ŽĎÁR NAD SÁZAVOU

(1)

FAKULTA PEDAGOGICKÁ

Katedra: Tělesné výchovy Obor: Sportovní management

POPULARITA A DIVÁCKÁ NÁVŠTĚVNOST NA VYBRANÝCH SPORTOVIŠTÍCH VE MĚSTĚ

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU

THE POPULARITY AND THE SPECTATORIAL ATTENDANCE ON THE SELECTED COMPETITIONS

IN THE TOWN ŽĎÁR NAD SÁZAVOU

Bakalářská práce 04-FP-KTV-097109

Autor:

Jméno a příjmení: Michal KUBA Podpis:

Adresa: Libušínská 169/2 591 01 Žďár nad Sázavou

Vedoucí práce: Mgr. Helena Rjabcová Konzultanti:

Počet stran Slov Tabulek grafů obrázků příloh

35 11 982 8 0 3 5

V Liberci dne 22. 4. 2005

(2)

TU v Liberci, FAKULTA PEDAGOGICKÁ

461 17 LIBEREC 1, Hálkova 6 Tel.: 48535 2515 Fax: 48535 2332

Katedra: tělesné výchovy

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Kandidát: Michal Kuba

Adresa: Libušínská 169/2, Žďár nad Sázavou, 591 01

Obor: Sportovní management

Název BP: Popularita a divácká návštěvnost na vybraných sportovištích ve městě Žďár nad Sázavou

Název BP: The popularity and the spectatorial attendance on the selected competitions in the town Žďár nad Sázavou (v angličtině)

Vedoucí práce: Mgr. Helena Rjabcová

Termín odevzdání: 22. 4. 2005

Pozn. Podmínky pro zadání práce jsou k nahlédnutí na katedrách. Katedry rovněž specifikují zadání: východiska, cíle, předpoklady, metody zpracování, základní literaturu (zpravidla na rub tohoto formuláře). Zásady pro zpracování BP lze zakoupit v Edičním středisku TU v Liberci a jsou též k dispozici v UK TU, na katedrách a na Děkanátě Fakulty pedagogické.

V Liberci dne 21. 5. 2003

……… ………..

děkan vedoucí katedry

Převzal (diplomant): ……….

Datum: ……… Podpis: ………

(3)

Hlavní cíl BP:

⎯ zjistit současnou popularitu a divácký zájem o vybrané sporty ve městě Žďár nad Sázavou

Dílčí cíle BP:

⎯ určit podněty, které mají vliv na popularitu a diváckou návštěvnost vybraných sportů

⎯ zjistit, jaká je souvislost mezi popularitou vybraných sportů a jejich diváckou návštěvností

- zmapovat možnosti navštívení sportovních akcí ve městě Žďár nad Sázavou

Literatura:

1. ČÁSLAVOVÁ, E. Management sportu. 1. vyd. Praha: East west publishing company, 2000. 172 s.

2. ČÁSLAVOVÁ, E. Management v tělesné výchově a sportu. 1. vyd. Praha:

Karolinum, 1997. 51 s.

3. KOSTKA, V. aj. Lední hokej. 1. vyd. Praha: SPN, 1986. 186 s.

4. KUBIAS, S. Úvod do managementu. 1. vyd. Liberec: TUL, 1999. 127 s.

(4)

Prohlášení

Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Diplomovou práci jsem vypracoval(a) samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.

Datum 22. 4. 2005

Podpis:

(5)

Poděkování:

Na tomto místě bych velmi rád poděkoval paní Mgr. Heleně Rjabcové za odborné vedení bakalářské práce a za cenné připomínky, náměty a rady k její obsahové stránce a inspiraci při tvorbě této práce. Děkuji také všem, kteří mi s touto prací jakkoli dále pomohli.

Dále bych chtěl poděkovat všem, kteří mě po dobu studia obohacovali svými znalostmi a zkušenostmi.

(6)

POPULARITA A DIVÁCKÁ NÁVŠTĚVNOST NA

VYBRANÝCH SPORTOVIŠTÍCH VE MĚSTĚ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU

Resumé

Cílem práce je zjistit popularitu a diváckou návštěvnost na vybraných sportovních akcích a sportovních utkáních některých sportů ve městě Žďár nad Sázavou. Snaží se najít příčiny, které ovlivňují tyto dvě sledované veličiny. Vybrané sporty jsou hokej, fotbal a florbal. Srovnávali jsme tři faktory. Historický vývoj, práce managementu, podpora sportů městem a podpora ze strany sponzorů. K získání informací jsme použili veřejně přístupné zdroje a námi vypracovanou anketu. Práce porovnává sledované veličiny mezi jednotlivými sporty a upozorňuje na některé nedostatky, které mají přímý vliv na sledované veličiny. Zjistili jsme, že existuje úzká souvislost mezi popularitou a diváckou návštěvností u námi vybraných sportů a je důležité jak klub přistupuje k propagaci sportu a co nabízí navíc divákovi oproti konkurenčním sportům.

THE POPULARITY AND THE SPECTATORIAL ATTENDANCE ON THE SELECTED COMPETITIONS

IN THE TOWN ŽĎÁR NAD SÁZAVOU

Summary

The target of this work is to figure out popularity and spectator attendance at chosen sport events and matches in the town of Žďár nad Sázavou. It tries to find the causes that influence these two considered factors. The chosen sport disciplines are hockey, football and floorball. We have compared three factors. Historic development, work of the management, support of the town and support from the side of the sponsors.

To gain the needed information we used sources accessible for public and the public inquiry worked out by ourselves. The work compares the considered factors among particular sport disciplines and calls attention to some shortcomings that have direct influence on these considered factors. We have found out that there is a narrow connexion between popularity and spectator attendance and it is important how the club proceeds to the advertising of sport and what it offers the spectator extra compared with other sport disciplines of competition.

(7)

DIE POPULARITÄT UND DIE BESUCHERZAHL IN DEN AUSGEWÄHLTEN SPORTPLÄTZEN IN DER STADT

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU

Zusammenfassung

Der Zweck dieser Arbeit ist, die Popularität und Besucherzahl in den ausgewählten Sportaktionen und Begegnungen in der Stadt Žďár nad Sázavou festzustellen. Sie bemüht sich die Ursachen zu finden, die diese zwei verfolgten Größen beeinflussen. Die ausgewählten Sportdisziplinen sind Hockey, Fußball und Floorball. Wir haben drei Faktors verglichen. Die historische Entwicklung, die Arbeit des Managements, die Unterstützung des Sports von der Seite der Stadt und der Sponsoren.

Zum Gewinnen der Informationen haben wir öffentlich zugängliche Quellen und die von uns ausgearbeitete Meinungsumfrage benutzt. Die Arbeit vergleicht die verfolgten Größen unter den Disziplinen im Einzelnen und macht aufmerksam auf einige Mängel, die einen direkten Einfluss auf die verfolgten Größen haben. Wir haben erfahren, dass ein enger Zusammenhang zwischen der Popularität und der Besucherzahl bei den von uns ausgewählten Sportdisziplinen existiert und dass es wichtig ist, wie der Klub an die Sportspropagierung herantritt und was dem Zuschauer im Vergleich mit den Konkurrenzsportdisziplinen überdies anbietet.

LA POPULARIDAD Y LA ASISTENCIA DEL PÚBLICO EN LOS CAMPOS DEPORTIVOS EN LA CIUDAD DE

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU

Anotación

El fin de este trabajo es asegurar la asistencia del público en los eventos deportivos y la popularidad que tienen estas acciones en la ciudad de Žďár nad Sázavou.

Nuestro estudio se especializa en el análisis de los indicadores de la cualidad de la esfera deportiva en esta ciudad. Las disciplinas deportivas de nuestra selección están hockey, fútbol y floorball. Hemos comparado tres factores. La evolución histórica, el trabajo del management, el subsidio de la ciudad y de los patrocinadores. Para consecución de los

(8)

informes hemos acudido a fuentes publicamente asequibles y a nuestra encuesta de opinión pública. El trabajo compara la presencia de los indicadores previamente mencionados, en cada una de las disciplinas deportivas y se concentra advertiendo en las insuficiencias que están estrechamente relacionadas con los indicadores que estamos analisando. Hemos averiguado que existe conexión entre la popularidad y la asistencia del público y que es importante, como aborda el club la propaganda deportiva y que ofrece al espectador por añadidura.

Ú Ú v v o o d d

Co si dnes představuji pod pojmem "sport"? Sport je fenomén dnešní doby. Nikdy dříve se neúčastnilo olympiád a různých mistrovství takový počet sportovců. Je s tím spojeno budování infrastruktury a nových, pro diváky atraktivnějších, sportovišť a stadionů. Velkolepé akce stojí pořadatele stále více a více peněz. Aniž by to bylo cílem, popularitu a diváckou návštěvnost si jednotlivé sporty částečně získávají spíše monumentálností staveb a okolí na úkor sportovních výkonů.

Ovšem sport nejsou jen mezinárodní akce, ale též sportovní klání na nižších úrovních. Popularitu a diváckou návštěvnost si zde nelze získat budováním krásných stadionů nebo komfortních služeb pro diváka. Zajímalo mne tedy, jaké prostředky používají pořadatelé a ředitelé sportovních klubů, aby na svoje akce a utkání přilákali co nejvíce diváků.

Jak již plyne z názvu mé bakalářské práce, budu se zabývat popularitou a diváckou návštěvností ve městě Žďár nad Sázavou. Kromě žďárských strojíren se zde nenachází žádná větší firma, a proto zde mají sportovní kluby problémy s ročními rozpočty. Chci věnovat službám, které jsou k dispozici divákům na jednotlivá sportovní utkání. Zajímá mne též vztah historického vývoje a jeho vlivu na současnou popularitu jednotlivých sportů. Chci se také zaměřit na to, jaké možnosti využívají pořadatelé a ředitelé k propagaci svých sportovních klubů nebo sportovních akcí. Pokusím se na základě ankety zjistit současnou popularitu a divácký zájem o vybrané sporty a určím podněty, které mají vliv na tyto dva sledované faktory.

V popisné práci se tedy budu věnovat krátké historii města Žďáru nad Sázavou, historii sportu ve městě Žďár nad Sázavou, obecné historii daného sportu a historii daného sportu ve městě Žďár nad Sázavou.

V druhé části hodlám rozebrat chod klubu, vliv managementu na diváky, hledat příčiny vyšší či nižší návštěvnosti, zkoumat vliv historického vývoje a porovnat jednotlivé sporty mezi sebou. Při porovnání sportů si pro větší názornost pomůžu tabulkami, které vytvořím pomocí údajů z ankety a údajů z veřejně přístupných zdrojů.

Věřím, že napíšu kvalitní práci, po jejímž přečtení si každý udělá představu o popularitě sportu, divácké návštěvnosti a o možnostech navštívení vybraných sportovních akcí a utkání ve městě Žďár nad Sázavou.

(11)

1 1 . . C C í í l l e e a a ú ú k k o o l l y y b b a a k k a a l l á á ř ř s s k k é é p p r r á á c c e e

Cílem této práce je zjistit současnou popularitu a divácký zájem o vybrané sporty ve městě Žďár nad Sázavou. Vybranými sporty budou hokej, fotbal a florbal. Jelikož se jedná o sporty, které si vzájemně konkurují, zajímá mne, jakými prostředky navazují kontakt s divákem a jakým způsobem se ho snaží přilákat na svoje domácí zápasy.

Zároveň se budu zajímat o historii jednotlivých klubů a hledat vliv historického vývoje sportu ve městě na aktuální popularitu a diváckou návštěvnost.

Z výše uvedeného cíle vyplývají dílčí cíle a úkoly:

1) Určit podněty, které mají vliv na popularitu a diváckou návštěvnost vybraných sportů.

Mezi podněty, kterým bych se chtěl věnovat, patří vliv managementu, historický vývoj a podpora ze strany města a sponzorů. Z veřejně přístupných zdrojů si zjistím údaje a čísla, která mi lépe pomohou srovnat rozdíly, které jsou mezi vybranými sporty.

2) Zjistit, jaká je souvislost mezi popularitou vybraných sportů a jejich diváckou návštěvností

V tomto úkolu vycházím z vlastní domněnky, že tyto dva ukazatele jsou úzce propojeny a vzájemně se ovlivňují. V bakalářské práci bych si chtěl mojí domněnku ověřit. K lepšímu porovnání a ověření si informací, provedu ve městě Žďár nad Sázavou jednoduchou anketu.

3) Zmapovat možnosti navštívení sportovních akcí ve městě Žďár nad Sázavou

Tomuto úkolu se budu věnovat v průběhu celé práce a bude mne zajímat i historický vývoj sportu ve městě.

V popisné části práce se budu převážně věnovat historii jednotlivých sportů a historii sportu obecně. Zajímat mne bude především vývoj popularity a divácké návštěvnosti těchto sportů.

V druhé části se již budu věnovat vybraným sportům, klubu jako takovému a budu se snažit hledat hlavní faktory ovlivňující popularitu a diváckou návštěvnost. Na závěr bych chtěl vše shrnout a porovnat za pomocí přehledných tabulek.

(12)

1 1 . . H H i i s s t t o o r r i i e e m m ě ě s s t t a a Ž Ž ď ď á á r r n n a a d d S S á á z z a a v v o o u u

Osada Žďár vznikla při cisterciáckém klášteře založeném Bočkem z Obřan roku 1252. Po krátkodobé existenci v místech označovaných dnes "Na starém městě" byla přemístěna na levý břeh řeky Sázavy do míst dnešního historického jádra. O Žďáře jako městečku se poprvé zmiňuje listina z roku 1293.

Roku 1588 se dostal žďárský klášter pod pravomoc olomouckého biskupství. Toto bylo příčinou dlouholetého sporu biskupství s klášterem, který nechtěl nový stav uznat.

Spor byl ukončen kardinálem Františkem z Dietrichštejna zrušením cisterciáckého kláštera roku 1606. Kardinál tehdy povýšil městečko Žďár na město a udělil mu nová privilegia a nový znak. Na konci třicetileté války, roku 1642, byl napaden klášter Švédy, ale ozbrojení měšťané jej ubránili.

Roku 1704 potvrdil císař Leopold I. městu Žďáru jeho výsady a rozmnožil jeho znak. Do znaku města z roku 1607 byl přidán znak opatský a znak žďárského kláštera.

Tohoto rozmnoženého znaku používá město dodnes (viz. příloha č. 1). Nález domněle neporušeného jazyka sv. Jana Nepomuckého a přípravy k jeho svatořečení byly podnětem opatu Václavu Vejmluvovi k založení kostela zasvěcenému novému světci. Podle tehdejší tradice se Janu Nepomuckému dostalo prvního duchovního vychování v bývalém klášteře v Nepomuku, ze kterého přišli i první mniši do Žďáru. Na pahorku tehdy zvaném Černý les nebo Strmá hora založil opat Vejmluva novému světci poutní kostel. Místo bylo nazváno podle Zelené hory u Nepomuku. Stavbu provedl Santini v letech 1719 - 1722 a vytvořil tak jedinečné dílo barokní gotiky (viz. příloha č. 2.)

Při nové politické organizaci po roce 1848 se Žďár stal roku 1850 sídlem soudního okresu. Ve druhé polovině 19. století se začal ve městě rozvíjet národní život.

Pro žďárské kulturní spolky postavilo město Národní dům (Městské divadlo) slavnostně otevřený roku 1901. Došlo též k prvním větším zásahům do staré zástavby města. Roku 1928, desátého výročí vzniku Československé republiky, navštívil město president T.G.Masaryk. Druhá světová válka postihla město nejvíce ve svých posledních dnech. V květnu 1945 byla zničena nebo poškozena řada domů. Téhož roku došlo ke sloučení s obcí Zámek Žďár a místo původního úředního názvu Žďár byl zvolen nový název města - Žďár nad Sázavou. Po válce došlo k několikanásobnému vzrůstu počtu obyvatel. Bylo to v souvislosti s výstavbou strojíren a sléváren - Žďas. Vznikly nové části města a v sedmdesátých letech bylo přestavěno celé historické jádro. (www.zdarns.cz)

(13)

2 2 . . H H i i s s t t o o r r i i e e s s p p o o r r t t u u v v e e m m ě ě s s t t ě ě Ž Ž ď ď á á r r n n a a d d S S á á z z a a v v o o u u

2 2 . . 1 1 S S o o k k o o l l

V roce 1866 vznikla ze Spolku katolických tovaryšů Řemeslná beseda. Z této Besedy pak vznikl v roce 1869 Sokol. Zakladateli bylo 34 mužů. Z nich hlavní organizátor Emanuel Binko odešel v roce 1873 ze Žďáru nad Sázavou. Po založení Sokola ve Žďáře nad Sázavou se cvičilo ve Špinarově hostinci. Po jeho vyhoření se cvičilo v Městské dvoraně, dnes je součástí budovy základní školy. V letech 1871 – 1877 trpěla sokolská organizace všeobecnou krizí. Žďárský Sokol s 50 členy byl roku 1878 přeměněn na Dobrovolný hasičský sbor, který převzal i původní sokolský prapor.

V roce 1895 došlo k obnově Sokola. O obnovení se zasloužili tehdejší starosta města Otakar Veliš, lékař Bedřich Drož a továrník Josef Smeykal. Žďárská jednota měla některé své členy i v obcích v okolních městech, s kterými se později sloučila. Stalo se tak například v Zámku Žďáře, dnes Žďár nad Sázavou 2. Do roku 1896 se cvičilo v Městské dvoraně, ta byla zabrána nově zřízenou měšťanskou školou. Pak se cvičilo v Letovského hostinci. Tehdy obec rozhodla o zboření měšťanského pivovaru, který už asi deset let nevařil pivo. Vznikla myšlenka postavit na jeho místě sokolovnu a začaly se sbírat peníze. Město ovšem zbořením pivovaru chtělo rozšířit náměstí, a tak k uskutečnění stavby sokolovny nedošlo.

Největším podnikem Sokola na Moravě se měl stát v roce 1914 slet v Brně. Na sletišti provedlo 2400 žen cvičení prostná, když přišla zpráva o zastřelení následníka trůnu Františka Ferdinanda v Sarajevu. Ještě 4000 mužů provedlo část cvičení a pak byl slet předčasně ukončen. V roce 1915 byl Sokol úředně rozpuštěn.

Zásluhou Karla Klusáčka bylo v roce 1921 založeno Družstvo pro zřízení sokolského domu pro tělocvičnou jednotu Sokol ve Městě Žďáře. V roce 1928 bylo na návrh Františka Hutaře rozhodnuto o stavbě sokolovny podle plánů místního stavitele Jana Maška. V roce 1930 byla sokolovna otevřena. V 40. letech se žďárský Sokol rychle rozrůstal a těšil se z každoročního přílivu členů. Během 2. světové války byla činnost Sokola utlumena. Po roce 1949 začal obnovovat svoji činnost až do roku 1953, kdy přešel Sokol a všechny ostatní spolky pod Tělovýchovnou jednotu (TJ). (Filka, 1998)

(14)

2 2 . . 2 2 S S p p o o r r t t o o v vn n í í k k l l u u b b y y a a s s p p o o l l k k y y

Ve Městě Žďáře vznikl sportovní klub již v letech 1913 – 1914, kdy několik nadšenců založilo jakési sportovní sdružení s pouhým fotbalovým odborem. Opravdový sportovní klub vznikl v roce 1920. Sdružoval v sobě tehdy odbor fotbalový a společenský. Klub zanikl v roce 1923.

V roce 1935 je založen znovu SK (sportovní klub) Město Žďár, který má též odbor fotbalový a společenský. Bylo mu propůjčeno hřiště na Horním rybníku, které bylo uprostřed města a bylo tedy silně navštěvováno. Ztrácí však hřiště na Horním rybníce, získává za to hřiště u Radomína, které je však dost vzdálené, a klub v roce 1936 zaniká.

V roce 1941 se pořádá sportovní den, na který přišla velice slušná návštěva. Tento nebývalý zájem dává základ k založení nového sportovního klubu AFK (atleticko- fotbalový klub) Město Žďár. Klub zřizuje odbory fotbalový, hokejový, lyžařský, atletický, volejbalový a společenský. Ihned po svém ustanovení pořádal klub několik sportovních podniků, získal hřiště, zřídil bruslařskou dráhu. (Národohospodářská propagace Čech a Moravy, 1942)

Po roce 1953 se veškeré sportovní organizace dostaly pod TJ. Pod hlavičkou TJ se zakládaly též v 60. a 70. letech nové sporty. Oddíl juda byl založen v roce 1960.

Podporoval též trénink žen a dorostenek, postupně se oddíl mužů dostal až do první ligy a jednotlivci z řad mužů a juniorů dosahovali úspěchů na mistrovství republiky (MR) a mistrovství Evropy (ME). Dalším úspěšným oddílem TJ byl stolní tenis. Zakládalo ho 45 členů, pořádal celostátní turnaje mládeže, v tehdejších letech nejvýznamnější akce v rámci České republiky. Oddíl rychlobruslení proslavil především Zdeněk Štěpánek, držitel šesti národních rekordů. V 90. letech byla vybudována nekrytá rychlobruslařská dráha hned vedle hokejového stadionu. Využívá se i pro bruslení veřejnosti. Oddíl volejbalu byl založen v roce 1956, basketbalu již v roce 1949. Tyto sporty zaznamenaly větší rozvoj a úspěchy až po roce 1969. Po pádu komunismu v roce 1989 se některé sporty odtrhly od TJ, některé v ní zůstaly a čerpají z ní plynoucí výhody.

V 70. letech vznikla pod hlavičkou státu ve městě Žďár nad Sázavou Rudá hvězda. Zahrnovala 10 oddílů a měla 450 členů. Mezi nejúspěšnější patřil oddíl fotbalu a orientačního běhu. Po roce 1989 Rudá hvězda, stejně jako ostatní sportovní spolky založené pod hlavičkou komunistické vlády, zanikla.

(15)

Mezi zajímavé akce pořádané na území města patří určitě motokrosové závody.

Ještě zajímavější je však lokalita, na které se závody konaly. Trasa motokrosového závodu vedla přímo před branami kostela na Zelené hoře. Dnes tato památka patří do seznamu UNESCO (Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a výzkum) a je přísně chráněna. Další zajímavou akcí byl cyklistický závod konaný přímo v centru města. Jezdil se na 45 kol a konal se pravidelně každý rok. Posledním pozoruhodným podnikem byl automobilový závod pořádaný též přímo v centru města. Všechny tyto akce se už dnes nekonají, ale k historii sportu ve městě neodmyslitelně patří. (Filka, 1998)

2 2 . . 3 3 O O r r e e l l

22..33..11 ČČeesskkoosslloovveennsskkýý OOrreell

Prvním katolickým spolkem, který vznikl v českých zemích, byl Spolek katolických tovaryšů, ustavený v roce 1848 v Olomouci. Tyto spolky se rozšířily po všech větších městech. Objevila se též první četa v orelských krojích. Původně se pomýšlelo po americkém vzoru na název Katolický Sokol, ale v roce 1909 začaly jihoslovanské katolické spolky používat název Orel. Na valné hromadě v roce 1919 byl ustanoven Československý Orel jako samostatná organizace. Za okupace byla činnost Orla zastavena, později rozpuštěna a spolkové jmění zajištěno. (Filka, 1998)

22..33..22 OOrreell vvee ŽŽďďáářřee nnaadd SSáázzaavvoouu

Byl založen v roce 1921. Jako tělocvičnu používal velkou místnost v prvním poschodí Roháčova hostince. Zde se konala cvičení a různá divadelní představení až do roku 1930, kdy byla otevřena Orlovna a Lidový dům. Lidové divadlo začalo hrát v roce 1925 jako Spolek pro postavení Katolického domu ve Městě Žďáře. Výtěžek divadel byl věnován na stavbu Lidového domu. Teprve po jeho postavení se ochotníci začali nazývat Lidové divadlo. Po celou dobu existence Orla ve městě se orlové zúčastňovali akcí při katolické církvi. Pořádali slety a sami se na ně vypravovali. Po roce 1953 byl Orel jako katolická organizace rozpuštěn. V 90. letech byl pokus tento spolek znovu oživit, ale ztroskotal na nezájmu jak radnice, tak samotných obyvatel. (Filka, 1998

(16)

3 3 . . H H o o k k e e j j

3 3 . . 1 1 H H i i s st t o o r r i i e e h h o o k k e e j j e e

Lední hokej vznikl ve 2. polovině 19. století v Kanadě, za místa vzniku se považují města Kingston, Montreal a Halifax. V Evropě se začal hrát lední hokej až na začátku 20. století. V roce 1908 byla založena LIHG (Ligue Internationale de Hockey sur Glace – Mezinárodní federace ledního hokeje). Jejími zakládajícími členy byly Anglie, Francie, Belgie, Švýcarsko a Čechy. Přijetím přihlášky se stal ČSH (Český svaz hokejový) členem LIHG dříve, než byl 11. 12. 1908 ustaven na valné hromadě za účasti zástupců dvanácti klubů. Od této doby se naše mužstvo pravidelně účastnilo téměř všech ME (mistrovství Evropy) a později i MS (mistrovství světa) a OH (olympijských her).

Roku 1921, kdy došlo k rozdělení hokeje na lední a pozemní, vznikl ČSLH (Československý svaz ledního hokeje).

V roce 1925 se mělo konat ME v Praze, kvůli špatné zimě se ME nejprve přesunulo do Tábora, ani zde však nebyly vhodné podmínky, a tak se ME konalo na Štrbském Plese, což přispělo k založení a rozvoji hokeje na Slovensku. V roce 1932 byl v Praze na Štvanici trvale zahájen provoz na prvním ZS (zimním stadionu) a v roce 1933 se zde konalo MS, což vedlo k dalšímu rozvoji hokeje. Československo bylo pověřeno pořádáním prvního poválečného MS v roce 1947. Na tomto MS získalo Československo poprvé titul mistra světa. Členská základna a počet stadionů neustále roste. Sedmdesátá léta byla pro československý hokej vůbec nejúspěšnější. Náš hokej se po celou dobu existence řadí k nejužší špičce a po rozpadu Československa k 1. 1. 1993 potvrzuje samostatná česká reprezentace dále příslušnost ke světové špičce.

První pravidla byla vypracována roku 1878 na McGillově univerzitě v Montrealu, počet hráčů a hrací doba nebyly původně omezeny. Později byl počet hráčů omezen na 11, 9, 7 a konečně dnešních 6. První pravidla ledního hokeje na našem území byla přejata z francouzského národního svazu a přeložena do češtiny v roce 1905. Z hlediska rozvoje došlo v roce 1945 k úpravě pravidel zavedením středové čáry, byl určen nový rozměr branky a brankoviště. V současné době může mít každý tým na soupisce 20 hráčů do pole a 3 brankáře. (Kostka, 1986)

(17)

3 3 . . 2 2 H H i i s st t o o r r i i e e h h o o k k e e j j e e v v e e m m ě ě s s t t ě ě Ž Ž ď ď á á r r n n a a d d S S á á z z a av vo o u u

Pro vývoj hokeje ve městě Žďár nad Sázavou byl důležitý vznik sportovního klubu SK Město Žďár v roce 1935. Pro hokejisty bylo důležité, že se po založení SK stal jeho předsedou velký vyznavač hry hokejové, žďárský strojvedoucí pan František Hlávka. Hlavní náplní klubu byl fotbal. Tento nadšený propagátor ledního hokeje však prosadil myšlenku, že jde o nejlepší doplňkový sport pro mladé fotbalisty. A tak sehráli fotbaloví dorostenci ze Žďáru první improvizované hokejové utkání se svými vrstevníky z SK Přibyslav. Vyhráli podle dobového tisku ve svižném střetnutí 5:0.

Skutečnými zakladateli „hokejového hnutí“ ve Žďáře nad Sázavou byli bratři Hlávkové. K nim se připojilo několik nadšenců z horního konce města, proslulá parta

„kluků z Horní ulice“. Studenti z Prahy přivezli první překlad pravidel a informovali podle nejlepšího vědomí nové adepty o taktice hry odpozorované z utkání proslulých týmů LTC (Lawn Tennis Cercle) a Sparty na pražské Štvanici.

Víme s jistotou, že první oficiální utkání žďárských hokejistů pod hlavičkou SK Město Žďár se uskutečnilo proti skautům z Nového Města na Tři krále, tedy 6.ledna 1939, s výsledkem 4:3 (2:0 1:2 1:1) pro domácí. V soudobém regionálním tisku zůstával hokej na okraji zájmu. Přesto získával stále větší popularitu a jednotlivé zápasy byly hojně navštěvovány. Z dobových výsledků můžeme připomenout senzační vítězství nad SK Královo Pole v zimě 1940 a remízu s tímtéž celkem o rok později. Tento druhý zápas je památný i prvním vystoupením hokejistů v jednotných a číslovaných žlutých dresech a první krasobruslařskou exhibicí uspořádanou o přestávkách hokejového utkání.

Vystoupila tehdy proslavená brněnská krasobruslařka Libuše Geislerová-Lomská.

Největší hokejovou, ale i velkou společenskou událostí celého okupačního období se stala utkání žďárského AFK s protektorátním mistrem a daleko nejlepším současným týmem LTC Praha v únoru 1943. V sestavě slavného týmu pak nechyběly ani takové osobnosti jako Zábrodský, Konopásek a další. AFK nastoupil poprvé v nových světle modrých dresech. Dopolední utkání na Sokolovně prohráli domácí hladce 1:12. Traduje se, že čestný úspěch do branky proslulého gólmana LTC Modrého vstřelil Lízner, když se znuděný Modrý zamotal do vlastní šály a nestačil reagovat na střelu z dálky. Během poledne nastala obleva, a tak bylo druhé utkání přeloženo na Horní rybník. Špatná kvalita ledu byla výhodou pro domácí, kteří po dvou třetinách vedli nečekaně 2:0. Hráči LTC pak odmítli k závěrečné třetině nastoupit a zápas se nedohrál. I tak to byla senzace a

(18)

historický úspěch. Do Žďáru se na oba zápasy dostavilo velké množství lidí z okolí a výtěžek ze vstupného prakticky pokryl náklady na celou další sezónu.

Únorový politický převrat v roce 1948 zasáhl záhy i do sportovního života. V první fázi přešla většina sportovců do nově organizovaného Sokola. Vznikl nový okres Žďár nad Sázavou a začala výstavba velkého průmyslového podniku ŽĎAS (Žďárské strojírny a slévárny). Ve městě byl v rámci již převládající strojírenské výroby založen Spartak. 27.ledna 1953 byl Sokol ŽĎAS Žďár oficiálně přejmenován na Spartak Žďár nad Sázavou. Všechny sportovní oddíly přešly do nové jednoty. S tím se ale nesmířili hokejisté a pod hlavičkou DS (Dopravní stavby) založili klub Tatran. Ke sloučení došlo roku 1956 a hokejisté tak pod hlavičkou Spartaku získali nástupnické právo v krajském přeboru.

Od sezóny 1960 – 61 byly hokejové soutěže reorganizovány podle nového správního uspořádání republiky. Spartak Žďár byl zařazen do I.třídy Jihomoravského kraje. Hokejový oddíl se po dlouhém živoření domohl větší finanční podpory od ŽĎASu, což umožnilo častější přípravu na okolních zimních stadionech. Od sezóny 1972 – 73 přijala celá TJ název TJ ŽĎAS Žďár nad Sázavou. Vítězství hokejistů v krajském přeboru s právem postupu do jihomoravské divize bylo pádným argumentem pro definitivní schválení výstavby zimního stadionu. Otevření zimního stadionu s umělou lední plochou umožnilo konečně také rozvoj základen mládežnického hokeje. Po velkých úspěších předcházejících let byla sezona 1979 – 80 zatěžkávací zkouškou pro realizační tým, hráče i příznivce. Podmínkou účasti v I.NHL bylo v první řadě zastřešení stadionu.

Zastřešení stadionu nebylo dokončeno a úvodní čtvrtinu mistrovské soutěže musel Žďár odehrát prakticky celou na ledě soupeřů.

Nové společenské poměry po „sametové revoluci“ roku 1989 logicky ovlivnily také podmínky existence hokejového klubu. Vznikly dokonce přímo existenční problémy. Sezona 1990 – 91 proběhla ještě vcelku beze změn, i když se hrálo jenom o udržení. Po jejím skončení se však vážně uvažovalo o ukončení činnosti klubu s ohledem na provozní náklady. Od ročníku 1993 – 94 se hrála ve Žďáře II.NHL, skupina B.

Původně šestnáctičlenná s převahou moravských klubů, později čtrnáctičlenná, čistě moravská. Hokejový Žďár však čekaly ještě horší zážitky v následující sezoně 1994 – 95 pod novým názvem HC (hokejový klub) ŽĎAS Žďár. Příznivcům byly nabídnuty klubové průkazky nahrazující permanentky, které měly být i poukázkou na 5% slevu při nákupu zboží ve vybraných obchodech. V praxi tato akce ztroskotala. Žďárský hokej se ocitl v situaci, kdy náklady již nekryl pouze ŽĎAS a bylo nezbytné získávat další

(19)

sponzory. Po ukončení nájmu se podařilo získat stadion do vlastní správy klubu. Reálnou skutečností zůstával i nadále opatrný postoj „otců města“, kteří věnovali nejpopulárnějšímu sportu spíše symbolické sympatie, ačkoliv se klub staral o téměř 250 mladých adeptů sportu. (www.hczdar.wz.cz)

3 3 . . 3 3 H H C C Ž Ž ď ď á á r r n n a a d d S S á á z z a a v v o o u u

33..33..11 PPooppiiss

Hokejový klub využívá k zápasům stadion “Na Bouchalkách”. Byl vybudován a otevřen v listopadu v roce 1974. Původně měl být otevřen už v roce 1972, ale v tomto roce nebyl stadion ještě dokončen. I tak ale stadion nebyl zcela dobudován. Vstupní hala byla dokončena až v roce 1977. Kvůli postupu žďárských hokejistů do I. NHL se muselo v roce 1980 vybudovat zastřešení stadionu. Tento stadion využívají ke svým domácím zápasům ještě týmy z nižších soutěží. Má kapacitu 4000 míst, z toho 2000 k sezení.

Vstupné na utkání HC Žďár nad Sázavou, který hraje II. NHL, činí 50 korun. Na domácích utkání týmů z nižších soutěží je vstup zdarma. Stadion se nachází na hlavní ulici, která prochází celým městem, a proto je zcela přístupný. U stadionu se nachází dostatečně velké parkoviště pro auta návštěvníků.

V čele klubu je správní rada a prezident HC Žďár nad Sázavou Ing. Petr Stoček.

Cílem klubu je vytvořit ve Žďáře nad Sázavou kvalitní hokejový oddíl s tradiční dobrou prací s mládeží a s odpovídajícím finančním a materiálním zázemím. Tým od letošní sezony vede nový trenér a na hráčských postech se před sezonou změnila spousta jmen.

Zajišťuje pravidelné tréninky a utkání pro dvě stě padesát chlapců, kteří hrají v devíti žákovských týmech. V dorostenecké a juniorské kategorii hraje ligové soutěže.

Tým nemá žádného generálního sponzora, který by zajistil potřebnou finanční částku na činnost žákovských, dorosteneckých a juniorských družstev. Opírá se o tradiční sponzory, kteří už v minulých sezonách přispěli na činnost. Mezi větší sponzory patří společnost atx Automation, která sponzoruje jak mužstvo mužů, tak částečně i družstvo juniorů. Má zatím velmi skromný rozpočet. Hokej je nákladný sport, a tak každou finanční pomoc vítá. Momentálně se klub nachází v tíživé situaci. Za pronájem stadionu dluží 45 000,- Kč a na tréninky musí družstvo mužů dojíždět do nedaleké Chotěboře. Pro

(20)

mládežnická družstva byla udělena výjimka. Tento fakt se odráží ve výsledcích mužstva a dále pak v divácké návštěvnosti.

Do roku 2003 provozoval zimní stadion HC Žďár nad Sázavou. Objekt zimního stadionu byl a je v majetku TJ ŽĎAS a ta v roce 2004 převzala jeho provoz a změnila své sídlo. Sportování mládeže je ze strany města podporováno na základě radou města schválených podmínek provozu sportovišť (viz. příloha č. 3). Na provoz zimního stadionu dalo město v roce 2004 částku 2 633 000,-. Touto částkou se uhradily provozními náklady. Tím se rozumí platby za elektrickou energii, vodu, plyn, teplo a nezbytné služby k zajištění základního provozu. Dále byly financovány některé opravy.

V roce 2002 byla částkou 2 500 000,- financována první etapa kogenerace zimního stadionu a modernizováno osvětlení. V roce 2003 byla částkou 629 750,- financována druhá etapa kogenerace zimního stadionu a nátěr střechy zimního stadionu.

3

3..33..22 DDiivvááccii aa FFuunn CClluubb HHoocckkeeyy ŽŽďďáárr nnaadd SSáázzaavvoouu

Hokej je nejpopulárnější a zároveň nejnavštěvovanější sport ve městě Žďár nad Sázavou. Tato skutečnost se odráží ve známém faktu, že hokej je národním sportem č. 2 hned za fotbalem. I když se hraje až 3. nejvyšší hokejová soutěž, na ligová utkání HC Žďár nad Sázavou chodí pravidelně okolo 600 diváků. Jsou to nejvyšší dosažené návštěvnosti na sportovní utkání ze všech sportů vůbec. Jen výjimečně, a to na zápasy se zajímavými soupeři, se návštěvnost pohybuje kolem 1500 diváků.

Nezanedbatelnou měrou se na tom podílí Fun Club Hockey Žďár nad Sázavou.

Tato občanská organizace je zároveň i jediným větším a pravidelně fungujícím fun clubem ve městě. Má okolo 30 registrovaných členů, k nimž se pravidelně na domácí zápasy přidávají mnozí další ve fun clubu neregistrovaní diváci. Tvoří tak známý “kotel”

a společně se podílejí na skvělé atmosféře při domácích zápasech. Členové fun clubu přispívají na chod organizace 200 korunami ročně, za které klub organizuje divácké zájezdy na utkání venku. Nechal též na vlastní náklady vyrobit klubové šály, které jsou jinde obvykle záležitostí klubu, a bez zisku je prodává za 220,- Kč pro neregistrované diváky a za 200,- Kč pro registrované diváky. Snaží se komunikovat s vedením HC Žďár nad Sázavou a dávají podněty k zlepšení divácké návštěvnosti a zvýšení popularity hokeje ve městě. Členové chtějí poznat hokej i z druhé strany. Důkazem jsou přátelská utkání s fun clubem z extraligové Dukly Jihlava. Těmito utkáními inspirují zároveň i jiné

(21)

fun cluby a může to pomoci k vymýcení násilí na zimních a potažmo i fotbalových stadionech. Zajímavostí jistě je skutečnost, že na zápas těchto týmů se přišlo podívat 300 diváků.

33..33..33 PPooppuullaarriittaa hhookkeejjee aa pprrááccee mmaannaaggeemmeennttuu

Jak jsme se již zmínili dříve, hokej je nejpopulárnějším sportem. Má na to vliv mezinárodní úspěch ledního hokeje České republiky ve světě, ale i faktory, které se přímo týkají jen města Žďár nad Sázavou. I když mezinárodní úspěchy a rozvoj ledního hokeje mají poměrně velký vliv na samotnou popularitu i diváckou návštěvnost, nebudeme se jimi podrobněji zabývat a ani to není cílem této práce. Z hlediska vnitřních faktorů města, které ovlivňují oblibu hokeje, je hlavních několik ukazatelů.

Prvním důležitým faktorem je historický vývoj ledního hokeje ve městě, který zde má poměrně dlouhou tradici a byl jedním z prvních provozovaných sportů. I když podmínky pro provozování hokeje nebyly vždy ideální a někdy to stálo mnoho sil, aby hokej ve Žďáře nad Sázavou zůstal, našel se vždy někdo, komu nebyl hokej lhostejný a bojoval za jeho udržení ve městě. Příkladem můžou být problémy s příchodem klubu HC Senators a prvoligové licence v minulé sezoně. Velká očekávání spojená se sliby ohledně rekonstrukce stadionu vystřídaly problémy s prodejem prvoligové licence do Komety Brno a následné obavy o existenci klubu. Zásluhou zásahu města se vrátila II. NHL a většina odchovanců žďárského hokeje, kteří museli kvůli příchodu HC Senators odejít.

Díky historické zkušenosti a neustálému boji žďárského hokeje o postup do vyšších soutěží si dnešní generace diváků váží II. NHL a snaží se podpořit hokej k postupu do vyšší soutěže. Diváci zároveň spíše raději vidí v týmu žďárské odchovance s podporou hráčů koupených nebo zapůjčených z jiných týmů, než tým plný jim neznámých jmen.

Klubové vedení se proto snaží o práci s mládeží a o výchovu vlastních talentů, čímž vydělají na prodeji těchto hráčů, potažmo ušetří na nákupech hráčů. Dokladem dobré a dlouhodobé trvající práce s mládeží jsou někteří bývalí i současní hráči extraligových mužstev jakou jsou Petr Rosol (asistent trenéra HC Chemopetrol Litvínov) za bývalé hráče a Petr Koukal, Tomáš Rolínek (HC Moeller Pardubice) a Petr Vampola (HC Bílí Tygři Liberec) za současné hráče. I tito hokejisté přispívají k větší popularitě hokeje ve městě.

(22)

Druhým důležitým faktorem ovlivňujícím oblibu hokeje ve městě je práce managementu, v tomto případě spíše práce celého vedení klubu. V HC Žďár nad Sázavou se vedení klubu především snaží udržet klub v provozu, shání peníze, zajišťuje provoz na zimním stadionu a celkově se stará o vše, co je potřeba. Marketing a péče o diváky je tedy spíše na konci zájmů těchto lidí a ani jim to nelze vyčítat vzhledem k tíživé situaci, jaká v klubu panuje. Některé pozitivní kroky jsme však zaznamenali. Patří mezi ně např.

předsezónní kemp týmu HC Moeller Pardubice nebo bruslení pro veřejnost. Nedostatečná péče o diváka se ale odráží v návštěvnosti na jednotlivých zápasech. I když hokej je na prvním místě, dle našeho názoru může návštěvnost dosahovat daleko větších čísel.

Jaká minimální opatření tedy klub dělá pro přitáhnutí diváka na stadion? V prvé řadě nechá vylepovat po celém městě plakáty před každým utkáním, kde se potencionální diváci mohou dočíst nejdůležitější informace. Je to také šance pro umístění reklam pro klubové sponzory, čehož klub také využívá. Avšak nevýrazný design plakátů, který klub dodržuje už několik let, přispívá k tomu, že se nevyjímá mezi ostatními plakáty. Z vlastní zkušenosti víme, že tento plakát lze přehlédnout a pokud nemáte jiný informační zdroj, na zápas se nedostavíte, protože o něm prostě nevíte.

Klub také spolupracuje s týdeníkem Vysočina. O hokeji je zde každý týden alespoň jeden článek, většinou se týká reportáže z utkání. Nahodile se pak objeví rozhovor s hráčem nebo funkcionářem. Důležitá pro čtenáře je však pozvánka na další utkání, která obsahuje ty nejdůležitější údaje a hodně přispívá k větší informovanosti diváka.

Dalšími, ale už méně významnými prostředky jsou hlášení místního rozhlasu, pozvánky na hokej v některých prodejnách sportovního oblečení a vybavení a v neposlední řadě i vysílání místní kabelové televize. Protože počet obyvatel, kteří mají zapojenou tuto kabelovou službu, je poměrně nízký, není upoutávka v televizi tak významná. Je nutné říci, že všechny reklamy sloužící k nalákání diváka na stadion jsou už po několik let stejné, a tudíž slouží spíše k informování stálých diváků než k přilákání nových.

Na stadionu slouží divákům poměrně minimální servis, ale na popularitě a divácké návštěvnosti to, vzhledem ke konkurenci, příliš neubírá. Divák může využít automatů na kávu nebo limonádu. K občerstvení slouží malý bar hned na stadionu, který však svojí kapacitou nedokáže pokrýt poptávku mezi jednotlivými třetinami. Klubový management zajistil v posledních dvou letech prodej pečených kuřat přímo před stadionem. Další služby, kromě veřejných záchodů, na stadionu nejsou. K sezení je 2000

(23)

míst, bohužel jsou poměrně špatně konstruována a jsou nepohodlná. Proto většina diváků využívá míst k stání a to samozřejmě nepřispívá k oblibě místního stadionu. Mezi třetinami není žádný doprovodný program a diváci, kteří se neobčerstvují mezi třetinami, se často nudí.

Co však ubírá na návštěvnosti je cena vstupného, jak můžeme vypozorovat z tabulky 1.

Tabulka 1

Vstupné/Sezona Průměrná roční návštěvnost 30Kč,-/2001-02 652 diváků

40Kč,-/2002-03 704 diváků 50Kč,-/2003-04 792 diváků 50Kč,-/2004-05 611 diváků

Zdroj: www.hokej.cz

V minulé sezóně se hrála ve Žďáře nad Sázavou pod hlavičkou HC Senators I.

NHL. Vstupné činilo 50,- Kč a bylo někde na úrovni celorepublikového průměru.

Odchodem HC Senators se vrátila do města II. NHL a zároveň se čekalo snížení ceny vstupného na částku před příchodem HC Senators. Vedení klubu však ponechalo 50,- Kč vstupného, čímž odradilo spousty diváků. Vstupné je neúměrně vysoké vzhledem k lize, která se ve Žďáře nad Sázavou hraje, a službám, které se za ně nabízí. Tuto skutečnost částečně kompenzuje možnost koupě permanentní vstupenky, čímž divák ušetří vstupné na pět ligových utkání. Velká nevyrovnanost kvality mezi mužstvy v II. NHL a neatraktivnost některých týmů však odrazuje od koupě permanentky.

Klub zřídil též prodejnu se sportovním zbožím v areálu stadionu, kde lze zakoupit repliky dresu mužstva A-týmu. To alespoň částečně kompenzuje nemožnost zakoupení klubových šál. Nutno podotknout, že v hledišti se s replikou dresů příliš nesetkáme.

(24)

4 4 . . F F o o t t b b a a l l

4 4 . . 1 1 H H i i s st t o o r r i i e e f f o o t t b b a a l l u u

Fotbal se do současné podoby zrodil podle nejstarších dochovaných pramenů v Anglii v šedesátých letech předminulého století. Vydáme-li se hluboko do historie, budeme dřív než o fotbalu hovořit obecně o míčových hrách. Na přelomu 16. a 17. století prožíval fotbal v Anglii dokonce přechodný rozmach. Prvním dokladem o fotbalu je tištěný arch z Edinburgu s datem 1672 - 1673.

Renesanční Itálie se k fotbalu zachovala přívětivěji než Anglie. V městském archivu v Bologni leží zpráva písaře Bentiviglia z roku 1480, která říká, že nejmilejší zábavou občanů města je falcko.

Ve Francii se předchůdce dnešního fotbalu nazýval soule, neboli podrážka. Míč byl velký, notně vycpaný slámou nebo senem, a cílem bylo takový míč protlačit obručí vyplněnou nataženým papírem.

Předchůdci fotbalu se objevili i v zámoří. V Severní Americe to byly různé indiánské kmeny. Osadník jménem Wood v roce 1634 popisoval, jak viděl indiány na písčitých plážích věnovat se hře, při níž kopali do míče. Hřiště prý bylo půl kilometru dlouhé, k zápasu nastupovalo od třiceti až do jednoho tisíce hráčů, na koncích stály branky, ale neexistoval žádný rozhodčí. Indiáni hře říkali pasuckquakkohowog.

Bolivijští vědci objevili v La Pazu archivní materiály o domorodcích z oblasti Moxos. Při studiu kroniky z roku 1753, jejímž autorem je maarský misionář a jezuita František Xavier Eder, ke svému nemalému překvapení zjistili, že obyvatelé této oblasti holdovali hře velice podobné fotbalu. Gumový míč směli domorodci přitom zasáhnout pouze nohou či hlavou, ale v žádném případě rukou. To vedlo k přesvědčení, že právě oni jsou zakladateli skutečného fotbalu, neboť v Anglii se ještě v roce 1862 mohlo hrát i rukou.

Londýnský restaurant Freemason's Tavern se 26. října 1863 zapsal do dějin světového fotbalu. Sešli se tu zástupci jedenácti anglických klubů. Založili první fotbalovou organizaci na světě: FA (The Football Association). Za nejstarší klub na světě je považován Sheffield FC (fotbalový klub), ustanovený 24. října 1857. Prvním klubem, který se věnoval pouze fotbalu, byl Forest Football Club. Krátce po ustanovení FA bylo

(25)

nutno vydat nová pravidla. Osmého prosince 1863, šest neděl po založení FA, byla tato asociační pravidla schválena. Jejich sepsání se stalo jedním z nejdůležitějších mezníků ve vývoji fotbalu. Pravidla byla prvním krokem k pozdějšímu oddělení asociačního fotbalu od fotbalu-rugby, třebaže ještě obsahovala některé společné prvky. FIFA (Mezinárodní fotbalová organizace) funguje od roku 1904. Od roku 1908 je fotbal oficiálním olympijským sportem, když na dvou předešlých hrách byl ukázkovým sportem. Dnes je celosvětově nejrozšířenějším sportem s obrovskou popularitou především díky své materiální nenáročnosti. Televizní přenosy z MS jsou nejsledovanější událostí. (Macho, 1996)

4 4 . . 2 2 H H i i s st t o o r r i i e e f f o o t t b b a a l l u u v v e e m m ě ě s s t t ě ě Ž Ž ď ď á á r r n n a a d d S S á á z z a a v v o o u u

Na začátku žďárského fotbalu byla jen dobrovolná organizace. Říkali si Studentský fotbalový klub. Hráli dobrovolně a pro potěšení asi tak v letech 1921-30. Již v této době měl fotbal své příznivce a jedním z "velkých dnů" pro fotbalisty bylo sehrání přátelského utkání se Slavií Brno a Židenicemi Brno. Poté přibližně v roce 1930 vznikl FC Klub Žďár. Oddíl kopané, pod hlavičkou TJ ŽĎAS, pravidelně startoval v župních soutěžích. Vzestup nastal v roce 1981-82, kdy fotbalisté TJ ŽĎAS vybojovali titul přeborníka Jihomoravského kraje a postoupili do republikové divize C. Následujících deset let byl tým Žďáru stálým účastníkem II. NFL převážně se pohybující ve středu tabulky. V sezoně 1989-90 dosáhl prozatím nejlepšího dosavadního umístění, když mu patřila 4. příčka. Od roku 2002-03 po reorganizaci krajů přešel tým FC ŽĎAS (přejmenováním z TJ ŽĎAS v roce 1995) do Krajského přeboru Vysočina.

Mnoho nadaných fotbalistů odešla do vyšších soutěží, aniž by oblékli dres mužů.

Ze žďárské kopané vzešli dobří fotbalisté, kteří oblékali dresy jiných klubů ve vyšších soutěžích. Jeden z prvních byl J. Kantar (Teplice), dále pak J. Kříbala (Škoda Plzeň), Jiří Dvořák (Zbrojovka Brno), S. Zedníček (Brno), Jindřich Dvořák (Železárny Prostějov), R.

Jukl (Hradec Králové), L. Michal (Blšany), A. Chmelíček (Sigma Olomouc), M. Kadlec (Jihlava) a další (viz. příloha č. 4). Nejznámějším odchovancem je Karel Dvořák, mistr Evropy hráčů do 23 let, který hrál v Dukle Praha a ve Zbrojovce Brno. Ve své sbírce má i jedenáct reprezentačních startů za A-mužstvo Československé republiky. Po skončení ligové kariéry pomáhal v druholigových bojích ve svém mateřském oddíle TJ ŽĎAS.

(www.fczdas.euweb.cz)

(26)

4 4 . . 3 3 F F C C Ž Ž Ď Ď A A S S Ž Ž ď ď á á r r n n a a d d S S á á z z av a v o o u u

44..33..11 PPooppiiss

V 60. letech bylo vybudováno škvárové hřiště ve sportovním areálu Bouchalky.

V roce 1965 byl otevřen stadion se zatravněnou plochou. Kvůli špatné drenáži byl však zprovozněn až v roce 1966. Rozmístění kabin a tribun na tomto hřišti navrhl architekt Karel Frendlovský, bývalý hráč klubu. Na tomto místě sídlí FC dodnes, pouze v roce 1975 zde bylo hřiště zatravňováno, a proto se hrálo na náhradní ploše. Postupně se na stadionu dále přistavovaly nové kabiny a ochozy s krytou tribunou. K hlavnímu hřišti patří ještě jedno tréninkové škvárové i travnaté hřiště. Stadion má kapacitu 3000 diváků.

Vstupné na zápasy činí deset korun, pro členy FC Žďár nad Sázavou, důchodce a děti do deseti let je vstup zdarma. Většinu z kapacity stadionu tvoří místa k sezení a jsou z větší části zastřešena. Stadion nebyl v posledních letech vůbec rekonstruován, vylepšilo se pouze zázemí pro hráče a vedení klubu. I přesto lze konstatovat, že divák sleduje fotbal v příjemném prostředí. Poloha stadionu u hlavní silnice procházející městem a velké parkoviště hned vedle stadionu zaručují dostatečnou dostupnost pro všechny diváky. U parkoviště byla postavena též zastávka MHD (městská hromadná doprava).

V čele klubu stojí správní rada. Za FC Žďár nad Sázavou hrají tři týmy mužů a žákovské týmy. Na trenérském postu dochází k pravidelným změnám, proto tým nemá dlouhodobější koncepci. Projevuje se i pravidelnými změnami na hráčských postech.

Z hlediska finančního zázemí to ani není možné. Tým sice má generálního sponzora ŽĎAS Žďár nad Sázavou jíž několik let, avšak finanční částka pokrývá základní náklady a nezahrnuje peníze na nákup nových posil nebo k zlepšení zázemí pro diváky. Dalšími sponzory jsou například atx Automation, největší stavební firma v okrese PKS, transportní firma ZDAR a.s. (akciová společnost), Kooperativa pojišťovna, ČSOB (Československá obchodní banka) pojišťovna a TOKOZ s.r.o. (společnost s ručením omezeným). Tito sponzoři však zajišťují chod buď žákovských družstev, nebo poskytují majetkové dary. V případě firmy ZDAR a.s. to znamená přepravu družstev na zápasy.

Objekt fotbalového stadionu, správní budovy a další dvě přilehlá hřiště jsou v majetku TJ ŽĎAS Žďár nad Sázavou. Ta je zároveň i jejím provozovatelem.

Sportování mládeže je ze strany města podporováno na základě radou města schválených podmínek provozu sportovišť (viz. příloha č. 3.) Město financovalo v minulém roce

(27)

provoz fotbalového stadionu částkou 679 000,- Kč. Byla použita na úhradu provozních nákladů.

44..33..22 DDiivvááccii aa FFCC ŽŽĎĎAASS ŽŽďďáárr nnaadd SSáázzaavvoouu

I když je fotbal nejpopulárnější sport na světě a co se týče České republiky, není tomu jinak, neodráží se to však na popularitě fotbalu a divácké návštěvnosti ve městě Žďár nad Sázavou. Z hlediska návštěvnosti se řadí fotbal spíše ke sportům, o které není ve městě příliš zájem. Muži A-týmu hrají Moravskoslezskou divizi D. Vstupné na zápasy je pouhých deset korun, a proto by se dala očekávat vysoká návštěva. Ale na zápasech A- týmu mužů je pravidelně okolo dvou stovek diváků. Z toho většinu tvoří činovníci klubu, hráči žákovských družstev a lidé, kteří se činností v žďárském fotbale nějakým způsobem zabývají.

Ve městě nepůsobí žádný spolek nebo klub, který by se zabýval podporou žďárských fotbalistů při zápasech. V době, kdy fotbalisté FC ŽĎAS Žďár nad Sázavou hráli ještě 2. nejvyšší fotbalovou ligu, chodilo pravidelně na zápasy zhruba padesát diváků podporujících domácí mužstvo a celkem 500 platících diváků. Avšak sestupem do nižších soutěží veškerá podpora ze strany diváků zanikla.

44..33..33 PPooppuullaarriittaa ffoottbbaalluu aa pprrááccee mmaannaaggeemmeennttuu

Již dříve jsme se zmínili, že fotbal není zrovna nejpopulárnějším sportem ve městě. I přes celosvětovou oblibu fotbalu a snahu radnic podporovat tento sport ve svých městech, nelze toto konstatovat ve městě Žďár nad Sázavou. Žďárská radnice spíše podporuje HC jakožto nejoblíbenější klub a nutno říci, že i nejnákladnější. Avšak možnost zaplnění volného času a finanční nenáročnost pro mladé fotbalisty by měly být dostatečným důvodem pro větší podporu od města, ale i sponzorů. Diváci i přes postup žďárského týmu do vyšší soutěže nechodí na fotbalové zápasy v takovém počtu, který by odpovídal městu velkému jako je Žďár nad Sázavou.

Z historického hlediska lze konstatovat, že žďárský fotbal je v období, kdy divácká návštěvnost je velmi nízká. Fotbal, jakožto jeden z prvních kolektivních sportů ve městě, měl vždy velkou oblibu u diváků. V posledních letech však nenavazuje na úspěchy dříve dosažené. A-tým se snaží probojovat do vyšších soutěží, ale bez finanční

(28)

pomoci a pomoci diváků toho nelze dosáhnout. Cílem před každou novou sezonou je udržet se v soutěži, protože sestup by znamenal odliv diváků a finanční pomoci sponzorů.

To by mohlo znamenat až zánik FC, ke kterému bylo již několikrát poměrně blízko.

Avšak zásahem města byl klub vždy finančně podržen. Dá se říci, že město pomáhá klubu jen když je nejhůře. Koncepce na rozvoj žďárského fotbalu ale chybí. Divák tedy raději navštíví hokejové zápasy, kde se každoročně hraje o postup do II. NHL. I přes nepříznivou situaci dochází k mírnému vzrůstu návštěv na utkáních, což přisuzuji postupu do Moravskoslezské divize D a přesycenosti diváka hokejem.

Management fotbalového klubu FC ŽĎAS Žďár nad Sázavou tvoří převážně bývalí hráči klubu nebo lidé, kteří se žďárským fotbalem již dlouhá léta zabývají.

Podmínky pro existenci fotbalu ve městě jsou obtížné, a proto jako u hokeje se management spíše věnuje zajištění chodu klubu a shánění peněz.

I přes všechny problémy si však diváci na utkání žďárských fotbalistů cestu nacházejí. K informování diváka slouží plakáty vylepované po celém městě. Ty dávají divákovi základní informace o blížícím se utkání. Nabízí také dobrou možnost prezentovat sponzory. Jejich nevýrazný design však velice snižuje jejich účinnost.

Základní informace se též dozví čtenář týdeníku Vysočina. Jsou zde články týkající se odehraných zápasů. Spolupráce s týdeníkem není však tak úzká jako u hokeje.

Vzhledem k populárnosti tohoto týdeníku u obyvatel města je škoda, že se management více nesnaží o prezentaci fotbalu v sportovní rubrice. Na kabelové televizi se pravidelně vysílá upoutávka na blížící se utkání, ale stejně jako u hokeje to má spíše informační charakter.

Divák, který zavítá na utkání fotbalu, většinou zhlédne jen samotné utkání.

Jedinou službu, kterou může divák využít během zápasu, je stánek s občerstvením. Není ve vlastnictví klubu, ale soukromého vlastníka a tudíž klub má pouze peníze z pronájmu prodejního místa. Kromě této léta zavedené služby klubové vedení nezkouší a ani nehledá žádné jiné prostředky na zvýšení divácké návštěvnosti. Velká západní tribuna je celá zastřešená, je zde příjemné posezení a dodává dostatečný komfort pro diváka. Jižní a severní tribuny jsou nekryté, jsou tvořeny z betonových schodů a poměrně nevyužívané.

Levné vstupné sice částečně kompenzuje nenabízené služby, ale nízká kvalita soutěže a fotbalu samotného odrazuje diváky. Repliky dresů nebo klubové šály se vzhledem k počtu pravidelných diváků nevyrábí. Nedostatek financí neumožňuje zásadnější investice na vylepšení kádru nebo zlepšení služeb péče o diváka, a tím ani zvětšení divácké návštěvnosti a zvýšení celkové popularity fotbalu ve městě Žďár nad Sázavou

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU

FAKULTA PEDAGOGICKÁ

POPULARITA A DIVÁCKÁ NÁVŠTĚVNOST NA VYBRANÝCH SPORTOVIŠTÍCH VE MĚSTĚ

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU

THE POPULARITY AND THE SPECTATORIAL ATTENDANCE ON THE SELECTED COMPETITIONS

IN THE TOWN ŽĎÁR NAD SÁZAVOU

TU v Liberci, FAKULTA PEDAGOGICKÁ

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

POPULARITA A DIVÁCKÁ NÁVŠTĚVNOST NA

VYBRANÝCH SPORTOVIŠTÍCH VE MĚSTĚ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU

THE POPULARITY AND THE SPECTATORIAL ATTENDANCE ON THE SELECTED COMPETITIONS

IN THE TOWN ŽĎÁR NAD SÁZAVOU

DIE POPULARITÄT UND DIE BESUCHERZAHL IN DEN AUSGEWÄHLTEN SPORTPLÄTZEN IN DER STADT

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU

LA POPULARIDAD Y LA ASISTENCIA DEL PÚBLICO EN LOS CAMPOS DEPORTIVOS EN LA CIUDAD DE

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU

Популярность и зрительская посещаемость на выбранных спортивных площадках в городе Ждяр над Сазавой

Ú Ú v v o o d d

1 1 . . C C í í l l e e a a ú ú k k o o l l y y b b a a k k a a l l á á ř ř s s k k é é p p r r á á c c e e

1 1 . . H H i i s s t t o o r r i i e e m m ě ě s s t t a a Ž Ž ď ď á á r r n n a a d d S S á á z z a a v v o o u u

2 2 . . H H i i s s t t o o r r i i e e s s p p o o r r t t u u v v e e m m ě ě s s t t ě ě Ž Ž ď ď á á r r n n a a d d S S á á z z a a v v o o u u

2 2 . . 1 1 S S o o k k o o l l

2 2 . . 2 2 S S p p o o r r t t o o v vn n í í k k l l u u b b y y a a s s p p o o l l k k y y

2 2 . . 3 3 O O r r e e l l

3 3 . . H H o o k k e e j j

3 3 . . 1 1 H H i i s st t o o r r i i e e h h o o k k e e j j e e

3 3 . . 2 2 H H i i s st t o o r r i i e e h h o o k k e e j j e e v v e e m m ě ě s s t t ě ě Ž Ž ď ď á á r r n n a a d d S S á á z z a av vo o u u

3 3 . . 3 3 H H C C Ž Ž ď ď á á r r n n a a d d S S á á z z a a v v o o u u

4 4 . . F F o o t t b b a a l l

4 4 . . 1 1 H H i i s st t o o r r i i e e f f o o t t b b a a l l u u

4 4 . . 2 2 H H i i s st t o o r r i i e e f f o o t t b b a a l l u u v v e e m m ě ě s s t t ě ě Ž Ž ď ď á á r r n n a a d d S S á á z z a a v v o o u u

4 4 . . 3 3 F F C C Ž Ž Ď Ď A A S S Ž Ž ď ď á á r r n n a a d d S S á á z z av a v o o u u