• No results found

04 47¶5«/¶

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "04 47¶5«/¶"

Copied!
90
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)

015*."-*;"$& 4536,563: " '*/"/$¶

04 47¶5«/¶

%JQMPNPWÈ QSÈDF

4UVEJKOÓ QSPHSBN / o &LPOPNJLB B NBOBHFNFOU 4UVEJKOÓ PCPS 5 o 1PEOJLPWÈ FLPOPNJLB

"VUPS QSÈDF #D 1FUSB )FSCJHPWÈ

7FEPVDÓ QSÈDF EPD *OH 7ÈDMBW 6SCÈOFL $4D

(2)

015*.*;"5*0/ 0' '6/$5*0/*/( "/%

'6/%*/( 04 47¶5«/¶

%JQMPNB UIFTJT

4UVEZ QSPHSBNNF / o &DPOPNJDT BOE .BOBHFNFOU 4UVEZ CSBODI 5 o #VTJOFTT "ENJOJTUSBUJPO

"VUIPS #D 1FUSB )FSCJHPWÈ

4VQFSWJTPS EPD *OH 7ÈDMBW 6SCÈOFL $4D

(3)
(4)
(5)

1SPIMÈÝFOÓ

#ZMB KTFN TF[OÈNFOB T UÓN äF OB NPV EJQMPNPWPV QSÈDJ TF QMOǔ W[UB

IVKF [ÈLPO Ǐ  4C P QSÈWV BVUPSTLÏN [FKNÏOB f  o ÝLPMOÓ EÓMP

#FSV OB WǔEPNÓ äF 5FDIOJDLÈ VOJWFS[JUB W -JCFSDJ 56- OF[BTBIVKF EP NâDI BVUPSTLâDI QSÈW VäJUÓN NÏ EJQMPNPWÏ QSÈDF QSP WOJUDzOÓ QPUDzFCV 56-

6äJKJMJ EJQMPNPWPV QSÈDJ OFCP QPTLZUOVMJ MJDFODJ L KFKÓNV WZVäJUÓ KTFN TJ WǔEPNB QPWJOOPTUJ JOGPSNPWBU P UÏUP TLVUFǏOPTUJ 56- W UPN

UP QDzÓQBEǔ NÈ 56- QSÈWP PEF NOF QPäBEPWBU ÞISBEV OÈLMBEǾ LUFSÏ WZOBMPäJMB OB WZUWPDzFOÓ EÓMB Bä EP KFKJDI TLVUFǏOÏ WâÝF

%JQMPNPWPV QSÈDJ KTFN WZQSBDPWBMB TBNPTUBUOǔ T QPVäJUÓN VWFEFOÏ MJUFSBUVSZ B OB [ÈLMBEǔ LPO[VMUBDÓ T WFEPVDÓN NÏ EJQMPNPWÏ QSÈDF B LPO[VMUBOUFN

4PVǏBTOǔ ǏFTUOǔ QSPIMBÝVKJ äF UJÝUǔOÈ WFS[F QSÈDF TF TIPEVKF T FMFL

USPOJDLPV WFS[Ó WMPäFOPV EP *4 45"(

%BUVN

1PEQJT

(6)

Poděkování

Touto cestou děkuji doc. Ing. Václavu Urbánkovi, CSc. za odborné vedení práce, metodickou pomoc i za rady a doporučení, jež byly nezbytnou součástí pro vytvoření práce. Také děkuji neziskové organizaci Svítání za možnost spolupráce. Dále věnuji poděkování PhDr. Heleně Kuličové za poskytnuté konzultace a informace potřebné k vytvoření práce. V neposlední řadě děkuji Ing. Evě Buškové za oponentský projev k práci a velké díky patří také celé mé rodině, za podporu nejen při zpracování závěrečné práce, ale i za podporu a pomoc v rámci celého průběhu studia.

(7)

Anotace

Diplomová práce je zaměřena na analýzu vnitřního a vnějšího prostředí OS Svítání, která poukáže na možnosti optimalizace nákladů a výdajů dané organizace. Vychází v současné době z potřeby ujasnění legislativních změn, díky kterým se v neziskovém sektoru setkáváme se spoustou složitostí a nejasností způsobené právě rekodifikací Občanského zákoníku účinného od 01.01 2014. Teoretická část práce se zabývá aktuálním vymezením neziskového sektoru, finanční a daňovou problematikou v ČR. Následuje praktická část charakterizující neziskovou organizaci Svítání. Poukazuje na možnosti zefektivnění stávajícího stavu oblasti financování a fungování. Cílem práce je vytvoření výstupu pro pracovníky Svítání, jako podpora pro realizaci změn v oblasti financování, legislativy a organizačních složek, které jsou nyní vyžadovány změnou legislativy v ČR.

Klíčová slova

Nezisková organizace, spolek, občanské sdružení, nový občanský zákoník, sponzoring, fundraising, firemní a individuální dárcovství, propagace.

(8)

Annotation

This thesis is focused on the analysis of internal and external environment OS Svitani, which points to the possibility of optimizing the costs and expenses of the organization . Currently based on the need to clarify the legislative changes to help the non-profit sector meet with a lot of complexity and confusion caused by just re-codification of the Civil Code effective from 01.01 2014. The theoretical part deals with the current definition of the non-profit sector and the financial and tax issues in the country. A practical part characterizing non-profit organization Svitani . It refers to the possibility of streamlining existing state funding and functioning . The aim is to create output for workers Svitani, as support for the implementation of funding, legislation and organizational units that are now required funding in legislation in the Czech Republic.

Key Words

Non-profit organization, association, civic association, the new Civil Code, sponsorship, fundraising, corporate and individual donations, promotion.

(9)

Obsah

Seznam zkratek ... 11

Seznam tabulek ... 12

Seznam obrázků ... 13

Úvod ... 14

1. Neziskový sektor ... 16

1.1 Neziskový veřejný sektor ... 18

1.2 Neziskový soukromý sektor ... 20

1.2.1 Spolky ... 21

1.2.2 Ústavy ... 23

1.2.3 Nadace ... 23

2. Dopady legislativních změn v ČR na neziskový sektor ... 25

3. Možnosti financování organizací v neziskovém sektoru ... 27

3.1 Financování z veřejných financí ... 28

3.2 Firemní a individuální dárcovství ... 30

3.3 Sponzoring ... 31

3.4 Nadační příspěvky ... 31

3.5 Financování z vlastní činnosti ... 31

3.6 Financování ze strany zahraničí ... 33

4. Daňová úprava neziskového sektoru v ČR ... 34

4.1 Předmět daně ... 36

4.2 Příjmy osvobozené od daně ... 36

4.3 Základ daně ... 37

5. OS Svítání ... 39

5.1 Historie Svítání ... 39

5.2 Poslání a cíle Svítání ... 40

5.3 Zhodnocení činnosti Svítání za rok 2014 ... 41

5.4 Způsoby financování Svítání ... 43

5.5 Fundrasing Svítání ... 44

(10)

6.1 Analýza vnitřního prostředí ... 47

6.2 PEST analýza Svítání ... 51

6.3 SWOT analýza Svítání ... 55

6.4 Souhrn rozboru analýz ... 57

7. Možnosti optimalizace finančních a organizačních zdrojů ... 61

7.1 Zhodnocení stávající situace ... 61

7.1.1 Nákladová stránka Svítání ... 63

7.1.2 Příjmová stránka Svítání ... 64

7.2 Návrhy na optimalizaci ... 66

Závěr ... 77

Seznam použité literatury ... 80

Bibliografie ... 84

Seznam příloh ... 85

Příloha A Styl Přílohy – Analytická předvaha Svítání 2013 ... 86

Příloha B Styl Přílohy – Analytická předvaha Svítání 2013 ... 87

Příloha C Styl Přílohy – Rozvaha Svítání za rok 2013 ... 88

Příloha D Styl Přílohy – Výsledovka Svítání za rok 2013 ... 89

Příloha E Styl Přílohy – Výpis ze spolkového rejstříku ... 90

(11)

Seznam zkratek

AVK Aktivity s využitím koní

ČHS Česká hiporehabilitační společnost

EU Evropská unie

FO Fyzická osoba

MZD Ministerstvo zdravotnictví MZE Ministerstvo zemědělství

MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MŽD Ministerstvo životního prostředí

NNO Nestátní neziskové organizace NOZ Nový občanský zákoník ORG Organizace

OS Občanské sdružení

PO Právnická osoba

RNNO Rada vlády pro nestání neziskové organizace ZDP Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb.

(12)

Seznam tabulek

Tabulka 1 - Srovnání neziskového sektoru se sektorem ziskovým ... 33 Tabulka 2 - Rozpočet jednotlivých aktivit ... 74

(13)

Seznam obrázků

Obrázek 1 – Walfare triangle (trojúhelník blahobytu) podle Pestofa ... 18

Obrázek 2 - Přístup veřejnosti k finanční podpoře neziskových organizací ... 28

Obrázek 3 - Alokace financí ze státního rozpočtu. ... 29

Obrázek 4 - Vývoj objemu dotací pro NNO z rozpočtu Libereckého kraje (v tis. Kč) ... 30

Obrázek 5 - Schéma postupu při zjištění základu daně ... 38

Obrázek 6 - Přehled příjmů Svítání za rok 2013 ... 43

Obrázek 7 - Typy strategií ze SWOT analýzy ... 56

Obrázek 8 - Současná organizační struktura Svítání ... 62

Obrázek 9 - Rozbor nákladů Svítání za rok 2013 ... 63

Obrázek 10 - Rozbor výnosů Svítání za rok 2013 ... 65

Obrázek 11 - Návrh nové organizační struktury Svítání jako spolku... 70

(14)

Úvod

Soukromý i veřejný sektor hospodářského trhu je doplňován neziskovými organizacemi, které zajišťují služby, jež ziskový sektor není ochoten či schopen zajistit. Přesto jde o služby nezbytné pro fungování lidské společnosti. Neziskový sektor má širokou oblast působnosti a díky tomu se stává podporou hlavně společenské, ekonomické i politické sféry. I přes expanzi rozvoje a změn v legislativě upravující neziskovou oblast, se nachází v neziskové sféře spousta nejasností. Základní nedostatky jsou spatřovány v nejasném vymezení neziskového sektoru a v prolínání jednotlivých typů organizací v daném sektoru.

Problematika neziskových organizací je tedy nyní velmi diskutovaným tématem současné společnosti.

Úvodní část práce se zaměřuje na vymezení neziskového sektoru, jeho charakteristické vlastnosti a v neposlední řadě se soustředí na současnou právní problematiku a finanční politiku neziskových organizací. Přestože se jedná o nevýdělečné instituce i ony potřebují pro udržení fungování a zachování existence finanční prostředky. Hlavní podpora v oblasti financí se dostává neziskovým organizacím ze strany ostatních subjektů, mezi které spadají stát, firemní a individuální subjekty soukromého sektoru i zahraniční partneři. Podpora neziskových organizací ze strany státní správy je korigována v současné době pomocí státní dotační politiky, která vznikla postupným vývojem. Transparentnost státní podpory je zajišťována pomocí Rady vlády pro nevládní neziskový sektor ČR a to prostřednictvím sběru dat a údajů následně zveřejňovaných. Nová příležitost v oblasti finanční podpory se otevřela nejen pro ziskové subjekty, ale také i pro neziskové organizace po vstupu ČR do Evropské unie a to prostřednictvím toků finančních prostředků ze strany EU. Tento krok umožnil a otevřel cestu pro realizaci dalším projektům. Na realizaci jednotlivých projektů jsou peněžní prostředky z EU omezeny jasnými pravidly a podmínkami získání.

Podpora zahrnuje velkou škálu působnosti. Pro získání těchto prostředků je důležité znát jednotlivé programy, dotační politiku i specifické podmínky dotace.

Další část diplomové práce se zaměřuje na konkrétní neziskovou organizaci, jež je OS Svítání. Organizace byla zvolena na základně osobní spolupráce, která zajišťovala, díky začlenění do chodu organizace dobrý přístup ke konkrétním údajům a znalost problematiky neziskového sektoru. V této části práce se prolínají informace z teoretické oblasti, které

(15)

byly následně aplikovány na spolek Svítání. Praktická část cílená na hospodaření a organizační strukturu vychází z dat získaných z účetních výkazů a vnitřních předpisů Svítání. Chování a fungování Svítání v roce 2014 zasáhla jako většinu institucí v neziskovém sektoru změna právních předpisů týkajících se neziskové oblasti, která byla způsobena účinností nového občanského zákoníku. Změna pramenů v legislativě ČR měla odstranit předchozí nesrovnalosti, odstranit obecné nedostatky a oblast neziskového sektoru lépe charakterizovat. Úprava zasáhla celý neziskový sektor. Určité nedostatky sice byly odstraněny, ale bohužel se na základě novelizace objevily jiné nejasnosti, které by měly být postupně odstraněny pomocí doplňujících specializovaných předpisů.

I problematika právního postavení v ČR je součástí dané práce.

Těžištěm dané práce je zhodnocení fungováním zvolené neziskové organizace Svítání, a to prostřednictvím vybraných analýz, jako je SWOT analýza, PEST analýza a analýza vnitřního prostředí, které poskytují dostatečné informace o vnějším i vnitřním prostředí Svítání, důležitých k odhalení případných slabin a nedostatků této organizace. Naopak výsledky analýz také poukážou na prostor možný ke zlepšení a zefektivnění fungování i financování Svítání. Cílem práce je nalézt vhodná doporučení a zlepšení postavených na základě jednotlivých výstupů vyplývajících z vybraných analýz aplikovaných na danou neziskovou organizaci. Návrh by měl vést ke zlepšení hospodaření Svítání, usnadnění jeho fungování a financování. V současné době je opravdu pro neziskové organizace těžké získávat potřebné finance potřebné na udržení chodu případně na další rozvoj, který je v oblasti neziskového sektoru díky tomu hodně omezen. K optimalizaci získávání využívají neziskové organizace nejlépe kombinaci možností dlouhodobého fundraisingu, což je jednou z nejdůležitějších oblastí spojovanou s neziskovou sférou.

.

(16)

1. Neziskový sektor

Neziskový sektor je součástí lidské společnosti již od jejího počátku. Zaznamenán byl v odlišných stádiích občanského života, od lidské solidarity přes dobročinné organizace až k současné podobě. Jeho rozvoj byl nejrapidnější v posledním půl století, kdy se začíná společnost po období totalitních režimů přiklánět k cestě vedoucí k občanské společnosti, jež je součástí standardní demokratické společnosti. Lidé si uvědomují potřebu zaplnění prostoru mezi trhem, státem a domácnostmi (Škarabelová, 2005).

Stejně jako v okolních zemích i v ekonomické sféře České republiky dále jen ČR se nachází sektor, jehož cílem není dosáhnout zisku ani rozšířit podíl na trhu. Díky tomu se standardně národní hospodářství člení na ziskovou a neziskovou oblast. Konkrétní definici neziskového sektoru neupravuje, ale žádný právní předpis v ČR. Přesto je známo mnoho charakteristik a podob. Základní myšlenkou a posláním neziskového sektoru je podpora a doplnění veřejných služeb, které není možno zajistit státní formou ani soukromý ziskovým sektorem. Je založen vždy na základě dosažení vytyčených užitků a cílu s jasnou vizí. Mezi cíle není zařazen zisk ve smyslu finančního uspokojení majitelů (Tošner, 1999). Neziskový sektor je založen za účelem veřejné prospěšnosti či jako podpora nebo orgán státní správy. Tím se liší od většiny obchodních společnosti nebo dalších právnických osob (PO) nebo fyzických osob podnikajících (FO). Neziskový sektor v ČR se třídí do tří skupin a to sektoru veřejného, soukromého a samostatné domácnost.

Podrobnější zastoupení neziskového sektoru je rozebráno v následcích kapitolách této práce.

Nejen v odborné literatuře, ale také mezi organizace i samotnými občany lze narazit na různou terminologii a výrazy, které mohou způsobovat určité nesrovnalosti v oblasti neziskového sektoru. Mezi nejznámější označení organizované občanské společnosti patří podle Skovajse (2010):

Třetí sektor: Oblast třetího sektoru poukazuje pouze na existenci odlišného formálního sektoru, který vyplňuje prostor, jež není uspokojen státním a tržním sektorem, jak napovídá i jeho samotný název. Z ekonomického hlediska může být řazen do terciární sféry, ale jeho obsahová stránka není nijak pozitivně ani

(17)

negativně vymezena. Díky tomu se stává pro širší veřejnost sám osobě nesrozumitelný.

Neziskový sektor: Jak je patrné z názvu, není zakládán za účelem výdělku, který by byl rozdělen mezi vlastníky či podílníky. Případný zisk z poskytování služeb nebo prodeje výrobků či jiné činnosti, je vždy použit v celé výši na udržení fungování a bezproblémového chodu neziskové společnosti. Vznik takové organizace má vždy hlubší charakter a záměrem je zajištění a splnění stanoveného cíle či poslání.

Občanský sektor: Růst občanského neziskového sektoru souvisí s potřebou sdružování za určitým společným cílem. „Občanský sektor tvoří neziskové organizace, které jsou formou dobrovolného sdružování občanů sdílejících společné hodnoty a ochotných spolupracovat na společném díle“ (Potůček, 1997, s. 52).

V současné době se můžeme setkat v literatuře s odlišnými kritérii členění podle, kterých rozdělujeme neziskovou oblast. Například podle nejznámějšího švédského ekonoma Viktora Pestoffa, který ve svém trojúhelníku blahobytu znázorněného na obrázku 1. Pestoffův trojúhelník zobrazuje národní ekonomiku jako geometrický trojúhelník, který obsahuje všechny čtyři oblasti, jež jsou dále od sebe odděleny přímkami značícího strany formálního a neformálního sektor, oblast veřejné a soukromé sféry. Střed celého zobrazení je právě neziskový soukromý sektor, kterému budeme věnovat největší pozornost v rámci práce a konkrétně aplikujeme na zvolenou organizaci Svítání. Soukromý neziskový sektor oproti ostatním sektorům, jako jediný plní všechny tři kritéria. Podle Pestoffa se dělí neziskový sektor podle následujících pravidel (Škarabelová, 2005):

 Způsob financování provozu – ziskový a neziskový,

 Způsobu držení vlastnictví – veřejné a soukromé,

 Způsobu formalizace – formální a neformální.

(18)

Obrázek 1 – Walfare triangle (trojúhelník blahobytu) podle Pestofa Zdroj: Škarabelová, 2005, s. 34

1.1 Neziskový veřejný sektor

Základní jednotkou ve veřejném neziskovém sektoru jsou veřejné subjekty (státní orgány, města a obce). Ty mají jako jediné pravomoci zakládat neziskové subjekty a to v oblasti, kde přímého užitku nejde dosáhnout pomocí ziskového odvětví. Zakladatelé těchto subjektů vkládají do samostatného neziskového subjektu příspěvky (finanční i majetkového původu) opět bez očekávání dosažení zisku, přestože sami subjekty veřejné správy se řadí do neziskových. Krom obcí se ve veřejné sféře nejčastěji setkáváme s příspěvkovými organizacemi (Boukal, 2009).

Příspěvkové organizace jsou zřizovány organizační složkou státu nebo samostatnými územními celky za účelem plnění úkolů ve veřejné správě. Příspěvkové organizace provádějí veřejné prospěšnou činnost, která díky svému významu, rozsahu a složitosti vyžaduje samostatné právní a institucionální zakotvení. V roce 2000 došlo v ČR k novelizaci právní úpravy týkajících se příspěvkových organizací. Nyní jak uvádí Merlíčková (2011) zakládání a zřizování příspěvkových organizací organizační složkou státu nebo samostatného územního celku se řídí podle zákonu č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jeho vystupování v právních vztazích. Samostatné hospodaření organizací zřízené státní subjektem, upravuje zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů. Jako třetím nejdůležitějším zdrojem, který se věnuje zakládání a hospodaření příspěvkových organizací založených územním samosprávním celkem je zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

(19)

Příspěvková org. nakládá a hospodaří s věřeným majetkem zřizovatele. Vložený majetek je však stále ve vlastnictví zřizovatele (státního subjektu), což je viditelné v rámci účetní evidence, kde se zvlášť účtuje majetek svěřený a zvlášť majetek vlastní. Vlastní majetek mohou získat příspěvkové org. vlastním hospodařením a plnění své činnost. Boukal (2009) uvádí čtyři základní specifika pro příspěvkové org. Prvním specifikem je propojenost zřizovatel a příspěvkové org. prostřednictvím rozpočtu. Hlavní prvkem a důkazem o propojenosti jsou samotné příspěvky zřizovatele na provoz příspěvkové org. Jako druhé specifikum uvádí vedení rozpočtových a ostatních účtů, na kterých se evidují dotace a příspěvky ze strany státního zřizovatele. „Třetím specifikem je hospodaření na základě fondů. Odtud pramení největší rozdíly finančních výkazů příspěvkových organizací, například od výkazů podniků, ale i dalších právní h neziskových organizací. Jedná se od zdroje krytí prostředků příspěvkové organizace, tj. fondy majetkové, finanční a peněžní fondy“ (Boukal, 2009. s. 12). Posledním specifikem je oddělení nákladů a výnosů plynoucí z hlavní činnosti a z činnosti doplňkové.

V současné době se usiluje o minimalizaci příspěvkových organizací a to pomocí přeměny na jinou platformu organizací. Ke snížení počtu těchto organizací dochází v důsledku snižování ekonomického zatížení veřejných subjektů, ale také díky snaze oddělit fungování veřejného sektoru od obecně prospěšných aktivit. Přestože dochází ke snižování počtu institucí, odkázaných na finanční podporu ze strany státu prostřednictvím příspěvků, úplná eliminace těchto subjektů není v současné době možná. Díky těmto vlivům neziskové organizace začínají poskytovat služby, které právě byly dříve v působnosti veřejných institucí. Přenos kompetencí ze strany státu na neziskové organizace či soukromé podniky se stav v podstatě celosvětovým trendem. Jelikož nezisková činnost je realizována bez finančního obohacení organizace nebo jedince, jsou neziskové instituce financovány nejen prostřednictvím darů, ale také ze strany státních organizací jako ministerstva, správy a samosprávy, státními fondy nebo fondy EU. Neziskový sektor je jednou z největších inovací dvacátého století a to za předpokladu, že je zastupitelská vláda považujeme za jednu z nejvýznamnějších sociálních invencí osmnáctého století a byrokraticky aparát za výsledek století devatenáctého. Tím pádem soukromá dobrovolnická aktivita vyúsťující v sociální (neziskovou) organizaci je nejvýznamnější sociální změnou stotřetí dvacátého.

(Bachmann, 2012).

(20)

1.2 Neziskový soukromý sektor

Přestože nestátní neziskové organizace, dále jen NNO, nejsou státem na základě zákonné povinnosti přímo financovány i přesto se zde objevuje podpora ze strany státu, obcí či krajů a to formou darů či dotačních fondů. Finanční podpora ze strany veřejné sféry však nepřesahuje ani třetinu příjmů NNO. Hlavní část příjmů pokrývajících většinu nákladů na udržení fungování organizace je získaná z příspěvků nebo darů od individuálních i firemních subjektů. Zbylé náklady NNO mohou být pokryty samofinancování nebo ostatními způsoby financování NNO. Většina NNO je nucena využívat více způsoby financování, aby zajistila svou existenci a chod organizace.

Přestože se jedná o NNO není zde vyloučena možnost dosahování zisku dosaženého provozováním dané činnosti. Zisk není jako u standardních podnikatelských subjektů, jak je výše uvedeno, rozdělován mezi zakladatele či majitele, ale v případě jeho dosažení se používá na pokrytí nákladů vzniklých provozem organizace nebo na další rozvoj nutný k zachování fungování NNO a tím udržení jeho primárního cíle a poslání, za nímž byl daný subjekt neziskového typy vytvořen, jak je zakotveno v zákoně č. 231/2010 Sb. Tento zákon nově nahradil předchozí pramen a to zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Již existující veřejně prospěšné org. mají nyní výběr, zda se budou fungovat podle předchozího právního pramene nebo zda přejdou na výše zmíněný zákon č 231/2010 Sb.

Nejen neziskovost patří mezi charakteristický rys NNO, jak uvádí Salamon a Anheiera (1997) ve své publikaci, kde definují pět základních vlastností typických pro nestátní NNO:

 Institucionalizace: NNO mají stanovenou institucionální strukturu, čímž je zajištěna skutečnost, zda jsou formálně nebo právně registrovány.

Soukromá forma: NNO nejsou řízeny státní správou, ale mohou získat významnou státní podporu. Ve většině případů je doplněna podpora ze strany státních subjektů dalšími příjmy převážně ze soukromého sektoru nebo vlastní činnosti.

(21)

 Neziskovost: Zisk vzniklý na základě vlastní činnosti org. je dále použit na splnění a zachování stanovených cílů určené poslání org., nikoliv však rozdělen mezi vlastníky.

 Samostatnost a nezávislost: To znamená, že nejsou ovládány ani řízeny vnějšími subjekty, ale chod a fungování si řídi samy, stejně tak provádí i kontrolu vlastních činností.

 Dobrovolnost: Pro zajištění fungování nebo i udržení provozu NNO využívá dobrovolné spolupráce s jinými subjekty, která je charakterizována jako neplacená práce individuální FO.

1.2.1 Spolky

Spolky nahrazují nejrozšířenější neziskovou formu, kterou byla do roku 2014 občanská sdružení dále jen OS. Existující OS se musela transformovat na jinou právní formu a to na spolek, ústav nebo jiný právní subjekt. V současné době je transformace z OS na spolek prováděna po formální stránce automaticky. Je to z důvodu, že nechtějí v současné době zatěžovat OS a dávají jim prostor na rozhodnutí a přeměnu úplnou. První řadě všechna bývala OS byla zapsána do spolkového rejstříku. Zápis vzniklých spolků vzniklých transformací z OS, byl proveden ke dni 1. 1. 2014 a to bez zásahu stávajících OS a nyní poskytuje OS prostor po dobu tří let pro aktualizaci stanov a začlenění nové legislativy do svých vnitřních předpisů. Do roku 2017 se musí bývalá OS rozhodou jakou právní formu zvolí.

Spolek je členskou korporací a ve svém názvu musí mít uvedeno, že se jedná o zapsaný spolek či zkratku z.s. Podle NOZ jde o korporaci, která byla založena minimálně třemi členy na základě spolčený cílů a zájmů. Dále splňuje základní znaky, jimiž jsou např.

samospráva, dobrovolnost zúčastěných členů, oddělení majetkových částí spolků a jeho členů. Činnost spolku může být tvořena z hlavní činnosti a z činnosti vedlejší, která však musí být pouze jako podpora hlavní činnosti. Hlavní činnost spolku muže být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž napěňování je spolek založen. Podnikání

(22)

nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku být nemůže. Vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnosti spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku.“ (Stuchlíková a Komrsková, 2013, s. 13) Činnosti musí být v souladu se subjektivními zájmy členů organizace, z toho vyplývá, že ne vždy musí nezisková organizace být založena na základě prosazování objektivního účelu neboli obecné či veřejné prospěšnosti. V tomto případě záleží, zda činnost poskytována spolkem přispívá k věřenému blahu, jak uvádí NOZ. Vymezení zda je činnost organizace přínosem nebo podporou obecného blaha obyvatelstva není podle NOZ úplně jednoznačná.

Zde narážíme na první překážku, jelikož v nové legislativě chybí přesná definice a vymezení činností spadající do oblasti veřejné prospěšnosti. NOZ věnuje sice veřejné prospěšnosti konkrétní část, v níž jsou informace pouze obecného charakteru viz § 146 Zákona č. 89/2012 Sb, který říká, že veřejné prospěšnou organizace jsou ty, jejíž činnost vede k dosahování obecného blaha a jsou v souladu se zakladatelskými zájmy organizace.

Zbylá část NOZ věnovaná veřejné prospěšnosti se zaměřuje na právo získání statusu veřejné prospěšnosti. Pokud společnost splní podmínky stanovené zákonem, má právo využívat statusu ve svém názvu. Status veřejně prospěšné společnosti je zapsán do věřeného rejstříku. Status je udělován soudem, který také jako jediný má pravomoci status veřejné prospěšnosti odebrat. Doposavad jsme mohli najít podporu v zákoně č.248/1995 Sb. o obecně prospěných společnostech, ten byl však novelizací zákona zrušen. Výhodou statusu veřejné prospěšnosti je hlavně to, že se na základě něj mohou společnosti s tímto statusem ucházet o podporu z veřejných zdrojů a využívat dalších výhod např. daňových finančních.

Další otevřenou otázkou je nízká obligatorní transparentnost spolků, která by mohla být zneužívána v oblasti daňové a finanční problematiky. Spolky na rozdíl od OS nemají povinnost vydávat výroční zprávu. Záleží pouze na členech spolku. Přestože jsou nově všechny spolky evidovány ve spolkovém rejstříku ČR. Podle nové legislativy však nejsou jména statutárních zástupců jednotlivých spolků v žádném veřejném přístupném rejstříků dohádatelná. Po odstranění těchto nedostatků, které se plánují do budoucna doladit pomocí navazujících předpisů, již nyní došlo k získání větší důvěryhodnosti a posílení neziskového sektoru. (Asociace veřejných prospěšných organizaci, 2015)

(23)

1.2.2 Ústavy

NOZ charakterizuje ústav v § 402 jako právnický osobu, která poskytuje své služby za předem stanovených podmínek s tím, že jeho výsledky jsou dostupné rovnocenně všem subjektům. Ústav je zakládán za účelem užitku, společenského nebo hospodářského s využitím své osobní či majetkové složky. Zákon ústavu oproti spolkům stanovuje také povinnost vytvářet výroční zprávu (Nový občanský zákoník 2014). „Na rozdíl od spolku, který si může zvolit monokratický či kolegiální statutární orgán, v případě ústavu je (zřejmě) kogentně stanoveno, že statutárním orgán je monokratický, je jím ředitel. Dalším povinným orgánem je pak již zmíněná správní rada, která volí a dovolává ředitele, dohlíží na výkon jeho působnosti a jedná za ústav vůči řediteli. Ústav nemá členy a tak také nemá možnost stanovit členské příspěvky. Povinnou náležitostí je v případě ústavu údaj o výši vkladu (popř. o jeho nepeněžitém předmětu), který se zapisuje do rejstříku ústavů“

(Zahumenský, 2014). Spolek nebo ústav aneb jak si zvolit vhodnou právní formu pro svou neziskovou organizaci)

Podobně jako je tomu u spolků i ústav musí mít uvedeno ve svém názvu zapsaný ústav nebo minimálně zkratku z. ú. Dalším rozdílem ústavu od spolku je ověřování účetní uzávěrky auditorem a to pokud mu tuto povinnost ukládá zakladatelské jednání či statut nebo pokud výše čistého obratu překročí částku 10 000 000 Kč. Dále ústav musí účtovat odděleně náklady a výnosy vyplývající z hlavní a vedlejší činnosti. Jako poslední odlišnosti lze uvést odměny členům orgánu daného ústavu. (Stuchlíková a Komrsková, 2013).

1.2.3 Nadace

V původní právní úpravě zákon č. 227/1997 Sb. byla nadace ve svém základním ustanovení § 1 specifikován jako účelová sdružení majetku, zřízena pro dosahování obecně stanovených prospěšných cílů. Obecně prospěšným cílem se podle tohoto zákona považuje např. rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek. NOZ pozměnil náhled na účel nadace.

V NOZ je nadaci a nadačním fondům věnována celá konkrétní část od § 306 - § 401,

(24)

kde poukazuje, že účel nadace spočívá nyní v podpoře obecného blaha, jež je rozšířena o dobročinný účel spočívající v podpoře určitého okruhu lidí. V NOZ zůstává podmínka stanovující, že v názvu musí být uvedeno, že se jedná o nadaci a dále z něho musí být patrný účel.

Nově však NOZ zavádí změnu v názvu listiny, na základě, které je nadace založena. Nově se nadace zakládaná na základě zakladatelské listiny oproti předchozí zakladatelské listině.

(Mišutková, Valach, 2013) Nadace může být založena jednou či více osobami. V případě založení více než jednou osobou musí jednat jednomyslně. I nadále nová právní úprava zakazuje podle NOZ § 306 ods. 2 založit nadaci za účelem podpory politických stran a hnutí nebo jiné účasti na jejich činnosti. Zakazuje se založit nadaci sloužící výlučně výdělečným cílům. Plní-li nadace zakázaný účel, soud ji i bez návrhu zruší a nařídí její likvidaci (Nový občanský zákoník 2014). S doplněním § 307 NOZ, který říká, že nadací může podnikat, jen v případě pokud je podnikání vedeno jako vedlejší činnost nadace a veškeré výtěžky jsou použity zpět pro podporu jejího hlavního účelu a to jen za předpokladu, že tato možnost není přímo v nadační listině zakázaná. Zároveň se nesmí nadace stát neomezeně ručícím společníkem obchodní společnost (Nový občanský zákoník ČR, 2014).

(25)

2. Dopady legislativních změn v ČR na neziskový sektor

Od 1. 1. 2014 došlo v oblasti nevládních neziskových organizací k významným změnám.

Změny mají přispět k celkovému projasnění neziskového sektoru a hlavně zvýšit právní jistoty třetím osobám. Na základě zjednodušení NOZ uvádí tři základní subtypy právnických osob v oblasti neziskového sektoru, kterými jsou podle Stuchlíková a Komrskové (2013):

 Korporace – stojí na osobním prvku neboli členech tvořící spolek nebo pobočný spolek. Jsou zakládány společenstvím osob či jednou osobou, pokud to dovoluje zákon. V případě založení korporace pouze jednotlivcem, může jednotlivec ukončit členství z vlastní vůle jen v případě, že bude nahrazen členem novým.

 Fundace – obsahují tedy věcný prvek. Na rozdíl od korporací jsou fundace založeny na základě majetku sloužícího k určitému účelu. Patří sem nadace a nadační fondy. Cílem fundací je přidělení majetku jiným osobám v rámci zákonného vymezení a za zákonem stanovených podmínek.

Ústavy – jedná se o kombinaci dvou předchozích skupin. Sjednocuje jak osobní tak věcný prvek. Přestože se zakládá za účelem společenského a hospodářského užitku, nemá žádné členy, jako korporace, ale pouze zaměstnance. Svého stanoveného účelu dosahuje za pomoci využití své osobní i majetkové složky.

Jednou z důležitých změn je zrušení zákona 83/1990 Sb. o sdružování občanů, podle kterého doposavad fungovala nejrozšířenější forma neziskových organizací nebo-li občanská sdružení. Tudíž samostatná občanská sdružení od účinnosti NOZ neexistují.

Bývalá občanská sdružení mají podle NOZ nyní možnost transformace na jinou právní formou. V současné době byla všechna občanská sdružení převedena na spolek a zavedena do spolkového rejstříku. OS mají nyní do roku 2017 čas pro zavedení nového způsobu fungování a základních dokumentů vyplývající z volby své nové právní formy, tak aby byly v souladu s novou právní úpravou. Zákon nabízí OS možnost přechodu na spolek, ústav nebo sociální družstvo. (NEZISKOVKY.CZ).

(26)

NOZ také zrušil zákon 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech. V tomto případě však zákon ponechává obecně prospěšným společnostem prostor nejen pro transformaci, ale i možnost ponechání současné právní formy a i na dále možnost řídit se podle výše zrušeného zákona o obecně prospěšných společnostech. Tuto výjimku ponechává zákon pouze OPS založeným do 31. 12. 2013. Fungovat na základě předchozí právní subjektivity mohou vybrané OPS až do svého zániku. OPS založená po 1. 1. 2014 mohou svou činnost provozovat nadále jako ústavy. (VLÁDA.CZ)

Jak již bylo výše řečeno, jedním z hlavních důvodů změny právní legislativy bylo krom zjednodušení, lepší přehlednosti a jasnější právní formy, také zajistit ochranu třetím osobám, které mají spojitost např. s bývalými občanskými sdruženími neboli podle nové právní legislativy se spolky. Tohoto cíle dosáhli zákonodárci několika způsoby. Jedním z nich je, zavedení rejstříku spolků, v kterých musí být každý spolek povinně evidován.

Jak uvádí Škarabelová (2002), díky rejstříkům by se odbourala pouze oznamovací povinnost OS nově spolků, vůči ministerstvu vnitra, která velkou většinou nebyla organizacemi dodržována a tím pádem byla nejen pro orgány státní správy, ale také pro osoby třetí velmi nepřehledná a nedůvěryhodná. Jako další krok k posílení třetích osob, navazující s neziskovou organizací smluvní vztah, dochází pomocí zpřísnění požadavků na obsah stanov. V neposlední řadě každý spolek musí mít v názvu zkratku či přímo označení, že se jedná o registrovaný spolek.

(27)

3. Možnosti financování organizací v neziskovém sektoru

V oblasti neziskového sektoru se setkáváme s několika základními formami financování.

Záleží pouze na organizaci, jaké kombinace získávání finančních prostředků zvolí.

Vybraná metoda musí odpovídat charakteru společnosti, měla by být v souladu s posláním organizace. V případě ČR můžeme rozdělit financování na dva základní typy a to s veřejným a neveřejným financování neziskových organizací. U velké většin neziskových org. se setkávám s kombinací jak financování ze strany veřejné sféry tak ze strany soukromých subjektů a jiných zdrojů. Sféra získávání finančních prostředků pro neziskové instituce se nazývá fundrasing. Jde o formu hledání a získávání peněžních prostředků, seskupuje všechny možné postupy a metody získávání peněžní podpory. Obce na fundraising také nahlížet jako na metodu přesvědčit veřejnou k podpoře dané instituce a jeho zájmů. Ostatní to mohou brát jako vhodnou investici pro veřejnou prospěšnost či jedinců se stejným zájmem. (Boukal, 2009)

Ideálně každá nezisková organizace, která chce být úspěšná, by měla mít svého fundraisera. „Nemusí mí pro to přímo vytvořenou pozici v organizační struktuře, ale rozhodně musí být fundrasing zařazen do náplně práce. Někdo v organizaci fundrasing řídí a koordinuje, někdo jej přímo vykonává. Kdo tedy vlastně fundrasing dělá?“(Šedivý, Medíková, 2011, s. 71) Podle Šedivého (2011) je více možnosti, kdo a jak funkci fundraisera může vykonávat např.:

 specialista na plný či částečný úvazek,

 ředitel,

 členové statutárního orgánu,

 dobrovolní,

 externě najatý specialista,

 všichni v organizaci,

 najatá agentura.

Důležitým prvkem ovlivňujícím volbu financování spadá také přístup veřejnosti. Centrum pro výzkum neziskového sektoru provedlo výzkum v rámci přístupu veřejnosti ohledně

(28)

finanční podpory neziskových organizací. Celkově oslovili 35 respondentů z čehož 88,6%

spíše souhlasí s finanční podporou neziskových organizací bližší rozbor je vidět na obrázku č. 2. (Dárcovství v očích veřejnosti, CVNS)

Obrázek 2 - Přístup veřejnosti k finanční podpoře neziskových organizací Zdroj: Dárcovství v očích veřejnosti - CVNS

3.1 Financování z veřejných financí

Financování z veřejných zdrojů se převážně setkáme u státních neziskových organizací.

DO skupiny státních neziskových org. spadá hlavně výše zmíněné příspěvková organizace.

Poměrně menší část finančních prostředků poskytují veřejné finance na podporu NNO.

Finance jsou získávány z veřejných rozpočtů státní správy i samosprávy. Příkladem finanční podpory, jak uvádí Vláda ČR ve svém návrh usnesení zveřejněném na svých stránkách (VLÁDA.CZ, 2014), jsou v největším zastoupení dotace pro NNO. V menším obsazení zastupují veřejné zakázky, smlouvy o poskytování služeb, nadační investiční fondy a ostatní. Na konkrétní alokaci finančních prostředků ze státního rozpočtu ČR za rok 2013 poukazuje obrázek 3.

(29)

Obrázek 3 - Alokace financí ze státního rozpočtu.

Zdroj: Prouzová – CVNS, 2014.

Jak vidět na obrázku 3 nejdůležitější částí pro NNO je dotační sféra, která tvoří 91%

finanční podpory NNO. Poskytování dotací ze státního rozpočtu musí být v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech a zásadami pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR. Dotace ze státního rozpočtu jsou poskytovány na základně smluvního vztahu a to prostřednictvím rozpočtů příslušných ústředních státních orgánů. Ústřední orgány na základě své působnosti vyhlašuji dotační programy, do kterých se mohou zapojit jednotlivé NNO se svými projekty, jež splňují podmínky zvoleného programu.

V posledním kroku probíhá výběrové řízení z přihlášených projektů, které je v plné kompetenci příslušného orgánu. (Tošner, 1999)

Rada vlády pro nestátní neziskové organizace (RNNO) připravuje každý rok přehled financování NNO z vybraných veřejných rozpočtů, tudíž ze státního rozpočtu a z rozpočtů krajů. (VLÁDA.CZ) Pro konkrétnější představu obrázek 3 ukazuje výše finanční podpory pro NNO z rozpočtu Libereckého kraje v průběhu let 2007 až 2014. Uvedené způsoby jsou přímou finanční podporou pro neziskové organizace. Setkáváme se i s nepřímou finanční podporou činnost NNO a to ze strany státu v podobě daňového zvýhodnění vycházející z příslušných ustanovení zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Přestože jde o nepřímou podporu, stát ji zohledňuje a započítává mezi finanční pomoc. V jaké výši je započtena do celkové alokace je vidět na obrázku č. 3. V přepočtu na procenta to vychází z celkového množství na 0,6%. Oblast daňové problematiky je podrobněji rozebrána v kapitole 4 dané práce.

(30)

Obrázek 4 - Vývoj objemu dotací pro NNO z rozpočtu Libereckého kraje (v tis. Kč) Zdroj: Návrh usnesení vlády ČR (VLÁDA.CZ)

3.2 Firemní a individuální dárcovství

Dary může rozčlenit na začátek podle časového hlediska na krátkodobé (častějším) nebo dlouhodobé dárcovství. Doba trvání často záleží na efektivitě komunikace mezi subjekty a postavení dárce. V rámci firemní komunikace se pohybujeme od standardního dárcovství, díky kterému podniky získají daňovou úlevu v podobě snížení daňového základu, pokud splní zákonem stanovené podmínky, jak uvádí zákon o daních z příjmů FO a PO. Podobnost nalezneme i ve způsobu oslovení dárců individuálních i firemních. Vztah je založen na citech, a tedy záleží na tom, kdo podporu žádá i kdo o podpoře v rámci firem právě rozhoduje. „Na logické argumenty spoléhejte při získávání peněz od veřejný zdrojů a firem. U jednotlivců musíte nejprve otřást jejich city, až pak jim dát logické důvody.

Nadace jsem někde uprostřed. Ctí pravidla, ale vždy preferují lidskou stránku.“ (Šedivý, 2011, s 42) Závěrem podpora ze strany firmy i jedince vychází z postoje daného subjektu, jeho náhledu či kultury, kterou preferuje. Jak lidé z firem i individuální dárci přihlížení na poslání a cíle společnosti popřípadě do jaké sféry spadají svou činností. Na základě osobní zkušenosti lze podotknout značný úpadek zájmů ze strany PO a jiných firem v oblasti dárcovství. Možnost daňových úlev přestává být pro firmy finančně zajímavá.

Druhou stránkou, která firmy motivuje, je její společenská odpovědnost. Společenská odpovědnost se podle Skovajse skládá ze čtyř základních typů a to z ekonomické, právní, etické a filantropické odpovědnosti, která právě začleňuje široké spektrum činností jako dárcovství, péči o zaměstnance či komunitní rozvoj. Přesvědčení o finanční podpoře konkrétní organizace začíná být čím dál těžší, proto se většina NNO snaží najít další možnosti financování a podpořit tak vícezdrojové financování (2010).

(31)

3.3 Sponzoring

Se sponzoringem se setkáme převážně ze strany podnikatelským subjektů. V případě sponzoringu však podnikatelský subjekt očekává určitou protihodnotu až svou finanční jinou podporu. Sponzorský vztah je založen na sponzorské smlouvě. Sponzoring využívají podnikatelské společnosti především k zviditelnění případně doplnění své společenské odpovědnosti. Hodnotou pro sponzora může být oslovení a získání nových zákazníků a to pomocí zveřejní firemní loga na stránkách, v provozovně nebo případných akcích dané organizace. (Boukal, 2009). Sponzoring není formou pouze finanční podpory, ale může být i podporou materiální jako např. darování svých vlastních produktů nebo poskytnutí prostor pro fungování.

3.4 Nadační příspěvky

Podpora ze strany nadací a nadačních fondů musí být vždy v peněžní podobě. Nadační fondy i nadace si často stanovují dopředu pravidla a priority, na základě kterých pak vybírají a volí neziskové organizace, které finančně podpoří. Organizace musí odpovídat nebo se přizpůsobit stanoveným pravidlům určeným ze strany fondů a nadací. Většinou za svou podporu, která může být jednorázová, střednědobá či dlouhodobá, nepožadují žádnou protislužbu. Cílem nadací je vidět, že jejich peníze pomáhají řešit problémy nebo jsou podporou pro veřejnou společnost (Šedivý, 2011).

3.5 Financování z vlastní činnosti

Dalším možným způsobem získání peněžních prostředků na chodu může být pro NNO samofinancování. Tento způsob obstarávání finančních prostředků nemůže však úplně každá nezisková instituce. Boukal (2009) uvádí několik principů, které musí nezisková organizace splňovat dříve, než se pro samofinancování rozhodne, patří mezi ně např.:

 jasné poslání akceptované všemi členy NNO i jejich dobrovolníky;

 má dostatek dalších finančních zdrojů (samofinancování by nemělo být jediným zdrojem financování, je spíše jen doplňkovou formou);

(32)

 má transparentní a poctivé účetnictví a jeho výsledky jeho činnosti jsou měřitelné;

 dostatek členů s odpovídající kvalifikací a s dostatkem zkušeností;

 je schopná přizpůsobovat se pružně měnícím podmínkám okolí i politickému a právnickému prostředí, které ji obklopuje;

 v rámci podnikání má realistický strategický plán a funkční management.

Jedním ze způsobů je možnost zavedení členských příspěvků svých členů, kterým na oplátku NNO poskytne protislužbu ve formě slevy na vzdělávacích kurzech, předplatném na odborném časopise NNO a dalších. Další formou může být zavedení plateb za poskytování dané služby či prodej služeb. Měně využívanou formou je pronájem movitého či nemovitého majetku NNO v případě, že ho nepotřebuje k plnění svého cíle a poslání. (Boukal, 2009) Žádný z výše uvedených způsobu samofinancování nesmí být v rozporu ze stanovených poslání neziskových organizací. Proto každá nezisková instituce se před aplikací některého ze způsobu musí zamyslet nad dopady zvoleného samofinancování. Rozdíl oproti samofinancováním podnikatelského subjektů a neziskové instituce znázorňuje tabulka č. 1. Ziskové sféře je samofinancování prioritou udržení podniku a dosažení zisku pro majitele či akcionáře.

(33)

Tabulka 1 - Srovnání neziskového sektoru se sektorem ziskovým

Zdroj: Vlastní zpracování z (Boukal - Nestátní neziskové organizace, 2009)

3.6 Financování ze strany zahraničí

Získávání peněžních prostředků ze zahraničních zdrojů je velmi podobné ve způsobu získání financí z veřejných zdrojů. Financování ze strany zahraničí je často využíváno pro speciální projekty, kdy příliv financí ze zahraničí je po dobu jednoho výjimečně dvou až tří let, přičemž financování se dostane na projekt většinou až zpětně po realizaci projektů nebo jen částečně v průběhu. Tím pádem neziskový institut musí najít další způsob podpory z jiných zdrojů, aby na začátku měli svou část finančních prostředků pro zahájení projektů. Zahraniční zdroje poskytují širokou škálu prostředků. Nevýhodu mohou organizace spatřovat v složitosti vypracování žádosti a splnění striktních pravidel (Šedivý, 2011).Financování ze zahraničí lze individuálním zahraničních dárců, častěji však pomocí strukturálních fondů EU. Tyto fondy se liší od dosavadních programů EU Phare, které byly velkou částí zaměřené na rozvoj neziskového sektoru. Program EU Phare byl ukončen v roce 2006. Končící program měl tři základní specifika. Předchozí zahraniční zdroje dávaly subjektům realizující daný projekt relativně velkou volnost při dosahování deklarovaných cílů. Tyto pravidla se v současnosti již upravily. Finančních prostředky byly hlavně směřovány a poskytovány do sféry demokracie, obhajoby veřejných zájmů, lidských práv a podobně. Zahraniční dárci na rozdíl od fondů poskytují peněžní prostředky na základě rychlých a jednoduchých procedur (Boukal, 2011).

(34)

4. Daňová úprava neziskového sektoru v ČR

Přestože v oblasti zdanění došlo k modifikaci vycházející z novelizace a účinnosti NOZ většině neziskovým subjektů subjektům byla podpora v podobě daňového zvýhodnění ponechána. Aby mohly zákonem stanovené NNO uplatňovat daňová zvýhodnění musí splňovat legislativní podmínky. Hlavní zdrojem, který upravuje daňová zvýhodní NNO, je podle ministerstva finanční ČR Zákon č. zákona č. 586/1992 Sb. , o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, který je rozebrán níže. Jako další zdroje upravující daňová zvýhodněn jsou zákon č. 357/1992 Sb. , o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 565/1990 Sb. , o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb. , o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Poskytováním určitých daňových zvýhodněním NNO dává stát na vědomí, že respektuje specifické postavení a význam v oblasti plnění veřejně prospěšné činnosti či služeb daňového zvýhodnění (Ministerstvo financí, 2012).

Prvotní odlišností od roku 2013 je změna pojmu, jež charakterizoval subjekt NNO uplatňující výhody. Doposavad se subjekty NNO využívající zvýhodnění nacházel v legislativě pod pojem poplatník, který nebyl založen nebo zřízen za účelem podnikání.

Změna je důsledkem novelizace NOZ a vychází z nově charakterizovaného významu NNO a to statusem veřejné prospěšnosti. NOZ podle které je veřejně prospěšnost charakterizována říká, že posláním daného subjektů se statusem veřejné prospěšnosti je vykonávání vlastní činnosti k dosahování obecného blaha, v případě že za organizaci rozhodují bezúhonné osoby a svůj majetek nabyla z poctivých zdrojů a jmění tak získané využívá k veřejně prospěšnému účelu (Truhlářová, 2014).

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů dále jen ZDP (BUSINESSCENTER.CZ, 2012) uvádí podle § 17a, že veřejně prospěšným poplatníkem poplatník je poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním. Nyní tedy pro účely posouzení, zda se jedná o veřejně prospěšného poplatníka, bude záležet na formulaci hlavní činnosti v tomto zakladatelském právním

(35)

jednání, statutu, stanovách atd. I když tedy bude u takovéhoto poplatníka převažovat činnost podnikatelská, mělo by se na něj hledět pro účely daně z příjmů jako na veřejně prospěšného poplatníka podle definice hlavní činnosti v jeho zakladatelském dokumentu (Truhlářová, 2014).

Vyloučeny byly z daňového zvýhodnění nově nadace a společenství vlastníků jednotek.

ZDP taxativně uvádí, kdo veřejně prospěšným poplatníkem není. Do výluk spadají samozřejmé obchodní korporace, Česká televize a rozhlas, profesní komora či poplatník založený za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů všech svých členů, u nichž nejsou členské příspěvky osvobozeny od daně, s výjimkou organizace zaměstnavatelů, zdravotní pojišťovna, společenství vlastníků jednotek a nadace za předpokladu, že dle svého zakladatelského jednání slouží k podpoře osob blízkých zakladateli nebo jejíž činnost je směřována k podpoře blízkých osob některého ze zakladatelů.

(BUSINESSCENTER.CZ, 2012).

V ČR se setkáváme s dvojí nepřímou daňovou podporou. První formou nepřímé daňové podpory spočívá v možnosti uplatnit snížení základu daně o limitovanou částku ve výši 30% minimálně o 300 000 Kč a maximální hranicí 1 000 000 Kč. S tím, že na tuto podporu poskytuje stát k zajištění a zachování zdrojů na financování neziskových aktivit popřípadě na doplňkové financování ztrátových neziskových organizací. (Ministerstvo financí ČR, 2012). Druhým pohledem v podpoře NNO může být brána výhoda pro poskytovatele daru, který si chce optimalizovat svůj základ daně z příjmů. Toto řešení má vést k podpoře poskytování darů např. neziskovým organizace.“ ZDP (pro zdanění fyzických osob v ustanovení § 15, pro právnické osoby v § 20) umožňuje odpočitatelnou položku od základu daně dárcům, pokud dary poskytnou obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území ČR, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ostatní. „ (Stuchlíková a Komrsková, s. 57-58, 2013) Zvýhodnění odpočtu daru od základu daně nemohou však uplatňovat neziskové org. pokud je NNO na straně dárce. Vůbec se v tomto případě nepohlíží na to, zda NNO má v kompetenci dar učinit.

(36)

4.1 Předmět daně

Předmětem daně jsou všechny příjmy dosažené na základě provozováním své činnost.

Zákon však taxativně vyjmenovává příjmy, které se do předmětu daně nepočítají. Jedná se o příjmy nespadající vůbec do základu daně. Stuchlíková a Komrsková (2013) uvádí za tyto příjmy obecně:

 příjmy nabyté děděním;

 příjmy z nabytí akcií;

 příjmy získané darováním.

Dále specifikuje příjmy, jež nejsou předmětem daně a to hlavně u neziskových subjektů, patří sem příjmy:

 příjmy z vlastní činnosti vyplývajících z jejich poslání;

 dotace a příspěvky na provoz a jiných podpor ze státního rozpočtu;

 zvláštní příjmy obcí a krajů;

 příjmy vzniklé z úroků na běžném účtě;

 příjmy z úplatných převodů a úplatného užívání státního majetku.

4.2 Příjmy osvobozené od daně

Spolkům oproti např. ústavům zůstává možnost příjmů získaných vybráním členských příspěvků od svých členů. Tyto příjmy jsou podle § 19 ods. 1 ZDP od daně osvobozené.

Což je výhodou pro daný spolek. Menší přínos je to však pro plátce členských příspěvků, jelikož členský příspěvek není daňově uznatelný náklad, jak říká ZDP v § 25 odst.1 (Zahumenský, 2014).

Z hlediska obecnějšího pohledu, který není cílený na spolek, se v ČR uplatňují osvobození na výnosy kostelních sbírek, příjmy z církevním úkonů i příspěvky registrovaných církví.

Samozřejmě jsou osvobozeny od daně příjmy získané ze státního rozpočtu. V nedávné době byly také osvobozeny regionální rady regionu soudržnosti, do níž např. spadají dotace ze státního či krajského rozpočtu na financování programů spolufinancované také

(37)

z rozpočtů EU (Stuchlíková a Komrsková, 2013). Z hlediska daňového bude důležité brát v potaz skutečnost, že spolky podle ZDP jsou veřejně prospěšným poplatníkem, ale s úzkým základem daně. To je důvod, že se každý příjem posuzuje zvlášť podle činnosti, ze které vyplývá a to v případě, že jsou příjmy z jednotlivých činností vyšší než výdaje vynaložené k realizaci dané činnosti. (Zahumenský, 2014).

4.3 Základ daně

Zákon o daních z příjmů definuje základ daně jako částku, která přesahuje vynaložené výdaje na provoz ve zdaňovacím období. Základ daně lze zjistit z hospodářského výsledku firmy (zisk nebo ztráta) anebo z rozdílu příjmů a výdajů dané společnosti. Následně se k zjištěné hodnotě přidají položky zvyšující základ daně např. částky pojistného na sociálním zabezpečení, úroky z prodlení a další a následně se odečtou položky základ daně snižující. Po realizaci těchto kroků má společnost k dispozici základ daně před odpočty. (Stuchlíková a Komrsková, 2013) Postup jak dojít k základu daně po odpočtech je blíže znázorněn na obrázku č. 5.

(38)

.

Obrázek 5 - Schéma postupu při zjištění základu daně

Zdroj:Vlastní zpracování (Stuchlíková a Komrsková, Zdaňování neziskových organizací, 2013)

(39)

5. OS Svítání

Jak je již z názvu viditelné jedná se o občanské sdružení, jež doposavad bylo jednou z forem nevládního neziskového sektoru. Nový občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 tuto právní formu nezahrnuje a proto od tohoto data, došlo k transformaci nejen OS Svítání prozatím automaticky na spolek. OS Svítání je nyní uvedeno v evidenci nestátních neziskových organizací, tak nově ve spolkovém rejstříku vedeného v ČR, který je doložen výpisem ze spolkového rejstříku jako příloha č. 1 této práce. Jak je výše psáno OS Svítání má nyní do roku 2017 čas se rozhodnout v jaké právní formě bude svou činnost provozovat a podle toho učinit nutné kroky např. změna názvu či změna organizačních jednotek, pro realizaci daného rozhodnutí.

5.1 Historie Svítání

Svítání bylo založeno v roce 1998, od začátku bylo jeho hlavní činností provoz hiporehabilitace pro děti. V průběhu let docházelo k postupnému rozšiřování činnosti.

Samozřejmě některé programy byly ukončené a nahrazené jinou aktivitou, vybrané zůstali běžet do posavad. Hlavním faktory rozhodování zda danou činnosti ponechat a rozvíjet dál nebo ukončit bylo počet zájemců o danou aktivitu, finanční situace a personálního obsazení sdružení. Podle stránek České hiporehabilitační společnosti (hiporehabilitace- cr.com) je Svítání jediné oficiální středisko v Libereckém kraji, které se věnuje hlavní činností hiporehabilitaci. Jako vedlejší činnost provozuje Svítání aktivity pro děti s využitím koní a vzdělávání zájemců v oblasti hipoterapie a výcviku koní pro hiporehabilitaci.

V poslední době došlo v rámci Svítání k mnoha zásadním rozhodnutím a změnám. Svítání se stalo členem České hiporehabilitační společnosti, jež vznikla za účelem sjednocení středisek zabývající se hiporehabilitací. Jak můžeme nalézt na jejich stránkách (hiporehabilitace-cr.com), cílem a posláním je zvyšování odborného provádění aplikovaných metod, vzdělávání pracovníků, vydáváním odborné literatury a v neposlední řadě slouží jako informační databáze. Střediska využívají spojenectví v rámci ČHS k předávání zkušeností. Slouží jako podpora již fungujících středisek, ale také pomáhá

(40)

nově vznikajícím hiporehabilitačním střediskům se založením. Pro dosažení udržení poskytování kvalitních služeb zavedla ČSH např. etický kodex a standardy pro střediska hiporehabilitace a AVK. Dalším velkým krokem ke zvýšení odbornosti a kvality bylo zavedení od roku 2011 speciální zkoušky pro koně. Zkouška je v současné době dobrovolná, jen pro střediska žádající o status střediska praktické výuky, jsou zkoušky povinné. Zkouška je prověření vlastností a výcviku koně. Na základě úspěšného složení zkoušek je středisku vystaven certifikát. Svítání se těchto zkoušek účastnilo jako třetí středisko v červenci 2012. Speciální zkoušku složili všechny koně začleněné do hipoterapií a AVK. Svítání se také může chlubit nově statusem Střediska praktické výuky hipoterapie v rané péči. Tímto statusem docenila Česká hiporehabilitační společnost dále jen ČHS, kvalitu poskytovaných služeb Svítání (http://www.hiporehabilitace-cr).

V posledních letech bylo nuceno Svítání několikrát změnit své působiště. Pro změnu se v době ještě sdružení rozhodlo proto, aby zajistilo stabilní a bezpečný provoz, kvalitu požadovaného prostředí pro koně, na které sdružení klade velký důraz. Uvědomuje si jejich důležitou roly v rámci své činnosti. Jedinou přijatelnou možností bylo přestěhování do Tanvaldu, kde našlo Svítání podporu, vstřícnost společně se spěním svých potřeb.

Změna provozovny z Liberce do Tanvaldu měla však krom výhod i své nevýhody, jež jsou spatřovány zejména ve snižování počtu klientů.

5.2 Poslání a cíle Svítání

V současné době klientelu tvoří miminka od 3 měsíců až děti do 15 let, které trpí centrálními koordinačními poruchami, dětskou mozkovou obrnou, opožděným psychomotorickým vývojem, zrakovým či sluchovými vadami, autismem nebo také ortopedickými problémy po úrazech, jak uvádí OS na svých stránkách. Svítání má zkušenost i s prací s dospělými, které se ještě v nedávné době věnovala. Přistoupilo k zaměření pouze na děti, v němž vidí potenciál, a smyls. Konkrétní specializací může také poskytovat kvalitní služby (Svitani.cz).

(41)

5.3 Zhodnocení činnosti Svítání za rok 2014

Ani v roce 2014 se ve Svítání neotálelo a využil se veškerý čas, chuť i dostupné finance na maximum. Za rok 2014 se podařilo provést celkem 1303 ambulantních lekcí hipoterapie, které byly průběžně roku doplněny 8 týdny intenzivní hipoterapie, z tohož 6 týdnů bylo plně obsazených. Přestože je o tento typ rehabilitace velký zájem, jeden týdenní kurz dovoluje uspokojit pouze 10 klientů. Počet je omezený z důvodů omezení počtů terapií na jednoho koně v kombinaci se současnou pracovní silou. Velká výhoda je spatřována nejen v efektivitě kurzu, ale také v možnosti uspokojení klientů ze vzdálenějších koutů ČR.

Celý rok probíhaly aktivity s využitím koní (AVK). Oproti roku 2012, kdy byly aktivity pro děti zavedeny, byl, zaznamenám zvýšený zájem o využití této služby. Celý rok mimo letních prázdnin fungovaly 2 skupiny dětí rozdělených podle věku. Na začátku roku každou skupinu tvořily 4 děti. V druhém pololetí byla odpolední skupina již 6 hlavá s tím, že v současné době přibyli další dva dětští jedinci, využívající možnosti skupinové lekce, která dětem zajistí 2 hodinové vyžití a vybití energie ve společnosti koní, doplněné spoustou her, jež dětem dává nové poznatky a jezdecké dovednosti. Služba aktivit pro děti s využitím koní se však od následujícího roku mění na zájmový kroužek a to z důvodu odchodu pedagogického specialisty, bez specialisty ztrácí Svítání možnost poskytovat oficiálně službu AVK. Díky finančnímu přínosu a zájmu ze strany klientů se Svítání o tuto službu nechce připravit.

I letos bylo cílem rozšiřovat kapacitu služeb. Na základě zájmu projeveného o službu AVK se zavedly nově „Dny mezi koňmi“. Jedná se o dny, které nabízí dětem celodenní program na jízdárně. Celkově byly nabídnuty 4 termíny, z tohož dva termíny byly výjimečné. Po realizaci prvních dvou termínů, které se setkaly s velkým nadšením a úspěchem jak ze strany dětí, rodičů tak i zaměstnanců, se realizoval experiment a to ve formě dvoudenních dnů mezi koňmi. Kdy děti zažili krom dvou strávených dnů na jízdárně, také zážitek v podobě přespání na jízdárně. Dvoudenní zážitek si užilo 8 dětí ve společnosti dvou stálých zaměstnankyň. Druhou zajímavostí bylo poskytnutí jednoho dne s koňmi sdružení Drak, které nabízí dětem i dospělým s tělesným postižením

References

Related documents

V oblasti inovačního podnikání patří Brnu a Jihomoravskému kraji v rámci České republiky přední místo, neboť disponuje podpůrnou infrastrukturou pro rozvoj vědy a

Pro to, aby galerie mohla provozovat doplňkovou činnost je nezbytné, aby tuto činnost prováděla nad rámec hlavní činnosti a za úplatu a na základě živnostenského

Problematika odměňování pracovníků je v současné době, tedy v době odeznívající ekonomické krize, velmi aktuální. V rámci firem je zavádění vhodného systému

Hodnocen´ı navrhovan´ e vedouc´ım bakal´ aˇ rsk´ e pr´ ace: výborně Hodnocen´ı navrhovan´ e oponentem bakal´ aˇ rsk´ e pr´ ace:?. Pr˚ ubˇ eh obhajoby bakal´ aˇ rsk´

Popis pracovního místa by měl obsahovat název organizace, organizační strukturu, nadřízené a podřízené útvary, úkoly a povinnosti související s výkonem

Z hlediska profesního lze vychovatele chápat jako povolání, které můžeme nalézt v katalogu profesí: „Vychovatel provádí výchovně vzdělávací činnost

K tomu napomůže podkrovní prostor, který se dynamicky mechanicky rozevírá stejně jako první květy vítající jaro.. Návštěvník sám se stane pestíkem v prostoru

Předmětem zákazu činnosti může být pouze činnost, kterou pachatel v době spáchání přestupku vykonává v pracovním poměru, nebo v jiném obdobném poměru. Zákaz