rozd lujeme na teplé, studené, uklid ující a povzbuzující. Kdyţ dob e zvolíme jejich kombinaci, m ţeme u člov ka zvýšit jeho výkonnost a sníţit únavu ĚAutrata aj. 2006, s. 32).
„Schopnost sv tla oka p izp sobit se r zné intenzit sv tla označujeme jako adaptaci. Schopnost oka vid t p edm ty ost e na r znou vzdálenost označujeme jako
18 akomodaci. Akomodace je zajiš ována zesílením nebo zeslabením lomivé síly čočky“
ĚPipeková 2010, s. 256).
Jednoduché binokulární vid ní nám umoţ uje vid t pozorovaný p edm t ob ma očima. Toto vid ní není vrozené, ale vyvíjí se od narození do jednoho roku ţivota.
P ibliţn v šesti letech se upev uje ĚHamadová, aj. 2007, s. 20).
„Kontrastní citlivost je schopnost oka rozlišit rozdílný jas dvou ploch vid ných současn v zorném poli nebo dva nestejné p edm ty postupn p sobící na zrak“ ĚPipeková 2010, s. 256).
1.3 Vývoj zrakového vnímání
Zobanová Ě1řřř, s. 4ň-45ě vysv tluje, ţe se člov k nenarodí s dokonalým vid ním.
Od porodu je dít schopno vnímat sv tlo Ěsv tlocitě. Novorozenec je schopný rozeznat sv tlo a tmu, jednoduché tvary. Jeho pohyby očí jsou nekoordinované.
„Dít se dívá nejd íve p eváţn perifern Ědo straně, asi od Ň. týdne p ichází o centrální vid ní Ěp ed sebeě. Velmi krátce jiţ dokáţe také fixovat Ězam it pohledem) lidský obličej. Pohyb dokáţe vnímat spíše ve vodorovné rovin Ěze strany na stranuě“
ĚKochová, aj. 2015, s. 27).
B hem prvního m síce je dít schopno st ídav fixovat p edm t jedním okem a v druhém m síci ţivota začíná fixovat p edm t ob ma očima. Dít vnímá obličej osoby a sv telné a pohyblivé p edm ty. Ve t etím a čtvrtém m síci je jiţ schopno sledovat p edm ty a vzdálenost, na kterou vidí, se stále prodluţuje. Uchopuje hračky a začíná se rozvíjet koordinace oko-ruka. ĚKochová, aj. 2015, s. 27).
„Okolo šestého m síce dít dokáţe spojit to, co vidí kaţdým okem zvláš , v jeden vnímaný obraz“ ĚKochová, aj. 2015, s. Ň7ě. Na konci prvního roku ţivota se binokulární vid ní zdokonaluje i pomocí ch ze. Dít se učí zrakov orientovat v domácím prost edí a bezpečn poznává pomocí zraku známé osoby.
Podle Zobanové Ě1řřř, s. 44ě má ve t ech letech dít vybudován akomodačn konvergenční reflex a dochází k plnému rozvinutí binokulárního vid ní. Kolem čtvrtého, pátého a šestého roku se vyvíjí vid ní dít te a stabilizuje se binokulární vid ní, v šestém roce by m l být vývoj zrakové ostrosti upevn n a ukončen ĚKochová, aj. 2015, s. 28).
Fyziologická hodnota vizu by m la dosahovat 6/6. Po celou dobu vývoje vid ní je d leţité
19 sledovat p ípadné abnormality ve vzhledu očí a vizuálním chování dít te ĚHamadová, aj.
2007, s. 21-22).
1.4 Zrakové postiţení
Oftalmopedie je oblast speciální pedagogiky, která se zabývá výchovou, vzd láváním a rozvojem jedinc se zrakovým postiţením. Název je tvo en ze dvou eckých slov a to: ophtalmos (oko) a paidea (výchova). V současnosti se však pouţívá i synonymní název tyflopedie. Speciální pedagogika jedinc se zrakovým postiţením spolupracuje s ostatními společensko-v dními obory. Jsou to pedagogika, psychologie, sociologie a léka ské v dy, jako je pediatrie, optika, fyzioterapie, neurologie a oftalmologie ĚPipeková 2010, s. 253).
„Cílem oboru oftalmopedie je maximální rozvoj osobnosti jedince se zrakovým postiţením, coţ znamená nejen dosaţení nejvyššího stupn socializace, včetn zajišt ní adekvátních podmínek pro edukaci, ale i p ípravu na povolání, následné pracovní za azení a plnohodnotné společenské uplatn ní“ ĚHamadová 2007, s. 10). Obor m ţeme členit podle v ku cílové skupiny na raný v k, p edškolní v k, školní v k a dosp lí Ěandragogika) nebo seniory Ěgeront andragogikaě. M ţeme ho d lit i z hlediska stupn zrakového postiţení na speciální pedagogiku nevidomých, se zbytky zraku, slabozrakých nebo s poruchami binokulárního vid ní.
Zrakov postiţený je jedinec, který má i po optimální korekci Ěkontaktní čočky a brýlová korekceě omezenou schopnost vid ní. Je pro n j sloţité získávat a zpracovat informací zrakovou cestou, a uţ jde o tišt né stránky, orientaci v prostoru apod. ĚSlowík 2010, s. 64).
„Zrakové postiţení znamená zpravidla pro jedince s postiţením, ţe jeho schopnost p ijímat a vnímat informace je omezena, ztíţena. U nevidomých osob, tj. s nejt ţší formou zrakového postiţení, je tato schopnost úpln vyloučena“ ĚPipeková 2010, s. 254).
Zraková vada nebo postiţení má dopad na celou osobnost jedince, a uţ jde o psychický nebo fyzický vývoj. Jedná se o tzv. senzorickou deprivaci. To znamená, ţe jedinec nem ţe vyuţívat kvalitn smyslové orgány. Zrakov postiţení mají tedy informační deficit, pohybový deficit Ěmobilitaě a sociální deficit Ěkontrola prost edí a vlastní osoby v prost edíě.
20 ůcil aj. ĚŇ015ě zkoumal, jaké zdravotní problémy provázejí zrakov postiţené jedince ve v ku od 5 do 14 let. Celkov se jeho výzkumu zúčastnilo 74 respondent . Zdravotní screening zahrnoval výšku, hmotnost, krevní tlak, zubní kazy, sluch a skoliózu.
Pr m rný v k d tí byl 10 let. Celkem Ň5,7 % d tí m lo nadváhu nebo obezitu, ň5,1 % m lo zubní problémy, Ň7 % m lo problémy se sluchem a ňř,Ň % m lo riziko skoliózy.
Krevní tlak byl v norm u ř1,Ř % d tí. Výsledky ukazují, ţe zrakové postiţení má negativní vliv na zdraví respondent .
1.5 Etiologie zrakového postiţení a klasifikace osob se zrakovým postiţením
Podle statistických údaj Tyflocetra v Praze, tj. organizace, která se zabývá jedinci se zrakovým postiţením, je uvedeno, ţe na sv t ţije celkem 45 milión nevidomých. Podle britských údaj ţije v Evrop celkem 11 milión slabozrakých a p ibliţn 1 milion nevidomých ĚOkamţik, Ň017ě.
Dle Valenty ĚŇ014, s. Ř7ě ţije na sv t více zrakov postiţených ţen neţ muţ . Podle odhad WHO by se do roku Ň0Ň0 m l počet jedinc se zrakovým postiţením dvojnásobn zvýšit. Pipeková ĚŇ010, s. Ň5řě informuje, ţe v České republice je v současné dob p ibliţn 100 000 osob s t ţkým zrakovým handicapem a z toho p ibliţn 12 000 osob nevidomých. Podle Valenty (2014, s. 87) se v České republice odhaduje, ţe se celkový počet osob se zrakovým postiţením pohybuje mezi 60 000 aţ 100 000 a z toho je p ibliţn 7000 aţ 12 000 osob nevidomých.
Jedince se zrakovým postiţením bychom mohli rozd lit do dvou skupin. První skupina rozd luje zrakové postiţení podle typu. Druhá podle stupn zrakového postiţení.
Jiné odborné publikace rozd lují zrakové vady či postiţení podle doby vzniku, podle etiologie nebo podle délky trvání zrakového postiţení aj. ĚFinková aj. 2007, s. 38-39).
Podle speciáln pedagogického hlediska d líme zrakov postiţené na osoby s poruchami binokulárního vid ní, osoby slabozraké, osoby se zbytky zraku a osoby nevidomé.
„Binokulární vid ní je získaná schopnost, která se začíná vyvíjet po narození s dozráváním sítnice a její ţluté skvrny“ ĚFinková, aj. 2007, s. 46-47ě. P i poruchách binokulárního vid ní dochází k situaci, kdy obraz na sítnicích obou očí není stejný a rovnocenný. Tyto poruchy mohou vést ve vzniku strabismu Ěšilháníě, amblyopie Ětupozrakostiě nebo narušení centrální retinální fixace. Osoby s poruchami binokulárního
21 vid ní mají často narušené analyticko-syntetické činnosti, lokalizaci a hloubkové vid ní.
D leţité je uv domit si, ţe tyto p ekáţky nesou potíţe nejen p i zrakové práci a kontrole, ale i p i kaţdodenních činnostech. „U t chto lidí se často pomaleji utvá ejí p edstavy, jejich motorické reakce a zrakové podn ty jsou často pomalejší a hlavn nep esné“
ĚFinková, aj. Ň007, s. 50ě. P i výuce se projevují problémy hlavn v analýze a syntéze, které jsou d leţité pro čtení a psaní. Kdyţ není tato oblast trénovaná, sniţuje se pak její kvalita. Problémy se mohou projevit i v domácí p íprav na hodinu, v p ijetí ţáka do kolektivu celé t ídy, ale také ve v tšinové společnosti.
Slabozraký jedinec je ten, který ani s korekcí Ěbrýle, kontaktní čočkyě nevidí úpln dob e. P edm ty má dost často rozost ené, nemají správný tvar a jsou deformované.
N kte í slabozrací si musejí dávat objekty aţ abnormáln blízko p ed oči, aby s nimi mohli dále pracovat. Veškerá práce, kterou slabozraký člov k koná, vyţaduje vyšší pozornost a koncentraci. Z tohoto d vodu jsou osoby slabozraké rychleji unavené a ve všech úkonech pomalejší. D leţité je, aby člov k zapojil zrak a nespoléhal se jen na kompenzační smysly.
Takový člov k nesmí být p et ţován a musí dodrţovat zrakovou hygienu, tzn. správné osv tlení, pracovní místo uzp sobené vad jeho očí, sklopná pracovní deska, vyuţití kompenzačních pom cek, zajišt ní zrakové práce do blízka a do dálky ĚValenta 2014, s. 94). „Z výzkum je z ejmé, ţe v tšina slabozrakých jsou jedinci se sníţenou koncentrací, slabou pozorností, rychlejší unavitelností, pomalejším pracovním tempem a vyšší sugestibilitou“ ĚFinková, aj. 2007, s. 44). Slabozrakost samoz ejm ovliv uje výchovu a vzd lání jedince. Dít špatn vnímá pracovní plochu, detaily a p edm ty. Často špatn rozlišuje barvy, písmena, číslice a další symboly, tudíţ je nutné tišt né texty zv tšovat na velikost písma, které p ečte. Tento deficit se samoz ejm v budoucnu projevuje i do oblasti zam stnání, kde se slabozraký potýká s komplikacemi kaţdý den a n kdy trpí aţ mén cenností.
Osoby se zbytky zraku jsou chápány jako mezistupe mezi t ţkou slabozrakostí a praktickou slepotou. Vada zraku se v tomto p ípad projevuje nap . nevyvinutím zrakového očního analyzátoru. Zrakov postiţený je schopen pracovat s tišt ným textem, ale jen za pomocí kompenzačních pom cek (Valenta, aj. 2014, s. 93-94). Jedinec se zbytky zraku často pouţívá tzv. dvojmetodu, kombinuje tedy postupy a metody, které vyuţívají nevidomí i slabozrací. Zrakovou hygienu musí dodrţovat p ísn ji neţ osoby slabozraké.
Osoby se zbytky zraku pouţívají kompenzační pom cky, nap . optické pom cky, mezi které pat í nap . lupy. Učí se číst zv tšený tišt ný text, ale zárove i Braillské písmo.
22
„Systematicky musí vynakládat velké úsilí, aby zrakem objekty či aktivity rozeznali, úkony správn konali, aby si neublíţili a aby ani neohrozili ostatní“ ĚFinková, aj. 2007, s. 46). Osoby se zbytky zraku jsou často podráţd né, špatn se p izp sobují zm nám a mají problém se socializací.
Osoby nevidomé jsou za azovány do nejt ţší kategorie postiţení zraku. Pat í sem jedinci, kte í mají zrakové vnímání narušeno na stupni nevidomosti. Tu m ţeme rozd lit na nevidomost praktickou, kdy má osoba s takovým postiţením sv tlocit, tedy rozezná sv tlo od tmy, a na nevidomost totální nebo plnou, kdy nerozezná ani jiţ zmín ný sv tlocit ĚFinková aj. 2007, s. 41-42). Nevidomé osoby nemohou p ijímat informace z okolí pomocí zrakového vnímání a musejí vyuţívat niţší kompenzační činitele, zejména sluch, hmat a poté čich a chu . Vyuţívají také vyšší kompenzační činitele, mezi které m ţeme za adit nap . myšlení, pam , eč, p edstavivost. „P i práci s nevidomou osobou je vţdy t eba dbát na to, aby si o vnímaném objektu či jevu vytvá ela adekvátní p edstavu“ ĚFinková aj. 2007, s. 4Ňě. Nevidomost tedy ovliv uje jedince jako celek. Člov k nemá zp tnou kontrolu nad svou prací, nem ţe pracovat s b ţným tišt ným textem, a proto pro komunikaci, psaní a čtení vyuţívá speciální šestibodové Braillovo písmo. V oblasti mobility, tj. samostatného pohybu, má nevidomý problém orientovat se v prostoru. K tomu vyuţívá pr vodcovské sluţby, speciální techniky Ěmajáčky, vysílačkyě a nap . bílou h l nebo speciáln vycvičeného psa. Poškozené zrakové vnímání samoz ejm nevidomé limituje ve výb ru studia či povolání.
Dále m ţeme jedince se zrakovým postiţením rozd lit podle délky trvání zrakového postiţení na jedince se zrakovým postiţením krátkodobým Ěakutníě, jedince se zrakovým postiţením dlouhodobým Ěchronickýmě a jedince se zrakovým postiţením recidivujícím Ěopakujícím seě.
Podle p íčiny vzniku bychom mohli rozd lit zrakové vady a postiţení na p íčiny prenatální Ěv dob t hotenstvíě, perinatální Ěb hem porodu), postnatální Ěpo poroduě a získané Ěb hem ţivotaě. „Pro jednodušší pochopení lze zvolit d lení z oftalmologické literatury na vady vrozené a vady získané b hem ţivota“ ĚHamadová aj. 2007, s. 24).
Vrozenými p íčinami mohou být nap . v t hotenství pod laná infekce matky, geneticky podmín né predispozice a oční onemocn ní. Zrakové vady, které vznikají vrozenými p íčinami, jsou nap . katarakta Ěšedý zákalě, hypoplazie Ěneúplné vyvinutí zrakového orgánuě, atrofie Ězmenšení zrakového orgánuě, retinopatie nedonošených d tí nebo kongenitální glaukom Ěvrozený zelený zákalě. Mezi získané vady pat í nap . diabetická
23 retinopatie, oční úrazy Ěpoleptání, protrţeníě, poran ní hlavy, poruchy krevního ob hu ve zrakovém orgánu nebo centrální nervové soustav , nitrooční zán ty, nádory, refrakční vady, odchlípení sítnice, intoxikace, krvácení do sítnice a jiné další cévní p íhody.
U starších lidí m ţe jít o makulární degeneraci Ězm ny sítniceě, senilní kataraktu, t ţký zelený zákal, diabetickou retinopatii nebo presbyopii (Hamadová, aj., Ň007, s. Ň5ě.
Sv tová zdravotnická organizace ĚWHOě d lí zrakové vady podle medicínského hlediska následovn ĚFinková, aj., Ň007, s. ňř-40):
H00-H06 – nemoci očního víčka, slzného ústrojí a očnice,
H10-H13 – onemocn ní spojivky,
H15-H22 – nemoci skléry, rohovky, duhovky a asnatého t lesa,
H25-H28 – onemocn ní čočky,
H30-H36 – nemoci cévnatky a sítnice,
H40-H42 – glaukom,
H43-H45 – nemoci sklivce a očního bulbu,
H46-H48 – nemoci zrakového nervu a zrakových drah,
H49-H52 – poruchy očních sval , binokulárního pohybu, akomodace a refrakce,
H53-H54 – poruchy vid ní a slepota,
H55-H59 – jiné nemoci oka a očních adnex.
Podle stavu zrakové ostrosti Ěvizuě navrhla WHO následující kategorie zrakového postiţení. Viz tabulka č. 1 – Klasifikace zrakových vad (NIMC, 2014).
Tab. 1. – Klasifikace zrakových vad ĚNIMC, Ň014ě
Stupe Vysv tlení
1. st ední slabozrakost zraková ostrost s nejlepší moţnou korekcí:
maximum menší neţ 6/1Ř Ě0,ň0ě – minimum rovné nebo lepší neţ 6/60
(0,10); 3/10-1/10
24 Kategorizovat zrakov postiţené jedince lze i z hlediska sportovní klasifikace.
Tu podle Trnky (2012, s. 78) m ţe provád t jen oční léka , který je evidován a nominován klasifikační komisí International Blind Sports ůssociation ĚIBSůě.
Sportovní klasifikaci m ţeme d lit na (Trnka, 2012, s. 78):
B1 – bez sv tlocitu obou očí aţ po sv tlocit, ale neschopnost rozeznat tvar ruky z jakékoliv vzdálenosti nebo v jakémkoliv sm ru,
B2 – od schopnosti rozeznat tvar ruky aţ po zrakovou ostrost Ň/60 anebo zorné pole menší neţ 5 stup ,
B3 – od zrakové ostrosti nad Ň/60 aţ po zrakovou ostrost 6/60 a/nebo zorné pole v tší neţ 5 stup a menší neţ Ň0 stup .
2. silná slabozrakost zraková ostrost s nejlepší moţnou korekcí:
maximum menší neţ 6/60 Ě0,10ě – minimum rovné nebo lepší neţ ň/60
(0,05); 1/10-10/20
3. t ţce slabý zrak zraková ostrost s nejlepší moţnou korekcí:
maximum menší neţ ň/60 Ě0,05ě – minimum rovné nebo lepší neţ 1/60 (0,02); 1/20-1/50, kategorie zrakového
postiţení nebo koncentrické zúţení zorného pole obou očí pod Ň0 stup , nebo
jediného funkčn zdatného oka pod 45 stup
4. praktická nevidomost zraková ostrost s nejlepší moţnou korekcí 1/60 Ě0,0Ňě, 1/50 aţ sv tlocit nebo omezení
5. úplná nevidomost ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty sv tlocitu aţ po zachování sv tlocitu
s chybnou sv telnou projekcí
25
B4 open – tzv. lehce slabozrací, tato klasifikace je povolena jen na území České republiky, hráč se m ţe účastnit sportu pro zrakov postiţené, dost často je ale vyuţíván jako trasér, rozhodčí apod.
1.6 Charakteristika vybraných zrakových vad
Následující kapitola popisuje vybrané zrakové vady. Jako první se v nuje refrakčním vadám a poté následují poruchy binokulárního vid ní. Tyto vady se dají korigovat b ţnou optimální korekcí. Kapitola se dále v nuje n kolika vybraným zrakovým vadám, které jsou velikou p ekáţkou v ţivot jedince se zrakovým postiţením.
Hamadová, aj. ĚŇ007, s. ňŇě vysv tluje nejčast jší projevy zrakových vad u d tí. Tyto projevy rozd luje do t ech oblastí: vzhled očí, další projevy a projevy p i vyučování.
Zrakové vady u d tí se mohou projevovat na vzhledu očí nap . častým slzením, pálením, zanícením, červeným zabarvením, častým mrkání. K dalším projev m zrakových vad u d tí zahrnujeme krátkou nebo naopak dlouhou čtecí vzdálenost, nenormální grimasy v obličeji, závrat , bolesti hlavy. Jedinci se zrakovým postiţením se špatn koncentrují, špatn koordinují oko a ruku, d lají časté chyby p i psaní a čtení.
U refrakčních vad zajímá oftalmologa hlavn správná lomivost oka. Pokud sv telné paprsky vytvá ejí ostrý obraz na sítnici, tak vzniká ostrý obraz pozorovaného p edm tu. To znamená, ţe je zraková ostrost normální a oko je ve správné mí e. Je-li lomivost oka špatná, vznikají refrakční vady. Do nich m ţeme za adit myopii Ěkrátkozrakostě, hypermetropii (dalekozrakost) a astigmatismus Ěvada zp sobená špatným zak ivení rohovky). Všechny tyto vady jsou poruchami ostrosti vid ní, kdy na sítnici není vytvo en správný a kvalitní obraz. P i myopii se správný obraz vytvá í p ed sítnicí a p i hypermetropii za sítnicí. U astigmatismu se láme obraz v r zných místech. Následující obrázek 3 – Refrakční vady (Depositphotos, 2017) popisuje normální vid ní, hypermetropii, myopii, astigmatismus a místo, kde se obraz láme. Tyto vady je moţné korigovat brýlemi nebo kontaktními čočkami. Na krátkozrakost se pouţívají brýle s rozptylkami v mínusových dioptriích a na dalekozrakost brýle se spojkami v plusových dioptriích ĚVláčil aj. 2012, s. 227-229).
26 Obr. 3. – Refrakční vady (Depositphotos, 2017)
Mezi poruchy binokulárního vid ní m ţeme za adit strabismus Ěšilhavostě a amblyopii (tupozrakost). Strabismus bychom mohli definovat jako dysfunkci vzájemné souhry očí a abnormálního pohybu očí. Oko se m ţe sbíhat Ěesotropieě, rozbíhat (exotropie), stáčet vzh ru Ěhypertropieě anebo se m ţe uchylovat sm rem dol (hypotropie) viz obrázek 4 – Typy strabismu ĚOptika Matušková, Ň007ě. Šilhání korigujeme jiţ b hem druhého a t etího roku dít te. Velice d leţité je začít ihned s nápravou oka. K léčb strabismu se pouţívají brýlové korekce, okluzivní terapie, pleoptické terapie a ortoptické terapie. Tupozrakost je sníţená zraková ostrost, která je zp sobena útlumem z nečinnosti oka. Léčení tupozrakého oka se provádí tak, ţe zakryjeme dob e vidící oko pomocí okluze nebo náplastí ĚHamadová, aj. 2007, s. 26).
27 Obr. 4. – Typy strabismu ĚOptika Matoušková, Ň007ě
Mezi další zraková onemocn ní pat í sítnicové degenerace. To jsou vrozená onemocn ní. Nejznám jší je pigmentová degenerace sítnice, která nejde vyléčit. U d tí se začíná nejd íve projevovat šeroslepost, pokračuje zuţování zorného pole aţ do trubicovitého vid ní, pozd ji do praktické aţ úplné slepoty.
Vrozený šedý zákal (katarakta) je onemocn ní, které je d dičné. P íčinou tohoto onemocn ní mohou být i škodlivé noxy. Zakalení čočky se projevuje na obou očích a je často spojené s šilháním, atrofií zrakového nervu nebo nystagmem ĚPipeková 2010, s. 263).
Zelený zákal (glaukom) je onemocn ní, které je charakterizováno zm nami zrakového nervu, a to zvýšením nitroočního tlaku. Glaukom je nejčast jší p íčina získané nevidomosti. Ihned po zjišt ní je d leţité glaukom léčit, protoţe onemocn ní často graduje a postupn se zuţuje zorné pole postiţeného jedince ĚPipeková 2010, s. 262).
Nystagmus je onemocn ní, které je zp sobeno nekoordinovanými pohyby očních bulb . Jde o nekontrolované, rychlé a trhavé pohyby očí. Oči se často pohybují zleva doprava, nahoru dol nebo krouţí ĚPipeková Ň010, s. Ň6Ňě.
Presbyopie (sta ecká vetchozrakost) vzniká jako d sledek stárnutí oka. Jedná se o fyziologický a v kem podmín ný proces. D sledkem presbyopie je omezení nebo úplná
28 ztráta akomodace. P íznaky jsou nap . prodluţování pracovní vzdálenosti na blízko, neschopnost zaost it na krátkou vzdálenost nebo zamlţené vid ní ĚPipeková Ň010, s. Ň6Ňě.
Albinismus je vrozená d dičná vada. „Postiţení je charakteristické nedostatkem melaninu v t le a v očích. U očního albinismus chybí pigment pouze v očích. Zraková ostrost je sníţena, zárove se objevuje nystagmus, strabismu, sv tloplachost“ ĚPipeková 2010, s. 261).
Pipeková ĚŇ010, s. 262) definuje retinopatie nedonošených (ROP) jako onemocn ní p edčasn narozených d tí. Nejvíce ohroţený je novorozenec, který má porodní hmotnost okolo 1Ň50 g. Tyto d ti ješt nemají vyvinutou sítnici, jsou uloţeny v inkubátoru se zvýšeným p ívodem kyslíku. „To p ivodí odchlípnutí sítnice s následnou ztrátou vid ní“
ĚHamadová aj. 2007, s. 27).
Diabetická retinopatie (DR) je typickou komplikací diabetes mellitus (DM). Vzniká na podklad zm n, které jsou d sledkem metabolických poruch u osob, které trpí onemocn ní DM prvního a druhého stupn . „Ve vysp lých zemích je DR a její komplikace nejčast jší p íčinou nov vzniklé slepoty u osob ve v ku Ň0–74 let. Riziko oslepnutí u diabetika je 10–20x vyšší neţ u nediabetika“ ĚKalvodová, aj, 2016, s. 64).
29
2 Specifika edukace ţák se zrakovým postiţením
Tato kapitola popisuje nejprve specifika osobnosti jedinc se zrakovým postiţením, protoţe je d leţité uv domit si úskalí zrakového postiţení. Ve vzd lávání ţák je nejd leţit jším aspektem rodina, která by m la ţáka podporovat nejen v samostatnosti, ale i v domácích p ípravách či v prostorové orientaci a samostatném pohybu. Další část kapitoly popisuje speciáln pedagogické poradenství, které je nedílnou součástí p i vzd lávání ţák se zrakovým postiţením, a uţ v b ţné základní škole nebo ve škole z ízené podle § 16. Na základ zprávy ze speciáln pedagogického centra ĚSPC) je často doporučován i asistent pedagoga a individuální vzd lávací plán, kterému je v nována další část této kapitoly. Záv rem popisuje podp rná opat ení ve výuce a kompenzační pom cky, bez kterých by si jedinec se zrakovým postiţením ţivot a vzd lávání nemohl p edstavit.
2.1 Specifika osobnosti ţák se zrakovým postiţením
„Osobnost člov ka se vytvá í v pr b hu celého vývoje jedince pod vn jšími i vnit ními vlivy“ ĚFinková, aj. Ň007, s. 61ě. Zraková vada stejn jako jiná postiţení ovliv ují jedince jako celek.
P i kognitivním vývoji je veliký d raz kladen na vyuţití zbylého vid ní, a formou zrakové stimulace či reedukace zraku ve školním v ku. D leţitou roli sehrávají i kompenzační smysly, a to p edevším sluchové a hmatové vnímání ĚPipeková Ň010, s. Ň6ňě. „Zrakové vnímání se p i r zných poruchách zrakového vnímání liší od vnímání normáln vidících stupn m úplnosti, p esnosti a rychlosti zobrazení a také zúţením a deformací zorného pole“ ĚPipeková Ň010, s. Ň6ňě. Sluchové vnímání sehrává d leţitou roli p edevším ve zprost edkování poznaného a v rámci prostorové a sociální orientace.
Nevidomí se musejí naučit vyuţívat tento kompenzační smysl naplno. B hem získávání informací sluchem samoz ejm vznikají, a uţ na ulici nebo ve školním prost edí, rušivé vjemy, které dít často omezují. Hmatové vnímání nahrazuje zrakové vnímání, ale je kvantitativn a kvalitativn odlišné. Hmatov jedinec vnímá pomaleji a vnímaný p edm t hmatem ‚pozoruje‘ po částech. Získávání informací hmatem i sluchem je velice náročné a vyţaduje zvýšenou koncentraci pozornosti. Hmat mohou zrakov postiţení vyuţít aktivn , tzn. haptikou a zprost edkovan instrumentáln , kdy pomocí sluchu a hmatu získávají o ukáváním slepecké hole informace o terénu ĚPipeková Ň010, s. Ň64ě. „Proces myšlení m ţeme chápat jako zprost edkovaný poznávací proces zaloţený na zkušenostech.
30 Myšlení zrakov postiţených osob se ve svých fázích výrazn neliší od vidících, p esto má určitá specifika z d vodu omezení smyslových zkušeností a následného zpomalení v intelektovém vývoji“ ĚHamadová Ň007, s. 6Ň-6ňě. Nejvíce d lá nevidomým d tem problém srovnávání a p irovnávání p edm t , identifikace shodných znak apod. Pam je u zrakov postiţených rozvinuta lépe neţ u „zdravých“. Naopak eč je naučená, protoţe nevidomí pouţívají pojmy a slova, u kterých neznají jejich obsah a význam, nerozumí mu nebo je jim vzor nedostupný.
Pohybový vývoj u zrakov postiţených je často omezený. Bylo dokázáno, ţe d ti se zdravou centrální nervovou soustavou jsou často opoţd ny v celkovém vývoji. Mají často sníţené nap tí sval , chodí nejist a mají špatnou koordinaci. Obvykle mají problémy s utvá ením p edstav o jejich okolí. Jsou nejistí ve své orientaci a musejí neustále kontrolovat situaci a být pozorní. K samostatné mobilit je d leţitý nácvik prostorové orientace a samostatného pohybu ĚPOSP). POSP zajiš ují v p edškolním v ku rodiče ve spolupráci se speciálnípedagogickým centrem a vyškolenými instruktory ĚHamadová Ň007, s. 63-64). Socializace a sociální dovednosti jsou pro jedince se zrakovým postiţením velice d leţité. Hlavní roli v socializaci hraje rodina, školní kolektiv a pozd ji i kolektiv v zam stnání.
2.2 Rodina
„Výchova dít te je systematický proces rozvoje, jehoţ pr b h a kvalitu nejvíce ovliv uje rodinné prost edí. Kaţdé dít má právo být milováno a p ijímáno“ ĚHamadová aj. 2007, s. 78). Narození dít te s postiţením je pro rodinu veliká zát ţ. D leţitá je podpora ze strany partnera.
Podle Vágnerové ĚŇ004ě prochází rodina t emi fázemi. První je fáze šoku a pop ení, kdy rodiče zjiš ují, ţe je dít postiţené, popírají skutečnost a musí se s danou informací nejprve vyrovnat. Druhá fáze je fáze postupné akceptace a vyrovnání se s problémem, kdy se rodiče začínají zajímat o vzniklý problém a shán jí veškeré informace a podporu okolí.
Oba rodiče se v této fázi potýkají s emočními zm nami, ale snaţí se problém racionáln uchopit. Tady hrají roli aspekty jako nap . zdravotní stav, v k, kvalita partnerského ţivota, druh postiţení a jeho stupe apod. Poslední je fáze realismu, kdy postupn dochází ke smí ení se vzniklým problémem. Teprve s touto fází se vytvá í adekvátní postoje, výchovné p ístupy a budování kvalitního rodinného klimatu. Rodiče mají často obavy
31 o osud dít te, jsou ned v iví v či institucím, výrazn poci ují ekonomickou a sociální nejistotu a obvykle bývají psychicky i fyzicky vyčerpaní.
Khooshab aj. (2016) vypracovali studii, ve které zkoumali vliv programu LifeSkills Training (LST) na rodičovský stres matek s nevidomými d tmi ve v ku od 7 do 1Ň let.
Program LST zahrnuje interaktivní výuku a budování sociálních dovedností. Podporuje rozvoj osobnostních dovedností, rozhodování, ešení problém , nastavení cíl a zvládnutí úzkostí. Studie se zúčastnilo celkem 5Ň matek s nevidomými d tmi. Program se skládal z p ti dvouhodinových setkání. Tento program sníţil rodičovský stres jak u matek, tak u d tí. Výsledkem výzkumu bylo, ţe program LST je účinnou, efektivní a jednoduchou metodou pro zvládání rodičovského stresu u matek s nevidomými d tmi.
2.3 Poradenství pro ţáky se zrakovým postiţením
Komplexní poradenské sluţby pro jedince se zrakovým postiţením zajiš uje resort Ministerstva zdravotnictví ČR, resort Ministerstva školství, mládeţe a t lovýchovy ČR, resort Ministerstva práce a sociálních v cí ČR a neziskový sektor. Resort Ministerstva zdravotnictví v ČR zajiš uje komplexní sluţby ve t ech rovinách: v rovin aktuální, preventivní a následné. Léka ské sluţby nabízejí r zné preventivní prohlídky, které provádí pediatr. Pokud má n jaké podez ení, ţe zrak či zrakové funkce nepracují dob e, doporučí rodič m r zná vyšet ení, která provádí oftalmolog. Velikou úlohu hraje v České republice Centrum zrakových vad Fakultní nemocnice Motol, které umoţ uje komplexní sluţby pro osoby se zrakovým postiţením ve všech v kových kategorií ĚValenta, aj. Ň014, s. 96-101).
St ediska rané péče jsou poradenské sluţby, které p edevším provází rodinu od narození dít te nebo od zjišt ní zrakové vady. Spadají pod resort Ministerstva práce a sociálních v cí ČR. Sluţba je tedy určena pro rodiny d tí se zrakovým postiţením po celém území ČR. Jedná se o bezplatnou terénní sluţbu, poradci jezdí do rodinného prost edí dít te. Rodiče i dít se tak cítí lépe neţ v poradenském centru. Programy rané péče zahrnují depistáţ, podporu rodiny, podporu rozvoje dít te a metodu zrakové stimulace. „Klienty st edisek rané péče jsou rodiny s d tmi se zrakovým postiţením ve v ku 0-4 roky a rodiny s d tmi se zrakovým postiţením a kombinovaným postiţením ve v ku 0-7 let“ ĚHamadová Ň007, s. 6Řě. Péče o klienty zajiš uje speciální pedagog, zrakový terapeut, který má na starost zrakovou stimulaci, fyzioterapeut, sociální pracovník, psycholog a další. „Poradce nap íklad doporučuje a n kdy i p jčuje uţitečné hračky
32 a pom cky, navrhuje vhodnou podporu vývoje dít te, informuje rodiče o jejich právech a nárocích v sociální a zdravotní oblasti“ ĚKochová, aj. 2015, 158).
Do resortu Ministerstva školství, mládeţe a t lovýchovy ČR pat í speciáln pedagogické centrum (SPC). To „poskytuje poradenské sluţby zejména p i výchov a vzd lávání ţák s mentálním, t lesným, zrakovým nebo sluchovým postiţením, vadami eči, soub ţným postiţením více vadami nebo autismem“ ĚVyhláška č. 7Ň/Ň005 Sb. § 6ě. „Ţák m škol z ízených podle § 16 odst. ř školského zákona a školských za ízení jsou poradenské sluţby centra poskytovány pouze v rámci diagnostické péče. Centrum poskytuje ţák m podle v ku první p ímé speciáln pedagogické a psychologické intervence, nem ţe-li tyto sluţby zajistit škola nebo školské za ízení, kde je ţák za azen“
ĚVyhláška č. 7Ň/Ň005 Sb. § 6ě.
Úkoly SPC jsou následující: „zjiš uje p ipravenost ţák na povinnou školní docházku, zjiš uje speciální vzd lávací pot eby ţák a p ihlíţí p itom k léka skému posouzení zdravotního stavu nebo posouzení jiným odborníkem, zpracovává odborné podklady pro nastavení podp rných opat ení pro tyto ţáky a pro jejich za azení nebo p e azení do škol a školských za ízení a pro další vzd lávací opat ení, vypracovává zprávy z vyšet ení a doporučení ke vzd lávání ţák , zajiš uje speciáln pedagogickou péči a speciáln pedagogické vzd lávání pro ţáky, kte í jsou vzd láváni ve škole, t íd , odd lení nebo studijní skupin , která není z ízena podle § 16 odst. ř školského zákona nebo kterým je stanoven jiný zp sob pln ní povinné školní docházky, vydává zprávu a doporučení podle jiného právního p edpisu za účelem stanovení podp rných opat ení na základ posouzení speciálních vzd lávacích pot eb ţáka, vydává zprávu a doporučení podle jiného právního p edpisu pro za azení ţáka do školy, t ídy, odd lení nebo studijní skupiny z ízené podle § 16 odst. ř školského zákona nebo za azení nebo p evedení do vzd lávacího programu odpovídajícího vzd lávacím pot ebám ţáka, poskytuje kariérové poradenství ţák m, vykonává speciáln pedagogickou a psychologickou diagnostiku a poskytuje poradenské sluţby se zam ením na pomoc p i ešení problém ve vzd lávání, v psychickém a sociálním vývoji ţák , na zjišt ní individuálních p edpoklad a vytvá ení podmínek pro uplat ování a rozvíjení schopností, nadání a na začle ování do společnosti, poskytuje pedagogickým pracovník m a zákonným zástupc m poradenství v oblasti vzd lávání ţák , poskytuje metodickou podporu škole, poskytuje informační, konzultační, poradenskou a metodickou podporu zákonným zástupc m ţák “ ĚVyhláška č. 7Ň/Ň005 Sb.
§ 6ě.
33
„Na poradenské sluţby st edisek rané péče a speciáln pedagogických center kontinuáln navazují sluţby sociální rehabilitace. Klíčovou organizací zabývající se sociální rehabilitací zrakov postiţených jedinc v České republice, a to a po odborné, tak spolkové stránce, je Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR a její jiţ samostatn fungující st ediska Tyflosevis, o.p.s., krajská TyfloCentra o.p.s. a Rehabilitační a rekvalifikační st edisko pro nevidomé D dina, o.p.s.“ ĚPipeková Ň010, s. Ň6řě. Mezi další organizace, které se v nují zrakov postiţeným jedinc m, pat í nap . Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana. Tyto organizace spadají p eváţn do neziskového resortu.
2.4 Edukace ţák se zrakovým postiţením
Podle zákona č. 561/Ň004, § 16 o vzd lávání d tí, ţák a student se speciálními vzd lávacími pot ebami a d tí, ţák a student nadaných se d ti a ţáci mohou vzd lávat v b ţných mate ských, základních a st edních školách nebo školách z ízených pro zrakov postiţené ţáky.
Dle § 33 podporuje p edškolní vzd lávání „rozvoj osobnosti dít te p edškolního v ku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a t lesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních ţivotních hodnot a mezilidských vztah . P edškolní vzd lávání vytvá í základní p edpoklady pro pokračování ve vzd lávání.
P edškolní vzd lávání napomáhá vyrovnávat nerovnom rnosti vývoje d tí p ed vstupem do základního vzd lávání a poskytuje speciáln pedagogickou péči d tem se speciálními vzd lávacími pot ebami“ ĚZákon č. 561/Ň004 Sb., § 33). Cílem p edškolní výuky je podle Hamadové, aj. ĚŇ007, s. řŘě rozvoj zrakových funkcí, rozvoj sluchového vnímání, rozvoj hmatového vnímání, rozvoj čichu a chuti, rozvoj eči, rozvoj estetického vnímání, rozvoj orientace v prostoru a samostatného pohybu a sebeobsluha.
Podle Pipekové ĚŇ010, s. 274-Ň75ě pat í ke specifik m vývoje u zrakov postiţeného jedince p edškolního v ku následující aspekty: velká pot eba pohybu a aktivity Ěd ti nevidomé bývají pasivní, u n kterých jsou patrné projevy opoţd ní v psychomotorickém vývojiě, pot eba sebeprosazení Ěschopnost komunikace a interakce je málo rozvinuta, často nedochází k sebeprosazeníě, pot eba v domí norem Ěn kte í rodiče mají tendenci k ochranitelské výchov nebo naopak autoritá skému výchovnému styluě, vývoj kresby (u zrakov postiţeného je kresba deformována, linie nenavazují na sebe, nev nuje detail m pozornostě, rozvoj eči Ěvývoj eči je často opoţd n, dochází k potíţím ve fonetické rovin , často dochází ke vzniku dyslálieě, up ednostn ní vizuálního vnímání Ěčasto p edm t dít se
34 zrakovým postiţením obvykle nechápe správn ). Zpravidla m ţe dít p edškolní vzd lávání navšt vovat od ň do 6 let, nejd íve však od Ň let. Mate ské školy z ízené pro jedince se zrakovým postiţením jsou nap . ve Zlín , Praze, Kladn , Jihlav , Opav , Českých Bud jovicích, Hradci Králové, Brn a Opav .
P ed vstupem na základní školu jsou velice d leţitá smyslová cvičení pro celkový rozvoj ţákovi osobnosti. „P i výb ru a organizaci smyslových cvičení musíme vytvo it jedinci se zrakovým postiţením rovnováhu mezi získáváním nových zkušeností a uspokojování pot eb, mezi citovou jistotou a vhodnou interakcí s okolím“ ĚBaslerová, aj.
2012, s. 51). P i výb ru je d leţité si uv domit, jak dít vnímá zrakem a o jaké zrakové postiţení u n j jde. P i práci s dít tem bychom si m li stanovit, kdo a kdy bude smyslová cvičení provád t, kde je bude provád t a jak dlouho. U d tí, které jsou starší, navýšíme čas podle jejich zájmu a jejich schopností. Smyslová cvičení posilují zrakové funkce, a to p i dívání se do dálky nebo do blízka. Vhodnými cvičeními jsou nap . navlékání nebo házení krouţk na tyčku nebo házení míčk na terč ze suchého zipu. P i práci s obrázky by m ly být výrazné, dostatečn velké a srozumitelné vodící linie. Pracujeme jak se zrakovou pozorností, tak s post ehem či zrakovou pam tí. P i práci ţák m ţe hledat rozdíly, p i azovat p edm ty k barv , napodobovat kresbou, vybarvovat, srovnávat, dokreslovat nebo rozlišovat figuru a pozadí. P i práci s linií by m l ţák obtahovat nap . prstem nebo silným fixem. Cvičení by m la být zam ená na zrakovou analýzu a syntézu, kdy ţák nap . skládá obrázek z více kus , t ídí p edm ty dle pokyn a plní grafomotorická cvičení, která jsou d leţitá pro budoucí psaní. D leţitý je i rozvoj taktilní stimulace, tedy rozvoj a posilování hmatového vnímání. Dít poznává podle hmatu p edm ty, materiály a adí je podle intenzity, rozlišuje strukturu, konzistenci a teplotu, vyhledává tvary, provléká, zasouvá, šn ruje, zapíná nebo šroubuje. Taktilní hry jsou d leţité pro nácvik čtení Braillské abecedy. V rámci sluchových cvičení m ţe dít rozvíjet tento smysl pomocí rozeznávání zvuk , m ţe určovat jejich zdroj, sm r, vzdálenost a hlasitost. Učí se zvuky zví at, hlasy lidí a sílu a výšku tón . Pomocí chu ových a čichových cvičení m ţe poznávat r zné druhy chutí a v ní a tyto naučené informace pak spojovat s praktickými činnostmi, nap . s orientací v prostoru. Posilování vnímání vlastního t la a vestibulární stimulace spočívá hlavn v uv domování si vlastního t la a jeho částí. Dít tak cvičí rovnováhu a posiluje pravolevou orientace. Pro rozvoj prostorové orientace je d leţité naučit dít orientační body, vodící linie a prostorové vztahy (naho e, dole, vzadu, vep edu) ĚBaslerová, aj. Ň01Ň, s. 50-60).
35
„Základní vzd lávání vede k tomu, aby si ţáci osvojili pot ebné strategie učení a na jejich základ byli motivováni k celoţivotnímu učení, aby se učili tvo iv myslet a ešit p im ené problémy, účinn komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvo ené hodnoty a ţivotní prost edí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné moţnosti a uplat ovat je spolu s osvojenými v domostmi a dovednostmi p i rozhodování o své další ţivotní dráze a svém profesním uplatn ní“ ĚZákon č. 561/Ň004 Sb., § 44). Základní školy z ízené pro jedince se zrakovým postiţením mají rozší ený plán o p edm ty speciální péče a psaní na počítači. Do p edm t speciální péče pat í výuka prostorové orientace a samostatného pohybu, zraková stimulace, p íprava na čtení a psaní Braillova písma, samostatné čtení a psaní a práce s kompenzačními pom ckami. Školy pro zrakov postiţené jedince jsou dob e vybaveny didaktickými a metodickými pom ckami, t ídy jsou upraveny podle pot eb ţák Ěpopisky v Braillov písmu, kontrastní barevnostě a výhoda je i ve vzd lání pedagogických pracovník , tj. tyfloped , kte í vystudovali magisterské studium: speciální pedagogika. Základní školy z ízené pro jedince se zrakovým postiţením jsou nap . v Praze, Brn , Olomouci, Plzni a Opav .
Podle vyhlášky č. Ň7/Ň016 Sb. o vzd lání ţák se speciálními vzd lávacími pot ebami a ţák nadaných mohou být ţáci vzd láváni v základních školách b ţného typu.
D leţité faktory, které mohou rodiče ovlivnit v rozhodování, zda dít nechají vzd lávat v b ţné základní škole, jsou „sloţky školní zralosti Ěrozumová, t lesná, sociální a citováě, osobnostní vyzrálost dít te s postiţením, vybavení vybrané školy, umíst ní školy, druh a stupe zrakového postiţení a akceptace zrakové vady“ ĚPipeková Ň010, s. Ň77ě.
B hem vyšet ení v SPC získá dít doporučení a zprávu z vyšet ení. Speciální pedagog doporučí stupe podp rného opat ení, který m ţe být od 1.-5. stupn . „Podp rná opat ení prvního stupn p edstavují minimální úpravu metod, organizace a hodnocení vzd lávání a jsou poskytována ţákovi, u kterého se projevuje pot eba úprav ve vzd lávání nebo školských sluţbách a zapojení v kolektivu. Podp rná opat ení prvního stupn nemají normovanou finanční náročnost“ ĚVyhláška č. 27/2016 Sb., § Ňě. Je sestaven tzv. plán pedagogické podpory (PLPP). „Podp rná opat ení druhého aţ pátého stupn se poskytují na základ doporučení školského poradenského za ízení a s informovaným souhlasem zletilého ţáka nebo zákonného zástupce ţáka“ ĚVyhláška č. 27/2016 Sb., § Ňě.
Na základ doporučení ze SPC se zpracovává individuální vzd lávací plán (IVP).
IVP je závazný dokument, který popisuje speciální vzd lávací pot eby ţáka. Obsahuje
36 údaje o druhu a stupni podp rných opat ení, identifikačních údajích ţáka, úpravách obsahu vzd lávání, o časovém a obsahovém rozvrţení, úpravách metod a forem výuky, o moţnostech hodnocení ţáka, pop . úpravách vzd lávacích výstup ţáka. IVP musí být vypracováno nejpozd ji do jednoho m síce od doručení doporučení SPC na adresu školy, kterou ţák navšt vuje. IVP zpracovává v tšinou t ídní učitel ţáka, spolupracuje s asistentem pedagoga (AP), se SPC, ţákem a zákonnými zástupci.
ůP „pomáhá jinému pedagogickému pracovníkovi p i organizaci a realizaci vzd lávání, podporuje samostatnost a aktivní zapojení ţáka do všech činností uskuteč ovaných ve škole v rámci vzd lávání včetn poskytování školských sluţeb. AP pracuje podle pot eby se ţákem nebo s ostatními ţáky t ídy, odd lení nebo studijní skupiny podle pokyn jiného pedagogického pracovníka a ve spolupráci s ním“ ĚVyhláška č. 27/2016 Sb., § 5ě.
2.5 Podp rná opat ení ve výuce
„Výuka ţák se zrakovým postiţením má svá specifika a chceme-li dosáhnout úsp chu ve vzd lávacím procesu t chto osob, je vhodné dodrţovat určité zásady“
ĚPipeková Ň010, s. ŇŘ0ě. Mezi n pat í nap . tematické propojení, názornost, nevyčle ování, vyuţívání skupinové práce. Pouţíváme jasný a strukturovaný popis a výklad, dít ti umoţníme vyšší časovou dotaci na práci, která se podle pot eby navýší o 50-100 %, verbalizujeme, respektujeme pot eby ţáka, vyuţíváme evaluaci a zp tnou vazbu, zda ţák rozum l, pouţíváme p i práci vhodné kompenzační a speciální pom cky, podporujeme a posilujeme klíčové kompetence a dodrţujeme zrakovou hygienu ĚPipeková 2010, s. 280).
Ve t íd by m l být jedinec se zrakovým postiţením optimáln umíst n. D leţitá hlediska, která bychom m li jako učitelé respektovat, jsou správné osv tlení a volba optimálního pracovního místa pro zrakov postiţeného ţáka. Učitel a ţákovi spoluţáci by m li být informování o postiţení ţáka, o jeho znevýhodn ní a pot ebách b hem vyučování.
Vyučující by si m l sám vyhledávat informace o typu postiţení a p ípadn by mohl vyuţít speciálních pedagog ze SPC. „Ţivot s postiţením zraku lze p iblíţit také spoluţák m, nejlépe v biologii, fyzice a občanské nauce. Ideální je pouţití simulačních brýlí, videozáznam z volnočasových aktivit zrakov postiţených nebo moţnosti záţitkové pedagogiky, aby m li spoluţáci p edstavu o sv t vid ném očima svého spoluţáka s postiţením“ ĚHamadová aj. Ň007, s. 107ě. Jedinec se zrakovým postiţením by m l být
