• No results found

ORGANIZOVANÁ POHYBOVÁ AKTIVITA NA VYBRANÝCH ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH V LIBERCI

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Share "ORGANIZOVANÁ POHYBOVÁ AKTIVITA NA VYBRANÝCH ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH V LIBERCI "

Copied!
69
0
0

Loading.... (view fulltext now)

Full text

(1)
(2)
(3)
(4)
(5)

Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucímu práce Mgr. Radimovi Antošovi za jeho rady, informace a ochotu jednání, které mi pomohly úspěšně dopsat bakalářskou práci.

(6)

ORGANIZOVANÁ POHYBOVÁ AKTIVITA NA VYBRANÝCH ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH V LIBERCI

ANOTACE

Cílem bakalářské práce je vypracovat návrh na zlepšení mimoškolních organizovaných pohybových aktivit na vybraných základních školách v Liberci. Práce shromaţďuje teoretické poznatky o pohybové aktivitě, o volném čase a o doporučení a intenzitě pohybu pro ţáky staršího školního věku. Dotazníkové šetření bylo provedeno v prosinci 2013 a lednu 2014 na třech základních školách v Liberci. Celkem 234 ţáků ve věku 12–15 let si vybíralo nejoblíbenější pohybové aktivity a činnosti z jednotlivých sportovních odvětví. U dívek jsou nejvíce oblíbené aktivity tanec, plavání a bruslení.

U chlapců sportovní hry – fotbal, stolní tenis, házená a florbal. Nabídka sportovních krouţků neodpovídá zájmu ţáků. Návrh na zlepšení mimoškolní aktivity obsahuje zavedení dvou krouţků tance (Street dance, Zumba) a třech krouţků sportovních her (fotbal, florbal a stolní tenis) pro ţáky na vybraných základních školách.

Klíčová slova: pohybová aktivita, intenzita a doporučení, zdravý způsob ţivota, volný čas

(7)

ORGANIZED PHYSICAL ACTIVITY AT SELECTED PRIMARY SCHOOLS AT LIBEREC

ANNOTATION

Aim of this thesis is to develop a proposal to improve extracurricular organized physical activities in selected primary schools in Liberec. The thesis collects theoretical knowledge about a physical activity, leisure time, recommendations and also the intensity of movement for pupils older school age. The questionnaire survey was conducted in three primary schools in Liberec in December 2013 and in January 2014.

In total 234 pupils aged 12–15 chose the most popular physical activities and activities of individual sports. Girls were interested in dancing, swimming and skating. Boys liked sports games as football, table tennis, handball and floorball. The offer of sports activities does not correspond to the interests of students. The improvement proposal of extracurricular activities includes the introduction of two hobby groups aimed on dancing (Street dance, Zumba) and three hobby groups of sports games (football, hockey and table tennis) for pupils in selected primary schools.

Key Words: physical activity, intensity and recommendations, healthy way of life, leisure

(8)

8

OBSAH

ÚVOD ...11

1 SYNTÉZA POZNATKŮ ...13

1.1. POHYBOVÁ AKTIVITA...13

1.2. POHYB ...15

1.2.1. INTENZITA A DOPORUČENÍ POHYBOVÝCH AKTIVIT ...15

1.2.2. ZDRAVÝ ZPŮSOB ŢIVOTA...17

1.3. MOŢNOSTI TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU MIMOŠKOLNÍ POHYBOVOU AKTIVITOU V LIBERCI .18 1.4. VĚKOVÉ OBDOBÍ ZKOUMANÝCH ŢÁKŮ ...20

2 CÍL PRÁCE ...22

3 METODIKA PRÁCE ...23

4.1. CHARAKTERISTIKA SOUBORU ...23

4.2. CHARAKTERISTIKA POUŢITÝCH METOD ...23

4.3. CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH TŘÍ ZÁKLADNÍCH ŠKOL V LIBERCI ...24

4.4. POPIS SBĚRU DAT ...26

4.5. ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ ...27

4 VÝSLEDKY ...28

4.1 ZÁKLADNÍ ŠKOLA VRCHLICKÉHO ...28

4.2 ZÁKLADNÍ ŠKOLA SOKOLOVSKÁ ...35

4.3 ZÁKLADNÍ ŠKOLA SOKOLOVSKÁ ODLOUČENÉ PRACOVIŠTĚ NÁMĚSTÍ MÍRU 212/2 ...42

4.4 POROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ VYBRANÝCH ZÁKLADNÍCH ŠKOL V LIBERCI ...48

4.5 KOMPARACE VÝSLEDKŮ POHYBOVÉ AKTIVITY SVÝZKUMEM FRÖMEL 1999 ...55

5 NÁVRH PRO STŘEDISKO SPORTU ...57

6 ZÁVĚR ...60

7 LITERATURA ...62

8 PŘÍLOHY ...64

SEZNAM PŘÍLOH: ...64

(9)

9 SEZNAM TABULEK

Tabulka 1: Mimoškolní pohybové aktivity pro ţáky druhého stupně ZŠ Vrchlického v roce

2013/2014 ...25

Tabulka 2: Mimoškolní pohybové aktivity pro ţáky druhého stupně ZŠ Sokolovská v roce 2013/2014 ...25

Tabulka 3: Mimoškolní pohybové aktivity pro ţáky druhého stupně ZŠ Sokolovská - odloučené pracoviště náměstí Míru v roce 2013/2014 ...26

Tabulka 4: Pořadí zájmu ţáků o sportovní hry na ZŠ Vrchlického ...30

Tabulka 5: Pořadí zájmu o disciplíny ve sportovní gymnastice na ZŠ Vrchlického ...30

Tabulka 6: Pořadí zájmu o disciplíny v atletice na ZŠ Vrchlického ...31

Tabulka 7: Pořadí zájmu o hlavní druhy turistiky na ZŠ Vrchlického ...31

Tabulka 8: Pořadí zájmu o rozvoj pohybových schopností na ZŠ Vrchlického ...32

Tabulka 9: Pořadí zájmu o zaměření pohybových činností na ZŠ Vrchlického ...32

Tabulka 10: Pořadí zájmu ţáků o sportovně technické aktivity na ZŠ Vrchlického ...33

Tabulka 11: Pořadí zájmu ţáků o jednotlivé plavecké způsoby na ZŠ Vrchlického ...33

Tabulka 12: Pořadí zájmu ţáků o sportovní hry na ZŠ Sokolovská ...37

Tabulka 13: Pořadí zájmu ţáků o sportovní gymnastiku na ZŠ Sokolovská ...37

Tabulka 14: Pořadí zájmu ţáků o atletické disciplíny na ZŠ Sokolovská ...38

Tabulka 15: Pořadí zájmu ţáků o vybrané druhy turistiky na ZŠ Sokolovská ...38

Tabulka 16: Pořadí zájmu ţáků o pohybové schopnosti na ZŠ Sokolovská ...39

Tabulka 17: Pořadí zájmu ţáků o pohybové činnosti na ZŠ Sokolovská ...39

Tabulka 18: Pořadí zájmu ţáků o sportovně technické aktivity na ZŠ Sokolovská...40

Tabulka 19: Pořadí zájmu ţáků o plavecké styly na ZŠ Sokolovská ...40

Tabulka 20: Pořadí zájmu ţáků o sportovní hry na ZŠ náměstí Míru ...44

Tabulka 21: Pořadí zájmu ţáků o sportovní gymnastiku na ZŠ náměstí Míru ...44

Tabulka 22: Pořadí zájmu ţáků o atletické disciplíny na ZŠ náměstí Míru ...45

Tabulka 23: Pořadí zájmu ţáků o vybrané druhy turistiky na ZŠ náměstí Míru ...45

Tabulka 24: Pořadí zájmu ţáků o pohybové schopnosti na ZŠ náměstí Míru ...46

Tabulka 25: Pořadí zájmu ţáků o pohybové činnosti na ZŠ náměstí Míru ...46

Tabulka 26: Pořadí zájmu ţáků o sportovně technické aktivity na ZŠ náměstí Míru ...47

Tabulka 27. Pořadí zájmu ţáků o plavecké způsoby na ZŠ náměstí Míru...47

Tabulka 28: Pořadí zájmu ţáků o sportovní hry ...49

Tabulka 29: Pořadí zájmu ţáků o gymnastické disciplíny ...50

Tabulka 30: Pořadí zájmu ţáků o atletické disciplíny ...50

Tabulka 31: Pořadí zájmu ţáků o vybrané druhy turistiky ...51

Tabulka 32: Pořadí zájmu ţáků o pohybové schopnosti ...51

Tabulka 33: Pořadí zájmu ţáků o zaměření pohybových činností ...52

Tabulka 34: Pořadí zájmu ţáků o sportovně technické aktivity ...52

Tabulka 35: Pořadí zájmu ţáků o plavecké způsoby ...53

Tabulka 36: Časový harmonogram střediska sportu ...58

(10)

10 SEZNAM GRAFŮ

Graf 1: Rozdělení ţáků ZŠ Vrchlického dle věku ...28

Graf 2: Vybraná nejţádanější sportovní odvětví ţáků ZŠ Vrchlického ...29

Graf 3: Rozdělení ţáků dle věku na ZŠ Sokolovská ...35

Graf 4: Vybraná nejţádanější sportovní odvětví ţáků ZŠ Sokolovská ...36

Graf 5: Rozdělení ţáků dle věku na ZŠ náměstí Míru ...42

Graf 6: Vybraná nejţádanější sportovní odvětví ţáků ZŠ náměstí Míru ...43

Graf 7: Nejţádanější sportovní aktivita dívek ...48

Graf 8: Nejţádanější sportovní aktivita chlapců ...49

(11)

11

ÚVOD

Důvodem vybrání tématu bakalářské práce byla motivace ke zlepšení mimoškolní pohybové aktivity současné mládeţe. Studiem na Pedagogické fakultě oboru tělesné výchovy se zaměřením na vzdělávání jsem získala velké mnoţství teoretických znalostí v oblasti pohybových aktivit. Praktické znalosti z této oblasti jsem nabyla z nepřeberných mnoţství studijních praxí, kde jsem dostala moţnost působit jako lektor pohybových aktivit, sebeobrany a bojových sporů i vědeckých disciplín. Tuto lektorskou práci vykonávám na základních školách v Liberci a setkávám se se zájmy ţáků o pohybovou aktivitu. Díky mému kladnému vztahu k pohybu jsem si vyzkoušela různorodé sportovní aktivity, mezi které patří speciálně tanec a karate, kterému jsem se dlouhá léta věnovala na vysoké závodní úrovni. Můj blízký vztah se sportovci mi napomohl k osobnímu setkání s bývalým ředitelem Základní školy Vrchlického, panem Mgr. Milanem Regnerem. Mgr. Milan Regner je trenérem sportovní střelby a tento krouţek na Základní škole Vrchlického aktivně provozuje. Díky němu jsem se dostala do zákulisí školy a mohla blíţe zjistit klady a nedostatky v oblasti nabízených pohybových aktivit a následně navrhnout vhodná řešení.

Přestoţe většina škol je velmi dobře vybavena, nenabízí rozsáhlé mnoţství krouţků a pohybových aktivit, které by dokázaly uspokojivě zaujmout valnou většinu ţáků. Díky všem teoretickým i praktickým znalostem, které jsem získala jak studiem na Vysoké škole, tak v soukromých pohybových aktivitách, se mi otevírají široké okruhy pro jejich vyuţití a aplikaci v praxi. Při rozhovorech s ţáky se setkávám s alarmujícími negativními odpověďmi na otázky jejich pohybové aktivity. Mladí lidé jsou obklopeni moderní technologií, které dávají přednost před sportem a pohybem samotným. Ţijeme v době velkého počítačového rozmachu a moderní technika je všude kolem nás. Ţáci tráví mnohem více času u počítačů a televizorů místo toho, aby se šli ven na čerstvý vzduch, proběhnout se, nebo provozovat s kamarády ve svém volném čase nějaký druh pohybové aktivity. Můj subjektivní pocit je, ţe pokud není dnešní mládeţ od mala ke sportu vedena rodinnou, musí ji vyloţeně něco „nadchnout“, aby se pohybové aktivitě začala sama aktivně věnovat. Ve všech koutech můţeme narazit na ţáky z rodin, které pohybové aktivitě neholdují a pro děti samotné je tak velmi těţké se k nějakému sportu dostat – provozovat ho.

(12)

12

Při pohledu na všechny tyto okolnosti se vyskytlo mnoho otázek, které se snaţím v bakalářské práci zodpovědět. Proto bych ráda navrhla řešení, které bude vyhovovat ţákům na tolik, aby mohli navštěvovat jimi vybraný krouţek, o který mají opravdu zájem, a bude dokonce v blízkosti jejich bydliště.

(13)

13

1 SYNTÉZA POZNATKŮ

1.1. Pohybová aktivita

V této bakalářské práci se budeme věnovat hlavně pohybové aktivitě mimoškolní, tedy prováděné převáţně ve volném čase. Podíváme se na mimoškolní pohybovou aktivitu organizovanou, ale také neorganizovanou a její další formy. Tyto dva důleţité prvky děti vyuţívají v rámci mimoškolní pohybové aktivity a my je porovnáme a pevně definujeme.

Pojem pohybová aktivita je definován jako: „Komplex lidského chování, které zahrnuje všechny pohybové činnosti člověka. Je uskutečňována zapojením kosterního svalstva při současné spotřebě energie“ (Frömel, Novosad, Svozil 1999, s. 132).

Pohybová aktivita a zdraví jsou jedny z nejčastějších termínů popisovaných v kinantropologii i lékařství. Pohybovou aktivitu můţeme charakterizovat jako tělesný pohyb, který je prováděn díky kosternímu svalstvu, který vede ke zvýšení energetickému výdeje nad úroveň klidového metabolismu jedince. Celková spotřeba energie jedince je 15–40% na pohybovou aktivitu. Pohybovou aktivitu můţeme rozdělit dle ţivotního stylu člověka. Aktivita můţe být vykonávána ve volném čase, ve škole, v zaměstnání, v domácnosti, při sportu, ale také při transportu (Sigmund, Sigmundová 2011, s. 6).

Výsledkem pohybové aktivity je svalová práce doprovázená zvýšením energetického výdeje. Pohybová aktivita je vlastně činnost, prováděná v kaţdodenním ţivotě určitými dovednostmi a schopnostmi jako jsou chůze, běh, skoky, plavání či hody (Stackeová 2009b, s. 6, 7).

1.1.1. Druhy pohybové aktivity

Podle autorů zabývajících se pohybovou aktivitou můţeme rozdělit pohybovou aktivitu do specifických forem:

1.1.1.1. Organizovaná pohybová aktivita

Jedná se o strukturovanou pohybovou aktivitu, která je uskutečňována pod určitým vedením. Vedení můţe být učitel, trenér, vychovatel či cvičitel. Základem organizované pohybové aktivity jsou hodiny tělesné výchovy, tréninky a další aktivity zaměřené na pohyb pod vedením specialisty (Sigmund, Sigmundová 2011, s. 6, 7).

(14)

14 1.1.1.2. Neorganizovaná pohybová aktivita

Jedná se o typ pohybové aktivity, kterou si jedinec svobodně zvolil a vyhovuje jeho poţadavkům. Zpravidla je tato činnost provozována ve volném čase a můţeme sem zařadit například běh, chůzi či plavání a spontánně vyvolanou hru. Neorganizovaná pohybová aktivita probíhá volně a není řízena pod dohledem odborníka (Sigmund, Sigmundová 2011, s. 7).

1.1.1.3. Habituální pohybová aktivita

Habituální pohybová aktivita je ve skutečnosti běţná aktivita prováděná organizovaně i neorganizovaně. Zahrnuje aktivitu kaţdého člověka prováděnou ve volném čase i ve škole či zaměstnání. Zařazují se sem aktivity sportovní, herní, manipulační, lokomoční a běţné ţivotní situace (Sigmund, Sigmundová 2011, s. 6).

1.1.1.4. Týdenní pohybová aktivita

Tento typ pohybové aktivity představuje souhrn neorganizované i organizované pohybové aktivity, která je realizována v sedmi dnech po sobě jdoucích. Díky dlouhodobosti je moţné srovnávat pracovní a víkendové dny (Sigmund, Sigmundová 2011, s. 7).

1.1.1.5. Další druhy pohybové aktivity

Základní – bazální pohybová aktivita: jedná se o výraz, pouţívaný pro aktivitu běţného kaţdodenního ţivota, která je vykonávána s nízkou intenzitou a ze zdravotního hlediska je nedostačující. Zařazujeme sem například pouhé stání a chůzi.

Plánovaná a opakovaná pohybová aktivita: je taková aktivita, která je zaměřena na rozvoj pohybových dovedností, zvyšuje zdatnost a podporuje zdraví (Stackeová 2009b, s. 7).

1.1.1.6. Sportovní pohybová aktivita

Sportovní pohybová aktivita představuje v dnešní moderní společnosti základ dění a je jedním z fenoménů lidského ţití, který přispívá k tělesnému zdraví a ovlivňuje lepší kvalitu ţivota (Blahutková, Řehulka, Dvořáková 2005, s. 11). Ze sociologického pohledu na sport můţeme říci, ţe sport má místo v našem kaţdodenním ţivotě. Sport nám přináší radost a je spojován také s krásou a zdravím. Sportovní aktivity se pak stávají obdivuhodné pro kulturní společnost a přitahují pozornost veřejnosti. Sport

(15)

15

mnohdy nebereme pouze jako pohybovou aktivitu, ale také jako sociální fenomén, neboť spojuje a dodává vzájemné porozumění. Odborná literatura interpretuje sport jako hru provázanou aktivní kreativitou, zdokonalováním, zachovává herní pravidla a sportovec je pak uspokojen vítězstvím (Sekot 2006, s. 7–13).

1.2. Pohyb

Pohyb je povaţován za jeden ze základních projevů ţivota a je zásadní pro vývoj a přeţití. Nedostatek pohybu pak vede k civilizačním chorobám, především onemocnění kardiovaskulárního systému. Nejrozšířenější formou jak pohyb vyuţít je právě sport, který má kladný vliv také na psychiku člověka (Kolektiv autorů 2007, s. 5).

V knize pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeţe je pohyb definován jako:

„základní způsob existence hmoty. Mezi nejvyšší formy pohybu patří tělesný pohyb člověka.“ Tělesný pohyb je pak definován takto: „Změna polohy těla či jeho jednotlivých částí jako výsledek funkce kosterního svalstva“ (Frömel, Novosad, Svozil 1999, s. 131). Základním prvkem sportovně pohybových aktivit je právě pohyb.

Pohyb je vlastně sprostředkovatelem všeho. Nemá jen smysl lokomoční, tedy jen svalový pohyb, ale také pohyb našich myšlenek, našich zájmů, potřeb i citů (Blahutková, Řehulka, Dvořáková 2005, s. 11).

K. Daněk (Pohybem ke zdraví 1983), rozděluje tělesný pohyb do tří skupin. Jsou tomu: pohyb v práci, pohyb v mimopracovní době a pohyb ve volném čase. Bohuţel, čím má člověk více práce, tím méně tělesného pohybu provozuje. S tím narůstají nátlaky na nervovou soustavu, psychiku i smyslové orgány. Pohybový reţim mladistvých je brzděn pohodlím, ale také velkým mnoţstvím zábavních prostředků, jako jsou televizory, počítače a další zařízení (Daněk 1983, s. 14, 31).

1.2.1. Intenzita a doporučení pohybových aktivit

Jiţ minimální pohybová aktivita přispívá k lepšímu zdravotnímu stavu. Jedinci se sedavým způsobem ţivota mají pak totiţ větší předpoklady ke koronárním chorobám.

Hlavním doporučením je zvýšení kalorického - energetického výdeje, který se rovná 60 minutám jakékoli pohybové aktivitě mírné intenzity denně. Tato hodnota je pro děti přijatelná a je povaţována za minimum. Pohybové aktivity dětí by se měly rozloţit do tří časových úseků denně. Pro ţáky by mělo být jasné, jak je uţitečné jít pěšky či jet na kole do školy a ze školy a ţe je potřebné plnit různé domácí pracovní povinnosti, které mají něco společného s pohybovou aktivností. Jak píší autoři Hendl a Dobrý, americká

(16)

16

organizace přišla s tím, ţe doba strávená sezením u televize nebo počítače by neměla přesáhnout 2 hodiny denně, coţ u mnohých dětí v dnešní době určitě nefunguje a mělo by to být napraveno. Dle dalších směrnic by měli všichni adolescenti být pohybově aktivní kaţdý den. Aktivita by měla být mírné intenzity po dobu minimálně 30 minut, které jsou součástí her, individuálních sportů i tréninku, ale také se sem zahrnuje tělesná výchova, rekreace a přesun z místa na místo. Při vyšší intenzitě pohybové aktivity jsou pak dostačující tři dvacetiminutové lekce týdně. Dalším doporučením, o kterém se autoři zmiňují je ujít určitý počet kroků denně. Chlapci ve věku 6–17 let by měli ujít 13000 kroků denně a dívky ve stejném věku by měli ujít o něco méně, tedy 11000 kroků denně (Hendl, Dobrý 2011, s. 26, 27).

Autorka D. Stackeová se také zabývá doporučeními pohybové aktivnosti pro děti a dospívající a ve svém článku uvádí další poznatky. V úvodu se dozvíme, ţe děti a dospívající, kteří vykonávají pohybovou aktivitu s vyšší intenzitou, jsou ve stáří o poznání zdravější. Pro nás a pro pedagogické pracovníky je důleţité doporučení, které je určeno pro jednice ve věku 6–17 let. Rizikové období je právě adolescence, kdy tito jedinci sniţují pohybovou aktivitu a rodiče a příbuzní by se měli snaţit předejít tomuto faktu. Jak uţ víme, děti a dospívající by měli mít minimálně 60 minut pohybové aktivity denně. Hlavním bodem je, abychom jim nabídli vhodnou pohybovou aktivitu, kterou si budou moci vybrat, která bude vhodná pro jejich věk a hlavně, která je bude bavit.

Velká část této aktivity by měla být aerobní, neboť je doporučována střední aţ vysoká intenzita 3x týdně. Také posilovací cvičení by měli být zařazeny pro kvalitu kostní tkáně minimálně 3x týdně. Mezi aerobní aktivity řadíme běh, plavání, cyklistiku nebo skákání přes švihadlo, které děti dělají rády, často a s přestávkami, tedy aerobně v krátkých intervalech. Posilovací cvičení mohou být u dětí prováděny zábavní formou jako je přetahování či lezení a později mohou být vyuţity zátěţe a jiné pomůcky jako například činky. Příkladem pohybové aktivity střední intenzity pro děti je například turistika, cyklistika, jízda na kolečkových bruslích či skateboarding. Příkladem pohybové aktivity vysoké intenzity jsou pro děti různé sportovní hry jako fotbal, hokej nebo tenis, dále jsou tomu běh na lyţích, cyklistika a plavání. Některé jedince v tomto pubertálním věku je nutné motivovat k pohybovým činnostem, a proto musíme vyuţít různá záměrná opatření. Hlavním strategickým plánem můţe být to, ţe ţáci pokud moţno nahradí jízdu do školy autobusem nebo autem, jízdou na kole či chůzí. Dalším vodítkem můţe být to, ţe děti nebudou neustále sledovat sportovní hry v televizi a hrát

(17)

17

hry na počítači, ale nahradí je aktivním prováděním činností. Jediné na co by mládeţ měla dávat pozor je to, aby pohybové aktivity byly zařazovány postupně se zvyšující se intenzitou, kdy však nesmí dojít k přetrénování jednostrannou aktivitou (Stackeová 2009a, s. 2–5).

1.2.2. Zdravý způsob ţivota

Zdraví

Je mnoho autorů, kteří definují zdraví. Zdraví pak chápeme jako ideální stav tělesné, duševní a sociální pohody bez přítomnosti nemoci. Na zdraví člověka působí mnoho faktorů, které můţeme rozdělit na vnitřní a vnější. Do vnitřních faktorů řadíme genetiku, dědičnou výbavu a vlivy prostředí v jakém člověk ţije a jaký je jeho způsob ţivota. Do vnějších faktorů pak můţeme zařadit faktory, které mají vliv na zdraví. Sem patří ţivotní styl, kvalita prostředí a zdravotnické sluţby (Machová, Kubátová a kol. 2009, s. 12,13). Základ pro zdravý ţivot je vytvářen rodičem jiţ od narození dítěte. Ideálními podmínkami pro zdravý vývoj jedince jsou láska, péče, dobré prostředí, kamarádské vztahy, pravidelná pohybová činnost, správná ţivotospráva a pohyb na čerstvém vzduchu v přírodě. Kvůli lepšímu zdraví by také rodič neměl nechat pohybovou aktivitu dítěte v týdenním reţimu pouze na vyučovacích hodinách tělesné výchovy, ale snaţit se mu poskytnout více hodin k pohybové aktivitě (Muţík, Krejčí 1997, s. 3,4).

Ţivotní styl

Autoři Sigmund a Sigmundová popisují ţivotní styl jako reprezentanta způsobu ţivota jednotlivce nebo skupiny osob v určitém místě a čase. Ţivotní styl je charakterizován chováním v kaţdém dni ţivota. Aby člověk zapadal do pohybově aktivního a pohybově zdravého ţivotního stylu, měl by podporovat zdraví pomocí vyváţené stravy, dostatečné pohybové aktivitě, pravidelným pitným reţimem a měl by předcházet stresovým situacím (Sigmund, Sigmundová 2011, s. 9). Na ţivotní styl současnosti klademe velký důraz právě proto, ţe za něj zodpovídáme sami a jedná se o determinant zdraví. Uţ mladý dospívající člověk by měl být zodpovědný za své zdraví a kvalitu ţivota. V tomto období přichází první návyky a je třeba, aby se jedinci vyvarovali těm spatným, jako je kouření, pití alkoholu a nedostatečná pohybová aktivita. Lidé by také měli navštěvovat pravidelně lékaře a umět adekvátně odpočívat (Čeledová, Čevela 2010, s. 50 – 53).

(18)

18

1.3. Moţnosti trávení volného času mimoškolní pohybovou aktivitou v Liberci

Jak jiţ bylo výše definováno, primární rozdělení pohybové aktivity je na organizovanou a neorganizovanou. Podívejme se, jaké moţnosti pro toto základní členění nabízí město Liberec.

Definice volného času

Volný čas je takový čas, kdy jedinec nevykonává činnost pod nátlakem a provozuje činnosti s očekáváním a účastní se jí, protoţe sám chce a činnost mu pak přináší mnoho záţitků a uspokojení. Hlavními funkcemi volného času jsou odpočinek, zábava a rozvoj osobnosti.

I ve volném čase se objevuje organizovanost výchovného působení, kam patří činnosti spontánní, kde ţáci vyuţívají svůj zájem o aktivitu individuálně nebo ve skupině a je tato činnost ovlivňována z pedagogického hlediska nepřímo. Dále je to činnost příleţitostná, kam se zahrnují činnosti například jako soutěţe, turnaje, závody, exkurze a výlety, zájezdy, příměstské tábory a další podobné aktivity. Příleţitostná činnost je pedagogem řízena přímo, ale ţákům umoţnuje tato činnost podmět ke spolupráci a vlastním námětům. V neposlední řadě je to činnost pro nás důleţitá a je jí zájmová činnost pravidelná, která se uskutečňuje celoročně v pravidelném čase a je vedena kvalifikovaným vedoucím. Do těchto činností patří právě krouţky, sportovní druţstva či kurzy s několika měsíčním trváním. Cílem je, aby si ţáci osvojili nové dovednosti a prohloubili tak vztah k prováděné zájmové činnosti. Na konci školního roku pak účastníci těchto zájmových činností předvádí, co se naučili svým rodičům i veřejnosti (Hofbauer 2004, s. 13–21).

K organizované pohybové aktivitě řadíme instituce, organizace, oddíly, zájmové krouţky, soubory nebo kluby, které jsou vedeny trenérem, cvičitelem, učitelem, nebo jiným odborníkem.

Zejména zajímavá je specializace a řazení spisovatelky Pávkové, na instituce pro výchovu mimo vyučování a ve volném čase. Mezi tato zařízení patří školní druţiny a kluby, střediska pro volný čas dětí a mládeţe, dětské domovy a domovy mládeţe.

Dále pak střediska pro volný čas dětí a mládeţe, krouţky a kluby a oddíly se sportovním zaměřením.

(19)

19

Školní družiny a školní kluby jsou výchovná zařízení s výchovnou formou a péčí o dítě mimo vyučování. Školní druţiny jsou určeny ţákům 1. – 5. ročníku a školní kluby ţákům 6. – 9. tříd. Výhodou těchto institucí je blízkost a důvěryhodnost. Ve školních druţinách jsou mladší ţáci samozřejmě více hlídáni a provádějí také nějaké úkoly, kdeţto školní kluby poskytují ţákům samostatnost a ţáci tam mohou například jen strávit čas před odpoledním vyučováním nebo krouţkem. Ve školních druţinách i školních klubech se vyuţívají činnosti odpočinkové, zájmové, společenské i přípravné na vyučování. V těchto zařízeních by měl vychovatel podněcovat samostatnost ţáků.

Vychovatel ţáky méně poučuje, přesto, ţe jsou stále ve školním zařízení, ale naopak se snaţí, aby ţáci dospěli k vlastní iniciativě. Ţáci by se měli cítit dobře a měli by být uspokojeny jejich zájmy a potřeby. Většina škol také zřizuje v odpoledních hodinách zájmové krouţky, které jsou vedeny zaměstnanci školy, vychovateli, či jinými způsobilými osobami. Krouţek bývá rozdělen dle věkové kategorie a nejčastěji je zaměřen na pohybovou aktivitu, dále například na keramiku, zpěv či informatiku.

Krouţek zaměřený na pohybovou aktivitu se sportovním zaměřením musí mít pevný pedagogický dohled, který dokáţe vypozorovat talentovanou mládeţ, kterou pak můţe doporučit do speciálního sportovního oddílu.

Střediska pro volný čas dětí a mládeže jsou všeobecně nazývány Domy dětí a mládeţe (DDM) nebo Stanice zájmových činností. DDM jsou zřizována hlavně jako střediska pro volný čas a naplňují výchovně-vzdělávací, zájmovou i rekreační činnost. Ve střediscích pro volný čas jsou provozovány pravidelné zájmové činnosti, kam spadají krouţky, zájmové činnosti příleţitostné kterými jsou například příměstské tábory a nabízené spontánní aktivity. V těchto střediscích musí být pedagogičtí pracovníci, kteří jsou schopni připravit ţákům nabídku aktivit ve volném čase (Pávková a kol. 2001, s. 117–152).

V Liberci je mnoho moţností, jak mohou lidé trávit volný čas. Pro děti studenty je obzvlášť mnoho nabídek, kde by se mohly aktivně pohybovat. Zejména z tohoto důvodu získalo město Liberec ocenění „Město sportu“. Mezi chlapci je nejpopulárnější fotbalový klub FC Slovan Liberec a hokejový klub HC Bílí tygři Liberec. Mezi děvčaty je naopak velmi oblíbený tanec, který mohou liberecké dívky provozovat například v A-Stylu Liberec nebo v taneční skupině TAKT Liberec. Pro mládeţ všech věkových skupin je plně k dispozici velký atletický stadion nacházející se u Tipsport Arény, kde trénují sportovci navštěvující atletický klub AC Slovan Liberec. Milovníci zimních

(20)

20

sportů rádi vyuţívají moţnost sjezdového Ski areálu Ještěd nebo naopak moţnost běţeckého lyţování v areálu Vesec. Nově zrekonstruovaný městský plavecký bazén a aquapark v Babylonu Liberec, láká jak ke sportovnímu plavání, tak k aktivní relaxaci.

Z celkového shrnutí vyplývá, ţe v Liberci není sportovního odvětví, které by nemělo svůj sportovní klub nebo oddíl.

V období letních prázdnin mohou děti navštěvovat nepřeberné mnoţství příměstských táborů. Jeden z velmi známých příměstských táborů připravuje jiţ mnoho let Technická univerzita Liberec. Děti zde vyuţijí mnoho sportovních odvětví a uţijí si zábavu se svými vrstevníky.

1.4. Věkové období zkoumaných ţáků

Do výzkumu bakalářské práce byli zařazeni ţáci, kteří procházejí obdobím nazývaným jako přechodná doba dospívání, kam zahrnujeme pubescenci a adolescenci.

Podíváme-li se na tento pojem z pohledu Marie Vágnerové, která toto vývojové období popisuje v knize Vývojová psychologie, zpočátku se dozvíme, ţe autorka toto období popisuje jako přechodnou dobu mezi dětstvím a dospělostí. Ta zahrnuje dekádu ţivota od 10 do 20 let. V této části ţivota prochází dospívající jedinec mnoha změnami, kdy největší roli hraje kulturní a společenský ţivot. „Puberťák“ se snaţí tuto dobu přeţít, hledá nové moţnosti, jak by mohl svůj ţivot nadále proţívat. Adolescent usiluje o vyšší postavení ve společnosti a chce, aby byly věci po jeho, naopak povinnosti dospělého nepřijímají a bývají neochotní. Období dospívání je podle Eriksonova modelu charakteristické hledáním sebe sama, velkou nejistotou a pochybnostmi.

Pubescence neboli raná adolescence, je prvních pět let dospívání – období 11–15 let.

Nejvýraznější změnou tohoto období je tělesná přeměna spojená s pohlavním dospíváním. Dále jedinec prochází změnami myšlení, díky hormonům proţívá emoční změny, které jsou spatřitelné prostřednictvím výkyvů nálad. Pubescent se snaţí trávit velké mnoţství času se svými přáteli, hledá první lásky a osamostatňuje se od rodičů.

Čím je tento jedinec starší, tím se snaţí odlišovat, a to změnou oblečení, ţivotním stylem, hodnotami ţivota a také můţe měnit své zájmy. Velkým mezníkem tohoto období je ukončení povinné školní docházky, kdy se ţák dále rozhoduje, co bude dělat, a kam bude jeho ţivot směřovat. (Vágnerová 2012, 367–370).

Podle autora Říčana rozdělujeme dospívání na dvě období: pubescenci a adolescenci. Pubescence je období ve věku 11–15 let, které je údajně pojmenováno

(21)

21

podle ochlupení, které se v tomto období objevuje na ohanbí. Adolescence je zase období ve věku 15–22 let, které je překladem z latiny dorůstání. Ke shrnutí se k nám ještě dostal název teenager, jak je označován jedinec ve věku 13–19 let, tedy, jehoţ konec číslovky v anglickém jazyce je „-teen“ (Říčan, 2009 s. 278).

V období dospívání také dospívá inteligence k formální logice a probíhá tělesné a pohlavní dozrávání neboli puberta. „Toto dozrávání je často doprovázeno bouřlivým citovým vývojem (je to „ţivot na sopce“)“ (Říčan 2009, s. 279). V tomto věku přichází také první erotiky a první lásky, které se uţ značně liší od dětských her. V pubertě je také dobře známá vzpoura proti autoritám, kdy si děti myslí, jak jsou jejich rodiče nemoţní a staromódní, kdeţto skupina vrstevníků je pro ně vysokou autoritou a chtějí s nimi trávit většinu času. Nápadný je také rozpor, kdy se dospívající snaţí oblékat a chovat právě jako jeho vrstevníci, ale zároveň se snaţí být v něčem jedinečný. Právě v tomto období má jedinec spoustu otázek a přemýšlí, jaký je vlastně úkol jeho ţivota, čím by mohl v ţivotě být, co by mohl dokázat, co je doopravdy důleţité. Osobnost je vystavena silnému vnitřnímu pnutí, kdy je nutné řešit vztahy k rodičům, přípravu na budoucnost – školu a povolání, dále milostné problémy a boj s vrstevníky. Profesor Říčan v knize psychologie píše: „Prodělává-li adolescent současně bouřlivý psychický vývoj, setkáme se s jevem, který se označuje termínem psychospirituální krize“

(Říčan 2009, s. 280–281). Jedná se o stav, který občas vyţaduje péči psychologa, někdy i psychiatra.

Díky výzkumům také víme, ţe dívky a chlapci v adolescenci přemýšlí kaţdý jinak. Dívky nemyslí tolik jen na sebe a ţijí i ţivotem druhých. A právě díky tomu jsou dívky oproti chlapcům ve vývoji napřed.

(22)

22

2 CÍL PRÁCE

Cílem bakalářské práce je vypracovat návrh na zlepšení mimoškolních organizovaných pohybových aktivit na vybraných základních školách v Liberci.

Dílčí úkoly:

Shrnout teoretická východiska o pohybové aktivitě ţáků základních škol

Zjistit na základě dotazníkového šetření současný stav pohybové aktivity na vybraných základních školách

Provést komparaci výsledků pohybové aktivity na vybraných základních školách s výsledky měření pohybové aktivity prof. Frömla z roku 1999

Vypracovat návrh na zlepšení mimoškolních organizovaných pohybových aktivit na vybraných základních školách v Liberci

(23)

23

3 METODIKA PRÁCE

4.1. Charakteristika souboru

Zkoumaný soubor obsahoval 234 ţáků ze tří základních škol v Liberci. Z toho se jednalo celkem o 116 dívek a 118 chlapců. Jednalo se o ţáky, kteří ve školním roce 2013/2014 nastoupili do 7. – 9. třídy základní školy v Liberci. Jedná se o ţáky tří základních škol: ZŠ Vrchlického, ZŠ Sokolovská, ZŠ Sokolovská – odloučené pracoviště náměstí Míru. Sledovaný soubor splňoval podmínku 2. stupně základní školy. Tedy 7. – 9. třída, ţáci ve věku 12–15 let. Výzkum dotazníkovou formou probíhal v zimním semestru akademického roku 2013/2014.

Na ZŠ Vrchlického se výzkumu zúčastnilo 111 ţáků, z toho 53 dívek a 58 chlapců.

ZŠ Vrchlického má vţdy 2 kmenové třídy tedy A a B, dotazníkové šetření bylo provedeno v obou dvou kmenových třídách. Na ZŠ Sokolovská se výzkumu zúčastnilo 60 ţáků, z toho 30 dívek a 30 chlapců. ZŠ Sokolovská má kmenové třídy rozdělené dle počtu ţáků. Tedy například druhá třída má 2 kmenové třídy (A a B), naopak třídy druhého stupně mají vţdy pouze po jedné třídě od kaţdého ročníku. Z tohoto důvodu se dotazníkového šetření zúčastnil menší vzorek respondentů. ZŠ náměstí Míru má systém kmenových tříd zavedený totoţně jako ZŠ Sokolovská. Výzkumu na výše zmiňované základné škole se zúčastnilo 63 ţáků, z toho 33 dívek a 30 chlapců.

4.2. Charakteristika pouţitých metod

Pro získání informací k výzkumu byla pouţita technika dotazníkového šetření. Pro zjištění dat o pohybové aktivitě byla pouţita česká standardizovaná verze Mezinárodního dotazníku k pohybové aktivitě a sportovním zájmům mládeţe. Tento standardizovaný dotazník nazývaný Dotazník sportovních zájmů, zkoumá pohybovou aktivitu a sportovní zájmy mládeţe. Dotazník byl sestaven tak, aby diagnostikoval struktury sportovních zájmů mládeţe. Respondenti odpovídali písemně na otázky v dotazníku. První tři otázky byly otevřené, které zjišťovali informace o ţákovi a o jeho zapojení do organizované i neorganizované formy aktivity. Zbytek otázek byl uzavřený, kde museli ţáci přiřadit pořadí zájmu u kaţdého z devíti odvětví. Respondenti seřazovali činnosti a sportovní zájmy do pořadí dle oblíbenosti. V oblastech 1–4, 7 a 8 přiřadili pořadí prvních pěti nejoblíbenějších a v oblasti odvětví 5, 6 a 9 přiřadili pořadí prvních čtyř nejoblíbenějších.

(24)

24

Dotazník zahrnoval následující oblasti: sportovní odvětví, činnosti gymnastického charakteru, činnosti atletického charakteru, činnosti herního charakteru, činnosti turistické, činnosti klasifikovaných podle převaţujících pohybových schopností, pohybové činnosti klasifikovaných podle zaměření, sportovně technické aktivity a plavecké činnosti.

4.3. Charakteristika vybraných tří základních škol v Liberci

Základní škola Vrchlického – ZŠ Vrchlického

Škola se nachází v Nových Pavlovicích a sousedí libereckou městskou částí Ruprechtice. V okolí jsou starší i nové obytné zástavby a asi 500 metrů od školy se nachází významný bod – „Hokejka“, coţ je obytný komplex, ve kterém ţije více neţ 2000 lidí. Lze usuzovat, ţe spousta dětí do školy dochází právě odsud. Škola je zaměřena na studium zabývající se výpočetní technikou. „Ţáci jsou přijímáni do 6. ročníku na základě výběrového řízení ze všech libereckých a dokonce i některých mimolibereckých škol. Ţáci těchto tříd mají kromě běţné výuky podle vlastního školního studijního plánu s důrazem na matematiku a přírodovědné vědy ve svém rozvrhu zařazenu informatiku a další předměty z oblasti výpočetní techniky a ICT“

(http://www.vrchlickeho.cz/skola/informace-o-skole/).

Celkový počet ţáků na škole ve školním roce 2013/2014 je 387. Škola se skládá z 21 učeben, z toho jich je 17 kmenových, 2 počítačové a 4 poloodborné. Dále má škola počítačovou laboratoř. Škola je vybavena jednou tělocvičnou a vlastním venkovním sportovním areálem za školou, na kterém se nachází atletický ovál, fotbalové minihřiště, tenisový a volejbalový kurt a basketbalový plácek. V blízké době má vedení v plánu hřiště zrekonstruovat.

Pro mladší ţáky jsou k dispozici 4 místnosti školní druţiny a pro ţáky druhého stupně je v suterénu školy školní klub. „V něm mají ţáci k dispozici stolní tenis, video, elektronické šipky, počítače“ (http://www.vrchlickeho.cz/skola/informace-o-skole/).

(25)

25

Tabulka 1: Mimoškolní pohybové aktivity pro ţáky druhého stupně ZŠ Vrchlického v roce 2013/2014

POHYBOVÁ AKTIVITA TŘÍDY DEN A ČAS

LEHKÁ ATLETIKA – DÍVKY 4. – 8. TŘÍDA ČTVRTEK 14.25 – 15.10 ZÁJMOVÁ TV – VÝBĚROVÝ FLORBAL 6. – 7. TŘÍDA STŘEDA 14.25 – 15.10 SPORTOVNÍ STŘELBA ZE VZDUCHOVÉ

PISTOLE 6. – 7. TŘÍDA PONDĚLÍ 15.35 – 17.05

VÝBĚROVÝ BASKET – CHLAPCI 5. – 7. TŘÍDA ÚTERÝ 15.15 – 16.00

Ke škole je přistavena hala, kde je provozován stolní tenis. Ten mohou ţáci hrát v hodinách tělesné výchovy nebo v zájmovém krouţku. Stolní tenis spadá do sportovního oddílu, který navštěvují i osoby nenavštěvující školu.

Zdroj: http://www.vrchlickeho.cz/skola/informace-o-skole/ + osobní zdroje Základní škola Liberec Sokolovská 328

Tato škola se nahází v těsné blízkosti základní školy Vrchlického, dá se říci, ţe si školy „vidí navzájem do oken“. Proto se také školy dělí o ţáky z přilehlých sídlišť a obydlí. „Hlavním posláním školy je poskytovat ţákům úplné základní vzdělání s důrazem na všestrannost získaných vědomostí a dovedností a co moţná nejširší uspokojení individuálních potřeb ţáků“ (http://www.zssokol.cz/o-nasi-skole/).

Základní škola Sokolovská má od 1. 7. 2007 odloučené pracoviště se sídlem náměstí Míru 212/2, Liberec 14. Celkový počet ţáků ve školním roce 2013/2014 je 332 a škola nabízí od 6. ročníku moţnost výuky se sportovním zaměřením na volejbal.

Škola je vybavena dvěma tělocvičnami, posilovnou a malým bazénem. Ţáci mohou vyuţívat venkovní sportovní hřiště, které spravuje ZŠ Vrchlického.

Tabulka 2: Mimoškolní pohybové aktivity pro ţáky druhého stupně ZŠ Sokolovská v roce 2013/2014

POHYBOVÁ AKTIVITA TŘÍDY DEN A ČAS

ORIENTÁLNÍ TANCE 1. – 7. TŘÍDA ÚTERÝ 14.00 – 16.00

FLORBAL 6. – 9. TŘÍDA STŘEDA 14.30 – 16.00

RYTMIK DĚTEM – BOJOVÉ SPORTY 1. – 9. TŘÍDA (DOCHÁZÍ LEKTOR)

RYTMIK DĚTEM - TANCE 1. – 9. TŘÍDA (DOCHÁZÍ LEKTOR)

Zdroj: http://www.zssokol.cz/o-nasi-skole/

(26)

26

Základní škola Liberec, Sokolovská 328 odloučené pracoviště náměstí Míru 212/2

Poslední škola, která byla pro výzkum vybrána, se nachází na Ruprechtickém náměstí. Je odloučeným pracovištěm Základní školy Sokolovské v Pavlovicích. Dříve měla tato škola své vedení a byla zaměřena převáţně výtvarně. Nyní má ředitelství ve škole Sokolovské a odloučené pracoviště vede paní zástupkyně. Pedagogický sbor obou škol se navzájem zná a pořádají společné porady či večírky. Od příštího školního roku by měla tato škola opět působit jako samostatný právní subjekt a odloučit se od Základní školy Sokolovské.

Celkový počet ţáků na škole je 268, z toho je 98 ţáků na druhém stupni. Ţáci mohou navštěvovat krouţky obou škol, ale nebývá to obvyklým zvykem.

Škola není moc dobře vybavena, neboť nemá školní klub, kde by ţáci mohli například čekat na odpolední vyučování. Tělocvična se nachází vedle přes ulici a ţáci jsou tím pádem nuceni si přenést své sportovní úbory ze třídy, s učitelem přejít ulici, a aţ v budově tělocvičny se převléct. Dle kantorů pak zbývá 30minut času pro výuku jedné hodiny tělesné výchovy, coţ je špatné. Od 11. 3. 2014 je tělocvična v rekonstrukci, neboť je ve velmi špatném stavu. Dle neoficiálních zpráv by měla být celková rekonstrukce dokončena do konce léta 2014. Poté budou tělocvičnu vyuţívat ţáci školy, kde budou mít mnohem lepší zázemí pro tělesnou výchovu, neţ tomu bylo doposud.

Tělocvična by měla také slouţit jako veřejný prostor, kde budou prováděny společenské a volnočasové aktivity pro obyvatele v okolí.

Tabulka 3: Mimoškolní pohybové aktivity pro ţáky druhého stupně ZŠ Sokolovská - odloučené pracoviště náměstí Míru v roce 2013/2014

POHYBOVÁ AKTIVITA TŘÍDY DEN A ČAS

FLORBAL 6. – 9. TŘÍDA STŘEDA 15.30 – 16.30

ZUMBA 5. – 8. TŘÍDA ČTVRTEK 16.00 – 17.00

Zdroj: http://www.zsnamestimiru.cz/zakladni-kontakty/ + osobní zdroje 4.4. Popis sběru dat

Sběr dat probíhal v prosinci 2013 a částečně v lednu 2014. Rozdáno bylo 245 dotazníků, vráceno správně vyplněných bylo 234. Z důvodu nepřesností a neochoty bylo z šetření vyřazeno 9 dotazníků.

(27)

27

Nejlépe se pracovalo se školami ZŠ Vrchlického a ZŠ Sokolovská – odloučené pracoviště náměstí Míru (dále jen ZŠ náměstí Míru).

Na ZŠ Vrchlického a ZŠ Sokolovská byly dotazníky předány učitelům tělesné výchovy, kteří je dále předali k vyplnění většině ţáků. Tělesná výchova je na všech školách povinná a dotazník se sportovními aktivitami se jich týká. Výjimkou byly ţáci, kteří byli v době dotazování nemocní, nebo byli z tělesné výchovy uvolněni. Učitelům byly vysvětleny základní pojmy otázek a byl vypracován také list k řádnému vyplnění dotazníku, kde byla uvedena ţádost o doplnění data narození ţáků. Tento údaj slouţil k přesnému spočítání věku ţáků k datu vyplňování. V případě nejasností mohli učitelé ţákům poradit, avšak nesměli je nikterak ovlivňovat.

Na ZŠ náměstí Míru probíhal sběr dat za osobní účasti, která byla předem domluvena s paní zástupkyní školy. Osobní dohled napomáhal v tom, ţe ţákům byla zodpovězena kaţdá otázka a dotazníky se tak vrátily řádně vyplněné.

4.5. Způsob zpracování výsledků

Vyplněné dotazníky byly nejprve spočítány a rozděleny dle věku a dle jednotlivých škol a následně byla jednotlivá data sjednocena za všechny tři školy dohromady. Výsledky byly zapsány do tabulek, z nichţ byly vygenerovány grafy.

Tabulky i grafy znázorňují zájem o pohybovou aktivitu a sportovní zájmy ţáků.

Počítání dotazníků probíhalo bodovým ohodnocováním. Pokud ţáci k aktivitě přiřadili nejvyšší stupeň obliby 1, bylo přiděleno do tabulky 5 bodů, s niţším stupněm obliby se pak sniţovali přidělované body. Kaţdé odvětví pak bylo jednotlivě sečteno a byla přidělena ţádanost.

U odvětví, kterého mohli ţáci zvolit 5 nejoblíbenějších činností, byly body přidělovány následovně: obliba 1 = 5b., obliba 2 = 4b., obliba 3 = 3b., obliba 4 = 2b., obliba 5 = 1b. U odvětví, kde ţáci vybírali ze 4 disciplín, byly body přidělovány následovně: obliba 1 = 4b., obliba 2 = 3b., obliba 3 = 2b., obliba 4 = 1b.

Data byla vpisována do programu Microsoft Excel 2010, kde byly také vytvořeny tabulky a následně vygenerovány grafy. Celá práce pak byla zpracována v programu Microsoft Word 2010.

(28)

28

4 VÝSLEDKY

Ţáci vybraných základních škol odpovídali na všechny otázky obsaţené v dotazníku. Některé slouţily pro rozdělení ţáků a další zjišťují hlavní zájmy o pohybovou aktivitu. V této části bakalářské práce se budeme věnovat hlavně části dotazníku, kde byly otázky uzavřené, a po celkovém spočítání byly vytvořeny tabulky a vygenerovány grafy.

4.1 Základní škola Vrchlického

Výzkumu se zúčastnilo a na dotazník odpovědělo celkem 111 ţáků, z toho 53 dívek a 58 chlapců. Ţáci navštěvují druhý stupeň základní školy, tedy 7. – 9. třídu ve školním roce 2013/2014. Ţáci byli v době dotazování ve věku 12–15 let.

Graf 1: Rozdělení ţáků ZŠ Vrchlického dle věku

Z grafu vidíme, ţe nejvíce ţáků druhého stupně je na škole ZŠ Vrchlického ve věku 13–14 let. Celkem třináctiletých ţáků při dotazování bylo 33 z toho 12 dívek a 21 chlapců dále pak celkový počet čtrnáctiletých byl 36 z toho 17 dívek a 19 chlapců.

18

33

36

24

10 12

17

14 8

21 19

10

0 5 10 15 20 25 30 35 40

12 LET 13 LET 14 LET 15 LET

Rozdělení žáků dle věku na Zš Vrchlického

CELKOVÝ POČET ŽÁKŮ DÍVKY

CHLAPCI

(29)

29 Sportovní odvětví

Graf 2: Vybraná nejţádanější sportovní odvětví ţáků ZŠ Vrchlického

Graf číslo 2 se zabývá sportovním odvětvím, které děti nejčastěji provozují nebo by rády provozovaly ve volném čase. V dotazníku si ţáci mohli vybrat z 18sportovních odvětví a přiřadit jim tak stupeň obliby. Do grafu bylo vybráno osm sportovních odvětví, která byla nejţádanější pro obě pohlaví. Z grafu ale můţeme vyčíst, která odvětví mají nejraději dívky a která chlapci. V příloze najdeme přehlednou tabulku s pořadím zájmů. Nejzřetelnější zájem o pohybové aktivity vykazují sportovní hry u chlapců a tanec u dívek. Všichni ţáci ZŠ Vrchlického do popředí zájmu zařadili plavání, atletiku a turistiku, kterým se ještě věnujeme v další části, neboť oddíly plaveckých způsobů, atletických disciplín a druhů turistiky dotazník také obsahuje.

0 10 20 30 40 50 60

12 LET DÍVKY 12 LET CHLAPCI 13 LET DÍVKY 13 LET CHLAPCI 14 LET DÍVKY 14 LET CHLAPCI 15 LET DÍVKY 15 LET CHLAPCI

(30)

30 Sportovní hry

Tabulka 4: Pořadí zájmu ţáků o sportovní hry na ZŠ Vrchlického

12 LET 13 LET 14 LET 15 LET

HRY DÍVKY CHLAPCI DÍVKY CHLAPCI DÍVKY CHLAPCI DÍVKY CHLAPCI

BADMINTON 5 4 5 5 5 5 6 6

HÁZENÁ 7 5 3-4 3 2 2 1 11

FOTBAL 4 3 2 2 3 1 4 1

BASKETBAL 2 1 7 4 4 4 7 5

LENÍ HOKEJ 8 7 8 6 8 11 5 4

NOHEJBAL 9 10 10 11 12 7 11 7

VOLEJBAL 3 12 1 10 1 6 3 8

SOFTBAL 10-11 8-9 11-12 8 9 12 9 9

STOLNÍ TENIS 6 2 3-4 1 6 3 2 3

TENIS 1 6 6 7 7 8 8 2

VODNÍ PÓLO 10-11 11 11-12 12 11 10 10 12

JINÉ - FLORBAL 12 8-9 9 9 10 9 12 10

Dalším odvětvím v dotazníku byly sportovní hry, kde ţáci přidělovali pořadí zájmu k jednotlivým hrám. Do sloţky „jiné“ ţáci často uvedli Florbal, který je v dnešní době velmi oblíbenou hrou jak na školách, tak i jako mimoškolní pohybová aktivita. Dle tabulky můţeme konstatovat, ţe zájmy ţáků o hry je dost rozmanitý a v kaţdém věku se zájem o něco mění. U dívek přichází do popředí volejbal, házená a badminton.

U chlapců převazuje zájem v herních činnostech o fotbal a stolní tenis. Základní škola Vrchlického má ke škole dokonce přistavěnou halu na stolní tenis a ţáci ji mohou bohatě vyuţívat a hrají tuto hru také během tělesné výchovy.

Sportovní gymnastika

Tabulka 5: Pořadí zájmu o disciplíny ve sportovní gymnastice na ZŠ Vrchlického

12 LET 13 LET 14 LET 15 LET

GYMNASTIKA DÍVKY CHLAPCI DÍVKY CHLAPCI DÍVKY CHLAPCI DÍVKY CHLAPCI

AKROBACIE 2 3 4 4 2 2 5 4

BRADLA 7 7 7 7 7 7 7 7

HRAZDA 5 5 6 5 5 5 4 5

KLADINA 3 6 5 3 6 6 6 6

KRUHY 6 4 2 6 4 3-4 2 2

PŘESKOK 4 2 3 2 3 3-4 3 3

TRAMPOLÍNA 1 1 1 1 1 1 1 1

V tabulce, která se týká disciplín ve sportovní gymnastice je jasně vidět, ţe ţáci celého druhého stupně, jak dívky, tak chlapci, nejvíce upřednostňují trampolínu.

(31)

31

Nejmenší zájem mají ţáci o bradla. Ve školách se také stávalo, ţe se ţáci ptali, co to bradla jsou, proto jim pak také připadá nejmenší zájem.

Atletické disciplíny

Tabulka 6: Pořadí zájmu o disciplíny v atletice na ZŠ Vrchlického

12 LET 13 LET 14 LET 15 LET

ATLETIKA DÍVKY CHLAPCI DÍVKY CHLAPCI DÍVKY CHLAPCI DÍVKY CHLAPCI

BĚH - VYTRVALOSTNÍ 2 1 5 1 7 5 7 2

HOD (MÍČEK, GRANÁT) 6 3 1 3 2 2 1 1

SKOK DALEKÝ 3 2 4 2 1 3 2 5

SKOK VYSOKÝ 5 6 6 6 3 6 6 6

SPRINT 4 7 2 4 6 1 5 3

VRH KOULÍ 7 5 7 7 4 7 3 7

BĚH – ŠTAFETOVÝ 1 4 3 5 5 4 4 4

V tabulce týkající se atletických disciplín na Základní škole Vrchlického převaţuje u chlapců zájem o vytrvalostní běh, kdeţto dívky ho řadí aţ na místa poslední. Vidíme ale také výjimku v tomto běhu, kde u čtrnáctiletých chlapců byl vytrvalostní běh zařazen aţ na místo páté. Taktéţ vidíme velký rozdíl u dvanáctiletých dívek, které vytrvalostní běh zařadily jiţ na druhé místo, a s postupem věku zájem značně klesl. Mezi nejméně ţádané disciplíny je pro všechny chlapce vrh koulí.

Z tabulky také vyčteme, ţe hod míčkem či granátem řadí dívky na velmi oblíbené aktivity a chlapci je řadí také na místa vysoko v ţebříčku. Na dalších místech se dále objevuje skok daleký, kdeţto skok vysoký je aţ na posledních místech oblíbenosti.

Druhy turistiky

Tabulka 7: Pořadí zájmu o hlavní druhy turistiky na ZŠ Vrchlického

12 LET 13 LET 14 LET 15 LET

TURISTIKA DÍVKY CHLAPCI DÍVKY CHLAPCI DÍVKY CHLAPCI DÍVKY CHLAPCI

CYKLO 1 1 2 1 3 1 2 2

PĚŠÍ 3 2 1 3 2 2 1 1

VODNÍ 2 4 3 2 1 4 3 4

MOTO 4 3 4 4 4 3 4 3

V pořadí zájmu o hlavní druhy turistiky převaţuje cykloturistika a pěší turistika.

Je vidět, ţe kdyţ ţáci přiřazovali zájem u sportovních odvětví pro turistiku – i cyklo, vidíme přesnější výsledky v této části. Nejmenší zájem v této oblasti byl na Základní škole Vrchlického o motorismus jak pro dívky, tak pro chlapce.

(32)

32 Pohybové schopnosti

Tabulka 8: Pořadí zájmu o rozvoj pohybových schopností na ZŠ Vrchlického

12 LET 13 LET 14 LET 15 LET

ČINNOSTI DÍVKY CHLAPCI DÍVKY CHLAPCI DÍVKY CHLAPCI DÍVKY CHLAPCI

OBRATNOSTNÍ 1 3 2 2 1 3 1 3

RYCHLOSTNÍ 2 2 1 1 3 1 2 1

SILOVÉ 3 1 4 3 2 2 3 2

VYTRVALOSTNÍ 4 4 3 4 4 4 4 4

Tabulka číslo 8 je zaměřena na činnosti pohybových schopností. Nejzřetelněji vidíme, ţe nejméně ţádané jsou vytrvalostní schopnosti. Toto platí pro obě pohlaví všech věkových skupin. U dívek jsou zařazeny na první místo obratnostní schopnosti, kdeţto u chlapců vedou rychlostní schopnosti.

Zaměření pohybové činnosti

Tabulka 9: Pořadí zájmu o zaměření pohybových činností na ZŠ Vrchlického

12 LET 13 LET 14 LET 15 LET

ZAMĚŘENÍ ČINNOSTI DÍVKY CHLAPCI DÍVKY CHLAPCI DÍVKY CHLAPCI DÍVKY CHLAPCI

ESTETICKÉ 1 6 5 6 3 6 1 6

KONDIČNÍ 4 2 1 2 5 1 4 2

SPORTOVNÍ 3 1 6 1 6 2 6 1

REKREAČNÍ 2 4 3 3 1 4 2 3

TVŮRČÍ 5 3 2 5 4 3 3 4

ZDRAVOTNÍ 6 5 4 4 2 5 5 5

Další část dotazníku se zabývala zájmem o pohybové činnosti dle jejich zaměření.

V této tabulce vidíme celkem rozmanitost, můţeme však říci, ţe dívky dávají přednost rekreačním pohybovým aktivitám a chlapci sportovním pohybovým aktivitám.

Řekněme, ţe celkem pochopitelně zařadili všichni chlapci na poslední místo esteticky zaměřené pohybové činnosti. Dvanáctileté a patnáctileté dívky estetickou činnost, jakou je například tanec, zařadily na místo první. Stejně znatelný opak vidíme ve sportovním zaměření, které dívky (vyjma dvanáctiletých) zařadily na poslední místo, kdeţto chlapci jak jiţ bylo řečeno, na místa první.

(33)

33 Sportovně technické aktivity

Tabulka 10: Pořadí zájmu ţáků o sportovně technické aktivity na ZŠ Vrchlického

12 LET 13 LET 14 LET 15 LET

TECHNICKÉ AKTIVITY DÍVKY CHLAPCI DÍVKY CHLAPCI DÍVKY CHLAPCI DÍVKY CHLAPCI

CYKLOTRIAL 4 1 2 3 6 1 7 5

BIATLON 5 5 7 5 7 7 4 7

MODELÁŘSTVÍ 2 4 3 4 5 6 3 6

MOTORISMUS 7 3 5 2 3 2 6 2

HORSKÁ KOLA, BIKROS 3 2 1 1 2 3 1 1

SPORTOVNÍ POTÁPĚNÍ 1 6 4 6 1 5 5 4

SPORTOVNÍ STŘELBA 6 7 6 7 4 4 4 3

V desáté tabulce týkající se sportovně technických aktivit ţáci přiřazovali stupeň ţádosti celkem rozdílně. Přesto můţeme vidět, ţe mezi oblíbené aktivity děvčat patří sportovní potápění a modelářství. Pro chlapce je pak ţádaná jízda na kole, neboli bikros, horská kola a cyklotrial. Na velmi málo oblíbenou pozici se zařadil biatlon, který ţáci fyzicky neznají. Velmi zajímavý je přelom u odvětví sportovní střelby, kdy u dvanácti a třináctiletých ţáků byla zařazena na místa poslední a od čtrnácti let zájem značně stoupl. Škola Vrchlického krouţek sportovní střelby nabízí, ale dle získaných informací ho moc ţáků nenavštěvuje, proto by určitě bylo dobré, ho u ţáků více propagovat a udělat pro ně například týden na zkoušku.

Plavecké způsoby

Tabulka 11: Pořadí zájmu ţáků o jednotlivé plavecké způsoby na ZŠ Vrchlického

12 LET 13 LET 14 LET 15 LET

PLAVÁNÍ DÍVKY CHLAPCI DÍVKY CHLAPCI DÍVKY CHLAPCI DÍVKY CHLAPCI

KRAUL 2 1 2 2 2 1 2 2

PRSA 1 2 1 1 1 2 1 1

ZNAK 3 3 3 3 3 3 3 3

MOTÝLEK 4 4 4 4 4 4 4 4

Z tabulky je ihned zřejmé, ţe nejvíce a nejraději děti plavou styl prsa a následně styl kraul, kdeţto nejméně rádi mají ţáci plavecký styl motýlek. Myslíme si, ţe styl motýlka většina ţáků v tomto věku ještě nikdy neplavaly, a tak ho samozřejmě zařadí na poslední místo.

References

Related documents

Velmi vhodné je také sestavování molekul využít v rámci pracov- ních činností, které jsou dnes na mnohých školách součástí školních vzdělávacích programů.. V rámci

Negativní vztah ke škole je ovlivněn hlavně školní úspěšností. Žák ve škole tráví většinu svého všedního dne. Pokud je dítě ve škole úspěšné, nemá důvod chodit za školu.

Cviky, které jsou použity v zahřívací části: běh na místě – obyčejné zvedání nohou, nikoli zakopávání (viz Obrázek 3 ); cvik „angličák“ – výskok, dopad do dřepu,

Tato subškála může pomoci při diagnostice problémů s užíváním psychotropních látek anebo při poruchách příjmu potravy (Pierz, Herzberg, 2015). Nízký skór FRE

 Mnohé zdravotní přínosy z pohybové aktivity jsou do značné míry nezávislé na věku, pohlaví, rasové a národnostní příslušnosti jedinců (Sigmundovi 2011, s.

Diplomová práce nese název Pohled na sexuální výchovu (z hlediska žáků i učitelů). Do výzkumu tak byli zahrnuti žáci druhého stupně vybraných základních škol a jejich

Energetický výdej narůstá nad úroveň klidového metabolismu nejen během intenzivní pohybové činnosti, jako je například běh nebo plavání, ale i při

Bohuţel všechny děti mají ve svém ţivotě období, kdy se u nich vyskytují různé izolované projevy neţádoucího chování (lhaní, projevy agresivního