Vliv mezinárodního obchodu České republiky na její hospodářství
Bakalářská práce
Studijní program: B6208 – Ekonomika a management
Studijní obor: 6210R015 – Ekonomika a management mezinárodního obchodu Autor práce: Daniel Jakubec
Vedoucí práce: prof. Ing. Ivan Jáč, CSc.
Anotace
Hlavním tématem bakalářské práce je vliv mezinárodního obchodu České republiky na její hospodářství ve vztahu k vybraným "třetím zemím". V práci jsou nejdříve teoreticky vysvětleny určité ekonomické pojmy, dále je představen chronologický vývoj mezinárodního obchodu ČR a ekonomická charakteristika zvolených států, poté je podrobněji popsán vzájemný obchod mezi ČR a zvolenými zeměmi a v neposlední řadě je zanalyzována tato vzájemná spolupráce. Výsledkem práce je předat čtenáři přehled o mezinárodním obchodu ČR, zdůraznit jeho důležitost a zjistit, zdali je úspěšný či nikoliv.
V poslední kapitole je využito některých indikátorů projevené komparativní výhody, jenž ukazují právě úspěšnost zahraničního obchodu ČR v určitých odvětvích průmyslu.
Klíčová slova
Mezinárodní obchod, vývoz, dovoz, obchodní bilance, Česká republika, "třetí země", Spojené státy americké, Čínská lidová republika, Korejská republika, projevené komparativní výhody
Annotation
The impact of the Czech Republic's international trade on its economy
The main topic of the bachelor thesis is the impact of the Czech Republic's international trade on its economy in relation to selected "third countries". Firstly, in the thesis, some economic terms are theoretically explained, also the chronological evolution of the Czech Republic's international trade and economic characteristics of selected states are introduced, after the international trade between Czech Republic and selected countries is described and last but not least this mutual cooperation is analyzed. Results of this thesis are to provide an overview of the international trade of the Czech Republic, to emphasize its importance and determine whether it is successful or not. In the last chapter some indicators of revealed comparative advantages are used to show the success of Czech Republic's international trade in a certain industries.
Key words
International trade, export, import, trade balance, Czech Republic, "third countries", United States of America, People's Republic of China, Republic of Korea, revealed comparative advantages
Obsah
Seznam tabulek...9
Seznam použitých zkratek, značek a symbolů...10
Úvod...11
1 Teoretická část práce...12
1.1 Obchod...12
1.1.1 Pojetí obchodu...12
1.2 Mezinárodní obchod...13
1.2.1 Nástroje mezinárodního obchodu...13
1.2.2 Právo mezinárodního obchodu...14
1.3 Mezinárodní obchodní strategie České republiky...15
2 Vývoj mezinárodního obchodu České republiky...17
2.1 Vývoj od 1. 1. 1993 do roku 2004...17
2.2 Vliv vstupu do Evropské unie...18
2.3 Stručný vývoj od roku 2004 do roku 2013...20
3 Ekonomická charakteristika vybraných zemí...25
3.1 Spojené státy americké...25
3.1.1 Ekonomika dle makroekonomických ukazatelů...26
3.2 Čínská lidová republika...27
3.2.1 Ekonomika dle makroekonomických ukazatelů...28
3.3 Korejská republika...29
3.3.1 Ekonomika dle makroekonomických ukazatelů...30
4 Mezinárodní obchod mezi Českou republikou a vybranými státy...32
4.1 Česká republika a Spojené státy americké...32
4.1.1 Česká republika a Spojené státy americké od roku 2010...33
4.2 Česká republika a Čínská lidová republika...35
4.2.1 Česká republika a Čínská lidová republika od roku 2010...35
4.3 Česká republika a Korejská republika...38
4.3.1 Česká republika a Korejská republika od roku 2010...39
5 Porovnání mezinárodního obchodu...42
5.1 Objem vývozu v praxi...42
5.2 Obchodní podíly v praxi...44
5.3 Index projevené komparativní výhody v praxi...45
Závěr...49
Soupis bibliografických citací...51
Seznam tabulek
Tab. 1: Přehled meziroční změny salda 2004/2005 a samotné saldo za rok 2005 u některých skupin SITC / strana 20
Tab. 2: Dovoz, vývoz a bilance zahraničního obchodu 2004 – 2013 / strana 21 Tab. 3: Srovnání zemí pomocí určitých makroek. ukazatelů / strana 25 Tab. 4: Srovnání objemů vývozu jako podíl na HDP / strana 43
Tab. 5: Srovnání účasti jednotlivých států na celosvětovém exportu / strana 44
Tab. 6: Index projevené komparativní výhody mezi ČR a vybranými státy / strana 46
Seznam použitých zkratek, značek a symbolů
bil - Bilión
CEFC - China energy company limited
CoCom - Coordinating Committee for Multilateral Export Controls ČEB - Česká exportní banka
ČEZ - České energetické závody
ČSSR - Československá socialistická republika HDP - Hrubý domácí produkt
J&T - Jakabovič a Tkáč
KLDR - Korejská lidově demokratická republika mil - Milión
mld - Miliarda
OECD - Organisation for Economic Co-Operation and Development RCA - Revealed comparative advantage
SITC - Standard International Trade Classification SK - Sportovní klub
USD - United states dollars
$ - Americký dolar
Úvod
Hlavním zkoumaným prvkem této práce je mezinárodní obchod České republiky ve vztahu k vybraným třetím zemím (Spojené státy americké, Čínská lidová republika a Korejská republika) a to jak z hlediska historického, tak také jeho současná situace.
Samotná práce začíná stručným výkladem ekonomické teorie, následuje chronologický popis historického vývoje českého mezinárodního obchodu a poté jsou jednotlivé zvolené státy charakterizovány podle určitých makroekonomických ukazatelů. Dalším bodem je detailnější rozbor vzájemného obchodu mezi Českou republikou a vybranými státy a konec práce je věnován analýze určitých sektorů mezi všemi zmíněnými zeměmi.
Zahraniční obchod je v dnešní době téměř pro všechny státy velmi důležitou součástí ekonomiky a Česká republika není výjimkou. To nicméně dokazuje i zvolená obchodní politika státu, která je proexportně orientovaná. I přestože velkou část mezinárodního obchodu ČR tvoří spolupráce se zeměmi Evropské unie, podíl států mimo ní se začíná velmi významně prosazovat.
Cílem práce je tedy nejen informovat čtenáře o vývoji mezinárodního obchodu České republiky ve vztahu k USA, Čínské lidové republice a Korejské republice, ale také poukázat na jeho důležitost a v neposlední řadě zanalyzovat, zda byl úspěšný či nikoliv, a to právě pomocí srovnání určitých ukazatelů, které se týkají vývozu.
1 Teoretická část práce
Úvodní kapitola se bude věnovat teoretické části problematiky této bakalářské práce.
Především pak budou zmíněny a vysvětleny pojmy jako je obchod, mezinárodní (zahraniční) obchod, obchodní strategie České republiky aj.
1.1 Obchod
Obchodem je brána ekonomická činnost (směna), při níž dochází ke koupi respektive prodeji zboží nebo poskytnutí služby za určitou úplatu. Obchod zahrnuje všechny činnosti, které se pojí jak s nabídkou, tak také s poptávkou mezi prodávajícím a kupujícím a jejichž výsledkem je uskutečnění transakce dle domluvených podmínek. Jednou z možností je realizovat jej přímo skrze výměnný obchod (barter) anebo nepřímo prostřednictvím peněz.
Dále lze obchod dělit podle úrovně na jaké je uskutečňován - maloobchod (prodávající a kupující), velkoobchod (dodavatel a odběratel) a zahraniční obchod. [1, 2 s. 12]
1.1.1 Pojetí obchodu
Obchod může být vnímán ze dvou pohledů. První z nich, tedy obchod jako činnost, je širší a funkční pojetí tohoto slova. V tomto případě je obchod představován jako směna (přímá nebo nepřímá). Jde o situaci, kdy může obchodovat i podnik, jehož prioritou je výroba. To znamená, že daný podnik musí nejdříve přeměnit vstupy od dodavatelů na výstupy, jenž jsou následně prodány odběratelům. Nemusí se však jednat jen o prodej zboží, nýbrž i o prodej služeb, energií apod. [1, 3 s. 12]
Druhým možným chápáním obchodu, v jeho užším pojetí, je obchod jako instituce.
V tomto případě mluvíme o podnicích, které zboží pouze nakoupí a prakticky nezměněné
ho následně prodají. Jde tedy pouze o realizaci obchodních operací, kdy tyto podniky udržují prostřednický vztah mezi výrobou a spotřebou. [1, 3 s. 13]
1.2 Mezinárodní obchod
Nejlepší způsob jak definovat toto slovní spojení je vztáhnout jej na určitý stát, v našem případě na Českou republiku. Pak tedy lze mezinárodní (někdy zahraniční) obchod České republiky definovat jako souhrn obchodu mezi Českou republikou a jednotlivými státy Evropské unie, tzv. vnitrounijní obchod, a souhrn obchodu mezi Českou republikou se státy mimo Evropskou unii. [4 s. 13]
Do mezinárodního obchodu patří dvě základní složky: vývoz (export) a dovoz (import).
Vývoz je tvořen celkovou hodnotou zboží, které bylo odesláno do zahraničí, a které překročilo státní hranici z důvodu jeho dočasného či trvalého setrvání za hranicemi. Pokud sečteme celkovou hodnotu zboží, jež bylo odesláno do států Evropské unie a mimo Evropskou unii dostaneme celkový vývoz. [4 s. 13]
U dovozu je tomu přesně naopak. Dovoz je totiž tvořen celkovou hodnotou zboží, které bylo přijato ze zahraničí, a které překročilo státní hranici z důvodu jeho dočasného či trvalého setrvání v dané zemi. Pokud tedy sečteme celkovou hodnotu zboží, jež bylo přijato ze států Evropské unie a mimo Evropskou unii dostaneme celkový dovoz. [4 s. 13]
1.2.1 Nástroje mezinárodního obchodu
Autonomní nástroje
Jedná se o nástroje, které si určuje každý stát individuálně. Známe dva druhy autonomních
nástrojů. První z nich jsou takzvané pasivní nástroje mezi které patří například cla, díky nimž daný stát brání určitý segment na jeho trhu před možnou konkurencí, či naopak vytváří prostor pro vetší dovoz. Dále sem patří dovozní a vývozní kvóty jimiž se limituje kvantita zboží. Můžeme sem zařadit i embarga neboli úplný zákaz dovozu určité komodity.
Druhým zástupcem autonomních nástrojů jsou nástroje aktivní. Jedním z představitelů jsou vývozní subvence, tedy obdoba prémie pro vývozce. Dále pak poskytování státního úvěru, záruky státu nebo měnový dumping, který je vetšinou vykonáván národními bankami pomocí devalvace či revalvace měny a slouží buď ke zlevňování vývozu a zdražování dovozu nebo naopak. [5, 6 s. 14]
Smluvní nástroje
Takovýto typ nástrojů vznikne pouze na základě dohody dvou a více států. Opět zde máme dvojí zastoupení. Pokud mluvíme o dohodě mezi 2 státy pak je nazývána dohodou bilaterální. Může se jednat např. o obchodní smlouvy, obchodní dohody či platební dohody. Na druhé straně, v případě, že se bavíme o vícero státech, existuje tzv.
multilaterální dohoda. [5, 6 s. 14]
1.2.2 Právo mezinárodního obchodu
V prostředí mezinárodního obchodování dochází ke střetu dvou a více právních řádů z různých států. V takovémto případě je nasnadě otázka, jak tento problém vyřešit.
Mezinárodní obchody jsou uskutečňovány na dvou právních stupních. Ty se liší v mnohých aspektech, především ale subjekty. [7 s. 14]
Pokud do tohoto obchodního styku vstupují samotné státy nebo jejich vládní instituty, pak hovoříme o úrovni mezinárodněprávní. Ta je upravena mezinárodními smlouvami, obyčeji atpod. Jedná se tedy o mezinárodní právo veřejné známé taky jako mezinárodní ekonomické právo. V situaci, kdy subjekty jsou právnické či fyzické osoby s místem
podnikání, sídlem nebo bydlištěm na území rozdílných zemí, mluvíme o soukromoprávní úrovni. Jejich řešení je pak upraveno v mezinárodních smlouvách, vnitrostátních právních předpisech, mezinárodních obchodních zvyklostech apod. [7 s. 15]
Drtivá většina mezinárodních obchodů je realizována právě na soukromoprávní úrovni.
Proto normy mezinárodního práva soukromého a práva mezinárodního obchodu budou důležité při hledání právní úpravy. S ohledem na množství norem, které mezinárodní obchodní styk upravují, ať už se jedná o mezinárodněprávní normy, soukromoprávní aj., je definice práva mezinárodního obchodu uváděna takto [7 s. 15]: „Jde o účelově uspořádaný soubor právních norem z různých právních odvětví a různého původu, které spojuje jejich společný účel upravovat právní vztahy vznikající při uskutečňování mezinárodního obchodu a mezinárodního hospodářského styku vůbec“. Dokonce se vyskytují případy kdy do obchodního styku zasahuje stát, jakožto jeden ze subjektů, a fyzická nebo právnická osoba, jako subjekt druhý. Tato situace je označována jako diagonální vztah a jejich vznik je vázán převážně k zahraničním investicím. [7 s. 15]
1.3 Mezinárodní obchodní strategie České republiky
V současné době má Česká republika Exportní strategii pro roky 2012 – 2020. Jak je již z názvu zřejmé tato strategie vznikla 14. 3. 2012 a objevuje se v ní seznam proexportních aktivit státu. [8 s. 15]
Exportní strategie České republiky je tvořena s ohledem na současný stav ekonomiky státu (situace českých firem, výrobků aj.) a na stav evropských či světových trhů (vývoj na cizích trzích, finančních trzích atd.). Samozřejmě jsou zde zmíněny i proexportní cíle, jichž má být dosaženo, a prostředky, které zapříčiní jejich realizaci. Jedním z hlavních úkolů zmíněné strategie je vytvořit stabilní a fungující kooperaci různých veřejných institucí, která povede k podpoře českého vývozu. Zároveň se Exportní strategie ČR váže na
strategii Mezinárodní konkurenceschopnosti ČR, v níž je prioritním cílem dostat Českou republiku do roku 2020 mezi 20 nejvíce konkurenceschopných zemí světa. Exportní strategie ČR ovšem následuje i jiné strategie jako např. Národní inovační strategii, Bezpečnostní strategii atd. [8 s. 16]
Zpravodajství pro export, rozvoj exportu a podpora obchodních příležitosti jsou tři základní kameny, které tvoří samotnou Exportní strategii ČR. Konkrétně se jedná o 12 projektů, které budou uskutečněny postupně přesnými kroky. Výsledkem tohoto postupu by měla být restrukturalizace a zefektivnění podpory exportu. [8 s. 16]
Velmi důležitou částí této strategie je určení hlavních trhů pro vývoz ČR, která se vytváří ve spolupráci s českými podniky. V této fázi se zkoumá především růstový potenciál, absorpční schopnosti a provázanost s českou ekonomikou. V Exportní strategii ČR je uvedeno 12 hlavních zemí (Brazílie, Čínská lidová republika, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, Srbsko, Turecko, Ukrajina, Spojené státy americké a Vietnam) a 25 tzv. zájmových zemí (Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko a další). [8 s. 16]
2 Vývoj mezinárodního obchodu České republiky
Kapitola číslo 2 nastíní jak se postupně vyvíjel mezinárodní obchod České republiky od 1. 1. 1993 až do konce roku 2013. Tato část se dělí na tři hlavní okruhy. První z nich se věnuje vývoji mezinárodního obchodu České republiky do roku 2004, kde jako zlomovou část můžeme označit vstup České republiky do Evropské unie. Poté se zaměří na důsledky plynoucí právě ze vstupu České republiky do Evropské unie a v posledním úseku se zabývá vývojem mezinárodního obchodu České republiky od jejího vstupu do Evropské unie až po konec roku 2013.
2.1 Vývoj od 1. 1. 1993 do roku 2004
Od prvopočátku vzniku samostatné České republiky se její mezinárodní obchod potýkal se složitými vnitřními a vnějšími podmínkami. [9 s. 17]
Zejména na úplném začátku se z vnitřního hlediska musel vypořádat s radikálními změnami ve vlastnických vztazích a v regulaci hospodářství (z centrálního řízení na tržní ekonomiku). Na druhé straně celosvětová ekonomika taktéž nezažívala dobré období když si musela projít nestabilitou v oblasti regionálních, subregionálních a národních výsledků atd. [9 s. 17]
I přes to si mezinárodní obchod České republiky udržoval poměrně stabilní dynamický růst. Ovšem do roku 2004 se Česká republika potýkala s pasivní obchodní bilancí, neboť její celkový dovoz přesahoval celkový vývoz. Prioritními partnery pro Českou republiku, v oblasti mezinárodního obchodu, byly především evropské státy, zejména pak čeští sousedé. Z nich pro nás nejdůležitější byla Spolková republika Německo (dále jen
Německo). Díky provázanosti mezinárodního obchodu České republiky s Německem byla ČR závislá i na jejím ekonomickém vývoji. [9 s. 18]
Dominantní roli mezi komoditami, ať už mluvíme o dovozu či vývozu, vždy hrály stroje a dopravní prostředky. Negativní zbožovou skupinou pro saldo České republiky na začátku sledovaného období byly paradoxně zmíněné stroje a dopravní prostředky, protože z velké části tvořily celkovou hodnotu dovozu, avšak potupně se propracovaly až na výrazně významnější vývozní komoditu. Ke konci sledovaného období otěže negativní zbožové skupiny přebraly minerální paliva, maziva a chemikálie. [9 s. 18]
Organizační struktura mezinárodního obchodu v celém průběhu značně měnila své složení.
V roce 1993 bylo na straně vývozu 25 971 firem. Tyto počty se však postupem času snižovaly až v roce 2007 dosáhly čísla 18 651. V oblasti dovozu tomu bylo lehce jinak, i když se stejným výsledkem. Rok 1993 čítal celkem 45 987 subjektů, ovšem svého maxima dosáhl o 6 let později, kdy se vyhoupl na 60 615 společností. S následujícím rokem přišel i postupný pokles, který se v roce 2007 zastavil na 30 579 subjektech.
Největší snížení jak ve vývozu, tak také v dovozu, zaznamenaly společnosti s nejmenším podílem na celkové hodnotě obou veličin, které však tvořily nejpočetnější skupinu.
[9 s. 18]
2.2 Vliv vstupu do Evropské unie
Dopad vstupu do Evropské unie na ekonomiku České republiky byl značný a to nejen pro ekonomiku jako celek, ale především pro její mezinárodní obchod.
Tento okamžik byl důležitým mezníkem pro obchodní bilanci ČR, která do roku 2004 vykazovala pasivní výsledky. Ovšem právě se vstupem ČR do EU šla ruku v ruce i změna
v podobě zvýšení vývozu, jenž začal svými hodnotami převyšovat dovoz, a tak saldo obchodní bilance ČR bylo prvně od roku 1993 kladné. Prakticky ihned v prvním roce, přesněji v období od května roku 2004 až po duben 2005, se roční klouzavé saldo obchodní bilance vyšvihlo na přebytek 11,2 mld Kč, přičemž také došlo k jeho meziročnímu nárůstu o 78,5 mld Kč. Jak již bylo zmíněno vývoz zboží rapidně vzrostl a to o 23,8 %. Dovoz mu ale zdatně sekundoval, neboť se zvýšil o 17,5 %. [10, 11 s. 19]
Největší růst obou veličin, tvořících obchodní bilanci, byl spíše v první polovině zkoumaného období, kdy například růst vývozu častokrát převýšil i 30% hranici. Tento fakt byl výsledkem rostoucí poptávky na zahraničních trzích, predikce celosvětového hospodářského růstu nebo zrušení většiny celních bariér mezi ČR a státy EU. Samozřejmě v období druhých šesti měsíců obchodní bilance taktéž vykázala zlepšení, v tomto případě o 56,4 mld Kč. [10 s. 19]
Ne všechny komodity byly pozitivně ovlivněny vstupem do EU (viz Tab. 1). Na jedné straně působily kladně na obchodní bilanci stroje a dopravní prostředky. Tato skupina zaznamenala meziroční nárůst o 94,5 mld Kč a zastavila se tak na čísle 173,8 mld Kč.
Pokud máme označit hlavní představitele této skupiny, pak to byly nepochybně stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, silniční vozidla, elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, u nichž došlo ke zlepšení úhrnu meziročního salda o 71 mld Kč. Na druhé straně negativně působila na obchodní bilanci ČR minerální paliva, která dále prohlubovala své schodkové hodnoty, konkrétně došlo k meziročnímu poklesu o 21,6 mld Kč a celkový schodek této komoditní skupiny činil 83,9 mld Kč. [10, 12 s. 19]
Zbytek z komoditní struktury SITC (Standard International Trade Classification) (potraviny a živá zvířata, nápoje a tabák, živočišné a rostlinné oleje aj.) nedosáhl výrazných změn. Jejich bilanční úhrn se totiž meziročně zvýšil pouze o 5,5 mld Kč.
Úhrnné saldo této skupiny bylo schodkové a činilo 78,7 mld Kč. Ovšem i tak v našem sledovaném období zaujímala podíl cca 48,5 % z celkového obratu mezinárodního
obchodu. Je více než zřejmé, že saldo obchodní bilance nijak výrazně nepocítilo změnu díky přímým dopadům vstupu ČR do EU (zjednodušení administrativy, zrušení některých celních požadavků atd.), zato nepřímé dopady ho ovlivnily velmi. V neposlední řadě je potřeba zmínit i značné zvýšení počtu přímých zahraničních investic. [10, 12 s. 20]
Tab 1.: Přehled meziroční změny salda 2004/2005 a samotné saldo za rok 2005 u některých skupin SITC (v mld Kč)
Skupiny SITC Meziroční změna
salda (2004/2005)
Saldo (2005)
Stroje a dopravní prostředky 94,5 173,8
Vozidla Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče
Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu
71 -
Minerálních paliv -21,6 -83,9
Zbytek SITC 5,5 -78,7
Zdroj: [10 s. 20]
2.3 Stručný vývoj od roku 2004 do roku 2013
Od vstupu ČR do EU, kdy hned v prvním roce bilance mezinárodního obchodu poprvé dosáhla kladných čísel (viz Tab. 2), se už nikdy k záporným hodnotám nepřiblížila.
Dokonce si, kromě roků 2008 a 2010, udržela stabilní růst a pokud porovnáme její hodnoty z let 2005 (cca 38,6 mld Kč) a 2013 (cca 351,2 mld Kč) zjistíme, že došlo téměř k desetinásobnému navýšení. To vše zapříčinil právě volný trh v rámci EU a není tak žádným překvapením, že nejvýznamnějšími partnery pro ČR stále zůstávaly její sousedé a zároveň členové EU (Německo, Slovensko, Polsko a Rakousko). [11 s. 20]
Tab. 2: Dovoz, vývoz a bilance zahraničního obchodu 2004 – 2013 (v mil Kč)
Rok Vývoz Dovoz Bilance
2004 1 722 657 1 749 095 -26 438
2005 1 868 586 1 829 962 38 624
2006 2 144 573 2 104 812 39 761
2007 2 479 234 2 391 319 87 915
2008 2 473 736 2 406 489 67 246
2009 2 138 623 1 989 036 149 587
2010 2 532 797 2 411 556 121 241
2011 2 878 691 2 687 563 191 128
2012 3 072 598 2 766 888 305 710
2013 3 174 704 2 823 485 351 220
Zdroj: [11 s. 21]
I když je pro ČR vnitrounijní vývoz a dovoz stále prioritní, jeho podíl se pomalým tempem snižuje. Obrat mezinárodního obchodu v roce 2004 mezi ČR a státy EU tvořil čtyři pětiny, tedy 80 % z celkového obratu ČR. Ovšem v roce 2013 jeho hodnota klesla na 73,6 %. Díky tomuto faktu se naopak přímo úměrně zvýšil obrat mezinárodního obchodu mezi ČR a státy mimo EU, kde pro nás klíčovými partnery byly Čínská lidová republika, USA, a Rusko. Avšak poměr celkového vývozu a celkového dovozu z a do států mimo EU byl poměrně značně nakloněn na stranu dovozu, neboť v roce 2013 činil 968,4 mld Kč, zatímco vývoz pouze 599,3 mld Kč. [11 s. 21]
Faktem ohledně vývoje mezinárodního obchodu je, že nejsilnější periodou bývala, téměř po celou dobu sledovaného období, druhá polovina roku, především pak měsíce září, říjen a listopad, kvůli blížícím se vánočním svátkům. Nejslabší dobu pak představoval začátek roku, kdy po vánocích došlo k poklesu poptávky. [11 s. 21]
Z pohledu bilance mezinárodního obchodu můžeme s jistotou říci, že nejhorším měsícem byl prosinec, jenž v některých letech dokonce vykazoval deficit. Například v roce 2013 dosahoval přebytek v posledním kalendářním měsíci hodnoty 9,2 mld Kč a v měsíci předchozím hodnoty 36 mld Kč. Pokud však vezmeme delší časový úsek, v našem případě čtvrtletí, nemůžeme říci obecné pravidlo, neboť jednotlivé roky, zejména ty poslední, se dosti výrazným způsobem lišily. [11 s. 22]
Jestliže rozdělíme mezinárodní obchod České republiky z hlediska kontinentů, máme tu po celou dobu sledovaného období jasného a rozhodně očekávaného lídra. Řeč je jednoznačně o Evropě. Kupříkladu v roce 2013 zaujímal vývoz do Evropy suverénních 90 % z celkového vývozu. I v dovozu mluvíme o velkém čísle, přesněji o 75 %. To bylo do značné míry sníženo podílem dovozu z Asie, který dosáhl v témže roce 20,4 % z dovozu jako celku (v roce 2004 – 14,4 %). V dovozu mezi ČR a Asií došlo k překročení hodnoty 20 % už v roce 2009 a v roce 2010 tento podíl vystoupal až na 23,2 %. [11 s. 22]
Dalším významným mimoevropským partnerem pro Českou republiku byly Spojené státy americké, které se podílely na celkovém dovozu i vývozu v roce 2013 zhruba 3 %. Od vstupu ČR do EU, na jedné straně podíl dovozu z USA klesl, naopak na té druhé podíl vývozu zaznamenal lehký nárůst. Kromě toho vykazoval jak dovoz, tak také vývoz ČR růst napříč všemi kontinenty už od roku 2010, s výjimkou dovozu z Asie, jenž od roku 2012 mírně klesl. [11 s. 22]
Už od roku 2004, až do konce sledovaného období, bylo hlavním obchodním partnerem pro Českou republiku nepochybně Německo. Druhým nejvýznamnějším partnerem bylo Slovensko, jenž se podílelo na obratu mezinárodního obchodu ČR v roce 2004 téměř 7 %.
Zajímavé je, že rok 2007 přinesl změnu v podobě Čínské lidové republiky, jakožto druhého nejvýznamnějšího dovozního partnera. Tento statut jí vydržel až do konce sledovaného období. Její podíl na celkovém dovozu v roce 2007 činil necelých 8 %. Vzhledem k tomu, že ve stejném roce vývoz z ČR do Čínské lidové republiky zaujímal až 21. pozici mezi
obchodními partnery ČR, není divu, že bilance mezinárodního obchodu mezi těmito státy z pohledu ČR byla výrazně pasivní. Pokud se tedy podíváme na obrat mezinárodního obchodu ČR na druhou pozici se řadilo Slovensko se 7 % podílem na celkovém obratu, ne tedy Čínská lidová republika. Ta zaujímala až 7. příčku. [11 s. 23]
Z hlediska komoditní struktury podle SITC se dlouhodobě v popředí držely již několikrát zmíněné stroje a dopravní prostředky (automobily, výpočetní technika aj.). Ty v roce 2013 zaujímaly podíl 48 % z celkového obratu mezinárodního obchodu. Dalšími komoditními zástupci, se kterými se v mezinárodním obchodě ČR významně obchodovalo, byly polotovary a materiály (pneumatiky, sklo, papír atd.) s podílem, v roce 2013, 17,6 % z celkového obratu nebo průmyslové spotřební zboží (nábytek, obuv, hračky aj.) s podílem, v témže roce, 11 % z celkového obratu. [11 s. 23]
Co se týče samotného vývozu, zde taktéž dlouhodobě zaujímaly 1. pozici stroje a dopravní prostředky. To nakonec dokazoval rok 2013, kde tato komoditní skupina tvořila 54 % z celkového vývozu. V dovozu tomu nebylo jinak a s podílem 41 % z celkového dovozu byly i zde stroje a dopravní prostředky číslo 1. [11 s. 23]
V posledním roce sledovaného období byla hodnota vyvezených silničních vozidel z ČR rovna 561,6 mld Kč. V porovnání s rokem 2004, kdy hodnota vyvezených silničních vozidel dosáhla 256,9 mld Kč, byla více než dvojnásobná. V témže čase se vyvezla elektrická zařízení, spotřebiče a přístroje za zhruba 310 mld Kč. Dovezená silniční vozidla, tedy jejich hodnota, se v roce 2013 zastavila na čísle necelých 233 mld Kč a hodnota elektrických zařízení, spotřebičů a přístrojů pak na 274,3 mld Kč. V neposlední řadě je potřeba zmínit ropu, která byla významným představitel dovozu s celkovou hodnotou v roce 2013 163,2 mld Kč. [11 s. 23]
Všechny tyto pozitivní veličiny pro republikový mezinárodní obchod měly i své kritiky.
Mezi ně patřila v roce 2014 i mezinárodně uznávaná organizace pro hospodářskou
spolupráci a rozvoj OECD (Organisation for Economic Co-Operation and Development).
Ta ve svém ekonomickém průzkumu o České republice uvedla, že spoléhání se ČR na mezinárodní obchod ji dělá velmi závislou na externích zdrojích růstu. Větší stabilita a rovnováha procesu konvergence příjmů vyžaduje stejně silnou domácí ekonomiku. To v podstatě znamená, že by ČR měla zavést politiku, jež posílí zejména sektor soukromých služeb, který byl jedním z nejmenších mezi členy OECD. [13 s. 24]
3 Ekonomická charakteristika vybraných zemí
Třetí kapitola jednotlivě představí, pomocí několika hlavních makroekonomických ukazatelů, vybrané země pro tuto bakalářskou práci (viz Tab. 3). Jedná se o dva dlouhodobě významné obchodní partnery pro Českou republiku, tedy o Spojené státy americké a Čínskou lidovou republiku a relativně mladého, nicméně v současnosti velmi významného, partnera, se kterým se vztahy neustále prohlubují neboli o Korejskou republiku.
Tab. 3: Srovnání zemí pomocí určitých makroek. ukazatelů (údaje za rok 2014)
Stát HDP
(mld USD) HDP/obyv. Růst HDP (%)
Míra inflace
(%)
Míra nezaměstn.
(%)
Saldo stát.
rozpočtu (% z HDP)
USA $17,40 $54 500 2,4 0,8 6,2 -2,8
Čína $10,40 $7 500 7,4 2,0 4,0 -2,1
Korejská r. $1,41 $28 000 3,3 1,3 3,5 -1,8
ČR $0,18 $19 500 2,0 0,4 7,0 -1,8
Zdroj: [14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47 s. 25]
3.1 Spojené státy americké
V prvním případě bude zmíněn jeden z ekonomických lídrů současnosti Spojené státy americké. Tato subkapitola bude USA charakterizovat podle vybraných makroekonomických indikátorů, přesněji dle hrubého domácího produktu, hrubého domácího produktu na obyvatele, růstu hrubého domácího produktu apod., z nichž postupně zjistíme nástin zdraví dané ekonomiky.
3.1.1 Ekonomika dle makroekonomických ukazatelů
Hrubý domácí produkt
Spojené státy americké jsou nepochybně jednou z největších ekonomik světa, možná i úplně největší ekonomikou světa. Tomu nasvědčují i všechny ukazatele, které jsou v této bakalářské práci zkoumány. První z nich je HDP (hrubý domácí produkt), jenž v USA každoročně stoupal. Za rok 2014 dosáhl zhruba $17,4 mld a v porovnání s celým světem tak Spojené státy americké v tomto indikátoru držely jednoznačně první místo, když jejich nejbližší pronásledovatel Čínská lidová republika vykázala v roce 2014 HDP ve výší cca
$10,4 mld. [14, 15, 16, 17 s. 26]
HDP na obyvatele
Tento ukazatel nám již blíže ukáže jak je na tom ve skutečnosti USA v porovnání s celým světem. Různé zdroje uvádí různá čísla, ovšem průměrně se pohybují kolem zhruba
$54 500 za rok 2014. Pokud tedy budeme vycházet z tohoto čísla pak zjistíme, že Spojené státy americké se pohybovaly na 10. příčce, když první místo drželo Lucembursko s cca
$118 000. Česká republika pak ve světě zaujímala 39. pozici s cca $19 500. [18, 19, 20, 21 s. 26]
Růst HDP
Dalším velmi důležitým faktorem je růst HDP. Ten byl v USA poměrně pozitivní. Rok 2014 přinesl růst 2,4 % a to především díky zvyšování se počtu pracovních míst v mnoha segmentech, především ale v terciárním sektoru. Pokud budeme opět srovnávat zjistíme, že Spojené státy americké na tom byly podobně jako ČR, jejíž růst HDP dosáhl 2 %.
Překvapivou světovou jedničkou byly hned dva státy a to Turkmenistán a Etiopie s více než 10 % růstem HDP. [20, 22, 23, 24 s. 26]
Míra inflace
Neexistuje jednotný výklad optimální míry inflace. Spousta názorů však osciluje kolem hranic 0,5 % až 2 %. V takovémto případě se USA se svými 0,8 % v roce 2014 vešlo do onoho optimálního rozhraní. Dokonce se jednalo o jedno z nejmenších čísel za poslední dekádu, co se týče míry inflace ve Spojených státech amerických. ČR zaznamenala míru inflace v témže roce 0,4 %. [20, 25, 26, 27 s. 27]
Míra nezaměstnanosti
Míra nezaměstnanosti v USA taktéž v roce 2014 dosáhla velmi malé hodnoty v porovnání s předchozími roky. Její hodnota činila 6,2 % a držela se tak v celosvětovém středu. V ČR míra nezaměstnanosti byla o něco vyšší, a proto se její hodnota pohybovala kolem 7 %.
[20, 28, 29, 30, 31 s. 27]
Saldo státního rozpočtu
Saldo státního rozpočtu Spojených Států Amerických bylo v roce 2014 mírně deficitní.
V procentuálním vyjádření se jednalo o -2,8 % z HDP, tedy o -$448 mld. Česká republika se schodkem -$3,29 mld, přesněji -1,8 % z HDP, na tom byla o poznání lépe. [32, 33, 34 s. 27]
3.2 Čínská lidová republika
Další vybranou zemí pro tuto bakalářskou práci je Čínská lidová republiky, jakožto další aspirant na titul světové ekonomické jedničky. Opět zde budou přezkoumány jednotlivé makroekonomické ukazatele (HDP, HDP na obyvatele, růst HDP atd.), které nám alespoň zčásti ukáží, jak je na tom ekonomika Čínské lidové republiky.
3.2.1 Ekonomika dle makroekonomických ukazatelů
Hrubý domací produkt
Čínská lidová republika je v současnosti jedna z nejvíce se rozvíjejících ekonomik na světě a jedna z mála, která dokáže konkurovat USA. O tom nás přesvědčuje i její HDP, jenž každoročně stoupá. V roce 2014 vzrostlo na zhruba $10,4 mld a udrželo si tak nadále statut světové dvojky. Samozřejmě se i v současnosti očekává jeho růst, tedy i snížení náskoku Spojených států amerických. [16, 17 s. 28]
HDP na obyvatele
V tomto ohledu má Čínská lidová republika nepochybně velkou nevýhodu oproti všem státům z celého světa a to díky ohromnému počtu obyvatel (více než 1,3 miliardy). Není tak divu, že HDP na jednoho obyvatele v roce 2014 v Čínské lidové republice činilo něco málo přes pouhých $7 500. S tímto číslem se tak Čínská lidová republika krčila až na 77. příčce ve světovém srovnání a byly před ní i země jako například Bulharsko, Ázerbájdžán aj. [17, 19, 35 s. 28]
Růst HDP
Jak jsem již nastínil Čínská lidová republika je jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik světa. Rok 2014 byl toho důkazem a se 7,4 % Čínské lidové republice patřilo 14. místo.
Byla tak jediná ze států, které řadíme do kategorie největších ekonomik světa, jenž se dostala takto do popředí. Pokud bychom srovnali tento ukazatel s USA pak vidíme, že se jedná o rozdíl pěti procentních bodů a jde o více jak trojnásobek růstu HDP oproti Spojeným státům americkým. [17, 22 s. 28]
Míra inflace
Tento ukazatel již tak příznivý pro Čínskou lidovou republiku v roce 2014 nebyl, byť se od roku 2011 poměrně výrazně snížil (z 5,5 %). I přes to, budeme-li opět vycházet
z předpokladu, že ideální oscilační pásmo pro inflační míru je 0,5 % - 2 %, můžeme konstatovat, že Čínská lidová republika, se svými 2 % balancovala na horní hranici onoho pásma. [17, 36 s. 29]
Míra nezaměstnanosti
Ukazatel míry nezaměstnanosti je v Čínské lidové republice už několik let velmi stabilním indikátorem. Dokonce je neuvěřitelné, že si tento stát s absolutně největším počtem obyvatel dokáže udržet poměrně malé číslo. Za rok 2014 se uvádí něco málo přes 4 %. [17, 37 s. 29]
Saldo státního rozpočtu
Rok 2014 byl ve znamení deficitního státního rozpočtu i v případě Čínské lidové republiky.
Konkrétněji se jednalo o -2,1 % z HDP neboli -$174,85 mld. V témže roce USA zaznamenalo více jak 2,5krát větší deficit a je tedy zřejmě, že Čínská lidová republika si v tomto ohledu vedla lépe. [38, 39 s. 29]
3.3 Korejská republika
Poslední zemí, která bude blíže zkoumána v této práci, je Korejská republika. Stejně jako tomu bylo u předchozích dvou zemí podíváme se blíže na ekonomiku Korejské republiky.
Napomáhat nám k tomu budou již zmíněné makroekonomické ukazatele.
3.3.1 Ekonomika dle makroekonomických ukazatelů
Hrubý domací produkt
Za rok 2014 Korejská republika dosáhla zatím nejvyššího objemu HDP za poslední roky.
Díky $1,410 mld se dokonce v tomto ohledu probojovala mezi top 15 států na světě a mohla se tak měřit například s Ruskem. Česká republika tak velmi zaostává, neboť v témže roce dosáhla objemu HDP v hodnotě zhruba $0,18 mld. [24, 40, 41, 42 s. 30]
HDP na obyvatele
Pokud celkový objem HDP za rok 2014 přepočítáme na jednoho každého obyvatele Korejské republiky, výsledné číslo cca $28 000 nás může relativně pozitivně překvapit.
Nejenže na tom Korejská republika byla lépe než-li Česká republika, a to měla více jak čtyřnásobek obyvatel, ale v porovnání s celým světem jednoznačně patří mezi ty lepší, neboť se pohybovala kolem 30. místa. [19, 40 s. 30]
Růst HDP
I v případě tohoto indikátoru za rok 2014 na tom byla Korejská republika poměrně slušně.
Růst HDP totiž zaznamenal hodnotu 3,3 % a Korejská republika tak, v rámci států zde uvedených, zaujala hned po Čínské lidové republice druhé místo. [22, 43 s. 30]
Míra inflace
Další v pořadí je inflační míra. Ta byla pro Korejskou republiku, například v letech 2010 – 2012, poměrně velkým problémem. Rok 2013 však přinesl velmi příznivou změnu, když se tato míra dostala pod hranici 1,5 %. V roce 2014, jak se v současnosti uvádí, to bylo už dokonce cca 1,3 %, což značí ideální stav, co se míry inflace týká. [44, 45 s. 30]
Míra nezaměstnanosti
Nezaměstnanost byla, na rozdíl od míry inflace, absolutně opačným problémem. Je potřeba říci, že pro Korejskou republiku byl, je a podle analýz i zřejmě bude tento ukazatel velmi stabilní veličinou. Navíc v celku příznivou a rok 2014 to jen dokazoval, protože se jeho míra pohybovala cca kolem 3,5 %. V celosvětovém porovnání patří tak tento stát mezi nejlepších třicet. [29, 46 s. 31]
Saldo státního rozpočtu
V neposlední řadě taktéž musíme prozkoumat hospodaření vlády, stejně jako u předchozích států. V tomto ohledu na tom byl rok 2014 pro Korejskou republiku opět mírně deficitní.
Co se týče procent z HDP byla na tom Korejská republika stejně jako ČR. Schodek tedy činil -1,8 % z HDP. Pokud převedeme deficit na peněžní jednotky dostaneme zhruba -$4,5 mld. [40, 47 s. 31]
4 Mezinárodní obchod mezi Českou republikou a vybranými státy
Ve čtvrté kapitole bude více prozkoumán vzájemný obchod mezi Českou republikou a zvolenými státy ze třetích zemí. Vedle současné situace, kdy se dozvíme například jaké komodity jsou dováženy, jaké je saldo vzájemného obchodu z pohledu ČR atd., bude také podrobněji popsána historie těchto vztahů.
4.1 Česká republika a Spojené státy americké
Je pravdou, že Spojené státy americké jednoznačně aspirovaly, aspirují a budou aspirovat na světového ekonomického lídra a mohlo by se tedy zdát, že ČR bude právě s touto zemí obchodovat nejvíce. Přestože se vzájemná obchodní bilance neustále zlepšuje, USA ne vždy patřilo mezi absolutně nejvýznamnější obchodní partnery ČR. Příčinu můžeme hledat v historických událostech.
Jednou z nich bylo například navrácení československého zlata po druhé světové válce.
O tom kolik a komu bude vráceno jednala tripartita států (Spojené státy americké, Velká Británie a Francie). Československu se nakonec vrátilo jen 24,5 tuny z původních 45,3 tun a to z důvodu nedohledání všeho zlata. První část zlata, cca 6 tun, byla v Praze převzata v dubnu roku 1948. Navrátit zbytek však trvalo téměř 35 let a to kvůli nástupu komunismu v tehdejší Československé socialistické republice (ČSSR). USA totiž žádalo splacení znárodněného majetku jeho občanů. Až 29. 1. 1982 došlo k uzavření dohody mezi Československou socialistickou republikou a Spojenými státy americkými, kdy na jedné straně vláda ČSSR zaplatila určitou sumu té americké a USA za to souhlasilo s vydáním zlata do ČSSR a uvolněním majetku československých občanů. [48 s. 32]
Druhým zmíněným problémem byl takzvaný CoCom (Coordinating Committee for Multilateral Export Controls). Tato instituce byla založena po druhé světové válce roku 1949 a hlavní slovo v ní měly znovu Spojené státy americké. Hlavní ideou bylo zamezit komunistickým zemím přístupu k určitým technologiím a produktům ze západních zemí.
Není tak divu, že se ono embargo vztahovalo i na ČSSR. Ta se tohoto statutu zbavila až roku 1990. [49 s. 33]
4.1.1 Česká republika a Spojené státy americké od roku 2010
I když historicky pro nás Spojené státy americké nehrály moc velkou roli, co se obchodu týká, nyní už je to zcela jinak. Ze všech dat je zřejmé, že od roku 2009 se obchod mezi ČR a USA velmi výrazně prosazuje. Proto od tohoto roku jsou pro nás Spojené státy americké druhým největším obchodním partnerem ze států sídlících mimo EU. Avšak v této kapitole se zabývám mezinárodním obchodem mezi ČR a USA od roku 2010. [50 s. 33]
Pokud tedy začneme od roku 2010 bude se taktéž jednat o poslední rok, v němž bylo saldo mezinárodního obchodu České republiky a Spojených států amerických z pohledu ČR záporné. Vývoz totiž činil $2,32 mld, dovoz $2,83 mld a rozdíl těchto položek byl -$0,51 mld. Od této doby se neustále pohybuje v kladných hodnotách a to především kvůli nárůstu vývozu z ČR. K jednomu z největších zvýšení salda za několik uplynulých let došlo v roce 2012. V tomto roce totiž ČR dovezlo z USA zboží v hodnotě $3,03 mld a naopak vyvezlo zboží v hodnotě $3,58 mld. Výsledné saldo pak ukázalo hodnotu
$0,55 mld. Dalším průlomovým rokem byl rok 2015. V této periodě vývoz z ČR vzrostl až o 13,6 %, což je velmi pozitivní vzhledem k obrovsky konkurenčnímu americkému trhu.
[51, 52, 53, 54 s. 33]
Z hlediska struktury produktů se mezi těmito zeměmi obchodovalo s výrobky s velmi vysokou přidanou hodnotou a jednalo se tedy o finančně náročné obchody. Představit si
pod tím můžeme například proudové motory, osobní automobily a jejich části atd. Právě proto byly pro ČR Spojené státy americké důležitým obchodním partnerem. Je sice pravdou, že z pohledu objemu obchodu se USA vloni krčilo až na posledním místě top 10 mezi českými obchodními partnery, za to z pohledu přidané hodnoty Spojeným státům americkým náleželo místo druhé. [50, 51, 52, 53, 54 s. 34]
Obecně vzato česká investiční aktivita v USA byla vždy na tamní poměry dosti zanedbatelná. Výjimkou může být Česká gumárenská společnost, která zanechala ve Spojených státech amerických stopu v podobě investice za téměř $50 mil. [51 s. 34]
Ovšem v opačném směru se například v roce 2015 jednalo o jednoznačně opačnou situaci.
Jasným důkazem toho byly investice, které do ČR přišly skrze CzechInvest. USA nejenže se v tomto ohledu stalo jedničkou na českém trhu, ale porazilo tak evropské, čínské a další investory. Důkazem mohou být i roky předešlé. Aktivita amerických investorů během let 1993 – 2014 do ČR přivedla více než $6 mld. Právě agentura CzechInvest se mohla pyšnit mezi roky 1994 – 2015 197 projekty ze Spojených států amerických, jež byly s její pomocí v ČR realizovány. Hodnota těchto projektů dosáhla částky kolem $3 mld a vzniklo tak přes 36 000 pracovních míst. A to navíc je podíl této agentury na všech investicích z USA v České republice „pouhých“ 45 %. [50, 51, 52, 53, 54 s. 34]
Do budoucna mohou obchodům pomoci různé vzájemné dohody. Například dohoda mezi EU a Spojenými státy americkými zvaná Transatlantická dohoda, která se zabývá právě obchodem a investicemi. Teoreticky se jedná o liberalizaci obchodu mezi těmito obchodními partnery, kteří dohromady vytváří skoro polovinu světového HDP (47 %). Je zcela zřejmé, že dohoda je velice výhodná pro obě strany, neboť třeba za rok 2013 hodnota vzájemného obchodu dosáhla neskutečných 790 mld euro. Investoři pak navzájem každoročně investují téměř 3 bil euro. Díky této dohodě by tak vznikla další významná zóna volného obchodu. [55 s. 34]
4.2 Česká republika a Čínská lidová republika
Vzájemné obchodní vztahy mezi ČR a Čínskou lidovou republikou začaly probíhat zhruba 10 let poté, co se navzájem státy oficiálně uznaly, to znamená od roku 1930. Tento rok byla totiž uzavřena dohoda v Nankingu (Přátelská obchodní dohoda). Prvním výrazným problémem byla okupace roku 1939, kdy se vzájemné vztahy dostaly k bodu mrazu. Na krátkou dobu vznikly diplomatické vztahy po uznání československé exilové vlády mezi roky 1941-1942. K další změně došlo po vzniku Čínské lidové republiky roku 1949 ovšem opět jen ve formě diplomatických vztahů. Pokud však chceme mluvit o řádné obchodní spolupráci České republiky a Čínské lidové republiky musíme se přesunout několik let za vznik samostatné České republiky. [56, 57 s. 35]
Není tak divu, že první výrazné ekonomické vztahy mezi ČR a Čínskou lidovou republikou se začaly formovat až po roce 2004, tedy po vstupu ČR do EU. I když se jedná o velikostně, ekonomicky, finančně atd. zcela rozdílné státy, pozici České republiky vylepšovalo právě jeho členství v EU. Rok 2007 můžeme z hlediska česko čínských vztahů určitě označit jako přelomový, protože v něm Čínská lidová republika zaujala druhou příčku mezi všemi dovozci ČR (podíl 7,8 % na celkovém dovozu) a tu si drží i v dnešní době. [11, 56 s. 35]
4.2.1 Česká republika a Čínská lidová republika od roku 2010
Rok 2010 se nesl ve znamení dalšího důležitého mezníku mezi ekonomikou ČR a Čínské lidové republiky. Důvodem byl postup Čínské lidové republiky na 3. pozici v rámci celkového obratu mezinárodního obchodu ČR, neboť se podíl na dovozu z této země zvedl o 53 %. Hodnota, jenž dostala Čínskou lidovou republiku na 3. místo, činila 6,5 % z celkového obratu mezinárodního obchodu ČR. Velký nárůst dovozu pokračoval nadále i v roce 2011 (cca 30 %). Protože v letech 2012 a 2013 se růst pohyboval už jen mezi
8 % - 11 %, vrátilo se v obratu na pozici číslo 3 Polsko. Celkově tedy v roce 2014 byla pro ČR Čínská lidová republika čtvrtým nejdůležitějším partnerem. [11, 58, 59 s. 36]
Charakteristické pro vzájemný mezinárodní obchod vždy byla značná záporná bilance z pohledu ČR. Konkrétněji v roce 2010 byly hodnoty vývozu $1,213 mld, dovozu
$15,478 mld a výsledného salda tedy -$14,265 mld. Nejméně záporným rokem pro ČR, s velikostí salda -$13,578 mld, byl rok 2013. V témže roce se do ČR z Čínské lidové republiky dovezlo zboží a služby v hodnotě $15,498 mld a v opačném směru se vyvezlo zboží a služby za $1,920 mld. Velice zajímavé je i srovnání prvního čtvrtletí roku 2015 s tím samým obdobím roku 2014. Vývoz totiž v prvním kvartálu loňského roku dosáhl hodnoty zhruba $490 mil a došlo tedy k přírůstku o více než 21 %. Ani dovozy ovšem pozadu nebyly, vždyť došlo k nárůstu o více než 35 %, přesněji na cca $4,7 mld. [11, 58 s. 36]
Největší část jak vývozu, tak dovozu tvořily opět stroje a dopravní prostředky, které jednoznačně vévodily tabulkám vzájemného obchodu. Jejich obrat v roce 2014 činil něco přes $12 mld. Přesněji se pak jednalo například o části přístrojů k ochraně, součásti vozidel atd. V rámci komoditní struktury SITC nebylo mnoho kategorií v nichž by rok 2014 vykazoval kladnou bilanci z pohledu ČR. Jedinou výraznou výjimkou potvrzující pravidlo byly suroviny nepoživatelné s výjimkou paliv. V tomto případě ČR zaznamenala hodnotu vyšší než $80 mil. V oblasti služeb pak od roku 2008 vítězily všechny druhy nákladní dopravy, ať už se tedy jednalo o leteckou, silniční, železniční nebo námořní. [58 s. 36]
Podnikatelské subjekty z České republiky měly špatné zkušenosti s investováním v Čínské lidové republice i přestože existuje bilaterální smlouva už z roku 1991, podle které mají vlády vytvořit tytéž podmínky pro subjekty z druhé země, jakož i pro subjekty ze země vlastní. Naopak česká vláda si nepochybně vedla dobře a neustálé zvyšování podnikatelských subjektů z Čínské lidové republiky je toho důkazem. I proto došlo ke změnám v této smlouvě, jež vyšly v platnost v roce 2006. Jedná se o takzvanou dohodu
o podpoře a vzájemné ochraně investic. Jak uvedla Česká Národní Banka, v roce 2012 objem českých investic v Čínské lidové republice přesáhl $50 mil. Mluvíme o projektech jako je výroba vozů Octavia od automobilky Škoda v Shanghai, Home credit China aj.
[58 s. 37]
Jak bylo již zmíněno čínským investorům se přece jen dařilo lépe proniknout na český trh.
Za zmínku stojí společnosti jako je Changhong Europe Electric s.r.o., která se zabývá především výrobou barevných televizorů s plochou obrazovkou a sídlí v Nymburku. Ve firmě je zaměstnáno více než 300 zaměstnanců a vyrobí se zde přes milión televizorů ročně. Dalším zástupcem je firma Huawei, pro kterou znamenal rok 2013 deset let působení na českém trhu. V současnosti ve firmě pracuje přes 400 zaměstnanců, z nichž 95 % je místních. [58 s. 37]
To je několik příkladů z relativně starších projektů, ovšem aktuálně jsou čínské investice v ČR daleko žhavějším tématem. Nedávno totiž Českou republiku poprvé v historii navštívil čínský prezident Xi Jinping. K příležitosti jeho příjezdu byl proveden průzkum ve spolupráci asociace malých a středních podniků, agentury Ipsos a Komerční bankou. Ten zjistil, že 10 % českých malých a středních podniků již do Čínské lidové republiky vyváží a dokonce více jak třetina z nich předpokládá růst objemů vývozu. Navíc téměř jedna pětina z malých a středních firem, které zatím na čínský trh nevstoupily, očekává v blízké budoucnosti změnu. [60 s. 37]
Mezi roky 2014 a 2015 tak vývoz z ČR do Čínské lidové republiky vzrostl o 7,2 %, tedy o více než 45 mld Kč, ovšem v případě, že vezmeme v potaz i reexporty vedené přes Německo, hodnota se zvýší už na téměř 100 mld Kč. Nebyl by to obchod s Čínskou lidovou republikou, kdyby se zvýšením vývozů nedošlo i ke zvýšení dovozů. V roce 2015 jejich růst opět patřil k těm velmi vysokým, konkrétně došlo ke zvýšení o 28 %, tedy o 100 mld Kč. Tím pádem vyšlo najevo, že 25 % českých dovozců dováží zboží právě z Čínské lidové republiky. [60 s. 37]
A to není vše. Právě s návštěvou čínského prezidenta do ČR přijelo i na třicet předpřipravených dohod týkajících se dalších investic. Po jejich podepsání nejspíše do ČR bude skrze ně v roce 2016 přivedeno 95 mld Kč a do roku 2020 možná dokonce 232 mld Kč. Hlavními firmami figurujícími v dohodách jsou Škoda auto, ČEZ, skupina J&T, ČEB nebo Český Aeroholding. Zajímavou investicí ze strany Čínské lidové republiky je i koupě stadionu fotbalového klubu SK Slavia Praha. Investorem je čínská firma CEFC, která by měla vynaložit prostředky na opravu a rekonstrukci stadionu ve výši až 1,34 mld korun.
[61, 62 s. 38]
4.3 Česká republika a Korejská republika
Korejsko české vztahy z hlediska doby trvání můžeme jednoznačně zařadit do novodobé historie. Samotná Korejská republika vznikla roku 1948, když se vymanila z područí Japonska. Současně s ní ovšem vznikla, na severu korejského poloostrova, Korejská lidově demokratická republika, jejíž státním režimem byl a je komunismus. To je také hlavní důvod proč Československá socialistická republika navázala diplomatické vztahy právě s KLDR a proč bylo prakticky nemožné přijít do styku s Korejskou republikou. Obecně řečeno západoevropské a demokratické státy navazovaly kontakty s Korejskou republikou zatímco komunistické státy se orientovaly na KLDR. [63 s. 38]
K určitému posunu došlo až v 70. letech 20. století, kdy se ekonomika Korejské republiky výrazně zvedla. Další důležitou událostí bylo pořádání olympijských her v Soulu roku 1988. Už jejich přidělení znamenalo velký průlom, neboť země spadající do socialistického bloku se už nechtěly izolovat od těchto her, stejně jako tomu bylo roku 1984 v Los Angeles. Tímto okamžikem se tak začaly formovat vzájemné vztahy, byť prozatím jen na obchodní a sportovní úrovni. Ve spojitosti s olympijskými hrami v Soulu tedy přišly první oficiální styky mezi československými zástupci a zástupci Korejské republiky. Příkladem může být firma Daewoo, která do ČSSR vyvážela ještě za socialismu. Rok 1990 přinesl
v tomto ohledu naprosto zásadní změnu, protože Československá federativní republika navázala oficiální diplomatické vztahy s Korejskou republikou. [63 s. 39]
Opět to ale byl až rok 2004, od kterého se začala Korejská republika dostávat do popředí zahraničně obchodních partnerů České republiky. Mezi dovozci ČR se totiž ve zmíněném roce ocitla na 21. příčce (kolem $600 mil) a v celkovém obratu obsadila místo 25. O tři roky později se posunula na 19. pozici v dovozu, když se hodnota dovezeného zboží pohybovala kolem $1000 mil. Relativně podstatný nárůst zaznamenal taktéž vývoz. Ten zaujal 39. pozici mezi českými partnery a jeho objem činil něco kolem $200 mil. [11 s. 39]
4.3.1 Česká republika a Korejská republika od roku 2010
I v těchto letech pokračoval trend v podobě stoupání Korejské republiky v rámci obchodních partnerů ČR vzhůru. Navíc stejně jako tomu bylo u Čínské lidové republiky, a jako tomu je u většiny asijských zemí, vzájemných obchod mezi Českou republikou a Korejskou republikou byl charakterizován výrazně záporným saldem z pohledu ČR.
Avšak v případě Korejské republiky se tato záporná hodnota, s výjimkou roku 2013, kdy dovoz z Korejské republiky mírně klesl, neustále prohlubuje. [11, 64, 65 s. 39]
V roce 2010 s celkovým vývozem z ČR do Korejské republiky $268,782 mil (41. příčka) a s celkovým dovozem $2118,782 mil (16. příčka) se tedy jednalo o saldo -$1850 mil.
Nejhorším rokem v tomto ohledu tak zůstává rok 2012, neboť hodnota salda dosáhla více než -$2500 mil. V předloňském roce taktéž došlo k mírnému zvýšení obratu obchodního partnerství těchto států, přesněji o 3,1 % na hodnotu $3692 mil. I přestože se meziročně procentuálně více zvýšil vývoz z ČR (3,8 %, $601,2 mil) než-li dovoz (2,9 %, $3091 mil), záporná hodnota salda se mezi roky 2013 – 2014 prohloubila na téměř -$2490 mil. [11, 64, 65 s. 39]
Pokud se detailně podíváme na obchodované předměty mezi ČR a Korejskou republikou znovu zjistíme, že se jednalo především o předměty s vysokou přidanou hodnotou.
Navzdory tomuto faktu se ovšem na prvním místě vývozních artiklů za rok 2014 jednoznačně umístila sorta zboží pro děti, například kočárky, hračky, hry, sportovní potřeby atd. Ty totiž tvořily téměř jednu pětinu podílu na celkovém vývozu mezi těmito státy.
Konkrétně se jednalo o více než $116 mil. Avšak další zboží, ať už mluvíme o dovozu či vývozu, již spadalo do předem zmíněné kategorie. Za vývoz do ní patřily zejména přístroje a optická zařízení (podíl 6,5%, cca $39 mil), elektronické přístroje ke spínání, elektronické obvody a elektronické odpory (podíl 5,49 %, cca $33 mil) aj. I za dovoz v roce 2014 existoval jednoznačný zbožový vůdce. S více než 30% podílem tento statut nesly díly a příslušenství motorových vozidel. V převedení na peněžní jednotky se pak jednalo o téměř $1000 mil. Dalšími příklady byla zařízení pro záznam a reprodukci zvuku a obrazu (podíl 7,93 %, cca $246 mil) nebo motory pístové s vnitřním spalováním a díly jinak nespecifikované (podíl 5,55 %, cca $172 mil) atd. V oblasti služeb šlo zejména o výměnu ve sféře dopravní. Podíl na celkovém vývozu a dovozu služeb byl u vývozu cca 31 %, u dovozu zhruba 52 %. [64, 65 s. 40]
Spojitost Korejské republiky a ČR nenese dlouhou tradici, nicméně už nyní víme, že Korejská republika patří mezi 3 nejdůležitější obchodní partnery pro ČR z třetích zemí.
Realizování investic na náročném trhu Korejské republiky je pro české investory velmi těžké, proto se zatím prakticky neuskutečňují. Za to podnikatelé Korejské republiky do ČR investují poměrně nemalý kapitál. Je pravdou, že mezi lety 2003 – 2015 bylo realizováno pouze 29 projektů, ale stejně tak je potřeba říci, že co se objemu týče, jde o více než
$4 mld. Díky této hodnotě v ČR vzniklo přes 17 000 pracovních míst. V současnosti je Korejská republika pro Českou republiku, v závislosti podílu na celkovém objemu investic, od založení samostatné České republiky se 7 % čtvrtým největším obchodním partnerem (po Německu, Japonsku a USA). Zároveň během vzájemné kooperace došlo k uskutečnění historicky největší investice v ČR. Řeč je o firmě Hyundai a její investici $1,2 mld na výstavbu továrny v Nošovicích. Realizace investice na převzetí a zapojení firmy Škoda Power do skupiny Doosan v roce 2009 byla pro ČR taktéž nesmírně důležitá, neboť se
jednalo o $631 mil. V roce 2013 dokonce společnost Korean Air nakoupila 44 % akcií firmy České Aerolinie. Nepochybně i za zmínku stojí zapojení investorů Korejské republiky do otevření nové továrny GS Caltex u Karviné v témže roce. [64, 65 s. 41]
Nesmírně důležité však bylo v roce 2014 podepsání smlouvy s firmou Nexen Tire Corporation (investor roku 2014 v ČR), která se zavázala k výstavbě moderní továrny na produkci pneumatik. Tento projekt bude proveden ve dvou fázích. První z nich je spojena s investicí přes $1000 mil a dá tak vzniknou více než 1000 pracovních míst. V takovémto případě je tedy zřejmé, že jde o historicky 3. největší přímou investici v ČR. Fáze druhá by se mohla pojit s expanzí investice až na hodnotu kolem $2000 mil, která by vytvořila nový rekord mezi přímými investicemi v ČR. Zároveň by se samozřejmě rozšířil i počet pracovních míst až na 2300. [64, 65, 66, 67 s. 41]
5 Porovnání mezinárodního obchodu
V poslední kapitole bude porovnán mezinárodní obchod České republiky s vybranými zeměmi pomocí zvolených ukazatelů takzvané projevené komparativní výhody.
Původní myšlenka komparativních výhod vznikla už na začátku 19. století (1817) díky britskému ekonomovi Davidu Ricardovi. Přesná definice daného pojmu zní [68 s. 42]:
„schopnost země vyprodukovat zboží za nižších mezních nákladů a nákladů ztracené příležitosti než jiné země“. Jenže projevené komparativní výhody se však od jeho myšlenky značně odlišují, protože zahrnují mimo jiné i daňovou politiku, tarifní politiku, dotace atd. Výsledky průzkumu projevených komparativních výhod poslouží zároveň jako ex-post ukazatele naznačující, zdali byl vývoz v daném sektoru úspěšný či nikoliv. [68 s. 42]
Pro účely bakalářské práce byly vybrány celkem tři indikátory, dva základní - objem vývozu (% z HDP) a obchodní podíly, a jeden podrobnější - index projevené komparativní výhody.
5.1 Objem vývozu v praxi
První ukazatel, pomocí něhož porovnáme mezinárodní obchod Spojených států amerických, Čínské lidové republiky a Korejské republiky s mezinárodním obchodem České republiky, je objem vývozu jako podíl na HDP (viz Tab. 4). Cílem daného ukazatele je zhodnotit, jak se podílí export na skladbě HDP. [69 s. 42]
Tab. 4: Srovnání objemů vývozu jako podíl na HDP (v %)
Rok USA Čína Korejská rep. ČR
2012 13,6 24,2 56,3 76,6
2013 13,5 23,3 53,9 77,3
2014 13,4 22,6 50,6 83,8
Zdroj: [70 s. 43]
V případě Spojených států amerických je nutné podotknout, že na rozdíl od České republiky tento ukazatel v letech 2012 – 2014 nepatrně klesal. V prvním zmíněném roce svou hodnotu zahájil na 13,6 %, v roce 2013 se snížil na 13,5 % a rok 2014 již vykázal 13,4 %. Samozřejmě se nejedná o rapidní pokles daného ukazatele a můžeme tak říci, že v tomto ohledu bylo USA poměrně stabilní. Ovšem z daných hodnot se taktéž dozvídáme o orientaci americké ekonomiky. Je tedy zřejmé, že Spojené státy americké nebyly primárně exportně založeným státem, neboť se objem vývozu v průběhu let podílel na tvorbě HDP jen o něco málo více než jednou desetinou. [70 s. 43]
Druhým zkoumaným státem je Čínská lidová republika. Ta už se od USA poměrně odlišovala a to ve velikosti jednotlivých hodnot. Ty byly totiž téměř dvojnásobné, přesněji od roku 2012 do roku 2014 následně 24,2 %, 23,3 % a 22,6 %. Podíl čínského exportu na tvorbě HDP země, byť se s každým zkoumaným rokem snižoval, už tedy tvořil značnou část hrubého domácího produktu, což naznačuje důležitost exportu pro Čínskou lidovou republiku. [70 s. 43]
Absolutním protikladem u tohoto indikátoru byla Korejská republika. I když i u ní měly hodnoty ve sledovaných letech klesající tendenci, přesto v každém z nich přesáhly hranici padesáti procent. V roce 2012 o 6,3 %, v 2013 o 3,9 % a v roce 2014 o 0,6 %. Je tedy více než jasné, že export hrál v tomto státu důležitou roli a navíc můžeme konstatovat, že Korejská republika byla silnou proexportní zemí. [70 s. 43]
Nejvíce zajímavý byl ten samý průzkum u České republiky a to z důvodu jeho výsledků.
Ty totiž mezi jednotlivými roky neustále stoupaly a navíc se jednalo, mezi sledovanými státy, o jednoznačně největší hodnoty. Konkrétně to bylo pro rok 2012 76,6 %, 2013 77,3 % a 2014 83, 8 %. Je tak zcela očividné, že ČR byla proexportně orientovaným státem a vzhledem k mezinárodní obchodní strategii můžeme očekávat pokračování nastoleného trendu. [70 s. 44]
5.2 Obchodní podíly v praxi
Obchodní podíly budou druhým zkoumaným ukazatelem pomocí něhož bychom se měli dozvědět o důležitosti účasti jednotlivých států na celosvětovém exportu (viz Tab. 5).
[69 s. 44]
Tab. 5: Srovnání účasti jednotlivých států na celosvětovém exportu (v %)
Rok USA Čína Korejská rep. ČR
2012 8,5 11,3 3,0 0,9
2013 8,4 11,8 3,0 0,9
2014 8,7 12,5 3,1 0,9
Zdroj: [71 s. 44]
Druhým nejdůležitějším státem v tomto ohledu byly vždy Spojené státy americké. Na světovém exportu se podílely postupně od roku 2012 do roku 2014 nejdříve 8,5 % dále 8,4 % a 8,7 %. To znamená, že tvořily téměř jednu desetinu celkové hodnoty světového exportu a pro mezinárodní obchod tak zůstávaly Spojené státy nesmírně důležité. [71 s. 44]
Jediný stát, který dokázal USA konkurovat a navíc ho ještě výrazným způsobem předehnat byla Čínská lidová republika. Z celosvětové hodnoty exportu Čínská lidová republika
