TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI
FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ KATEDRA PRIMÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
H o d n o c e n í d i p l o m o v é p r á c e (posudek oponenta)
Autorka: Markéta K u l í š k o v á
Název DP: Práce s amuzikálními dětmi v hodinách HV na 1. stupni ZŠ Vedoucí práce: prof. PaedDr. Jiří Holubec, Ph.D.
Oponent: PaedDr. Zbyněk Prokeš, Ph.D.
Jedním z úkolů hudební výchovy ve škole je rozvíjet hudebnost žáků. Na mnohých školách se tento cíl daří plnit jen obtížně. Přesvědčit se o tom mohla Markéta Kulíšková, která v rámci své pedagogické praxe působila na prvním stupni 3. ZŠ v Mladé Boleslavi. Valná většina žáků, s nimiž zde přišla do kontaktu a následně pracovala, vykazovala některé ze znaků amúzie. Se zjištěným stavem se Kulíšková nejen nesmířila, ale pokusila se jej změnit.
Spis „Práce s amuzikálními dětmi v hodinách HV na 1. stupni ZŠ“ je toho dokladem.
Diplomovou práci tvoří část teoretická a praktická, součástí je jedna příloha (CD dokumentační povahy).
V první části se autorka postupně zabývá hudebním vývojem dítěte, a to od prenatálního období do etapy po narození, všímá si role vloh a dispozic v procesu učení, objasňuje pojmy hudebnost, hudební nadání a pojednává o vlivu genetiky a dědičných činitelů. Pozornost dále věnuje třem faktorům, které ovlivňují hudební vnímání. V podkapitole 1.1.8 charakterizuje amúzii jako nejvýraznější poruchu hudebních schopností, shrnuje její hlavní znaky a zároveň poznamenává, že tento pojem není dodnes přesně vymezen. Teoretický oddíl uzavírá diplomantka podkapitolou o výchově k hudební tvořivosti, zdůrazňuje zde potřebu tento druh činnosti podněcovat a vytvářet pro ni podmínky.
Těžištěm diplomové práce je část praktická. Autorka v ní předkládá množství rozmanitých her a dalších aktivit směřujících k rozvoji hudebních schopností dětí. Podle zaměření je rozděluje na: 1. Rytmické hry, 2. Hry s předměty a nástroji, 3. Improvizace pohybem na hudbu, 4. Hry se zpěvem, 5. Dramatizace písniček, 6. Vlastní činnosti dětí a 7.
Rytmická cvičení. K prezentaci diplomantka užívá jednotné schéma: hru (aktivitu) popisuje, vymezuje cíl, přibližuje realizaci v konkrétní třídě a v závěru hodnotí průběh a plnění cílů.
Oceňuji, že se autorka v dílčích závěrech neuchýlila pouze k postižení pozitivních momentů, ale všímá si a upozorňuje rovněž na některé problémy. V souvislosti s posuzováním účinnosti her je třeba uvést, že zde má malou vypovídací hodnotu a nelze jej zobecňovat (tuto skutečnost si diplomantka uvědomuje). V rámci řešení úkolu bych v práci uvítal stručné pojednání o hlavních zásadách, které je nutno při práci s amuzikálními dětmi dodržovat. Kladně hodnotím, že hry byly vyzkoušeny v praxi. Kulíšková tak získala mnoho cenných poznatků, které při své další pedagogické práci jistě využije.
Po formální stránce je spis na přijatelné úrovni.
Diplomovou práci Markéty Kulíškové doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou velmi dobře.
Otázky k obhajobě:
1. V čem spatřujete přínos činnostního pojetí hudební výchovy?
2. Které z mimoškolních aktivit mohou výrazně přispět k rozvoji hudebních schopností dětí?
PaedDr. Zbyněk Prokeš, Ph.D.
V Liberci 24. května 2010