Poděkování Ráda bych tímto poděkovala Ing. Jaroslavu Demelovi, Ph.D. za odborné rady, cenné připomínky a čas strávený konzultacemi a vedením diplomové práce.

Poděkování

Ráda bych tímto poděkovala Ing. Jaroslavu Demelovi, Ph.D. za odborné rady, cenné připomínky a čas strávený konzultacemi a vedením diplomové práce.

Anotace

Ústředním tématem předkládané diplomové práce je investiční záměr společnosti Hyundai Mobis, která se v minulém roce rozhodla vybudovat na území České republiky (přesněji v průmyslové zóně Mošnov v Moravskoslezském kraji) nový závod na výrobu světel pro automobilový průmysl. Ohlášení vstupu významného investora do země s sebou váže určitá očekávání, kladná a záporná zároveň, a není vždy jednoduché investici objektivně zhodnotit ještě před její realizací. Cílem práce je na základě analýzy navrhnout jednotlivým stakeholderům konkrétní postoj k investici. K tomuto účelu poslouží především analýza nejvýznamnějších faktorů spojených s rozhodováním investora o umístění investice, následovaná nastíněním možných dopadů na vybrané makroekonomické ukazatele. Pro kompletní uvedení do souvislostí je úvodní část práce obecně věnována problematice vstupu společnosti na trh, přímým zahraničním investicím a jejich vývoji v České republice.

Klíčová slova

Hyundai Mobis, investice na zelené louce, Jižní Korea, lokalizační faktory výběru země investice, přímé zahraniční investice.

Annotation

The Circumstances of the Chosen South Korean Investor’s Entry to the Czech Republic

The central theme of this thesis is an investment plan of Hyundai Mobis, which last year decided to build a new plant in the Czech Republic (specifically in the industrial zone Mošnov in the Moravian-Silesian Region) for the production of lights for the automotive industry. Announcing the entry of a major investor in the country, brings some expectations, positive and negative at the same time, and it is not always easy to objectively evaluate investment before its implementation. The aim of this thesis is to suggest the particular attitude of the investment based on analysis for the individual stakeholders. This analysis mainly serves the purpose of the most important factors associated with the investor’s decision to place the investment, followed by outlining the potential impacts of the selected macroeconomic indicators. For a complete summary of the initial part of this thesis it is generally devoted to the issue of the company’s entry to the market, foreign direct investment and their development in the Czech Republic.

Key Words

Foreign direct investment, greenfield investment, Hyundai Mobis, localization factors of selection the country of the investment, South Korea.

8

Obsah

SEZNAM OBRÁZKŮ ... 10

SEZNAM TABULEK ... 11

SEZNAM ZKRATEK ... 12

ÚVOD ... 13

1 INTERNACIONALIZACE PODNIKU ... 15

1.1 DŮVODY INTERNACIONALIZACE PODNIKU ... 15

1.2 FÁZE A PRŮBĚH INTERNACIONALIZACE PODNIKOVÝCH ČINNOSTÍ ... 17

1.3 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝBĚR ZEMĚ A FORMU VSTUPU PODNIKU NA TRH ... 19

1.3.1 Globální rámcové podmínky země ... 19

1.3.2 Odvětví a konkurence ... 21

1.3.3 Specifické faktory pro podnik ... 22

1.4 FORMY VSTUPU PODNIKU NA MEZINÁRODNÍ TRH... 23

1.4.1 Vývoz a dovoz zboží a služeb ... 24

1.4.2 Kapitálově nenáročné přítomnosti na zahraničních trzích ... 25

1.4.3 Kapitálově náročné přítomnosti na zahraničních trzích ... 27

2 PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE ... 28

2.1 KLASIFIKACE PZI ... 29

2.2 LOKALIZAČNÍ FAKTORY PŘÍLIVU PZI... 33

2.3 DOPADY PZI VCÍLOVÉ ZEMI INVESTICE... 37

2.4 HODNOCENÍ PŘÍLIVU PZI ... 39

3 PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE V ČESKÉ REPUBLICE... 42

3.1 VÝVOJ PŘÍLIVU PZI DO ČR ... 42

3.2 VÝVOJ PŘÍLIVU JIHOKOREJSKÝCH PZI DO ČR ... 47

3.3 PODPORA PŘÍLIVU PZI DO ČR ... 51

3.3.1 Institucionální podpora přílivu investic do ČR ... 51

3.3.2 Investiční pobídky ... 52

4 HYUNDAI MOBIS ... 60

4.1 VIZE, MISE A STRATEGIE SPOLEČNOSTI ... 61

4.2 PORTFOLIO ČINNOSTÍ SPOLEČNOSTI ... 62

4.3 OBCHODNÍ PARTNEŘI SPOLEČNOSTI ... 63

4.4 LOKALIZACE A LOKALIZAČNÍ POLITIKA SPOLEČNOSTI VE SVĚTĚ ... 65

4.5 VSTUP HYUNDAI MOBIS DO ČR ... 68

9

4.5.1 Charakter plánované investice a harmonogram akce ... 69

4.5.2 Typ zakládané společnosti ... 71

4.5.3 Technologie výroby a plánovaná produkce podniku ... 71

5 ANALÝZA OKOLNOSTÍ VSTUPU HYUNDAI MOBIS DO ČR S POUŽITÍM NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH LOKALIZAČNÍCH FAKTORŮ VSTUPU ... 74

5.1 PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ČR A INVESTIČNÍ POBÍDKY ... 75

5.2 PRŮMYSLOVÁ ZÓNA MOŠNOV ... 80

5.3 GEOGRAFICKÁ POLOHA A INFRASTRUKTURA ... 82

5.4 KVALITA A DOSTUPNOST PRACOVNÍ SÍLY... 83

5.5 ODBĚRATELÉ A KONKURENCE ... 85

5.6 VEŘEJNÉ VNÍMÁNÍ INVESTIČNÍHO PROJEKTU ... 87

5.7 VYHODNOCENÍ OKOLNOSTÍ VSTUPU HYUNDAI MOBIS DO ČR ZHLEDISKA VYBRANÝCH LOKALIZAČNÍCH FAKTORŮ ... 88

6 HODNOCENÍ OKOLNOSTÍ VSTUPU HYUNDAI MOBIS DO ČR Z HLEDISKA MOŽNÝCH DOPADŮ INVESTICE NA VYBRANÉ OBLASTI EKONOMIKY ... 90

6.1 DOPAD INVESTICE NA HDPČR A MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE ... 90

6.2 DOPAD INVESTICE NA MÍRU NEZAMĚSTNANOSTI V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI ... 93

6.3 DOPAD INVESTICE NA PRŮMĚRNOU MZDU VPRŮMYSLU MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE ... 95

6.4 DOPAD INVESTICE NA VÝŠI VYBÍRANÝCH DANÍ ... 96

6.5 DOPAD INVESTICE NA NÁKLADY EXPORTU HOTOVÝCH DÍLŮ ... 101

6.6 ODHAD HODNOTY INVESTICE PRO ČR,MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ A OBEC MOŠNOV ... 102

ZÁVĚR ... 106

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ... 109

SEZNAM PŘÍLOH ... 119

10

Seznam obrázků

Obrázek 1: Stopfordův model internacionalizace ... 17

Obrázek 2: Formy vstupu na mezinárodní trhy ... 23

Obrázek 3: Součásti přímé zahraniční investice ... 29

Obrázek 4: Vývoj přílivu PZI do České republiky mezi lety 1993–2014 ... 42

Obrázek 5: Vývoj podílu jednotlivých složek PZI ... 44

Obrázek 6: Stav PZI v ČR k 31. 12. 2014 dle jednotlivých zemí ... 45

Obrázek 7: Vývoj jednotlivých složek PZI u jihokorejských PZI (2003–2014) ... 48

Obrázek 8: Investiční projekty zprostředkované agenturou CzechInvest pro korejské investory (1993 – 1. pol. 2014) ... 49

Obrázek 9: Rozdělení České republiky na regiony pro účely zjištění minimální výše investice dle zákona o investičních pobídkách ... 54

Obrázek 10: Rozdělení České republiky na regiony pro potřeby přiznání hmotné podpory na pracovní místo a na školení a rekvalifikace dle zákona o investičních pobídkách ... 56

Obrázek 11: Vývoj počtu projektů podpořených investičními pobídkami v letech 1998–2014 ... 58

Obrázek 12: Divizionální struktura činností firmy Hyundai Mobis ... 62

Obrázek 13: Složení skupiny Hyundai Motor Group ... 64

Obrázek 14: Harmonogram investiční akce Hyundai Mobis ... 70

Obrázek 15: Jednotlivé díly sestavovaných svítidel ... 72

Obrázek 16: Vyráběná produkce světel pro jeden automobil ... 73

Obrázek 17: Plánek průmyslové zóny Mošnov ... 81

Obrázek 18: Okresy ČR v blízkosti průmyslové zóny Mošnov ... 85

Obrázek 19: Vývoj PZI a HDP Moravskoslezského kraje ... 91

Obrázek 20: Regresní model závislosti vývoje HDP na PZI v Moravskoslezském kraji ... 91

Obrázek 21: Vývoj PZI a míry registrované nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji .. 94 Obrázek 22: Vývoj PZI a výše hrubé měsíční mzdy v průmyslu v Moravskoslezském kraji 96

11

Seznam tabulek

Tabulka 1: Fáze internacionalizace podniku podle Pichaniče ... 18

Tabulka 2: Přehled faktorů ovlivňujících příliv PZI ... 34

Tabulka 3: Regionální dopady přílivu PZI ... 38

Tabulka 4: Teritoriální rozdělení přílivu investic zprostředkovaných agenturou CzechInvest za rok 2013 ... 46

Tabulka 5: Podpořené projekty korejských žadatelů investičních pobídek (1998–2014) ... 50

Tabulka 6: Kritéria rozdělení ČR do jednotlivých regionů pro účely zjištění minimální výše investice dle zákona o investičních pobídkách ... 55

Tabulka 7: Rozdělení České republiky na regiony pro potřeby přiznání hmotné podpory dle zákona o investičních pobídkách ... 57

Tabulka 8: Pořadí zemí původu investic podpořených investičními pobídkami dle počtu projektů a výše investice ... 58

Tabulka 9: Obchodní partneři Hyundai Mobis ... 65

Tabulka 10: Předpokládaná produkce světel v jednotlivých letech ... 73

Tabulka 11: Srovnání výše podpory udělené formou investiční pobídky před snížením maximální hranice podpory a po novelizaci zákona o investičních pobídkách ... 79

Tabulka 12: Souhrn nejvýznamnějších lokalizačních faktorů – vyhodnocení ... 89

Tabulka 13: Souhrnné údaje o stavu PZI a HDP v ČR a Moravskoslezském kraji ... 90

Tabulka 14: Souhrnné údaje o stavu PZI a míry registrované nezaměstnanosti v ČR a Moravskoslezském kraji ... 93

Tabulka 15: Souhrnné údaje o stavu PZI a výši průměrné hrubé měsíční mzdy v průmyslu v ČR a Moravskoslezském kraji ... 95

Tabulka 16: Výpočet daně z nemovitých věcí ... 97

Tabulka 17: Výpočet daně z příjmu FO odváděné za zaměstnance ... 99

Tabulka 18: Výpočet odvodů sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance ... 100

Tabulka 19: Výpočet nákladů na export vyrobené produkce ... 102

Tabulka 20: Souhrn vyčíslených dopadů na vybrané oblasti ekonomiky ... 103

Tabulka 21: Souhrn příjmů plynoucích z investice Hyundai Mobis na území ČR ... 104

12

Seznam zkratek

ČNB Česká národní banka

ČR Česká republika

ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení ČSÚ Český statistický úřad

DPH Daň z přidané hodnoty

EU Evropská unie

FDI Foreign Direct Investment (přímé zahraniční investice)

FO Fyzická osoba

HDP Hrubý domácí produkt MO Mezinárodní obchod Mobis Hyundai Mobis Co., Ltd

MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MSK Moravskoslezský kraj

OECD Organisation for Economic Co-operation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj)

OEM Original Equipment Manufacturer (výrobci originálního vybavení)

PO Právnická osoba

PZI Přímé zahraniční investice

R&D Research and Development (výzkum a vývoj)

UNCTAD United Nations Conference on Trade and Development (Konference OSN o obchodu a rozvoji)

VZP Veřejná zdravotní pojišťovna ZPZ Strategická průmyslová zóna

13

Úvod

Přímé zahraniční investice (PZI) jsou nedílnou součástí obchodních vztahů dnešní podoby globalizovaného světa a jejich nárůst silně souvisí se snahou podniků internacionalizovat své činnosti. Nepřetržitý růst objemu PZI ve světě byl v minulých letech přerušen světovou krizí, v jejímž důsledku došlo k celkovému snížení světového obchodu. Stejný vývoj zasáhl i příliv PZI do České republiky, kde se objemy takto investovaných prostředků dodnes nedokázaly vrátit na hodnoty dosahované před krizí, jak přibližuje kapitola 3.

V loňském roce bylo zaznamenáno několik zpráv potvrzujících znovuobnovení růstu české ekonomiky a zvýšení zájmu zahraničních investorů o investice v České republice. V této souvislosti se do popředí zájmu stále více prosazuje Jižní Korea, která se v loňském roce stala nejvýznamnějším mimounijním investorem v ČR z hlediska objemu investovaných prostředků.¹ Jedním z významných investičních projektů ohlášených v loňském roce byl mimo jiné i vstup jihokorejské společnosti Hyundai Mobis do ČR.

Cílem předkládané práce je na základě analýzy okolností vstupu, podpořené teoretickou rešerší, vymezit a zhodnotit všechny důležité lokalizační faktory, na základě kterých se Hyundai Mobis rozhodl pro realizaci investice právě v České republice a pomocí nástinu možných dopadů investice na vybrané oblasti ekonomiky zhodnotit výhodnost investice pro jednotlivé stakeholdery, s důrazem kladeným na zjištění výhodnosti realizace investice pro samotného investora (společnost Hyundai Mobis) a dále Českou republiku, Moravskoslezský kraj a obec Mošnov, jako místa směřování investice.

Pro lepší pochopení problematiky přílivu PZI se úvodní kapitola této práce věnuje charakteristice internacionalizace podniků, zejména důvodům, které vedou podniky ke snaze internacionalizovat své činnosti a popisu jednotlivých fází tohoto procesu. Dále je pozornost věnována samotnému vstupu podniku na mezinárodní trh, a to nejenom jednotlivým formám vstupu na trh, ale především faktorům, které výběr země investice a formu vstupu podniku na trh ovlivňují.

1 ČNB. Přímé zahraniční investice do ČR – příliv za rok 2014 [online]. Praha: Česká národní banka, 2015 [vid. 2015-03-28]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/pzi/

14

Další část práce se již konkrétně zaměřuje na přímé zahraniční investice, neboť právě přímé zahraniční investice – v tomto případě investice na zelené louce – jsou formou vstupu, kterou Hyundai Mobis zvolil při svém záměru výstavby nové výrobní továrny na území České republiky. Teoretická rešerše lokalizačních faktorů přílivu PZI do České republiky je porovnávána se skutečným vývojem přílivu PZI do ČR, v souvislosti s původem společnosti Hyundai Mobis zejména investic jihokorejských. Pro aplikační část této práce je důležité vymezení všech relevantních faktorů, které s lokalizací investic souvisí. Významná část je v tomto ohledu věnována investičním pobídkám, mnohdy kontroverzně chápaného nástroje státní podpory přílivu PZI, kterými je investiční projekt Hyundai Mobis podpořen.

Stěžejní část diplomové práce je věnována samotné společnosti Hyundai Mobis, její základní charakteristice a úmyslu vstoupit na území ČR. Charakterizovány a hodnoceny jsou postupně vybrané faktory, které můžeme z hlediska rozhodování společnosti o vstupu do ČR považovat za významné. Následně se práce pokouší analyzovat vliv investice na vybrané makroekonomické veličiny a tam, kde jsou k dispozici bližší údaje, i kvantifikovat možný dopad na ně. Výsledkem práce je, s ohledem na předpokládané dopady investice, doporučení postojů k investici jednotlivým stakeholderům.

Metodou využívanou při plnění cíle diplomové práce je výzkum, a to na sebe navazující explorativní výzkum, který široce objasňuje oblast vstupu podniku na zahraniční trh, deskriptivní výzkum, zaměřující se blíže na charakteristiku jednotlivých lokalizačních faktorů přílivu investic a výzkum kauzální, který zkoumá příčinné vztahy a závislosti jednotlivých faktorů a záměru Hyundai Mobis investovat v ČR. Výzkum je realizován od stolu (tzv. desk research). Vědeckou metodou zkoumání je nejprve analýza, která rozpracovává zkoumaný problém na jednotlivé faktory se záměrem oddělit podstatné faktory od těch méně podstatných. Následuje syntéza, která v závěru spojuje jednotlivé faktory zpět do celku. Pomocí deduktivní metody, vycházející z testování obecných tvrzení na konkrétním případu investice Hyundai Mobis, jsou vyvozeny závěry o lokalizačních faktorech vstupu Hyundai Mobis do ČR a dopadech s investicí spojených.²

2 ČICHOVSKÝ, L. Marketingový výzkum. 2. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2011, s. 122-124. ISBN 978-80-86730-75-2.

15

1 Internacionalizace podniku

Internacionalizace a globalizace jsou často používané pojmy charakterizující dnešní svět, ačkoliv první známky globalizace jsou datovány již ke konci 19. století. Oba pojmy spolu úzce souvisí, neznamenají však totéž. Internacionalizací rozumíme „…jednoduché rozšíření ekonomické aktivity přes hranice. Je to kvantitativní proces, který vede ke geografickému rozšíření ekonomické aktivity.“³ Oproti tomu globalizaci chápeme jako kvalitativně odlišný proces, „který zahrnuje nejen pouhou geografickou integraci přes hranice, ale, a to je významnější, i funkcionální integraci takto mezinárodně rozptýlených aktivit.“⁴ V důsledku globalizačních tendencí se stávají jednotlivé státy, ekonomiky, ale i kultura a lidé v nich více propojené a na sobě závislé.

Internacionalizace firem souvisí s rozšiřováním mezinárodního obchodu napříč státy a kontinenty. Prudký nárůst mezinárodního obchodu (MO) od šedesátých let 20. století byl v posledních letech narušen finanční krizí, v jejímž důsledku došlo k nejhlubšímu absolutnímu propadu obchodu po roce 1900.⁵ Odhady budoucího vývoje však do roku 2050 předpovídají v průměru zpětinásobení objemu MO oproti roku 2012.⁶ Tím bude vytvořen prostor pro vstup dalších firem usilujících o proniknutí na mezinárodní trhy a aktivní zapojení do globalizovaného světa obchodu.

1.1 Důvody internacionalizace podniku

Na internacionalizaci je možno pohlížet jako na prostředek růstu podniku, který je v určité fázi existence firmy nezbytný pro jeho další rozvoj. Jako hlavní zdroj úspěchu definuje Porter udržitelnou konkurenční výhodu, kterou podnik získá dosažením nižších nákladů

3 ŽÍDEK, L. Globalizace a světové hospodářství. Politická ekonomie. Praha: VŠE, 2009, roč. 57, č. 5, s. 624.

ISSN 0032-3233. Také dostupné z: https://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=polek&pdf=701.pdf

4 Tamtéž.

5 ŠTĚRBOVÁ, L. aj. Mezinárodní obchod ve světové krizi 21. století. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2013, s. 71-80. ISBN 978-80-247-4694-4.

6 Tamtéž, s. 82.

16

oproti konkurenci nebo diferenciací nabízených produktů a služeb.⁷ Právě internacionalizací může podnik těchto výhod dosáhnout. Získání konkurenční výhody je však jen obecný cíl, kterým lze vstup na mezinárodní trh vysvětlit. Konkrétní motivy vstupu podniku na mezinárodní trhy a cíle, které na daném trhu sleduje, jsou pro každou společnost odlišné a odvíjí se od aktuální situace uvnitř podniku, konkrétních vizí, misí a strategií podniku a závisí na aktuálním vývoji světové ekonomiky.

Obecně se důvody pro přistoupení podniku k internacionalizaci dělí na několik skupin.

Ekonomické důvody cílí na snížení nákladů, díky nižším nákladům na pracovní jednotku či nižším dopravím nákladům v důsledku přiblížení se zákazníkům, dále na zvýšení obratů díky obsazení nových trhů, růst tržního podílu ve srovnání s konkurencí či zvýšení zisků.

Rozšířením aktivit podniku do více zemí se navíc mohou minimalizovat dopady změn úrokových sazeb, mezd a cen surovin. Naproti tomu neekonomické důvody se zaměřují na budování image firmy vstupem na světově významné trhy či potřebu být v místě aktuálního dění a inovačního pohybu, jak je tomu například v oblasti Silicon Valley.⁸

Z hlediska přístupu k internacionalizaci dělíme důvody na defenzivní a ofenzivní.

Defenzivní přístup řeší expanzí na zahraniční trhy situaci vyvolanou vnějšími činiteli, například konkurenčními tlaky na domácím trhu, nově vytvořenými obchodními bariérami, klesající atraktivností domácího trhu či měnícími se požadavky zákazníků. Hrozba je řešena ex post. Protipólem defenzivního přístupu je aktivní vyhledávání trhů a snaha mít náskok před možným vývojem. Důvody pro ofenzivní expanzi spočívají ve vlastnictví USP⁹ či nové technologie, ke které na daném trhu neexistuje konkurence, dále ve snaze o přístup na zcela nové trhy nebo k omezeným zdrojům, aktivním vyhledávání nákladových úspor či využívání investičních pobídek. Důvodem může být i tendence zabezpečit se před možným negativním vývojem dříve než přijde, tedy ex ante.¹⁰

7 KOTLER, P. a K. L. KELLER. Marketing management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, s. 94, s. 183. ISBN 978-80-247-1359-5.

8 BERNDT, R., C. F. ALTOBELLI a M. SANDER. Mezinárodní marketingový management. 1. vyd. Brno:

Computer Press, 2007, s. 13. ISBN 978-80-251-1641-8.

9 USP neboli Unique Selling Proposition je unikátní produkt nebo vlastnost, které společnost dělají jedinečnou v porovnání s konkurencí.

10 ŠTRACH, P. Mezinárodní management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, s. 34.

ISBN 978-80-247-2987-9.

17

Dalším hlediskem je konkrétní orientace důvodů pro expanzi. Důvody orientované na prostředky zdůvodňují expanzi přístupem k cenově výhodné surovině. Důvody zaměřené na produkci zohledňují náklady na výrobu v zahraničí s porovnání s tuzemskem a důvody související s odbytem cílí na vybudování pozice v zahraničí, přiblížení se zákazníkovi a umožnění dodávek Just in Time.¹¹

1.2 Fáze a průběh internacionalizace podnikových činností

Jedním z tradičních modelů internacionalizace je Stopfordův model, publikovaný v sedmdesátých letech dvacátého století. Stopford popisuje internacionalizaci jako postupný proces přesunu aktivit firem do zahraničí, který začíná nejprve u exportu zboží vyrobeného na domácím trhu prostřednictvím zahraničního partnera. Tím firma získává důležité informace o zahraničním trhu a přivyká si novému prostředí. Dalším krokem je spolupráce se zahraniční firmou prostřednictvím udělené licence – výroba produkce se nově přesouvá na zahraniční trh. Při dostatečných zkušenostech je pro podnik spíše než poskytování licence, které je často spojeno s problémem ochrany průmyslových práv, výhodnější založení společného podniku. Posledním krokem je zakládání vlastních dceřiných společností na trhu.¹² Jednotlivé kroky Stopfordova modelu zobrazuje obrázek 1.

Obrázek 1: Stopfordův model internacionalizace

Zdroj: Vlastní zpracování podleŠTRACH, P. Mezinárodní management. s. 39.

11 BERNDT, R., C. F. ALTOBELLI a M. SANDER. Mezinárodní marketingový management. s. 13.

12 ŠTRACH, P. Mezinárodní management. s. 39.

export

licence

joint venture

dceřinná společnost

18

Obdobný pohled na internacionalizaci jako na postupně se vyvíjející proces nabízí Uppsala model autorů Johansona a Vahlneho. Podle nich je internacionalizace firemních aktivit podmíněna rostoucími zkušenostmi z mezinárodního podnikání a je uskutečňována ve čtyřech etapách: v první vyváží firmy pouze sporadicky, ve druhé vstupují na zahraniční trhy pomocí vývozních operací, ve třetí podporují export a zřizují afilace a ve čtvrté investují do zahraniční výroby. Stupeň zapojení je poté dán zdroji, které je firma ochotna do rozvoje mezinárodních aktivit vložit a mírou angažovanosti na daném trhu.¹³

Rozšířený pohled na jednotlivé fáze, kterými firma postupně prochází, podává například Pichanič. Prvotní krok je export přebytečné produkce do zahraničí, pokud domácí trh neposkytuje firmě dostatečný prostor k růstu. Jestliže se výrobek v zahraničí etabluje, zřídí podnik na trhu pobočku pro zlepšení zásobování zákazníků. Často jsou následně do pobočky přesouvány některé z operací (například montáž), zejména z důvodu dosahování nižších nákladů oproti nákladům vynakládaných na domácím trhu. Pokud se přesun dílčích operací do zahraniční pobočky osvědčí, jsou následně přesouvány i další operace a dochází k částečné decentralizaci rozhodování. Posledním krokem je vznik pobočky, která se navenek jeví jako zcela autonomní subjekt, disponující vlastní výrobou, logistikou, prodejem a rozhodovacími pravomocemi v těchto oblastech. Formálně však stále podléhá strategickému řízení a směřování mateřské společnosti.¹⁴ Jednotlivé kroky zpřehledňuje tabulka 1.

Tabulka 1: Fáze internacionalizace podniku podle Pichaniče Fáze procesu Charakteristika fáze

1. Fáze export produkce do zahraničí 2. Fáze zřízení zahraniční pobočky

3. Fáze zahraniční pobočky uspokojují jiný trh, než pro který byly primárně zřízeny 4. Fáze zahraniční pobočky exportují zboží do původní země

5. Fáze firma se stává internacionální

Zdroj: Vlastní zpracování podle PICHANIČ, M. Mezinárodní management a globalizace. s.70-71.

13 MACHKOVÁ, H. Mezinárodní marketing: strategické trendy a příklady z praxe. 4. vyd. Praha: Grada Publishing, 2015, s. 24. ISBN 978-80-247-5366-9.

14 PICHANIČ, M. Mezinárodní management a globalizace. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004, s. 70-71.

ISBN 80-7179-886-X.

19

Novější pohled na proces internacionalizace přináší například syntetický model Danielse a Radebaugha, kteří definují více dimenzí, které ovlivňují proces internacionalizace. To, v jaké fázi internacionalizace se konkrétní firma nachází, záleží na jejím přístupu k využívání příležitostí internacionalizace (aktivní či pasivní přístup), způsobu řízení zahraničních operací (interní či externí řízení), stupněm podobnosti domácího a zahraničního trhu, počtu zemí, v kterých firma působí a v neposlední řadě na způsobu fungování, kterým mají autoři na mysli jednotlivé fáze Stopfordova modelu.¹⁵

1.3 Faktory ovlivňující výběr země a formu vstupu podniku na trh

Podnik rozšiřující své aktivity mimo původní zemi působnosti čelí celé řadě otázek spojených zejména s příležitostmi a hrozbami, které z realizace takového kroku vyplývají.

Dvě nejdůležitější otázky se týkají výběru země, jako nejvhodnějšího teritoria pro vstup společnosti a formy vstupu na tento trh. Konečný výběr je ovlivněn mnoha faktory, které musí podnik při svém rozhodování zvážit. Je proto nezbytné před samotným rozhodováním realizovat mezinárodní průzkum trhu, jehož úkolem je dodat managementu relevantní informace, na základě kterých mohou manažeři výběr provést a eliminovat tím možnost špatného rozhodnutí. Informace o mezinárodních trzích jsou nejčastěji získávány z různých sekundárních zdrojů (např. statistické úřady, ministerstva, banky, mezinárodní organizace a vědecké instituce). Primární výzkum mezinárodních trhů je často obtížně realizovatelný, zejména z důvodu vysokých požadavků na finanční a personální zajištění výzkumu.

1.3.1 Globální rámcové podmínky země

Globální rámcové podmínky popisují obecnou situaci národního hospodářství zvolené země. Pozornost je soustředěna především na oblasti ekonomické, politicko-právní, sociálně-kulturní a geografické.

15 ŠTRACH, P. Mezinárodní management. s. 40-41.

20

Ekonomické faktory dávají přehled o velikosti a vývoji trhu dané země. Důležité jsou údaje o HDP a HDP na obyvatele, příjmech jednotlivých skupin obyvatel, kupní síle obyvatel, míře nezaměstnanosti, inflaci či vývoji úrokových sazeb. S ohledem na budoucnost je potřeba sledovat i demografický vývoj obyvatelstva.¹⁶ Tyto údaje pomáhají nejen při analýze současné situace, ale i v odhadu tržního vývoje do budoucna. Sběrem a dlouhodobým monitoringem těchto dat se zabývají instituce na úrovni jednotlivých zemí i v rámci nadnárodních organizací, jsou tedy relativně snadno dostupné.

Další významnou oblastí jsou politické podmínky, které popisují politickou situaci vybrané země. V popředí zájmu jsou informace o politickém systému a rozdělení moci ve státě, politických konfliktech, zapojení do mezinárodních uskupení, ale i obchodněpolitická opatření jako tarifní a netarifní obchodní překážky. Právní rámcové podmínky se poté zabývají právním systémem země, institucemi uplatňování právní moci ve státě, právem domácí a hostující země a právem mezinárodním.¹⁷

Sociálně-kulturní faktory ovlivňují chování obyvatel dané země a slouží k porozumění obchodním partnerům, budoucím zákazníkům, ale i potenciálním zaměstnancům.

K nejdůležitějším aspektům každé země patří úřední jazyk, jazyková vybavenost obyvatel, komunikační zvláštnosti, náboženství, tradice a zvyky, nákupní zvyklosti, dále také věková struktura obyvatel, sociální poměry či vzdělání.

Poslední oblastí jsou geografické podmínky dané země. Poloha země může být strategickou výhodou, kvůli které je investičně zajímavou lokalitou. Důležité je obeznámit se i s infrastrukturou země, hustotou a kvalitou dopravní sítě. Zřetel je potřeba brát ale i na konkrétní klimatické podmínky a místopis.¹⁸

16 BERNDT, R., C. F. ALTOBELLI a M. SANDER. Mezinárodní marketingový management. s. 22.

17 MACHKOVÁ, H., E. ČERNOHLÁVKOVÁ, A. SATO aj. Mezinárodní obchodní operace. 5. vyd. Praha:

Grada Publishing, 2010, s. 15. ISBN 978-80-247-3237-4.

18 BERNDT, R., C. F. ALTOBELLI a M. SANDER. Mezinárodní marketingový management. s. 38.

21 1.3.2 Odvětví a konkurence

Tato oblast informací se již zaměřuje na konkrétní odvětví podnikání, ve kterém chce být podnik činný. Cílem je analýza stavu odvětví v dané zemi a obeznámení se s možnou konkurencí, dodavateli a odběrateli.

Výzkum odvětví se zaměřuje na jeho velikost, formu trhu, tradici v dané zemi a potenciál do budoucna. Podrobněji je potřeba se zabývat stavem odvětví, stupněm automatizace a technologickým vybavením a mírou investic v odvětví. Do této oblasti patří i informace o formách podnikání na daném trhu a finanční náročnosti vstupu do odvětví, případně o překážkách vstupu.¹⁹

Konkurence je dalším důležitým faktorem. Samozřejmě může nastat situace, kdy žádná není (pokud podnik vlastní výlučně nějakou technologii, výrobek či model podnikání, který na trhu není), v dnešním globalizovaném světě je tato situace spíše výjimkou a ve většině případů dochází k rychlému napodobení či využití této konkurenční výhody jinými podniky. Důležité je reálně zhodnotit možnosti na daném trhu a k tomu slouží informace o celkovém počtu konkurentů a jejich fluktuaci, tržním postavení s jednotlivými podíly, cenách a strategiích, praktikách a možných dohodách. Získat tyto informace není vždy snadné, společnosti se je snaží chránit jako svou konkurenční výhodu před ostatními soutěžícími.

V případě analýzy dodavatelů je kladen důraz na údaje o počtu a velikosti jednotlivých firem, koncentraci a tržní síle, nabídce a kvalitě nabízených surovin. Tyto údaje jsou zvlášť důležité pro podniky plánující přímé zahraniční investice v dané zemi, neboť se bez služeb lokálních dodavatelů ve většině případů neobejdou.²⁰

V neposlední řadě je potřeba obeznámit se s odběrateli, ať už jimi jsou koneční spotřebitelé či další podniky ve výrobním procesu. Stejně jako u ostatních skupin je

19 BERNDT, R., C. F. ALTOBELLI a M. SANDER. Mezinárodní marketingový management. s. 39.

20 Tamtéž, s. 40.

22

potřeba zjistit počet potenciálních odběratelů, jejich vyjednávací schopnosti, cenovou citlivost, zvyklosti daného trhu, chování a preference.

1.3.3 Specifické faktory pro podnik

Poslední skupinou faktorů jsou skutečnosti vycházející z vnitřního prostoru samotného podniku, na rozdíl od předchozích dvou skupin, globálních rámcových podmínek a podmínek odvětví, které se považují za faktory vnější.

Jednotlivé podniky se od sebe navzájem do značné míry liší, stejně tak se liší vize, mise, cíle a strategie, které tyto podniky sledují. Je třeba správné pochopení výše zmíněných charakteristik, od kterých manažeři odvozují konkrétní cíle expanzí na daný trh. Velkou roli hraje i kultura a styl podnikání, neboť rozdíly mezi jednotlivými pojetími řízení mohou být v zemích s odlišnou tradicí vedení podniků těžko aplikovatelné a je potřeba je přizpůsobit místním podmínkám.

Specifickým faktorem pro podnik, poutajícím snad největší pozornost, je finanční síla podniku, protože každá expanze na zahraniční trhy je spojena s nemalými počátečními investicemi v závislosti na zvolené formě vstupu. Finanční síla podniku je mimo jiné určena vlastním kapitálem, výší finančního přebytku a rezerv, možnostmi financování a vztahy s bankami a jinými finančními institucemi.²¹

Důležitým aspektem je i samotný výrobek či služba, které jsou předmětem expanze do zahraničí, jejich kvalita, výjimečnost, známost a v neposlední řadě i zahraniční poptávka po jejich produkci. Všechny tyto faktory v porovnání s konkurencí naznačují, zda je exportovaný produkt konkurenceschopný a snahy o expanzi na daný trh oprávněné.

21 SYNEK, M. Podniková ekonomika. 4. vyd. Praha: C.H. Beck, 2006, s. 123-124.

ISBN 80-7179-892-4.

23

1.4 Formy vstupu podniku na mezinárodní trh

Forma vstupu určuje způsob, jakým bude podnik vybraný trh zpracovávat. Základní dělení těchto forem podle Berndta²² je na vstupy s výrobou v tuzemsku a s výrobou v zahraničí.

Podrobnější členění znázorňuje obrázek 2. Výčet jednotlivých forem není vyčerpávající, neboť ani cílem práce není detailní rozbor všech forem, ale zaměřit se na jednu konkrétní – přímé zahraniční investice, které budou podrobněji charakterizovány v kapitole 2.

Obrázek 2: Formy vstupu na mezinárodní trhy

Zdroj: Vlastní zpracování podle BERNDT, R., C. F. ALTOBELLI a M. SANDER. Mezinárodní marketingový management. s. 136.

Machková oproti tomu zjednodušuje klasifikaci do tří nejdůležitějších skupin: klasický vývoz a dovoz zboží a služeb, formy nenáročné na kapitálové investice a formy náročné na kapitálové investice.²³ Toto dělení bude nadále respektováno.

22 BERNDT, R., C. F. ALTOBELLI a M. SANDER. Mezinárodní marketingový management. s. 136.

23 MACHKOVÁ, H., E. ČERNOHLÁVKOVÁ, A. SATO aj. Mezinárodní obchodní operace. s. 15.

Formy vstupu na mezinárodní trh

výroba v tuzemsku

nepřímý vývoz

exportér exportní aliance

přímý vývoz

bez přímých invstic

konečný spotřebitel zprostředko-

vatelé

s přímými investicemi

reprezentační kancelář

filiálka obchodní společnost

výroba v zahraničí bez přímých

investic

licence franchising mezinárodní

výrobní kooperace

s přímými investicemi

pobočka joint venture

výrobní dceřinná společnost

24 1.4.1 Vývoz a dovoz zboží a služeb

Klasický vývoz a dovoz zboží je většinou prvním krokem firem při snaze o zapojení se do mezinárodního obchodu. Výroba v případě vývozů zůstává v domácí zemi a výrobky se na zahraniční trhy dostávají většinou pomocí smluvních vztahů s třetími stranami. Ale i v případě „nejjednodušší“ formy je potřeba brát ohled na možná úskalí a klást dostatečný důraz na odpovídající smluvní zajištění obchodních vztahů.

Nepřímý vývoz

Nepřímý vývoz je považován za nejjednodušší formu vstupu na cizí trhy. Firma nemusí mít bohaté zkušenosti se zahraničním obchodem a svou produkci dodává na zahraniční trhy pomocí různých prostředníků. Výhodami této formy vstupu jsou pro firmu nižší náklady, menší požadavky na kapitál a vlastní personál, rychlý vstup, zpřístupnění vzdálených a neznámých trhů, eliminace rizik a jejich přenesení na prostředníka. Za nevýhody lze označit ztrátu kontaktu s konečnými zákazníky či malou kontrolu nad prostředníky a cenami výrobků v zahraničí.²⁴

Přímý vývoz

I v případě zpracování trhu formou přímého vývozu je možné využít služeb různých subjektů. Jedná se o zprostředkovatele, obchodní zástupce, komisionáře či mandatáře.

U zejména finančně náročných obchodů je navíc často bezpečnější transakci realizovat přímo, bez pomoci zprostředkovatelů. V případě dlouhodobějších obchodů je možné zřídit na trhu vlastní reprezentační kancelář, exportní oddělení či zahraniční obchodní společnost.

Mezi specifika přímého vývozu patří přímý kontakt se zahraničním zákazníkem a vyšší kontrola v místě realizace obchodů, na druhé straně i vyšší míra rizika na straně podniku

24 MACHKOVÁ, H., E. ČERNOHLÁVKOVÁ, A. SATO aj. Mezinárodní obchodní operace. s. 15-22.

25

spojená s většími finanční nároky, požadavky na znalosti trhu a specializované pracovníky.²⁵

1.4.2 Kapitálově nenáročné přítomnosti na zahraničních trzích

V mezinárodním prostředí mohou nastat i situace, kdy je klasický vývoz méně výhodný než výroba v zahraničí. Může jít o různá obchodně-politická opatření, která výrazně navyšují konečnou cenu výrobků či velkou vzdálenost trhů vzhledem k dodacím lhůtám a transportním nákladům. V takovém případě se firmě vyplatí vyrábět přímo na zahraničním trhu, ačkoliv samotná přítomnost firmy na daném území není podmínkou.

Licence

Licence je druh právního vztahu mezi poskytovatelem licence, který dává svolení s využitím práv k nehmotným statkům a jejím nabyvatelem, který za dohodnutou cenu tyto práva získá. Licence je oboustranně výhodný obchod, poskytovatel nemusí disponovat volným kapitálem na realizaci vlastní výroby v zahraniční zemi a příjemce získává nové, již ověřené poznatky, bez nutnosti vlastního výzkumu a vývoje. Poskytování licencí s sebou zároveň váže i riziko zapříčiněné možným únikem citlivých informací mimo subjekty licenčního vztahu. Je proto potřeba dobře si rozmyslet, do jaké země a jakému obchodnímu partnerovi bude licence poskytnuta.²⁶

Franšízing

V případě franšízingu jde o smluvní vztah mezi dvěma partnery – franšizérem a franšízantem. Franšizér poskytuje práva na využívání svého modelu podnikání, značky a know-how. Franšízant vystupuje pod značkou franširéza a odvádí smluvené poplatky,

25 MACHKOVÁ, H., E. ČERNOHLÁVKOVÁ, A. SATO aj. Mezinárodní obchodní operace. s. 23.

26 ŠTRACH, P. Mezinárodní management. s. 36-37.

26

zůstává však majitelem svého podniku. Vztah mezi stranami je tedy těsnější než v případě licencí a i rozsah přenesených prvků je větší. Kvalita je proto ze strany franšizéra důsledně kontrolována, neboť mají všechny jednotky identický design a není možné rozeznat franšizéra od franšízantů. Ztráta reputace franšízanta tak logicky znamená ztrátu reputace celého konceptu. Franšízing se dnes uplatňuje v různých oborech podnikání, nejčastěji však v oblastech stravování a prodeje.²⁷

Smlouvy o řízení

Smlouva o řízení neboli management contracting je zvláštním typem vztahu, kdy je předmětem smlouvy poskytnutí řídících znalostí včetně samotných manažerů. Jedná se o přenos koncepce osvědčeného řízení do zahraničí za určitou úplatu. Tato forma vztahu bývá často využívána v počátcích fungování nových podniků postavených na klíč, k zabezpečení úspěšného rozvoje subjektu či v případě krizového řízení nefungujících firem. Po určité době může být vedení podniku předáno domácím manažerům, kteří od externě dosazeného vedení přebírají styl řízení a jejich znalosti.²⁸

Mezinárodní výrobní kooperace

Poslední významnou formou podnikání jsou mezinárodní výrobní kooperace. Jedná se o spolupráci dvou či více firem na výrobním programu, kde se využívá rozdílů mezi výrobními náklady v jednotlivých zemích, v dostupnosti výrobních zdrojů, obchodně- -politických překážkách, možnostech financování, ale i rozdílných znalostí a zkušeností jednotlivých firem. Díky spolupráci je možné dosáhnout snížení ceny díky nižším nákladům a zvýšení konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu.²⁹

27 MACHKOVÁ, H. Mezinárodní marketing: strategické trendy a příklady z praxe. s. 77

28 STRNAD, P. a A. KRAUSOVÁ. Mezinárodní marketing. 2.vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2011, s. 48-49. ISBN 978-80-7372-716-1.

29 MACHKOVÁ, H., E. ČERNOHLÁVKOVÁ, A. SATO aj. Mezinárodní obchodní operace. s. 31.

27

1.4.3 Kapitálově náročné přítomnosti na zahraničních trzích

Kapitálově náročné vstupy se řadí na pomyslný vrchol možných forem vstupu na zahraniční trhy. Ze všech výše zmíněných možností jsou nejvíce náročné na kapitál, znalosti a zkušenosti pracovníků a nesou s sebou největší míru rizika a finanční ztráty v případě nezdaru. Proto jsou realizovány především velkými zahraničními společnostmi, které disponují potřebnou zásobou kapitálu a zkušenostmi. Základními formami kapitálových přítomností na zahraničních trzích jsou portfoliové investice (nákup akcií či jiných cenných papírů) a přímé zahraniční investice, kterým bude podrobněji věnována kapitola 2.

28

2 Přímé zahraniční investice

Přímá zahraniční investice je Českou národní bankou (ČNB) definována jako investice, která „…odráží záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu, který je rezidentem v ekonomice jiné než ekonomika investora (přímá investice).

Trvalá účast implikuje existenci dlouhodobého vztahu mezi přímým investorem a přímou investicí a významný vliv na řízení podniku. Přímá investice zahrnuje jak původní transakci mezi oběma subjekty, tak všechny následující kapitálové transakce mezi nimi a mezi afilovanými podniky, zapsanými i nezapsanými v obchodním rejstříku.“³⁰ Z této definice stanovené OECD vychází Česká národní banka při vytváření statistik PZI.

Legislativně jsou v České republice přímé zahraniční investice (PZI) vymezeny devizovým zákonem č. 219/1995 Sb. jako „…takové vynaložení peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových práv a jiných majetkových hodnot, jehož účelem je založení, nabytí nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů investujícího tuzemce nebo tuzemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v zahraničí nebo investujícího cizozemce nebo cizozemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v tuzemsku…“³¹

Podnikem se v případě přímých investic rozumí podnik zapsaný či nezapsaný v obchodním rejstříku, rozhodující je minimálně 10% podíl zahraničního investora na akciích nebo hlasovacích právech v daném subjektu. Dle velikosti podílu vlastněného zahraničním investorem dělíme subjekty na přidružené společnosti (10–50% podíl), dceřiné společnosti (více než 50% podíl) a pobočky (100% vlastněné podniky a kanceláře, pozemky a stavby, mobilní zařízení používané v ekonomice alespoň 1 rok).³²

30 ČNB. Přímé zahraniční investice za rok 2012 [online]. Praha: Česká národní banka, 2014 [vid. 2014-11-08]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_

bilance_stat/publikace_pb/pzi/PZI_2012_CZ.pdf

31 Česko. Zákon č. 219. ze dne 26. dubna 1995 devizový zákon. In: Sbírka zákonů České republiky. 1995, částka 60, s. 3338. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://www.cnb.cz/cs/legislativa/

zakony/download/devizovy_zakon.pdf

32 ČNB. Přímé zahraniční investice za rok 2012 [online]. [vid. 2014-11-08]. Dostupné z:

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/pzi/PZ I_2012_CZ.pdf

29

Za součást přímé investice je považován nejen základní kapitál, ale i reinvestovaný zisk (podíl zahraničního investora na hospodářském výsledku, který nebyl rozdělen formou dividend) a ostatní kapitál (přijaté a poskytnuté úvěry mezi přímými investory a jejich afilovanými podniky ve skupině, které jsou zachyceny v mezipodnikových pohledávkách a závazcích).³³

Obrázek 3: Součásti přímé zahraniční investice

Zdroj: Vlastní zpracování podle ČNB. Přímé zahraniční investice za rok 2012 [online].

[vid. 2014-11-08]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/

platebni_bilance_stat/publikace_pb/pzi/PZI_2012_CZ.pdf

Přímé zahraniční investice jsou ve statistikách ČNB podrobněji členěny z hlediska teritoriálního (podle zemí bezprostředního investora) a odvětvového (dle klasifikace ekonomických činností NACE).

2.1 Klasifikace PZI

Před rozděleným přímých zahraničních investic do jednotlivých skupin je důležité upřesnit terminologii jejich značení. Devizový zákon rozlišuje z hlediska směru pohybu investic přímé zahraniční investice v tuzemsku (PZI) a přímé tuzemské investice v zahraničí (PIZ).

Anglická terminologie oproti tomu používá pouze jedno označení pro obě skupiny – foreign direct investment (FDI). Dle směru pohybu potom název upřesňuje na inward FDI (pro investice směřující do země) a outward FDI (pro investice směřující ze země).³⁴ Protože vstup Huyndai Mobis do České republiky je přímou zahraniční investicí v tuzemsku, bude zkratka PZI chápána dle pojetí devizového zákona.

33 ČNB. Přímé zahraniční investice za rok 2012 [online]. [vid. 2014-11-08]. Dostupné z:

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/pzi/PZ I_2012_CZ.pdf

34 ŠTĚRBOVÁ, L. aj. Mezinárodní obchod ve světové krizi 21. století. s. 170-171.

Základní kapitál Reinvestovaný zisk Ostatní kapitál Přímá

zahraniční investice

30

Přímé zahraniční investice lze dělit dle několika základních hledisek. Prvním je míra kontroly zahraničního vlastníka nad podnikem. Rozlišujeme podniky s menšinovým zahraničním podílem, kde se podíl zahraničního investora na vlastním jmění či hlasovacích právech pohybuje většinou mezi 10 a 50 % a podniky pod zahraniční kontrolou s kontrolním vlastnickým podílem investora.³⁵

Z hlediska specializace mateřské firmy lze rozlišovat investice vertikální a horizontální.

O vertikální investice se snaží především produktově specializované firmy, které působí globálně, ale většinu produkčního řetězce integrují ve svém vlastnictví. Je tomu z důvodu vlastnictví jedinečné technologie či výrobku, kde hrozba z napodobení či úniku know-how při spolupráci se subdodavateli představuje pro firmu značné riziko a raději obstará celý výrobní řetězec sama. V jednotlivých pobočkách tedy existují rozdílné fáze produkčního řetězce. V případě horizontálních investic se jedná o firmy procesně specializované, které opět působí globálně, specializují se však pouze na dílčí část produkčního řetězce, ve kterém spatřují svou konkurenční výhodu. Mezi jednotlivými pobočkami vznikají silné vazby a jsou v nich podobné fáze produkčního řetězce.³⁶

Na základě motivu vstupu zahraničního investora do země lze rozlišit investice vyhledávající trhy, faktory nebo aktiva. Trhy vyhledávající investice cílí na zvýšení podílu na zahraničním trhu a snížení nákladů spojených s jeho zásobováním. Jedná se především o dopravní náklady a jiné obchodně-politické tarifní překážky. Tyto investice nahrazují dovoz a mohou vytlačovat domácí produkci. Faktory vyhledávající investice jsou vývozně orientované a zaměřují se na optimalizaci výrobního procesu s cílem snížení výrobních nákladů v podobě levnější pracovní síly či přístupu k přírodním zdrojům. Nakonec aktiva vyhledávající investice cílí na ovládnutí specifických aktiv, například patentů či obchodních značek.³⁷ Zároveň platí, že jednotlivé motivy vstupu se navzájem nevylučují, konkrétní investice tedy na jednom trhu může sledovat všechny tři motivy současně.

35 SRHOLEC, M. Přímé zahraniční investice v České republice. Teorie a praxe v mezinárodním srovnání.

1. vyd. Praha: Linde, 2004, s. 12-13. ISBN 80-86131-52-1.

36 Tamtéž, s. 12, s. 18.

37 Tamtéž, s. 12-13.

31

Posledním zde zmíněným hlediskem je způsob vstupu zahraničního investora, dle kterého rozlišujeme investice do nových subjektů (investice na zelené a hnědé louce) a investice do stávajících podniků (fúze, akvizice, privatizace).

Investice na zelené louce (greenfield investment)

Investice na zelené louce jsou jednou z nejnáročnějších forem vstupu, které znamenají výstavbu zcela nového závodu v hostitelské zemi. Ta s sebou váže vysoké nároky na přípravu celého projektu a velké finanční náklady spojené s realizací výstavby. Velkou výhodu lze spatřovat v možnosti postavit budovy včetně potřebné infrastruktury přesně podle požadavků investora, za předpokladu splnění všech norem a povolení úřadů dané země. Tento typ vstupu volí zejména silné nadnárodní společnosti, které mají širokou finanční základnu, dostatečné zkušenosti a svůj budoucí rozvoj plánují strategicky s víceletým předstihem. Investice na zelené louce zároveň podporují i vlády jednotlivých států, které se finanční participací na výstavbě nových objektů snaží přilákat investory a podpořit šíření nejnovějších technologií na své území.

Investice na hnědé louce (brownfield investment)

Podobný charakter jako předchozí způsob vstupu mají i investice na hnědé louce. V tomto případě však zájemce investuje do již postavených objektů, které nejsou toho času využívány. Pod pojmem brownfield si lze představit nemovitost (například pozemek, objekt či areál), která je nedostatečně využívána, případně vykazuje zanedbaný stav a nelze ji začít používat bez potřebné regenerace. Tyto objekty vznikají nejčastěji jako pozůstatek průmyslové nebo vojenské činnosti. S obnovou brownfieldů samozřejmě souvisí i značný objem finančních prostředků potřebných k jejich regeneraci. Jedním z cílů států je vedle podpory výstavby nových areálů zároveň i snaha o navrácení takto nevyužívaných a často chátrajících objektů zpět do života.³⁸

38 Brownfieldy. In: Czechinvest [online]. Praha: Czechinvest, © 1994–2014 [vid. 2014-11-09]. Dostupné z:

http://www.czechinvest.org/brownfieldy

32 Fúze, akvizice, privatizace

Společnou charakteristikou této skupiny vstupů zahraničního investora do země je investice do již existujícího právního subjektu. Akvizice znamená převzetí fungujícího podniku nebo jeho části. Může se jednat o strategický krok s cílem posílení tržní pozice firmy (tzv. přátelské převzetí) či nepřátelské převzetí zacílené na likvidaci konkurence.

Fúze lze chápat jako spojení dvou či více společností, přičemž může nabývat formy sloučení (slučovaná společnost zaniká a její aktiva a pasiva přecházejí na společnost, se kterou se slučuje) či splynutí, kde dochází k zániku splývajících společností a vzniku nového právního subjektu. Privatizace je specifický termín označující prodej státního podniku či státní majetkové účasti soukromému investorovi.³⁹ Tyto formy investic využívají možnosti získat časem a trhem ověřené společnosti s již vytvořenými dodavatelsko-odběratelskými vztahy, portfoliem zákazníků a potřebnými znalostmi a zkušenostmi v dané oblasti. Tím investorům šetří čas i peníze nutné na budování a získávání tržní pozice.

Společný podnik (joint venture)

Společný podnik je formou strategické aliance, která vzniká jako dohoda mezi minimálně dvěma právně a hospodářsky samostatnými podniky o společné výrobě či poskytování služeb na základě společného vlastnictví a řízení.⁴⁰ V případě mezinárodní joint venture musí mít minimálně jeden smluvní partner sídlo v zahraničí nebo alespoň převládající část obchodních aktivit v zahraničí uskutečňovat.⁴¹ Rozdělení rizik a zisků závisí na poměru vkladů jednotlivých investorů, jejichž výše je stanovena smluvně.⁴² Výhody joint venture společností tkví ve společném sdílení prostředků, know-how a rizik, zvláště pokud podnik není dostatečně silný na to, aby v zahraničí založil kteroukoli formu vlastního podniku zcela sám. Nevýhody jsou spojeny s nutností shody na společném řízení a vedení podniku.

39 MACHKOVÁ, H. Mezinárodní marketing: strategické trendy a příklady z praxe. s. 85.

40 ŠTRACH, P. Mezinárodní management. s. 37.

41 BERNDT, R., C. F. ALTOBELLI a M. SANDER. Mezinárodní marketingový management. s. 142-143.

42 V tomto případě se jedná o podniky založené na kapitálových investicích (equity joint ventures). Existují i čistě smluvní společné podniky bez kapitálových vkladů (contractual joint ventures), které ale de facto nemají charakter společných podniků. (MACHKOVÁ, H. Mezinárodní marketing. s. 86.)

33 Strategické aliance

Strategické aliance jsou velmi podobné společným podnikům, liší se však motivem jejich vytvoření. Partnery jsou především velké, kapitálově silné firmy, často z vyspělých ekonomik, které se společně podílí nejen na výrobě, ale i výzkumu a vývoji a spolupracují i v dalších oblastech. Některými autory je za strategickou alianci považována též spolupráce v oblasti licencí či franšízing.

2.2 Lokalizační faktory přílivu PZI

Lokalizační faktory představují nejdůležitější determinanty, které ovlivňují rozhodování investorů o umístění jejich investic. Obecně jsou to všechny faktory ovlivňující výběr země a formu vstupu podniku na trh, blíže popsané v kapitole 1. Při hledání nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících konkrétně PZI bude vycházeno z článku Deichmanna,⁴³ který v úvodní části předkládá přehled jednotlivých determinant podle prací zkoumajících příliv PZI do USA, Číny, Polska, Bulharska a Evropy obecně. Přehled informací o jednotlivých studiích včetně faktorů, které autoři ve svých pracích identifikovali jako významné při ovlivňování investorů o lokalizaci svých investic, uvádí tabulka 2.

43 DEICHMANN, J. I. Foreign Direct Investment in the Czech Republic: The Role of Origin Effects and Government Promotion Abroad. Comparative Economic Studies. New Brunswick: Palgrave Macmillan, 2010, vol. 52, iss. 2, p. 249-272. ISSN: 0888-7233. Také dostupné komerčně z: http://proquest.umi.com

34 Tabulka 2: Přehled faktorů ovlivňujících příliv PZI

Autor studie Rok vydání

Země výzkumu

Determinanty přílivu FDI do země Pozitivní závislost Negativní závislost O´hUallancháin

a Reid

1992 USA Místní znalosti Geografická vzdálenost

Grosse a

Trevino

1996 USA Export

GDP Rizika země

Importy

Geografická vzdálenost Kulturní odlišnost Směnný kurz Brenton et. al. 1998 Centrální

Evropa

Obchod Obyvatelstvo

Geografická vzdálenost

Head et. al 1999 USA Efekt aglomerace

Kanceláře na podporu přílivu investic v zahraničí

Zhao a Zhu 2000 Čína Kulturní podobnost

Deichmann 2004 Polsko GNP

Obchod Členství v EU Migrace

Vzdálenost

Bitzenis 2004 Bulharsko Kulturní podobnost Historické vazby

Geografická vzdálenost

Zdroj: Vlastní zpracování podle DEICHMANN, J. I. Foreign Direct Investment in the Czech Republic: The Role of Origin Effects and Government Promotion Abroad. p. 255.

Srholec shrnuje obecné charakteristiky lokalizace PZI ve světě do následujících bodů:

 Hlavním zdrojem a i příjemcem PZI jsou nejvyspělejší země světa. Investice jsou horizontální, trhy či aktiva vyhledávající. Převažujícím typem jsou fúze a akvizice.

 Ostatní PZI směřují do zemí se střední technologickou vybaveností (např.

jihovýchodní Asie a tranzitivní ekonomiky). Investice jsou spíše faktory vyhledávající, vertikální a převažují na zelené louce.

 Příliv PZI do nejméně vyspělých zemí je v porovnání s předchozími dvěma skupinami zanedbatelný.